Přepis Konference Obce a služby České pošty ze dne 2.6.2011

Předsedající Jaroslav Müllner: …Zastávám pozici ředitele sekretariátu předsedy Senátu a mám tu čest být pověřen řízením této konference.

Dovolte mi úvodem několik slov k problematice, tj. obce a služby České pošty. Myslím, že můžeme bez nějakého většího přehánění říci, že český a moravský venkov jsou vlastně jakýmsi pramenem české státnosti a české identity v období národního obrození a později, a proto je to oblast, které je třeba se věnovat, a její význam je velmi vysoký i z tohoto historického hlediska.

Do kanceláře pana předsedy Senátu přišla řada dopisů, ať už od jednotlivců, jednotlivých starostů nebo od skupin představitelů obcí, jejichž obsahem byly dotazy a komentáře k připravovaným reformám nebo změnám týkajícím se České pošty a poskytování jejích služeb, zejména v menších a odlehlých obcích. Proto pan předseda Senátu Milan Štěch se rozhodl uspořádat tuto konferenci, aby byl vytvořen prostor pro diskusi starostů obcí a představitelů exekutivy i zákonodárných sborů o tom, jak situace současně vypadá a jak se bude vyvíjet i nadále.

Pozvání na dnešní konferenci přijali mj. paní Miroslava Oliveriusová, pověřená náměstkyně ministra vnitra ČR, pan hejtman Jiří Běhounek z kraje Vysočina, pan Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek, který zde vystoupí jménem Svazu měst a obcí, se kterým tato konference byla připravena a spoluorganizována. V této souvislosti mi dovolte omluvit pana Josefa Bezdíčka, předsedu Komory obcí a starostu obce Černá nad Orlicí, který původně měl vystoupit, ale omlouval se mi z vážných pracovních důvodů, projednávají se finanční otázky na ministerstvu, že se nemůže aktuálně v tuto chvíli zúčastnit.

Dále bych chtěl uvítat pana Ing. Petra Zatloukala, generálního ředitele České pošty, a účast v druhém bloku přislíbili též zástupci zákonodárných sborů – pan předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Stanislav Polčák a zástupce výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR pan senátor Petr Šilar. Takže ti s největší pravděpodobností dorazí v průběhu, neboť jejich vystoupení je plánováno později.

Ještě mi dovolte několik drobných organizačních poznámek. Z této konference se pořizuje záznam a bude zpracován i přepis jednotlivých vystoupení, čili pokud bude zájem například ze strany Svazu měst a obcí získat tento přepis, tak je to samozřejmě možné po nějakém čase, jedná se zhruba o 10-14 dní, dohodnout o zaslání tohoto materiálu. Pokud budou někteří vystupovat s tím, že mají připravenou prezentaci v PowerPointu, dovolím si upozornit, že po mé pravé ruce, čili z vašeho pohledu vlevo, je pracoviště s notebookem, kde je možné je nainstalovat a posléze spouštět.

A poslední poznámka se týká diskuse, která samozřejmě je v programu plánována. Po mé levé ruce na stolku vpředu jsou přihlášky do diskuse. Je to formulář, který se používá při zasedání Senátu, ale můžeme ho použít i zde. Čili bych prosil, kdo bude mít zájem vystoupit v diskusi, aby vyplnil jméno, obec a případně instituci, ze které přichází, a odevzdal mi přihlášku sem a já potom podle pořadí budu vyzývat k vystoupení. Pokud budete hovořit, prosím se zapnutými mikrofony z důvodů, které jsem uvedl, protože je tedy pořizován z celého jednání záznam jak zvukový, tak písemný.

Tolik z mé strany z hlediska organizace. Ještě jednou mi dovolte přivítat všechny vzácné hosty a především pana předsedu Senátu Milana Štěcha, který tuto konferenci inicioval, pořádá a já bych si tedy dovolil požádat ho o slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní náměstkyně, vážený pane hejtmane, vážený pane řediteli, vážení hosté, dámy a pánové, starostky, starostové, i já vás vítám a přeji vám nebo přeji nám úspěšné jednání a zejména vám představitelům obcí, starostům, přeji, abyste po skončení konference v nadcházejících hodinách a zejména dnech nekonstatovali: byli jsme tam zbytečně.

Na základě upozornění a žádostí několika starostů obcí jsem se 25. února tohoto roku obrátil dopisem na ministra vnitra a místopředsedu vlády pana Johna s problematikou záměru České pošty rušit další pobočky jejich organizace. Dne 11. března jsem obdržel ne zcela jasnou, ale popravdě musím říci zejména ne dobrou odpověď. Mezitím pan ministr skončil, nastoupil nový ministr a také byl jmenován nový ředitel České pošty, státního podniku, to zvýrazňuji, pan Petr Zatloukal, kterého mezi námi také vítám. Došel jsem k závěru, že další výměna dopisů, byť tedy s novým ministrem, nebude asi efektivní, a proto jsem i po konzultaci s vedením Svazu měst a obcí se rozhodl konat dnešní konferenci pod názvem Obce a služby České pošty.

Jsem potěšen, že tedy Svaz měst a obcí projevil zájem a že se přidal k organizování této akce, a to zejména proto, že budeme dnes řešit sice jenom otázku České pošty v některých obcích, ale ono se to týká poměrně velkého počtu obcí a týká se to velkého množství občanů, pokud se podíváte do záměru, ale i do dopisu, který jsem od pana ministra Johna obdržel. Budeme dnes řešit sice službu České pošty, ale musím pro objektivnost a věcnou souvislost uvést, že tato konference se koná v době, kdy veřejné služby jsou na prahu, některé již v procesu, velmi výrazných, řekl bych, bolestivých změn, a to říkám právě z pohledu nejenom svého, ale myslím si z pohledu právě obcí menších a středních. Pod pojmem veřejné služby mám skutečně na mysli všechno to, co začíná někde péčí o děti, přes zdravotní péči, školství, kulturu, až po Českou poštu a podobná zařízení a instituce.

Situace českého a moravského venkova není v řadě oblastí dobrá. Je tam poměrně nízká nabídka v řadě oblastí a nízká nabídka pracovních příležitostí. Z toho se odvozuje nízká úroveň mezd, to znamená kupní síly. Jako v řetězu pokračuje tedy i nízká možnost otevírat nové živnosti, tj. drobné podnikání. Neustále se opakuje ohrožení s dopravní obslužností, viz některé návrhy pana ministra financí pokrátit dotace krajům na dopravní obslužnost. V řadě obcí jsou velmi nekvalitní silnice a obecně dostupnost veřejných služeb je z řady důvodů podstatně nižší, než je to ve velkých sídlech, to znamená ve městech. To vede k tomu, že ubývá mladých lidí, zavírají se školy a kruh špatných zpráv se samozřejmě s řadou doplnění ještě uzavírá.

Jsem přesvědčen, že pokud skutečně jsme unitární stát, a z dikce naší ústavy a dalších právních předpisů je to naprosto jasné, že jsme unitární stát, tak je také naprosto zřejmé, že právo občanů na stejné životní podmínky by mělo být právními předpisy, a zejména státem, garantováno. Bohužel, jak vidíme na řadě činností, ne vždy se to daří, ale já mám i pocit, že mnoho zodpovědných zejména politiků ani o to neusiluje. A právě služby České pošty jsou podle mého názoru nedílnou součástí veřejných služeb, a proto je zcela na místě této problematice věnovat i pozornost na parlamentní úrovni.

Když otevřu internetové stránky České pošty, tak jsou přehledné, ale přece jenom na mě nejsilněji dýchne to, že to je zejména podnikatelský subjekt. Nic proti tomu, nemám nic proti podnikání, ale méně je tam vidět, že to je služba a že to je velmi důležitá služba. Proto bych byl rád, abyste vy jako zástupci občanů, starostové jasně sdělili, jak důležitá pro vás a pro vaše občany tato služba je. Já jsem osobně názoru, že nemůže být prioritní zisk. A tím neříkám, že by Česká pošta měla být ve ztrátě. Ale myslím si, že není řešení rušení sítě pošt, ale že řešení je hledat širší náplň, širší využití pro kapacity, které pošta má, a pravděpodobně nejsou na malých poštách zcela využity.

Jsem přesvědčen, že situace, kdy pošta, což si myslím, že pošta by mělo znít hrdě, proto také bývaly uniformy a byla to určitá čest pracovat u pošty a doufám, že to snad aspoň drobet ještě pokračuje, pošta aby byla v hospodě či v obchodě, tak si myslím, že to je pro tuto instituci s takovou tradicí z dob Rakouska-Uherska nedůstojné a že by se k tomu Česká pošta neměla snižovat a že by tomu politická scéna neměla otevírat prostor.

Slyšel jsem, a dokonce prý to snad zaznělo ve včerejší reportáži České televize – já jsem ji neviděl, proto to berte s rezervou – že dokonce dochází k tlaku na starosty a představitele obcí, aby se uzavíraly nějaké tajné dodatky nebo tajné části smluv. To snad není možné, aby Česká pošta, státní podnik, toto provozoval! Já jsem také na stránkách včera našel v nabídce nových pracovních příležitostí velmi podivnou nabídku na 150 hodin výkonu práce podle smlouvy o vykonané práci, ve všech okresech, ve všech krajích se to objevuje, a snad není pravda, že tato státní organizace by tímto systémem chtěla okrádat stát, dovolte mi to slůvko okrádat, protože kdo je znalý věci, tak ví, že z těchto forem se neplatí odvody, jako se platí ze zaměstnávání zaměstnanců, proto si dovolím říci provokativně toto slůvko okrádat, protože to by byl začátek konce, když by se toto dělo přímo uvnitř státu, který zřizuje svoji organizaci.

To jsou všechno věci, které mě samozřejmě velmi znervózňují a možná, že to i vypovídá více o tom, co se v naší společnosti, ve státní správě, ve veřejné oblasti děje a co by se podle mého dít nemělo. Kladu si otázku, zda to není úmysl, neboť je zcela zjevné, že někteří si přejí, aby veřejné služby, zejména garantované státem, byly maximálně omezeny a byly nahrazeny volným byznysem na základě kupní síly toho či onoho občana.

Takže věřím, že dneska se dozvíme, jaký je záměr České pošty, nového pana ředitele, že se vytvoří prostor pro další jednání, aby, pokud to bude možné, se spíše naplnilo to, že se bude hledat náplň a efektivní využití stávajících kapacit a ne jejich rušení a že se také dozvíme v případě, že budou nějaké změny, jak budou zajištěny, a jak budou změny, které byly provedeny, vyhodnoceny a jak se z toho tedy navrhovatel poučil nebo poučí.

Já si myslím, že dneska hodně obcí a občanů si klade otázku, zda bude, či nebude – a pro řadu obcí v souvislosti třeba se školou a dalšími – to je dokonce otázka hamletovská: být či nebýt, protože obec, která nemá zajištěny základní služby, a za ně občané považují i pobočku České pošty, tak je zejména pro mladé občany, pro mladé rodiny bohužel obcí dosti neperspektivní. Takže bych moc prosil, aby dnešní diskuse byla zodpovědná, aby byla otevřená a abychom se pokusili hledat cesty, jak problém vyřešit a jak nedopustit, aby v plném rozsahu, tak jak se jeví, dopadnul na ty, kteří se nejméně můžou bránit, a to jsou lidé ve venkovském prostředí.

Tolik na úvod a předávám slovo panu řediteli, který bude dnešní konferenci řídit. Zatím děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu předsedovi za jeho vystoupení a úvodem k další části programu bych chtěl říci, že na dnešní konferenci byl pozván také pan ministr vnitra, avšak omluvil se, protože dnešní den má jednání, které nebylo možné přeložit nebo nějakým způsobem změnit. Proto bych si dovolil pozvat k řečnickému pultu paní Miroslavu Oliveriusovou, pověřenou náměstkyni ministra vnitra. Děkuji.

Paní Miroslava Oliveriusová: Vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři, vážení hosté, úvodem mi dovolte, abych poděkovala panu předsedovi Senátu Milanu Štěchovi, že uspořádal tuto konferenci a i za možnost vyjádřit postoj Ministerstva vnitra jako zakladatele státního podniku Česká pošta. Zároveň mi také dovolte omluvit pana ministra vnitra Jana Kubiceho, který se opravdu nemohl zúčastnit této konference z pracovních důvodů. Velmi ho mrzí, že vám nemohl říci pár slov osobně, protože úkol Česká pošta je mezi jeho prioritami a musím říct, že s ohledem na to, kdy nastoupil do své funkce, se mu věnoval téměř denně a zároveň byl i zvolen generální ředitel České pošty.

Před státním podnikem Česká pošta stojí období velkých a významných změn, období, ve kterém státní podnik čeká příprava transformace na akciovou společnost a příprava na liberalizaci trhu poštovních služeb. Současně musí podnik myslet i na své výsledky hospodaření, na svou strategii do dalších let. Všechno toto jsou hlavní úkoly, které obdržel pan nový generální ředitel Petr Zatloukal z úst ministra vnitra Jana Kubiceho. Součástí strategie rozvoje podniku je samozřejmě i jasná koncepce podniku v oblasti změn jeho pobočkové sítě. Bohužel tato změna vyvolala v uplynulých měsících značnou kritiku ze strany městských samospráv. Jsem ráda, že pan nový generální ředitel je dnes účastníkem této konference a se stejnou pozorností jako vy všichni zde v sále si vyslechnu jeho vystoupení k představám České pošty, jak dál a hlavně, kde budou fungovat její pobočky.

Ministerstvo vnitra rozumí záměru České pošty přizpůsobit stav pobočkové sítě současnému geografickému rozložení obyvatelstva, a přestože si uvědomujeme dopady, které v souvislosti s rušením poboček vznikají, je restrukturalizace České pošty, a to včetně restrukturalizace jejích pobočkové sítě, zcela nezbytná. Česká pošta musí být schopna i nadále, a to i v nových podmínkách liberalizovaného trhu, poskytovat své služby bez nároků na státní rozpočet.

Ministerstvo vnitra s ohledem na podněty, které obdrželo od vás, jenom za poslední měsíce to bylo pět petic, byly to desítky dopisů starostů dotčených obcí, byl projekt restrukturalizace pobočkové sítě počátkem letošního roku na základě pokynu zakladatele Ministerstva vnitra pozastaven. Projekt neprobíhal v souladu s představami zakladatele o tom, jakým způsobem by měla být o změnách informována veřejnost a především dotčené místní samosprávy. Ke stejnému poznatku došel na jednání se zástupci České pošty i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny v únoru letošního roku. V této souvislosti je však třeba upozornit, že transformace pobočkové sítě, jež může mít v některých obcích za následek i rušení kamenné pobočky pošty, neznamená, že v dané lokalitě přestanou být poskytovány poštovní služby jako takové. Dojde pouze ke změně formy poskytované služby, a to při zachování parametrů, které stanovuje Český telekomunikační úřad.

Věřím, že Česká pošta se bude i nadále k nelehkému úkolu transformovat svou síť stavět odpovědně a že v krátké době dojde i k nápravě výše zmíněných nedostatků v komunikaci. V této souvislosti je jistě přínosem i memorandum o spolupráci České pošty, podepsané se Svazem měst a obcí, které k informovanosti dotčených správ a samospráv jistě prospěje.

Za velmi významné pak považuji ustavení pracovní skupiny, která se věnuje právě problematice restrukturalizace pobočkové sítě, jejímiž členy jsou již zmíněný Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Český telekomunikační úřad a samozřejmě Česká pošta. Problematika nutnosti změn v poštovní síti je z pohledu vnímání veřejnosti vysoce citlivá a z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra očekává, že výstupy ze zmíněné pracovní skupiny budou Českou poštou odpovědně vyhodnoceny a promítnuty do příprav projektu restrukturalizace pobočkové sítě, který by měl být vždy projednán i se zakladatelem, Ministerstvem vnitra.

Na závěr můžu říct, že jako členka dozorčí rady České pošty a současně osoba oprávněná jednat za zakladatele mohu přislíbit, že problematice restrukturalizace pobočkové sítě České pošty se Ministerstvo vnitra bude věnovat s maximální odpovědností. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji paní zastupující náměstkyni. Problematika poboček České pošty a její restrukturalizace řekněme není projednávána pouze v zastupitelstvech obcí, jichž se tato problematika přímo dotýká, ale stává se předmětem diskusí i na úrovni krajské. Proto mi dovolte, abych požádal o několik slov také zástupce Asociace krajů pana hejtmana Jiřího Běhounka, hejtmana kraje Vysočina.

Pan Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo Senátu, vážená paní náměstkyně, vážení pane řediteli, vážení účastníci této konference, já vás možná trochu překvapím, protože se pokusím na tento problém se podívat mnohem šířeji, než jak je prezentováno.

Obce a současně samospráva krajů, za které tedy zde vystupuji, ale vztáhnu to spíše ke kraji Vysočina, se potýkají s problémy, které začínají s dopravou, zaměstnaností a neuvědomují si, že je to úzce provázáno s krajinotvorbou, zemědělstvím, vodou, která potom zásobuje Prahu a Brno – já o tom mluvím soustavně – a službami, které poté ukazují, zda venkov přežije, nebo nepřežije. Události na západ od nás, týkající se zdravotnických záležitostí, ukazují, že fatální cesta poklesu soběstačnosti v produkci potravin v ČR je velmi špatnou. Zajisté se ptáte, proč o tom takto hovořím, ale hovořím o tom proto, že samozřejmě velká města si tuto záležitost neuvědomují, a když máte v kraji 704 obcí, které musíte obsloužit, a kraj Vysočina je druhým nejroztříštěnějším, je to složitá záležitost.

