Zpráva o činnosti Senátu za rok 2003

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od zahájení 4. funkčního období Senátu (4. prosince 2002 tj. okamžik zahájení 1. schůze Senátu ve 4. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu v listopadu 2002) do 31. prosince 2003.

Ve 4. funkčním období zřídil Senát shodné výbory jako v předchozím funkčním období. Kromě tří již dříve existujících stálých komisí byla zřízena Stálá komise pro rozvoj venkova (více o orgánech Senátu zde).

V důsledku jmenování do funkce předsedy resp. soudkyně Ústavního soudu zanikl 6. srpna 2003 senátorský mandát Pavlu Rychetskému (volební obvod č. 12, senátor, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti) a 29. srpna 2003 Dagmar Lastovecké (volební obvod č. 58, předsedkyně Ústavně-právního výboru, členka Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury). Novým předsedou Ústavně-právního výboru byl zvolen senátor Jaroslav Kubera (od 11. září 2003).

Na základě výše uvedených skutečností se konaly doplňovací volby do Senátu:

  • Ve volebním obvodu č. 12 – Strakonice, 31. října a 1. listopadu 2003 (1. kolo) a 7. a 8. listopadu 2003 (2. kolo) – byl zvolen senátorem pan Josef Kalbáč,  člen KDU-ČSL.  
  • Ve volebním obvodu č. 58 – Brno-město, 7. a 8. listopadu 2003 (1. kolo) a 14. a 15. listopadu 2003 (2. kolo) – byl senátorem zvolen pan Karel Jarůšek, člen ODS.

Dne 5. listopadu 2003 byl ustaven nový senátorský klub „Nezařazení“. Předsedou byl zvolen senátor Vladimír Železný, místopředsedou senátor Jaroslav Doubrava, členy jsou senátoři Rostislav Harazin, Jaroslav Kubín a Eduard Matykiewicz. Na ustavujícím zasedání klubu se členové klubu dohodli, že funkce předsedy a místopředsedy budou založeny na rotačním principu v šestiměsíčních intervalech.

Počet  senátorů zařazených v senátorských klubech k 5. listopadu 2003 je následující:

  1. Senátorský klub ODS: 26
  2. Senátorský klub Klub otevřené demokracie: 16
  3. Senátorský klub KDU-ČSL: 16
  4. Senátorský klub ČSSD: 10
  5. Senátorský klub Nezávislí: 5
  6. Senátorský klub Nezařazení: 5
    Nezařazení senátoři: 3

LEGISLATIVNÍ PROCES

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu v roce 2003.

V tomto období se konalo 12 schůzí Senátu. Celkem senátoři dali souhlas k ratifikaci  38 mezinárodních smluv  a projednali 108 návrhů zákonů, z toho 1 návrh ústavního návrhu zákona, který Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (tzv. soudcovská novela Ústavy), které Poslanecká sněmovna neakceptovala a návrh tak nebyl přijat.

Ze zbývajících 107 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 50 návrhů zákonů. Při projednávání 24 návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 24 návrhů zákonů.V 15 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 9 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny.

V hodnoceném období byly Senátem zamítnuty 3 návrhy zákonů. Ve 2 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, v 1 případě návrh zákona potřebnou většinu hlasů nezískal a nebyl přijat.

V 6 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty tedy platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

Celkem tedy Senát od počátku 4. funkčního období projednal 108 návrhů zákonů, 50 z nich schválil (46 %), u 24 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (22 %), 25 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (23 %), 3 návrhy zákonů zamítl (3 %) a v 6 případech nepřijal usnesení (6 %).

Koláčový graf výsledků legislativního procesu

Z 25 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 15 schváleno ve znění Senátu tj. 60 %, ve znění Poslanecké sněmovny 9 tj. 36 % a 1 návrh zákona nebyl přijat tj. 4 %.

Koláčový graf zobrazující schválení návrhů ve znění Senátu v Poslanecké sněmovně

Následují podrobnější informace o návrzích zákonů projednávaných Senátem během roku 2003:

Na své 2. schůzi Senát projednával návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu, který umožní občanům České republiky volit své zástupce do Evropského parlamentu. Senát tento návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které byly akceptovány. V současné době, až do voleb do Evropského parlamentu v červnu roku 2004, se jednání Evropského parlamentu účastní v roli pozorovatelů členové národních parlamentů budoucích členských zemí, mezi nimi také 24 českých zákonodárců a z nich sedm senátorů.

V březnu Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy návrh zákona o zoologických zahradách. Sněmovna setrvala na své původním znění a učinila tak i v případě veta prezidenta republiky o měsíc později.

