Zpráva o činnosti Senátu za rok 2001

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 19. prosince 2000 (okamžik zahájení 1. schůze Senátu ve 3. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu) do 31. prosince 2001.

V tomto období se konalo 13 schůzí Senátu. Celkem vyslovili senátoři souhlas se 35 mezinárodními smlouvami a projednali 111 návrhů zákonů, z toho 4 návrhy ústavních návrhů zákonů. Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu.

Z těchto 4 návrhů ústavních návrhů zákonů Senát 2 schválil(novela ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, novela Ústavy České republiky - euronovela), 1 zamítl (novela Ústavy České republiky – poslanecký návrh), čímž nebyl návrh ústavního zákona schválen a 1 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy(novela Ústavy České republiky - Česká národní banka), které Poslanecká sněmovna akceptovala a návrh zákona byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů Senátu.

Ze zbývajících 107 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 32 návrhů zákonů (zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, novela zákona o důchodovém pojištění, exekuční řád, zákon o zrušení zákona č. 304/1999 Sb. (opatření vůči Svazové republice Jugoslávii), novela zákona o vysokých školách, zákon o zvláštní ochraně svědka, novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, novela zákona o ochraně osobních údajů, novela zákona o rozpočtových pravidlech, vodní zákon, novela trestního řádu, zákon o pohřebnictví, novela zákona podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, novela zákona o poskytování dotací soukromým školám, novela zákona o bankách, novela zákona o hornické činnosti, novela zákona o rostlinolékařské péči, zákon o finanční kontrole, novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí provozem letadla, zákon o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, novela devizového zákona, zákon o obalech, zákon o soudech a soudcích, zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, novela zákona o zaměstnanosti, zákon o volbách do zastupitelstev obcí, novela celního zákona, novela zákona o pohřebnictví).

Při projednávání 35 návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat (zákon o státním dluhopisovém programu k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen, novela zákona o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, novela zákona o soudech a soudcích, novela zákona o Policii České republiky, novela zákona o územních finančních orgánech, novela zákona o návykových látkách, novela stavebního zákona, novela zákona o státní památkové péči, novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, novela zákona o státním podniku, zákon o obecné bezpečnosti výrobků, zákon o veřejných sbírkách, zákon o podpoře sportu, novela zákona o státní památkové péči, zákon o ochraně hospodářské soutěže, novela zákona o hlavním městě Praze, novela trestního zákona, zákon o dálničním obchvatu Plzně, zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy mezi ČR, Slovenskem a SRN o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech, knihovní zákon, novela zákona o Pozemkovém fondu České republiky, novela občanského zákoníku, novela zákona o státních hranicích, novela zákona o pojišťovnictví, zákon o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva, novela zákona o návykových látkách, novela zákona o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, zákon o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2001 a stanovení výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2002 představitelům státní moci a některých státních orgánů, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, novela zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, novela zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu, novela zákona o rozpočtovém určení daní, novela zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, novela zákona o investičních pobídkách, novela zákona o poskytování dotací soukromým školám).

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 32 návrhů zákonů. V 17 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, novela zákona o spotřebních daních, zákon o  pobytu cizinců na území České republiky zákon o odpadech, novela zákona o zeměměřictví, novela zákona o péči o zdraví lidu, zákona o vodovodech a kanalizacích, novela zákona o státní sociální podpoře, zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů, zákon o právech příslušníků národnostních menšin, zákon o užívání státních symbolů České republiky, zákon o myslivosti, novela zákona o vlastnictví bytů, novela zákona o azylu, zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, novela zákona dani silniční, novela zákona o přestupcích).

Dalších 13 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny (novela zákona o České televizi, novela zákona o zadávání veřejných zakázek, lázeňský zákon, zákon o České konsolidační agentuře, zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, novela zákona o spotřebních daních, novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, novela zákona o účetnictví, novela zákona o obcích, novela zákona o pozemních komunikacích, novela atomového zákona, novela zákona o střetu zájmů, novela zákona o státním zastupitelství).

Ve 2 případech nebyl zákon vrácený Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy schválen (novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění).

V hodnoceném období byly Senátem zamítnuty 4 návrhy zákonů. Ve 3 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění (novela trestního zákona, zákon o církvích a náboženských společnostech, novela horního zákona) a v 1 případě nebyl zákon schválen(zákon o podávání a vyřizování stížností).

