Zpráva o činnosti Senátu za rok 2007

Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů
od dne 29. listopadu 2006 do 31. prosince 2007

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od začátku 6. funkčního období Senátu.

V pravidelných volbách konaných ve dnech 20. a 21. října 2006 bylo zvoleno 14 senátorů za ODS, 6 senátorů za ČSSD, 4 senátoři za KDU-ČSL, 1 senátorka byla zvolena za SOS (Stranu pro otevřenou polečnost), 1 NSK (Nezávislí starostové pro kraj) a 1 senátor kandidoval jako nezávislý.

Senátor zvolený ve volebním obvodu č. 5 – Chomutov - Petr Skála (kandidoval jako nezávislý) se 31. ledna 2007 vzdal svého mandátu a v doplňovacích volbách konaných ve dnech 13. a 14. dubna 2007 byl zvolen senátorem pan Václav Homolka (KSČM).

Další doplňovací volby byly vyhlášeny na 27. a 28. dubna 2007 ve volebním obvodu č. 63 – Přerov – poté, co byla senátorka Jitka Seitlová zvolena zástupkyní Veřejného ochránce práv a dne 14. února 2007 složila slib a ujala se funkce neslučitelné s mandátem senátorky. Zvolen byl pan Jiří Lajtoch (ČSSD).

Současné složení senátorských klubů je následující: senátorský klub ODS – 41 členů, senátorský klub ČSSD – 13 členů, senátorský klub KDU-ČSL 11 členů, senátorský klub KOD – 7 členů a senátorský klub SNK – 6 členů, 3 senátoři jsou nezařazení.

LEGISLATIVNÍ PROCES

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 29. listopadu 2006 do 31. prosince 2007.

Zasedání

Ve sledovaném období se konalo 10 schůzí Senátu, které proběhly ve 20 dnech; Senát na nich projednal celkem 75 návrhů zákonů.

Ze 75 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 46 návrhů zákonů. Při projednávání 18 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 10 návrhů zákonů. V 7 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, u dalších 3 návrhů zákonů pak bylo přijato původní znění Poslanecké sněmovny.

V hodnoceném období byl Senátem zamítnut 1 návrh zákon. V opakovaném hlasování setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění a stanovisko Senátu přehlasovala.

Celkem tedy Senát v roce 2007 projednal 75 návrhů zákonů, 46 z nich schválil, u 18 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (vyjádření vůle návrhem zákona se nezabývat má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení), 10 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a 1 návrh zákona zamítl.

Grafické znázornění výsledků projednávání zákonů Senátem v roce 2007

Z 10 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 7 schváleno ve znění Senátu tj. 70% a ve 3 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění tj. 30%.

Grafické znázornění výsledků poměru schválených zákonů ve znění Senátu a ve znění PS u návrhů zákonů vrácených PS

REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Ačkoliv byl rok 2007 na množství zákonů poměrně bohatý, z Poslanecké sněmovny obdrželi senátoři jeden návrh zákona, který vyvolal velký zájem médií, odborné i laické veřejnosti. Díky tomuto návrhu zákona se také stala 8. schůze Senátu jednou z nejsledovanějších schůzí Senátu v roce. Tímto zákonem byl návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů /senátní tisk č. 106/. Nejednalo se o jeden návrh zákona, ale o soubor právních úprav (v rozsahu téměř 200 stran), jejichž společným cílem je dle předkladatele zejména optimalizace příjmů státního rozpočtu, podpora hospodářského růstu a posílení ochrany životního prostředí úpravou ekologických daní; na straně výdajů navržená opatření sledují zastavit vzestup finančních prostředků vynakládaných v sociálním a zdravotnickém systému, který je s ohledem na zvyšující se podíl těchto výdajů na vývoji deficitů veřejných rozpočtů neudržitelný. Sledovaného cíle se má dosáhnout změnami v oblasti právní úpravy daní, včetně zavedení tzv. ekologických daní, právní úpravy téměř všech sociálních systémů (především systému státní sociální podpory, životního a existenčního minima, systému nemocenského pojištění), právní úpravy platů a zaměstnanosti a právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, pojistného na toto zdravotní pojištění a činnosti zdravotních pojišťoven.