Na nález Ústavního soudu reagující vládní novela Ústavy tzv. soudcovská a novela zákona o soudech a soudcích byly Senátem vráceny Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. U novely zákona o soudech a soudcích setrvala Sněmovna na svém původním znění, v případě novely Ústavy pozměňovací návrhy Senátu neakceptovala a návrh ústavního zákona tak nebyl přijat.

Senát vrátil Poslanecké sněmovně dále návrh zákona o spotřebních daních. Účelem předložení tohoto zákona bylo dosáhnout plné slučitelnosti právní úpravy s právní úpravou v EU kromě některých sazeb vybraných výrobků, pro kterou má Česká republika vyjednanou výjimku (např. výjimka pro daň z cigaret do roku 2007) a zároveň změnit způsob výběru daní, a to jak na  straně plátců, tak na straně správce daně. Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona.

Senát v roce 2003 zamítl tři návrhy zákonů:

  • novelu zákona o pozemních komunikacích, která upravovala uzavírání koncesionářských smluv tak, že je jménem státu uzavírá Ministerstvo dopravy po schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou; důvodem senátního rozhodnutí byla zejména absence příslušné úpravy v jednacím řádu Poslanecké sněmovny a dále důvody ústavní týkající se principu dělby moci, které jsou tímto zákonem narušeny. Exekutiva dojednává podobné závazky státu tak, jak předpokládá návrh zákona, Poslanecká sněmovna případně se Senátem (v případě financování dluhopisy) schvaluje financování daného projektu.Vstup do koncesionářské smlouvy, třeba jen do její finanční části, je zásah do exekutivního rozhodnutí což je v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna však námitky Senátu neakceptovala a návrh zákona přijala ve svém původním znění.
  • novelu zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; Senát měl pochybnosti o souladu navržené úpravy s ústavním pořádkem ČR; obce mají dle tohoto návrhu získávat v soudních sporech z veřejných prostředků kvalifikovanou právní pomoc, na kterou však nebude mít nárok protistrana. Dochází tak k narušení principu rovnosti účastníků řízení zakotvenému Listinou základních práv a svobod. Stejně tak je představitelná i nerovnost při výběru obce, které má být právní pomoc poskytnuta, Úřad a tím tedy stát, si může vybírat, ve kterých sporech obcím poskytne právní pomoc; Poslanecká sněmovna však i v tomto případě setrvala na svém původním znění.
  • návrh zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a o změně některých souvisejících zákonů; Poslanecká sněmovna veto Senátu nepřehlasovala a návrh zákona tak nebyl přijat. Návrh zákona byl vládou předložen znovu a v této podobě Senátem schválen.

SENÁTNÍ INICIATIVY

V roce 2003 bylo předsedovi Senátu předloženo šest senátních iniciativ, zároveň pokračovalo projednávání senátní novely trestního zákona. Dva návrhy senátních návrhů zákonů (novela Ústavy - přímá volba prezidenta a novela branného zákona) byly Senátem zamítnuty.

(informace o stavu projednávání odrážejí stav ke dni 9. března 2004, informace o dalším průběhu legislativního procesu lze nalézt pod odkazem na příslušný senátní tisk).

V roce 2003 pokračovalo projednávání senátního tisku č. 337, který byl podán 30. května 2002. Jedná se o návrh senátního návrhu senátorky Jitky Seitlové, Edvarda Outraty, Ladislava Svobody, Josefa Jařaba, Jaroslava Doubravy, Jaroslavy Moserové, Aleny Palečkové a Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Předkládaný návrh obsahuje dvě změny trestního zákona s cílem napomoci řešení tíživého sociálního jevu, označovaného jako domácí násilí. Novelou má být do popisu trestného činu týrání  svěřené osoby,  podle § 215 trestního zákona, doplněno  týrání osoby blízké. Návrh byl v dubnu 2003 předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 298/. Poslanecká sněmovna jej v prosinci 2003 schválila s pozměňovacími návrhy a začátkem ledna 2004 postoupila Senátu /senátní tisk č. 256/, který jej koncem ledna téhož roku v tomto znění schválil. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 91/2004 a nabývá účinnosti 1. června 2004.

V lednu 2003 podali senátoři Helena Rögnerová, Václava Domšová, Jitka Seitlová, Josef Zoser, Josef Zieleniec a další senátoři návrh senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb. /senátní tisk č. 22/. Předložený návrh změny Ústavy si kladl za cíl zavést volbu prezidenta přímo občany České republiky. Po svém zvolení občany by byl prezident dle názoru předkladatelů samostatnější a byl by nadstranickou hlavou státu reprezentující všechny občany. Předkládaný návrh se nedotýkal pravomocí prezidenta republiky, nenavrhoval jejich posilování. Senát tento návrh v květnu 2003 po jeho projednání zamítnul.

