Zpráva o činnosti Senátu za rok 2002

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2002 do konce 3. funkčního období Senátu (4. prosince 2002 tj. okamžik zahájení 1. schůze Senátu ve 4. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu v listopadu 2002).

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu v roce 2002.

V tomto období se konalo 10 schůzí Senátu. Celkem vyslovili senátoři souhlas (resp. dali souhlas kratifikaci) se 34 mezinárodními smlouvami a projednali 140 návrhů zákonů, z toho 3 návrhy ústavních návrhů zákonů. Z těchto 3 návrhů ústavních návrhů zákonů Senát 1 schválil (referendum opřistoupení k EU – původně senátní návrh), 2 zamítl (obecné referendum a tzv. malá bezpečnostní novela Ústavy – poslanecký návrh), čímž nebyly tyto 2 návrhy schváleny.

Ze zbývajících 137 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 39 návrhů zákonů. Při projednávání 59 návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat.

Spozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 25 návrhů zákonů. V 19 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 5 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny, v 1 případě nebyl návrh zákona vrácený Senátem Poslanecké sněmovně spozměňovacími návrhy přijat.

V hodnoceném období bylo Senátem kromě 2 návrhů ústavních zákonů zamítnuto 9 návrhů zákonů. Ve 3 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění a v 6 případech nebyl návrh zákona přijat.

V 5 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty tedy platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

Celkem tedy Senát vroce 2002 celkem projednal 140 návrhů zákonů, 40 z nich schválil, u 59 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, 25 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, 11 návrhů zákonů zamítl a v 5 případech nepřijal usnesení.

Z 25 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 19 schváleno ve znění Senátu tj. 67 %, ve znění Poslanecké sněmovny 5 tj. 26 % a 1 návrh zákona nebyl přijat tj. 7 %.

Za celé 3. funkční období Senát projednal 251 návrh zákona, z toho 7 návrhů ústavních zákonů a 69 mezinárodních smluv.

Senát schválil 74 návrhy zákonů včetně 3 návrhů ústavních návrhů zákonů, vyjádřil vůli se nezabývat se u 94 návrhů zákonů a nepřijal usnesení v 9 případech.

Senát vrátil spozměňovacími návrhy 58 návrhů zákonů, z toho 1 návrh ústavního návrhu zákona, přičemž 36 návrhů zákonů schválila Poslanecká sněmovna ve znění Senátu (včetně návrhu ústavního), ve svém původním znění schválila 18 návrhů zákonů a 3 návrhy zákonů nebyly přijaty.

Senát zamítl 16 návrhů zákonů včetně 3 návrhů ústavních návrhů zákonů. Poslanecká sněmovna v opětovném hlasování v 6 případech potvrdila své původní znění, v 10 případech nebyly návrhy zákonů přijaty.

Celkem Senát za prvních šest let své činnosti projednal 210 mezinárodních smluv a 589 návrhů zákonů, znich 230 schválil, u 167 vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, 143 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně spozměňovacími návrhy, 29 zamítl a v 19 případech nepřijal usnesení.

Ze 143 návrhů zákonů, které Senát od roku 1996 vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, Poslanecká sněmovna přijala 89 návrhů zákonů ve znění schváleném Senátem, což představuje více než 60 % vrácených návrhů zákonů a necelých 70% pozměňovacích návrhů (cca 900 z více než 1300). Senátní veto nebylo přehlasováno v 15 případech, tj. v přibližně 50%.

Následují podrobnější informace o návrzích zákonů projednávaných Senátem během roku 2002:

V březnu Senát projednal návrh zákona o odškodnění osob, odvlečených do SSSR. Cílem zákona bylo navrhnout odškodnění čs. občanů, zavlečených v letech 1944-1955 do táborů nucených prací v SSSR i jiných státech /senátní tisk č. 195/. Senát k návrhu zákona přijal pozměňovací návrhy, neboť navrhovaná úprava nebyla konzistentní a byla v rozporu sdalšími právními normami. Poslanecká sněmovna však přijala původní návrh zákona.