Mě na tom jaksi poměrně mrzí to, že při prvním kontaktu s představiteli České pošty jsem byl ubezpečen, že veškerá cesta bude po dohodě, spolupráci a hledání různorodých způsobů zajištění poštovních služeb. Jaké bylo moje překvapení, když se ke mně dostala otázka rušení a přímo, nebojím se říci, ultimativních požadavků ze strany pošty a na Vysočině se to týká 39 pošt. Je třeba, aby Ministerstvo vnitra, ale i Česká pošta si uvědomila, že svého času jsme žádali, aby byly důchody a veškeré platby zasílány na účty a aby byly obsluhovány tímto způsobem jednotlivé obce. Jaké je překvapení pro obce, když musí pro doporučené dopisy sejí obyvatelé cestovat 15 kilometrů v době, kdy třeba jsou v pracovním procesu. Samozřejmě, že dochází k přenášení stále většího počtu aktivit na obce, ale mně tady zásadně vadí – a také o tom často mluvím – koordinace resortů, jejich postupů a přístupů. Stojí to obce obrovské množství aktivity, sil a hlavně peněz, které samozřejmě v současné době nemají. Proč jsem hovořil ze začátku o dopravě, zaměstnanosti a zemědělství. Okamžitě vás napadne, že to není otázka jednoho resortu, ale že to je otázka řešení a komplexnějšího pohledu.

V této situaci jsem se zúčastnil i několika konferencí o otázce prodeje základních potravin, o zajištění škol atd. atd. Chápu, že restrukturalizace a změny probíhají ve všech oblastech lidské činnosti po celém světě nebo po celém teritoriu, ale mám velmi nutkavý pocit, že v ČR máme takové řekněme osobní kouzlo v tom, že dokážeme mnohé rozčlenit, rozdělit, změnit, a nejsem si jist, zda při těchto strukturálních změnách dochází k udržení, natož ke zlepšení služeb. Já tedy na Vysočině – a s obcemi, se kterými jsem komunikoval a posléze i panu ministrovi a panu předsedovi Senátu dopis poslal – tento pocit skutečně mám.

Já vím, že jsem asi v této situaci poměrně naivní, ale nelze předpokládat, že bez základních služeb a bez ohledu na to, že existují také obyvatelé v malých obcích, a vezměte si, že na Vysočině obcí do 1500 obyvatel je převážná většina, největším městem je Jihlava – já nebudu komentovat, jak to vzniklo – která nemá víc jak 51 tisíc obyvatel, tak že situace je složitá. To se týká ale i ostatních krajů, které se v podhorských oblastech nebo jiných lokalitách k tomu staví. Takže bez základních služeb i této části obyvatel, a je to polovina populace ČR, a bez jejich provázanosti nemůžeme v konkurenceschopnosti v globálním světě obstát. A při této vývojové cestě dojde pouze k dalšímu zhoršení a k dalšímu vysídlení krajiny. Potom se budeme nesmírně divit, že nemáme to, o čem jsem mluvil: potraviny, vodu, krajiny a všechny ostatní věci. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu hejtmanovi za jeho vystoupení. A jak už jsem uvedl v úvodu, tato konference byla připravena ve spolupráci se Svazem měst a obcí. Za Svaz měst a obcí nyní vystoupí pan Petr (správně Pavel) Drahovzal, starosta obce Velký Osek. Pane starosto, dovolím si upozornit organizačně, že tam je i dálkové ovládání, takže jakmile se podaří nastavit prezentaci, je možné hovořit odsud z řečniště a prezentaci ovládat pomocí tohoto dálkového ovládání. Děkuji.

Pan Pavel Drahovzal: Dobrý den, dámy a pánové, vážený předsedo, vážení hosté, jenom předem bych si dovolil jednu menší opravu: nejsem Petr, ale Pavel, ale to snad tolik nevadí.

Děkuji předsedovi Senátu, že uspořádal ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR tuto konferenci, toto sezení. Ono je to poměrně dost příznačné. Veřejná služba na venkově v podobě pošty je regionální a lokální záležitostí. A na koho jiného by se zástupci měst a obcí měli obracet než na svoje volené zástupce v Senátu. Takže tímto děkuji za příležitost konferenci v těchto prostorách uspořádat, na této půdě.

Název mé prezentace „Pošta, poslední veřejná služba na venkově“ může znít trochu nadneseně, ale postupem času, až ji budu procházet, uvidíte, že ono to stojí skutečně za zamyšlení, jestli zrovna na této službě nevidíme určitý počátek rozkladu služeb tak, jak jsou poskytovány ve venkovském prostoru.

Proč jsme se tu vlastně sešli? Řešíme určitý problém a každý problém má svou historii, svůj vývoj. Na tomto slajdu vidíte, jakým způsobem jsme se k dnešnímu dni, k dnešnímu stavu dostali. V roce 2008 schválila vláda svým usnesením liberalizaci poštovního trhu, resp. transformaci České pošty na akciovou společnost, tím pádem jako zakladatel dala mandát vedení České pošty připravovat projekt a realizovat ho na liberalizovanou společnost, na společnost působící v tržním prostředí. V podstatě prvním krokem, který se od tohoto okamžiku začal jako červená nit táhnout tímto problémem, byla otázka rušení pošt, resp. rušení poštovních poboček. V srpnu 2008, kdy jsem byl v trošku jiné pozici jako zaměstnanec Kanceláře Svazu měst a obcí, se na nás obraceli starostové menších obcí, jak tento problém, jak tuto záležitost hodlá svaz řešit. Takovým koncepčním přístupem vždycky je zjistit si informace a začít jednat s tím, kdo problém vyvolal. Proto jsme se začali obracet na Generální ředitelství České pošty, začali jsme s ním jednat, jak k této situaci došlo. Měli jsme i na jednání předsednictva komory obcí zástupce České pošty, konkrétně generálního ředitele Kratinu. Po jednáních s ním netrvalo dlouho a byl pan generální ředitel Kratina odvolán. Jeho koncepce byla pro města a obce nevyhovující a zřejmě i to ovlivnilo úsudek zakladatele, Ministerstva vnitra, konkrétně pana náměstka Zajíčka, aby ředitele Kratinu odvolal.

V průběhu roku 2009 na podkladě jednání jsme připravovali dohodou o spolupráci, o partnerství s Českou poštou, jejímž základem bylo především informování zástupců obcí o tom, jakým způsobem transformace České pošty na akciovou společnost a optimalizace služeb v území bude probíhat. Tahle jednání o dohodě probíhala, musím říct, tři čtvrtě roku. V prosinci 2009 byla dohoda podepsána, vzápětí byl odvolán druhý ředitel pan Ing. Sedláček. Respektuji a velmi si vážím toho, že předchozí ředitelka České pošty paní Hrdá dohodu přijala, akceptovala ji, i když ji podepsal její předchůdce, a na základě této dohody jsme mohli začít stavět nějaké principy spolupráce o informovanosti a projektu. Tím projektem je projekt Partner. Projekt Partner spočívá na principech franšízy. Franšíza, tu každý známe z praxe, vidíme ji dnes a denně v Praze, je to Mc Donald´s. Určitý typový projekt je nějakým způsobem připraven, zakladatelem nebo garantem je poskytován, ať si ho převezme v podstatě za určitých podmínek jakýkoliv subjekt a realizuje ho v tom území. V tomto případě projekt Partner připravila Česká pošta za určitých podmínek a snažila se ho nabídnout obcím. Je pochopitelné, že když jsou obce tlačeny do určitého modelu, že se tomu brání, protože se snaží vždycky v daném území zohlednit svoje zkušenosti a znalosti. Proto začalo z naší strany vyjednávání o tom, jak projekt má vypadat, jak mají být děleny jednotlivé skupiny obcí, které by měly spadnout do tzv. výdejních míst 1, výdejních míst 2, do Partnera apod. To dělení je poměrně dost sofistikované. Předpokládám, že tady o něm bude hovořit i zástupce České pošty, jak k němu došli.

V roce 2011 došlo k podpisu memoranda. Bylo to v době, kdy už projekt Partner byl do jisté míry odkonzultován se Svazem měst a obcí ČR a Česká pošta potřebovala i z naší strany určitou, řekl bych, garanci stálého přístupu k řešení tohoto problému. My jsme jí vyhověli. Podmínkou do memoranda bylo samozřejmě, aby v případě, že tento projekt bude skutečně uveden v život komplexně po celém území republiky, byl v případě liberalizace poštovního trhu, převodu České pošty na akciovou společnost, tak aby nový nástupce, resp. nový vlastník České pošty garantoval, že po určitou dobu tento projekt Partner bude provozuschopný, to znamená, udrží ho a bude ho zejména na venkově provozovat. Důvodem pro tuto podmínku je fakt, že obce se velmi těžko potom mohou přizpůsobit změně ze dne na den. Nejen obce, ale zejména jejich občané potom velmi těžce hledají způsoby, když už si na nějaký zvyknou, jak mají zajistit své základní potřeby, co se týče doručování, peněžních služeb apod.

Se kterými problémy jsme se v průběhu historie setkávali? Zejména s nestabilním vedením České pošty. O tom už tady bylo několikrát hovořeno. Já jsem rád, že čtvrtým ředitelem v období tří let se stal pan Ing. Zatloukal, protože s ním jsem osobně několikrát jednal. Z jeho strany byla jednání vedena vždy korektně a věřím, že i s ohledem na to, že zná velký kus historie jednání se Svazem měst a obcí ČR, že ten trend jednání udrží i nadále v nové pozici.

Nadále byla nejasná i pozice Ministerstva vnitra jako zakladatele. Nejprve se Ministerstvo vnitra k této záležitosti stavělo zdrženlivě, ponechávalo to na vyjádření vedení České pošty, následně se do jednání vložilo prostřednictvím pana náměstka Zajíčka. Vedly k tomu i kroky osobních intervencí na úrovni předsedy svazu a jednání s panem náměstkem. Jedním z výstupů bylo právě odvolání pana ředitele Kratiny, který nebyl příliš nakloněn jednání s obcemi.

Odlišný přístup vedení a regionálních pracovníků České pošty. Je faktem, že na jednáních s vedením České pošty byly vždy dohodnuty rámcové podmínky, které byly, bych řekl, oboustranně uspokojivé, ale následně v terénu regionální pracovníci bohužel, musím říct opravdu bohužel, neplnili buď pokyny z vedení, anebo si je špatně interpretovali a využívali situace, že není přímý dohled na jejich konáním v terénu, v té dané konkrétní obci. My jsme potom měli odezvu od obcí, že jednání jsou vedena z určité pozice síle, z určité pozice: my vám tady poštu zrušíme a řešte si to, jak chcete, anebo se přizpůsobte tomu, že bude mobilní doručování a budete mít aspoň nějakou službu. Takhle se jednání přece nevedou! Chci-li s někým jednat, tak s ním jednám za účelem, že se chci dohodnout.

Zahájení pilotního projektu Partner bylo trochu předčasné, nemělo konkrétní kontury, ani svaz je neznal do určité chvíle. Až kolem poloviny roku 2009 jsme začali jednat o konkrétních podmínkách. Myslím si, že během roku do poloviny roku 2010 se podmínky nějaký způsobem vykrystalizovaly. V současnosti je ustavena pracovní skupina na úrovni: Svaz měst a obcí, Česká pošta, Spolek pro obnovu venkova a Sdružení místních samospráv. Je to toho vtaženo i sdružení COOP, sdružení spotřebních družstev. A tato jednání mají vést k tomu, aby se v terénu konkrétně ověřovalo naplňování tohoto projektu. Já předpokládám, že ověřování, jak tento projekt v pilotních obcích funguje, bude dokončeno někdy do konce června. Výstupy potom by měly být během letních měsíců.

Už jsem tady zmínil, že negativem jednání bylo vystupování z pozice síly. Tohle bych asi dál nerozváděl. Nemá to smysl. Myslím, že si každý uvědomujeme, a to nejen na příkladu České pošty, ale když vezmu třeba dříve státní podnik, dnes tedy akciovou společnost ČEZ, tak i tam dochází k určitým jednáním z pozice síly. Takhle se opravdu jednání nevedou!

Co bychom nyní očekávali, zejména od nového generálního ředitele České pošty? Jak bude vypadat koncepce transformace České pošty na akciovou společnost? Jak se bude projekt Partner vyvíjet dále? Jaké kroky budou následovat po vyhodnocení pilotních projektů ve zhruba 50 obcích? A jakým způsobem budou reflektovány názory, připomínky a komentáře ze strany měst a obcí? Tady je nutno říci, že určitě předmětem jednání by měla být i konkrétní ustanovení o tom, jak má vypadat případně partnerská smlouva mezi obcí a Českou poštou. A předpokládám, že žádné tajné dodatky se k tomuto projednávat nebudou.

Určitě bude třeba klást důraz na zajištění poštovních služeb. Tady bych si dovolil využít připomínky pana předsedy Senátu, a to, že by Česká pošta mohla začít uvažovat o tom, že její portfolio služeb by se mohlo rozšiřovat. Nechci citovat, ale neopustím si. Řekl pan ministr John, že kamenné pobočky jsou rodinným stříbrem. Možná je třeba se nad tím zamyslet, proč rušit infrastrukturu, která po dlouhou dobu v těch lokalitách fungovala, a nesnažit se do těchto budov, do těchto poboček dostat i jiné služby než jen čistě poštovní. Samozřejmě Česká pošta reagovala svým způsobem na vývoj, na modernizaci veřejné správy, přisvojila si projekt datových schránek, přisvojila si projekt CzechPoint, ale začít uvažovat o tom, jestli na ni nepřenést i další jiné služby, které jsou ze strany veřejné služby poskytovány občanům.

Jak jsem tady zmínil na začátku, není to jenom o České poště, proto i ten název zněl dost nadneseně; je to o celkové vizi, jak mají vypadat veřejné služby v tomto státě. Vezmu-li některé záležitosti posledních měsíců, slyšíme jako starostové, že se budou rušit matriky, pak se rušit nebudou, že se budou převádět živnostenské úřady, pak zase, že nebudou. Teď nikdo opravdu neví, jak to bude. Došlo k transformaci, svým způsobem k úpravě poskytování sociálních dávek. Úřady jako takové byly převedeny pod jedno centrální místo. Je možná na čase se zamyslet, jestli transformace veřejné správy, tak jak probíhá teď opravdu ad hoc resort od resortu, je tím správným postupem. Osobně se domnívám, že ne. Ta roztříštěnost nesvědčí jak resortům, protože mezi sebou potom přehazují problémy jak horký brambor, tak zejména nesvědčí adresátům veřejné správy, a to jsou občané a obce.

Pokud jde o úspory a šetření, tady je otázka, jestli opravdu kroky, které jsou dělány, jestli jsou opravdu úsporami a šetřením zejména na těch pravých místech. Domnívám se, že decentralizace do jisté míry měla přinést úspory, ale jestliže si stahuji agendu zpět na centrum do středu, tak jsou to další náklady, kdy jednou se decentralizovalo a podruhé se zase centralizuje. Tohle není zrovna moc dobrý postup, který vám peníze ušetří.

Závěrem jenom bych chtěl asi podotknout, předpokládám, že tak, jak probíhají jednání s Českou poštou a budou probíhat, doufám, že nadále korektně, tak bychom si představovali i jednání s ostatními resorty, ministerstvy i případně jinými státními institucemi. A na některé problémy s centralizací do určité míry jsem tady už narazil. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu starostovi Pavlu Drahovzalovi a ještě jednou se omlouvám za záměnu jmen. Přece jenom apoštolové se vždycky uvádějí oba, tak mně to promiňte. Věřím, že teď už to nespletu, neboť další vystoupení je předpokládáno od pana Ing. Petra Zatloukala, generálního ředitele České pošty. Objevila se tady řada kritických připomínek, ale také námětů, takže věřím, že bude na co reagovat. Prosím.

Pan Petr Zatloukal: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážené starostky a starostové, já na úvod několik slov o České poště, než předám slovo Rosťovi Horáčkovi, což je vedoucí projektu, který má tento projekt od loňského roku na starosti, který byl u zrodu pilotního projektu a při všech komunikacích, které byly na vrcholové úrovni.

Česká pošta zaměstnává 35 tisíc lidí, výnosy má zhruba 20 mld. korun. Pracuje s hospodářským výsledkem, tedy ziskem na konci roku na úrovni letošního plánu, řádově 50 mil. korun. Česká pošta a její výnosy jsou tvořeny zhruba čtyřmi základními skupinami. První je standardní poštovní provoz, což jsou listovní a balíkové zásilky. Druhá část jsou finanční služby. Třetí část, to jsou služby, které poskytujeme tzv. aliančním partnerům, což je třeba ČSOB Poštovní spořitelna, Česká pojišťovna – pojištění. Bohužel v minulosti nebo v současné době složitá situace se Sazkou nás vede k nějakým krokům, které s tímto partnerem musíme ještě diskutovat. A samostatnou částí jsou nově vzniklé výnosy, které míří zejména do IT segmentu. Tam patří datové schránky, tam patří CzechPoint.

