Zpráva o činnosti Senátu za rok 2000

Tato zpráva navazuje na zprávu o činnosti Senátu v roce 1999 a mapuje činnost Senátu v roce 2000 do konce 2. funkčního období tj. do 19. prosince 2000, kdy okamžikem zahájení 1. schůze Senátu ve 3. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu konaných ve dnech 12. a 19. listopadu 2000 začalo 3. funkční období Senátu.

V tomto období se konalo 9 schůzí Senátu. Celkem vyslovili senátoři souhlas se 44 mezinárodními smlouvami a projednali 148 návrhů zákonů, z toho 2 návrhy ústavních návrhů zákonů. Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu.

Z těchto 147 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 41 návrhů zákonů (novela zákona o dani z přidané hodnoty, novela školského zákona, novela občanského soudního řádu, zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, autorský zákon, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, novela zákona o návykových látkách, zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, novela zákona o České obchodní inspekci, zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, novela zákoníku práce, novela zákona o vysokých školách, zákon o ochraně biotechnologických vynálezů, zákon o Státním fondu rozvoje bydlení, novela zákona o výkonu vazby, novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky, zákon o elektronickém podpisu, zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o podpoře regionálního rozvoje, zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky, novela zákona o požární ochraně, zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o státních svátcích, zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, novela zákona o krmivech, zákon o ekologickém zemědělství, krizový zákon, zákon o matrikách, novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, zákon o zemědělských skladních listech, zákon o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000, novela trestního zákona, novela zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, novela zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky).

Při projednávání 49 návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat (návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha za rok 1998, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, novela zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, novela zákona o spotřebních daních, novela zákona o ochraně spotřebitele, novela zákona o ochraně chmele, novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, novela zákona o cestovních náhradách, zákon o ochraně olympijských symbolik, novela zákona o Pozemkovém fondu České republiky, novela zákona o technických požadavcích na výrobky, zákon o investičních pobídkách, novela lesního zákona, zákon o námořní plavbě, návrh zákona o veřejné podpoře, návrh zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků, novela zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků, novela zákona o dani z nemovitostí, zákon o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán, zákon o hlavním městě Praze, zákon o evidenci obyvatel, souhrnná novela zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví, novela zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, novela katastrálního zákona, novela zákona o metrologii, novela zákona o civilním letectví, zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna, zákon o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, zákon o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, plemenářský zákon, novela zákona o konkursu a vyrovnání, zákon o ochraně průmyslových vzorů, novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, novela zákona o Vojenské policii, novela zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, novela zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, novela zákona o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, zákon o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu, zákon o povodích, tiskový zákon, novela zákona o dani silniční, novela zákona o hnojivech, zákon o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, novela zákona o státní statistické službě, zákon o hospodaření energií, zákon o rostlinolékařské péči, zákon o ochraně práv k odrůdám, novela o rybářství).

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 43 návrhů zákonů. Ve 27 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu (zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád v letech 1939 až 1945, novela zákona o pozemních komunikacích, novela zákona o konkursu a vyrovnání, novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon o telekomunikacích, zákon o okresních úřadech, novela zákona o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, rozpočtová pravidla, novela zákona o vinohradnictví a vinařství, novela zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, zákon o Probační a mediační službě, zákon o auditorech, zákon o ochraně veřejného zdraví, novela zákona o soudních poplatcích, zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, obchodní zákoník, zákon o informačních systémech veřejné správy, novela zákona o zaměstnanosti, novela zákona o dluhopisech, novela zákona o cenných papírech, zákon o zrušení Fondu dětí a mládeže, zákon o provozu na pozemních komunikacích, novela zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, novela zákona o daních z příjmů).

Dalších 13 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny (tiskový zákon, novela zákona o komoditních burzách, zákon o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, zákon o ochraně osobních údajů, novela zákona o vlastnictví bytů, zákon o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr, novela zákona o léčivech, zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, zákon o mezinárodní pomoci při správě daní, občanský zákoník, novela zákona o ochraně utajovaných skutečností, novela zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění).