Na stejné schůzi Senát také vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy návrh zákona o změně několika zákonů o dopravě. Tento návrh obsahoval soubor novel 4 zákonů: o silniční dopravě, o drahách (zlepšení podmínek vymahatelnosti jízdného), o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (prodloužení maximálního stáří dovážených vozidel) a o odborné způsobilosti křízení motorových vozidel /senátní tisk č. 207/. S pozměňovací návrhy se posléze ztotožnila i Poslanecká sněmovna, která návrh přijala ve znění Senátu.

Dalším návrhem zákona projednaným na březnové schůzi Senátu a vráceným Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy byl návrh čtvrté novely zákona o regulaci reklamy /senátní tisk č. 211/. Novela obsahuje mimo jiné ustanovení o zákazu reklamy, upřesňuje mezení vlivu na nezletilé osoby, vymezuje působení reklamy na humánní léčivé přípravky, upravuje obsah reklamy na zdravotnické prostředky, potraviny a kojeneckou výživu. Návrh zákona současně měnil a doplňoval znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona oléčivech. Návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Na následující schůzi se Senát zabýval návrhem služebního zákona, jehož cílem bylo vytvoření předpokladů pro existenci efektivní nepolitické státní správy. Jeho úkolem je novým způsobem upravit právní poměry zaměstnanců správních orgánů, organizační stránku státní služby, odměňování státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech /senátní tisk č. 246/. Koncepce návrhu vychází z premisy, že právní postavení zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu, bude v plném rozsahu upraveno touto normou a obecná úprava se uplatní pouze ve výslovně stanovených případech. Senát návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V souvislosti s návrhem služebního zákona bylo nutno aktualizovat 49 zákonů, což bylo obsahem dalšího návrhu zákona /senátní tisk č. 247/. Návrh byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, se kterými Poslanecká sněmovna souhlasila.

V dubnu 2002 Senát projednal návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků /senátní tisk č. 268/, který je součástí 2. etapy reformy veřejné správy a měl sloužit k vytvoření právního rámce této reformy. Cílem tohoto návrhu je systémově zajistit větší nezávislost úředníků územní samosprávy a vytvořit zákonné předpoklady pro jejich vzdělávání. Senát přijal k návrhu zákona pozměňovací návrhy, s nimiž se posléze ztotožnila i Poslanecká sněmovna, která návrh přijala ve znění Senátu.

Kontroverzní diskusi vyvolal návrh transplantačního zákona /senátní tisk č. 328/. Tento návrh obsahoval novou komplexní úpravu problematiky odběrů a transplantací a ochrany práv pacientů. Dosud platná úprava byla pouze velmi stručně vymezena v zákoně ozdraví lidu a v podzákonných předpisech. Cílem návrhu zákona bylo posílit právní záruky správného postupu při odběrech, zajistit povinnou registraci čekatelů, dárců i příjemců a vytvořit podmínky provznik nezávislého koordinačního střediska a registru ne-dárců. Senát posléze návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zřejmě mediálně nejsledovanějším návrhem v roce 2002 byl návrh zákona opřijetí úvěrů pro financování letadel Gripen /senátní tisk č. 334/. Návrh byl rozdělen na několik částí, v první části byl upraven základ financování tohoto nákupu a v dalších částech byly novelizovány např. zákony o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, o zadávání veřejných zakázek. Senát návrh zákona projednal na konci 2. čtvrtletí a vzhledem k výši úvěru a celkové neujasněnosti obranné koncepce ČR jej zamítl. Poslanecká sněmovna poté těsně před volbami nepřijala návrh zákona v původním znění a návrh tak nebyl schválen.

V září Senát projednával návrh ústavního zákona o referendu /senátní tisk č. 196/. Cílem návrhu bylo stanovit způsob přímého výkonu státní moci lidem. Návrh v sobě spojoval právní úpravu referenda obecně a speciálního referenda o přistoupení ČR k Evropské unii. Senát tento návrh po rozpravě zamítl.

V listopadu Senát projednal a schválil návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí /senátní tisk č. 364/, jejímž účelem bylo především odstranit pochybení, k nimž došlo při rozsáhlé novelizaci tohoto zákona provedené zákonem č. 320/2002 Sb. (o zrušení okresních úřadů). Vrámci tehdejší novelizace došlo např. k nevhodným převodům některých kompetencí okresních úřadů pouze na obce s rozšířenou působností nebo k nepřevedení některých kontrolních funkcí, což se nynější novela snažila napravit. Další částí návrhu byl návrh změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení na základě novelizace zákonů týkajících se správního soudnictví.