Ve 4 případech Senát nepřijal žádné usnesení (novela zákona o důchodovém pojištění, zákon o  některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, novela zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost, novela obchodního zákoníku).

Celkový přehled za 3. funkční období do konce roku 2001

Celkový přehled za 3. funkční období do konce roku 2001

Senát ve sledovaném období vyjádřil u 31 % návrhů zákonů vůli návrhem zákona se nezabývat, 30 % návrhů zákonů schválil, 30 % návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, 5 % návrhů zákonů zamítl a u 4 % návrhů zákonů nepřijal usnesení.

Přehled návrhů zákonů vrácených Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy ve 3. funkčním období do konce roku 2001

Přehled návrhů zákonů vrácených Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Pokud bychom vyjádřili úspěšnost Senátu při vracení návrhů zákonů Poslanecké v procentech, pak v 55 % případů se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, ve 39 % Senát přehlasovala a schválila své původní znění a v 6 % případů nebyl návrh zákona schválen vůbec.

Nyní podrobněji o některých návrzích zákonů, které byly v průběhu roku Senátem projednávány:

Rok 2001 byl zahájen neočekávanou krizí v České televizi. Senát reagoval na tuto situaci svoláním dvou mimořádných schůzí a zároveň svolal k problematice postavení a činnosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků veřejné slyšení, které proběhlo 12. ledna 2001.

Jakoby symbolicky se stal návrh zákona o České televizi tiskem č. 1 ve třetím funkčním období. Účelem novelizace zákona byla především změna některých ustanovení, jejichž úprava byla kritizovaná jako nedokonalá. Zejména byl nově definován pojem veřejné služby a podrobněji vymezeny úkoly k jejímu naplňování. Zároveň byly navrženy změny týkající se volby Rady České televize a rozšíření působnosti tohoto orgánů.

Jedním z dalších návrhů zákonů projednávaných v 1. čtvrtletí byla novela trestního zákona, kterou předložila skupina poslanců. Cílem novely trestního zákona je zavedení nové skutkové podstaty trestného činu spočívající v poškozování cizí věci užitím barvy nebo jiné látky, tzv. sprejerství. Senát tuto novelu, pro její nejednoznačný výklad a nevhodné umístnění v trestním zákoně, zamítl. Poslanecká sněmovna, přes výhrady Senátu, novelu zákona schválila.

Senátu byl v 1. čtvrtletí také postoupen vládní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Cílem návrhu zákona je vyřešení některých problémů, které vznikly při aplikaci cizineckého zákona. Větší počet novelizačních úprav je dán skutečností, že platný cizinecký zákon představuje zásadně nové pojetí předmětu úpravy, které přináší i některé nové, předtím nečekané, problémy. Senát přijal k návrhu zákona pozměňovací návrhy, se kterými se Poslanecká sněmovna ztotožnila a schválila návrh zákona ve verzi Senátu.

Senát rovněž projednal a následně schválil exekuční řád, na jehož základě od 1. září roku 2001 zahájili činnost soukromí exekutoři. Návrh zákona vymezuje působnost soudního exekutora, způsob jeho ustanovování, stanoví předpoklady pro tuto funkci a vymezuje jeho práva a povinnosti.

Jedním z projednávaných návrhů zákonů ve 2. čtvrtletí byl návrh zákona o ochraně svědka, který především sleduje cíl napomoci k zamezování nezákonného vlivu na trestní řízení, který je typickým projevem tzv. organizovaného zločinu. Prostřednictvím ochrany svědka se vede zápas o to, aby trestné činy mohly být lépe odhalovány a jejich pachatelé trestáni. Jde tedy o podporu samotného fungování systému spravedlnosti v civilizované společnosti. Senát tento návrh zákona po krátké rozvaze schválil v postoupeném znění.

Dalším zákonem, který zajímá především akademický sbor, stávající i budoucí studenty vysokých škol, byl návrh zákona o vysokých školách. Tento zákon se snaží otevřít větší prostor pro vícezdrojové financování vysokých škol a důsledně vymezit základní stupně vysokoškolského vzdělání. Zároveň se snaží přesně specifikovat parametry zveřejňování údajů o písemných částech přijímacích zkoušek. Také tento návrh zákona schválil Senát v postoupeném znění, zároveň však přijal k tomuto návrhu zákona doprovodné usnesení, kterým konstatoval, že projednávaná novela o vysokých školách je jen dílčím vykročením k řešení celého komplexu problémů spojených s rozvojem terciálního vzdělávání v České republice. Současně vyzval ústavní orgány, státní správu, odbornou i širší občanskou veřejnost k nalezení dlouhodobějšího řešení této problematiky.