V únoru 2003 podali senátoři  Martin Mejstřík, Josef Zoser, Václava Domšová, Václav Roubíček, Jaroslav Šula a Jan Hadrava návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 34/. Cílem nové právní úpravy bylo zkrácení délky základní vojenské služba ze současných 12 na 9 měsíců. Senát návrh v listopadu 2003 po jeho projednání zamítnul.

V březnu 2003 podala Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb. /senátní tisk č. 76/. Návrh předpokládal novelizaci jednacího řádu v zásadě ve čtyřech tematických okruzích: 1. postavení senátorů a senátorských klubů, 2. zohlednění dosavadních zkušeností s aplikací procesních a organizačních ustanovení jednacího řádu, 3. nový způsob jednání o mezinárodních smlouvách a konečně 4. provedení čl. 10b Ústavy, který upravuje základy součinnosti Parlamentu a vlády v otázkách souvisejících s členstvím ČR v Evropské unii. V červnu 2003 byl návrh zákona Senátem schválen a začátkem července předložen Poslanecké sněmovně //. Poslanecká sněmovna jej v únoru 2004 schválila s pozměňovacími návrhy a v březnu postoupila Senátu /senátní tisk č. 310/.

V dubnu 2003 podali senátoři  Milan Štěch, Pavel Eybert, Zuzana Roithová, Petr Smutný, Jiří Brýdl a Václav Jehlička Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 81/. Podle tohoto návrhu by za města byly prohlášeny ty obce, které kdysi městy byly, ale obecní zřízení z roku 1990 jim tento status upřelo, za splnění zákonem stanovených podmínek. V červnu 2003 byl návrh zákona Senátem schválen a předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 377/. Návrh zákona byl projednán výbory Poslanecké sněmovny, nicméně při závěrečném hlasování nezískal dostatečný počet hlasů a nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen.

V prosinci 2003 podali senátoři Jan Hadrava, Petr Fejfar, Helena Rögnerová, Václava Domšová, Josef Zoser, Jiří Zlatuška, Soňa Paukrtová, Martin Mejstřík a Zdeněk Bárta návrh senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 232/. Návrh požaduje zrušit celý dosavadní odstavec ústavního článku o vynětí poslanců a senátorů z obecné pravomoci veřejných úřadů na úseku přestupků, včetně příslušných zákonných ustanovení. Dále se navrhuje, aby odepření souhlasu s trestním stíháním bylo omezeno pouze na dobu trvání mandátu poslance nebo senátora. Změna režimu imunity z doživotní na časově omezenou (trvání mandátu) by se neměla dotknout dříve nabytých práv nebýt stíhán. Návrh zákona byl projednán výbory, Senát odročil projednávání tohoto návrhu do 30. června 2004.

Zároveň s novelou Ústavy podali titíž senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím ústavního zákona č. ?.., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 233/. V souvislosti s přijetím ústavního zákona, kterým se změní přestupková odpovědnost poslanců a senátorů, je nutné tyto změny promítnout také do podústavní roviny, tj. do zákona přestupkového a jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh zákona byl projednán výbory, Senát odročil projednávání tohoto návrhu do 30. června 2004.

TZV. EURONOVELA ÚSTAVY A PROJEDNÁVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH SMLUV

Dne 1. června roku 2002 nabyla účinnosti tzv. euronovela Ústavy ČR (ústavní zákon č. 395/2001 Sb.), která mimo jiné ve svém čl. 10 stanovila, že „vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“. Zároveň byl změněn čl. 49 Ústavy ČR, který nyní zní: „K ratifikaci mezinárodních smluv“

  1. upravujících práva a povinnosti osob,
  2. spojeneckých, mírových a jiných politických,
  3. z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
  4. hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
  5. o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,

je třeba souhlasu obou komor Parlamentu. V Ústavě tedy byla zrušena analogie ratifikačního procesu s legislativním procesem.

Vláda České republiky svým usnesením č. 658 ze dne 30. června 2003 přijatým ke způsobu předkládání mezinárodních smluv Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací souhlasila, aby vládou projednané mezinárodní smlouvy byly předloženy po jejich podpisu k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací oběma komorám Parlamentu České republiky. Počínaje tímto datem projednávají obě komory Parlamentu mezinárodní smlouvy paralelně. Senát se při jejich projednávání řídí Podrobnějšími pravidly jednání Senátu a jeho orgánů o mezinárodních smlouvách /senátní tisk č. 343/. Způsob projednávání mezinárodních smluv je nově upraven v novele jednacího řádu Senátu.