O důležitosti tohoto zákona svědčí i to, že projednávání tohoto tisku se zúčastnil nezvykle vysoký počet členů vlády, kteří vystupovali v roli navrhovatelů. Po úvodním slově předsedy vlády Mirka Topolánka dále vystoupili ministr financí Miroslav Kalousek, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Po vystoupení zpravodajů tří senátních výborů, které se tímto návrhem zabývaly (senátora Ivana Adamce, senátora Ivo Bárka a senátora Pavla Sušického) podal senátor Jiří Oberfalzer návrh, aby Senát vyjádřil vůli tímto návrhem zákona se nezabývat a tím uplatnil nejvyšší formu schválení, kterou má Senát k dispozici. Tento návrh byl posléze (byť ne zcela jednoznačně) přijat a Senát tak umožnil postoupení návrhu zákona prezidentu republiky k podpisu.

SENÁTNÍ INICIATIVY

V 6. funkčním období Senát pokračoval v projednávání senátních iniciativ předložených v předchozím funkčním období resp. projednával návrhy zákonů podané v roce 2007. Některé z těchto iniciativ jsou níže uvedeny spolu s informací o vývoji jejich dalšího projednávání. Podrobnější informace naleznete pod odkazem uvedeným pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

Jak již bylo uvedeno v loňské výroční zprávě, v listopadu 2005 byl senátory Jiřím Liškou, Josefem Pavlatou, Alenou Palečkovou, Václavem Jehličkou, Martinem Mejstříkem a dalšími předložen návrh senátního návrhu zákona o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů /senátní tisk č. 185/. Poslanecká sněmovna tento návrh v podobě sněmovního tisku č. 15 dne 2. května 2007 na své 14. schůzi schválila se změnami včetně změny názvu této nově vznikající instituce – Ústav pro studium totalitních režimů. Senát tento návrh zákona projednal jako senátní tisk č. 62 a na své 6. schůzi dne 8. června 2007 schválil. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 181/2007.

Cílem předkládaného zákona je podle jeho preambule vyrovnání se české společnosti s následky totalitních režimů 20. století cestou jejich odhalení a hodnocení. Dosavadní intenzita veřejného snažení ve směru tohoto cíle není považována za odpovídající jeho významu. Příkladem mohou být kilometry archivně nezpracovaných dokumentů pocházejících z činnosti bezpečnostních složek komunistického totalitního režimu. Prostředkem zlepšení se má stát působení Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek.

Senát následně na své 10. schůzi v prosinci 2007 v souladu s tímto zákonem zvolil 6 ze 7 členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Zvoleni byli Patrik Benda, Čestmír Čejka, Ivan Dejmal, Petr Fiala, Naděžda Kavalírová a Michal Stehlík.

Ilustrační foto z jednání

Stejně tak bylo v loňské zprávě pojednáno o návrhu senátního návrhu zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí /senátní tisk č. 149/, který byl dne 5.10.2005 předložen skupinou senátorů v čele se senátorem Jiřím Pospíšilem. Nabytím účinnosti tohoto zákona mají přejít do vlastnictví obcí nezastavěné pozemky, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949 a které ke dni 24. května 1991 vlastnila Česká a Slovenská Federativní republika, pokud jsou nadále ve vlastnictví České republiky a dále drobné stavby a účelové komunikace, kterou jsou s těmito pozemky účelově spojeny. Jako sněmovní tisk č. 14 prošel tento návrh zákona po schválení Senátem 2. i 3. čtením na 15. schůzi Poslanecké sněmovny dne 19. června 2007, nicméně v závěrečném hlasování nebyl schválen.