Senát se také aktivně zapojil do přípravy vstupu České republiky do Evropské unie, když Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury předložila návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Tento návrh ústavního zákona přesně definuje základní ustanovení upravující referendum, postup při jeho vyhlašování, hlasovací právo v referendu a výsledky referenda. Poslanecká sněmovna projednala tento senátní návrh a postoupila jej do 2. čtení.

Senátu byla postoupena také komplexní novela trestního řádu. Cílem novely je změnit příliš složité a těžkopádné trestní řízení v efektivnější nástroj potlačování kriminality při zachování všech demokratických pravidel spravedlivého procesu. Pachatel má být nejen postižen, ale má se tak stát co nejdříve po spáchání trestného činu. Senát pečlivě zvážil všechna rizika a po věcné rozpravě novelu trestního řádu schválil.

Mediálně nejsledovanější se stala novela zákona o bankách. Cílem této novely je zejména zajistit zvýšenou ochranu vkladatelů a zajistit částečné kompenzace pro klienty bank v konkursním řízení. Toto ustanovení se vztahuje i na dodatečnou náhradu vkladů klientů některých bank, jež jsou v současné době v konkursu. Schválení této novely předcházela podnětná a věcná diskuse jak ve výborech, tak poté na vlastní schůzi Senátu

Projednávání návrhu zákona o podávání a vyřizování stížností, předloženého původně skupinou poslanců, nebyl přítomen zástupce navrhovatele. Mimo jiné i vzhledem k tomu, že vznesené výhrady senátorů k uvedenému návrhu zákona neměl kdo vyvrátit, Senát tento návrh zákona zamítl. Že šlo o správné rozhodnutí naznačuje i skutečnost, že Poslanecká sněmovna v opakovaném hlasování návrh zákona neschválila.

Asi nejdiskutovanějším zákonem čtvrtého čtvrtletí se stala novela obchodního zákoníku (senátní tisk č. 150). Poté, co ji Poslanecká sněmovna schválila, dospěla k názoru, že jsou tam jisté chyby a zařadila již schválený návrh zákona na další schůzi, na které revokovala své předcházející usnesení, přijala nové pozměňovací návrhy a teprve potom postoupila návrh zákona Senátu. Senát takto postoupený návrh zákona nezařadil na svou schůzi a přijal usnesení v němž konstatuje, že nepovažuje senátní tisk č. 150 za návrh zákona podle čl. 45 Ústavy ČR a konstatuje, že neobdržel návrh zákona, který Poslanecká sněmovna projednala pod č. tisku 824 a vyslovila s ním dne 31. 10. 2001 na své 39. schůzi souhlas usnesením č. 1828. Zákon byl však i přes toto usnesení Senátu vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 501/2001 Sb. a dnem 31. prosince 2001 nabyl účinnosti.

Senát také zamítl návrh zákona o církvích a náboženských společnostech. Senátoři vytýkali tomuto návrhu zákona řadu nedostatků, hlavním důvodem ale bylo vynechání charit a diakonií v návrhu zákona. Senátoři také kritizovali závislost církví na státu a myšlenku samostatného zákona o církvích. Poslanecké sněmovna ovšem Senát přehlasovala a návrh zákona v opakovaném hlasování schválila v původním znění.

Senátu se podařilo prosadit v Poslanecké sněmovně řadu pozměňovacích návrhů k návrhu zákonu o azylu, který zpřísňuje podmínky pro jeho udělení a zároveň umožňuje příslušným úřadům a policii České republiky předcházet jeho zneužívání.