VOLBY PREZIDENTA REPUBLIKY

Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor. Volební období prezidenta republiky Václava Havla uplynulo 2. února 2003.

  • 1. společná schůze obou komor se konala dne 15. ledna 2003. Kandidáty byli: Václav Klaus, Petr Pithart, Miroslav Kříženecký a Jaroslav Bureš. Žádný z kandidátů nebyl zvolen.
  • 2. společná schůze se konala dne 24. ledna 2003 a kandidovali: Václav Klaus, Miloš Zeman a Jaroslava Moserová. Žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
  • 3. společná schůze obou komor se konala 28. února 2003, kandidáty byli Václav Klaus a Jan Sokol. Prezidentem republiky byl zvolen Václav Klaus; slib prezidenta republiky složil na
  • 4. společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky dne 7. března 2003.

VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

Senát se může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. V roce 2003 se konala dvě veřejná slyšení.

Tématem 5. veřejného slyšení konaném dne 16. dubna 2003 byla „Lidská práva a klonování člověka.“

Na 6. veřejném slyšení dne 10. června 2003 se senátoři zabývali zákonem o sociální pomoci.

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Na své 6. schůzi v květnu 2003 se Senát zabýval Souhrnnou zprávou Veřejného ochránce práv o činnosti za rok 2002 /senátní tisk č. 79/ a vzal ji na vědomí.

ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Na 6. schůzi Senátu dne 22. května 2003 Senát navrhl paní Kamilu Bendovou ke jmenování do funkce inspektorky Úřadu pro ochranu osobních údajů /senátní tisk č. 99/.

Na následující schůzi Senát projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2002 /senátní tisk č. 82/.

KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ UNIE

V roce 2003 pokračovalo jednání Konventu o budoucnosti Evropské unie, jenž svou činnost zahájil v únoru roku 2002 na základě Deklarace o budoucnosti Evropy přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu-Laekenu v prosinci roku 2001. Konvent měl 105 členů a byl složen ze zástupců vlád a parlamentů členských a kandidátských zemí, poslanců Evropského parlamentu a představitelů dalších orgánů EU. Za Českou republiku se Konventu EU účastnili dva zástupci Parlamentu (1 delegát Senátu - senátor Josef Zieleniec - a 1 delegát Poslanecké sněmovny – poslanec Jan Zahradil) a jeden představitel vlády (ministra zahraničních věcí Jana Kavana posléze nahradil náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout) a jejich náhradníci, kteří jsou nominováni stejným způsobem jako řádní členové Konventu (senátor František Kroupa, poslanec Petr Nečas, proděkanka Fakulty sociálních věd UK Lenka Rovná).

Od ledna do července, kdy bylo jednání Konventu ukončeno, se uskutečnilo 12 zasedání. Senátoři i veřejnost měli k dispozic zprávy z každého zasedání, které v souladu s usnesením Senátu č. 261 zpracovával delegát Senátu v Konventu senátor Josef Zieleniec. Zprávami o činnosti delegáta Senátu a jeho náhradníka v Konventu EU se Senát pravidelně zabýval na svých schůzích. Veškeré informace o činnosti Konventu a senátních zástupců v něm jsou k dispozici na internetové stránce Senátu.

V dubnu 2003 přijal Senát usnesení č. 96 k připravované ústavní smlouvě EU se zvláštním zřetelem na vymezení kompetencí a postavení národních parlamentů v EU.

Konvent přijal konsensem dne 13. června a 10. července 2003 návrh Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a text předal předsedovi Evropské rady v Římě 18. července 2003.

Senát na své 9. schůzi dne 7. srpna přijal usnesení č. 190, kterým uložil Výboru pro evropskou integraci, aby ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury projednal návrh Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a o svém stanovisku informoval Senát. Zároveň Senát požádal vládu, aby pravidelně, nejméně jednou měsíčně, informovala Senát o postupu a  závěrech Mezivládní konference Evropské unie.

Informací vlády o dosavadním postupu a závěrech Mezivládní konference Evropské unie k návrhu Smlouvy zakládajícíÚstavu pro Evropu se Senát zabýval na své 11. i 12. schůzi. Zřízena byla také příslušná internetová stránka Senát a Evropská unie.

