Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů od zahájení 5. funkčního období dne 15. prosince 2004 do 31. prosince 2005

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od zahájení 5. funkčního období Senátu dne 15. prosince 2004 tj. okamžiku zahájení 1. schůze Senátu v 5. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu v listopadu 2004 do konce roku 2005.

Ve složení Senátu došlo v roce 2005 ke změnám v návaznosti na pravidelné volby do Senátu. V prvním kole byl zvolen Jiří Šneberger (ODS) - volební obvod č. 7 volební obvod Plzeň jih.

Mandát senátora obhájili senátoři Pavel Eybert (ODS), Přemysl Sobotka (ODS), Jiří Liška (ODS), Václav Jehlička (BEZPP) a Tomáš Julínek (ODS).

Novými členy Senátu se dále stali senátorky a senátoři Vlastimil Balín (KSČM), Milan Bureš (ODS), Jan Hálek (ODS), Jan Horník (BEZPP), Liana Janáčková (BEZPP), Zdeněk Janalík (ODS), Tomáš Jirsa (ODS), Bedřich Moldan (ODS), Ludmila Müllerová (KDU-ČSL), Jiří Nedoma (ODS), Jiří Oberfalzer (ODS), Igor Petrov (SNK), Vlastimil Sehnal (ODS), Karel Schwanzenberg (ODA), Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL), Jiří Stříteský (ODS), Pavel Sušický (ODS), Jaromír Štětina (BEZPP), Alena Venhodová (ODS), Jiří Žák (ODS) a Jan Nádvorník (ODS), který se senátorem stal na základě rozhodnutí Ústavního soudu, že byl platně zvolen. Slib složil na 3. schůzi Senátu dne 27. ledna 2005.

Složení Senátu podle senátorských klubů je od 1. února 2005 následující:

1. Senátorský klub ODS: 37
2. Senátorský klub KDU-ČSL: 14
3. Senátorský klub Klub otevřené demokracie: 13
4. Senátorský klub ČSSD: 7
5. Senátorský klub SNK: 7
Nezařazení senátoři: 3

Předsedou Senátu byl zvolen senátor Přemysl Sobotka, místopředsedy senátoři Petr Pithart, Jiří Liška, Edvard Outrata a Petr Smutný. Senát zřídil v 5. funkčním období shodné orgány Senátu jako v předchozím funkčním období (více o orgánech Senátu zde). Jedinou novinkou se pak stalo zřízení Stálé komise pro sdělovací prostředky.


LEGISLATIVNÍ PROCES

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu od počátku 5. funkčního období.

Ve sledovaném období se konalo 8 schůzí Senátu, které proběhly ve 26 dnech. Celkem senátoři projednali 39 mezinárodních smluv, přičemž dali souhlas k ratifikaci 35 z nich. Projednávání 1 odročili (senátní tisk č. 424 - 4. funkční období - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s její výpovědí Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a její závěrečný protokol ze dne 21. března 1950), k 1 mezinárodní smlouvě nepřijali usnesení (senátní tisk č. 42 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová úmluva o kontrole tabáku podepsaná v Ženevě dne 16. června 2003). Zbývající 2 mezinárodní smlouvy vzala vláda zpět a předložila namísto nich 10 nových.

Dále Senát projednal 116 návrhů zákonů, z toho 1 návrh ústavního návrhu zákona, který Senát zamítl (návrh ústavního návrhu zákon o referendu - senátní tisk č. 113).

Ze zbývajících 115 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 29 návrhů zákonů. Při projednávání 13 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat, v 6 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 53 návrhů zákonů. Ve 24 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 29 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny.

V hodnoceném období bylo Senátem zamítnuto 14 návrhů zákonů. V 10 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, ve 4 případech návrh zákona potřebnou většinu hlasů nezískal a nebyl přijat. Zvláštní osud pak měl návrh zákona o střetu zájmů, který Senát vzhledem k novelizaci zákona o volbách do zastupitelstev obcí a krajů považoval za zákon podle čl. 40 Ústavy, ke kterému je potřeba souhlasu obou komor Parlamentu. Senát tento návrh zákona zamítl a učinil tak po uplynutí třicetidenní lhůty. Poslanecká sněmovna však nevyčkala rozhodnutí Senátu a návrh zákona zaslala k podpisu prezidentu republiky. Ten návrh zákona nepodepsal, nicméně Poslanecká sněmovna jeho veto přehlasovala a návrh zákona vyšel ve Sbírce zákonů a dnem 1. března 2005 vstoupil v platnost. Skupina senátorů vzápětí předložila Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto zákona z důvodu porušení ústavní procedury při jeho přijímání. Zároveň byl předložen další návrh na jeho zrušení, a to z důvodu jeho protiústavnosti. Ústavní soud na svém jednání dne 22. června tento návrh zákona zrušil, přičemž konstatoval, že zákon upravující volby do zastupitelstev obcí či krajů je nutno považovat za volební zákon ve smyslu čl. 40 Ústavy, čímž potvrdil názor Senátu.

Celkem tedy Senát od začátku 5. funkčního období projednal 116 návrhů zákonů, 29 z nich schválil, u 13 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, 53 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, 15 návrhů zákonů zamítl a v 6 případech nepřijal usnesení.

Projednané návrhy

Z 53 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 24 schváleno ve znění Senátu tj. 45% a ve 29 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění tj. 55%.

Vrácené pozměňovací návrhy PS

Již od 2. funkčního období se senátorky a senátoři v případě vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy či zamítnutí návrhu zákona účastní schůze Poslanecké sněmovny a zdůvodňují rozhodnutí Senátu. Tato praxe doposud není upravena v jednacích řádech, nicméně nadále se rozvíjí. Senát na své 3. schůzi dne 28. ledna 2005 přijal usnesení č. 65 a stanovil způsob delegování zástupců Senátu Parlamentu České republiky k vráceným a zamítnutým návrhům zákonů k projednání v Poslanecké sněmovně tak, že vždy v souvislosti s přijetím usnesení, jímž vrací návrh zákona s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně nebo návrh zákona zamítá, pověří senátora a jeho náhradníka odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny, přičemž pověřeným senátorem je zpravodaj garančního výboru, jeho náhradníkem zpravodaj dalšího výboru, jemuž byl návrh zákona přikázán, resp. zpravodaj a člen garančního výboru v případě, že byl návrh zákona přikázán pouze jednomu výboru Senátu. Nesouhlasí-li senátor se svým pověřením, otevře předsedající rozpravu, ve které je možné podávat návrhy.