Na 12. schůzi 5. funkčního období v červnu 2006 byl projednáván návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Schovánka, Josefa Vaculíka a Petra Fejfara, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění /senátní tisk č. 339/ předložený v dubnu 2006. Podstatou tohoto návrhu je změna § 156 odst. 4 obchodního zákoníku, která by po přijetí měla nově upravovat postup pro případ, kdy příslušný orgán odmítne udělit souhlas s převáděním akcií na jméno tak, aby byla respektována práva vlastníka takových akcií a zároveň zajištěno jeho právo na soudní ochranu, pokud by mu byl souhlas odmítnut v případech, kdy k tomu výše uvedený orgán není oprávněn. Jde tedy o důslednější promítnutí paradigmat vlastnictví a následné soudní ochrany, která jsou sdílena, jak Ústavou České republiky, tak Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách a jejím Prvním protokolem, v tomto ustanovení ObZ. Poslanecká sněmovna /sněmovní tisk č. 62/ na své 14. schůzi dne 2. května 2007 návrh zákona ve 3. čtení zamítla.

Ilustrační foto z jednání

V březnu 2007 předložil senátor Martin Mejstřík návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu /senátní tisk č. 39/. Po přikázání a projednání ve výborech vrátil Senát při dalším projednávání na 7. schůzi návrh výborům k novému projednání a následně na 8. schůzi dne 19. září jej Senát schválil. V Poslanecké sněmovně byl projednáván jako sněmovní tisk č. 329 a v 1. čtení, které proběhlo na 23. schůzi dne 29. listopadu 2007, byl návrh zamítnut.

V květnu 2007 předložila senátorka Soňa Paukrtová návrh senátního návrhu zákona o výplatě dodatečných náhrad klientům některých bank, a to v podobě senátního tisku č. 74. Tento návrh zákona má zajistit poskytnutí dodatečné náhrady fyzickým osobám, které byly vkladateli Plzeňské banky, a.s. „v likvidaci“ a Union banky, a.s. „v likvidaci“ za veškeré pojištěné pohledávky z jejich vkladů. Tuto novelu Senát projednal na své 9. schůzi dne 31. října 2007 a zamítl ji.

Na 10. schůzi 6. funkčního období v prosinci 2007 Senát projednával návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 97/, který předložil v červenci senátor Jiří Zlatuška. Tento návrh byl Senátem zamítnut.

Další zákonodárnou iniciativou byl návrh senátního návrhu zákona senátorů Martina Mejstříka, Richarda Sequense, Josefa Novotného, Jana Horníka a Jaromíra Štětiny, kterým se mění zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů, který má formu senátního tisku č. 100. Navrhované změny trestního zákona se dotýkají ustanovení § 260 (podpora antidemokratického hnutí), § 261 (sympatizování s antidemokratickým hnutím) a § 261a (popírání nacistických a komunistických zločinů). Platný trestní zákon v těchto třech ustanoveních pod hrozbou trestu zakazuje všechny formy úmyslného „oživování“ hnutí směřujících k potlačování svobod nebo hlásání skupinové zášti (rasové, třídní apod.). V § 260 se návrhem novely jmenovitě uvádějí (zvýrazňují) komunistické a nacistické hnutí jako příklady antidemokratických hnutí směřujících k potlačení svobod nebo hlásání skupinové zášti. Senát tento návrh na své 12. schůzi v březnu 2008 zamítl.

V roce 2007 pokračovalo projednávání návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Tento návrh byl předložen v září 2006 /senátní tisk č. 379/, v březnu 2007 jej Senát schválil a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 169/. Cílem tohoto návrhu je snaha zúžit dosavadní ústavní úpravu imunity členů Parlamentu ČR a návazně i soudců Ústavního soudu ČR. Podstatou navrhovaných změn je vypuštění ústavních ustanovení, která podmiňují zahájení trestního stíhání u osob požívajících imunity souhlasem příslušné komory Parlamentu ČR a která brání jejich zadržení (viz čl. 27 odst. 4 a 5 a čl. 86 odst. 1 a 2 Ústavy). Poslanecká sněmovna jej v červnu 2007 vrátila Senátu k dopracování. Jako senátní tisk č. 79 Senát tuto novelu schválil v předloženém znění a znovu předložil Poslanecké sněmovně k projednání /sněmovní tisk č. 381/, která jej na 27. schůzi Poslanecké sněmovny v únoru 2008 zamítla.