Posledním návrhem zákona, který zmiňujeme, je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Tento senátní návrh zákona připravila Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury v návaznosti na novelu Ústavy České republiky, kterou Senát schválil na 10. schůzi dne 18. října 2001, a která mimo jiné upravuje způsob projednávání mezinárodních smluv a je předpokladem pro připravovaný vstup České republiky do Evropské unie. Současně se schválením tohoto senátního návrhu zákona požádal Senát Poslaneckou sněmovnu o jeho projednání podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Senát v tomto období projednával 10 návrhů senátních návrhů zákonů:

(informace o stavu projednávání odrážejí stav ke dni 15. března 2002, další informace jsou uvedeny pod příslušným číslem tisku PS)

  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Kroupy a dalších, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 296/. V dubnu byl schválený senátní návrh předložen Poslanecké sněmovně, která jej projednala a v listopadu postoupila Senátu /senátní tisk č. 128/.
    Návrh zákona byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 78/2002 Sb.
  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Emila Škrabiše a dalších, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy /senátní tisk č. 348/. V březnu byl návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně, která jej projednala a v listopadu postoupila Senátu /senátní tisk č. 129/.
    Návrh zákona byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 476/2001 Sb.
  • Návrh senátního návrhu ústavního zákona Komise Senátu pro Ústavu České republiky, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. /senátní tisk č. 84/ byl v dubnu 2001 vzat zpět a na počátku srpna téhož roku byl předložen nový návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb. /senátní tisk č. 101/. Tento návrh zákona byl 24. října 2001 schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1134/. Návrh zákona byl v I. čtení 12. 2. 2002 na 46. schůzi PS zamítnut.
  • V květnu podala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 58/. V červnu byl tento návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 996/.
    Návrh zákona je ve III. čtení v Poslanecké sněmovně.
  • Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky a dalších, kterým se mění zákon č.140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. /senátní tisk č. 114/ byl vzat navrhovateli v červnu 2001 zpět a vzápětí nahrazen novým návrhem senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Lišky, Tomáše Julínka, Dagmar Lastovecké, Vladislava Maláta a dalších senátorů o zpřístupnění dokumentů vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a některých bezpečnostních složek komunistického režimu, kterým se mění zákon č.140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 76/. Návrh zákona byl 4. srpna 2001 a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1021/.
    Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 8. 2. 2002 na 46. schůzi PS; dne 8. 3. jej na své 15. schůzi schválil i Senát a dne 14. 3. jej podepsal prezident republiky.
  • Na počátku června podali senátoři Milan Šimonovský, Daniel Kroupa, Robert Kolář, Jiří Šenkýř a senátorka Helena Rögnerová a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb. a o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněném pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 98/2001 Sb. a zákona č. 104/2001 Sb. /senátní tisk č. 77/. V srpnu byl Senátem schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1022/.
    Návrh zákona je ve III. čtení v Poslanecké sněmovně.
  • Dne 1. srpna byl místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a dalšími senátory podán návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů /senátní tisk č. 100/. V říjnu jej schválil Senát a předložil Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1135/.
    Senát vzal tento návrh zákona zpět svým usnesením č. 252 ze dne 11. 1. 2002, přijatým na 13. schůzi Senátu.
  • Na počátku srpna byl senátorem Robertem Kolářem a dalšími předložen návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 102/. Návrh zákona byl schválen a v prosinci předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1207/.
    Návrh zákona je zařazen na pořad 47. schůze PS.
  • V říjnu předložila Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 120/.V prosinci byl tento návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1189/.
    Návrh zákona je ve II. čtení v Poslanecké sněmovně.
  • V prosinci byl senátorem Františkem Bartošem a dalšími senátory předložen návrh senátního návrhu zákona o podpoře rodiny /senátní tisk č. 157/.
    Návrh zákona byl v březnu roku 2002 navrhovateli vzat zpět.

Senát však na svých schůzích neprojednává pouze návrhy zákonů či mezinárodní smlouvy:

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení, tentokráte za období od 1. 1. - 31. 12. 2000 /senátní tisk č. 2/, kterou Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Samostatnou přílohu tvořila Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2000 /senátní tisk č.2A/.

Senát na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, volí kandidáty na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů. V roce 2000 byl prezidentem republiky jmenován předsedou tohoto úřadu RNDr. Karel Neuwirt a inspektory Ing. Bc. Miloš Dokoupil, Ing. Milan Šnytr a RNDr. Jiří Souček.

V dubnu roku 2001 zvolil Senát zbývající čtyři kandidáty na inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů: Ing. Jana Zapletala, Ing. Oldřicha Ševčíka, PhDr. Miroslavu Matoušovou a Mgr. Boženu Čajkovou /senátní tisk č. 19/.

Senát v květnu předložil prezidentu republiky návrhy na propůjčení či udělení státních vyznamenání. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen /senátní tisk č. 57/.