TZV. EURONOVELA ÚSTAVY A PROJEDNÁVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH SMLUV

Ke dni 1. června roku 2002 nabyla účinnosti tzv. euronovela Ústavy ČR (ústavní zákon č. 395/2001 Sb.), která mimo jiné ve svém čl. 10 stanovila, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.". Zároveň byl změněn čl. 49 Ústavy ČR, který nyní zní: „K ratifikaci mezinárodních smluv“

  • upravujících práva a povinnosti osob,
  • spojeneckých, mírových a jiných politických,
  • z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
  • hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
  • o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
  • je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.

V Ústavě tedy byla zrušena analogie ratifikačního procesu s legislativním procesem.

Po schválení novely Ústavy ČR předložila v říjnu 2001 Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury návrh senátního návrhu, kterým se mění zákon č.107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 120/.

V prosinci byl tento návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1189/. Poslanecká sněmovna vkvětnu 2002 postoupila návrh zákona Senátu s pozměňovacími návrhy. Senát návrh zákona v červenci 2002 zamítl. Zároveň Senát schválil Podrobnější pravidla jednání Senátu a jeho orgánů o mezinárodních smlouvách, kterými se nyní při projednávání mezinárodních smluv řídí /senátní tisk č. 343/.

V roce 2002 pokračovalo projednávání 4 senátních návrhů zákonů:

V květnu 2001 podala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 58/. V červnu téhož roku byl tento návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 996/. Projednávání návrhu zákona bylo v únoru 2002 přerušeno a návrh zákona nebyl do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednán.

Na počátku června 2001 podali senátoři Milan Šimonovský, Daniel Kroupa, Robert Kolář, Jiří Šenkýř a senátorka Helena Rögnerová a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č.247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a ozměně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č.212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb. a o změně zákona č. 424/1991 Sb., osdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č.68/1993 Sb., zákona č.189/1993 Sb., zákona č.117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněném pod č.296/1995 Sb., zákona č.322/1996 Sb., zákona č.340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č.98/2001 Sb. a zákona č.104/2001 Sb. /senátní tisk č. 77/. V srpnu 2001 byl Senátem schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1022/. Poslanecká sněmovna návrh zákona v dubnu následujícího roku schválila, postoupila Senátu, který jej také schválil. Zákon byl včervnu 2002 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2002 Sb.

Na počátku srpna 2001 byl senátorem Robertem Kolářem a dalšími předložen návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 102/. Návrh zákona byl schválen a v prosinci 2001 předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1207/. Návrh zákona nebyl projednán do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednán.

V říjnu 2001 předložila Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu /senátní tisk č. 120/. V prosinci 2001 byl tento návrh zákona schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 1189/. Poslanecká sněmovna v květnu 2002 postoupila návrh zákona Senátu s pozměňovacími návrhy. Senát návrh zákona včervenci 2002 zamítl.

V roce 2002 bylo předsedovi Senátu předloženo devět senátních iniciativ. Pět znich bylo v průběhu projednávání ve výborech Senátu navrhovateli vzato zpět, u jednoho návrhu zákona (přímá volba prezidenta) nebylo přijato žádné usnesení, projednávání jednoho návrhu zákona bylo Senátem odročeno (novela trestního zákona). Dva senátní návrhy zákonů byly podány Poslanecké sněmovně, přičemž první znich byl zamítnut v 1. čtení (novela zákona osvobodném přístupu kinformacím), druhý (referendum o přistoupení kEU) byl Poslaneckou sněmovnou a posléze i Senátem schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů.

(informace o stavu projednávání odrážejí stav ke dni 25. února 2003, další informace lze nalézt pod odkazem na příslušný senátní tisk).

V lednu 2002 byl senátorem Jiřím Šenkýřem a dalšími podán návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu /senátní tisk č.174/ Předmětem návrhu je změna (doplnění) tří ustanovení zákona č. 115/2001 Sb., opodpoře sportu. Návrh zákona byl v dubnu roku 2002 navrhovateli vzat zpět.