Co se týče ekonomiky, Česká pošta pracuje pouze s vlastním rozpočtem. Není jakýmkoliv způsobem dotována státem, nemá ze státu žádné příjmy, které by financovaly tzv. univerzální službu. Univerzální služba je prvek v rámci pošty, v rámci poštovního trhu, který mluví o tom, jak bude obsluhováno území jak ze strany podání, tak dodání. Dalším prvkem, který Rosťa pravděpodobně nebude mít v prezentaci, je to, že se v této době připravuje nový poštovní zákon, který je plně harmonizován s EU. Česká pošta v současné době do 1. 1. 2013 má výhradu pouze v jednom prvku, což jsou zásilky do 50 gramů, jinak se na trhu v plné míře objevuje konkurence jak v balíkovém segmentu, tak v segmentu finančních služeb, tak v zásilkách nad 50 gramů. To znamená všechno – mimo standardní dopisy, takové ty nejmenší do 50 gramů – už v současné době nosí konkurence jak ve formě zahraničních subjektů, tak subjektů, které jsou vlastněny ryze českými subjekty. Působí od roku 2003-2004. Balíkový segment je plně liberalizován a tam se pohybujeme v plně konkurenčním prostředí. Ve finančních službách je tomu naprosto…

(Konec strany A kazety číslo 1.)
(Strana B kazety č. 1.)

…Připravuje se nový poštovní zákon, který bude mluvit o nové univerzální službě. A poskytovatel univerzální služby bude vybrán ve veřejném výběrovém řízení. Teoreticky se může stát, že se na trhu objeví jiný zahraniční subjekt, jiný český subjekt, který v uvozovkách bude poskytovat kamenné pošty v rámci celého území republiky. Česká pošta věří, že bude do budoucna samozřejmě poskytovatelem univerzální služby a uděláme všechno pro to, aby se tak stalo, ale je to o zákonodárcích, jak bude znít zákon, o tom, jak bude vypadat univerzální služba, o tom, jak bude popsána univerzální služba, co se týče rozsahu a hloubky práce provozovatele nebo poskytovatele poštovní služby v území atd. Já předám slovo Rosťovi, který popíše následně detaily projektu Partner, v jakém stavu se dneska nachází.

To, co můžu říct za sebe, já jsem dostal od zakladatele, od pana ministra vnitra Kubiceho úkol připravit transformaci České pošty z formy státního podniku na akciovou společnost, dostal jsem úkol provést Českou poštu okamžikem plné liberalizace. Liberalizace bude mít na Českou poštu určitě i ekonomický dopad, protože přestože naše ambice jsou vysoké, tak se může stát, že přijdeme o část trhu listovních zásilek. Mým úkolem je najít nové produkty, které bude provozovat Česká pošta, protože dochází k silné substituci, dochází k tomu, že zapsané doporučené zásilky jsou nahrazovány datovými zprávami. Standardní listovní pošta je nahrazována maily. A to jsou všechno okolnosti, které přímo vedou k tomu, že výnosy České pošty musí být směrovány do jiných oblastí, než je standardní listovní služba, ta služba, která tady byla po celou dobu. Bohužel České poště v ekonomických parametrech nikdo neodpáře obsluhu území, to, že doručovatelka každý den ráno musí být na tom území, a ať je tam jeden dopis, tak těch pět šest kilometrů musí s brašnou obejít. A to má samozřejmě ekonomický dopad, protože hustota, zahuštění odevzdacími místy, odevzdanými zásilkami má vliv na ekonomiku společnosti.

Já v rámci projektu Partner vítám to, že jsme schopni na platformě pracovní skupiny diskutovat o veškerých atributech tohoto projektu. Nechci připustit to, že existují k těm 50 pilotním poštám jakékoliv utajované dodatky. Nevím přesně, o čem je hovořeno. Na platformě pracovní skupiny budeme diskutovat tu smlouvu, a ta je veřejná. Tu diskutujeme. Diskutujeme tam ceny, diskutujeme parametry služeb projektu Partner, diskutujeme rozsah. V poslední fázi už jsme zapracovali do jednoho typu Partnera i variantu finanční obsluhy, tj. to, co nám bylo vytýkáno, že jsme nalákali – my nejsme vlastníci Poštovní spořitelny, my jsme pouze poskytovatelé služby, vlastníkem služby je ČSOB banka, to znamená komerční subjekt. A v rámci projektu Partner dohodneme s bankou to, že poskytne služby i v rámci tohoto projektu, že k oslabení funkcionalit projektu v malých obcích nedojde, to, co bylo původně v rámci projektu uvažováno.

Rosťa popíše projekt detailně, v jakém jsme stavu. To, co můžu potvrdit, je, že projekt je pilotován pouze na 50 místech. Nesnažíme se v tomto okamžiku získat další obce do tohoto projektu, mimo ty, kde třeba pošta není, a hledáme cestu, že pošta Partner by byla řešením obsluhy daného území. A kromě míst, kde se starosty jsme byli dohodnutí na tom, že k nějakému datu Partnera v obci uděláme. Jinak aktivitu v oblasti vyhledávání nových míst, komunikaci se starosty pro to, že bychom chtěli rušit poštu, nebo že bychom tam tlačili na to, aby vznikl Partner, tato aktivita je v tomto okamžiku zakázána, nepovolena.

Musím se omluvit za to, že v minulém období někteří naši kolegové při komunikaci nebyli pravděpodobně příliš obratní a v rámci pracovní skupiny jsme se dohodli i na tom, jakým způsobem poběží komunikace k tomuto projektu a jakým způsobem budou moji kolegové z podniku, který v této době vedu, s vámi komunikovat. Předám Rosťovi slovo, poprosím ho prezentaci toho stavu a samozřejmě jsem na otázky k dispozici. Děkuji.

Pan Rostislav Horáček: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane předsedo, dobrý den, paní náměstkyně. Já bych se ve svém projektu chtěl držet trošičku spíš toho, co jsme dělali i v poslední fázi, to znamená, jakým způsobem jsme komunikovali, jakým způsobem chceme komunikovat, čeho chceme dosáhnout. Chci, abychom hledali cesty k dohodě. Protože s většinou vašich tváří už jsem se seznámil při různých kolečkách, různých jednáních, tak části, jak jsme pracovali, bych se držel poměrně stručněji. Pokud bude potřeba, tak samozřejmě doplním tyto záležitosti o detail, případně o další záležitosti.

Projekt pobočková síť. Jak už bylo řečeno, je to projekt, který v podstatě je součástí strategických plánů České pošty, váže na to, co čeká Českou poštu do budoucna, a je nutné některé strategicky význačné kroky podstoupit, abychom byli připraveni na liberalizovaný trh. Proč jsme ten projekt dělali a proč jsme ho dělali odlišně od modelu, jak bylo zmíněno na začátku roku 2008 a 2009, kdy v podstatě nahodilým výběrem, de facto se dá říci, bylo vybráno 200 pošt se snahou tyto pošty zrušit? Začali jsme pracovat a pracujeme v podstatě trošičku jinak, snažili jsme se k tomu mít zákaznický přístup. Možná to slovo zákaznický vám připadá zvláštní, možná vám připadá trošku divné, ale je tomu tak, protože máme vedle sebe obce, kde jedna má 150 žijících obyvatel, a vedle je obec pětitisícová, šestitisícová nebo nové lokality, které vznikají, které mají v řádu deset tisíc lidí, které v podstatě nejsou Českou poštou obslouženy. Historická nevyváženost České pošty – v podstatě jsme chtěli tuhle věc dát dohromady. Čili naším cílem bylo pracovat na zákaznickém modelu tak, abychom z pohledu kvality území nabídli odpovídající portfolio služeb v této kvalitě. To znamená, nejenom, že ten projekt definoval místa, kde opravdu je velmi složité zákaznicky tu věc obsloužit – samozřejmě pod tím je ekonomika, ale zdůrazňuji, pouze pod tím. Pro tvorbu a modelaci této záležitosti jsme pracovali se zákaznickými parametry. Já se k nim za chviličku dostanu.

Co se týče zákaznického přístupu, je potřeba si uvědomit, že jsme chtěli definovat jak nové lokality, tak definovat lokality v podstatě venkovského charakteru a těmto lokalitám nabídnout služby. Já se malinko zastavím u záležitosti nových produktů, nových možností České pošty. Nechci říkat, že nejsou možnosti, že bychom některé věci neprodávali, že bychom některé věci nezavedli. Samozřejmě rádi se každé příležitosti jaksi uchopíme, a o tom, co tady zmiňoval pan generální ředitel, v podstatě že jsme vstoupili do segmentu elektronických služeb, vstupujeme do přenosových záležitostí a dalších, případně i sociálních záležitostí, že se tomu vůbec nebráníme, ale je potřeba si uvědomit, že například z pohledu Poštovní spořitelny u nejnižší kategorie výdejních míst se například odehrávají zhruba 3 % všech transakcí, které jsou. S tím, že samozřejmě tato záležitost v podstatě má svoji možnost potom i přemístění.

Jak jsme počítali? Jak jsme modelovali, jak jsme pracovali se zákaznickým zadáním, které jsme si sami dali? Vzali jsme tři základní parametry: vybavenost, dostupnost a územní dosah. Co se týká vybavenosti, to znamená, hledali jsme a změřili jsme celé okolí pošty, jaká je tam vybavenost, kolik je tam lidí, kolik je tam obchodů, jaké jsou tam křižovatky, kolik je tam právnických subjektů a další a další, kolik je tam bank, bankomatů, zda je v okolí pošta atd. Dostupnost pošty souvisela především s dopravní obslužností, to znamená křižovatky, silnice, mosty a všechny věci, které s tím souvisejí. Pošta a její územní dosah, to byl parametr, kde jsme si chtěli říct, jaká je přirozená spádovost jednotlivých obcí, kam tedy obce jsou směřovány, jakým způsobem bylo postupováno, a samozřejmě v této kategorii jsme museli reflektovat záležitosti, které souvisejí v podstatě s činnostmi, které na Českou poštu klade regulátor, to znamená tak, abychom obsloužili celé území republiky za stejných ekonomických podmínek, to znamená parametry, které v podstatě souvisí s trhem, o kterém tady bylo už hovořeno.

Tyto tři parametry jsme modelovali ve dvou modelech. Modelovali jsme to v modelu, řekl bych, současnosti, to znamená v modelu roku 2009, kdy jsme všechna tato tři kritéria nastavili tak, že jsme jim dali bodovou škálu od 1 do 100, stejně jsme postupovali u všech třech kritérií, a pak jsme provedli modelaci roku 2013. To je modelace, kde jsme očekávali globalizovaný trh. A modelace vypadala tak, že jsme celé území republiky rozdělili na čtverce 500 krát 500 metrů a těmto čtvercům jsme přiřadili hodnoty daných kritérií. To znamená, vznikla nám situace, která nám vymodelovala síť tak, že vznikly lokality nové, kde nejsme, a tam jsme v podstatě řekli: ano, zde budeme s poštou, zde bychom měli být s Partnerem, zde bychom měli pracovat s výdejním místem, a rozdělila nám naši síť na parametry: pošta, výdejní místo, Partner. To je otázka toho, jak jsme modelovali. Často slyším otázku: vy jste pracovali na základě ekonomických parametrů. Ano, ekonomické parametry samozřejmě jsou pod tím a každá firma, která chce řádně hospodařit, a my to máme dáno v zákoně o státním podniku, že musíme hospodařit hospodárně, tak samozřejmě, že pod tím ekonomická data jsou. Ale základní tvorba a základní postup vycházel z těchto tří parametrů, o kterých jsem hovořil.

Současný stav projektu. Jak už bylo zmíněno, v tuto chvíli v podstatě s projektem pracujeme uvnitř, to znamená, pokračujeme na případných technologických úpravách a zadáních, která máme, to znamená, chtěli bychom rozšířit záležitosti služeb především z oblasti Poštovní spořitelny, z oblasti v podstatě peněžního styku a dalších záležitostí. Technologie a její úpravy samozřejmě nejsou jednoduché, proto musíme pracovat s těmito záležitostmi, ale z pohledu komunikace – nekomunikujeme v nových případech, zdůrazňuji v nových případech. Samozřejmě případy, které byly někdy v závěru roku 2010, neboli v předchozím období, komunikovány, kdy už došlo k určitým dohodám nebo se jednalo, tak samozřejmě tato jednání dokonce ve spoustě případů i z aktivity starostů obcí v podstatě jsou v těchto případech, ale nové případy neotevíráme, nové případy v podstatě nekomunikujeme, tak jak bylo tady zmíněno. Jsou dokončena opatření pro to, abychom technologii posílili, abychom v podstatě měli plnohodnotného partnera, to znamená, abychom nabídli plné portfolio služeb, tak jak v podstatě to nabízejí už kamenné pobočky.

Myslím si, že poměrně velmi zásadním krokem byl i krok regulátora, který ve svém opatření zkonstatoval a zařadil pošty do třech kategorií, které jsou totožné v podstatě se tříděním naším, pouze tedy marketingově je máme jinak nazvané – tady je to tedy otázka v podstatě jenom marketingového názvosloví, jinak je to kategorie 1, 2, 3, tak jak bylo ve věstníku definováno. Čili byl vysloven jednoznačný předpoklad regulátora k tomu, abychom síť mohli tímto způsobem třídit.

Zmiňovaná pracovní skupina v podstatě existuje. Jsme ve fázi, kdy jsme se domluvili na jednotném postupu a hledáme v podstatě jednotný postup. Představa o jednotném postupu je asi následující. To znamená, máme za sebou tvorbu dotazníku, který v podstatě nám umožňuje, abychom na základě jednoznačně formulovaného písemného dokladu, který obsahuje jednoznačně definované otázky, v podstatě mohli komunikovat, aby otázky ve vzájemné dohody byly nějakým způsobem stavěny neutrálně a tyto záležitosti jsme se domluvili, že budeme komisionálně řešit tak, že navštívíme všech 50 míst, které jsou součástí pilotního projektu, a budeme na tom pracovat.

Tady máme v podstatě otázku pilotního projektu, kde je pilotní projekt v provozu. To je těch 50 míst, o kterých zde bylo hovořeno. Tady vidíte rozdělení do jednotlivých regionů. Ctíme regiony, které jsou v politicko-právním uspořádání, v podstatě vždycky dva kraje, které jsou. Tady je záležitost jednotného formuláře. Dohoda zní tak, že do 15. června se ve všech případech domluví zástupci České pošty a zástupci zmiňovaných svazů, ať už je to Svaz obcí a měst, nebo Sdružení místní samosprávy, anebo obnovy, tak, že jedna skupina navštíví všechny body, které jsou pilotovány, a společně si odpoví na otázky zpracované v dotazníku. Dotazník má svou analytickou část, která hovoří o tom, kde je pošta umístěna, jakým způsobem a definuje počty transakcí, které na jednotlivé poště probíhají. To znamená, vidíte, že se snažíme veřejně komunikovat i záležitosti, které můžeme komunikovat. Samozřejmě nemůžeme některá data, některá finanční data a podobné věci jaksi dát úplně veřejně k dispozici, ale myslím si, že otázka transakcí a probíhajících transakcí na jednotlivých pobočkách v podstatě je údaj, o kterém se může komunikovat, jakým způsobem jsme poštu ohodnotili a jakým parametrům z hlediska zákaznického třídění tam bylo dosaženo.

Domluvili jsme se tak, že bychom od půlky června objeli všechna tato místa, společně je vyhodnotili. Ředitel příslušného regionu je odpovědný za tuto činnost, případně může definovat svého zástupce, který by ho v cestách v podstatě zastoupil. Čili odpovědnost je poměrně jasná. Termíny máme nastaveny. Dohoda se Svazem obcí a měst je včetně textace dotazníků. Máme seznam starostů, případně dalších zástupců, kteří s námi budou komunikovat. Stejně jsem požádal předsedu Svazu místních samospráv o tuto záležitost, abychom tuhle věc mohli dát do pořádku, abychom tyto věci dali dohromady a společně mohli tyto věci řešit.

Čili, dámy a pánové, vidíte, že se snažíme tuto záležitost veřejně a společně dát tak do pořádku, abychom si mohli vzájemně slušně odpovědět na otázku: Je odpovídající kvalitě území nastaveno odpovídající portfolio poštovních služeb – ano, nebo ne. Tolik ode mne pro začátek. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji za vystoupení panu generálnímu řediteli i panu inženýrovi. A protože proti původnímu harmonogramu máme určitou časovou rezervu, domnívám se, že můžeme v tuto chvíli otevřít krátkou předběžnou diskusi, než bude připravena v předsálí káva. Prosím, pane starosto. Prosil bych, jestli byste mohl sem za řečniště.

Pan starosta: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Já budu mluvit trošku nesouvisle. Byl jsem včera i kvůli České poště v televizi, i když ten pořad byl připravován někdy jindy. To není moje vina, že to vyšlo zrovna včera, ale vyslovím tady pár nesouvislých vět.

