Zpráva o činnosti Senátu za rok 2006

Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů
od dne 1. ledna 2006 do konce 5. funkčního období (29. listopadu 2006)

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu do konce 5. funkčního období Senátu.

V roce 2006 došlo ke snížení počtu senátorů na 80, neboť v pravidelných volbách do Poslanecké sněmovny dne 3. června 2006 byl senátor Milan Šimonovský zvolen poslancem. Vzhledem k tomu, že v roce 2006 končil jeho šestiletý mandát, nebyly v jeho volebním obvodě č. 59 - Brno město vypsány doplňovací volby.

LEGISLATIVNÍ PROCES

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2006 do konce 5. funkčního období.

Zasedání

Ve sledovaném období se konalo 8 schůzí Senátu, které proběhly ve 30 dnech. Senát projednal 125 návrhů zákonů, z toho 1 návrh ústavního návrhu zákona, který Senát zamítl (návrh ústavního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky týkající se imunity - senátní tisk č. 355).

Ze zbývajících 124 postoupených návrhů zákonů Senát jich svým rozhodnutím podpořil 49, ve 3 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 50 návrhů zákonů. Ve 32 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 18 návrhů zákonů pak bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny.

V hodnoceném období bylo Senátem zamítnuto 22 návrhů zákonů. V 8 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, ve zbývajících 14 případech návrh zákona potřebnou většinu hlasů nezískal a nebyl přijat.

Celkem tedy Senát od začátku roku 2006 do konce 5. funkčního období projednal 125 návrhů zákonů, 49 z nich podpořil, 50 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, 23 návrhů zákonů zamítl a ve 3 případech nepřijal usnesení.

Projednané zákony

Z 50 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 32 schváleno ve znění Senátu tj. 64% a v 18 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění tj. 36%.

Vrácené zákony

STANOVISKO SENÁTU KE STAVU ZÁKONODÁRNÉHO PROCESU

V závěru své 8. schůze se Senát zabýval usnesením Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury č. 10 ke stavu zákonodárného procesu v České republice. Podnětem k němu byla skutečnost, že vedle návrhů čtrnácti nových zákonů bylo na 9. schůzi Senátu navrženo novelizovat celkem 249 zákonů, z toho 32 zákonů nejméně třikrát, občanský soudní řád ale také jedenáctkrát. Senát tak ve svém usnesení č. 303 mimo jiné konstatoval, že nejde o nezbytnou ani dobrou praxi, ale o selhávání osob a institucí na poli koncepčního plánování legislativy, zvažování alternativ a potřebnosti právní regulace a transparentnosti procesu tvorby práva či že neustávající novelizace již mnohokráte novelizovaných zákonů a technika jejich provádění připojováním k obsahově nesouvisejícím návrhům zákonů ztěžují až znemožňují ustálení vědomí o tom, co jako právo platí. Senát zároveň vyzval vládu a Poslaneckou sněmovnu k diskusi o možnostech zvrátit nepříznivý kvantitativní a kvalitativní vývoj zákonodárství v České republice.

Předseda a místopředseda Senátu

SENÁTNÍ INICIATIVY

Na počátku roku 2006, tedy na počátku druhé poloviny pátého funkčního období Senát pokračoval v projednávání senátních iniciativ předložených v předchozím funkčním období. Některé z těchto iniciativ jsou níže uvedeny spolu s informací o vývoji jejich dalšího projednávání. Podrobnější informace naleznete pod odkazem uvedeným pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

Jak již bylo uvedeno v loňské výroční zprávě, v listopadu 2005 byl senátory Jiřím Liškou, Josefem Pavlatou, Alenou Palečkovou, Václavem Jehličkou, Martinem Mejstříkem a dalšími k projednání předložen senátní návrh zákona senátora o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů /senátní tisk č. 185/. Jeho hlavním záměrem, jak již vyplývá ze samotného názvu, je zřízení tzv. Ústavu paměti národa, mezi jehož úkoly má v souladu s § 6 zákona patřit zejména provádění nestranného hodnocení doby nesvobody, evidence, úschova a využívání dokumentů a archiválií, vztahujících se zejména k řízení a činnosti bezpečnostních složek státu, poskytování těchto informací oprávněným žadatelům a provádění dalších různých šetření tak, aby byly naplněny cíle avizované v preambuli zákona, tj. především snaha zpřístupňovat a veřejně prezentovat konkrétní projevy programového ničení tradičních hodnot evropské civilizace, kterých se měl dopustit komunistický režim v letech 1948-1989. Senát schválil tento senátní návrh zákona a dne 9.8.2006 jej předložil Poslanecké sněmovně, která jej projednávala jako sněmovní tisk č. 15 a schválila s pozměňovacími návrhy. Mimo jiné došlo ke změně názvu této nově vzniklé instituce na Ústav pro studium totalitních režimů. V případě úspěšného dokončení legislativního procesu se bude jednat o první samostatnou instituci zřízenou z iniciativy Senátu.

Stejně tak bylo v loňské zprávě pojednáno o návrhu senátního návrhu zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí /senátní tisk č. 149/, který byl dne 5.10.2005 předložen skupinou senátorů v čele se senátorem Jiřím Pospíšilem. Nabytím účinnosti tohoto zákona mají přejít do vlastnictví obcí nezastavěné pozemky, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949 a které ke dni 24. května 1991 vlastnila Česká a Slovenská Federativní republika, pokud jsou nadále ve vlastnictví České republiky a dále drobné stavby a účelové komunikace, kterou jsou s těmito pozemky účelově spojeny. Senát tento návrh přijal a postoupil jej Poslanecké sněmovně dne 17.7.2006. I tento návrh se jako sněmovní tisk č. 14 nachází ve stádiu druhého čtení.

Na své 8. schůzi v lednu 2006 Senát zamítl návrh senátního návrhu zákona Mandátového a imunitního výboru, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 130/ předložený Senátu v červenci 2005.

Na 12. schůzi 5. funkčního období v červnu 2006 byl projednáván návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Schovánka, Josefa Vaculíka a Petra Fejfara, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění /senátní tisk č. 339/ předložený v dubnu 2006. Podstatou tohoto návrhu je změna § 156 odst. 4 obchodního zákoníku, která by po přijetí měla nově upravovat postup pro případ, kdy příslušný orgán odmítne udělit souhlas s převáděním akcií na jméno tak, aby byla respektována práva vlastníka takových akcií a zároveň zajištěno jeho právo na soudní ochranu, pokud by mu byl souhlas odmítnut v případech, kdy k tomu výše uvedený orgán není oprávněn. Jde tedy o důslednější promítnutí paradigmat vlastnictví a následné soudní ochrany, která jsou sdílena, jak Ústavou České republiky, tak Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách a jejím Prvním protokolem, v tomto ustanovení ObZ. Přijatý návrh byl dne 12.10.2006 postoupen k projednání Poslanecké sněmovně, kde je momentálně, podobně jako výše uvedené návrhy, ve fázi druhého čtení /sněmovní tisk č. 62/.