Zároveň senátor Jiří Šenkýř a další podali návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 175/, který upravuje samostatnou působnost obce na úseku požární ochrany. Návrh zákona byl v dubnu roku 2002 navrhovateli vzat zpět.

Dne 31. ledna 2002 předložil senátor Robert Kolář spolu s dalšími senátory návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 180/. Skupina senátorů navrhla, aby byly z trestního zákona vypuštěny (zrušeny) skutkové podstaty „pomluvy“ podle § 154 odst. 2 (hrubá urážka nebo pomluva státního orgánu při výkonu pravomoci nebo pro tento výkon) a podle § 206 (sdělení nepravdivého údaje, způsobilého vyvolat jinému vážnou újmu). Návrh zákona byl v březnu roku 2002 navrhovateli vzat zpět.

V březnu byl senátorem Janem Hadravou a dalšími senátory podán návrh senátního návrhu, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., opobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. /senátní tisk č. 230/. Návrh zákona byl navrhovateli vzat zpět.

Senátní tisk č. 232 byl podán 15. března 2002. Jedná se o návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Julínka a dalších senátorů, kterým se mění vymezení hranic krajů. Předložený návrh navazuje na ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který vymezuje území zřízených krajů prostřednictvím území okresů podle stavu k 1. lednu 2000 a zároveň stanoví, že hranice krajů lze měnit pouze zákonem. Návrh senátního návrhu zákona tak činí v ustanoveních § 1 až 7. Změny území se dotýkají devíti krajů a hl.m. Prahy. V ustanovení § 8 návrhu je garantováno zachování mandátu těm zvoleným členům zastupitelstev krajů, kteří v důsledku navrhovaných územních změn přestanou splňovat podmínku trvalého pobytu v kraji, v němž byli zvoleni. Tato úprava je nutná s ohledem na znění § 5 odst. 1 a § 48 odst. 3 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, podle nichž změna trvalého pobytu mimo příslušný kraj vede k zániku mandátu člena zastupitelstva kraje z důvodu ztráty volitelnosti. Návrh zákona byl navrhovateli vzat zpět.

Senátní tisk č. 288 byl podán senátorem Michaelem Žantovským a dalšími senátory. Návrh senátního návrhu zákona senátora Michaela Žantovského a dalších senátorů, kterým se mění a doplňuje zákon č. 106/99 Sb. osvobodném přístupu kinformacím, zákon č.344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), zákon č. 200/90 Sb., o přestupcích a zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Garantuje se všeobecný a rovný přístup k informacím pro všechny osoby bez omezení, které by spočívalo v prokazování zvláštního zájmu. Postup při poskytování informací upravený zákonem č. 106/1999 Sb. má být napříště použit ve všech případech, kdy zvláštní zákon neobsahuje žádné speciální ustanovení o způsobu poskytování informací. Poslanecké sněmovně byl návrh zákona předložen dne 17.7.2002. Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 9/0 dne 24.7.2002. Předseda sněmovny projednání návrhu zákona doporučil 5.9.2002. Určil zpravodajkou paní poslankyni Taťánu Fischerovou a navrhl přikázat k projednání Petičnímu výboru. PS 8. 10. návrh zákona zamítla v 1. čtení.

Senátním tiskem č. 289, kterým je návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Roberta Koláře, Milana Šimonovského a dalších, kterým se mění ústavní zákonč.1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákonač.347/1997 Sb. a ústavního zákona č.300/2000 Sb. skupina senátorů navrhla zavést přímou volbu prezidenta republiky. Návrh v tomto směru upravuje aktivní volební právo, které se přiznává každému občanovi ČR staršímu 18 let, stanoví základní principy volebního práva, vyhlašování voleb, oprávnění navrhovat kandidáty, rámcová pravidla přímé volby prezidenta, zmocnění pro vydání příslušného prováděcího zákona. Senát na své schůzi dne 19. září hlasoval o zamítnutí a schválení návrhu zákona, nebylo přijato žádné usnesení.