Ilustrační foto z jednání

Druhým v prosinci projednávaným návrhem byl návrh senátního návrhu zákona Ústavně-právního výboru, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů předložený Ústavně-právním výborem v srpnu 2007 /senátní tisk č. 105/. Předkládaná novela zákona o pozemních komunikacích má jediný cíl, kterým je přenesení dosavadní odpovědnosti vlastníka nemovitosti, která v zastavěném území obce hraniční se silnicí nebo místní komunikací, za škody způsobené závadou ve schůdnosti na přilehlém chodníku, na vlastníka chodníku. Autoři návrhu považují současný právní stav v této věci za absurdní a odporující obecné civilistické zásadě, že za stav svého vlastnictví odpovídá především jeho vlastník. Senát schválil tuto novelu na své 10. schůzi a postoupil ji Poslanecké sněmovně k dalšímu projednávání, kde získala číslo sněmovního tisku 382.

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony senátní tisk č. 122 senátoři obdrželi dne 30. října 2007. Senát tuto novelu projednal na své 9. schůzi a vrátil ji navrhovateli k dopracování.

Doposud poslední projednávanou senátní iniciativou je senátní tisk č. 145, návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Julínka, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který byl Senátu předložen dne 27. listopadu 2007 a po projednání ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Výboru pro záležitosti Evropské unie schválen v březnu 2008 Senátem a předložen Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 475/.

EVROPSKÁ AGENDA

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které, se každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

V roce 2007 plénum Senátu projednalo celkem 24 dokumentů (7 návrhů legislativních aktů, 15 komunikačních dokumentů, 2 mezivládní a další dokumenty).

K 002/06
Bílá kniha o zlepšení jednotného tržního rámce pro investiční fondy – usnesení Senátu č. 140
K 004/06
Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum – usnesení Senátu č. 128
K 005/06
Zelená kniha: Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století – usnesení Senátu č. 100
M 009/06
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL) – usnesení Senátu č. 95
N 014/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady pozměňující směrnici 2003/87/ES tak, aby zahrnovala emise z letecké dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami v rámci – usnesení Senátu č. 109
K 015/06
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Energetická politika pro Evropu – usnesení Senátu č. 79
M 016/06
Návrh rozhodnutí Rady 2007/.../SVV ze dne …. o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti – usnesení Senátu č. 129
N 018/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí – usnesení Senátu č. 151
K 019/06
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Výsledky přezkumu strategie Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel – usnesení Senátu č. 172
K 020/06
Zelená kniha o přezkumu spotřebitelského acquis – usnesení Senátu č. 93
K 022/06
Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Roční politická strategie pro rok 2008 – usnesení Senátu č. 124
K 024/06
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Směrem k udržitelnému hospodaření s vodou – usnesení Senátu č. 149
K 026/06
Zelená kniha o využití tržních nástrojů pro účely ochrany životního prostředí – usnesení Senátu č. 214
K 027/06
Zelená kniha - Evropský výzkumný prostor : Nové perspektivy – usnesení Senátu č. 169
K 028/06
Zelená kniha: přístup veřejnosti k dokumentům institucí Evropského společenství – přezkum – usnesení Senátu č. 175
N 030/06
Sdělení Komise o návrzích změny nařízení Rady (ES) č. 318/2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru a nařízení Rady (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace – usnesení Senátu č. 166
N 034/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady zavádějící sankce pro zaměstnavatele nelegálně pobývajících příslušníků třetích států – usnesení Senátu č. 236
K 036/06
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - GALILEO na křižovatce: Implementace evropských programů – usnesení Senátu č. 200
N 037/06
Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/109/ES tak, aby její působnost byla rozšířena na adresáty mezinárodní ochrany – usnesení Senátu č. 237
K 040/06
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Dárcovství orgánů a transplantace: tvorba politik na úrovni EU – usnesení Senátu č. 258
K 041/06
Sdělení Komise Evropskému parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Směrem k společným principům flexicurity: Větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty – usnesení Senátu č. 265
N 042/06
Návrh nařízení Rady na společnou organizaci obchodu s vínem a o změně některých nařízení – usnesení Senátu č. 223
K 045/06
Sdělení Komise Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie – usnesení Senátu č. 226
N 049/06
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007 přijetím víceletého rámce na roky 2007-2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva – usnesení Senátu č. 270

