Zpráva o činnosti Senátu za rok 1999

Do svého druhého funkčního období Senát vstoupil v obměněném složení po volbách, které se konaly v listopadu roku 1998. Volby se týkaly třetiny senátorů tj. 27 volebních obvodů. Na první schůzi v prosinci roku 1998 složilo slib čtrnáct nově zvolených senátorů i 12 senátorů, kteří svůj mandát v druhých volbách obhájili. Senátorům zvoleným v těchto volbách mandát skončí v roce 2004.
Poslední ze senátorů, kteří uspěli ve volbách, senátorka Dagmar Lastovecká, skládala slib na druhé schůzi Senátu 10. března, a to na základě rozhodnutí Ústavního soudu, který prohlásil, že Dagmar Lastovecká byla v listopadu v obvodu Brno-město zvolena právoplatně. Opravný prostředek k Ústavnímu soudu podala ODS poté, co Nejvyšší soud vyhověl stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení podané ČSSD v důsledku čehož Senát její mandát neověřil.
Dne 2. června zemřel senátor Václav Benda. V doplňovacích volbách, které proběhly ve dnech 27. a 28. srpna, byl zvolen na jeho místo Václav Fischer. Senátorský slib složil na 10. schůzi Senátu dne 16. září.

Dne 1. července nabyl účinnosti zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Do této doby byl používán přiměřeně upravený jednací řád Poslanecké sněmovny.

Senát se v roce 1999 sešel na třinácti schůzích. Celkem vyslovil souhlas se 38 mezinárodními smlouvami a projednal 77 návrhů zákonů. Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu.

Z těchto 77 návrhů zákonů Senát schválil třicet návrhů zákonů. Při projednávání devatenácti návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat (novela zákona o nemocenském pojištění, novela zákona o loteriích, zákon o vydání státních dluhopisů, novela zákona o ochraně před alkoholismem, novela zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, novela zákona o nabývání a pozbývání státního občanství, zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zákon o opatřeních vůči Libyi, zákon o opatřeních vůči Jugoslávii, novela zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, zákon o azylu, novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, novela zákona o technických podmínkách provozu silničních vozidel, novela zákona o vnitrozemské plavbě, novela zákona o návykových látkách, zákon, jímž se mění zákony související s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, novela zákona o chemických látkách a návrh zákona o státních dluhopisových programech na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 a schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999).

Dvaadvacet návrhů zákonů bylo vráceno Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. V sedmnácti případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu (zákon o jednacím řádu Senátu, zákon o svobodě informací, branný zákon, novela zákonů souvisejících s branným zákonem, zákon o vojácích z povolání, novela zákonů souvisejících se zákonem o vojácích z povolání, zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení, zákon o zajišťování obrany České republiky, zákon o ozbrojených silách České republiky, novela zákonů souvisejících se zákony o zajišťování obrany České republiky a o ozbrojených silách České republiky, návrh zákona o občanských průkazech, návrh zákona o cestovních dokladech, návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky a návrh zákona o pojišťovnictví, návrh zákona o veřejných dražbách a novela zákonů souvisejících s přijetím zákona o veřejných dražbách a návrh zákona o zadávání veřejných zakázek).

Další pět návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny (veterinární zákon, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a návrh zákona o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 představitelům některých státních orgánů aj., změna zákona o dráhách a návrh zákona o poštovních službách).

V průběhu roku 1999 byly Senátem zamítnuty čtyři návrhy zákonů (novela zákona o vypořádání majetkových nároků v družstvech, novela zákona o zaměstnanosti, novela trestního zákona a novela zákona o odpadech). Ve všech čtyřech případech Poslanecká sněmovna názor Senátu překonala.

Ve dvou případech Senát nepřijal žádné usnesení (novela zákona o spotřebních daních a zákon o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1998).