Ve 3 případech nebyl zákon vrácený Senátem do Poslanecké sněmovny schválen (novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, exekuční řád, novela zákona o bankách).

V průběhu roku 2000 bylo Senátem zamítnuto 5 návrhů zákonů. Ve 4 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění (novela zákona o silniční dopravě, novela zákona o České národní bance, energetický zákon, zákon o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002) a v 1 případě nebyl zákon schválen (zákon o finanční kontrole ve veřejné správě).

V 7 případech Senát nepřijal žádné usnesení (novela zákona o přestupcích, která tak nebyla přijata, neboť současně novelizovala jednací řády obou komor, novela zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, zákon o zdravotnických prostředcích, zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2000, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, novela zákona o burze cenných papírů).

Ze 2 návrhů ústavních návrhů zákonů, Senát 1 schválil (novela Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky) a 1 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (návrh na vydání ústavního zákona o referendu), přičemž Poslanecká sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem neschválila a tento tudíž nebyl přijat.

Celkový přehled za 2. funkční období

Činnost Senátu - celkový přehled

Přehled návrhů zákonů vrácených s pozměňovacími návrhy ve 2. funkčním období

Přehled návrhů zákonů vrácených s pozměňovacími návrhy ve 2. funkčním období

Celkem tedy Senát ve 2. funkčním období projednal 82 mezinárodních smluv a 225 návrhů zákonů, z toho 2 návrhy ústavních návrhů zákonů. Z tohoto počtu u 68 návrhů zákonů vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, 72 návrhy zákonů schválil, 9 návrhů zákonů zamítl, 66 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a u 9 nepřijal usnesení.

Ze 66 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, bylo 18 z nich schváleno ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a 44 ve znění Senátu. Zatímco v roce 1999 bylo ve znění Senátu schváleno 17 návrhů zákonů z 22 tj. 77 %, v roce 2000 to bylo 27 návrhů zákonů ze 44 tj. 61 %.

Co se týče návrhů zákonů, které Senát zamítl, v roce 1999 to byly 4 návrhy zákonů, přičemž ve všech 4 případech Poslanecká sněmovna setrvala na svém původním návrhu, v roce 2000 to bylo 5 návrhů zákonů a z toho u 4 z nich Poslanecká sněmovna veto Senátu přehlasovala.

Pokud porovnáme údaje za obě funkční období Senátu, zjistíme, že v 1. funkčním období tj. v době od 1. schůze Senátu v prosinci 1996 do 7. schůze Senátu v listopadu 1998 Senát projednal 59 mezinárodních smluv a 111 návrhů zákonů, z toho 4 návrhy ústavních návrhů zákonů.

Senát 84 návrhy zákonů schválil, z toho všechny předložené návrhy ústavních návrhů zákonů, u 4 návrhů zákonů vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, 5 návrhů zákonů zamítl a 17 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Z těchto 17 návrhů zákonů, byly 4 schváleny ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a 9 ve znění Senátu, což je 53%.

Z 5 návrhů zákonů, které Senát zamítl, v 1 případě setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním návrhu, v ostatních případech zákony přijaty nebyly.

Nyní podrobněji o některých návrzích zákonů, které byly v průběhu roku Senátem projednávány:

Senát na své lednové schůzi projednal a vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád, jehož účelem je ocenění mimořádných zásluh příslušníků zahraničních armád a spojeneckých armád v boji proti nacismu. Poslanecká sněmovna se změnami navrženými Senátem ztotožnila.

Senát převážnou většinou svých hlasů schválil novelu školského zákona, která umožní, aby se přijímacího řízení ke studiu na středních školách mohli zúčastnit i žáci zvláštních škol. Doposud mohli být přijímání pouze uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu.

Senát se dále zabýval poslaneckým návrhem novely zákona o přestupcích, zabývající se přestupky poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Tento návrh zákona potřeboval ke svému schválení souhlasu obou komor, což se v případě Senátu nestalo.

Senátu byl v 1. čtvrtletí také postoupen vládní návrh zákona o ochraně osobních údajů, který stanovil pravidla pro zpracování osobních údajů, zavedl sankce za jejich porušení a opatření k nápravě a zřídil Úřad na ochranu osobních údajů.