Jsem starosta malé obce na Karlovarsku. Pošta mi chtěla svůj poštovní úřad zrušit už 90. letech. Jelikož jsem ale v té době měl na České poště informátora, když to takhle řeknu, jejich vnitřního nepřítele, který mě dokázal vždycky včas informovat, tak jsem dokázal tyhle útoky odrazit. V současné době už to naší obci pravděpodobně nehrozí. Vím to proto, protože na poště se nemění jenom generální ředitelé, ale i jejich regionální manažeři, tak ten bývalý regionální manažer mi řekl, že v podstatě jsem v černých číslech a ať to neškrabu. Ale bojuji tady za ostatní obce.

V našem kraji, v Karlovarském kraji, se za poslední dva roky zrušilo – ale nebudu říkat zrušilo, oni je dočasně uzavřeli – více jak 13 pošt. A děje se to takovým způsobem, že se starostům nic neřekne, dozví se to týden, 14 dní před tím a pošta se zavře. Hledají se zástupné problémy, hygienické problémy, statické problémy, utekla voda z topného systému, tak se pošta zavře. Já to tady mám napsáno, když tak to můžu i jednotlivě říkat. Tady v podstatě máme věstníky za posledního tři čtvrtě roku a vidíte, kolik se pošt uzavřelo nebo dočasně uzavřelo v naší ČR.

Já si osobně myslím, že u České pošty je jeden hlavní velký problém, a to je manažerské selhání celé České pošty. Já si pamatuji, že na počátku 90. let – budu to vztahovat na tu naši malou poštu – prodávala tisk. Měli ho tam ráno, pošta byla už od sedmi otevřená, protože poštovní doručovatelka byla současně i poštmistrová, tak to ráno, když jí přivezli materiály, tak měla hodinu otevřeno a byla schopná prodávat noviny. Pak šla roznášet a potom odpoledne zase seděla na služebně a vyřizovala další věci. Česká pošta zrušila noviny, zrušila časopisy, chvíli to běželo bez novin a časopisů, nebylo ráno otevřeno, hned doručovala a byla tam odpoledne. Pak Česká pošta, aby ušetřila peníze na mzdy, protože to se u nás hodnotí nejvíc, tak zrušila doručovatelky a zavedla tzv. autopošty. Nakoupila hafo aut a začali jezdit. Když jsem si dělal ekonomický průzkum, tak jsem zjistil, že nula od nuly pošla, protože auta samozřejmě stojí pojistky, benzin, pneumatiky atd. a nic v podstatě se neušetřilo. Akorát segment peněz se přesunul z mezd do nákladů. A nákladově mohla známky zvednout z koruny na deset korun, jako to máme teď. Takže díky tomu zvedla náklady a srovnalo se jí to. Takže to je další věc.

K tomu, jak nám tady vyprávěl můj předchůdce. On říkal o čtvercích 500 krát 500, ale když nám to přednášel na Komoře obcí před necelým rokem, bylo to myslím 30. června, tak tam byly dvoukilometrové kružnice a ukazoval nám tam, jak se ty kružnice překrývají. Já jsem si říkal, překrývá se to ve městech, na vesnicích těžko se může dvoukilometrová kružnice překrývat, tak se budou rušit některé pobočky, budou se sjednocovat ve městech. Bral jsem to. Tam si mají možnost dojet dopravou. Ale co já mám výsledek z Karlovarského kraje, ruší se pošty na obcích, kde není žádná adekvátní náhrada. V podstatě jsou to obce od 300 do 900 obyvatel, kde se u nás zavřely, a lidé mají šílené potíže se dostat do nějaké jiné pošty. A my si jako starostové uvědomujeme, že v podstatě pošta je poslední bankovní služba, která tam existuje. Bankomat vám do obce do 4 tisíc nedá žádná banka, protože je to pro ně neekonomické, pošta to zruší – a pošta masivním masírováním všechny důchodce na počátku roku 2000 nalákala na Maxkarty a další produkty jejích spřátelených organizací, lidé se nechali nalákat a teď jim tu poštu tam zrušíme. Takže oni si možná mohli najít i jinou bankovní pobočku, která by možná nabídla lepší služby, ale protože pošta byla tam, tak ji mají. A teď poštu zavřeme a, důchodci, dojeďte si, kam chcete. Vždyť důchodce si mohl nechat vyplácení v hotovosti, ale to Česká pošta nechtěla, protože jí přepadávali doručovatelky. Takže to je další věc.

Mluví se tady nepravdy. Pan ředitel říká, že mají jeden segment, na který mají výhradní právo – zásilky do 50 gramů. Ano, je to pravda. Ale mají výhradní právo na datové schránky a mají výhradní právo na CzechPoint. A z toho mají samozřejmě peníze! My jsme doručovali doporučené dopisy na úřady. Ty teď nedoručujeme. Pouštíme je přes datové schránky. Tak ať si uvědomí, že normálně, kdyby datové schránky nebyly, tak by tato věc šla přes Českou poštu. Ale ona jde! Oni na tom vydělávají, akorát že to nejde přes tu jednotlivou poštičku, kterou máme v sousedství!

Vůči smlouvě se Svazem měst a obcí. Aspoň co já mám zprávy ze Svazu měst a obcí, tak bylo řečeno, když se smlouva na podzim roku 2009 podepisovala, že nebude zrušena žádná pošta. Ony se pošty neruší, ale ony se dočasně uzavírají. Věci, proč se uzavírají, už jsem tady říkal. Když se podepsalo memorandum, tak se mi otevírala kudla v kapse, protože jestliže s někým mám uzavřenu nějakou smlouvu a on ji nedodržuje, dělá si, co chce a já s ním ještě podepíši memorandum, tak to jsem opravdu byl naštvaný! To ať se na mě Svaz měst a obcí nezlobí, prostě Česká pošta nevystupovala férově a hlavně vůči starostům! Jestli se k ústředí Svazu měst a obcí chovala férově, tak prosím, ale jednotliví jejich regionální manažeři vůči starostům se i odmítali dostavit a vysvětlit základní věci!

Co tady ještě mám, abych všechno nezapomněl? Myslím, že už jsem řekl všechno. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu starostovi a zeptám se zástupců České pošty, jestli nechtějí reagovat. Prosím, pane generální řediteli.

Pan Petr Zatloukal: Já se pokusím reagovat. Já jsem si to nestíhal psát, omlouvám se. Co jsem si poznamenal, první byly noviny. Máte určitě pravdu, že někde na přelomu tisíciletí pošta opustila tento trh a můžu s radostí oznámit, že se 1. 7. na něj vrací, takže od 1. 7. nosíme noviny a získali jsme asi 40 % trhu. Konkurenci tady máme v počtu dalších dvou tří firem, které tuto komoditu zajišťují. To znamená, výnosy doručovatelům se snažíme zajistiti v tomto segmentu.

Dočasné uzavírání pošt je věc, která je pro Českou poštu a byla pro Českou poštu složitá z pohledu investování do některých objektů, b) neschopnosti někdy i samosprávy nám poskytnout úpravu objektu, který je někdy v havarijním stavu. A to, co můžu slíbit, já se podívám na ten seznam dočasně uzavřených pošt. Nemám ho teď přesně v hlavě, nejsem schopen na něj přímo reagovat. A zprávu jednotlivým starostům zašlu, co s dočasně uzavřenými poštami chceme dělat.

Co se týče kružnic, to asi vezmu trošku Rosťovi. Neznám přesně detail, ale jestli se nepletu, to je z ČTÚ z univerzální služby vzdálenost, která ukazuje obsluhu daného území z pohledu zákona, resp. z pohledu normativů ČTÚ.

Co se týče Maxkarty, já jsem se to snažil při vystoupení říct. Možná to nebylo zřetelné. My jsme se rozhodli a předdohodli s ČSOB, že tuto službu v projektu budeme poskytovat.

A jestli mi pomůžete ještě s nějakým bodem, který jsem nezodpověděl. (CzechPoint.) CzechPointy a datové schránky jsme do roku 2014 získali zákonem. V roce 2014 ho může poskytovat kterýkoliv komerční subjekt. CzechPoint neposkytuje jenom Česká pošta, ale i obce, jak jistě dobře víte. Sami sobě poskytujete CzechPoint a konkurujete České poště, mimochodem.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Já se omlouvám, že do toho vstupuji, ale hlásil se pan hejtman Běhounek, takže bych si dovolil mu dát slovo.

Pan Jiří Běhounek: Děkuji za slovo. Než se dostanete k detailním záležitostem uvnitř České pošty, které tady rozebíráte, já bych si přesto ještě dovolil na základě svého vystoupení a všech záležitostí, které jsou, upozornit na to, že již toto setkání je cenné. Jedná se o průnik mnoha problémů a rád bych, kdyby bylo na tuto problematiku nahlíženo komplexně. A nezbývá mi, než na základě usnesení vlády, přesněji řečeno jejího programového prohlášení, požádat a rád bych, kdybyste souhlasili s tím, aby výstupem z tohoto jednání předsedy Senátu bylo předložení jasné koncepce řešení této otázky z hlediska obslužnosti po všech oblastech venkova, protože jednorázová anebo dílčí řešení tohoto rostoucího problému, v němž Česká pošta je jedním, i když palčivým problémem, nás přivede pouze do pekla. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Prosím, pane starosto.

Pan starosta Bejček: Dobrý den, pane předsedo, vážení hosté, vážení páni starostové, já se jmenuji Bejček. Jsem z malé horské obce z Krušných hor. Já vás nebudu zdržovat, papírů mám dost. Nebojte se! Já bych tady akorát předal jenom svůj příspěvek, abyste si ho mohli přečíst. Tento příspěvek vyšel v Komunální revue 1/2011. Kdo bude mít zájem, může si ho přečíst.

Já bych se jenom pozastavil trošičku nad tvrzením pana generálního ředitele, který tady nastínil, že měli 50milionový zisk, když tedy paní Hrdá na konci roku tady www stránkách řekla, že zisk je předpokládán 126 milionů. Ale je to možné, nebudu vám to nějakým způsobem zpochybňovat.

Zarážející je tedy záležitost vaší představy přeměny pošty do akciové společnosti. Přitom tedy na vašich www stánkách je, že jste se rozhodli investovat do České pošty 2275 miliard korun (?). To pro mě jako pro obyčejného občana nebo starostu, jestli já bych měl investovat do nějakého podniku takovéhle peníze – já vám to můžu dát; tady je to napsáno černé na bílém na vašich www stránkách – tak přece nebudu zainvestovávat podnik, který budu privatizovat. To je přece úplně šílené. To jenom tak na úvod k vám, když jste tvrdil vaše čísla.

Než na to zareagujete, měli byste si všichni uvědomit, že u nás na malých vesnicích, už to tady předřečníci říkali, já bych chtěl poděkovat panu Štěchovi, vám také za váš příspěvek, vám také, protože jsou to podnětné věci a záležitosti, které bytostně týkají malých obcí, kde skutečně lidé jsou závislí na poště. To se nedoceňuje! A jestli tedy si myslíte, že tito lidé budou dojíždět – vy tvrdíte nějakých 2,5 kilometru. Ve skutečnosti Brandov chcete zavřít. Tam to máte 30 kilometrů do nejbližší pošty! Mělo by to být výdejní místo, to znamená bez nároku na peníze. Tam se nevydávají peníze. Jestli jste to změnili, je to možné. Ale takhle to tam mají nalité a takhle s námi vaše představitelka v okrese jednala!

Na závěr tedy, abych vás nezdržoval, v podstatě všechno bylo řečeno. Akorát bych se pozastavil nad jednou věcí, a tou bychom se měli zabývat všichni, jak jsme tady. Myslím si, co nejvíc chybí našemu státu, je celková koncepce udržitelnosti – to udržitelnosti bych vynechal, protože to používá každý – ale spíš opravdu rozvoje venkova, pokud ho chceme tedy a nechceme být jenom nějaká oblast, když to řeknu v uvozovkách, skanzen. A všechno k tomu spěje! Měli bychom tedy udělat všechno pro to, aby to tak nebylo. Myslím si, že pro to všichni všechno neděláme, některým obcím to nevadí a zapadnou. A tady to povídání sice od pana Horáčka je hezké, já ho sleduji, já už mám od vás šanon s vašimi příspěvky. Já s nimi bytostně nesouhlasím. Vy to řešíte tady od pultu někde z Prahy a vůbec problematiku vesnic neznáte.

Nebudu vás dál zdržovat. Děkuji za pozornost a na shledanou. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Zeptám se zástupců České pošty, jestli budou reagovat, a pak mám poznamenaného pana kolegu a vás. Děkuji.

Pan Petr Zatloukal: Já jenom k těm číslům. To, co bylo 128 mil. korun, to budou výsledky loňského roku. A letošní rok je na úrovni 40,2 mil. hospodářského výsledku při 20 miliardách – na konci roku. Předpokládaný.

Co se týče investiční politiky, tak standardně investiční politika je, že se investuje na úrovni odpisů. Investice v letošním roce budou mezi 1,4 a 1,8 mld. korun. A to, co bych chtěl říct teď tady nejhlasitěji, já nevím, kde zaznělo, že někdo privatizuje Českou poštu. To nevím, z čeho jste vyčetl. Možná, že to napsal nějaký novinář, že si myslí, že to tak bude, ale ani zakladatel, ani vláda nikdy nic takového neřekla. Vláda řekla to, že převádí státní podnik a ten úkol je převést stání podnik z formy státního podniku na akciovou společnost cestou zákona o velké privatizaci. To neznamená, že Česká pošta bude privatizována. Tolik asi za mě odpovědi na otázky. Pokud samozřejmě vláda se rozhodne k nějakým dalším krokům někdy v budoucnosti, to já nemůžu předjímat. Nechci ani o tom moc diskutovat. Jde o rozhodnutí vlády. Ale Česká pošta žádný takový úkol tímto směrem nedostala.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Hlásil se pan kolega z organizace, jejíž přesný název jsem si nepoznamenal, takže ho poprosím, aby se představil.

Pan Josef Bartoněk: Děkuji za slovo. Já bych se představil. Jmenuji se Josef Bartoněk a jsem předsedou Sdružení místních samospráv ČR. Chtěl bych v úvodu také poděkovat za svolání této konference, považuji ji za velmi důležitou a ještě více bych chtěl poděkovat za úvodní slova, která tady zazněla z úst pana předsedy Senátu a z úst pana hejtmana.

Musím se přiznat, že ačkoliv Sdružení místních samospráv už se věnuje problematice venkova několik let, tak jsem snad ještě neslyšel z úst čelního představitele státu tak výstižné zhodnocení situace na venkově a takovou podporu problematice venkova, rušení služeb na venkově a hrozbu vysídlování území naší republiky. Za to opravdu velice děkuji a velmi se těším na to, že Sdružení místních samospráv bude moci spolupracovat s vedením Senátu na nápravě této situace.

Mnoho tady bylo k poštám řečeno, takže já bych se nerad opakoval. Jen bych dal důraz na některé věci. Bylo tady zmíněno, že jsme členy komise, která spolu s Českou poštou řeší optimalizaci pobočkové sítě České pošty, ale ne vše, co tady zaznělo, považuji za úplně přesné a ne vše probíhá tak bezproblémově, jak to možná z vystoupení zástupců České pošty vypadalo.

Sdružení místních samospráv se do problematiky restrukturalizace pobočkové sítě vložilo koncem loňského roku na základě značných připomínek našich členů, starostů k tomu, jakým způsobem s nimi představitelé České pošty zachází a, jak již bylo řečeno, z jaké nátlakové pozice s nimi jednají. Pan ředitel se za toto jednání omluvil. Já tuto omluvu beru, beru ji na vědomí a doufám, že postup zástupců pošty bude příště vstřícnější k samosprávám, ovšem co se stále ještě nezměnilo a co jsme kritizovali od počátku, byly podmínky, za kterých pošta obcím převzetí služeb na venkově nabízela. A jedné straně jsou to velmi malé odměny za výkon této služby, které prozatím jsme nedostali podloženy žádným výpočtem nákladovosti a nějakým srovnáním. Na druhé straně jsou to velká rizika, která z nabízených smluv jednostranně od pošty předkládaných vyplývají. Jsou tam až milionové sankce za porušení této smlouvy. Takže tady bych byl rád, kdyby došlo k tomu, že budou moci samosprávy smlouvy připomínkovat. My už jsme je sice připomínkovali, ale zatím nemáme odezvy v tom smyslu, že by se pošta nad tím zamyslela a že by smlouvy chtěla nějakým způsobem měnit.

Od pana Horáčka jsme zde slyšeli, jak nám představil strategii. Bylo vidět, aspoň podle mého názoru, že se jedná o podnikatelský model. Ovšem Česká pošta je státní podnik a jako taková by asi neměla vystupovat úplně tržně a měla by brát ohledy i na to, že je významným zajišťovatelem služeb na venkově a vůbec v ČR, a to lecjakých služeb. Tyto služby jsou v celé Evropě chápány jako služby velmi významné, služby, které mají dopad na komunikaci mezi občany, a služby, které mají dopad vůbec na celé sociální prostředí naší společnosti. A pošta jako státní podnik nemůže brát svoje služby čistě z tržního pohledu, alespoň podle mého názoru.