Senát se dále pravidelně zabývá informacemi vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR. Ve sledovaném období Senát projednal a vzal na vědomí:

  • Vládní návrh k vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v operacích JOINT FORGE na území Bosny a Hercegoviny a JOINT GUARDIAN na území SRJ - provincie Kosovo za období leden - červen 2000 /senátní tisk č. 365/ (projednáno 20. prosince 2000)
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů AČR se zahraničními partnery na/mimo území ČR za období červen-listopad 2000, přehled o realizovaných průjezdech a přeletech přes území České republiky za období červen-listopad 2000 a plánovaných cvičeních na rok 2001 a Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na/mimo území ČR za období prosinec 2000, leden - březen 2001 a přehled o realizovaných průjezdech a přeletech přes území České republiky za uvedené období /senátní tisky č. 18 a č. 104/
  • Vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v mezinárodních mírových operacích JOINT FORGE (SFOR) na území Bosny a Hercegoviny a JOINT GUARDIAN (KFOR) na území Svazové republiky Jugoslávie, provincie Kosovo, za období červenec - prosinec 2000 a za období leden – červen 2001 /senátní tisky č. 48 a č. 152/
  • Informaci vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států NATO a PfP přes území České republiky /senátní tisky č. 103, 105, 106 a 118/
  • Informaci vlády ČR o mezinárodním vojenském cvičení Falcon /senátní tisk č. 107/

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Senát vyslovil na žádost vlády souhlas s nasazením jednotek Armády České republiky v těchto případech:

Na 1. schůzi ve 3. funkčním období dne 20. prosince 2000 Senát vyslovil souhlas s

  • Vládním návrhem na další působení jednotek Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně podle příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a uzavřených dohod v roce 2001 /senátní tisk č. 366/

Senát 29. listopadu 2001 vyslovil souhlas s

  • vládním návrhem dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně po 31. prosinci 2001 /senátní tisk č. 117/.

V prosinci 2001 Senát dále vyslovil souhlas s

  • vládním návrhem na vyslání 9. zesílené roty radiační, chemické a biologické ochrany a 6. polní nemocnice do protiteroristické operace „Trvalá svoboda“ v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy - tento návrh byl projednán na neveřejné části schůze Senátu
  • vládním návrhem na vyslání posíleného kontingentu speciálních sil Armády České republiky do Afghánistánu v rámci plánované operace realizované na základě mandátu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů - tento návrh byl projednán na neveřejné části schůze Senátu
  • vládním návrhem na vyslání dopravního letounu Armády České republiky s osádkou pro podporu letounů včasné výstrahy Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) /senátní tisk č. 160/.

Senát na neveřejném jednání rovněž vyslovil souhlas s vládním návrhem na zapojení České republiky do Integrovaného systému protivzdušné obrany Organizace Severoatlantické smlouvy.

Zákon o jednacím řádu Senátu zakotvil nový institut, kterým jsou veřejná slyšení Senátu či výborů Senátu. Senát v roce 2001 uspořádal čtyři veřejná slyšení.

  • 1. veřejné slyšení Senátu se konalo 12. ledna 2001 a týkalo se těchto otázek:
    • Zákonná úprava a skutečná praxe činnosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků v České republice a zemích Evropské unie
    • Možnosti legislativního posílení nezávislosti sdělovacích prostředků.
  • 2. veřejné slyšení Senátu proběhlo 19. září 2001 s cílem otevření veřejné diskuse na téma směrování a význam vysokých škol a vysokoškolského vzdělání v české společnosti 3. tisíciletí s odrazem v legislativně-právní oblasti a k projednání otázek:
    • Vysoké školy a věda
    • Financování vysokých škol
    • Možnosti zvyšování počtu studentů
  • 3. veřejné slyšení se konalo 4. října 2001. Jeho cílem bylo:
    • zmapovat neonacistickou scénu v České republice,
    • definovat vývojové tendence na tomto poli,
    • vyhodnotit stanoviska státních a veřejných institucí a postupů souvisejících s uplatňováním práva,
    • zjistit možnosti případných institucionálních náprav,
    • zjistit možnosti, jak zajistit účinný právní rámec,
    • usilovat o monitorování agresivní scény a navržení dalších možných kroků v zájmu prevence proti těmto nežádoucím jevům včetně instrumentů výchovy k toleranci ve společnosti.
  • Dne 27. listopadu 2001 proběhlo 4. veřejné slyšení Senátu. Senátoři se spolu s pozvanými účastníky, mezi nimiž byl také prezident republiky Václav Havel, zabývali otázkami zahraniční politiky České republiky s přihlédnutím k základním principům a prioritám české zahraniční politiky v programových prohlášeních vlády ČR a koncepčních dokumentech Ministerstva zahraničních věcí a jejich naplnění v oblastech:
    • role České republiky a dalších malých států v procesu evropské integrace a v diskusi o budoucí podobě Evropské unie; vztahy se sousedními zeměmi a politická spolupráce ve Střední Evropě,
    • bezpečnostní zájmy České republiky ve světle diskuse o rozšíření Severoatlantické aliance, budování Evropské bezpečnostní a obranné politiky a vzájemných vztazích mezi NATO a EU,
    • podpora dodržování lidských práv.