Jednací sál - ilustrační obrázek

Následují podrobnější informace o některých návrzích zákonů projednávaných Senátem během roku 2005:

V roce 2005 Senát vrátil Poslanecké sněmovně např.:

Ze zákonů které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bychom mohli připomenout zákon o elektronických komunikacích /senátní tisk č. 4/. Základním cílem nové právní úpravy bylo proto stanovení právního rámce podporujícího rozvoj služeb a sítí elektronických komunikací. Právní úprava by měla zajišťovat co nejjednodušší vstup na trh (autorizaci činností), kvalitně formulovat postavení a pravomoci regulačního úřadu (zejména cíle regulace, rozhodování včetně cenové regulace), zohlednit zájmy a práva uživatelů sítí a služeb elektronických komunikací a postupně nahrazovat sektorově specifické regulace uplatňováním obecných pravidel daných obchodními a soutěžními předpisy. Senát měl k návrhu zákona řadu připomínek, zejména se pak pokusil vyjmout ze zákona takzvané „zvýhodnění“ České televize oproti ostatním subjektům na trhu, ale Poslanecké sněmovna nepřihlédla k těmto připomínkám a schválila návrh zákona ve svém původním znění.

Dalším zajímavým zákonem vráceným s pozměňovacím návrhy je návrh zákona o zaměstnanosti, senátní tisk č. 33. Předložený návrh zákona je reakcí na poměrně širokou diskusi o vhodnosti úpravy § 13, který se týká zákazu tzv. švarcsystému. V tomto ustanovení se ukládá povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Senát svými pozměňovacími návrhy navrhuje § 13 ze zákona o zaměstnanosti úplně vypustit.

Velmi podrobně se Senát věnoval novele zákona o pozemních komunikacích (senátní tisk č. 116). Hlavní záměr návrhu zákona je zvýšit bezpečnost silničního provozu a tím zvrátit dosavadní alarmující stav nehodovosti v České republice. Snahou navrhovatele bylo vytvořit takové právní prostředí, které zvýší motivaci řidičů k dodržování pravidel silničního provozu a současně zajistí rychlou vynutitelnost práva v případech, kdy stanovená pravidla budou porušena. Činí tak například zavedením bodového systému, celkovým zpřísněním sankcí za porušení povinností, včetně možnosti zadržet řidičský průkaz a dalšími opatřeními. Návrh zákona současně transponuje nejnovější směrnice EU o zádržných dětských systémech ve vozidlech na pozemních komunikacích a o nových řidičských průkazech. Senát během projednávání přijal k předloženému návrhu řadu pozměňovacích návrhů, které výrazně zpřesňují celou novelu zákona a zároveň napravují chyby, které se do návrhu zákona dostaly během jeho projednávání v Poslanecké sněmovně a vrátil jej s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna se však s těmito návrhy neztotožnila.

Jednací sál - ilustrační obrázek

Senát zamítl mimo jiné tyto návrhy zákonů:
V závěru roku 2004 byla Senátu postoupena novela zákona o střetu zájmů /senátní tisk č. 465 ze 4. funkčního období/. Účelem návrhu bylo dle navrhovatelů rozšířit působnost zákona o střetu zájmů na členy zastupitelstev vybraných územních samosprávných celků (ÚSC). Ve volebních zákonech se pro zastupitele stanoví rozšíření neslučitelnosti funkcí (např. se statutárním orgánem příspěvkové organizace). Dále se zavádí možnost uložit peněžitou pokutu za nepravdivá oznámení (majetková aj.) a za nesplnění oznamovací povinnosti. Mění se rovněž sankční úprava postihující tzv. zneužití údajů získaných ze zpřístupněných oznámení; deklarace odpovědnosti za škodu se zde mění na odpovědnost za správní delikt.

Podle mínění Senátu se jednalo o návrh zákona, který patří mezi zákony schvalované Parlamentem České republiky podle čl. 40 Ústavy České republiky, což znamená, že k jeho schválení je třeba souhlasu obou komor Parlamentu a tudíž Senátu neplyne lhůta pro jeho projednání. S tímto se ovšem neztotožnila Poslanecká sněmovna, která nevyčkala rozhodnutí Senátu a i přes jeho záporné stanovisko postoupila návrh zákona k podpisu prezidentu republiky. Ten se rozhodl novelu zákona o střetu zájmů Poslanecké sněmovně vrátit a umožnit jí tak hlasovat o ní znovu, čímž chtěl předejít sporům o to, zda zákon byl nebo nebyl platně přijat. Poslanecká sněmovna jeho veto přehlasovala a návrh zákona vyšel ve Sbírce zákonů a dnem 1. března 2005 nabyl účinnosti. Ústavnímu soudu byly předloženy dva návrhy na zrušení tohoto zákona - obě podaly skupiny senátorů - první napadala proceduru jeho přijetí, druhá protiústavnost jeho ustanovení. Ústavní soud na svém jednání dne 22. června tento návrh zákona zrušil, přičemž konstatoval, že zákon upravující volby do zastupitelstev obcí či krajů je nutno považovat za volební zákon ve smyslu čl. 40 Ústavy, čímž potvrdil názor Senátu.

Cílem poslaneckého návrhu zákona o výstavbě vybraných dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů /senátní tisk č. 55/ je stanovit speciální postup pro výstavbu vybraných dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů v podobě zjednodušeného a zkráceného stavebního a dalších správních řízení. Návrh zákona považuje výstavbu těchto objektů za stavby prováděné ve veřejném zájmu, pokud jsou ve schválené územně plánovací dokumentaci vymezeny jako stavby veřejně prospěšné. Současně je navrženo zjednodušit i proces vykupování dotčených pozemků, včetně vyvlastnění a vypořádání práv vlastnických, spoluvlastnických či jiných práv třetích osob k dotčeným nemovitostem. Návrh zákona, mimo meritorní úpravy, obsahuje i doprovodné novely zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Podle senátorů ovšem tento zákon zasahuje nevhodným způsobem do vlastnického práva a ani nezlepší současnou situaci. Senát je toho názoru, že problematiku, kterou se snaží řešit tento zákon, by měl řešit především nový stavební zákon a nový zákon o správním řízení. Poslanecká sněmovna v opětovném hlasování návrh zákona nepřijala.