Ve druhém čtvrtletí byl Senát doslova zasypán "legislativní smrští", která se na něj valila z Poslanecké sněmovny. Ve velké většině se jednalo o zákony a novely zákonů, které souvisejí se vstupem České republiky do Evropské unie.

Jedním z nich byl i takzvaný telekomunikační zákon, jehož hlavním cílem je postupné odstranění monopolu Českého Telecomu na našem trhu a vymezení podmínek pro ostatní poskytovatele telefonního spojení. Senát přijal tento návrh zákona s řadou pozměňovacích návrhů, Poslanecká sněmovna však potvrdila návrh zákona ve svém původním znění.

Dále jím byla i novela zákoníku práce, jejíž hlavním cílem je harmonizace českého pracovního práva s právem Evropských společenství, zejména pokud jde o problematiku rovných pracovních příležitostí pro muže i ženy, sociálního dialogu mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců a problematiku úpravy základních standardů v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V tomto smyslu byly promítnuty do zákoníku práce úpravy obsažené zejména v těchto směrnicích Evropských společenství: Senát tento návrh zákona schválil v postoupeném znění.

Za zmínku zcela jistě stojí ještě návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a o změně některých dalších zákonů. Mezi hlavní cíle novely bychom mohli zařadit například novou úpravu postupu při darování finančního obnosu nad padesát tisíc korun, kdy je zavedena darovací smlouva. Dále novela mění dosavadní výši státního příspěvku jednotlivým politickým stranám a upřesňuje postup při změně stanov strany nebo hnutí. Po bouřlivé diskusi Senát nepřijal k tomuto návrhu zákona žádné usnesení. Poslanecká sněmovna jej později svým hlasováním potvrdila, a to i přesto, že tento návrh zákona nepodepsal prezident republiky.

Na své 21. schůzi, která proběhla ve dnech 26. července až 10. srpna byla projednána řadu zákonů a mezinárodních smluv. Senát, kromě dalších devíti zákonů, vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích, který výrazně mění doposud platné předpisy. Zavádí se povinné užívání dětských autosedaček, v zimním období jízda s rozsvícenými světly. Zákon dále zakazuje užívat takzvané antiradary a držet během jízdy telefon či jiné hovorové zařízení. Významný posun ke zvětšení bezpečnosti chodců nastal zavedením jejich přednosti na přechodech. Poslanecká sněmovna posléze návrh zákona schválila ve znění Senátu.

Dalším zákonem, ke kterému byly upřeny zraky široké veřejnosti, byla novela zákona o České národní bance a o Nejvyšším kontrolním úřadu. Tuto novelu zákona Senát poměrně jasnou většinou zamítl. Odpůrci tohoto zákona poukazovali zejména na to, že by nejprve mělo dojít ke změně Ústavy a teprve potom by měla následovat změna zákonů, jichž se tato změna týká.

Senátem byl rovněž projednán a schválen návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který umožňuje rychlé reagování České republiky při plnění jejích závazků v oblasti obrany a mezinárodní pomoci daných členstvím v mezinárodních organizacích.

Ve čtvrtém čtvrtletí Poslanecká sněmovna povolila v nasazeném tempu a do Senátu postoupila celkem 17 návrhů zákonů a 11 mezinárodních smluv. Byla projednána celá řada zákonů, z nichž za zmínku zcela jistě stojí energetický zákon. Jedná se o zcela novou právní úpravu, kterou bude nahrazen zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Senát po pečlivém uvážení tento návrh zákona, stejně jako další tři, zamítl. Dále Senát projednal i dva takzvané lustrační zákony. Cílem obou poslaneckých návrhů novel bylo prodloužení účinnosti těchto zákonů na dobu výslovně neurčenou; platná ustanovení těchto lustračních zákonů o účinnosti totiž stanoví jejich omezenou časovou působnost do 31. prosince 2000. Senát po zralé úvaze obě novely schválil. Také v tomto čtvrtletí Senát některé zákony vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, jednalo se celkem o 4 zákony. Z nich je třeba připomenout novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který se dotýká všech občanů České republiky. Senát přijal k této novele celkem 22 pozměňovacích návrhů, které Poslanecká sněmovna akceptovala.