Stanoviska Senátu

V roce 1999 Senát podal Poslanecké sněmovně 5 senátních návrhů zákonů. Jednalo se o:

  1. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů - Poslanecká sněmovna tento návrh zákona zamítla v 1. čtení
  2. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 148/1998Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů - také tento návrh zákona Poslanecká sněmovna zamítla v 1. čtení
  3. Návrh senátního návrhu zákona o Památníku doby nesvobody 1939 - 1989 - sněmovní tisk č. 450 - v 1. čtení byl přikázán Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu
  4. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. - sněmovní tisk č. 467 - v 1. čtení byl přikázán Ústavně právnímu výboru
  5. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákonů č. 485/1991 Sb. a č. 10/1993 Sb. - sněmovní tisk č. 468 - odročeno v průběhu 1. čtení dne 24. 2. na 22. schůzi PS do příští schůze PS

Předsedkyni Senátu byly předloženy další dva návrhy senátních návrhů zákonů tj.:

  1. Návrh senátního návrhu ústavního zákona Komise Senátu pro Ústavu České republiky, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
  2. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č.140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

Jejich projednávání Senátem nebylo do konce roku 1999 ukončeno.

Nyní podrobněji o některých návrzích zákonů, které byly v průběhu roku Senátem projednávány:
V prvním čtvrtletí se výrazně projevilo, že v loňském roce se konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Senátu bylo postoupeno pouze pět návrhů zákonů, přičemž tři z nich byly původní senátní návrhy, které Senát schválil na konci svého prvního funkčního období. Šlo o návrh zákona o nemocenském pojištění, který Senát schválil a návrh zákona o Jednacím řádu Senátu, jenž spolu s návrhem zákona o svobodě informací Senát vrátil Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna se posléze s připomínkami ztotožnila a schválila oba tyto návrhy zákonů ve znění Senátu. Senát dále schválil novelu zákona č. 236/1995 Sb., ale tato senátní iniciativa byla v Poslanecké sněmovně zamítnuta.

Také ve druhém čtvrtletí byl ještě patrný útlum práce Poslanecké sněmovny, a tak Senát projednal v tomto čtvrtletí 13 návrhů zákonů jemu postoupených a jeden svůj vlastní návrh zákona. Tento senátní návrh se zabýval novelizací zákona o ochraně utajovaných skutečností a Poslanecká sněmovna ho zamítla již v prvním čtení. Dále stojí za zmínku návrh zákona o vypořádání majetkových nároků v družstvech, který Poslanecká sněmovna prosadila ve svém původním znění, ač jej zamítl Senát a prezident České republiky jej nepodepsal. Zadostiučiněním pro Senát i prezidenta republiky může být fakt, že Ústavní soud nedávno tuto zákonnou normu zrušil. Bylo by jistě dobré si připomenout ještě dva návrhy zákonů, které Senát schválil v postoupeném znění. Šlo o novelu trestního zákona, která zpřesnila postih za braní úplatků a přesněji úplatek jako takový formulovala a návrh zákona o výkonu trestu svobody, který výrazně změnil pohled na výkon trestu a zdůrazňuje především snahu o nápravu odsouzených.
Ve třetím čtvrtletí bylo projednáno 22 návrhů zákonů. Dva Sněmovnou postoupené návrhy zákonů Senát zamítl: v novele zákona o zaměstnanosti se Senátu nepodařilo odstranit závady, stejně jako v mediálně známé novele trestního zákona (v tomto roce již druhé), doplňující definici veřejného činitele s cílem rozšířit okruh osob, které mají status veřejného činitele o fyzické osoby, které jsou ustanoveny jako stráž lesní, vodní, myslivecká, rybářská a stráž přírody. Oba tyto návrhy zákonů Poslanecká sněmovna nakonec přijala ve svém původním znění. Mimo to Senát projednával ucelený blok osmi novel branných zákonů, zabývajících se reformou Armády České republiky. Senát se k těmto návrhům zákonů postavil velmi zodpovědně a po pečlivém zvážení vrátil všechny Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. U některých návrhů sice došlo pouze o posunutí účinnosti, ale ve snaze, aby všech osm zákonů nabylo účinnosti najednou, bylo třeba tyto termíny sjednotit. Poslanecká sněmovna se ztotožnila se změnami navrženými Senátem a všech osm návrhů zákonů schválila ve znění jí postoupeném.
V posledním čtvrtletí Poslanecká sněmovna do Senátu postoupila celkem 36 návrhů zákonů a 13 mezinárodních smluv. Senát zároveň schválil tři návrhy senátních návrhů zákonů včetně senátního návrhu zákona o Památníku doby nesvobody. S cílem tohoto návrhu zákona koresponduje novela trestního zákona nově upravující nepromlčitelnost zločinů bývalého režimu. Dále byl v Senátu, spolu s návrhem zákona o cestovních dokladech, posuzován návrh zákona o občanských průkazech. Tyto dva zákony Senát po pečlivém zvážení vrátil s pozměňovacími návrhy, které Poslanecká sněmovna akceptovala. Přijetím těchto zákonů dochází k přesunu agendy vydávání zmíněných osobních dokladů z Policie České republiky na okresní úřady. Senát také schválil návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který komplexně upravuje tuto problematiku a odděluje ji od oblasti sociální péče. Největší zájem veřejnosti však zcela jistě vzbudil návrh zákona o Veřejném ochránci práv, který Senát schválil těsnou většinou po korektně vedené rozpravě. Senát také bude vedle prezidenta republiky navrhovat Poslanecké sněmovně dva kandidáty na Veřejného ochránce práv a dva kandidáty na jeho zástupce.