Od počátku požadujeme po České poště informace, které od ní nedostáváme. Základní a nejdůležitější informace, které od ní chceme, jsou seznam poboček, které Česká pošta se chystá zrušit. To nám bylo odmítnuto poskytnout s odůvodněním, že kdybychom ten seznam dostali, tak že bychom s ním nesouhlasili a že bychom proti němu začali vystupovat. To podle mě není argument do partnerské diskuse.

A druhý dotaz, který nám také zatím nebyl sdělen a který požadujeme od zástupců pošty, je, jakým způsobem je restrukturalizace pobočkové sítě řešena transformačním projektem, který je na Českou poštu, státní podnik, zpracován.

A poslední věc, která tady zazněla a kterou bych chtěl nastínit zase z hlediska Sdružení místních samospráv, protože vypadá trošičku jinak, je to, že projekt restrukturalizace po dohodě na komisi nepokračuje. Já jsem měl zprávy zejména z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje asi o 20 případech, kdy byli osloveni buď starostové obcí, nebo ve větší části případů byla dána výpověď paní, která pobočku na poště obsluhuje s tím, že se jedná o dočasné zrušení pošty. S tímto dotazem jsem oslovil dvakrát zástupce České pošty, aby mi vysvětlili případy, které jsem jim konkretizoval. A z těch 20 případů mi byly vysvětleny pouze 2. Na dalších 18 případů nejsem schopen dostat odpověď. Tak bych prosil, aby odpověď mi byla dána. Určitě mají zástupci pošty v mailu seznam, který jsem jim zasílal. To je zatím z mé strany všechno a ještě jednou mnohokrát děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Také děkuji. A požádám ještě před přestávkou, protože mám avizováno, že bude připravena káva, pana starostu, který se hlásil, a potom bychom učinili přestávku s občerstvením.

Pan starosta Juřina: Vážení přítomní, tahle složka, to jsou dopisy, které jsem psal představitelům pošty, ministrům, na všechny úřady, které se zabývají poštou od roku 2008. Jmenuji se Juřina, jsem starosta z obce Boleboř. Nebudu se zmiňovat o těch podmínkách už. Ale první, a to je kategorická věc, kterou znovu opakuji, kterou jsem opakoval poněkolikáté v Ústí, považuji toto všechno za ponižování občanů pro malé obce a vytvoření kategorie druhé třídy občanů! To jsem zdůraznil a zdůrazňuji znovu. Z ústavy má každý občan u nás stejná práva a stejné povinnosti a nároky, tudíž doručit dopis se musí i do nejvyššího, třebas Červenohorského sedla nebo na každé místo.

Když jsem psal panu Zajíčkovi, to ještě tenkrát byl náměstkem ministra, tak jsem mu sdělil, že jsou významné právě ty poštovní služby, poněvadž se dokončila obrovská jednání, že téměř každý občan, který v obci žije, měl zajištěny veškeré služby přes Poštovní spořitelnu a za pár dní na to přišli, že se pošta v obci zruší. To je tedy dost taková situace – všichni to znáte, to nebudu opakovat.

Vrátím se. Zavedly se datové schránky. Disciplinovaně, naprosto disciplinovaně ve všech malých obcích jsme zavedli datové schránky, zavedli jsme CzechPoint. Jaká je situace dneska? Datové schránky chrlí dopisy. To, co jsme měli vyřízeno s poštou na malé obci za půl hodiny, dneska se dělá také čtyři. Všechno se musí ověřit CzechPointem, každý dopis se musí odevzdat. Veškeré náklady nese malá obec za toto řízení! Je to pokrok, samozřejmě, ale musí se také dořešit až do úplného konce.

Před lety byla stejná bitva o vodu. Z Povodí Ohře byly zřízeny jednotlivé akciové společnosti a ty začaly haprovat pěkně jedna po druhé, poněvadž najednou už to nebyly státní akciovky a už by se tam prodávalo to nebo ono. Tak právě ti, kteří jsme kolem té vody tenkrát měli nutnost pracovat, tak jsme se vzbouřili. Dneska jsou státní podniky povodí, zůstaly státními podniky. K žádné transformaci nedošlo! Voda je teď v českých rukou, v českých Povodích Ohře a nemáme s tím takové problémy jako s pitnou vodou pro občany. A kdyby se tato voda dostala akciově někam dál, tak nevím, kolik by kubík vody dneska v naší republice stál. Totéž je se státním podnikem Českou poštou a transformací. Česká pošta byla zřízena zákonem. Transformuje se zákon, nebo se transformuje pošta? Slyšíme, že bude vydán nový zákon o České poště, ale předtím se vesele transformuje. Samozřejmě vládním nařízením! To nic neříká. Vláda samozřejmě má právo vydávat tyhle věci, ale když je vydá, tak i v té věci už musí být uvedeno, co se transformuje a na co se to transformuje. Vždyť přeci víme, že pošta má železniční poštu, že má balíkovou poštu – já nevím, kolik služeb má pošta dohromady. To všechno má, ale jak to ztransformuje a jaký bude výsledek? A pan ředitel řekl, že má jenom malinký podíl z poštovních spořitelen, že z toho má vlastně jenom 3 %, nebo kolik se tady řeklo. No jo, ale jaký je obrat Poštovních spořitelen! To už nikdo neví, protože to dělají na organizaci, oni pro ně zajišťují službu. Ale ta služba je přeci zaplacena, člověk je zaplacen. Takže ono je dost obtížné o těch věcech mluvit dál.

Potom to jsou průměrné vzdálenosti. Víte, já jsem před lety četl jednu hezkou knížku, už si nepamatuji autora, o životním prostředí. A tam autor uvádí, že průměr, to je strašně podivné číslo, protože posuďte, když si sednete na rozpálená kamna jednou půlkou zadnice, druhou si sednete do mrazu, tak jednu část máte spálenou, druhou zmrzlou, ale průměrná teplota je 20 stupňů. To je s tím průměrem i s těmi kilometry. (Potlesk.)

A vždycky jsme toužili v této souvislosti, aby měl venkov svoje ministerstvo. V jednu dobu se zdálo, že Ministerstvo pro místní rozvoj se tímhle ministerstvem stane, a tím, že bude samozřejmě otázky venkova jako takového, které jsou hrubě opomíjeny v téhle zemi, že se dostanou na pořad. Bohužel ministerstvo se nám změnilo na úřad, který stanovuje bytovou problematiku a cenové problémy v Praze, a tím vlastně celá problematika pominula. A nakonec znovu je to pouze jediné ministerstvo, a to je Ministerstvo vnitra, které do této poštovní politiky jako takové z hlediska státu hovoří. A to je prostě názor, proč dostat jasnou odpověď, proč se má zrušit státní podnik, co se tím sleduje, proč se zřídí tolik orgánů a akciových společností! Přeci víme všichni, kolik jich potřebuje. A nechci slyšet na konci ono slovo, a to ze svých zkušeností, pane inženýre, nebojte se, to všechno vyřeší trh. Tohle už by opravdu nemělo v této době zaznívat! Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu starostovi. A myslím si, že káva…

(Konec strany B kazety číslo 1.)
(Strana A kazety č. 2.)

…příspěvky, předpokládám. Prosím, pane generální řediteli.

Pan Petr Zatloukal: Děkuji. Zkusím od konce. Rozdíl mezi státním podnikem a akciovkou, co se týče statutárních orgánů, je zhruba naprosto stejný. Pouze z manažerského vedení státního podniku se stane představenstvo a z dozorčí rady státního podniku se stane dozorčí rada akciové společnosti, jinak orgány jsou, co se týče počtu, absolutně shodné.

Vy jste tady spojil transformaci České pošty se zákonem a s rozhodováním. Nový poštovní zákon je zákon, který schvalují obě dvě komory Parlamentu – Poslanecká sněmovna Parlamentu a samozřejmě i Senát a samozřejmě podepisuje ho prezident ČR. To znamená, je to zákon jako dokument, jako všechny ostatní zákony, a určitě k němu bude nějaká komunikace, komentář. Ten zákon bude definovat ve spolupráci s nějakými parametry z Českého telekomunikačního úřadu parametry univerzální služby, to znamená obsluhy území. A já si myslím, že tady je prostor říct, jak obsluha území bude vypadat. A je to zákonná norma. Nevím, jestli to bylo ve vašem příspěvku, nebo v příspěvku pana kolegy, že se stát má postarat, nebo tak nějak to zaznělo, v jiných zemích, že to tak je. Ano, je to tak. Za úplatu! To tady v ČR není. Rosťa mluvil o 3 % trhu, co má transakce. To doopravdy tak je. A my v rámci toho projektu, a já to znovu zopakuji, chceme vyjít vstříc a my to tam vrátíme do projektu pošty Partner. Hledáme nové příležitosti, co na vesnicích můžeme dělat, pokud se se samosprávou dohodneme. A teď si doopravdy vymyslím, že přes Českou poštu budeme dělat výběr poplatků za psy nebo jakoukoliv podobnou službu, třeba cestou SIPA. Samozřejmě, že to zlepší i ekonomické parametry poboček. Ale obecně je to o novém poštovním zákoně, jak bude vypadat. A ten bude definovat strukturu té obsluhy, to znamená hloubku obsluhy, kterou bude povinna nabídnout Česká pošta, resp. nějaký jiný uchazeč v tendru, protože se předpokládá soutěž podle zákona 137 o zadávání veřejných zakázek. A je to harmonizace se zákony EU. Takto funguje EU a Česká pošta jako jedna z posledních harmonizuje s tímto zákonem. Slovensko jde příští rok, Německo také příští rok, severské země už v tom dávno jsou, v Anglii se liberalizovalo před třemi nebo čtyřmi roky. ČR od 1. 1. 2013.

Vrátím se ke smlouvě. Smlouvu budeme diskutovat v rámci komise a rád bych k sankcím řekl, sankce jsou tam vysoké za úmyslné poškození jména České pošty. To je to, za co jsou tam velké sankce. Ne za standardní, řekněme, provozní jevy, které se stávají, že prostě něco se udělá nepřesně. Je to o úmyslném poškození dobrého jména České pošty. Proto ty sankce.

O konkurenci jsem mluvil. Součástí transformačního projektu je informace o pobočkové síti, která bude nově zakladateli předložena. Jde o schválení transformačního projektu zakladatelem, následně Ministerstvem financí, resp. vládou.

A k 18 obcím, co jste říkal, já si pamatuji dvě, že jste mi posílal a na ty jsem odpověděl. Já seženu těch 16, kde skončilo, a doplním těch 18.

Předsedající Jaroslav Müllner: Je to vše, pane generální řediteli? Já se omlouvám, teď jsem nevnímal.

Pan Petr Zatloukal: Za mě ano. Já jsem spíš rozuměl, že jsem na něco zapomněl.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Vážené dámy a pánové, v rámci programu se nám teď naskýtá prostor pro přestávku. Chtěl bych ještě před tím, než ji vyhlásím, požádat všechny přítomné, aby neodcházeli nebo neopouštěli toto jednání, protože jedním z jeho cílů je nejenom diskutovat tuto problematiku, ale také, pokud to bude možné, se dohodnout na nějakém prohlášení nebo závěru z tohoto sezení, které by potom bylo k dalším jednáním v této věci určitě užitečné a vyjádřilo by nějaký postoj přítomných.

Pokud se týká odpolední části, předpokládám, že bude kratší než dopolední, čili vás to nějak zásadně nezdrží. A ještě bych chtěl požádat technicky znovu o to, že pokud máte v úmyslu vystoupit, tak bych poprosil o přihlášky, které jsou z mého pohledu nalevo na kraji stolu, z vašeho pohledu vpravo, abych vás mohl vyvolat, jak náleží – jménem atd. Přestávka tedy, máme tři čtvrtě, čili do 12.15 s tím, že občerstvení je připraveno, když vyjdete do předsálí, tak doprava v Jičínském salónku, kde je káva a nějaké drobné občerstvení k tomu. Zatím vyhlašuji přestávku do 12.15. Děkuji.

(Přestávka.)
(Po přestávce.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, poprosil bych vás zaujmout svá místa, abychom mohli zahájit 2. část konference. Děkuji. Věřím, že jste se občerstvili a i v kuloárech pořešili řadu důležitých otázek. Dovolte mi tedy, abych zahájil druhou, odpolední část konference. A nejprve mi dovolte přivítat pana poslance, předsedu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny PČR pana doktora Stanislava Polčáka. (Potlesk.) A taktéž pana senátora Petra Šilara, který je členem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR, a také vystoupí, jak jsem avizoval v úvodu. Takže druhou část zahájíme vystoupeními těchto dvou pánů. Prosil bych tedy pana doktora Polčáka, aby se ujal slova. Děkuji.

Poslanec Stanislav Polčák: Dobré již odpoledně, kolegyně a kolegové, já bych si dovolil rovněž vystoupit s určitým krátkým příspěvkem z pozice předsedy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Úvodem bych chtěl předeslat, že tématem České pošty a tzv. rušení pobočkové sítě nebo jisté transformace se náš výbor zabýval opakovaně. Bylo to způsobeno tím, že skutečně starostové a představitelé samospráv, komunální politici, velmi výrazně apelovali a protestovali proti způsobu, kterým byla tato optimalizace na jednotlivých úrovních vedena. Takže my jsme reagovali na zásadní podněty ze strany představitelů právě územně samosprávných celků. Tyto podněty byly tak četné, že byl k tomu uspořádán speciální podvýbor našeho výboru, který se této problematice věnoval. Je to podvýbor pro územní rozvoj a financování veřejné správy, který vede kolega poslanec Horáček.

Já si myslím, že je docela pochopitelné, proč tato tématika vyvolala tak výrazný zájem ze strany územně samosprávných celků, protože prostě na některé tato plánovaná změna dopadala a podle přesvědčení představitelů komunálních politiků dopadala negativně na obce, kterých se měla dotknout.

Je třeba si uvědomit určité výchozí momenty. ČR má jednu z nejhustších sítí, řekneme-li to těmito slovy, obcí a měst vedle Francie a je otázka, jak k tomuto faktu přistupovat, jestli se tato síť, která je skutečně velmi hustá – téměř 6300 obcí a měst – považuje za nevýhodu, anebo jestli se považuje za kulturní bohatost české krajiny, českého státu, která se vytvářela po staletí. Na tuto hustou síť českých měst a obcí navazuje samozřejmě i hustá síť poboček České pošty, protože takto bylo území dlouhodobě spravováno, a samozřejmě v okamžiku, kdy je představován určitý jiný model, tak tento jiný model budí výrazný veřejný zájem. A je otázkou, jestli model, který byl nebo je navrhován, jestli představuje pokračování v tom bohatství, v kulturnosti, o které se bavíme, v obstarávání veřejného zájmu, anebo zdali je tato hustá síť českých obcí, vesniček i újezdů řekněme brána jako negativum, břemeno či zátěž a potom z toho vyvíjející se další strategie v té koncepci.

My jsme se tou strategií zabývali. Ona, jak jsem si všiml dnes, již je opět přepracována. Já osobně jsem se s ní ještě do detailu neseznámil. Budu rád, když se s ní budu moci seznámit, nicméně rád bych vás seznámil s usnesením podvýboru, které bylo přijato jednomyslně na schůzi podvýboru právě k tomuto problému, kde bylo přijato usnesení, podle kterého podvýbor žádal Českou poštu o předložení seznamu pošt připravených ke změně koncepce. Požádal Českou poštu o citlivé jednání s obcemi, kde se mění způsob, viz Partner nebo výdejní místo, a vyjádřil jakési stanovisko, které z ní, že nesouhlasí se stávajícím – tedy tehdejším – postupem České pošty ve věci transformace a úrovně informovanosti dotčených samospráv. To se událo v únoru. S tímto usnesením podvýboru se výbor jakožto celek hlasováním ztotožnil a postoupil toto usnesení ministru vnitra a na úroveň České pošty.

Bylo dojednáno právě díky tomu, že ta strategie vyvolala tak výrazné reakce, že bude projekt do jistí míry zastaven do doby, než bude představeno nové vedení České pošty. Přesto existovaly individuální případy, které opět opakovaně svědčily o tom, že na místní úrovni dochází k dalšímu a dalšímu kontaktování obcí a k jakémusi – nechci říct přímo nátlaku, ale k vyjednávání o změně stávajících podmínek, které v daném místě byly po třeba i léta letoucí zaběhnuté. Mohu zmínit příklad obce Lázenice z Jihočeského kraje, kde jsem se já osobně angažoval, a nyní například je to obec Jindřichovice s paní starostkou Polívkovou. Řešíme teď podobný problém.

Já bych chtěl poukázat na to, že Česká pošta skutečně nese název česká a je státním podnikem. To znamená, podle mého přesvědčení není možno v těchto kategoriích uvažovat čistě o ziskovosti či ztrátovosti určitých činností, protože proto je kategorie státní podnik uvedena jakožto tedy kategorie služeb, které zajišťují vyšší míru veřejného zájmu. Na to ostatně navazuje i výroční zpráva České pošty, která za rok 2009 deklaruje odhodlání České pošty plnit právě to poslání poskytovat univerzální poštovní služby a jejich efektivní zajištění. Zároveň zde Česká pošta deklaruje, že si je vědoma své společenské role a sociální odpovědnosti. A dle vymezení jejího poslání právě zakladatelem, jak je uvedeno v citované výroční zprávě, je Česká pošta odhodlána úzce spolupracovat se státní správou, a to nejen prostřednictvím husté sítě svých poboček, ale i novými formami. A teď je otázkou, jaké ty nové formy jsou, jestli nemají být tedy na úkol právě hustoty, o které se zde ve výroční zprávě České pošty hovoří.