Senátní tisk č. 337 byl podán 30. května 2002, jedná se o návrh senátního návrhu senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Předkládaný návrh obsahuje dvě změny trestního zákona scílem napomoci řešení tíživého sociálního jevu, označovaného jako domácí násilí. Novelou má být do popisu trestného činu týrání svěřené osoby, podle § 215 trestního zákona, doplněno týrání osoby blízké. Senát na své schůzi dne 19. září odročil projednávání návrhu zákona o 6 měsíců.

Senátní tisk č. 344 je návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Předložený návrh je postaven na principu, že o přistoupení České republiky k Evropské unii se povinně uskuteční referendum a že výsledek referenda bude mít závazný charakter. Hlasující bude odpovídat na otázku, zda souhlasí s naším vstupem do Evropské unie za podmínek daných příslušnou mezinárodní smlouvou o přistoupení. Senát na své schůzi dne 19. září návrh zákona schválil a předložil Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 50/. Poslanecká sněmovna 17. října návrh schválila a postoupila Senátu, který jej 15. listopadu 2002 schválil. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 515/2002 Sb.

Senát však na svých schůzích neprojednává pouze návrhy zákonů či mezinárodní smlouvy:

PETICE

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení, tentokráte za období od 1. 1. - 31. 12. 2001 /senátní tisk č. 173/, kterou Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Samostatnou přílohu tvořila Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2001. Senát vzal tuto zprávu na vědomí.

KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ UNIE

Na základě Deklarace o budoucnosti Evropy přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu-Laekenu v prosinci roku 2001 byl vytvořen pro přípravu příští mezivládní konference Konvent Evropské unie, který má 105 členů a je složen ze zástupců vlád a parlamentů členských a kandidátských zemí, poslanců Evropského parlamentu a představitelů dalších orgánů EU. Za Českou republiku se Konventu EU účastní dva zástupci Parlamentu (1 delegát Senátu a 1 delegát Poslanecké sněmovny) a jeden představitel vlády a jejich náhradníci, kteří jsou nominováni stejným způsobem jako řádní členové Konventu.

Na své lednové schůzi Senát na návrh Výboru pro evropskou integraci schválil Pravidla jednání Senátu při zajištění účasti delegáta Senátu a jeho náhradníka v Konventu Evropské unie /senátní tisk č. 176/, ve kterých stanovil, že delegát Senátu a jeho náhradník jsou z výkonu své činnosti v Konventu EU odpovědni Senátu, který je může na návrh senátorského klubu nebo senátora odvolat. Pravidla dále stanovila povinnost delegátovi Senátu nebo jeho náhradníku vypracovat do 1 týdne po každém zasedání Konventu EU zprávu, kterou předloží k informaci všem senátorům a výboru pro evropskou integraci. Zprávy jsou zveřejňovány na internetových stránkách Senátu, na kterých byla v této souvislosti zřízena samostatná stránka „Senát a budoucnost Evropy“. Vždy po pěti zasedáních Konventu EU jedná o činnosti delegáta Senátu nebo jeho náhradníka Senát na své schůzi.

Senát zároveň stanovil, že orgánem Senátu příslušným pro průběžné sledování jednání Konventu EU a pro předkládání návrhů usnesení Senátu v Konventem EU projednávaných věcech zásadního významu je Výbor pro evropskou integraci. Agendu výboru pro evropskou integraci, která se týká přípravy Mezivládní konference EU v roce 2004, včetně jednání Konventu EU, vykonává jeho podvýbor pro Mezivládní konferenci Evropské unie v roce 2004, s jehož zřízením Senát vyslovil souhlas.

Následně byl v únoru delegátem Senátu v Konventu EU zvolen senátor Josef Zieleniec a náhradníkem senátor František Kroupa /senátní tisk č. 179/.

SOUDCI ÚSTAVNÍHO SOUDU

Podle čl. 84 Ústavy ČR jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. Vroce 2002 projednal Senát 2 žádosti prezidenta republiky o jmenování soudců Ústavního soudu.

V březnu vyslovil souhlas se jmenováním JUDr. Elišky Wagnerové (senátní tisk č. 181) a vkvětnu se jmenováním JUDr. Františka Duchoně (senátní tisk č. 335).