Senát se také dvakrát během roku (vždy za příslušné pololetí) zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení, kterou mu předložil Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu.

Než je návrh zákona, mezinárodní smlouva či jiný návrh zařazen na pořad schůze Senátu, tak se jím podrobně zabývají senátní výbory, které ve svých usneseních doporučují Senátu, aby návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, zamítnul, vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Ústavně-právní výbor, v jehož čele stojí senátor Jiří Vyvadil má 10 členů a v loňském roce projednal 56 návrhů zákonů, 12 mezinárodních smluv a 5 vládních návrhů. Sešel se na 31 schůzi. Výbor zřídil Podvýbor pro právní rámec reformy veřejné správy.

Výbor uspořádal dvě veřejná slyšení. V dubnu to bylo Veřejné slyšení na téma Problémy českého soudnictví, na které v září navazovalo veřejné slyšení nazvané „Koncepce reformy soudnictví - Reforma trestního řízení“, na kterém se sešli nejvýznamnější představitelé české justice a právní vědy.

Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost předsedá senátor Michael Žantovský a skládá se z 10 členů. Výbor projednal 27 návrhů zákonů, 38 mezinárodních smluv a 9 vládních návrhů, přičemž proběhlo 22 schůzí.

Pod záštitou místopředsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost J. Krámka se konal dne 16. 11. 1999 seminář „Bezpečnostní komunita v České republice“.

V čele Výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu stojí senátorka Irena Ondrová a výbor má 10 členů>. Výbor se na svých 27 schůzích zabýval mimo jiné 23 návrhy zákonů a 7 mezinárodními smlouvami.
Výbor zřídil Podvýbor pro kulturní dědictví.

V březnu se konal pod záštitou Výboru VI. seminář pořádaný Českou sekcí DCI - Sdružení zastánců dětských práv, Českým helsinským výborem, Nadací Naše dítě a Fondem ohrožených dětí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR „Úmluva o právech dítěte v České republice a její plnění v letech 1995 -1999“.
V červnu se konalo Kolokvium „Co sponzorům přináší kultura“ a v listopadu navazovalo Kolokvium „Efektivní sponzoring“. Oba semináře Výbor pořádal spolu se Sdružením sponzorů kultury Corona.

Dále pod záštitou Výboru proběhl Seminář „Partnerství pro strukturální fondy“, pořádaný Centrem pro komunitní práci Střední Morava.