V roce 2000 také pokračovalo projednávání senátních návrhů zákonů předložených Poslanecké sněmovně:

Návrh senátního návrhu zákona o Památníku doby nesvobody 1939 - 1989 - sněmovní tisk č. 450 - návrh zákona byl ve II. čtením v obecné rozpravě 5. 4. 2000 na 24. schůzi PS zamítnut.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákonů č. 485/1991 Sb. a č. 10/1993 Sb. - sněmovní tisk č. 468 - návrh zákona byl v I. čtením 6. 4. 2000 na 24. schůzi PS zamítnut.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. - sněmovní tisk č. 467 - návrh zákona byl ve II. čtení v obecné rozpravě 28. 6. 2000 na 26. schůzi PS zamítnut

A pokračovalo také jednání o návrzích senátních návrhů zákonů:

  • Návrh senátního návrhu ústavního zákona Komise Senátu pro Ústavu České republiky, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky a dalších, kterým se mění zákon č.140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Kroupy a dalších, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.
  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Emila Škrabiše a dalších, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Senát však na svých schůzích neprojednává pouze návrhy zákonů či mezinárodní smlouvy. Podílí se také na výběru funkcionářů v úřadech a institucích zřizovaných Ústavou nebo zákony.

V únoru vyslovil Senát na žádost prezidenta republiky - poprvé ve své historii - souhlas se jmenováním soudce Ústavního soudu. Byl jím doc. JUDr. Jiří Malenovský.

Na základě zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, navrhuje Senát a prezident republiky Poslanecké sněmovně po dvou kandidátech na funkci Veřejného ochránce práv a na jeho zástupce. V květnu tedy Senát, po té, co vyslechl všechny navržené kandidáty, zvolil JUDr. Stanislava Drobného a JUDr. Simeonu Zikmundovou kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a JUDr. Jiřího Vyvadila a Ing. Vladimíra Zemana kandidáty na zástupce veřejného ochránce práv.

Při následné volbě v Poslanecké sněmovně však nezískal žádný z nich potřebnou většinu ke zvolení.

Senát tedy v říjnu přistoupil k volbě kandidátů znovu a zvolil JUDr. Otakara Motejla a Mgr. Marii Hoškovou na funkci Veřejného ochránce práv a pana Jana Voráčka na funkci jeho zástupce. V listopadu zvolil druhým kandidátem na tuto funkci JUDr. Jiřího Vyvadila.

Poslanecká sněmovna posléze zvolila Veřejným ochráncem práv JUDr. Otakara Motejla a jeho zástupcem paní Annu Šabatovou.

Senát dále na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zvolil na své srpnové schůzi RNDr. Karla Neuwirta kandidátem na funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a Ing. Bc. Miloše Dokoupila, Ing. Milana Šnytra, RNDr. Jiřího Součka a Ing. Mojmíra Hajníka kandidáty na inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů. Prezident posléze od 1. září jmenoval pana Karla Neuwirta předsedou tohoto Úřadu a od 1. října první tři jmenované kandidáty inspektory Úřadu. Celkový zákonem předpokládaný počet inspektorů je sedm, Senát tedy navrhne prezidentu republiky ke jmenování další čtyři osoby.

Senát také na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že místopředsedou dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu je senátor, zvolil místopředsedou dozorčí rady tohoto fondu senátora Emila Škrabiše.

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení, tentokráte za období od 1. 7. - 31. 12. 1999, kterou Senátu pravidelně předkládá Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu.

Senát v květnu předložil prezidentu republiky návrhy na propůjčení či udělení státních vyznamenání. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen.