V květnu 2006 předložil senátor Jaroslav Kubera návrh senátního návrhu zákona Ústavně-právního výboru, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, a to v podobě senátního tisku č. 364. Tento návrh obsahuje drobnou novelu jednacího řádu Senátu, kterou se rozšiřují a zpřesňují úkoly Kanceláře Senátu vymezené v § 146 Jednacího řádu, když se do tohoto ustanovení nově vkládá písm. b, které Kanceláři svěřuje plnění úkolů v souvislosti s využitím objektů sídla Senátu pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů Senátu jako takového. Po předložení Sněmovna tento návrh schválila, což učinil dne 20.12.2006 i Senát. Po podpisu prezidentem republiky byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 625/2006 Sb.

V březnu 2006 vrátila Poslanecká sněmovna Senátu k dopracování 3 senátní návrhy zákonů. Jednalo se o

  • senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 331/
  • senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování /senátní tisk č. 332/
  • senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování /senátní tisk č. 333/

Jednalo se o první případ, kdy tak Poslanecká sněmovna učinila. Senát na své 11. schůzi v dubnu 2006 vzal na vědomí vrácení těchto návrhů zákonů. Posléze v srpnu na mimořádně svolané schůzi Senát nejprve projednal a schválil Pravidla jednání o návrzích zákonů vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu jako navrhovateli k dopracování /senátní tisk č. 363/, jelikož zákon o jednacím řádu Senátu na tuto situaci explicitně nepamatoval. Následně Senát znovu schválil i novelu Ústavu ČR /senátní tisk č. 332/ a postoupil jej Poslanecké sněmovně k dalšímu projednávání.

Na 14. schůzi v listopadu 2006 Senát znovu projednal a opětovně schválil v totožném znění druhý z Poslaneckou sněmovnou vrácených návrhů zákonů - senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování /senátní tisk č. 333/.

Na 15. schůzi 5. funkčního období pak Senát znovu projednával návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování /senátní tisk č. 331/. Tento návrh nově vkládá do § 15 výše zmíněného zákona odstavce 3 a 4, které by měly v případě, že budou schváleny, upravovat postup pro převody nemovitostí nabyté státem odúmrtí do vlastnictví obcí. Senát tento návrh zákon opět schválil a postoupil jej Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání.

Říjen loňského roku a čtrnáctá schůze zaznamenala dva návrhy senátních návrhů zákonů. Prvním z nich byl návrh senátního návrhu zákona senátora Josefa Novotného a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který má formu senátního tisku č. 369. Tento návrh má vyřešit některé problémy, které jsou spojeny s provozováním loterií a podobných her, a to zejména zvýšením vlivu obcí na provoz kasin a dalších zařízení působících na tomto trhu a také novým vymezením některých poplatkových povinností, které souvisí s provozem loterií a her. Senát tento návrh svým usnesením č. 41 dne 20.12.2006 tento zamítl s tím, že vyzval vládu k tomu, aby předložila komplexní novelu celého loterijního zákona.

Senátoři

Druhým v říjnu projednávaným návrhem byl senátní tisk č. 379 ze dne 6. 9. 2006, tj. návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorů Jiřího Pospíšila, Jaroslava Kubery, Přemysla Sobotky, Daniely Filipiové, Milana Balabána a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Cílem tohoto návrhu je snaha zúžit dosavadní ústavní úpravu imunity členů Parlamentu ČR a návazně i soudců Ústavního soudu ČR. Podstatou navrhovaných změn je vypuštění ústavních ustanovení, která podmiňují zahájení trestního stíhání u osob požívajících imunity souhlasem příslušné komory Parlamentu ČR a která brání jejich zadržení (viz čl. 27 odst. 4 a 5 a čl. 86 odst. 1 a 2 Ústavy). Na čtrnácté schůzi byl tento návrh přikázán k projednání Ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu a dále Mandátovému a imunitnímu výboru s tím, že na poslední schůzi loňského roku byla lhůta pro jeho projednání prodloužena do 1. 2. 2007. V březnu 2007, na 4. schůzi 6. funkčního období, Senát tuto novelu schválil v předloženém znění a předložil Poslanecké sněmovně k projednání.

Senátoři

EVROPSKÁ AGENDA

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se i Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory - Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které, se každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

V roce 2006 Senát na svých schůzích projednal celkem 15 dokumentů (7 návrhů legislativních aktů (N) a 8 komunikačních dokumentů (K)):

Senátní tisk č. K 50/05
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Plné využití možností Evropy Legislativní a pracovní program Komise pro rok 2006 - 10. schůze; usnesení Senátu č. 371
Senátní tisk č. K 48/05
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Spolupráce EU a Palestiny po stažení - 10. schůze; usnesení Senátu č. 375
Senátní tisk č. K 68/05
Sdělení Komise Evropské radě - Provádění obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost - Vlajková loď znalostí: Evropský technologický institut - 12. schůze; usnesení Senátu č. 477
Senátní tisk č. N 77/05
Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu - 12. schůze; usnesení Senátu č. 487
Senátní tisk č. K 55/05
Sdělení Komise jarní ER: Čas zařadit vyšší rychlost - První část: Nové partnerství pro růst a pracovní místa, Druhá část: Pojednání o jednotlivých zemích - 12. schůze; usnesení Senátu č. 495
Senátní tisk č. K 75/05
Zpráva Komise - Výroční zpráva za rok 2005 o vztazích s národními parlamenty - 12. schůze; usnesení Senátu č. 500
Senátní tisk č. K 75/05
Zpráva Komise - Výroční zpráva za rok 2005 o vztazích s národními parlamenty - 14. schůze; usnesení Senátu č. 520
Senátní tisk č. K 80/05
Sdělení Komise ER Program pro občany - Dosažení výsledků pro Evropu - 14. schůze; usnesení Senátu č. 521
Senátní tisk č. K 72/05
Zelená kniha - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii - 14. schůze; usnesení Senátu č. 522
Senátní tisk č. N 89/05
Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech - 14. schůze; usnesení Senátu č. 524
Senátní tisk č. N 79/05
Pozměněný návrh směrnice k zajištění práv k duševnímu vlastnictví - 14. schůze; usnesení Senátu č. 525
Senátní tisk č. N 46/05
Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenosnosti nároků na doplňkové dávky sociálního zabezpečení - 14. schůze; usnesení Senátu č. 530
Senátní tisk č. N 91/05
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2001/886/SVV o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) - 14. schůze; usnesení Senátu č. 557
Senátní tisk č. N 44/05
Pozměněný návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o spotřebitelských úvěrových dohodách pozměňující směrnici Rady 93/13/EC - 15. schůze; usnesení Senátu č. 570
Senátní tisk č. N 71/05
Návrh Nařízení EP a Rady o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci - 15. schůze; usnesení Senátu č. 571

Senát se také pravidelně zabývá informacemi vlády týkajícími se zejména jednání Evropské rady. V roce 2006 byly Senátu předloženy tyto informace:

Více o projednávání evropské agendy v Senátu v roce 2006 naleznete zde.

SOUDCI ÚSTAVNÍHO SOUDU

Podle čl. 84 Ústavy ČR jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu.