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

Senát v červenci předložil prezidentu republiky návrhy na propůjčení či udělení státních vyznamenání. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají podle zákona č.157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen /senátní tisk č. 336/.

Senát se dále pravidelně zabývá informacemi vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Ve sledovaném období Senát projednal a vzal na vědomí:

  • Informaci o rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) přes území České republiky v době od 1. ledna do 31. prosince 2002, na které se vztahuje rozhodovací pravomoc vlády ve smyslu čl. 43 odst. 5 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. /senátní tisk č. 177/ (projednáno 8.března 2002)
  • Informaci vlády o vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období duben až červen 2001 a k přehledu o realizovaných průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky za uvedené období /senátní tisky č. 178/ (projednáno 8.března 2002)
  • Informaci vlády o přeletu letadla ozbrojených sil Státu Izrael přes území České republiky /senátní tisky č. 182/ (projednáno 8.března 2002)
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj, plánovaných vroce 2002 /senátní tisk č. 212/ (projednáno 8.března 2002)
  • Informaci vlády o přeletu letadla ozbrojených sil Státu Izrael přes území České republiky /senátní tisk č. 231/ (projednáno 3.května 2002)
  • Vládní návrh k vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v mezinárodních mírových operacích JOINT FORGE (SFOR) na území Bosny a Hercegoviny a JOINT GUARDIAN (KFOR) na území Svazové republiky Jugoslávie, provincie Kosovo a ESSENTIAL HARVEST (THF) na území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM), za období červenec - prosinec 2001 /senátní tisk č. 234/ (projednáno 3.května 2002)
  • Informaci vlády o přeletu letadla ozbrojených sil Státu Izrael přes území České republiky /senátní tisk č. 275/ (projednáno 3.května 2002)
  • Informaci o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období červenec až prosinec 2001 a přehled o realizovaných průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky za uvedené období /senátní tisk č. 287/ (projednáno 24.května 2002)
  • Informaci vlády o přistání letadla a pobytu ozbrojených sil Státu Egypt na území České republiky /senátní tisk č. 338/ (projednáno 3.července 2002)
  • Informaci vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států NATO a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) uskutečněných přes území České republiky od 1. ledna 2002 do 31. března 2002 /senátní tisk č. 339/ (projednáno 3.července 2002)
  • Informaci vlády o přistání letadla a pobytu ozbrojených sil Státu Egypt na území České republiky /senátní tisk č. 342/ (projednáno 3.července 2002)
  • Informaci vlády o doplnění plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj v roce 2002 /senátní tisk č. 345/ (projednáno 19.září 2002)
  • Informaci vlády o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období leden - březen 2002 /senátní tisk č. 346/ (projednáno 19.září 2002)
  • Informaci vlády ČR o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky vsouvislosti súčastí na záchranných pracích /senátní tisk č. 350/ (projednáno 19.září 2002)
  • Informaci vlády o přistání a přeletu letadel ozbrojených sil Egyptské arabské republiky přes území České republiky /senátní tisk č. 351/ (projednáno 19.září 2002)
  • Informaci vlády o přeletech letadla ozbrojených sil Peruánské republiky přes území České republiky /senátní tisk č. 360/ (projednáno 14.listopadu 2002)
  • Informaci vlády o přeletu letadla ozbrojených sil Státu Izrael přes území České republiky /senátní tisk č. 369/ (projednáno 14.listopadu 2002)
  • Informaci vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) uskutečněných přes území České republiky od1.dubna do 30. června 2002 /senátní tisk č. 371/ (projednáno 14.listopadu 2002)
  • Informaci vlády o přeletech a přistáních letadla ozbrojených sil Egyptské arabské republiky na území České republiky do 31.12. 2002 /senátní tisk č. 374/ (projednáno 14.listopadu 2002)

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a spobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Senát vyslovil na žádost vlády souhlas s nasazením jednotek Armády České republiky v těchto případech:

Na 16. schůzi ve 3. funkčním období dne 18. dubna 2002 Senát vyslovil souhlas s

vládním návrhem na vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF /senátní tisk č. 233/.