Za návrhem novely trestního řádu /senátní tisk č. 83/ je podle jejích navrhovatelů snaha o posílení trestně právních nástrojů boje se zvlášť závažnou, organizovanou trestnou činnosti. Jde o metodu, která (z pohledu veřejného zájmu) dovoluje ustoupit od spravedlivého potrestání obviněného jedince, výměnou za rozkrytí a potrestání (zničení) celé skupiny organizovaného zločinu. Obviněného jedince mají motivovat k „odpadnutí“ od zločinecké struktury a spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, výměnou za udělení imunity před obžalobou, či za výhodu nižšího trestu. Dosavadní úprava spolupráce je shledávána jako nedostačující (vazba na zločinné spolčení vytváří vysoký práh použitelnosti, nízká jistota získání výhody nemotivuje). Senátoři se ovšem s touto novelou zákona neztotožnili a poukázali na to, že už v současné době obsahuje náš trestní zákon motivační prvky pro to, aby obviněný spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Následně tuto novelu Senát zamítl a ani v opětovném hlasování Poslanecké sněmovny původní znění nezískalo dostatečný počet hlasů a návrh zákona tak nebyl přijat.

Senát se dále zabýval novelou zákona o církvích a náboženských společnostech /senátní tisk č. 111/. Předložený návrh zákona je reakcí na skutečnost, že Ústavní soud zrušil čtyři ustanovení resp. jejich části příslušného zákona, zejména § 6 odst. 2 obsahující legislativní zkratku „církevní právnická osoba“. Nové vymezení tohoto pojmu přitom v odůvodnění nálezu Ústavního soudu nebylo obsaženo, v dalších ustanoveních zákona tento pojem zůstal a jeho obsah se stal nejasným. Senát zamítl navrhovaný zákon, neboť došel k názoru, že je protiústavní. Zejména jeho klíčové ustanovení v §15a odst. 1 věty druhé, podle kterého „evidencí podle tohoto zákona se právnické osoby podle písmen a) a b) stávají právnickými osobami podle tohoto zákona“ je podle převládajícího názoru v Senátu snahou obejít rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.11. 2002, a spojit s evidencí uvedeného okruhu subjektů konstitutivní účinky. Poslanecká sněmovna v opětovném hlasování setrvala na svém původním znění.

Jednací sál - ilustrační obrázek

Senát nepřijal usnesení např. k těmto návrhům zákonů:
Nepřijetí usnesení není častým případem ukončení legislativního procesu v Senátu. Shodou okolností k polovině ze 6 případů došlo na jedné, a to 8. schůzi Senátu. Prvním z nich je návrh zákona o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně /senátní tisk č. 160/, jehož cílem je prohlásit výstavbu zmíněné dráhy za veřejný zájem, stanovit speciální postup v podobě zjednodušeného a zkráceného stavebního a dalších správních řízení včetně vykupování či vyvlastňování dotčených pozemků a staveb. Část senátorů vyčítala tomuto návrhu zákona mimo jiné možnou protiústavnost s ohledem na nález Ústavního soudu v podobném případě, a to při zrušení návrhu zákona o výstavbě jezů na Labi.

Dalším byla novela zákona o ekologickém zemědělství /senátní tisk č. 174/, jejímž hlavním cílem je potřeba uvést českou právní úpravu v této oblasti do souladu s právem ES. Senátoři vystupující v rozpravě kritizovali zejména připojení a podobu nesouvisející novely zákona o správních poplatcích.

Posledním zákonem, ke kterému Senát na této schůzi nepřijal usnesení, byla novela zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin /senátní tisk č. 175/, která si kladla za cíl především sladit národní systém ochrany práv k odrůdám se systémem unijním tak, aby pro jeden právní institut neexistovaly dva odlišné postupy právní ochrany odrůd rostlin.

Přestože u všech tří výše zmíněných zákonů nedošlo k přijetí závěrečného usnesení Senátu, bylo by mylné se domnívat, že Senát jejich projednávání nevěnoval patřičnou pozornost. Tyto zákony byly řádně projednány ve výborech i plénu Senátu, pouze při závěrečných hlasováních nebyla nalezena dostatečná shoda v názorech a nepodařila se schválit žádná z možností stanovených Ústavou ČR. Po uplynutí 30 denní lhůty, kterou má dle Ústavy Senát vyhrazenou pro projednání návrhů zákonů, je s těmito zákony dále nakládáno tak, jako kdyby je Senát schválil nebo vyjádřil vůli se jimi nezabývat.

Jednací sál - ilustrační obrázek

EVROPSKÁ AGENDA

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se i Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU apod resp. stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory - Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které, se každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

V roce 2005 Senát na svých schůzích projednal celkem 12 dokumentů (7 návrhů legislativních aktů (N) a 5 komunikačních dokumentů (K)):

N 6/04
Návrh nařízení Rady stanovující obecné ustanovení o Evropském fondu regionálního rozvoje, Evropském sociálním fondu a Kohezním fondu - 5. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 127
N 9/04
Návrh nařízení EP a Rady o Evropském fondu regionálního rozvoje - 5. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 128
N 25/04
Návrh směrnice EP a Rady o službách na vnitřním trhu - 8. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 249
N 1/05
Návrh nařízení EP a Rady o vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 229
K 8/05
Sdělení k jarnímu zasedání Evropské rady: Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek lisabonské strategie, projednáno na 4. schůzi Senátu jako bod Lisabonská strategie /senátní tisk č. 48/ - usnesení č. 91, Národní Lisabonský program 2005 - 2008 (Národní program reforem České republiky) - 7. schůze Senátu /senátní tisk č. 142/ - usnesení č. 239
N 9/05
Návrh nařízení EP a Komise vytvářející Evropský institut rovnosti pohlaví - 4. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 108
K 14/05
Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 238
N 15/05
Návrh rozhodnutí EP a Rady o 7. rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), Návrh Rozhodnutí Rady o 7. rámcovém programu ES pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 185
K 16/05
Finanční perspektiva 2007 - 2013 - Negociační balíček - 5. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 135
K 21/05
Sdělení Komise: Zlepšit zdraví, bezpečnost a důvěru občanů: strategie v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 225
K 28/05
Zelená kniha v oblasti finančních služeb (2005-2010) - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 206
N 34/05
Návrh nařízení o společné organizaci trhů v odvětví cukru, Návrh Nařízení pozměňující nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce - 7. schůze Senátu - usnesení Senátu č. 241

Senát se také pravidelně zabývá informacemi vlády týkajícími se zejména jednání Evropské rady. V roce 2005 bylo Senátu předloženo 7 informací:

  • Informace vlády ČR o jednání Evropské rady konané ve dnech 16. - 17. 12. 2004 - 3. schůze Senátu - usnesení č. 50
  • Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady ve dnech 22. - 23. 3. 2005 - 4. schůze Senátu - usnesení č. 90
  • Pozice vlády České republiky na jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 16. - 17. 6. 2005 - 6. schůze Senátu - usnesení č. 144
  • Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady ve dnech 16. - 17. 6. 2005 - 6.schůze Senátu - usnesení č. 173
  • Zpráva o vývoji Evropské unie v uplynulém období a jejím dalším rozvoji - 8. schůze Senátu - usnesení č. 255
  • Zpráva o stavu plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii /senátní tisk č. 190/ - 8. schůze Senátu - usnesení č. 271
  • Informace vlády ČR o pořadu jednání Evropské rady konaném ve dnech 15. - 16. 12. 2005 v Bruselu a o pozicích České republiky /senátní tisk č. 192/ - 8. schůze Senátu - usnesení č. 289

Více o projednávání evropské agendy v Senátu v roce 2005 naleznete zde.