Jelikož v loňském roce jmenováním soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Vladimíra Kůrky dosáhl počet soudců Ústavního soudu plného počtu patnácti, neprojednával Senát v roce 2006 žádný návrh na jmenování soudce Ústavního soudu.

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

V květnu 2006 na své 6. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 89/.Spolu s vládou a Poslaneckou sněmovnou může i Senát každoročně pro řádový den 28. října (dalším řádovým dnem je 1. leden) předkládat prezidentu republiky své návrhy na vyznamenání. Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. K tomuto účelu zřízený Podvýbor pro státní vyznamenání projedná všechny předložené návrhy a prostřednictvím Organizačního výboru je předkládá plénu.

V roce 2006 Senát svým usnesením č. 485 navrhl k propůjčení Řádu T. G. Masaryka in memoriam 4 osoby (Josefa Brykse, Josefa Sousedíka, MUDr. mjr. Jana Šmída a ThDr. Vladimíra Petřeka) a dále PhDr. Zdeňka Mahlera Dr. h.c. Na propůjčení Řádu Bílého lva bylo navrženo 5 osob in memoriam (brigádní generál Bohuslav Všetička, dále pak Václav Šeda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák a také plk. Otakar Hrubý). Mimo tyto osoby Senát ještě k propůjčení Řádu Bílého lva navrhl Ctirada Mašína, Josefa Mašína a Milana Paumera. Medaile za hrdinství navrhl Senát udělit in memoriam MUDr. Václavu Provazníkovi, plk.letectva Alexandru Hessovi, pplk.v.v. Františku Štamprechovi a také Ondřeji Caklovi. Medaili za zásluhy I. stupně senátoři doporučili udělit plk. v.v. Jiřímu Formánkovi a plk. v.v. Jiřímu Zehnalíkovi a in memoriam Doc. PhDr. P. Josefu Ondokovi. Na Medaili za zásluhy bez udání stupně byly dále navrženi in memoriam Jan Gajdoš, Jan Pivečka, Zdeněk Schmoranz, RNDr. Jan Havlíček a brigádní generál Jaroslav Plass, s nimi potom ještě Jan Šrámek, Ing. Jan Havelka, Marcel Girard, Doc. Mgr. Jindřich Štreit, Miroslav Ondříček, ak.arch. Karel Černý, Marie Dytrychová, Prof. MUDr. Dr.h.c. Zdeněk Dienstbier, Mgr. Bc. Ivan Mánek a Mgr. Sri Kumatr Wishwanathan.

Senátoři

Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaile Za zásluhy a propůjčil Řád T.G. Masaryka a Řád Bílého lva. Na návrh Senátu propůjčil Řád T.G. Masaryka Josefu Bryksovi plk. letectva in memoriam a udělil Medaili Za zásluhy Miroslavu Ondříčkovi a Doc. Mgr. Jindřich Štreitovi.

PETICE

Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2005 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2005, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 247/ se Senát zabýval dne 20. 4. 2006. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí.

Již v únoru se Senát zabýval peticí za zrušení a zasypání dolu Frenštát /senátní tisk č. 152/ s tím, že ve svém usnesení č. 345 ze dne 9.2.2006 konstatoval, že pro dobývání výhradního ložiska černého uhlí na Frenštátsku byl správním rozhodnutím stanoven v roce 1989 dobývací prostor s názvem Trojanovice, jehož držitelem je OKD, a. s. Rozhodnutí je pravomocné a nelze je zrušit žádným řádným opravným prostředkem. Stanovením dobývacího prostoru vzniklo jeho držiteli oprávnění k dobývání výhradního ložiska. Vlastní dobývání však může OKD, a. s. zahájit až po vydání povolení příslušnými orgány státní báňské správy, a to pouze za předpokladu, že budou splněny všechny zákonem stanovené podmínky, zejména vyřešeny střety zájmů v dotčeném území. Zároveň se zavázal zasadit se o změnu zákonů České republiky tak, aby bylo v plné míře respektováno právo občanů na rovnost ochrany soukromého vlastnictví ve vztahu k těžebním společnostem. Senát také považuje případnou realizaci požadavků petice č. 11/05 Občanského sdružení Naše Beskydy - Za zrušení a zasypání Dolu Frenštát bez souhlasu vlastníka za zásah do jeho vlastnických práv, který omezuje svobodné rozhodování o jeho majetku nad rámec garantovaný právním řádem České republiky a doporučuje zachovat nerostné bohatství v této lokalitě v nedotčené formě pro další generace. V neposlední řadě Senát apeluje na všechny zainteresované subjekty, aby při přípravě a realizaci zásahů v uvedeném území bylo plně respektováno právní postavení účastníků správních řízení, včetně dotčených územně samosprávných celků, vlastníků nemovitostí a práva na příznivé životní prostředí.

Na téže schůzi Senát projednal ipetici k etické výchově mladé generace /senátní tisk č. 153/, když v usnesení č. 347 konstatoval, že etická výchova mladé generace ve školách je nezbytnou částí výchovného procesu, na níž musí mít škola - vedle funkční rodiny - významný podíl. Podcenění mravní složky výchovy je nedostatkem, který bolestivě postihuje mladou generaci s důsledkem rizikového chování mladých, což se promítá přirozenou cestou i do dospělé populace; v základním a středním vzdělávání je etická výchova zastoupena mimo jiné v obsahu předmětu občanská výchova. Cílem výuky etické výchovy je mimo jiné, aby si žáci osvojili mravní a právní normy jako předpoklad mezilidského a společenského soužití. Základní postoje a hodnotovou orientaci nezbytnou pro život, naučili se orientovat v rozmanitých situacích osobního, citového, rodinného, pracovního a občanského života a při utváření vztahů k druhým lidem a ke společenstvím. Senát podporuje nový kurikulární dokument MŠMT ČR - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, ve kterém bude etická výchova zřetelně zastoupena, a to především ve vzdělávacím oboru Člověk a společnost a v průřezových tématech Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova, a stávající pedagogické dokumenty MŠMT ČR v oblasti středního vzdělávání, tzn. v gymnaziálním a odborném vzdělávání, které mají složku etické výchovy obsaženu ve školním kurikulu všech oborů vzdělávání, a to v různé podobě a v různém pojetí podle toho, o jaký obor vzdělání se jedná. Dále Senát požádal Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby v pedagogicko organizačních opatřeních, které vydává pro každý školní rok, doporučilo ředitelům škol věnovat zvýšenou pozornost etické výchově a zařazovat etickou výchovu jako významnou součást výchovy a vzdělávání dětí a mládeže do každodenní výuky v základních a středních školách, a doporučilo vysokým školám - pedagogickým fakultám a dalším státním subjektům zabývajícím se výchovou pedagogů, zařazení etické výchovy do studijního programu.