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu. Jsou jimi jednak výbory, jednak komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů a mezinárodní smlouvy postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrh zákona či mezinárodní smlouvu schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou či zamítnul, vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a dále jimi v roce 2001 byli předsedové čtyř senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. V roce 2001 uspořádal 9 schůzí.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 62 návrhů zákonů a 9 mezinárodních smluv, a to na 21 schůzích (29 jednacích dní).

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 20 návrhů zákonů a 33 mezinárodních smluv, přičemž se sešel na 15 schůzích (24 jednacích dní).

Ústavně-právní výbor projednal 54 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy. Schůzí výborů se konalo 32 (37 jednacích dní).

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal 37 návrhů zákonů a 8 mezinárodních smluv, a to na 15 schůzích (25 jednacích dní).

Výbor pro evropskou integraci projednal 38 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy. Schůzí výborů se uskutečnilo 11 (20 jednacích dní).

Výbor pro zdravotnictví a sociální politikuprojednal 23 návrhů zákonů a 9 mezinárodních smluv, a to na 20 schůzích ( 20 jednacích dní).

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 45 návrhů zákonů a 10 mezinárodních smluv. Výbor uspořádal 21 schůzí (26 jednacích dní).

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise Senátu, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Na počátku 3. funkčního období Senát zřídil tři stálé komise. Svým usnesením jim stanovil úkoly a zároveň jim uložil, aby o plnění těchto úkolů informovaly jedenkrát ročně Senát, což se stalo na schůzi Senátu v lednu 2002 /senátní tisk č. 172/. Předložené zprávy o činnosti v roce 2001 jsou k dispozici pod odkazy u jednotlivých komisí.

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této komise stojí senátor Milan Špaček.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu.Komisi předsedá senátor Karel Korytář.
  3. Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Předsedou komise je senátor Jiří Stodůlka.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 8 členů. Předsedkyní komise je senátorka Jitka Seitlová.


Zahraniční aktivity Senátu v roce 2001 - zahraniční cesty a přijetí zahraničních návštěv

Předseda Senátu v čele delegace Senátu přijal v loňském roce čtyřicet zahraničních návštěv a padesát šestkrát se setkal s velvyslanci. Místopředsedové Senátu přijali celkem osmnáct zahraničních návštěv a výbory Senátu celkem čtyřicet tři zahraničních návštěv.

Senát navštívily v loňském roce na pozvání předsedy Senátu čtyři zahraniční delegace. V březnu navštívila Senát delegace Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace vedená jejím předsedou J. S. Strojevem.

Delegace Senátu Filipínské republiky vedená předsedou Senátu A. Q. Pimentelem navštívila Senát v dubnu.

V červnu navštívila Senát delegace Seimu Litevské republikyvedená předsedou Seimu A. Paulauskasem.

Delegace Senátu Španělského království vedená jeho předsedkyní Esperanzou Aguirre navštívila Senát v listopadu.

Ve dnech 24. a 25. května proběhlo v Senátu společné zasedání pracovní skupiny Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Státní dumy Ruské federace k situaci v Čečně.

Ve dnech 28. a 29. května se v Praze uskutečnila 13. schůze Parlamentního výboru přidružení Evropská unie a Česká republika.

Dne 24. června 2001 uspořádali předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost M. Žantovský a předseda Výboru pro evropskou integraci J. Skalický pracovní večeři u příležitosti setkání předsedů zahraničních výborů, výborů pro obranu a bezpečnost a výborů pro evropskou integraci parlamentů Maďarské republiky, Polské republiky, Slovenské republiky a České republiky.