14. listopadu 2002 Senát vyslovil souhlas s

vládním návrhem dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích /senátní tisk č. 359/ a dále s vládním návrhem na vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s pobytem ozbrojených sil Spojených států amerických na území České republiky za účelem posílení ochrany vzdušného prostoru České republiky v době konání summitu Organizace Severoatlantické smlouvy v Praze) /senátní tisk č. 375/.

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu. Jsou jimi jednak výbory, jednak komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou či zamítnul, vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají vzákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a dále jimi vroce 2002 byli předsedové čtyř senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. V roce 2002 uspořádal 4 schůze.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 82 návrhů zákonů a 34 mezinárodních smluv, a to na 22 schůzích (40 jednacích dní).

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal 29 návrhů zákonů a 5 mezinárodních smluv, a to na 16 schůzích (16 jednacích dní).

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 40 návrhů zákonů a 2 mezinárodní smlouvy. Výbor uspořádal 20 schůzí (23 jednacích dní).

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal 41 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy, a to na 18 schůzích (23 jednacích dní).

Výbor pro evropskou integraci projednal 36 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy. Schůzí výborů se uskutečnilo 14 (21 jednacích dní).

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 28 návrhů zákonů a 35 mezinárodních smluv, přičemž se sešel na 11 schůzích (19 jednacích dní).

Ústavně-právní výbor projednal 62 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy. Schůzí výborů se konalo 24 (32 jednacích dní).

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise Senátu, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Na počátku 3. funkčního období Senát zřídil tři stálé komise. Svým usnesením jim stanovil úkoly a zároveň jim uložil, aby o plnění těchto úkolů informovaly jedenkrát ročně Senát. Poprvé se tak stalo na schůzi Senátu v lednu 2002 /senátní tisk č. 172/, zprávy očinnosti za rok 2002 byly projednány na schůzi Senátu v listopadu 2002 /senátní tisk č.372/. Zprávy o činnosti v roce 2002 jsou k dispozici pod odkazy u jednotlivých komisí.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 8 členů. Předsedkyní komise je senátorka Jitka Seitlová.

V listopadu se Senát také zabýval informacemi o činnosti stálých delegací Parlamentu ČR do meziparlamentních organizací /senátní tisk č. 373/. Stálých delegací do meziparlamentních organizací je sedm, jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři.

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU V ROCE 2002

zahraniční cesty a přijetí zahraničních návštěv

Předseda Senátu v čele delegace Senátu přijal v loňském roce dvacet devět zahraničních návštěv a dvacetkrát se setkal s velvyslanci. Místopředsedové Senátu přijali celkem devatenáct zahraničních návštěv, s velvyslanci se setkali celkem čtyřikrát a výbory Senátu přijaly celkem padesát sedm zahraničních návštěv.

Senát navštívilo v loňském roce na pozvání předsedy Senátu pět zahraničních delegací.

V únoru přijel na pozvání předsedy Senátu předseda Rady republiky Svazového parlamentu Svazové republiky Jugoslávie S. Bozović.

V březnu navštívila Senát delegace Senátu Národního kongresu Brazilské federativní republiky vedená jejím předsedou R. Tebetem.

V dubnu Senát navštívil předseda Parlamentu Estonské republiky T. Savi sdelegací.

V říjnu navštívila Senát delegace Senátu Kanady vedená předsedou Senátu D. Haysem.

Delegace Senátu Francouzské republiky vedená předsedou Ch. Ponceletem navštívila Senát v listopadu.

Delegace Senátu v čele s předsedou Senátu přijaly v průběhu roku osm nejvyšších představitelů států. V červnu uspořádal předseda Senátu oběd na počest prezidentky Indonéské republiky M. Sukarnoputri. Prezident Tádžické republiky E. Rachmonova navštívil Senát v listopadu. V březnu uspořádal předseda Senátu oběd na počest prezidenta Slovenské republiky R. Schustera a prezidenta Chorvatské republiky S. Mesiće. V dubnu se uskutečnil slavnostní oběd na počest prezidenta Albánské republiky R. Meidaniho. Prezident Portugalské republiky J. Sampai navštívil Senát včervenci a prezident Maďarské republiky vzáří. V říjnu se uskutečnilo setkání sprezidentem Spojených států mexických V. Foxem Quesadou.