V květnu 2006 Senát projednal petici za obranu zdravotní péče /senátní tisk č. 358/. Ve svém usnesení č. 492 senátoři zdůraznili, že sdílí obavy více než čtvrt milionu petentů ze zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče, zejména o vážně a chronicky nemocné občany. Konstatoval, že dával opakovaně při projednávání jednotlivých zákonů najevo nesouhlas s tím, aby komplexní změny zákonů byly přijímány bez zdůvodnění a odborné diskuse na půdě výborů Poslanecké sněmovny. Odmítl také praxi přijímání účelových, nesystémových změn, které nevedou k efektivnímu využívání zdrojů a zvyšování kvality zdravotní péče.

Senátoři

Na říjnové schůzi pak byly projednány tři petice:

Po projednání první z nich, petice www.zrusmekomunisty.cz /senátní tisk č. 154/ Senát usnesením č. 550 doporučil senátorkám a senátorům připravit návrh senátního návrhu novely trestního zákona ve vztahu k symbolům dvou totalit - komunismu a nacismu. Dále Senát zřídil Dočasnou komisi Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy, která bude ustavena podle zásady poměrného zastoupení a v souladu s § 43 Jednacího řádu Senátu.

Druhou projednávanou peticí byla petice k reality show /senátní tisk č. 246/, kterou Senát vzal na vědomí a třetí pak petice proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko /senátní tisk č. 359/, v jejímž případě usnesením č. 555 konstatoval, že rozhodnutí o vedení trasy rychlostní komunikace je plně v kompetenci samosprávných orgánů Jihomoravského kraje, města Brna a dotčených obcí.

VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

Senát se může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. V roce 2006 se konalo jedno veřejné slyšení Senátu, ostatní veřejná slyšení se konala na úrovni výborů.

Tématem 9. veřejného slyšení, které Senát uspořádal dne 28. listopadu 2006 bylo „PRÁVNÍ POSOUZENÍ VYHÁNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH RODIN Z PŮDY V 50. LETECH MINULÉHO STOLETÍ“. Cílem bylo připomenutí zástupcům veřejné správy doposud neřešenou otázku zničení lidských osudů v 50. letech minulého století a posouzení právních a legislativních možností šetřit tyto události jako zločiny proti lidskosti.

Senátoři k vystoupení přizvali zástupce Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděždu Kavalírovou; Mgr. Otakara Raulíma; JUDr. Josefa Plocka; historika Dr. Karla Jecha; děkana Filosofické fakulty UK Praha PhDr. Michala Stehlíka, PhD.; nejvyšší státní zástupkyni JUDr. Renátu Veseckou, ministra spravedlnosti ČR JUDr. Jiřího Pospíšila; ministryni zemědělství ČR MVDr. Milenu Vicenovou a předsedu Asociace soukromého zemědělství ČR Ing. Stanislava Němce.

Mezi pozvanými účastníky, kteří vystoupili v rozpravě, byli dále poslanci Parlamentu České republiky; zástupci justice; zástupci státního zastupitelství; zástupce Ministerstva vnitra ČR; zástupce Policie ČR; zástupci Konfederace politických vězňů ČR a zástupci některých nevládních organizací (Český helsinský výbor; Pražský akademický klub; Společnost Jana Masaryka; PEN klub a Sdružení bývalých politických vězňů)

Pod odkazem je k dispozici Protokol z tohoto veřejného slyšení se zaznamenanými vystoupeními v rozpravě a písemně předloženými zprávami a návrhy.

Senátoři

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Na své 12. schůzi v červnu 2006 se Senát zabýval na konci března předloženou Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2005 /senátní tisk č. 353/ a vzal ji na vědomí.

Ombudsman

Na 14. schůzi pátého funkčního období Senát svým usnesením č. 527 /senátní tisk č. 380/ ze dne 5. října 2006 navrhl na funkci Veřejného ochránce práv pana Otakara Motejla a paní Jitku Seitlovou a na funkci zástupce Veřejného ochránce práv paní Jitku Seitlovou.

Mezi kandidáty byl i bývalý senátor Jan Ruml.

Jan Ruml

Druhého kandidáta na zástupce Veřejného ochránce práv Senát zvolil na následující 15. schůzi dne 2. listopadu 2006 /senátní tisk č. 391/. Stal se jím pan Jan Litomiský.

Poslanecká Sněmovna následně rozhodla, že Veřejným ochráncem práv se opět stal pan Otakar Motejl (pro jeho zvolení bylo 99 poslanců a poslankyň) a jeho zástupcem paní Jitka Seitlová (pro její zvolení bylo 100 poslanců a poslankyň)

ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Na 12. schůzi Senát také projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2005 /senátní tisk č. 354/, která byla Senátu předložena na konci února a vzal tuto zprávu na vědomí.

Senátoři

DALŠÍ DOKUMENTY ČI INFORMACE PROJEDNÁVANÉ SENÁTEM

Na své první schůzi v roce 2006 projednal Senát Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky /senátní tisk č. 61/, jehož navrhovatelem byla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková. Senát tento materiál vzal na vědomí usnesením č. 336 dne 2. 2. 2006.

V březnu Senát projednal a následně vzal na vědomí Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2005 /senátní tisk č. 151, usnesení č. 382/, kterou přednesl ministr životního prostředí Libor Ambrozek a

Senátoři

V dubnu 2006 na 11. schůzi Senát za účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala a generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Jana Komárka projednal Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu Správa železniční dopravní cesty s. o. /senátní tisk č. 303/. Senát jej vzal na vědomí a požádal Stálou komisi Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury ve spolupráci se zástupci Nejvyššího kontrolního úřadu připravit návrh právní úpravy vzájemných vztahů Parlamentu České republiky a Nejvyššího kontrolního úřadu s cílem zajistit účelnější nakládání s výsledky kontrolní činnosti tohoto úřadu.

Na své 14. schůzi v listopadu 2006 se Senát zabýval činností Českého telekomunikačního úřadu za rok 2005, když projednával jeho výroční zprávu /senátní tisk č. 365/, kterou vzal na vědomí.

Senátoři

Na této schůzi Senát přijal také usnesení k vývoji situace vztahu mezi Gruzií a Ruskou federací, ve kterém vyjádřil znepokojení nad eskalací napětí mezi Gruzií a Ruskou federací a nad opatřeními, které přijala Ruská federace proti Gruzii i nad jejími ekonomickými, politickými a humanitárními důsledky. Senát podporuje opatření vedoucí ke spolupráci mezi Gruzií a Ruskou federací, odsuzuje snahy zdiskreditovat mladý demokratický systém Gruzínské republiky a podporuje snahy soustředit se na dosažení mírového řešení konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii při plném respektování suverenity a územní celistvosti Gruzie.

Na 15. schůzi, která byla poslední schůzí v 5. funkčním období, Senát vyslechl vedle zpráv o činnosti komisí Senátu a stálých delegací v meziparlamentních organizacích také Zprávu předsedy Senátu o činnosti Senátu v 5. funkčním období a vzal ji na vědomí.

Na poslední schůzi v roce 2006, kterou byla 2. schůze Senátu v 6. funkčním období, Senát svým usnesením odmítl snahy zpochybňovat a popírat holokaust a nesouhlasil s konáním konference, kterou ve dnech 11. a 12. prosince 2006 v Teheránu uspořádal Ústav pro politická a mezinárodní studia iránského Ministerstva zahraničních věcí, zároveň vyjádřil obavu, že pokud se nesetkají s rozhodnou vlnou odporu v celém světě, budou antisemitští extrémisté své provokace dále stupňovat. Toto usnesení bylo následně rozesláno všem prostřednictvím velvyslanectví v České republice všem Parlamentům světa.