Musím říci, že vystoupení a debata, která proběhla na půdě podvýboru, jehož jsem se tedy zúčastnil, byla velmi živá a ukazuje, že problém nelze řešit tak, že se velmi široce neinformují zástupci samospráv, protože ti se na náš výbor obraceli právě s tím, že s tímto postupem nesouhlasí a že informováni nebyli a nejsou. Od té doby se to změnilo. Musím kvitovat, že skutečně na úrovni jednotlivých obcí, kde se nadále tento problém objevoval, jsem byl informován o tom, že se problém podařilo do jisté míry zastavit. Na druhé straně to svědčí o tom, že postup nemůže být individuální, ale měl by být skutečně dojednán se zástupci samospráv. Proto vítám i iniciativu, že Česká pošta nyní postupuje tak, že tento problém diskutuje a probírá i se zástupci organizací, jako je Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a věřím, že i Spolek pro obnovu venkova.

Dovolil bych se zamyslet ještě nad jednou podle mého názoru důležitou rolí, od které by Česká pošta neměla při svých úvahách odhlížet při promýšlení změny postavení českých pošt na venkově. Je důležité skutečně si uvědomit, že Česká pošta plní důležité veřejné poslání pro venkov a venkov vnímá jakékoliv další odlivy nebo znesnadnění přístupu občanů k veřejným službám a statkům za velmi dramatický. Je to pochopitelné, protože venkov dnes, v dnešní době bojuje o své místo na slunci, resp. o přežití tak, aby dokázal nabídnout svým občanům alespoň obdobnou úroveň kvality života, jak je tomu v jiných větších samosprávných celcích. Proto si myslím, že by Česká pošta rovněž měla debatovat o tom, jak své pobočky rozšířit nabídkami jiných služeb, které nemusí být čistě poštovní, a do jisté míry tím tak umožnit právě i finanční přežití těchto poboček, jejichž provozování samozřejmě nákladné nebo nákladnější je. Přestože ovšem obce mnohdy nabízejí, že budou nést řadu nákladů i s Českou poštou, mnohdy se setkávají s odmítnutím a s paušálním tvrzením, že zkrátka zajištění tohoto provozu je nerentabilní a nemožné udržet. Nad tím bychom měli vést debatu, jak třeba dále využít a vnímat hustotu pobočkové sítě České pošty jako významnou devizu a nikoliv jako negativum, břemeno či zátěž. Já to vnímám skutečně v této úrovni otázky a chci říci, že jakákoliv koncepce, která bude přijímána Českou poštou, by měla být projednána se zástupci občanů, a to jak na úrovni samosprávných korporací, orgánů územně samosprávných celků, to znamená minimálně s těmi třemi svazy, o kterých jsem zde hovořil, tak i se zástupci občanů zvolených na centrální úrovni, to znamená se Senátem a s Poslaneckou sněmovnou. Není možné si myslet, že tato zásadní změna, pokud by byla skutečně plánována jako zásadní, by byla pouze projednána na úrovni orgánů výkonné moci, protože je to skutečně otázka celospolečenské diskuse, k níž jsou povoláni prioritně zástupci občanů, kteří byli zvoleni a získali mandát jak na místní, tak i národní úrovni.

Závěrem svého vystoupení bych si dovolil potvrdit, že můj názor na tento problém je setrvalý. Já jsem se s ním netajil ani před vstupem do Poslanecké sněmovny, takže neměl by asi nikoho překvapovat. Já jsem skutečně pro to, aby ta hustá síť poboček České pošty byla vnímána jako deviza a takhle s ní bylo pracováno a nikoliv pouze s argumentem jakýchsi úspor, tupě škrtáno. Tolik asi můj příspěvek. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu předsedovi výboru pro veřejnou správu Poslanecké sněmovny a poprosil bych o vystoupení pana senátora Petra Šilara, člena výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, a také předsedu stálé komise Senátu pro otázky venkova. Prosím.

Senátor Petr Šilar: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Nejprve mi dovolte, abych se omluvil, že jsem nebyl na začátku na této konferenci, protože jsem musel navštívit lékaře a pak jsem se zdržel na dálnici. Takže mám velký handicap, protože jsem neslyšel první vystoupení. V podstatě svůj příspěvek beru jako diskusní příspěvek k tomu, co tady zaznělo, jak jsem se informoval od kolegů v zákulisí, i to, co teď řekl můj kolega poslanec.

Chtěl bych říci několik postřehů právě z práce komise pro rozvoj venkova. My jsme se celou záležitostí, memorandem mezi Svazem měst a obcí a Českou záležitostí, ale i celou záležitostí rušení poboček zabývali na naší schůzi komise. Vidím zde pana Pakostu. Jsem velmi rád, že se znovu vidíme, protože on byl ten, který tam přednesl nejdelší projev nebo nejdelší připomínku, a v té době – to bylo v únoru – to skutečně bylo kritické, protože musím potvrdit z mé zkušenosti i starostů, kteří jsou členové naší komise, ale i starostů, protože jsem také starosta, z našeho mikroregionu v okrese Ústí nad Orlicí, že informovanost byla velice slabá a že se zase projednávaly záležitost o nás bez nás, že starostové nebyli přizváni k diskusi – sice se argumentovalo tím, že to bylo projednáno na Asociaci krajů. Já jsem říkal jednu důležitou věc, prostě starostové mají tolik práce a tolik starostí, že nemají čas tyto věci sledovat, ale až když se jich to začne dotýkat, potom samozřejmě chtějí být informováni a chtějí samozřejmě vznést svůj hlas k tomu, aby řekli svůj názor. Čili k informovanosti v celé záležitosti transformace bych se přidal, i na naší komisi to bylo konstatováno, dokonce i v usnesení, že o takto závažné věci by měli být včas zástupci místní správy a samosprávy informováni, dokonce jsme tam mluvili o jakémsi termínu aspoň půl roku dopředu, protože je potřeba na tyto věci reagovat. To je první věc.

Druhá věc je, že bych chtěl tady poděkovat potom konkrétně i zástupcům pošty, panu Horáčkovi, že jsme mohli uspořádat seminář. A já bych vyzval přítomné starosty nebo i další členy samosprávy, abychom využili možnosti a uspořádali semináře k celé záležitosti. Vyzval jsem i kolegy senátory, že každý z nich má svůj volební obvod, kde by mohl na tuhle problematiku ve svém volebním obvodu uspořádat nějakou konferenci, seminář nebo se spojit se zástupci mikroregionů, anebo s městem, jako jsem to udělal třeba já, že jsem v rámci mikroregionu požádal starostku města Lanškroun a uspořádali jsme schůzi. Sezvali jsme všechny starosty k dané problematice. Samozřejmě bylo to kvitováno s velkým povděkem, že starostové byli informováni, že se vlastně vůbec i něco děje a že na to by měli být připraveni – jak ve svých rozpočtech, tak s přípravou zajištění služeb.

Velice bych přivítal tu záležitost, a už to tady také vlastně teď padlo, tj. otázku chápání České pošty jako služby, která má sloužit pro občany. Nechtěl bych, aby venkov byl skutečně zase místem druhořadé kategorie našich občanů, kteří nemají všechny služby k dispozici. A z těchto důvodů si myslím, že starostové skutečně jsou ochotni, aspoň se kterými jsem mluvil já a z naší oblasti, k určité spolupráci a nabízejí svoje služby. Vidím úplně konkrétní věc teď, protože v naší obci přestavujeme prodejnu, takže už projektant teď při přípravě projektu měl za úkol, a už je to teď ke stavebnímu řízení, že v rámci prodejny, kterou bude provozovat Konzum, Jednota nebo COOP, jak je znáte z našeho venkova, asi jediný řetězec, který tam zajišťuje tyto služby, když pominu vietnamské spoluobčany, takže jsme udělali jakousi dohodu s vedením Konzumu. A vím, že Konzum, COOP nebo spotřební družstva jednala i s vedením pošty o možnosti vytvoření poboček do budoucna třeba v rámci prodejen, protože prodejny je třeba chápat také jako službu pro občany, že to není jenom otázka podnikání, ale také služby a právě pro naše nemohoucí a starší občany. Zrovna tak jako poštu, tuto službu je potřeba někdy spokojovat. A myslím, že je to vhodný příklad toho, že lze využít prostorů prodejen jako třeba i pobočky pro pošty, abyste mohli dělat své služby. To je takový konkrétní případ.

Třetí věc, kterou ještě řeknu a potom budu spíš poslouchat názory a diskusi, abych měl podněty pro práci naší komise a pro mě jako senátora, který zastupuje venkova, tak bych chtěl říci, že se nám nelíbilo, a už jsme to diskutovali na naší komisi a ve spolupráci s některými senátory, forma České pošty, to znamená České pošty jako státního podniku a návrh na přerod na akciovou společnost. Myslíme si, že forma by měla potvrzovat obsah a neměla by být samoúčelná. Ta forma je, a tady bych si chtěl dovolit mít asi kritickou připomínku – máme zkušenosti, že podobná diskuse probíhá i na úrovni jednoho státního podniku, a to jsou Lesy ČR. A jeden z návrhů také je, aby přešly Lesy ČR na akciovou společnost. Jsme v Čechách a po zkušenostech, které zde máme, si myslíme, že to může být i prvním krokem privatizace této služby a velice neradi bychom tuto záležitost viděli v této podobě, protože by se mohlo také stát, že Česká pošta jako služba přestane fungovat a bude to jenom podnikatelský subjekt. Takže velice bych se přimlouval za to a budu usilovat o to, aby Česká pošta zůstala co nejvíc dostupná našim občanům a aby to byla skutečně služba a ne jenom podnikatelský záměr, kterému jde jenom o peníze. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu senátorovi. A tak, jak jsem vyzýval před přestávkou, mám zde dvě přihlášky do diskuse. Proto bych poprosil pana Petra Pakostu, mluvčího petice Nelikvidujte venkov, aby se ujal slova. Děkuji.

Pan Petr Pakosta: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem jenom chtěl, protože jsme tady pořád diskutovali o tom, a děkuji tedy všem předřečníkům, že nechtějí jenom konzervovat daný stav, ale chtějí zkrátka, aby daný stav zůstal zachován, ba dokonce, aby se rozšířil. Proto takové zpestření, které už viděla komise pro venkov Senátu, viděl to i pan ředitel pošt. Jenom chci vysvětlit, že služba pošty je poslední a jedinou povinností státu vyplývající ze závazku veřejné služby. Očesaná doprava, to už tady všechno bylo řečeno, tak to chci jenom promítnout, že lidé, kteří se musí dostávat na poštu, v našem případě by to bylo přes 30 kilometrů, ale i tak bych se zeptal pana ředitele, ať mi potom odpoví, jestli by denně ušel třeba 2,9 kilometrů v průměru, dvakrát, to znamená 6 kilometrů na poštu a nazpátek, když chce hodit dopis, nebo když chce podat nějakou službu.

Takže si myslím, že je to základní potřeba občanů. Není to možné postihnout jako komerční věc. Baťa, když podnikal a vydělával na botách, tak to investoval do svého divadla a do svého kina. Jestliže vydělává pošta ve městě bohatě, a jak je vidět, zisk tady je, ztráta by nehrozila, a abychom museli privatizovat de facto i venkovské pošty, tak si myslím, že by bylo dobře, aby si tedy uvědomili, že podnikat znamená také i dávat. V tom případě Baťa je nám příkladem. Nemůžeme pořád říkat, že neviditelná ruka trhu nám to všechno srovná a udělá. Prosím vás, to zaklínadlo privatizace zkrátka se nám už nevyplatilo. Už to tady bylo řečeno, nebudu to opakovat.

Na venkově, jestliže chceme, aby se tam lidé nastěhovali, museli bychom jim dokonce poskytnout více služeb, nežli jsme poskytovali doteďka, včetně dopravy samozřejmě, včetně dopravy kol. U nás, když chcete jet k dětskému lékaři do Litvínova 24 kilometrů, zaplatí 80 korun matka, za kočárek další, ale už tam nemůže jet další, protože do autobusu se víc kočárků nevejde. Například. To už nikdo nechce třeba slyšet. Potom v tom případě nemá smysl! Můžeme mít knížectví a nemusíme mít stát, protože stát přece musí zajišťovat služby svým občanům! Na to má ústavu. A jestliže porušujeme vlastně vědomě vyšší zákon, jakým je ústava, tím, že si uděláme jiný zákon, který nesplňuje podmínky té vyšší právní normy, což je ústava, to tady také bylo řečeno, to znamená, že máme stejné povinnosti i práva, v tom případě bychom měli tedy vybídnout stát – možná se k tomu dopídíme na konci, jestli uděláme nějaké prohlášení – aby se stát postaral o své občany, jinak občan tady potom nemá žádná práva!

Tady několikrát padlo, kdo ví, proč se tomu říká privatizace. Samozřejmě jsou to všechny kroky, které platily ve všech našich podnicích v našem státě, které se zkrátka odloučily od státu, zprivatizovaly se a dneska víme, jaké jsou problémy aerolinií, jaké jsou problémy dráhy atd.

Toto jenom pro ukázku, abyste viděli. Toto je mapka, kterou nevidíte. Tohle je katastr, vedle je Německo… má svoji poštovní schránku 4,5 kilometru daleko. Takže když si chce zajít pro poštu, tak to jsou ty schránky v lese, kam ona si musí docházet, protože pošta se rozhodla, že jí to přece nebude dopravovat do schránky, přestože si zaplatí stejnou známku jako každý druhý občan.

Jenom bych chtěl k věcem na rozšíření na úřední desce. Jestliže tedy nebude fungovat komunikace, naštěstí ne každý má tedy internet, tak přece musí to také zajišťovat někdo, což by byla vždycky zase pošta. Pošta si může rozšířit služby nejenom o noviny – jsem rád, že aspoň k tomu dojde – nicméně nechali si vzít telefon, takže u nás, když chce do telefonního automatu zavolat vedle do Německa někdo, tak tam musí mít v kapse nejméně deset desetikorun, aby vůbec ten automat nakrmil. Na poště dřív to vytočila paní a zaplatilo se u přepážky, což by mohla pořád dál dělat. Já se jenom ptám, když říkáte, že je to na venkově nevýhodné, proč tedy jezdí prázdné metro z Dejvické stranice večer a nastupují lidé třeba až na Malé Straně. Tak ať zruší ty dvě stanice v Praze a bude pokoj! Pak možná se dostaneme k něčemu. My například také nevozíme sníh na náměstí, my ho tam máme v zimě, kdežto v Praze se musí vozit sníh, aby tam mohli lidé běhat na Hradčanském náměstí. A tohle je jeden z takových ilustračních snímků, kdy nám chodí jeleni po obci. Tady shodou okolností jde na poštu. (Smích.) To je asi tak všechno, abyste i trošku pookřáli. Já vám děkuji za pozornost a myslím si, že bych pozval pana ředitele na mé luxusní ubytování v obci, ať si vezme celý tým, já jim vysvětlím na místě, jak to je, když je někdo malý, nemá voličskou sílu a jak to vypadá, když je zima. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Mám tu přihlášku pana Jana Bejčka. Prosím, aby vystoupil u řečniště.

Pan Jan Bejček: Já se omlouvám, já vás nebudu moc zdržovat. Chtěl bych poděkovat panu senátorovi, byť jste mě trošičku předběhl, ale já se k tomu vrátím. Začal bych tedy tím, že tu nezaznělo ještě porovnávání s cizinou. V cizině fungují pošty, ale já se domnívám, že u nás by také mělo všechno fungovat aspoň jako u nich. A začal bych právě vymahatelností práva policií a soudy. Pak až tohle bude fungovat a řeknu hned názor příklad, v tom navážu na vás, když si chcete zřídit poštovní úřad ve vašem sídle tím, že to budete nějakým způsobem dotovat. Co když – jako se to stalo, Vietnamec už provozuje tuhle situaci a neumí odevzdat doručenou obálku tomu žadateli, který si pro to přijde, a on to neumí přečíst? A co se stane, když dneska se považuje za doručenou doporučená zásilka? Lidé, kteří potom přijdou k soudu, můžou mít smůlu. Já říkám úmyslně tenhle kritický případ. Nebude jich moc, ale stát se může. Vyloučit se to nedá. To je jedna věc.

Také se domnívá, že stát by neměl za každou cenu vydělávat na poštách. Je to služba veřejnosti a podle mě malý výdělek je také výdělek. A proč tedy to hnát do extrému. A to se dostanu kousíček dál, ke starým lidem. Uvědomte si – a ani bych se tomu nebránil do budoucnosti – až tady srovnáme to, co jsem předeslal v úvodu, že bude vymahatelnost práva, soudy a všechno pracovat, jak má, tak pojďme se vrátit k té vaší nabídce a já s tím nebudu mít problém, ale musíte si uvědomit jednu věc, že dneska staří lidé na vesnicích neumí s technikou zacházet. Dneska jsme v situaci, kdy, troufám si říci lidé nad 60 let do 90 let, jestli mají tři čtyři ve vesnici computer nebo mobilní telefon, aby mohli a uměli posílat platbu telefonem – prostě neumí! Takže to je potřeba také zvážit. A pojďme se o tom bavit za deset let, kdy tedy ti lidé, naše generace, když to tak řeknu – já už patřím také spíš mezi seniory – už bude umět s tímhle zacházet.