Jednací sál - ilustrační obrázek

SENÁTNÍ INICIATIVY

Na počátku pátého funkčního období Senátu pokračovalo projednávání senátních iniciativ předložených v předchozím funkčním období. Podrobnější informace naleznete pod odkazem uvedeným pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

V prosinci 2004 byl Poslanecké sněmovně předložen senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. /senátní tisk č. 406/. Záměrem předložené novely zákona je zrušení ustanovení § 5, který časově omezoval možnost znovunabytí českého státního občanství bývalých československých státních občanů z důvodů špatného fungování původní textace zákona. Zákon prošel Poslaneckou sněmovnou a jako /senátní tisk č. 206/ na 9. schůzi Senátu vyjádřil Senát vůli se tímto návrhem nezabývat. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 46/2006.

Na své 4. schůzi Senát schválil senátní návrh zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, který byl Senátu předložen 1.11.2004 /senátní tisk č. 436/. Podstatou navržené novelizace volebního zákona je zavedení korespondenčního způsobu hlasování jako alternativy osobní účasti na volebním aktu ve volebních místnostech. Poslanecká sněmovna tento návrh /tisk č. 945/ neschválila.

V lednu 2005 předložila skupina senátorů (Tomáš Julínek, Jiří Liška, Jaroslav Mitlener a další) návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o souhlasu České republiky se Smlouvou o Ústavě pro Evropu, podepsanou v Římě dne 29. října 2004, včetně protokolů k ní připojených a jejích příloh a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 13/. Nutnost konání referenda v dané věci odůvodnili navrhovatelé závažností této mezinárodní smlouvy, která se svým obsahem významně dotýká svrchovanosti České republiky. Návrh byl na 3. schůzi Senátu přikázán 2 výborům a zároveň Senát požádal o stanovisko Stálou komisi Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Senát projednal tento návrh na své 4. schůzi a schválil ho. Návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně /tisk č. 937/, kde čeká na projednání v Ústavně-právním výboru.

V březnu 2005 předložil Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 46/. Cílem navržené úpravy je urychlení převodu majetku státu získaného v důsledku úmrtí, na příslušné obce. Návrh byl na 4. schůzi přikázán 3 výborům. Senát projednal tento návrh dne 23. 6. 2005 na své 6. schůzi a návrh schválil. Senátní návrh zákona byl postoupen Poslanecké sněmovně /tisk č. 1030/ a nyní se nachází v 1. čtení.

Dále v březnu 2005 předložil Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony /senátní tisk č.47/. Navrhovatelé novely si vytkli za cíl zefektivnit konkurzní řízení, doplnit nejasná procesní pravidla a zpracovali dosud neupravenou oblast úpadku bank, spořitelen úvěrových družstev. Návrh byl na 4. schůzi přikázán 3 výborům. Senát projednal tisk na své 5. schůzi a návrh schválil. Senátní návrh zákona byl postoupen Poslanecké sněmovně /tisk č. 977/ a jeho projednávání bude zahájeno 1. čtením.

V březnu byl také předložen návrh senátního návrhu zákona senátora Martina Mejstříka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu /senátní tisk č. 49/. Záměrem návrhu je zařadit Velký pátek mezi tzv. ostatní svátky a dále zrušit 8. březen - Mezinárodní den žen. Návrh byl na 5. schůzi přikázán 2 výborům. Senát poté návrh projednal na své 7. schůzi, která se uskutečnila 15. 9. 2005 a návrh schválil. I tento návrh čeká v Poslanecké sněmovně na projednání v 1. čtení /tisk č.1168/.

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorů Jaroslava Kubery, Tomáše Julínka, Jiřího Šnebergera, Jiřího Lišky, Miroslava Škalouda a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 65/ byl Senátu předložen 26. 4. 2005. Návrh byl na 5.schůzi přikázán Ústavně-právnímu výboru a o stanovisko byla požádána i Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Senát tento tisk projednal na své 7. schůzi dne 15. 9. 2005 a návrh schválil. Krátce poté byl předložen Poslanecké sněmovně k zahájení projednávání /tisk č.1130/.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody a dalších, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 66/ byl Senátu předložen také 26. 4. 2005. Posléze byl tento návrh svými předkladateli vzat zpět.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Martina Mejstříka a dalších, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 91/ byl Senátu předložen 10. 6. 2005. Návrh byl na 6. schůzi přikázán 3 výborům. Senát následně tisk projednal dne 6. 10. 2005 na své 7. schůzi a schválil jej. Návrhem by se nyní měla zabývat Poslanecká sněmovna /tisk č.1169/.

V červnu byl dále předložen návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Jana Hadravy a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /senátní tisk č. 93/ a s ním související návrh /senátní tisk č. 94/. Senát je zařadil na svou 6. schůzi, kde je zástupce předkladatelů senátor Jan Hadrava z důvodu časové tísně související s blížícím se koncem volebního období Poslanecké sněmovny vzal zpět.

Návrh senátního návrhu zákona Mandátového a imunitního výboru, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 130/ byl Senátu předložen 29. 7. 2005. Senát tento návrh přikázal výborům na své 7. schůzi a posléze ho na své 8. schůzi dne 25. 1. 2006 zamítl.

V září byl Senátu senátorem Janem Horníkem předložen návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /senátní tisk č. 141/. Senát ho zařadil na svou 8. schůzi, kde ho předkladatel z důvodu časové tísně v souvislosti s blížícím se koncem volebního období Poslanecké sněmovny vzal zpět.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Pospíšila a dalších o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí /senátní tisk č. 149/ byl Senátu předložen 25. 10. 2005. Jde o návrh, kterým se má dovršit proces navrácení v minulosti zestátněného historického majetku obcí. Senát přikázal tento tisk na své 8. schůzi 3 výborům a prodloužil dobu pro projednání ve výborech o 30 dnů.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky, Josefa Pavlaty, Aleny Palečkové, Václava Jehličky, Martina Mejstříka a dalších senátorů o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů /senátní tisk č. 185/ byl Senátu předložen dne 29. 11. 2005. Předkladatelé navrhují zřízení specifické státní instituce - Ústavu paměti národa, jehož posláním bude přispět na vyšší úrovni k vyrovnání se české společnosti s dobou nesvobody (komunistické totalitní moci) v letech 1948 až 1990, zejména však s fenoménem represí, představovaným působením bezpečnostních složek totalitního státu (SNB, Vojenská kontrarozvědka, Pohraniční stráž, Sbor nápravné výchovy, Zpravodajská služba Generálního štábu, Vojska ministerstva vnitra atd.). Do jednoho centra mají být shromážděny veškeré dokumenty vztahující se k předmětné problematice. Takto vytvořené zdroje se mají stát základem jak pro historické zkoumání a poučení veřejnosti, tak pro výkon státní správy zpřístupňování dokumentů, „lustrací“ apod. Senát přikázal tento tisk na své 8. schůzi 3 výborům a prodloužil dobu pro projednání ve výborech o 30 dnů.