Senát se také pravidelně zabývá informacemi vlády týkajícími se zejména jednání Evropské rady. V roce 2007 byly Senátu předloženy tyto informace:

Senátní tisk č. 9
Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konaného ve dnech 14. až 15. prosince 2006 - 2. schůze; usnesení Senátu č. 44
Senátní tisk č. 33
Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2006 – 4. schůze; usnesení č. 66
Senátní tisk č. 46
Závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 – 5. schůze; usnesení č. 87
Senátní tisk č. 94
Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady konaného ve dnech 21. a 22. června 2007 v Bruselu a o pozicích ČR - 7. schůze; usnesení Senátu č. 162

Více o projednávání evropské agendy v Senátu v roce 2007 naleznete zde.

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

V červnu 2007 na své 6. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 73/. Spolu s vládou a Poslaneckou sněmovnou může i Senát každoročně pro řádový den 28. října (dalším řádovým dnem je 1. leden) předkládat prezidentu republiky své návrhy na vyznamenání. Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. K tomuto účelu zřízený Podvýbor pro státní vyznamenání projednává všechny předložené návrhy a prostřednictvím Organizačního výboru je předkládá plénu.

V roce 2007 Senát svým usnesením č. 153 navrhl propůjčit řád T. G. Masaryka bez udání stupně RNDr. Josefu Veverkovi in memoriam, řád Bílého lva Stanislavu Krausovi in memoriam a Plk. letectva Otakaru Hrubému, DFC in memoriam.

Udělit medaile za hrdinství bez udání stupně Senát navrhl Miloši Blažkovi, Stanislavu Hněličkovi plk.v.v., Ctiradu Mašínovi, Josefu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi in memoriam, Zbyňku Janatovi in memoriam, kpt. Ctiboru Novákovi in memoriam, MUDr. Václavu Provazníkovi in memoriam, André E. Regenermelovi in memoriam a Františku Štamprechovi in memoriam.

Dále Senát navrhl udělit medaile za zásluhy bez udání stupně PhDr. Rostislavu Běhalovi, Mons. Karelu Jaroslavu Fořtovi, Jiřímu Horčičkovi, Prof. RNDr. Oldřichu Jirsákovi, CSc., Ing. Ján Langošovi in memoriam, Arnoštu Lustigovi, PhDr. Zdeněku Mahlerovi, Dr.h.c., Prof. akad. sochaři Vladimíru Preclíkovi, Františku Radkoviči in memoriam, Ing. Mgr. Janě Slánské a Mons. Josefu Valeriánovi.

Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaile Za zásluhy a propůjčil Řád T.G. Masaryka a Řád Bílého lva, přičemž se ztotožnil se dvěma návrhy předloženými Senátem (Medaile za zásluhy Jiřímu Horčičkovi) a nad rámec návrhu Senátu obdržel Stanislav Hnělička plk. v.v. Řád Bílého lva namísto Senátem navrhované medaile za hrdinství.

Ilustrační foto z jednání

PETICE

Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2006 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2006, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 15/ se Senát zabýval dne 7. 3. 2007. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí.

V dubnu se Senát zabýval Peticí „Zachraňte SOŠ a SOU obchodní v Jablonci nad Nisou“ /senátní tisk č. 45/ s tím, že ve svém usnesení č. 113 ze dne 19.4.2007 konstatoval, že Liberecký kraj akceptuje přednesený návrh petentů a pracuje s jimi navrhovanou možností sloučení SOŠ a SOU obchodní, Poštovní 10, s Střední školou řemesel a služeb, Smetanova 66, v Jablonci nad Nisou, při zachování stávajících oborů; navrhl petentům propracovat a předložit věcné argumenty a zdůvodnění jimi navrhované varianty pro jednání Zastupitelstva Libereckého kraje; podporuje zohlednění odborného hlediska se zřetelem k požadavkům hospodářské sféry v regionu Jablonce nad Nisou. Stanovisko petentů bylo vzato na vědomí.

VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

Senát se může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. V roce 2007 se konala 4 veřejné slyšení Senátu, ostatní veřejná slyšení se konala na úrovni výborů.

Tématem 10. veřejné slyšení Senátu, které Senát uspořádal dne 24. května 2007 bylo „REÁLNÁ RIZIKA KŮROVCOVÉ KALAMITY PO ORKÁNU KYRILL V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA“.

Senátoři a ostatní účastníci veřejného slyšení byli v úvodu seznámeni ředitelem Správy Národního parku Šumava a chráněné krajinné oblasti Šumava Ing. Františkem Krejčím se současnou situací v Národním parku Šumava v souvislosti s hrozící kůrovcovou kalamitou po orkánu Kyrill.

Dále projednali skutečné příčiny kalamity v Národním parku Šumava – k tomuto tématu vystoupil RNDr. Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí České republiky, Ing. Miloš Juha, PhD. - specialista na ochranu lesa a Ing. Ivo Vicena, CSc., soudní znalec ve věci ohodnocování škod.

S riziky spojenými s kůrovcovou kalamitou Senát seznámil Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor na Univerzitě ve Vageningen.

Další projednávanou otázkou byla Situace obcí v lokalitě Národní park Šumava, za které vystoupila předsedkyně Výboru obcí Národního parku Šumava Stanislava Barantálová.

S důsledky kůrovcové kalamity na lesy ve II. zónách Národního parku Šumava a lesy ostatních vlastníků a lesů mimo Národní park Šumava obeznámil účastníky Václav Toman, předseda Sdružení vlastníků obecních a městských lesů Plzeňského kraje, PhDr. Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava a Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Problémy s interpretací doporučení mise IUCN (Světového svazu ochrany přírody) a zásad IUCN – kategorizace chráněných území objasnil Ing. František Urban, člen Rady IUCN v letech 1994 – 2000.

Předposledním bodem bude Právní rámec Národního parku Šumava - za jakého stavu byl park vyhlášen, jaký v současnosti je a jaký by měl napříště být, ke kterému vystoupí PhDr. Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava, Ing. František Urban, člen Rady IUCN v l. 1994 – 2000 a Ing. František Benda, místostarosta obce Horská Kvilda a bývalý ministr životního prostředí.

Na závěr vystoupil s Personální politikou Správy národního parku Šumava RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje a Ing. František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava.

Senát z iniciativy Výboru pro záležitosti Evropské unie svolal na úterý 19. června 2007 11. veřejné slyšení Senátu na téma „ZÁVĚRY JARNÍ EVROPSKÉ RADY A JEJICH VLIV NA ENERGETICKOU POLITIKU ČR“.

K projednání se znalci a dalšími zainteresovanými osobami si Senát stanovil tři otázky. Nejprve se účastníci veřejného slyšení věnovali otázce diverzifikace energetických zdrojů v ČR konkrétně „Jaká může být struktura energetických zdrojů v ČR v budoucím období a co ji předurčuje?“ K vystoupení byli pozváni ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, zástupce Prague Security Studies Institute Andrej Nosko, Jaroslav Maroušek za Společnost SEVEn, o.p.s., František Pazdera z Ústavu jaderného výzkumu Řež, a.s. a také Jan Stöckel z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.

Druhou otázkou byly možnosti využití obnovitelných zdrojů v ČR (Jak reálné je dosáhnout cíle podílu 20% obnovitelných zdrojů do r. 2020? Jaké má ČR pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů předpoklady?) K vystoupení byli pozváni náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Prior, stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek, Jan Motlík za Asociaci pro využití obnovitelných zdrojů energie, Edvard Sequens z Calla (Sdružení pro záchranu prostředí, Sergej Usťak z Ústavu rostlinné výroby v Ruzyni, vedoucí Katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Jaroslav Knápek a Jiří Šťastný z Fakulty elektrotechnické, ČVUT.