POZOROVATELÉ V EVROPSKÉM PARLAMENTU

Na základě iniciativy Evropského parlamentu se po podepsání Smlouvy o přistoupení v dubnu 2003 v Aténách účastní jako pozorovatelé jednání Evropského parlamentu – parlamentních frakcí, výborů a pléna – členové národních parlamentů 10 budoucích členských zemí Evropské unie. Za Českou republiku je pozorovateli 17 poslanců a 7 senátorů. Senát přijal k nominaci pozorovatelů účastnících se jednání Evropského parlamentu za Senát usnesení č. 37 v lednu 2003. Mandát pozorovatelů skončí okamžikem přistoupení České republiky k Evropské unii tedy 1. květnem 2004, kdy budou nahrazeni „dočasnými“ poslanci Evropského parlamentu. Řádní poslanci budou v České republice zvoleni v červnu 2004.

SOUDCI ÚSTAVNÍHO SOUDU

Podle čl. 84 Ústavy ČR jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. V roce 2003 projednal Senát 13 žádostí prezidenta republiky o jmenování soudců Ústavního soudu.

V lednu 2003 projednal žádost prezidenta republiky Václava Havla o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jiřího Muchy soudcem Ústavního soudu a vyslovil s jeho jmenováním souhlas /senátní tisk č. 17/.

Následujících 12 žádostí předložil Senátu prezident republiky Václav Klaus:

V květnu 2003 se jednalo o JUDr. Miloslava Výborného, s jehož jmenováním vyslovil Senát souhlas /senátní tisk č. 95/.

Na své 8. schůze v červenci Senát projednal 4 žádosti obsažené v senátních tiscích č. 100 a 102. Se jmenováním JUDr. Vojena Güttlera, JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Pavla Rychetského Senát souhlas vyslovil, se jmenováním JUDr. Aleše Pejchala nikoli.

Na následující schůzi v srpnu 2003 Senát projednal další 4 žádosti o vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu, a to JUDr. Vladimíra Balaše, JUDr. Václava Pavlíčka, JUDr. Kláry Veselé Samkové a JUDr. Dagmar Lastovecké /senátní tisky č. 119, 121, 123, 141/. V případě prvních tří jmenovaných Senát souhlas nevyslovil, v případě posledně jmenované ano.

Na 10. schůzi Senátu v září 2003 Senát projednával opětovně předloženou žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním JUDr. Aleše Pejchala soudcem Ústavního soudu /senátní tisk č. 153/.Senát s jeho jmenováním nevyslovil souhlas.

Také na dvou následujících schůzích Senát jednal o jmenování soudců Ústavního soudu, a to JUDr. Jana Musila /senátní tisk č. 164 - 11. schůze – listopad 2003/ a JUDr. Jiřího Nykodýma /senátní tisk č. 196 - 12. schůze – prosinec 2003/. Se jmenováním obou navržených kandidátů Senát vyslovil souhlas.

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

Návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání předkládají podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen. 
Senát projednal podané návrhy na své 7. schůzi v červnu 2003 /senátní tisk č. 122.  

Kromě tohoto „tradičního“ návrhu Senátu na udělení či propůjčení státních vyznamenání přijaly letos z podnětu Senátu obě komory Parlamentu usnesení, kterými doživotně propůjčily bývalému prezidentu republiky nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Slavnostní akt se odehrál 14. října v Hlavním sále Valdštejnského paláce.

PETICE

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2002 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2002, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 21/. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí.

INFORMACE A ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 43 ÚSTAVY ČR

Senát se dále pravidelně zabývá informacemi vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Ve sledovaném období  Senát projednal a vzal na vědomí:

  • Informaci vlády ČR o doplnění plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj v roce 2002 /senátní tisk č. 376, 377, 378, 379/ - projednáno na 2. schůzi dne 16. ledna 2003
  • Vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v mezinárodních mírových operacích SFOR a KFOR za období leden - červen 2002
    /senátní tisk č. 1/ - projednáno na 2. schůzi dne 16. ledna 2003
  • Informaci vlády o přeletu letadla ozbrojených sil Státu Izrael přes území České republiky /senátní tisk č. 16/ - projednáno na 3. schůzi dne 23. ledna 2003
  • Informaci vlády ČR o nasazení 9. zesílené roty radiační, chemické a biologické ochrany v rámci protiteroristické operace „Trvalá svoboda“
    /senátní tisk č. 18/ - projednáno na 3. schůzi dne 23. ledna 2003
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj, plánovaných v roce 2003 /senátní tisk č. 19/ - projednáno na 3. schůzi dne 23. ledna 2003
  • Informaci vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) uskutečněných přes území České republiky od 1. července 2002 do 30. září 2002 /senátní tisk č. 20/ - projednáno na 3. schůzi dne 23. ledna 2003
  • Informaci vlády ČR o rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v době od 1. ledna do 31. prosince 2003, na které se vztahuje rozhodovací pravomoc vlády ve smyslu čl. 43 odst. 5 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. /senátní tisk č. 26/ - projednáno na 4. schůzi dne 17. dubna 2003
  • Informaci vlády ČR o nasazení 6. polní nemocnice v Afghánistánu v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF /senátní tisk č. 32/ - projednáno na 4. schůzi dne 17. dubna 2003
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období duben ? září 2002 /senátní tisk č. 35/ - projednáno na 4. schůzi dne 17. dubna 2003
  • Rozhodnutí vlády ČR o přeletech letadel ozbrojených sil jiných států nad územím ČR a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR /senátní tisk č. 39/ - projednáno na 4. schůzi dne 17. dubna 2003
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj a období říjen - prosinec 2002 /senátní tisk č.75/ - projednáno na 4. schůzi dne 17. dubna 2003
  • Informaci vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) uskutečněných přes území České republiky od 1. října 2002 do 31. prosince 2002 /senátní tisk č. 77/ - projednáno na 6. schůzi dne 21. května 2003
  • Informaci vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období červenec - prosinec 2002 /senátní tisk č. 97/ - projednáno na 6. schůzi dne 21. května 2003
  • 1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj v roce 2003
    /senátní tisk č. 101/ - projednáno na 7. schůzi dne 26. června 2003
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období leden - březen 2003 /senátní tisk č. 118/ - projednáno na 7. schůzi dne 26. června 2003
  • Informaci vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. ledna do 31. března 2003
    /senátní tisk č. 142/ - projednáno na 10. schůzi Senátu dne 11. září 2003
  • Informaci vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. dubna do 30. června 2003
    /senátní tisk č. 159/ - projednáno na 10. schůzi Senátu dne 11. září 2003
  • 2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj v roce 2003
    /senátní tisk č. 155/ - projednáno na 10. schůzi Senátu dne 11. září 2003
  • Informaci vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj za období duben až červen 2003 /senátní tisk č. 163/ - projednáno na 11. schůzi dne 6. listopadu 2003
  • Informaci vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období leden - červen 2003 /senátní tisk č. 180/ - projednáno na 12. schůzi dne 17. prosince 2003

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senát v roce 2003 projednával vládní materiály týkající se zejména řešení situace v Irácké republice:

  • na 2. schůzi dne 16. ledna 2003 schválil vládní návrh opatření souvisejících se situací týkající se Irácké republiky /senátní tisk č. 23/
  • na 4. schůzi dne 26. března 2003 přijal usnesení Senátu k postavení a roli českého praporu v iráckém  konfliktu /usnesení č. 63/
  • na 5. schůzi dne 15. dubna 2003 vyslovil souhlas s posílením praporu radiační, chemické a biologické ochrany Armády České republiky vyslaného do operace Trvalá svoboda a se zapojením nemocnice do poskytování humanitární pomoci a lékařské péče vně i uvnitř Irácké republiky k naplnění rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1472 (2003) (vládním návrhem na vyslání polní nemocnice)
    /senátní tisk č. 78/
  • na 7. schůzi dne 26. června 2003 vyslovil souhlas s vládním návrhem na zapojení kontingentu Armády České republiky do souboru mezinárodních opatření ke stabilizaci bezpečnostní situace a pro poskytování humanitární pomoci a obnovu Irácké republiky /senátní tisk č. 120/

Senát také vyslovil souhlas s působením jednotek Armády ČR v první vojenské operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (návrh na působení sil a prostředků Armády České republiky v operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie /senátní tisk č. 96/) - projednáno na 6. schůzi dne 21. května 2003.

V prosinci Senát vyslovil souhlas s vládním návrhem dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2004 /senátní tisk č. 190/ - projednáno na 12. schůzi dne 17. prosince 2003.

V srpnu 2003 Senát za účasti velvyslanců sedmi budoucích členských zemí a velvyslance Spojených států amerických výraznou většinou dal souhlas k ratifikaci protokolů o přístupu Bulharské, Estonské, Litevské, Lotyšské,  Slovenské a Slovinské republiky a Rumunska k Severoatlantické smlouvě /senátní tisk č. 151/.

Senát na své 5. schůzi v dubnu 2003 přijal usnesení Senátu k perzekuci demokratické opozice na Kubě, ve kterém odsoudil vlnu hromadného zatýkání příslušníků demokratické opozice kubánského režimu a tvrdé tresty, které jim jsou vyměřovány v procesech nerespektujících základní právní normy a vyzval kubánské úřady k zajištění práv na obhajobu osob zadržených a odsouzených v rámci současné kampaně a zároveň k okamžitému propuštění všech politických vězňů na Kubě.