SOUDCI ÚSTAVNÍHO SOUDU

Podle čl. 84 Ústavy ČR jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. V roce 2005 projednal Senát 2 žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu.

V červnu 2005 Senát obdržel a v srpnu 2005 vyslovil souhlas se jmenováním JUDr. Vlasty Formánkové soudkyní Ústavního soudu /senátní tisk č. 95/.

JUDr. Vlasta Formánková

Na své 8. schůzi v prosinci 2005 Senát projednal žádost o jmenování JUDr. Vladimíra Kůrky obsaženou v senátním tisku č. 166 a vyslovil s jeho jmenováním souhlas. Tímto se počet soudců Ústavního soudu naplnil na Ústavou České republiky předpokládaných 15.

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

V červnu 2005 na své 6. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 89/. Spolu s vládou a Poslaneckou sněmovnou může i Senát každoročně pro řádový den 28. října (dalším řádovým dnem je 1. leden) předkládat prezidentu republiky své návrhy na vyznamenání. Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. K tomuto účelu zřízený Podvýbor pro státní vyznamenání projedná všechny předložené návrhy a prostřednictvím Organizačního výboru je předkládá plénu. V roce 2005 Senát navrhl pro propůjčení Řádu T. G. Masaryka in memoriam 4 osoby (Jiřího Sedmíka, MUDr. Bohuslava Alberta, RNDr. Rudolfa Plajnera a PhDr. Václava Bendu) a Řádu Bílého lva plk. Karla Černého in memoriam. Medaile za hrdinství navrhl Senát udělit MUDr. Václavu Provazníkovi in memoriam a Ctiradu Mašínovi, Josefu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi in memoriam, Zbyňku Janatovi in memoriam a Ctiboru Novákovi in memoriam. Medaili za zásluhy pak senátoři doporučují udělit Ing. Vlastimilu Šubrtovi, Prof. RNDr. Heleně Illnerové, Mgr. Bc. Ivanu Mánkovi, Janu Šrámkovi, Zdence Jelínkové, Prof. ThDr. Petru Pokornému, Květoslavě Haukové, Marii Dytrychové, Ing. Miroslavu Smotlachovi, P. Martinu Františku Víchovi, André Poirotovi, Františku Radkovičovi in memoriam, Janu Kaplickému a JUDr. Milanu Kantorovi.

Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaile Za hrdinství, Medaile Za zásluhy a propůjčil Řád T.G. Masaryka a Řád Bílého lva, přičemž se ztotožnil s 5 návrhy předloženými Senátem.

PETICE

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2004 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2004, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 18/. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí.

Senátu je adresována řada petic. Na základě novely jednacího řádu Senátu budou nově petice podepsané nejméně 10 000 osobami zařazovány pro proběhlém šetření věcně příslušného orgánu Senátu na schůzi Senátu, na které je budou za účasti petentů a dotčených fyzických osob či představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy senátorky a senátoři projednávat. Na své 6. schůzi Senát k provedení ustanovení jednacího řádu Senátu přijal Podrobnější pravidla projednávání peticí v Senátu /senátní tisk č. 97/.

V roce 2005 obdržel Senát dvě takové petice. V únoru 2005 předali zástupci petičního výboru předsedovi Senátu Petici za zrušení a zasypání Dolu Frenštát /senátní tisk č. 152/.

Petice za zrušení a zasypání Dolu Frenštát

Dále byla Senátu adresována Petice k etické výchově mladé generace /senátní tisk č. 153/.

VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

Senát se může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. V roce 2005 se konalo jedno veřejné slyšení Senátu, ostatní veřejná slyšení se konala na úrovni výborů.

Tématem 8. veřejného slyšení, které Senát uspořádal dne 4. října 2005 byla „NOVÁ ÚPRAVA PRACOVNÍHO PRÁVA (REKODIFIKACE ZÁKONÍKU PRÁCE)“. Cílem bylo projednat vládou připravovanou novelu zákoníku práce, seznámit se a orientovat se v argumentech všech dotčených subjektů, a tím se připravit na případné projednávání návrhu zákona v Senátu, a zprostředkovat jejich stanoviska odborné i laické veřejnosti.

Pod odkazem je k dispozici Protokol z tohoto veřejného slyšení se zaznamenanými vystoupeními v rozpravě.

Veřejné slyšení

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Na své 5. schůzi v květnu 2005 se Senát zabýval na konci března předloženou Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2004 /senátní tisk č. 50/ a vzal ji na vědomí.

ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Na 5. schůzi Senát také projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2004 /senátní tisk č. 54/, která byla Senátu předložena na konci února.

Senát též volil nového předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů /senátní tisk č. 128/. Ze dvou navržených kandidátů - vedle RNDr. Igora Němce se o znovuzvolení ucházel stávající předseda RNDr. Karel Neuwirt - senátoři na počátku srpna 2005 zvolili RNDr. Igora Němce, kterého prezident republiky s účinností od 1. září do této funkce jmenoval.

DALŠÍ DOKUMENTY ČI INFORMACE PROJEDNÁVANÉ SENÁTEM

Vláda Senátu předložila k informaci Strategii udržitelného rozvoje České republiky /senátní tisk č. 12/. Senátu ji na jeho 4. schůzi dne 31. března 2005 přednesl místopředseda vlády Martin Jahn. Senát tento materiál vzal na vědomí usnesením č. 92.