Senát se dále na základě svého usnesení č. 196 ze dne 18. listopadu 1999 pravidelně zabývá informacemi vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR. V roce 2000 Senát projednal:

  • Informaci vlády České republiky o účasti na vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery v roce 2000 (senátní tisk č. 150)
  • Vládní návrh k vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v operacích mnohonárodních sil pod vedením NATO JOINT FORGE (SFOR II) na území Bosny a Hercegoviny, JOINT GUARDIAN (KFOR) na území SRJ (Kosova), ALLIED HARBOUR (AFOR) na území Albánie a 6. polní nemocnice při zemětřesení v Turecku za období červenec - prosinec 1999 (senátní tisk č. 220)
  • Informace vlády ČR o nově sjednaných vojenských cvičeních jednotek a štábů AČR se zahraničními partnery na území České republiky a mimo území České republiky na 2. pololetí 2000 a přehled o realizovaných průjezdech a přeletech přes území České republiky za období leden - květen 2000 (senátní tisk č. 329)

Senát také na své schůzi 12. července 2000 přijal usnesení č. 425 k vývoji situace v Bělorusku.

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu. Jsou jimi jednak výbory Senátu, které ve svých usneseních doporučují Senátu, aby návrh zákona či mezinárodní smlouvu schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou či zamítnul, vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími úkoly.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou ze zákona předsedkyně Senátu a místopředsedové Senátu a dále jimi byli předsedové senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. V roce 2000 uspořádal 10 schůzí.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 90 návrhů zákonů a 18 mezinárodních smluv, a to na 24 schůzích.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 30 návrhů zákonů a 57 mezinárodních smluv, přičemž se sešel na 19 schůzích.

Ústavně-právní výbor projednal 68 návrhů zákonů a 15 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se konalo 33.

Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu projednal 39 návrhů zákonů a 12 mezinárodních smluv, a to na 15 schůzích.

Výbor pro evropskou integraci projednal 43 návrhů zákonů a 9 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se uskutečnilo 19.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal 19 návrhů zákonů a 11 mezinárodních smluv, a to na 19 schůzích.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 33 návrhů zákonů a 6 mezinárodních smluv. Výbor uspořádal 23 schůzí.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise měla 7 členů. Předsedou komise byl senátor Bohumil Kulhánek, který svolal 8 schůzí.

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise Senátu, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

V roce 2000 v Senátu dále pracovali tři komise Senátu:

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této Komise stojí senátor Milan Špaček. Další informace o činnosti Stálé komise vyšly v časopise Senát - č. 2/2001.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Komisi předsedá senátor Karel Korytář. Činnost Stálé komise ve 2. funkčním období byla zhodnocena v časopise Senát - č. 1/2001.
  3. Komise Senátu pro Ústavu České republiky. Předsedou Komise byl zvolen senátor Jiří Stodůlka. Další informace o činnosti Komise vyšly v časopise Senát - č. 2/2001.

Zahraniční aktivity Senátu v roce 2000 - zahraniční cesty a přijetí zahraničních návštěv

V roce 2000 se uskutečnily čtyři cest předsedkyně Senátu, jedenáct cest místopředsedů Senátu a dále se uskutečnilo šest cest delegací Senátu.

Dále proběhlo devět zahraničních cest senátorů, pět cest Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, delegace Stálé komise Senátu pro práci KS absolvovala zahraniční cestu do Italské republiky, čtyřicet tři cest členů stálých delegací do meziparlamentních organizací - deset cest do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, cesta do Středoevropské iniciativy, deset cest do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, pět cest do Parlamentního shromáždění NATO, čtyři cesty do Meziparlamentní unie, dvanáct cest do Shromáždění Západoevropské unie a cesta členů stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem.

Ve dnech 27. až 28. dubna proběhlo v Praze zasedání Výboru pro parlamentní vztahy a styk s veřejností ZEU na téma: „Stav institucí zkoumajících obranu a bezpečnost v zemích přidružených členů Západoevropské unie“.

Delegace Ústavně-právního výboru uskutečnily dvě zahraniční cesty a členové výboru přijali tři zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili šest zahraničních cest a výbor navštívilo dvacet osm zahraničních návštěv.

Delegace Výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu uskutečnily v průběhu roku 2000 dvě zahraniční cesty a členové výboru se zúčastnili přijetí pěti zahraničních návštěv.

Delegace Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily dvě zahraniční cesty.

Delegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily šest zahraničních cest a výbor navštívilo osmnáct zahraničních delegací.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly tři zahraniční cesty a výbor přijal jednu zahraniční delegaci.

Členové Výboru pro evropskou integraci uskutečnil jedenáct zahraničních cest a delegace výboru přijala jedenáct zahraničních návštěv.

Předsedkyně Senátu v čele delegace Senátu přijala v loňském roce třicet pět zahraničních návštěv, místopředsedové Senátu celkem dvacet čtyři zahraničních návštěvy a výbory Senátu celkem sedmdesát šest zahraničních návštěv.

Senát navštívilo v loňském roce na pozvání předsedkyně Senátu sedm zahraničních delegací. Delegace Národní rady Provincií Parlamentu Jihoafrické republiky vedená předsedkyní Grace Naledi Mandisa Pandor navštívila Senát v březnu. V březnu přijala delegace Senátu v čele s předsedkyní Senátu delegaci Senátu Francouzské republiky vedenou předsedou Ch. Ponceletem.

V červnu to byla delegace Senátu Filipínské republiky vedená předsedou Blase F. Ople a delegace Shoura Council (Senátu) Egyptské arabské republiky vedená jeho předsedou Mostafa Kamal Helmy. V červnu také navštívil Prahu na pozvání předsedkyně Senátu předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Lord Russel-Johnston a dále delegace Senátu Irské republiky vedená předsedou Brianem Mulloolym.

V říjnu poté Senát navštívila delegace Senátu Chilské republiky v čele s jeho předsedou Andrés Zaldívar Larraínem.

Delegace Senátu v čele s předsedkyní Senátu přijaly v průběhu roku pět nejvyšších představitelů států. V únoru byl předsedkyní Senátu přijat prezident Polské republiky A. Kwasniewski, v dubnu poté prezident Tádžické republiky Emomali Rachmonov, v květnu prezident Estonské republiky L. Merih. V červenci Senát navštívila prezidentka Lotyšské republiky V.Vike - Freibergová a v listopadu prezident Řecké republiky Konstantinos Stefanopulos.

Senát kromě jiných zahraničních návštěv navštívila také v březnu ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických M. Albrightová a v dubnu Lord Irvine of Lairg, předseda Sněmovny lordů.

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (uvádíme kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých senátoři dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2000 se takovýchto akcí uskutečnilo 111. Z nich příkladmo uvádíme následující:

Ve dnech 2. - 4. března se uskutečnila Konference „T. G. Masaryk, idea demokracie a současné evropanství“, kterou pořádala Nadace Jiřího z Poděbrad pod záštitou prezidenta republiky Václava Havla a předsedkyně Senátu Libuše Benešové.

Dne 25. května se konal “Dětský sněm 2000„, který pořádala Česká rada dětí a mládeže v rámci festivalu Bambiriáda 2000. Záštitu převzal 1. místopředseda Senátu Ivan Havlíček.

U příležitosti Mezinárodního dne dětí uspořádal dne 29. května Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu pod záštitou předsedkyně Ireny Ondrové Koncert souboru Virtuosi di Praga.

Ve dnech 9. až 10. června uspořádalo Fórum dárců „1. celostátní konference nadací v České republice“. Záštitu převzala předsedkyně Senátu Libuše Benešová.

Další z řady akcí zabývající se romskou problematikou proběhla 28. července. Tentokráte se jednalo o seminář „Romská menšina v procesu integrace Evropy“ pořádaný 1. místopředsedou Senátu I. Havlíčkem.

Dne 7. září pořádala předsedkyně Senátu Libuše Benešová konferenci „Asociace evropských hraničních regionů“.

Dne 2. listopadu proběhlo setkání senátorů s úspěšnými členy českého paralympijského týmu, pořádané předsedkyní Senátu L.Benešovou.

Již tradičně se dvakrát v roce - 8. května a 28. října - konal Den otevřených dveří, ke kterému přibyl Den otevřených dveří ve Valdštejnské jízdárně, a to ve dnech 9. až 11. června. 15. června pak byla Jízdárna Valdštejnského paláce slavnostně otevřena.