Dne 13. října Výbor uspořádal veřejné slyšení „Památník doby nesvobody a jeho poselství“ společně s navrhovateli senátního návrhu zákona.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí za předsednictví senátora Petra Smutného projednal 24 návrhů zákonů a 2 mezinárodní smlouvy, proběhlo 24 schůzí. Výbor se skládá z 11 členů.

Dne 11. února se konal pod záštitou místopředsedkyně Výboru Jitky Seitlové pracovní seminář „Posuzování vlivů energetické koncepce na životní prostředí - analýza praktických zkušeností s precedentním uplatněním zákona č. 244/1992 Sb.“.

V březnu se pod záštitou výboru konal seminář pořádaný Informačním centrem nadací “Prosazování skupinových zájmů na místní a celostátní úrovni“.

V květnu proběhlo Veřejné slyšení nazvané “Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 a Posouzení vlivů realizace této koncepce na životní prostředí ve smyslu §14 zákona č. 244/1992 Sb.“, které pořádal pod záštitou Výboru Ústav aplikované ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity, Kostelec nad Černými Lesy.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jemuž předsedá senátor Karel Burda a má 11 členů se zabýval 42 jemu přikázanými návrhy zákonů a 14 mezinárodními smlouvami a sešel se na 32 schůzích.
Výbor zřídil dva podvýbory - Podvýbor pro energetiku a Podvýbor pro zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství.

V lednu se konal pod záštitou místopředsedy Výboru Vladimíra Oplta seminář „Lesy a velkoplošná chráněná území“ pořádaný Národním lesnickým komitétem.

V dubnu Výbor uspořádal ve spolupráci s Elektrotechnickým sdružením českým „Seminář zaměřený na výrobky, které byly stanoveny předpisy ČR k prokázání shody“.

V květnu proběhl v souvislosti se zahájením činnosti Podvýboru pro energetiku seminář bdquo;Obnovitelné zdroje energie a liberalizace české elektroenergetiky“.

V říjnu pak tento Podvýbor uspořádal seminář „České plynárenství na cestě do Evropské unie“.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, v jehož čele stojí senátor František Bartoš a má 10 členů projednal 11 návrhů zákonů a 9 mezinárodních smluv, a to na 20 schůzích.

Pro oblasti, kde se předpokládá změna klíčových zákonů - kodexů, byly zřízeny tři podvýbory.
Podvýbor pro důchodovou reformu si vzal za cíl během několika měsíců shromáždit názory parlamentních stran na klíčové body vládou navrhované reformy důchodového systému a rozdělit je na ty změny, které mají většinový souhlas, ty které vyžadují delší diskusi a konečně ty, které zatím nemají širší podporu.
Podvýbor pro rovné uplatnění zdravotně postižených ve své práci vychází z „Národního plánu vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením“ a zaměří se na ty jeho body, které zatím nebyly naplněny a měly by vyústit v zákonnou úpravu.

Podvýbor pro rodinnou politiku shromažďuje podněty k dosud přijatým zákonům (zákon o rodině a zákon o sociálně-právní ochraně dětí) a současně mapuje názory odborné veřejnosti na to, jaké klíčové body by měla obsahovat rodinná politika státu.

Výbor uspořádal odborné akce k aktuálním tématům:

  • mezinárodní konference „Evropská nemocnice 21.století“ a „Končí éra rodiny, nebo je rodina nadějí naší společnost,“ konferenci „Sociální doktrína“,
  • seminář k novelizaci zákoníku práce,
  • veřejná slyšení k zákonu o rodině a k spoluúčasti pacientů na úhradě léčivých přípravků.

V čele Výboru pro evropskou integraci stojí senátorka Jarmila Filipová a výbor má 11 členů. Výbor projednal 31 návrhů zákonů, 7 mezinárodních smluv a 2 vládní návrhy, přičemž uspořádal 21 schůzi

Pod záštitou Výboru se konal dne 15. prosince seminář „Patenty a léčiva - polemika o návrhu zákona na ochranu průmyslového vlastnictví“, který byl věnován polemice o variantním, méně nákladném návrhu řešení patentové ochrany léčiv a obhajobě jeho slučitelnosti s právem EU.