V listopadu 2004 byla Senátu předložena Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2003 /senátní tisk č. 455/. Senátorky a senátoři se touto zprávou po projednání v příslušném výboru zabývali na své 5. schůzi dne 28. dubna 2005 a usnesením č. 115 ji vzali na vědomí

Na počátku srpna 2005 na 7. schůzi Senátu se senátorky a senátoři věnovali postupu Ministerstva vnitra ČR ve věci zásahu proti účastníkům CzechTek. Usnesením č. 218 Senát vyjádřil přesvědčení, že zásah na Technoparty CzechTek byl nepřiměřený a neodpovídal situaci. Požadoval zároveň urychlené a důkladné vyšetření všech okolností zásahu a dále, aby předseda vlády a ministr vnitra seznámili Senát se závěrečnou zprávou tohoto šetření. Doporučil také Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádat veřejné slyšení Senátu o strategii při regulaci podobných akcí, jako je např. Technoparty. Zpráva o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005 byla Senátu předložena 22. září 2005 /senátní tisk č. 146/. Po projednání Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se zprávou zabýval Senát, a to na své 8. schůzi dne 8. prosince 2005 a přijal usnesení č. 293.

V prosinci 2005 se na své 8. schůzi Senát také opakovaně zabýval situací ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Nejprve usnesením č. 261 vyjádřil znepokojení mezním opatřením, kterým je zavedení nucené správy ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, a tím, že před ukončením kontroly hospodaření VZP byly zveřejněny údaje z probíhající kontroly a požádal ministra zdravotnictví o věcné doložení důvodů vedoucích k rozhodnutí o zavedení nucené správy podle stávajících zákonných předpisů, event. sdělení dalších důvodů, pokud existují, a písemné zodpovězení otázek. O týden později pak projednal Usnesení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k dopisu ministra zdravotnictví ze dne 7. prosince 2005 a přijal usnesení č. 278.

Jednací sál - ilustrační obrázek

INFORMACE A ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 43 ÚSTAVY ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

V roce 2005 Senát projednal a vyslovil souhlas se 4 návrhy na vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí resp. s návrhy na pobyt ozbrojených sil cizích států na území ČR:

  • Senátní tisk č. 14 - vládní návrh na prodloužení doby působení kontingentu Armády České republiky v Iráku v roce 2005 - Senát zařadil tento návrh na svou 3. schůzi a projednal jej dne 27.1.2005.
  • Senátní tisk č. 92 - vládní návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu pro střední a východní Evropu na území České republiky - Senát zařadil tisk na svou 7. schůzi a projednal jej dne 28.7.2005.
  • Senátní tisk č. 138 - vládní návrh dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2006 - Senát se tímto návrhem zabýval na své 8. schůzi a projednal jej dne 30.11.2005.
  • Senátní tisk č. 189 - vládní návrh na prodloužení činnosti zdravotnického týmu rezortu Ministerstva obrany k poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s odstraňováním následků zemětřesení ze dne 8. října 2005 v Pakistánské islámské republice - Senát zařadil tento tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 8.12.2005.

Dále vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

  • Senátní tisk č. 3 - Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně, plánovaných v roce 2005
  • Senátní tisk č. 16 - Rozhodnutí vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2005
  • Senátní tisk č. 21 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červenec - prosinec 2004
  • Senátní tisk č. 45 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. října do 31. prosince 2004
  • Senátní tisk č. 62 - 1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2005
  • Senátní tisk č. 67 - Rozhodnutí vlády České republiky o přeletu letadla ozbrojených sil Jihoafrické republiky nad územím České republiky dne 18. dubna 2005
  • Senátní tisk č. 68 - Informace vlády České republiky o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období červenec - prosinec 2004
  • Senátní tisk č. 90 - Informace vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. čtvrtletí 2005
  • Senátní tisk č. 132 - 2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2005
  • Senátní tisk č. 136 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období leden - červen 2005
  • Senátní tisk č. 140 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. čtvrtletí 2005
  • Senátní tisk č. 150 - Informace vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období leden - červen 2005
  • Senátní tisk č. 183 - Rozhodnutí vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2006
  • Senátní tisk č. 184 - Rozhodnutí vlády České republiky o zapojení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany do operace Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) k poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s odstraňováním následků zemětřesení dne 8. října 2005 v Pakistánské islámské republice
  • Senátní tisk č. 188 - Informace vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 3. čtvrtletí 2005

ORGÁNY SENÁTU

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu, od počátku 5. funkčního období bylo členem dalších 10 senátorek a senátorů včetně 1 předsedkyně a 4 předsedů senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. První schůze výboru v 5. funkčním období se konala v závěru roku 2004. V roce 2005 uspořádal výbor dalších 9 schůzí. Výbor projednal také mimo jiné 2 návrhy zákonů.

Ústavně-právní výbor projednal 39 návrhů zákonů a 8 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se konalo 13.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 67 návrhů zákonů, 11 mezinárodních smluv a 5 „evropských“ dokumentů, a to na 27 schůzích.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 29 návrhů zákonů, 4 mezinárodní smlouvy a 6 dokumentů Evropské Unie. Výbor uspořádal 21 schůzi.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal 23 návrhů zákonů, 4 mezinárodní smlouvy a 11 dalších dokumentů, a to na 19 schůzích.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 24 návrhů zákonů, 37 mezinárodních smluv, 17 informací vlády a 3 evropské dokumenty, přičemž se sešel na 21 schůzi.

Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal 26 návrhů zákonů, 8 mezinárodních smluv a 54 dokumentů Evropské Unie. Schůzí výboru se uskutečnilo 31.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal 19 návrhů zákonů, 3 mezinárodní smlouvy a 2 dokumenty EU, a to na 14 schůzích.

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Na počátku 5. funkčního období Senát zřídil čtyři stálé komise. Svým usnesením jim stanovil úkoly a zároveň jim uložil, aby o plnění těchto úkolů informovaly jedenkrát ročně Senát. Na 4. schůzi Senátu dne 31. března 2005 byla dále zřízena Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky.

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této komise stojí senátor Jan Hadrava.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Komisi předsedá senátorka Daniela Filipiová.
  3. Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Předsedou komise je senátor Jiří Stodůlka.
  4. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Předsedkyní této komise je senátorka Václava Domšová.
  5. Stálá komise pro sdělovací prostředky. Předsedou komise byl zvolen senátor Jiří Oberfalzer.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata.

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

Na 1. schůzi Senátu v 5. funkčním období dne 16. prosince 2004 byla podána zástupci jednotlivých stálých delegací informace o činnosti stálých delegací za 4. funkční období /senátní tisk č. 471/. Senát vzal tuto informaci na vědomí.

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU

přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty

Senát na pozvání předsedy Senátu navštívily v roce 2005 čtyři zahraniční delegace - v květnu předseda Senátu Parlamentu Rumunska N. Väcäroiu,

Předseda Senátu Parlamentu Rumunska N. Väcäroiu

v červenci předseda Národní rady provincií Parlamentu Jihoafrické republiky M. J. Mahlangu, v říjnu předseda Stavovské rady Federálního shromáždění Švýcarské konfederace B. Frick a v prosinci předseda Spolkové rady Rakouské republiky P. Mitterer.