ORGÁNY SENÁTU

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu. Jsou jimi jednak výbory, jednak komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou či zamítnul, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Kromě legislativní činnostise však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se  zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu, od počátku 4. funkčního období je členem dalších 8 senátorek a senátorů včetně 1 předsedkyně a 4 předsedů senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. V roce 2003 uspořádal 5 schůzí.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 75 návrhů zákonů a 19 mezinárodních smluv, a to na 22 schůzích (30 jednacích dní).

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal 20 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy, a to na 14 schůzích (14 jednacích dní).

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 32 návrhů zákonů a 3 mezinárodní smlouvy. Výbor uspořádal 18 schůzí (20 jednacích dní).

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal 19 návrhů zákonů a 11 mezinárodních smluv, a to na 16 schůzích (17 jednacích dní).

Výbor pro evropskou integraci projednal 48 návrhů zákonů a 6 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se uskutečnilo 26 (32 jednacích dní).

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 13 návrhů zákonů a 45 mezinárodních smluv, přičemž se sešel na 14 schůzích (14 jednacích dní).

Ústavně-právní výbor projednal 33 návrhů zákonů a 5 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se konalo 24 (32 jednacích dní).

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Na počátku 4. funkčního období Senát zřídil čtyři stálé komise. Svým usnesením jim stanovil úkoly a zároveň jim uložil, aby o plnění těchto úkolů informovaly jedenkrát ročně Senát. Poprvé se tak stalo na schůzi Senátu v prosinci 2003 /senátní tisk č. 272/. Zprávy o činnosti v roce 2003 jsou k dispozici pod odkazy u jednotlivých komisí.

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této komise stojí senátorka Jitka Seitlová.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Komisi předsedá senátor Adolf Jílek.
  3. Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Předsedou komise je senátor Jiří Stodůlka.
  4. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Předsedou nově zřízené komise se stal senátor Jan Fencl.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata.

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři.

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU
zahraniční cesty a přijetí zahraničních návštěv

Předseda Senátu v čele delegace Senátu přijal v loňském roce třicet tři zahraničních návštěv a dvanáctkrát se setkal s velvyslanci. Místopředsedové Senátu přijali celkem šestnáct zahraničních návštěv, s velvyslanci se setkali celkem devatenáctkrát. Výbory Senátu přijaly celkem šedesát osm zahraničních návštěv.

Senát navštívily v loňském roce na pozvání předsedy Senátu dvě zahraniční delegace. V říjnu Senát navštívil předseda Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace S. M. Mironov s delegací i předseda Shromáždění lidových zástupců Kyrgyzské republiky A. Borubayev.

Delegace Senátu v čele s předsedou Senátu přijala v červnu prezidenta Slovenské republiky R. Schustera.

V lednu a v květnu navštívil Senát předseda Evropského parlamentu P. Cox. V lednu byl delegací Senátu přijat předseda vlády Irské republiky B. Ahern. V březnu předseda Senátu P. Pithart přijal místopředsedu Senátu Malajsie Gapar bin Gurroha. V dubnu se konalo přijetí předsedy vlády Dánského království A. F. Rasmussena a v květnu přijetí předsedy vlády Slovenské republiky M. Dzurindy. V září přijal předseda Senátu P. Pithart s delegací předsedu vlády Polské republiky L. Millera. V listopadu delegace Senátu v čele s předsedou Senátu P. Pithartem přijala předsedu vlády Estonské republiky J. Partse a také předsedu vlády Norského království K. M.Bondevika.

Ve dnech 6. až 8. října se v Praze konalo V. zasedání Asociace evropských senátů. Tématem jednání bylo „Odlišné složení komor v dvoukomorových parlamentech jako předpoklad jejich efektivity? Způsoby ustavování, podmínky členství, délka funkčních období, rozpouštění.“

Dále se v roce 2003 se uskutečnily čtyři cesty delegací Senátu v čele s předsedou Senátu, osm cest předsedy Senátu a devět cest místopředsedů Senátu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili šest zahraničních cest a výbor navštívilo třicet dva zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro evropskou integraci uskutečnili jedenáct zahraničních cest a delegace výboru přijaly jedenáct zahraničních návštěv.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili dvě zahraniční cesty a přijali pět zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnili v průběhu roku 2003 pět zahraničních cest a přijali osm zahraničních návštěv.

Delegace Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily čtyři zahraniční cesty a výbor přijal pět zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily devět zahraničních cest a výbor navštívilo pět zahraničních návštěv.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly tři zahraniční cesty a výbor přijal dvě zahraniční návštěvy.