Delegace Senátu v čele s předsedou Senátu přijaly v průběhu roku šest nejvyšších představitelů států. V březnu uspořádal předseda Senátu oběd na počest prezidenta Slovenské republiky R. Schustera a prezidenta Chorvatské republiky S. Mesiće. V dubnu se uskutečnil slavnostní oběd na počest prezidenta Albánské republiky R. Meidaniho. Prezident Portugalské republiky J. Sampai navštívil Senát v červenci a prezident Maďarské republiky v září. V říjnu se uskutečnilo setkání s prezidentem Spojených států mexických V. Foxem Quesadou.

V únoru se konalo setkání předsedy Senátu P. Pitharta s generálním tajemníkem NATO Lordem G. Robertsonem. V dubnu byl delegací Senátu přijat předseda Evropské komise R. Prodi a v květnu byla předsedou Senátu uspořádána slavnostní večeře na počest generálního tajemníka Rady Evropské unie a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku J. Solany Madariagy.

V roce 2001 se uskutečnili čtyři cesty delegací Senátu a sedm cest předsedy Senátu.

Dále proběhlo šest cest Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, delegace Stálé komise Senátu pro práci KS absolvovala zahraniční cestu do Slovenské republiky.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnily třicet osm cest – delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě šest cest, delegace do Středoevropské iniciativy dvě cesty, delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy dvanáct cest, delegace do Parlamentního shromáždění NATO, šest cest Meziparlamentní unie čtyři cesty, delegace do Shromáždění Západoevropské unie sedm cest a delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem jednu cestu.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili tři zahraniční cesty a přijali jednu zahraniční návštěvu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili deset zahraničních cest a výbor navštívily dvacet čtyři zahraniční návštěvy.

Členové Výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu uskutečnili v průběhu roku 2001 pět zahraničních cest a členové výboru přijali dvě zahraniční návštěvy.

Delegace Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily tři zahraniční cestya výbor přijal čtyři zahraniční návštěvy.

Delegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily šest zahraničních cest a výbor navštívily čtyři zahraniční delegace.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly tři zahraniční cesty a výbor přijal tři zahraniční delegace.

Členové Výboru pro evropskou integraci uskutečnili patnáct zahraničních cest a delegace výboru přijaly osm zahraničních návštěv.

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých senátoři dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2001 se takovýchto akcí uskutečnilo 108. Z nich například uvádíme následující:

Ve dnech 1. a 2. března se v prostorách Senátu konalo Mezinárodní diskusní fórum „Občanské organizace ve společné Evropě“.

Dne 8. března proběhlo vyhlášení IV. ročníku novinářské soutěže „Památky potřebují publicitu“.

Dne 30. dubna se konala konference „Ženy v odboji“ pořádaná Českým svazem bojovníků za svobodu pod záštitou předsedy Senátu P. Pitharta.

Dne 14. května se konalo celostátní setkání dobrovolníků Českého červeného kříže, pořádané ČČK u příležitosti Světového dne ČK. Ve dnech 17. a 18. května proběhl Mezinárodní seminář „Tolerance, respekt a lidská práva 2001“ pod záštitou senátora I. Havlíčka.

Ve dnech 22. května až 8. června se v předsálí Jednacího sálu konala výstava dobových dokumentů „Pocta všem, kteří vzdorovali“, pořádaná Konfederací politických vězňů pod záštitou předsedy Senátu P. Pitharta.

Již tradičně se v květnu konalo v prostorách Senátu zasedání Dětského sněmu v rámci „Bambiriády 2001“ pořádaného Českou radou dětí a mládeže a v červnu proběhlo zasedání Dětského parlamentu pořádané Kruhem dětí a mládeže ČR.

Dne 14. června se v Hlavním sále uskutečnil Seminář „Vztah Poslanecké sněmovny a Senátu PČR“, pořádaný Sociologickým ústavem AV.

Na počátku srpna přijal předseda Senátu sportovce po návratu z letní deaflympiády v Římě a dne 28. října se uskutečnilo slavnostní setkání senátorů a osob vyznamenaných u příležitosti státního svátku 28. října.

Dne 20. prosince ve v Hlavním sále Valdštejnského paláce uskutečnil benefiční vánoční koncert.