Posledním usnesením v roce 2006 pak Senát vyjádřil hluboké znepokojení výrokem libyjského soudu ze dne 19. 12. 2006 odsuzujícím k trestu smrti pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře, kteří byli obviněni ze záměrného šíření HIV. Současně požádal zákonodárný sbor Libye, aby prozkoumal všechny možnosti, které by s ohledem k výše uvedeným skutečnostem vedly k okamžitému zrušení rozsudku a propuštění všech bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře

Senátoři

INFORMACE A ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 43 ÚSTAVY ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Senátoři

V roce 2006 Senát projednal a vyslovil souhlas se dvěma návrhy na vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí resp. s návrhy na pobyt ozbrojených sil cizích států na území ČR:

Senátní tisk č. 236
vládní návrh na vyslání kontingentu speciálních sil resortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu; Senát se tímto návrhem zabýval na své 9. schůzi dne 2. 2. 2006 a vyslovil s tímto návrhem souhlas.
Senátní tisk č. 386
vládní návrh působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2007; Senát tento návrh projednal na své 14. schůzi dne 2.11. 2006 a vyslovil s ním souhlas.

Dále vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

Senátní tisk č. 188
Informace vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 3. čtvrtletí 2005
Senátní tisk č. 318
Vládní návrh na zapojení České republiky do 7. rotace Sil rychlé reakce Organizace Severoatlantické smlouvy
Senátní tisk č. 263
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červenec - prosinec 2005
Senátní tisk č. 326
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 4. čtvrtletí 2005
Senátní tisk č. 327
Rozhodnutí vlády ČR o přeletech a přistáních letadel ozbrojených sil Gambijské republiky na území České republiky v roce 2006
Senátní tisk č. 366
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. čtvrtletí 2006
Senátní tisk č. 367
1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2006
Senátní tisk č. 372
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období leden - červen 2006
Senátní tisk č. 378
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. čtvrtletí 2006
Senátní tisk č. 385
Rozhodnutí vlády ČR o vyslání kontingentu Armády České republiky k zajištění bezpečnosti summitu Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v Rize.

ORGÁNY SENÁTU

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Pozn.: u výborů a komisí jsou uvedeny údaje za celý rok 2006, nejprve od 1. ledna 2006 do 28. listopadu 2006, tedy za část 5. funkčního období adále od 29. listopadu 2006 do 31. prosince 2006, tedy za část 6. funkčního období.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu, od počátku 5. funkčního období bylo členem dalších 10 senátorek a senátorů včetně 1 předsedkyně a 4 předsedů senátorských klubů. Organizační výbor přijal celkem 150 usnesení, z toho 14 v 6. funkčním období, a to na 27 schůzích, z nichž 2 se konaly v 6. funkčním období.

Mandátový a imunitní výbor Senátu přijal celkem 7 usnesení, z toho 2 v 6. funkčním období, a to na 7 schůzích, z nichž 2 se konaly v 6. funkčním období. Výbor také projednal 1 návrh ústavního zákona a vyjádřil se k aplikovatelnosti zákona č. 238/1992 Sb., o střetu zájmů, v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu.

Ústavně-právní výbor přijal celkem 61 usnesení, z toho 7 v 6. funkčním období, projednal 45 návrhů zákonů a 5 mezinárodních smluv, a to na 15 schůzích, z nichž 3 se konaly v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil 1 výjezdní zasedání a 1 seminář.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal celkem 198 usnesení, projednal 62 návrhů zákonů a 14 mezinárodních smluv, a to na 23 schůzích, z nichž 1 se konala v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil 2 výjezdní zasedání a 10 konferencí či seminářů.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal celkem 68 usnesení, z toho 7 v 6. funkčním období, projednal 34 návrhů zákonů, zprávu o životním prostředí ČR v roce 2004, 2 mezinárodní smlouvy, 4 legislativní akty EU, a to na 20 schůzích, z nichž 3 se konaly v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil celkem 3 výjezdní zasedání, z nichž 1 v 6. funkčním období. Výbor uspořádal také 4 semináře či veřejná slyšení, přičemž 1 se konalo již v 6. funkčním období.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice přijal celkem 121 usnesení, z toho 12 v 6. funkčním období, projednal 26 návrhů zákonů, 5 mezinárodních smluv a 4 petice posléze projednávané Senátem, a to na 17 schůzích, z nichž 2 se konaly v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil celkem 3 výjezdní zasedání, 1 v 6. funkčním období a 15 konferencí či veřejných slyšení.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal celkem 117 usnesení, z toho 17 v 6. funkčním období, projednal 13 návrhů zákonů, 31 mezinárodních smluv a 11 informací vlády, a to na 16 schůzích, z nichž 3 se konaly v 6. funkčním období. Výbor uspořádal také 5 konferencí či seminářů.

Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal celkem 175 usnesení, z toho 22 v 6. funkčním období, projednal 21 dokument EU, 12 návrhů zákonů, 2 mezinárodní smlouvy, a to na 26 schůzích, z nichž 3 se konaly v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil 1 výjezdní zasedání a 5 konferencí.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal celkem 42 usnesení, z toho 5 v 6. funkčním období, projednal 19 návrhů zákonů a 2 mezinárodní smlouvy, a to na 17 schůzích, z nichž 2 se konaly v 6. funkčním období. Dále výbor uskutečnil 1 výjezdní zasedání. Výbor uspořádal 6 seminářů či konferencí.

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Senát stanoví komisím při jejich zřízení úkoly, o jejichž plnění komise každoročně Senát informují. Se zprávami o činnosti za rok 2006 zástupci komisí vystupovali na 15. schůzi Senátu v listopadu 2006, tedy v závěru 5. funkčního období /senátní tisk č. 403/.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata.

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

Složení těchto delegací pak naleznete pod příslušnými odkazy v jejich názvu.

Na 15. schůzi Senátu v 5. funkčním období dne 16. listopadu 2006 byla podána zástupci jednotlivých stálých delegací informace o činnosti stálých delegací za 5. funkční období /senátní tisk č. 402/. Senát vzal tuto informaci na vědomí.

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU V ROCE 2006

přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty

Senát na pozvání předsedy Senátu navštívily v roce 2006 dvě zahraniční delegace - v květnu Senát navštívila delegace v čele s předsedou Senátu Filipínské republiky Franklinem M. Drillonem. V září 2006 byla přijata delegace Senátu Jordánského hášimovského království, vedená jeho prvním místopředsedou Taherem als Masriem.