Od těchto výborů Senátu se svou působností a pravomocemi odlišuje Organizační výbor - organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu. Zejména připravuje schůze Senátu a navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad a přikazuje návrhy zákonů k projednání výborům Senátu. Dále Organizační výbor schvaluje plán zahraničních styků delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů a navrhuje Senátu pravidla hospodaření senátorských klubů na kalendářní rok.
Organizační výbor má devět členů a v jeho čele stojí předsedkyně Senátu Libuše Benešová, dalšími členy jsou místopředsedové Senátu a předsedové senátorských klubů. V loňském roce se Organizační výbor sešel na 46. schůzích a přijal celkem 253 usnesení.

Organizační výbor také zřídil dva podvýbory, a to Podvýbor pro státní vyznamenání a Podvýbor pro přípravu návrhu zákona o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu a jejich orgánů mezi sebou a navenek.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu, který má 11 členů. Do 11. března předsedala výboru z pověření předsedkyně Senátu senátorka Jarmila Filipová. Pak byl v tajném hlasování zvolen předsedou výboru senátor Ladislav Svoboda. Výbor se sešel na 12 schůzích. Projednával 5 dopravních přestupků senátorů a 1 žádost o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora.

Dále výbor dne 9. března 1999 ověřil platnost volby senátorky Dagmar Lastovecké, následně dne 15. září ověřil platnost volby senátora Václava Fischera. Dne 3. listopadu výbor projednal návrh senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, (senátní tisk č. 84).

Mandátový a imunitní výbor Senátu vede evidenci a uschovává oznámení veřejných funkcionářů (poslanci, členové vlády a vedoucí dalších ústředních správních orgánů), předložených dle § 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 8 odst. 2 tohoto zákona umožňuje každému občanu, na základě jeho písemné žádosti, nahlédnout do těchto oznámení. Nahlížení se koná vždy každé první pondělí v měsíci od 14.30 do 16.15 hod. V roce 1999 přišlo celkem 20 občanů - novinářů.

V Senátu dále pracují tři komise:

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této Komise stojí senátor Milan Špaček. Komise má 11 členů.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, která byla zřízena jako jeden z orgánů Senátu na 1. schůzi Senátu dne 22. 1. 1997. V současné době má 11 členů v čele s předsedou komise senátorem Karlem Korytářem.
  3. Komise Senátu pro Ústavu České republiky. Předsedou Komise byl zvolen senátor Jiří Stodůlka, Komise má 11 členů.

V roce 1999 také pokračovalo vydávání časopisu „Senát“, jehož první číslo vyšlo v roce 1997. Od té doby vychází pravidelně každé čtvrtletí a na svých stránkách mapuje veškeré aktivity Senátu, jeho orgánů a senátorů, představuje výsledky práce výborů Senátu, parlamentních delegací i jednotlivých senátorů, informuje o průběhu a výsledcích projednávání návrhů zákonů, mezinárodních smluv či jiných návrhů. Pravidelné rubriky i samostatné články reflektují postavení a roli Senátu v našem ústavním a politickém systému, dotýkají se funkcí dvoukomorových parlamentů obecně, glosují a interpretují problematická ustanovení Ústavy, zpravují o připravovaných záměrech vlády na poli zákonodárství atd. časopis na svých stránkách také pravidelně

Rozdělovník časopisu Senát čítá několik stovek adres a zároveň je volně k dispozici veřejnosti v sídle Senátu. Je distribuován na všechny ústřední státní instituce, do knihoven, škol, médiím (včetně regionálních deníků a týdeníků) i na soukromé adresy. Velmi užitečným se ukázal nápad zasílat jeden výtisk časopisu i na česká zastupitelstva v cizině. Ohlasy ze zahraničí byly velmi pozitivní. Řada velvyslanectví požádala o větší počet výtisků. Informace uveřejňované v časopise slouží totiž nejen zastupitelským úřadům, ale také krajanským spolkům a redakcím krajanských časopisů, které projevují zájem o politické dění v České republice. Od loňského roku je také možno každé číslo časopisu nalézt na internetových stránkách Senátu.