A poslední věc, co mám k panu řediteli. Akciová společnost je sice hezká, ale z mé zkušenosti, co mám já, a teď se pojďme bavit, jestli ta obec bude mít jeden hlas, nebo podle počtu obyvatel. To je jedna záležitost. A potom tedy, jaké máme my zkušenosti, tak já když jedu na SVSku, kde tedy města mají podle počtu obyvatel akcie, že jo, úplně jinde, tak já tam mám 0,1 % a to tam nemusím ani jezdit hlasovat, protože vy si to tu stejně budete rozhodovat, jak budete chtít, a obce na tom v důsledku budou nechci říct špatně, ale až jako poslední se to dozví a budou moct akorát diskutovat o tom, že by to mělo být jinak. To je můj osobní názor. Nezlobte se, že jsem vám zošklivil toto odpoledne a děkuji za slovo.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Prosí, kdo další se hlásí? Prosím, pane starosto.

Pan starosta: Děkuji. Já jsem také starosta z menší obce z kraje Vysočina a chtěl bych poděkovat panu předsedovi Senátu a dalším vrcholným členům naší vlády atd., kterým jsem napsal, ale musím tady z této pozice pokritizovat naše další zastupitele, na které bychom se měli obracet, ať již se to týká Senátu za kraj Vysočina i Parlamentu, protože už to tady zaznělo, pan starosta tady ukazoval, jaký má fascikl. Já jsem ho sem ani netáhl, protože by to bylo těžké. Je smutné, když se v této věci máme na někoho obrátit a ono to vyjde do prázdna. Proto bych kvitoval přístup našeho hejtmana pana Běhounka a ostatních, ať již předsedy vlády, ministra vnitra apod., ale bohužel tito páni poslanci, které jsme si zvolili, tu službu nekonají. Když jsou některé akce, na kterých se s námi zúčastní, to bychom si mohli kapsičku nadít, navštívenky tam jen létají. Zavolejte si na telefon, ale pak bohužel ten telefon, jestli ještě jiný existuje, nevím. Tohle je moje připomínka k tomu.

Ještě bych se vrátil zpátky a některé poznámky, které tady jsou. Víte, že ať již naši zákonodárci, anebo i ostatní, vždycky se obrací na EU – za to může EU. Ale bohužel v tomto případě je směrnice Evropského parlamentu z roku 2008/6/EC z února, kdy kvituje nebo říká, že poštovní služby jsou neocenovašimi (?-nesroz.). To myslím, že už samo za sebe něco říká. A v dalším se říká, že poštovní služby jsou podstatným nástrojem komunikace a výměny informací a hrají proto, a teď to říkám, klíčovou roli, pokud jde o přispívání k cílům – a teď, prosím vás – sociální, hospodářské a územní soudržnosti unie. Tak jestliže se budeme obracet na unii, tak je to tady v tom! A nemůžeme se vymlouvat. Dále tam je: poštovní sítě mají důležitý územní a sociální rozměr, což si mnoho a mnoho lidí neuvědomuje, ať již jsou na jakýchkoliv pozicích. A tohle je třeba na vesnici, už to tady zaznělo, že vlastně dochází k svým způsobem degradaci vesnice, a to si přeci vesnice nezaslouží! Ať mi řekne někdo z těchto vrcholných představitelů, zda má, nebo nemá chalupu na vesnici. Ano, má! Ale pokud se pak má o něco postarat a vyjít těm lidem vstříc, tak bohužel! A tohle se mi také nelíbí, tahle věc, která se děje. A sociální rozměr, jenž umožňuje všeobecný přístup k základním místním službám. Už to tady zaznělo kolikrát – základní služby, ale bohužel se tak neděje. Sociální soudržnost. Zaznělo to tady několikrát, nebudu se opakovat. Můj předřečník, který mluvil o starých lidech. Vždyť jaké máme dneska složení? A my vydáme elaborát, kde se mluví o tom, že vesnice se bude podporovat, já nevím, co všechno, a co je tohle? Vždyť to je úplně obrácené. Takže na jedné straně něco mluvíme a na druhé straně něco konáme. Už také konečně je třeba – nebudeme se odvolávat na televizi nebo se odvolávat, co všechno všude vidíme, co se děje, politické půtky a podobně, tohle my dole dělat nemůžeme, protože my se musíme věnovat práci a práci pro lidi! Protože kdybychom se té práci nevěnovali, tak když budeme ve 4. patře, tak budeme dole! Takže tohle by bylo potřeba, aby si také uvědomili nahoře!

Ještě k poštám. Mnozí si také neuvědomují, ať již ve vedení pošty, nebo i jiní, řada pošt, to jsou historické budovy. Vždyť se na to podívejte! To sídlí v takových budovách, které jsou krásné, jsou to dominanty. Tak proč, když tam tahle budova je, vždyť to neslouží jenom poště, vždyť to může sloužit – máme informační střediska ve městech, věnujeme na to x peněz, tak pro nevyužít tyhle možnosti? CzechPoint apod., už tady o tom bylo mluveno.

Legislativní rámec poštovních služeb – zákon 29/2000 Sb. Kvalitativní požadavky, norma Českého telekomunikačního úřadu. Vždyť v některých směrech se mezi sebou tlučou! Vždyť některé věci vlastně ani neodpovídají tomu, čemu odpovídat mají! Univerzální služba a všeobecná dostupnost. Už se tady o tom mluvilo. Fyzická hustota sítě přístupových bodů. Já plně souhlasím tady s panem Polčákem. Vezměme si to, že ta hustota tady je, tak si to vezměme tak, aby to bylo plusem a ne minusem. Vezměme si příklad našich předků. Co jsme v naší republice od dob revoluce překopali. Mysleli jsme si, jak jsme chytří, a bohužel, museli jsme se k tomu vrátit, protože to jsou letité zkušenosti a ne zkušenost za 20 let! Proto v tomto směru bychom se také na tyto věci měli dívat jiným pohledem.

Tady soudruh ředitel – nebo pan ředitel – málem jsem mu řekl soudruh, vidíte to, jak jsem se do toho zapojil rychle – univerzální služba v ČR. Psaní do jednoho kila, balíky, zásilky s uvedenou cenou, doporučené zásilky, poštovní poukazy. A kde máme složenky? (Nesroz. poznámka z pléna.) Jestliže se mluví tady o věcech, které jsou v zahraničí a ukazujeme na ně, tak tam se některé věci řeší jinak. Jestliže tady chceme v průběhu 2 let 50 % úřadů nebo podobně, ten záměr, který byl, dát pryč, tak si vezměme, že na něco podobného přistupovali v Německu, ale tam to bylo 10 % za 5 let. Většinou se díváme do zahraničí, tak se také musíme podívat tímhle směrem. Je tady výdělečnost pošty. Je pochopitelné, už to tady zaznělo, že asi já nemůžu vydělávat tolik, co vydělává pošt v Jindřišské ulici. Takovéhle věci také musíme brát do úvahy.

Mzdy, resp. osobní náklady tvoří celkem 65 % celkových provozních nákladů pošty. Zaměstnanci na poštách 29,36, zaměstnanci správního aparátu 7,83, ostatní zaměstnanci 19,65 %. Česká pošta je dlouhodobě zisková. Proč tedy důvod k těmto restrikcím, které navíc dopadají velmi těžce na venkov?

Bylo tady řečeno služba, franšíza. Dobře, ale ovšem pozor, tady franšíza ve spolupráci s obcí – mohli bychom narazit také na zákon, který tuto spolupráci nedovoluje. Nekalá soutěž. Pakliže se budeme odvolávat na Evropské společenství, veřejná podpora není v rámci EU dovolena.

S řadou věcí, která tady dneska zazněla, souhlasím. Věřím, že prohlášení, které doufám dneska z tohoto zasedání vyjde, přispěje k tomu, aby přístup se změnil, který tady je k venkovu. Ještě takovou malou poznámku. Bylo tady řečeno o poště – Mediaservis, tuším od 1. června nastupuje roznáška novin. Nevím, to nám asi vysvětlí pan ředitel, jak je to s činností, nebo jak se počítá TNT, holandská společnost, zda se počítá s nákupem, zda se bude likvidovat konkurence, nebo jak jsou tyto věci nastaveny.

Já bych vás nechtěl dál zdržovat, jenom bych se ještě odvolal na článek, který vyšel v našich regionálních novinách Nechceme se vydat cestou zdražování služeb, kde v posledním odstavci pan ředitel říká, že máme šikovného marketingového ředitele, kde se odvolává na nějaké smajlíky apod. Myslím, že jsou tam daleko jinčí náměty než na nějakého trpaslíka, který bude někde fungovat. A otázku pošty, si myslím, že je potřeba velmi a velmi důsledně zvládat tím směrem, aby venkov byl zachován tak, jak je doposud, a pak můžeme lidem, které zastupujeme, že jsme pro ně něco udělali. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji panu starostovi. Pochopil jsem nonverbálně dobře, že pan generální ředitel by chtěl reagovat na některé věci.

Pan Petr Zatloukal: Já to zkusím zase odzadu. Ten smajlík, to byly postavičky ze Čtyřlístku. A to byla otázka redaktorky v novinách, se kterými pošta slavila na konci loňského roku a na jaře letošního roku…

(Konec strany A kazety číslo 2.)
(Strana B kazety č. 2.)

…a práce našeho marketingového ředitele je na tom, že ty postavičky dostal na známky. Tyto známky se prodávají na poštách a prodávají se i na těch vašich malých poštách.

Co se týče TNT a Mediaservisu, já přesně teď nerozumím tomu, jestli tedy na tom trhu máme působit, nebo nemáme. V předchozí prezentaci je, že noviny bychom měli nosit. Rozuměl jsem z vaší informace, že by to tak nemělo být. Každopádně pošta se chce na tomto trhu etablovat. Co se týče akvizice TNT. Je to věc, kdy pošta se tímto tématem zabývá tak, jako u akvizic i z jiných, nechci říct odvětví, ale z jiných segmentů logistického trhu.

Reagoval bych rád na informační střediska. Právě projekt Partner – a teď nevím, jestli si dobře vzpomínám – na Božím Dar je v informačním středisku a je to přesně tady o tom, že jsme schopni se dohodnout se starostou obce, kde je informační středisko, kde činnost informačního střediska je od 8 ráno do 6-7 do večera, včetně sobot a nedělí, může sloužit jakoby sharované místo služeb pro danou lokalitu. A právě na Božím Daru je to o tom, že je na informačním středisku přepážka Partnera, kde probíhá prodej pohlednic, kde se podávají balíky, kde jsme schopni nabídnout i ostatní služby.

Vrátím se k univerzální službě a znovu bych chtěl zopakovat to, že parametry univerzální služby nedefinuje Česká pošta, ale definuje je regulační úřad, Český telekomunikační úřad, který říká, jak má vypadat obsluha území. Není to Česká pošta, která říká, kde má být pošta. Nový poštovní zákon bude schvalován jako samostatný zákon a určitě bude a má právo být podroben veřejné diskusi. V současné době je v meziresortním připomínkovém řízení.

Co se týče otázky, že doručovatelka nedoručuje do schránky, ale do tzv. odkladné schrány. Je to vždycky po dohodě s klientem. Jde o to, že Česká pošta má smlouvu s daným obyvatelem adresního místa, že pošta bude ukládána do této schrány. Není to, že jsme se rozhodli sami. A je to zase po souhlasu a je to součástí licence, kterou má Česká pošta. Ne, nechtěl bych chodit 6 kilometrů pro poštu. Byl bych rád, kdyby mi pošta včas doručila do domu. (Nesroz. poznámka z pléna.) Já jsem z Drahanské vrchoviny a 1,5metrové závěje tam možná z dětství znám také. Nějak nepadal sníh v posledních letech.

Na úrovni platformy, komise, kde jsme členové, jsme se dohodli na komunikační matici, na tom, jakým způsobem budeme komunikovat ve všech směrech, to znamená, jak na úrovni horizontální, tak vertikální. Tento dokument bude součástí výstupu z komise. Já jsem to naznačoval při přestávce, že chceme, aby existovaly shodné materiály, se kterými budete pracovat vy na obcích a se kterými bude pracovat náš zaměstnanec, který přijde jednat o parametrech poštovní služby na dané obci. Já jsem tady říkal, že naší snahou je, aby pošta i pro malé obce dostala větší možnost zúčastnit se procesu úkonů v rámci státní správy a samosprávy, tedy jednoduše řečeno získat další práci pro poštu, kdy můžeme převzít nějakou roli, kterou dneska vykonává státní správa či samospráva. To znamená, to pošta vítá a určitě budeme aktivní v oblasti nabídky těchto služeb pro stát, pro státní správu a samosprávu.

A o univerzální službě jsem tady hovořil v tom smyslu, že univerzální služba bude definována státem a její nákup provede stát v souladu se zákonem 137 o zadávání veřejných zakázek. Toť tedy moje reakce na jednotlivé otázky. Tedy může se doopravdy té služby zúčastnit kdokoliv z Evropy, který splní pravidla, která bude stát definovat. Takže účastníkem tendru nemusí být jenom Česká pošta.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Mezitím se mi tady ohlásil s příspěvkem pan poslanec ještě a pak tady pan starosta.

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Já se budu muset bohužel omluvit, na jednu hodinu musím ještě jít do Poslanecké sněmovny, ale chtěl bych jenom poprosit i pana ředitele takhle veřejně, docela mi teď leží v hlavě právě případ České pošty v Jindřichovicích. S paní ředitelkou Polívkovou, jestli by si laskavě název této obce zaznamenal. Tam došlo k situaci, že skutečně Česká pošta musela platit určitý nájem za prostory. V důsledku toho, že již nehodlala tento nájem platit ve výši, kterou soukromník nabízel, oznámila ukončení provozu s tím, že ovšem na to obec reagovala velmi pohotově a přislíbila, že veškeré náklady spojené s nájmem bude nést sama. Přesto došel dopis teď z kraje dubna, který oznamoval, že činnost pobočky bude k 30. červnu ukončena. Tak já bych chtěl o to poprosit a zastat se práce kolegů senátorů a poslanců. Vypadá to, že možná někteří nepracují. Já to neumím posoudit. Ale chtěl bych vás ubezpečit o tom, že určitě na úrovni těchto orgánů, o kterých se zde hovořilo, stálé komise Senátu i na úrovni minimálně i našeho výboru, žádný podnět nezapadl. Já jsem se tím docela poctivě zabýval. Vyřešili jsme řadu poboček, že se to skutečně podařilo i v součinnosti s náměstkem ministra panem Francem, který už bohužel není na úřadě, vyřešit. Tím bych se chtěl do jisté míry zastat práce kolegů a není to asi tak, že by se třeba podle nečinnosti jednotlivce dala posuzovat snad nečinnost orgánu jako celku.

Dovolil bych si tedy poděkovat panu předsedo Senátu panu Štěchovi za pozvání na tuto konferenci a věřím, že se podaří i ve spolupráci s Českou poštou docílit stavu, který snad bude skutečně zajišťovat veřejnou službu. Já chci ale odpovědně také říci, že Česká pošta řadu námitek, které byly vznášeny i při projednávání na našem podvýboru, vyvrátila. Nicméně řada otázek pořád zůstává otevřená a je třeba hledat řešení tak, aby skutečně byly obce nikoliv dále postiženy, ale dále rozvíjeny. To je prostě moje stanovisko jako předsedy výboru pro regionální rozvoj. Děkuji mnohokrát.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Prosím, pane starosto.

Pan starosta: Dobrý den, nechtěl jsem, ale vystoupím ještě jednou. A teď budu pokládat otázky tvrdě. Smlouvy, které uzavíráte s těmi 50 obcemi, jakou veřejné? To je první otázka. Ptám se: kolik má smlouva stránek? To je druhá otázka. Jaké jsou tam doložky a jaké jsou tam pokuty a jejich výše? To jsou moje otázky.

Dále. Stanovili jste na to nějaký dotazník. Já jsem měl možnost se na ty otázky podívat a měl jsem je možnost v rámci Svazu měst a obcí nějakým způsobem připomínkovat, ale nevím, co z toho vzešlo. Já bych chtěl, abyste tady přednesli otázky, které tam dáváte. Dále, proč nejste schopni na malé pobočce zařídit prodej známek pro filatelisty. Vím, že to je u nás – já tam mám filatelistu – nebetyčný problém. Proč nejste schopni mít pokladní hotovost do druhého dne. Jestliže někomu přijde složenkou 80 tisíc, pošťačka mu to není schopna dát, protože nemá pokladní hotovost a vy to nejste schopni do druhého dne. Vám to trvá 3-5 dní. A Božímu Daru, jenom další věc, na Svazu měst a obcí ve Zlíně jsem seděl s místostarostou Božího Daru a brečel, že ta sranda s informačním střediskem je ročně stojí 300 tis. Kč a že s tím budou muset něco dělat. Takže to chci vidět. A to se tam nedávají žádné peníze!