Delegace v čele s předsedou Senátu přijaly dále celkem 28 zahraničních delegací, delegace v čele s jednotlivými místopředsedy Senátu dalších 37. Předseda Senátu se setkal 47x s velvyslanci, místopředsedové přijali 9 velvyslanců. Konalo se také každoroční novoroční setkání s velvyslanci zahraničních zemí akreditovanými v České republice a srpnové pravidelné setkání s vedoucími zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

Členové výborů a komisí Senátu přijali celkem 36 zahraniční návštěv.

Dne 18. ledna uspořádal předseda Senátu P. Sobotka oběd na počest prezidenta Maltské republiky E. Fenecha Adamiho.

Prezident Maltské republiky E. Fenech Adami       Prezidenta Maltské republiky E. Fenech Adami

Dne 18. dubna navštívil Senát prezident Kyperské republiky T. Papadopoulos. Při této příležitosti se konal slavnostní oběd pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou.

Prezident Kyperské republiky T. Papadopoulos       Prezident Kyperské republiky T. Papadopoulos

V červenci přijala delegace Senátu v čele s předsedou Senátu předsedu vlády Polské republiky M. Belku.

Předseda vlády Polské republiky M. Belka

Na počátku října se uskutečnil slavnostní oběd pořádaný 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem na počest prezidenta Irácké republiky J. Al Den Talabaniho.

Prezident Irácké republiky J. Al Den Talabani

Dne 9. prosince byl delegací Senátu v čele s předsedou Senátu přijat předseda vlády Čínské lidové republiky Wen Jiabao.

Předseda vlády Čínské lidové republiky Wen Jiabao

Dále se v roce 2005 uskutečnily čtyři cesty delegací Senátu v čele s předsedou Senátu, pět cest předsedy Senátu, dále pak pět cest delegací Senátu vedených místopředsedou Senátu, 13 cest místopředsedů Senátu a 1 cesta členů senátorského klubu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili jedenáct zahraničních cest a výbor navštívila dvacet jedna zahraniční návštěva.

Členové Výboru pro záležitosti evropské unie uskutečnili dvacet zahraničních cest a delegace výboru přijaly dvanáct zahraničních návštěv.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili dvě zahraniční cesty a přijali šest zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnili v průběhu roku 2005 dvě zahraniční cesty a přijali čtyři zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily tři zahraniční cesty a výbor přijal dvě zahraničních návštěvy.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily čtyři zahraniční cesty a výbor navštívilo osm zahraničních návštěv.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly čtyři zahraniční cesty a výbor přijal dvě zahraniční návštěvy.

Předsedkyně Mandátového a imunitního výboru uskutečnila jednu zahraniční cestu.

Dále proběhlo pět cest delegace Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, dvě cesty členů Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnili čtyřicet sedm cest - členové delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě sedm cest, členové delegace do Středoevropské iniciativy dvě cesty, členové delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy patnáct cest, členové delegace do Parlamentního shromáždění NATO pět cest, členové delegace do Meziparlamentní unie dvě cesty a členové delegace do Shromáždění ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu dvanáct cest, člen delegace do Euro-středozemského parlamentního shromáždění tři cesty.

Na internetové stránce Senátu jsou k dispozici zprávy ze zahraničních cest delegací Senátu, výborů a komisí Senátu a senátorů.

OTEVŘENOST SENÁTU VEŘEJNOSTI

Dlouholetý trvale stoupající trend zájmu veřejnosti o seznámení se s historickými prostorami Senátu nebo o jejich využití pokračoval i v roce 2005.

V průběhu celého roku bylo uskutečněno celkem 446 prohlídek s odborným výkladem pro oficiální návštěvy Senátu, jeho výborů, klubů nebo senátorů včetně zahraničních hostů, a zejména pro návštěvníky ze škol a školských zařízení v celkovém počtu 18 292 osob. Intenzivní zájem byl i o víkendech, kdy jsou historické prostory zdarma zpřístupněny, v jejichž průběhu bylo zaznamenáno celkem 53 580 návštěvníků. Ve Dnech otevřených dveří (8. 5., 28. 10. a 17. 11.) navštívilo Valdštejnský palác 2 870 návštěvníků. Celkově se prohlídek v Senátu zúčastnilo 75 742 osob, tj. průměrně v jednom měsíci více než 6 300 osob.

KONFERENCE A SEMINÁŘE

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2005 se takovýchto akcí uskutečnilo 215. Z nich například uvádíme následující:

Z konferencí, seminářů a setkání zmiňme následující:

12. 1.
2. zasedání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství, pořádané Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR
18. 1.
Seminář na téma Postavení daňové správy v rámci ústředních orgánů státní správy a její význam v oblasti naplňování příjmů státního rozpočtu, pořádaný Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu
19. 1.
Setkání předsedy Senátu P. Sobotky s úspěšnými sportovci po jejich návratu z 20. deaflympijských her 2005 v Melbourne
26. 1.
Diskuse na téma Vývoj česko-německých vztahů vycházejících z křesťanské odpovědnosti, spolupořádaná 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem
15. 2.
Seminář na téma Paleativní péče v České republice, pořádaný Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a občanským sdružením Cesta domů
25. 2.
Konference Čína: výzva pro demokracii v Evropě a v Americe, pořádaná Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
25. 3.
Kulatý stůl na téma Dosažení reálné nezávislosti Běloruska, pořádaný senátory Jaromírem Štětinou a Martinem Mejstříkem za odborné podpory občanského sdružení Svaz Bělorusů v zahraničí
21. 4.
Seminář PPP ve zdravotnictví, spolupořádaný senátorem J.Stříteským
21. 4.
Seminář Média na pomoc památkám, spolupořádaný senátorem V. Jehličkou
25. 4.
VI. mezinárodní konference rodinná politika jako nástroj prevence sociálního vyloučení, spolupořádaná senátorem K. Bartákem
26. 4.
VI. mezinárodní konference rodinná politika jako nástroj prevence sociálního vyloučení, spolupořádaná senátorem K. Bartákem
Jednací sál       Jednací sál
16. 5.
Oslava světového dne Červeného kříže, spolupořádaná předsedou Senátu P. Sobotkou
24. 5.
Seminář Dlouhodobý záměr vzdělávací politiky ČR a postavení soukromého a církevního školství ve společnosti, pořádaný Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
23. 6.
Panelová diskuse na téma Rozvoj transatlantických vztahů, spolupořádaná Výborem pro záležitosti Evropské unie
28. 6.
Konference k 150. výročí prvního vydání Babičky Boženy Němcové, pořádaná 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem
29. 6.
Konference Antimonopolní politika EU, pořádaná pod záštitou senátora M. Balabána
12. 7.
Seminář „Ústav paměti národa“, pořádaný místopředsedou Senátu J. Liškou
14. 7.
6. ročník sportovně-motoristické akce historických vozidel Retro Prague 2005, spolupořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou
15. 9.
Seminář „Krajané na Slovensku“, pořádaný Stálou komisí Senátu pro krajany žijící v zahraničí
21. 9.
Konference „Město bez emisí“, spolupořádaná senátorkou J. Seitlovou
26. 9.
Konference „Terorismus překračuje hranice“, spolupořádaná senátorem J. Štětinou
10. 10.
„Otevřená univerzita“ - Seminář o financování vědy a výzkumu, pořádaný senátorem J. Stříteským
11. 10.
Konference „Business and Security - Who will pay the price“, spolupořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou
18. 10.
Konference „Připravenost ČR na EURO“, spolupořádaná Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu
20. 10.
Diskusní seminář na téma „Digitalizace“, pořádaný Stálou komisí Senátu pro sdělovací prostředky 26. 10. - Pracovní setkání k problematice dětských dopravních úrazů a možnosti jejich prevence, spolupořádaný senátorkou S. Paukrtovou
9. 11.
Seminář „Interoperabilita zdravotní péče“, pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou
21. 11.
Kulatý stůl „Podoby a příčiny násilí na pracovišti ve zdravotnictví a sociálních službách“, pořádaný Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku
29. 11.
Prezentace „Komentáře k Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod“, pořádaná Stálou komisí pro Ústavu ČR a parlamentní procedury
Komentáře k Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod
6. 12.
Slavnostní prezentace knihy Jana Pavla II „Teologie těla“ pořádaná místopředsedou Senátu P. Pithartem
Teologie těla