Zahraniční aktivity Senátu v roce 1999 - zahraniční cesty a přijetí zahraničních návštěv

V roce 1999 se uskutečnilo šest cest předsedkyně Senátu, deset cest místopředsedů Senátu a dále se uskutečnila jedna cesta delegace Senátu vedená předsedkyní Senátu.

Dále proběhlo dvacet pět zahraničních cest senátorů, čtyři cesty Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, cesta delegace Stálé komise Senátu pro práci KS, třicet sedm cest členů stálých delegací do meziparlamentních organizací - do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, pro spolupráci s Evropským parlamentem (informace o činnosti delegace v časopise Senát č. 1/2000), do Středoevropské iniciativy, do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, do Severoatlantického shromáždění (více v časopise Senát č. 2/1999) a do Shromáždění Západoevropské unie ( časopis Senát č. 3/1999 + 4/1999).

V rámci Meziparlamentní unie pracuje také Skupina přátel České republiky a Slovenské republiky, jejíž první schůze se konala 18. 5. 1999.

Členové Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy uspořádali dne 3. června při příležitosti oslav 50. výročí založení Rady Evropy Kolokvium „Přežije Rada Evropy rok 2000?“ - Zamyšlení nad prací a smyslem Rady Evropy. Záštitu nad tímto Kolokviem převzala předsedkyně Senátu Libuše Benešová.

V roce 1999 byla Česká republika předsednickou zemí Středoevropské iniciativy. Z toho vyplynula pro Parlament ČR povinnost uspořádat jarní zasedání parlamentního výboru a podzimní parlamentní konferenci. Jarní zasedání parlamentního výboru se uskutečnilo v prostorách Senátu ve dnech 6. - 8. 6. 1999 a podzimní parlamentní konference SEI v prostorách Poslanecké sněmovny ve dnech 7. - 10. 10.1999. Obou akcí se zúčastnilo okolo 60 zahraničních delegátů z 15 zemí.

Cest výborů Senátu se uskutečnilo celkem dvacet čtyři.

Ústavně-právní výbor uskutečnil dvě zahraniční cesty a členové výboru přijali čtyři zahraniční návštěvy.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnil čtyři zahraniční cesty a výbor navštívilo dvacet zahraničních návštěv.

Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu uskutečnil v průběhu roku 1999 tři zahraniční cesty a na pozvání výboru navštívila Senát PČR delegace Výboru pro kulturu a média Národní rady Slovenské republiky. Dále se členové výboru zúčastnili přijetí pěti návštěv.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnil tři zahraniční cesty a členové výboru se zúčastnili přijetí zahraniční návštěvy.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnil čtyři zahraniční cesty a výbor navštívilo devět delegací.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku absolvoval dvě zahraniční cesty.

Výbor pro evropskou integraci uskutečnil šest zahraničních cest a delegace výboru se zúčastnily přijetí 17 zahraničních návštěv.


Předsedkyně Senátu přijala celkem čtyřicet zahraničních návštěv, místopředsedové Senátu celkem sedmnáct zahraničních návštěv a výbory Senátu padesát šest zahraničních návštěv.

Senát navštívily v loňském roce na pozvání předsedkyně Senátu čtyři zahraniční delegace. Delegaci Národní rady Slovenské republiky vedenou předsedou Jozefem Migašem přijala předsedkyně Senátu Libuše Benešová v květnu. V červnu to byla delegace Senátu Parlamentu Rumunské republiky vedená předsedou Senátu Petre Romanem. V září poté delegace Parlamentu Lotyšské republiky v čele s jeho předsedou Janisem Straumem. V listopadu se uskutečnila návštěva delegace Spolkové rady Rakouské republiky vedené předsedou Spolkové rady Jürgenem Weissem.