V únoru 2006 se konal dvoudenní summit představitelů parlamentů zemí Visegradské čtyřky. Na závěr summitu byla podepsána společná deklarace, která vyzývá k ukončení přechodného omezení pohybu pracovních sil z nových do některých starších členských zemí Evropské unie. Deklarace byla předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou odeslána do Bruselu. Kromě podepsané deklarace, jejíž význam pro Evropskou komisi podtrhl i přítomný eurokomisař Vladimír Špidla, se představitelé parlamentů Visegradské čtyřky zabývali rovněž vlivem národních parlamentů na implementaci evropského práva do národních legislativ. Pražského summitu představitelů parlamentů V4 se zúčastnili: Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR, Lubomír Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Gábor Világosi, místopředseda Národního shromáždění Maďarské republiky, Marek Jurek, předseda Sejmu Polské republiky, Ryszard Legutko, místopředseda Senátu Polské republiky, Viliam Veteška, místopředseda Národní rady Slovenské republiky a Vladimír Špidla, člen Evropské komise pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti.

Ve dnech 30. března až 1. dubna 2006 se v Senátu konalo zasedání Výboru pro kulturu, vědu a vzdělání Parlamentního shromáždění Rady Evropy akolokvium „Autonomie a odpovědnost univerzit ve 21. století“.

U příležitosti 10. výročí existence Senátu Parlamentu České republiky se ve dnech 28. a 29. září 2006 uskutečnilo v Praze mimořádné zasedání Asociace evropských Senátů sdružující šestnáct horních komor evropských parlamentů na téma „Horní komory Parlamentů a jejich funkce v 21. století“.

Zasedání

Senát ČR v čele s předsedou Senátu P. Sobotkou přijal v roce 2006 kromě toho celkem 13 zahraničních návštěv, delegace v čele s jednotlivými místopředsedy Senátu dalších 21 zahraničních hostů. Předseda Senátu se setkal celkově s 36 velvyslanci, místopředsedové Senátu ČR přijali celkem 4 velvyslance. V roce 2006 se také uskutečnilo každoroční novoroční setkání s velvyslanci zahraničních zemí akreditovanými v České republice a pravidelné srpnové setkání s vedoucími zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

Členové výborů a komisí Senátu přijali v roce 2006 celkem 46 zahraničních návštěv.

V březnu 2006 byla uskutečněna oficiální návštěva delegace Senátu ČR v čele s předsedou Senátu P. Sobotkou ve Filipínské republice a Malajské federaci. V říjnu 2006 byla v čele s předsedou Senátu vyslána senátní delegace do ruského Volgogradu a do Gruzie. Předseda Senátu P. Sobotka dále uskutečnil v průběhu roku 2006 7 zahraničních cest. V tomto roce bylo také uskutečněno 20 zahraničních cest vedených nebo přímo uskutečněných místopředsedy Senátu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili v kalendářním roce 2006 10 zahraničních cest a výbor přijal v tomto roce 19 zahraničních delegací.

Členové Výboru pro záležitosti evropské unie uskutečnili v roce 2006 12 zahraničních cest a delegace výboru přijaly 10 zahraničních návštěv.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili 2 zahraniční cesty a přijali 2 zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnili v průběhu roku 2006 2 zahraniční cesty a přijali 6 zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily 2 zahraniční cesty a výbor přijal v roce 2006 1 zahraniční delegaci.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily 11 zahraničních cest a výbor navštívily 4 zahraniční delegace.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovala 1 zahraniční cestu a výbor zároveň přijal 1 zahraniční návštěvu.

Delegace Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova a Stálé komise Senátu pro práci kanceláře Senátu absolvovaly každá 1 zahraniční cestu.

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, stejně jako Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekuovaných běloruským režimem přijaly v průběhu roku 2006 každá 1 zahraniční návštěvu.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnili 31 cestu - členové delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 7 cest, členové delegace do Středoevropské iniciativy 1 zahraniční cestu, členové delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy 12 cest, členové delegace do Parlamentního shromáždění NATO 3 cesty, členové delegace do Meziparlamentní unie 1 cestu a členové delegace do Shromáždění ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu - 6 zahraničních cest a také člen delegace do Euro-středozemského parlamentního shromáždění se zúčastnil 1 zahraniční cesty.

Z přijetí zahraničních návštěv uskutečněných v roce 2006 vybíráme následující:

V první polovině ledna 2006 se uskutečnilo setkání předsedy Senátu P. Sobotky s prezidentem Maďarské republiky L. Sólyom spolu s 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem, místopředsedou Senátu E. Outratou, předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost J. Jařabem, předsedkyní Mandátového a imunitního výboru H. Rögnerovou a místopředsedkyní Výboru pro záležitosti Evropské unie A. Gajdůškovou.

Návštěva

Místopředseda Senátu Edvard Outrata přijal 15. února 2006 bývalého prezidenta Republiky Makedonie Kiro Gligorova. Při setkání se projednávaly otázky spojené s tradicí česko-jugoslávských vztahů. Hovořilo se také o začleňování Makedonie do Evropské unie a o situaci v balkánském regionu.

Návštěva

První místopředseda Senátu Petr Pithart přijal 16. února 2006 předsedu vlády Bulharské republiky Sergeje Staniševa. Hlavním tématem jednání byl plánovaný vstup Bulharska do Evropské unie v roce 2007 a stabilizační role Bulharska v regionu. Po přijetí promluvil Sergej Stanišev na téma vstupu Bulharska do Evropské unie před odbornou veřejností v Hlavním sále Valdštejnského paláce.

Návštěva

V průběhu přijetí předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy René van der Lindena, které se uskutečnilo v rámci 24. schůze Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dne 22. února 2006, předal předseda výboru Josef Jařab usnesení Senátu podporující návrh rezoluce PS RE „Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů“. Hovořilo se mj. o prioritách Rady Evropy pro nejbližší budoucnost, mezi které patří nadále především posilování demokracie a ochrana lidských práv. Důvodem návštěvy René van der Lindena v Praze byla konference věnovaná politickému a společenskému vývoji v Bělorusku. Předsedu Parlamentního shromáždění Rady Evropy René van der Lindena přijal také předseda Senátu P. Sobotka.

Ve dnech 15. a 16. března se pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky uskutečnila osmá Evropská konference členů národních parlamentů o informačních a komunikačních technologiích. Tématem bylo využití technologií v parlamentarismu s důrazem na eGovernment a eDemokracii. Konference se zúčastnilo na 80 zástupců parlamentů z celkem 18 zemí evropského kontinentu.

Návštěva

Předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig spolu s dalšími členy přijal 31. března 2006 místopředsedu Evropské komise a evropského komisaře pro podnikání a průmysl Güntera Verheugena. EU-Komisař Verheugen v ČR zahájil konzultace k možnostem dalšího rozvoje hospodářství EU a vytváření nových pracovních míst v evropském prostoru. Delegace rovněž diskutovaly o zřízení Evropského technologického institutu a uplatňování demokratických principů ve strukturách EU.

Dne 5. dubna 2006 přijal předseda Senátu Přemysl Sobotka předsedu vlády Republiky Makedonie V. Bučkovského. Při setkání se projednávaly otázky spojené s případným vstupem Makedonie do NATO v roce 2008. Zároveň se jednalo o budoucím vstupu Makedonie do Evropské unie a o situaci na Západním Balkáně, zejména o úloze Makedonie v řešení kosovské otázky.