A teď něco ještě pro informaci. Mluvil jsem tady o tom, tak to teď řeknu – pošta Bublava. Pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě, pošta je temperována. Důvod uzavření: neshody se zaměstnankyní. 388 obyvatel. Pošta Stříbrná, 430 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě. Důvod uzavření pošty: statické narušení stavby. Od starosty zaměstnankyně odešla do důchodu. Pošta Chlum Svaté Maří: obec má 281 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, ale vybavení je vystěhováno. Důvody nesděleny. Obec se o uzavření pošty dozvěděla čtyři dny předem. Pošta Libavské Údolí: pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě. Důvod uzavření: ekonomické ukazatele, řekla Česká pošta, ale zaměstnankyně prý dala výpověď. Pošta Krajková: počet obyvatel 902, pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě. Důvod uzavření: zatopení sklepa v důsledku havárie. Obec se dozvěděla o uzavření až po zatopení sklepa samozřejmě. Pošta Vojtanov: obec má 209 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, zařízení vystěhováno. Důvod uzavření: personální obsazení. Ale on je důvod jiný. Skončila desetiletá smlouva s obcí o provozování a bezplatném pronájmu. Dosud pošta nepředala nebytový prostor obci a s obcí nejedná, a to trvá tři čtvrtě roku. Pošta Třebeň: 354 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě, pošta je temperována. Důvod uzavření: personální obsazení. Pošta přeložila zaměstnankyni do jiné obce a pak se vymlouvá na personální obsazení. Pošta Mnichov: 404 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, stav vybavení není znám. Důvod uzavření: ekonomické ukazatele. Pošta Útvina: 600 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, vybavení vystěhováno. Důvod uzavření: zvýšení nájemného, v soukromém subjektu byla tato pošta. Pošta Štědrá: pošta trvale zrušena. Důvod zrušení neudán. V obci se o rušení nedozvěděli předem. Tam si zřídili nějaké výdejní místo. Pošta Rotava 2: město nebo obec má 3492 obyvatel, byla dočasně uzavřena jedna ze dvou pošt. Důvody nesděleny. Obec se o rušení dozvěděla 10 dní předem. Na stávající poště ale nebyla rozšířena pracovní doba a jsou zde větší fronty. Takže zase – nesmyslné. Když něco uzavřu a mám tam druhou, tak aspoň bych rozšířil pracovní dobu! Pošta Březová: 540 obyvatel, pošta dočasně uzavřena. Důvod uzavření: zvýšení nájemného soukromým subjektem. Pošta Krásná: 504 obyvatel. Důvod uzavření: sčítání lidu. Fantastické! Pracovnice je na jiné poště. Pošta Nebanice: 328 obyvatel, pošta dočasně uzavřena, vybavení zůstalo na místě. Důvod uzavření: ekonomické důvody. Pošta Tašovice: městská část Karlových Var. Místní část má 750 obyvatel. Pošta byla uzavřena. Důvod: hygienické podmínky. Současně se uzavřela ještě pošta ve Dvorech a otevřela se pošta v Tesku, jenže to je pro poštu ekonomický průšvih, protože tam to nájemné je o něčem jiném. Tam VIP prostor stojí 70-100 tisíc, tam, kde jsou. A poslední je pošta Jindřichovice, která zde byla zmíněna, která se uzavřela k 21. 5. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Tam bylo položeno několik otázek. Pan generální ředitel?

Pan Petr Zatloukal: Nedokážu odpovědět, jestli jsme měli informovat dřív, než byl zatopený sklep, nebo až potom. Naší snahou bude s každým ze starostů v těchto dotčených obcích, které jste jmenoval, pokud nám je předáte, říct faktický stav a očekávaný osud pošty v dané lokalitě.

Co se týče smlouvy, smlouva je k dispozici v rámci komise. Nemá žádné, jak jste říkal, doložky. Je diskutována v rámci komise a rádi ji zveřejníme. Kdykoliv je k dispozici. (Emotivní poznámky z pléna.)

Předsedající Jaroslav Müllner: Já se omluvím, ale poprosil bych o trochu větší ukázněnost v diskusi. Promiňte, pane starosto! Děkuji.

Pan Petr Zatloukal: V rámci komise je smlouva diskutována, je veřejná, nemá žádné utajované dodatky. Co se týče smluvních pokut, již jsem tady o tom mluvil. Jsou tam zásadní smluvní pokuty za poškození jména České pošty. Uvidíte to v té smlouvě v detailu. A otázky v dotazníku – nemáme je s sebou, ale rádi je zašleme.

Předsedající Jaroslav Müllner: Pak tam ještě byla otázka na filatelisty a hotovost k dispozici při výplatě. Je to tak? (Ano.)

Pan Petr Zatloukal: Filatelie jako koníček je hledání správné známky tak, aby filatelista zvýšil hodnotu své sbírky. A teď se nebavím o penězích, ale o faktické hodnotě sbírky. Existuje služba na České poště, kdy danou známku si filatelista může objednat. Nebude poskytována na každé poště.

Pan starosta: On to chce, ale je to problém u vás!

Pan Petr Zatloukal: Ne. Každou známku si může filatelista objednat. To, že se mu to nechce dělat, protože si chce vybírat a zvýšit svoji hodnotu sbírky vhodným výběrem, je věc jiná a nerad bych ji tady diskutoval.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji, pane generální řediteli. Já se domnívám, že docházíme do velkých detailů, je mi to líto, ale jsem přesvědčen, že asi dnes na tomto místě a v tomto čase je nevyřešíme. Jsou k dispozici platformy, jak jsem pochopil, pracovní skupiny, týmy a setkání, kde by se asi měly tyto věci řešit.

Já bych se zeptal, jestli je ještě další přihláška do diskuse. Prosím.

Řečník: Já bych měl jenom technickou. Nebude se týkat pana ředitele, ale spíše upozornění pro vás jako poslance a zástupce. Jestli jsem dobře rozuměl, může se toho zúčastnit každý cizí subjekt, to znamená, může se přihlásit do soutěže. Je to tak?

Pan Petr Zatloukal: Stát definuje parametry tendru, parametry univerzální služby, řekne, že chce mít – vymýšlím si – co pět kilometrů poštu, a přijde subjekt, zahraniční subjekt, zúčastní se tohoto tendru a řekne: já tady mám tolik a tolik smluv támhle s obchodem, tady s trafikou, tady s někým jiným a může nabídnout tu službu.

Řečník: Já jenom, protože to nezaznělo celou dobu a my tady pořád o tom mluvíme, že se vlastně jedná o připravenou privatizaci… Promiňte, já vám to jenom vysvětlím na jiném příkladě.

Pan Petr Zatloukal: Já jenom vysvětlím, že se to netýká České pošty. Já říkám, že univerzální službu nakupuje stát a ne Česká pošta. Česká pošta chce být dodavatelem univerzální služby.

Řečník: Jenom chci říct, že státní podnik, promiňte, pane řediteli…

Pan Petr Zatloukal: Jenom to ještě vysvětlím. Já nevím, jestli si rozumíme v pojmech. Státní podnik a akciovka je druh podniku. Univerzální služba je poptávaná služba státem, kterou může zajišťovat Česká pošta nebo jiný subjekt, který se zúčastní a vyhraje výběrové řízení na poskytovatele univerzální služby. To jsou dvě věci.

Řečník: Dobře. Na jiném příkladě. Transgas, státní podnik, byl transformován do akciové společnosti. Celý bez účasti státu byl prodán RWE. Máme dopis, máme doloženo, že doprava plynu přes území není nijak zpoplatněna, všechny příjmy z přepravy jdou do Německa. To je jenom taková poznámka. Je to jiná forma sice, nicméně je to 140 miliard korun ročně jenom přes Horu Svaté Kateřiny. To byla technická poznámka.

Předsedající Jaroslav Müllner: Děkuji. Já jsem přesvědčen, že páni senátoři, protože pan poslanec už se musel vzdálit, jak avizoval, vědí dobře, jaké souvislosti zde teoreticky mohou nastat. Prosím, pane starosto, vy jste se ještě hlásil?

Pan starosta Juřina (?): Já jenom malou faktickou poznámku k ekonomice. Když žádáme tedy po poštách, proč je pošta neekonomická, přivezou nám účetní výkaz. Pane řediteli, účetní výkaz je ekonomika! Je to část, jedna malinká část ekonomické činnosti pošty. Ta ekonomika začíná tam, poněvadž někde máte velké tržby, někde malé, nastává něco a ekonomické rozvahy ukazují, jak řešit situaci, která nastává – tam mám málo, tam mám moc, co budu dělat. Alternativ mezi tím je hodně. Čili tam nastává cesta ekonomiky a ne tedy, když požádáme o ekonomický dokument, tak dostanu: pošťačka třicetkrát vyšla, tolik minut chodila. To je zbytečné.

A teď k akciovce a k státnímu podniku. Je mezi tím velký rozdíl v orgánech, které jsou kolem toho! A další věc, kdo je akcionářem, kdo jsou ti akcionáři. U státního podniku akcionáři neexistují. To je totiž ten rozdíl! A velký rozdíl! Mluvil jsem o tom právě u vodních toků. To jenom k akciovkám a státním podnikům. U státního podniku garantem stát beze zbytku. Děkuji.

Předsedající Jaroslav Müllner: Ano, děkuji. Pomalu se chýlíme k závěru, se domnívám. Zeptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit. (Nikdo se nehlásí.) V tom případě bych si dovolil požádat pana předsedu, který tuto konferenci svolal, zorganizoval, aby se ujal závěrečného slova.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Dámy a pánové, tady na jedné prezentaci, myslím, že to bylo u pana Pakosty, bylo uvedeno „selský rozum“. Já si myslím, že selský rozum je potřeba brát v úvahu, protože pokud bychom se řídili jenom těmi procesy, které u nás stereotypně běží, tak bychom mohli skutečně postupně náš venkov dostat do situace, kde ho jistě mít nechceme a kde by také nebylo místo pro život. A lidé z města, kteří tak rádi na venkov jezdí, by najednou mohli koukat na to, že krajinotvorba a další a další věci se tam podstatně zhoršují, protože předtím by se z ekonomických důvodů na venkov prostě nemyslelo. Když jsme po revoluci přejížděli do Německa, do Rakouska a obdivovali jsme, jak venkov je krásný, jak to všechno je upravené, tak jako bychom nedostali informace, aspoň někteří, že to stojí peníze a ty peníze se prostě v těch zemích přerozdělují. Pochopitelně to nejsou schopni zajistit ani Němci, ani Rakušáci, ani další s tím, když efektivní míru zdanění například právnických osob mají 12 %, jak je to v ČR. Je to podbízení se zahraničním investorům, kteří odsud odejdou, když budou chtít, stejně z jiných důvodů a ne z důvodu, jestli mají daň z příjmů právnických osob 20 %, nebo 12 % jak u nás. Ale to říkám jenom na okraj. Takže já si myslím, že selský rozum je potřeba mít na místě a zejména rozum, který bude prospěšný pro ČR a pro většinu lidí.

Co se týká dalších věcí, já jsem tady úvodem přímo napadl tu část, že jsem našel na stránkách České pošty, že chtějí některé činnosti, a to je tedy doručování novin, dělat ne přes pracovní smlouvy, ale přes buď smlouvu o dílo nebo o výkonu práce, teď to nevím přesně. Je to de facto určitá forma švarcsystému. A to je to neštěstí, které se v ČR rozvinulo v minulosti. Já jsem si někdy představoval, že jsem jako Don Quijote a bojuji proti větrným mlýnům, ale dneska v ČR se tak rozšířil švarcsystém v různých podobách, že se nemůžeme divit, že nejsou peníze na důchody a na zdravotní pojištění, protože právě úspěšnost švarcsystému stojí na tom, že obchází odvody pojištění a to potom ochuzuje stát. Pan ministr Kalousek se diví, že mu dneska chybí peníze, že schodek rozpočtu je větší, než se čekalo, ale důvody jsou ve švarcsystému. A na obranu České pošty musím říci, že ji právě můžou a asi ji také likvidují konkurenti, kteří právě masivně švarcsystém masivně používají. Takže politici z celého spektra by měli brát vážně, že švarcsystém už začíná ohrožovat vůbec fungování českého státu a veřejných služeb, jejich dostupnosti a kvality. To tady říkám, protože je to věc, před kterou jsme možná už 10 let zpátky varovali a která se nám vrací jako bumerang.

A teď mi dovolte, dámy a pánové, několik bodů. Je to celkem pět návrhů na závěr. Prosil bych, abyste brali v potaz, že to je pracovní návrh, že bude tedy vyladěn, aby věty byly plynulé. A pokud by vám někomu něco zásadního chybělo, tak prosím to navrhnout. Pokud by vám to nevadilo anebo to bylo přijatelné, tak prosím, abychom to tady nerozpracovávali detailně, protože v takovémto plénu se těžko věci dodělávají úplně, aby každému seděly na 100 %.

Takže závěr navrhuji tento: Účastníci konference konstatují – tím jste míněni zejména vy, starostové – že:

  1. Některá jednání mezi státním podnikem Česká pošta a obcemi v projektu Partner se nevedla korektně, používal se nátlak na obce. Takový přístup je nepřijatelný a účastnici jej odmítají.
  2. Řešení především hledat v možnosti rozšíření služeb pro občany a ne v rušení poboček pošt. To tady zaznívalo prakticky od všech, včetně pana poslance.
  3. Požadují od vlády ucelenou představu, koncepci o budoucím výkonu veřejné správy a služeb na venkově, viz změny v úřadech práce, sociálních dávkách, poštách, matrikách, živnostenských úřadech, stavebních úřadech, a to i na základě požadavku Asociace krajů. O toto mě přímo žádal jménem asociace pan hejtman, abychom to do závěrů dali.
  4. Účastníci konference konstatují, resp. požadují projekt Partner zodpovědně vyhodnotit v úzké součinnosti se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv a do té doby pobočky pošt nerušit.
  5. Není zřejmé, proč by měl být státní podnik Česká pošta změněn na akciovou společnost, a proto s tímto záměrem nesouhlasí.

Takže to je pět bodů, které jsem tady kostrbatě přečetl, protože jsem si to tady všelijak vpisoval, ale doufám, že jste je všechny vyslechli a že jim rozumíte. A táži se, zdali jsou nějaké zásadní připomínky k tomuto návrhu, zejména tedy od vás, účastníků z řad obcí, jejichž občany tady zastupujete. Pokud nejsou… (Nesroz. poznámka z pléna.) Dobře, doplníme dopravní obslužnost, pane řediteli. (Nesroz. poznámka z pléna.) To znamená u té trojky. Také doplnit. Dobře.

Řečník: Pane předsedo, jestli můžu za Svaz měst a obcí – tento požadavek, stejně tak jako Sdružení místních samospráv, také bychom se tam rádi připojili. My to máme dokonce… v prioritách na 11. sněmu, který proběhl teď ve Zlíně, a je to jeden ze zásadních požadavků vůči vládě.

Předseda Senátu Milan Štěch: Ano. Naopak si myslím, že to tam sedí. Do té trojky budete obě dvě organizace doplněny. Prosím.

Řečník: (mimo mikrofon) …starostové obcí, jako součást českého venkova…

Předseda Senátu Milan Štěch: Víte, pane starosto, prosím, berte v potaz, že toto sdružení je širší plénum, jsou to účastníci konference. Seznamy můžeme když tak předložit. Jste tam také. Ale nemůžeme si přisvojovat, že mluvíme za všechny starosty. Nemluvíme, prosím vás! To bychom znehodnotili naše závěry. Prostě my účastníci konference. Nemůžeme zase mluvit za všechny starosty. Máme tady nakonec zástupce sdružení, to je velmi silné, že tam budou napsáni, že tady byli, a tím to má větší váhu. Můžeme to takhle přijmout? Nejsou námitky? Takže já vám děkuji.

Dámy a pánové, úplně na závěr ještě jednou děkuji, že jste přijali pozvání na tuto konferenci. Její snahou je posunout tento vážný problém. Myslím si, že tady zaznělo od nového vedení České pošty, a doufám, že to tak bude i na ministerstvu a ve vládě, že v těchto věcech chtějí do určité míry zbrzdit tempo, že chtějí věci vyhodnotit a že si uvědomí, že řešení, pokud budou nějaká zásadní přijímat, můžou být pouze v součinnosti s obcemi, se Svazem měst a obcí, s dalšími sdruženími, která reprezentují obce, protože jinak by řešení byla odmítána a způsobila by víc problémů než užitku. Já vám děkuji, že jste přišli, že nejste lhostejní k osudům a problémům svých obcí. A úplně na závěr chci říct, tady někdo říkal, támhle pan předseda, že moje slova na závěr byla jaksi překvapivá. Jenom vám chci říci, že já žiji na venkově, pocházím z venkova, jsem z rodiny, která má selské kořeny a jsou 400 let ve vesnici, která měla 800, dneska už má díky působení minulého režimu a současné doby 300 obyvatel, a není mi lhostejné, jak to na venkově vypadá. Takže berte to tak, že do určité míry jsem tady v Senátu i zástupcem vás, obcí tohoto typu. Děkuji vám, že jste přišli a na shledanou. (Potlesk.)

***/ž