Delegace Senátu v čele s předsedkyní Senátu přijaly v průběhu roku osm nejvyšších představitelů států. V březnu byl předsedkyní Senátu přijat prezident Chilské republiky Eduard Frei, v květnu poté prezident Lotyšské republiky Guntis Ulmanis. Prezident další z pobaltských zemí - Litevské republiky - Valdas Adamkus navštívil Senát v září. V červenci byl přijat prezident republiky Makedonie Kiro Gligorov stejně jako prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster.
V září uspořádala předsedkyně Senátu večeři při příležitosti návštěvy prezidenta Namibijské republiky Samo Nujomy. Prezidentka Švýcarské konfederace Ruth Dreifussová byla přijata v Senátu v listopadu. V prosinci uspořádala předsedkyně Senátu večeři u příležitosti návštěvy prezidenta Mongolska Natsagiyn Bagabandiho

Senát navštívily také zástupci zákonodárných sborů. V březnu navštívil Senát předseda kanadského Senátu Gildas Molgat. Návštěva místopředsedy Spolkového sněmu Spolkové republiky Německo Rudolfa Seiterse se uskutečnila v září. V říjnu následovalo přijetí místopředsedkyně Horní komory Parlamentu Indické republiky Najmy Heptullu

V únoru - před očekávaným přijetím České republiky do Severoatlantické aliance - přijala delegace Senátu generála Klause Naumanna, předsedu Vojenského výboru NATO. Generální tajemník Organizace spojených národů, Kofi Annan, byl přijat v Senátu v červenci. Přijetí generálního tajemníka Severoatlantické aliance lorda Robertsona se uskutečnilo v listopadu. Lord Robertson promluvil také v Jednacím sále na právě probíhající schůzi Senátu.

Součástí vzpomínkových akcí k 17. listopadu 1989 byl i slavnostní oběd pořádaný pro bývalého sovětského prezidenta Michaela Gorbačova, který Senát navštívil se svou dcerou.

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých senátoři dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 1999 se takovýchto akcí uskutečnilo sto pět. Z nich zejména uvádíme následující:

V únoru proběhlo Diskusní setkání pro rozvoj občanského sektoru pořádané pod záštitou místopředsedy Senátu Ivana Havlíčka Fórem dárců a Informačním centrem nadací za účasti zástupců ministerstev financí, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy a zástupců vládní Rady pro nestátní a neziskové organizace.
Pod záštitou místopředsedy Ivana Havlíčka proběhlo dále několik akcí týkajících se romské problematiky - setkání romských iniciativ k sociálnímu postavení Romů, setkání romských poradců, seminář „Vytváření pozitivního obrazu Romů v médiích“, Semináře v rámci Mezinárodního romského festivalu KHAMORO ´99.

V březnu se konal pod záštitou místopředsedy Senátu Jaroslava Musiala seminář „60 let od hitlerovské okupace českých zemí“ a v září poté seminář a vzpomínkové shromáždění „60 let od rozpoutání II. světové války Německem“.

Česká republika byla v březnu přijata do Severoatlantické aliance. Na počest této události pořádal Senát spolu s Poslaneckou sněmovnou slavnostní koncert ve Smetanově síni Obecného domu.

V květnu proběhlo pod záštitou předsedkyně Senátu zasedání zástupců občanských sdružení a neziskových organizací ve spolupráci s Národní koordinační radou pro Mezinárodní rok seniorů.

Dvakrát se brány Valdštejnského paláce otevřely veřejnosti při Dnu otevřených dveří, a to u příležitosti státních svátků České republiky 8. května a 28. října.

Prostory Valdštejnského paláce, ve kterém Senát sídlí se také staly místem konání dvanácti výstav. Jednalo se například o výstavu výtvarných prací dětí trpících epilepsií, výstavu kreseb dětí ze zaplavené romské osady Jarovnice na Slovensku pod názvem „Už nežijí mezi námi“, výstavu umělecké skupiny Femina, výstavu Architektonické dědictví či výstavu SOS KOSOVO. Doposud největší z výstav probíhajících na půdě Senátu byla výstava „Prohra a naděje let 1939 až 1999“, která unikátními dokumenty propojila historická data 1939, 1989 a 1999.