Návštěva

Dne 4. července 2006 přijal místopředseda Senátu PČR Jiří Liška čínskou delegaci vedenou předsedou Stálého výboru Shromáždění lidových zástupců provincie Liaoning panem Cui Wenxinem. Setkání se zúčastnili také J.E. paní Huo Yuzhen, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR, Soňa Paukrtová, místopředsedkyně Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jeho člen Jan Nádvorník.

Návštěva

Místopředseda Senátu Petr Smutný přijal 31. srpna 2006 zástupce Čínské asociace pro ochranu a rozvoj tibetské kultury v čele s jejím stálým radou panem Tu Budanem. Delegaci doprovázela velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR paní Huo Yuzhen. Během přijetí Tu Budan vysvětlil pozici budhistické víry a klášterů v ČLR a regionální politiku vlády ČLR vůči provinciím jako je např. Tibet. Během diskuse se projednával i vliv stavby železnice na autonomii Tibetu.

Návštěva

Předseda Senátu Přemysl Sobotka přivítal 19. září 2006 Jeho Veličenstvo krále Norodoma Sihamoniho, krále Kambodže, který byl v ČR na státní návštěvě.

Návštěva

Na pracovní snídani se 6. října 2006 sešel s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou Pavol Paško, předseda Národní rady Slovenské republiky. Hlavním tématem jednání byl společný postup států Visegrádské čtyřky při řešení problémů se vstupem nových členských států Evropské unie do schengenského prostoru, který chce EU posunout až na rok 2009 namísto původně dohodnutého termínu v říjnu 2007. Slovenská delegace projevila rovněž zájem o zkušenosti činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. „Nabídli jsme slovenským kolegům naše zkušenosti z desetileté práce této komise“, řekl Přemysl Sobotka. Oba představitelé zároveň potvrdili nadstandardní a bezproblémové vztahy obou zemí.

Návštěva

Předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal 10. října 2006 běloruského opozičního politika Aliaksandra Milinkieviče. V průběhu přijetí poděkoval běloruský opoziční politik za podporu, které se z české strany dostává nejen jemu, ale například i mnoha běloruským studentům. Následující diskuze se týkala například problematiky víz pro běloruské občany, vztahů s Ruskem, nebo dalších možností pomoci Bělorusku a jeho občanům.

S generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem se setkal předseda Senátu Přemysl Sobotka 30. října 2006. Po bilaterálním jednání s předsedou Senátu přednesl generální tajemník Severoatlantické aliance přednášku na téma blížícího se zasedání NATO v lotyšské Rize, které se zúčastnili členové vlády, senátoři, poslanci a představitelé zastupitelských misí v Praze.

Návštěva

Oběd na počest prezidenta Chorvatské republiky Stjepana Mesice uspořádal místopředseda Senátu Jiří Liška za účasti místopředsedy Senátu Edvarda Outraty a senátora Jiřího Štětiny 13. listopadu 2006. Politici projednávali otázky spojené s budoucí integrací Chorvatska do euro-atlantických struktur. Široce se diskutovalo také o turismu a vzájemných investicích.

Návštěva

SENÁT A VEŘEJNOST

V roce 10. výročí ustavení Senátu vyvrcholil dlouhodobý trend otevírání se sídla Senátu veřejnosti.

V průběhu celého roku bylo uskutečněno celkem 579 prohlídek s odborným výkladem zejména pro skupiny školáků a dále pro oficiální návštěvy Senátu, jeho výborů, klubů nebo senátorů včetně zahraničních hostů v celkovém počtu 17 326 osob. Intenzivní zájem o návštěvu historických prostor Valdštejnského paláce byl i o víkendech, kdy jsou tyto prostory zdarma přístupny. Během nich navštívilo Senát celkem 62 270 návštěvníků. Ve Dnech otevřených dveří konaných v roce 2006 dvakrát navštívilo Valdštejnský palác 7000 návštěvníků. Celkově se prohlídek v Senátu zúčastnilo 86 596 osob, tj. průměrně v jednom měsíci více než 7200 osob.

Dne 31. března 2006 bylo otevřeno Informační centrum Senátu, které uceleným způsobem podává informace o veškerém dění ve Valdštejnském paláci a o činnosti Senátu a jeho orgánů, zodpovídá dotazy včetně telefonických. Infocentrum je vybaveno moderní obrazovou a zvukovou technikou, jsou zde k dispozici informační a propagační materiály i senátní tisky. Od začátku provozu Informační centrum navštívilo přes 4000 zájemců, z nichž velká část jsou cizinci.

Veřejnost

V srpnu byla na I. nádvoří Valdštejnského paláce otevřena stálá expozice o dějinách parlamentarismu pod názvem „Obrazový průvodce dějinami stavovství a parlamentarismu v českých zemích“. Texty, doplňované řadou vyobrazení významných osobností, událostí a dobových dokumentů, provázejí čtenáře staletým vývojem reprezentativních shromáždění od dvorských sjezdů přes zemské sněmy až po moderní parlamenty. Každá ze čtrnácti desek je opatřena anglickým shrnutím, dvojjazyčné jsou rovněž popisky fotografií, obrazů a ilustrací.

Veřejnost
Veřejnost

Od 26. října 2006 do 12. ledna 2007 proběhla v historických prostorách Valdštejnského paláce výstava „Parlament v zrcadle času“, která se věnovala především významným událostem, dokumentům a osobnostem vývoje domácího parlamentarismu druhé poloviny 19. století a první třetiny století dvacátého, ale přiblížila i všední život tehdejších poslanců, podobu volebních kampaní či parlamentních obstrukcí. Své cenné exponáty zapůjčilo Národní muzeum, Národní archiv, Moravské zemské muzeum, Památník národního písemnictví, Masarykův ústav Akademie věd ČR, Archiv Hlavního města Prahy či soukromí majitelé. Výstava byla také zaznamenána formou dokumentárního filmu

Veřejnost
Veřejnost

KONFERENCE A SEMINÁŘE

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2006 se takovýchto akcí uskutečnilo 165. Z nich uvádíme následující:

5. 1.
Konference „Legislativa těžby nerostných surovin v ČR, přínosy a dopady“ - Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
11. 1.
Seminář „Výhody a úskalí nového trestního kodexu“ - Ústavně-právní výbor
27. 1.
Slavnostní shromáždění u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Konference, semináře, setkání
31. 1.
Setkání vítězů soutěže Vesnice roku 2005 - Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova
31. 1. - 1. 2.
Mezinárodní seminář „Obnovitelné zdroje energie - šance a výzva“ - Senátorský klub KOD ve spolupráci s klubem SNK
22. 2.
Konference „Hodnoty EU - solidarita a rovnost“ - senátorka A. Gajdůšková
25. 2.
Seminář „Rozvoj turistiky v ČR po vstupu do EU“ - 1. místopředseda Senátu P. Pithart
28. 2.
Seminář „20 let od havárie Černobylu - fakta a souvislosti“ senátorka J. Seitlová
Konference, semináře, setkání        Konference, semináře, setkání
6. 3.
Konference „Rozvoj progresivních informačních technologií“ - místopředseda Senátu E. Outrata
7. 3.
Konference „Současná situace v Čečensku a podmínky pro zahraniční pomoc“ - senátor J. Štětina
9. 3.
Shromáždění „Klubu Českých hlav“ - Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
13. 3.
Konference „Dopravní problémy na Praze-západ a Praze-východ“ - senátor J. Oberfalzer
15.-16. 3.
Meziparlamentní „EPRI conference“ - Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky
28. 3.
Seminář „Obce a struktura jejich příjmů“ - Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova
Konference, semináře, setkání
3. - 4. 4.
VII. mezinárodní konference „Rodinná politika jako podpora angažovaného rodičovství“ - Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku
4. 4.
Mezinárodní konference „Arménská genocida“ - senátor J. Štětina
6. - 8. 4.
Evropské diskusní fórum o kultuře - senátor V. Jehlička
13. 4.
Konference „Efektivní stát - partner podnikatelů“ - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
18. 4.
Diskusní seminář „Turecko a Evropa“- Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Konference, semináře, setkání        Konference, semináře, setkání
20. 4.
Konference „eGovernment“ - senátor J. Zlatuška
26. 4.
Seminář „ČR v procesu evropské integrace“ - senátorka H. Rögnerová
3. 5.
Seminář „Životní prostředí v České republice 1989-2004“ (Proč už nejsme černým srdcem Evropy?)
9. 5.
Konference „Evropa lidí - budoucnost evropské kvality života?“ -senátorka A. Gajdůšková
10. 5.
Mezinárodní seminář „Projekty VII. Plánu rozvoje vědy a technologie EU“ - Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
10. 5.
Prezentace knihy „Prezident Beneš v Anglii“- Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
15. 5.
Kulatý stůl „Podmínky používání opatření omezující pohyb osob na základě § 89 zákona o sociálních službách“ - senátorka D. Filipiová
15. 5.
Oslavy světového dne Červeného kříže - předseda Senátu P. Sobotka
15. 5.
Slavnostní udílení ceny Olgy Havlové 2006 - předseda Senátu P. Sobotka
16. 5.
Veřejné slyšení „Současné problémy péče o kulturní dědictví“ - Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
16. 5.
Mezinárodní seminář „Den Ústavu paměti národa“ - Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
18. 5.
Seminář „Zákon o Ústavním soudu po třinácti letech: vznik, vývoj, problémy a úvahy de lege ferenda“ - Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury
24. 5.
Mezinárodní konference „Evropské fondy a Česká republika“ - senátor Z. Bárta
26. 5.
Mezinárodní konference „Češi a Belgičané před minulostí: Dějiny v zrcadle“ - 1. místopředseda Senátu P. Pihart
30. 5.
Křest knihy „Právo na sebeobranu“ - senátor J. Hadrava
6. 6.
Konference „Změny v českém systému administrace Strukturálních fondů EU pro období 2007-20013“ - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
Konference, semináře, setkání
7. 6.
Seminář „Podnik, podnikatelé a stát“ - místopředseda Senátu P. Smutný
13. 6. - 17. 6.
7. ročník Mezinárodního hudebního festivalu česko-německo-židovské kultury „9 Bran“ - předseda Senátu P. Sobotka
16. 6.
Konference „Ochrana manželství a rodiny v právním prostoru Evropské unie“ - Výbor pro záležitosti Evropské unie
13. 7.
Retro Prague 2006
Konference, semináře, setkání
19. 7.
Diskusní fórum „Svobodné volby nebo úřednická vláda“ - předseda senátu P. Sobotka
21. - 22. 9.
Mezinárodní konference „Týden zahraničních Čechů“ - Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
Konference, semináře, setkání
27. 9.
Seminář „Problematika odkanalizování obcí“ - Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
3. 10.
Konference „Společná zemědělská politika v kontextu finanční perspektivy EU v letech 2007 - 2013“ - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
Konference, semináře, setkání
3. 10.
Seminář „Zhodnocení aplikace novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vytipování problémových oblastí pro jeho změnu“ - Podvýbor pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu
17. 10.
Veřejné slyšení na téma „Celková přestavba a rozšíření Ústřední čističky odpadních vod Praha na Císařském ostrově v Praze“- Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
26. 10.
Mezinárodní konference „Soudní exekuce - praktické zkušenosti a budoucnost v regionu států střední a východní Evropy“ - předseda Senátu P. Sobotka
Konference, semináře, setkání
10. 11.
Konference „Evropská unie po období reflexe - co bude následovat?“ - Výbor pro záležitosti Evropské unie
21. 11.
Konference „Připravenost České republiky na EURO“ - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
28. 11.
Slavnostní setkání účastníků Olympijských her v Melbourne a Cortine d´Ampezzo v roce 1956 - předseda Senátu P. Sobotka
7. 12.
3. mezinárodní fórum o účasti veřejnosti v rozhodování veřejné správy a principu Partnerství - Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
12. 12.
Mezinárodní konference „E-Government v ČR“ - předseda Senátu P. Sobotka
Konference, semináře, setkání

KONCERTY

Pro návštěvníky Valdštejnské zahrady bylo v rámci tzv. Kulturního léta u příležitosti 10. výročí ustavení Senátu připraveno celkem 15 koncertů, které probíhaly června do září. V sobotu 23. září se pak konalo hojně navštívené setkání občanů se senátory. Koncerty probíhaly v průběhu celého roku také v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Jednalo se například o tyto:

28. 3.
Koncert „Jihoamerické rytmy“
18. 4.
Benefiční koncert klasické hudby v rámci projektu „Srdce na dlani“ - senátor J. Vaculík
19. 4.
Koncert z komorního cyklu Ambassadors Concert Series - mpř. Senátu E. Outrata
Koncert     ;   Koncert
19. 9.
Setkání Pražanů a návštěvníků Prahy - koncert Smíchovské komorní filharmonie
4. 10.
Koncert z cyklu „Malostranské komorní slavnosti 2006“
15. 11.
Závěrečný slavnostní koncert k 10. výročí Senátu Parlamentu České republiky
Koncert
14. 12.
Koncert u příležitosti ukončení finského předsednictví EU
19. 12.
Tradiční vánoční setkání spojené s koncertem

VÝSTAVY

Výstavy se v prostorách Senátu konají zpravidla v Předsálí Jednacího sálu. V roce 2006 proběhlo celkem 9 výstav. V únoru to byla výstava „Šenovské sklo plné života“, v březnu pak výstava obrazů Slávky Štrbové s názvem „Cesty“. V květnu proběhla výstava „Obrazy Davida Ištoka“, na kterou navázala výstava díla M. Vitanovského „Česká státnost“. V Senátu se konala také výstava „S dřevomorkou na startu“. Ve Valdštejnské zahradě pak měla veřejnost možnost shlédnout výstavu „Onkologie v obrazech“. V září proběhla výstava „Himaláj 1000 až 8848“.

Výstava

V říjnu vystavoval své fotografie senátor Josef Zoser.

Výstava

Poslední výstavou roku 2006 byla „Česká zahrádka“ Miloše Michálka.

Výstava