KONCERTY

V Hlavním sále Valdštejnského paláce či ve Valdštejnské zahradě probíhá řada koncertů:

25. 1.
Koncert „Ambassador´s Concert Series“ - místopředseda Senátu E. Outrata
1. 2. a 17. 3.
Koncert Kühnova smíšeného sboru - místopředseda Senátu J. Liška
30. 3.
Koncert Srdce na dlani- senátor J. Vaculík
14. 4.
Koncert ČT „Oslava baroka k výročí J.S. Bacha a G.F. Haendela“
22. 4.
Koncert mezinárodního festivalu Dny hudby v Praze 2005 - Japonské inspirace - předseda Senátu P. Sobotka
17. 5., 3. 8., 20. 10. a 16. 11.
Koncert České komorní filharmonie - předseda Senátu P. Sobotka
22. 5.
Koncert v rámci 60. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2005 - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
27. 5.
Festival Pražské dny harmoniky, místopředseda Senátu E. Outrata
27. 5.
Koncert - Vyvrcholení humanitární republikové akce Škola dětem Srí Lanky v rámci Bambiriády 2005, senátor J. Zoser
9. 6. - 10. 6.
Koncert II. mezinárodního festivalu kytarových a mandolinových orchestrů Pražská struna, senátorka A. Palečková
14. 6 - 18. 6.
6. ročník mezinárodního hudebního festivalu česko-německo-židovské kultury 9 bran, předseda Senátu P. Sobotka<údd>
13. 6.
Koncert “Japonská pocta Beethovenovi“ - místopředseda Senátu E. Outrata
24. 6., 1. 7. a 5. 8.
Koncert Dětské opery Praha - senátorka D. Filipiová
4. 7.
Koncert barokní hudby v rámci 6. ročníku mezinárodního hudebního festivalu „Letní slavnosti staré hudby“ - místopředseda Senátu P. Pithart
15. 9.
Koncert „Venezuela zpívá Praze“ - místopředseda Senátu L. Liška
29. 9.
Koncert v souvislosti s ukončením diplomat. mise izraelského velvyslanectví v ČR - předseda Senátu P. Sobotka
1. 10.
Koncert u příležitosti oslav 60. výročí konce 2. světové války - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
11.1 0.
Koncert švýcarského klavíristy - předseda Senátu P. Sobotka
21. 8. - 22. 8.
14. mezinárodní hudební festival „Mladá Praha“, předseda Senátu P. Sobotka
17. 9.
Festival folklorních, tanečních a hudebních souborů, senátorka A Palečková
26. 10.
Koncert Rumunského velvyslanectví - předseda Senátu P. Sobotka
14. 11.
Koncert Vojenské konzervatoře Roudnice nad Labem - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
15. 11. a 13. 12.
Koncert Symfonického orchestru a pěveckého sboru Pražské konzervatoře - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
7. 12.
Benefiční koncert Nadace na ochranu zvířat, předseda Senátu P. Sobotka
12. 12.
Dobročinný vánoční koncert, senátorka A. Palečková
16. 12.
Vánoční koncert orchestru a pěveckého sboru žáků ZUŠ Prahy 10, senátor J. Nádvorník
20. 12.
Vánoční setkání spojené s koncertem, předseda Senátu P. Sobotka
Koncert       Koncert

VÝSTAVY

Výstavy se v prostorách Senátu konají zpravidla v Předsálí Jednacího sálu. V roce 2005 jich proběhlo 9. První výstavou byla v lednu zahájená výstava „Sklo v pohybu“. Výstavu uspořádal předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátor V. Jehlička. Na počátku května byla předsedou Senátu P. Sobotkou, který výstavu spolupořádal, zahájena výstava „Pěšky první válkou“. V červnu se konala výstava „Reliéfní obrazy českých panovníků“, spolupořádaná senátorkou V. Domšovou. Ve druhé polovině června byla zahájena výstava „Lety - zamlčená genocida“, kterou pořádal místopředseda Senátu P. Pithart. Od 23. června se konala v chodbě místopředsedů výstava „Kulturní dědictví Bulharska“ za spolupořadatelství předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí J.Brýdla. V září proběhla výstava „Barvy přírody“, kterou spolupořádal senátor V.Roubíček, v listopadu pak byly vystaveny fotografie Almanachu Decuria, a to za spolupořadatelství senátora J. Zosera. Na konci listopadu proběhla prezentace výrobků Nožířství Otakar Pok, kterou spolupořádal místopředseda Senátu P. Smutný a v prosinci se měli senátorky a senátoři možnost seznámit s tvorbou manželů Moravcových. Výstavu spolupořádal senátor V. Jehlička.

Vernisáž fotografií „Pěšky první válkou“

Pěšky první válkou       Pěšky první válkou