V únoru se konalo setkání předsedy Senátu P. Pitharta s předsedou Evropského parlamentu P. Coxem. V dubnu byl delegací Senátu přijat předseda vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska T. Blair.

V únoru se konalo setkání předsedy Senátu P. Pitharta s generálním tajemníkem NATO Lordem G. Robertsonem. V dubnu byl delegací Senátu přijat předseda Evropské komise R. Prodi a v květnu byla předsedou Senátu uspořádána slavnostní večeře na počest generálního tajemníka Rady Evropské unie a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku J. Solany Madariagy.

V roce 2002 se uskutečnilo dvacet jedna cest na Zasedání konventu o budoucnosti Evropské unie.

Dále se v roce 2002 se uskutečnilo sedm cest delegací Senátu a sedm cest předsedy Senátu.

Dále proběhly tři cesty Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí,

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnilo třicet sedm cest – delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě šest cest, delegace do Středoevropské iniciativy dvě cesty, delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy třináct cest, delegace do Parlamentního shromáždění NATO čtyři cesty, delegace do Meziparlamentní unie jednu cestu, delegace do Shromáždění Západoevropské unie deset cest a delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem jednu cestu.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili dvě zahraniční cesty a přijali jednu zahraniční návštěvu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili deset zahraničních cest a výbor navštívilo dvacet sedm zahraničních návštěv.

Členové Výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu uskutečnili v průběhu roku 2002 tři zahraniční cesty a členové výboru přijali tři zahraniční návštěvy.

Delegace Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily dvě zahraniční cesty a výbor přijal dvě zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily dvanáct zahraničních cest a výbor navštívilo šest zahraničních návštěv.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly dvě zahraniční cesty a výbor přijal jednu zahraniční návštěvu.

Členové Výboru pro evropskou integraci uskutečnili sedmnáct zahraničních cest a delegace výboru přijaly šestnáct zahraničních návštěv.

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých senátoři dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2002 se takovýchto akcí uskutečnilo 93. Z nich například uvádíme následující:

Ve dnech 7. a 8. února se konalo pod záštitou senátorky Jitky Seitlové setkání žen starostek.

Od 20. února do 13. března probíhala v předsálí Jednacího sálu výstava klientů společnosti DUHA, pod záštitou senátorky Daniely Filipiové.

19. března přijal předseda Senátu handicapované sportovce po návratu ze ZOH v Salt Lake City.

2. dubna byla po rekonstrukci slavnostně otevřena Valdštejnská zahrada.

Pod záštitou předsedy Senátu uspořádala Univerzita Karlova a Ministerstvo zahraničních věcí dne 22. dubna debatu „Budoucnost Evropy a úloha parlamentů“.

Dne 13. května proběhlo setkání společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce u příležitosti Světového dne Červeného kříže, pod záštitou předsedy Senátu P.Pitharta.

25. května se konal tradiční turnaj národnostních menšin „O cenu místopředsedy Senátu PČR“, záštitu převzal místopředseda Senátu Zdeněk Vojíř.

8. června proběhl ve Valdštejnské zahradě komponovaný večer – nonstop čtení spolu skoncertem orchestru G.Broma

11. června uspořádal Ústavně-právní výbor již tradiční vyhlášení studentské soutěže „Ke kořenům naší ústavnosti“.

Pod záštitou předsedy Senátu probíhal ve dnech 7. a 8. října projekt „Tvoříme novou Evropu“.

28. října se konal tradiční Den otevřených dveří. Ve stejný den se také senátoři setkali sosobami navrženými na udělení či propůjčení státních vyznamenání.

Dne 13. listopadu uspořádala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury konferenci „Deset let Ústavy České republiky“.

V souvislosti skonáním summitu NATO v Praze proběhla ve dnech 20. a 21. listopadu v prostorách Senátu „NATO Future Conference“.

17. prosince se ve Valdštejnském paláci konalo pod záštitou předsedy Senátu setkání pracovníků a dobrovolníků Českého Červeného kříže.

18. prosince se konal již druhý Benefiční vánoční koncert Senátu, jehož výtěžek byl věnován na konto projektu Institutu klinické a experimentální medicíny „České srdce“.