Dále proběhlo sedm cest delegací Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí a jedna cesta Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnili šedesát jednu cestu – členové delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pět cest, členové delegace do Středoevropské iniciativy jednu cestu, členové delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy dvacet dvě cesty, členové delegace do Parlamentního shromáždění NATO tři cesty, členové delegace do Meziparlamentní unie tři cesty a členové delegace do Shromáždění ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu pět cest.

V roce 2003 se uskutečnilo dvanáct cest na Zasedání konventu o budoucnosti Evropské unie a 22 cest pozorovatelů na jednání Evropského parlamentu či jeho orgánů.

KONFERENCE A SEMINÁŘE

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2003 se takovýchto akcí uskutečnilo 147. Z nich například uvádíme následující:

  • Od ledna se konají v Hlavním sále Valdštejnského paláce vždy třetí pátek v měsíci koncerty přenášené v přímém přenosu Českou televizí.
  • 20. března se v Hlavním sále konal Mezinárodní den Frankofonie pořádaný Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
  • 8. května, 28. října a také 25. prosince se konal již tradičně Den otevřených dveří. Historické prostory Valdštejnského paláce jsou však přístupny veřejnosti každou sobotu a neděli.
  • 15. května se konal ve Valdštejnské zahradě koncert na závěr Květinového dne a ve dnech 17. až 25. června 4.ročník festivalu 9 bran.
  • Ve dnech 29. a 30. července se v prostorách Senátu konala Mezinárodní konference parlamentních knihoven.
  • V říjnu se v rámci „Týdne zahraničních Čechů“ konalo v Hlavním sále Valdštejnského paláce Slavnostní shromáždění českých žen ze zahraničí.
  • U příležitosti státního svátku 28. října se předseda Senátu a další senátoři setkali s osobami, jimž prezident republiky téhož dne předal státní vyznamenání.
  • 19. prosince se konal v Hlavním sále Valdštejnského paláce již třetí Benefiční vánoční koncert Senátu, jehož výtěžek byl věnován na konto Nadace Olgy Havlové.

Po celý rok se v Senátu konaly konference a semináře související se vstupem  České republiky do Evropské unie:

  • 20. února - Veřejné slyšení Výboru pro evropskou integraci „Ochrana lidských práv  v EU“
  • 10. března - Mezinárodní konference „KONVENT A EVROPSKÁ ÚSTAVA“ -  pořádal Výbor pro evropskou integraci
  • 11. března - Evropská integrace - pořádal senátor Edvard Outrata
  • 18. března - Seminář „Cestovní ruch a integrace ČR do EU“ – pořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
  • 21. března - Diskuse „Role českých zástupců ve Výboru regionů EU“ - pořádal Výbor pro evropskou integraci.
  • 24. a 25. března a 29. a 30. března - Seminář „Občanství a národní identita - nový koncept pro Evropu“ – pořádal senátor Daniel Kroupa
  • 8. dubna - Veřejné slyšení Ústavně-právního výboru a Výboru pro evropskou integraci „Česká advokacie před vstupem ČR do EU“
  • 13. května - Veřejné slyšení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu „Současné ekonomické postavení českého zemědělství a docílení rovnoprávného postavení v Evropské unii“
  • 16. května - Konference „Český soudce v Evropské unii“ – pořádal Výbor pro evropskou integraci
  • 20. května - Seminář na téma „Systém pevných cen knih v zemích EU“ - pořádal předseda Senátu Petr Pithart
  • 4. června - Veřejné slyšení Výboru pro evropskou integraci „Evropa jako hodnotové společenství“
  • 11. června - Odborná diskuse „Role českých zástupců v Hospodářském a sociálním výboru EU“ – pořádal Výbor pro evropskou integraci
  • 20. a 21. června - Seminář „Konstruování nové evropské identity“ – pořádal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
  • 2. října - Seminář „EVROPSKÁ UNIE A ROZVOJ REGIONŮ“ – pořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
  • 16. října - Odborná diskuse „Role budoucích českých zástupců v Evropském parlamentu“ – pořádal Výbor pro evropskou integraci
  • 21. října - Seminář „Česká pediatrie před vstupem do Evropské unie - co můžeme nabídnout a co se naopak můžeme naučit“ – pořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku
  • 28. listopadu - Mezinárodní konference „Od Říma  do Říma“ – pořádal senátor Daniel Kroupa
  • 18. prosince - Odborná diskuse &„Atlantické spojenectví a jeho současný význam pro Evropu“ - pořádal Výbor pro evropskou integraci