Závěrečnou otázkou byl Vnitřní trh s elektřinou a plynem resp. „Jak dosáhnout úplného otevření trhu s elektřinou a plynem?“ K vystoupení byli pozváni náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, Vladivoj Řezník z ČEZ, a.s., generální ředitel a předseda představenstva ČEPS, a.s. Vladimír Tošovský, generální sekretář Českého plynárenského svazu Miloš Kebrdle, předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt a viceprezident představenstva Hospodářské komory ČR František Holec.

Ilustrační foto z jednání

12. veřejné slyšení Senátu z iniciativy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senát svolal na úterý 6. listopadu 2007 na téma „DIABETES MELLITUS – HROZBA 3. TISÍCILETÍ“.

Hlavním cílem bylo upozornit na nebezpečí šíření cukrovky a přispět k vytvoření programů preventivní péče. Veřejné slyšení inicioval Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku v čele se senátorkou RNDr. Alenou Palečkovou a vystoupili na něm lékaři, zástupci pacientů, zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a nevládních organizací.

Tématem Veřejného slyšení byly zejména příčiny vzniku cukrovky, možnosti její léčby, úloha pacientských organizací, význam edukace a také ekonomické důsledky spojené s léčbou diabetu. Vystoupili na něm např. poslanec Evropského parlamentu MUDr. Milan Cabrnoch, předseda České diabetologické společnosti prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc. nebo náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči MUDr. Markéta Hellerová.

V rámci příspěvků byl opakovaně vznesen požadavek na nadresortní řešení problematiky diabetu, které by mělo vést k vypracování akčního plánu pro prevenci a léčbu tohoto onemocnění.

Cukrovkou trpí v České republice přibližně 750 000 lidí a každým rokem jí onemocní dalších 40 až 50 tisíc lidí. Výjimkou již nejsou ani děti, které toto nebezpečné onemocnění postihuje stále častěji. Podle odborníků není daleko doba, kdy cukrovkou bude trpět každý desátý občan ČR bez ohledu na věk.

S cukrovkou významně souvisí řada vážných zdravotních komplikací. Jsou jimi zejména postižení nervů a oční sítnice, selhání ledvin a ucpávání cév, které může způsobit dokonce amputaci nohou. Významné je i riziko infarktu či mrtvice. Komplikace spojené s diabetem přitom tvoří 5 – 10 % celkových výdajů na zdravotní péči.

Zúčastnění odborníci se na závěr veřejného slyšení přihlásili k tzv. „desateru“, jehož cílem je přispět k omezení nárůstu počtu diabetiků v ČR, zvýšit informovanost lékařů i pacientů a snížit náklady spojené s léčbou tohoto onemocnění.

Ilustrační foto z jednání

Posledním veřejným slyšením konaným v roce 2007 bylo 13. veřejné slyšení Senátu na téma „JAKÁ BY MĚLA BÝT BUDOUCÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY A EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU?“.

K projednání si Senát stanovil 11 otázek. V úvodu vystoupil ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Radan Huth s Přehledem o probíhajících změnách klimatu.

Druhým tématem byli Možnosti adaptačních a zmírňujících opatření, o kterých promluvil náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Následujícím tématem byla Politika Evropské unie ve světle nadcházející celosvětové konference o klimatických změnách - Bali, prosinec 2007. K tématu vystoupil Nicolas Théry, zástupce Evropské komise.

Následovala vystoupení tří zástupců vlády České republiky. Nejprve náměstek ministra životního prostředí ČR Aleš Kuták osvětlil Politiku ČR v oblasti změny klimatu s ohledem na sdílení společného závazku EU ke snižování emisí skleníkových plynů, následně náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Martin Tlapa vystoupil k Politice ČR v oblasti energetiky s ohledem na sdílení společného závazku EU ke snižování emisí skleníkových plynů a jako poslední před rozpravou a přestávkou promluvil místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra ke Zohlednění otázek energetiky a změny klimatu v prioritách českého předsednictví EU.

Druhou část zahájil ředitel úseku rozvoje ČEZ Jiří Feist s Pohledem energetických podniků. Po něm vystoupí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl s Pohledem průmyslového sektoru a viceprezident Hospodářské komory ČR Pavel Bartoš s Pohledem hospodářského sektoru.

Předposledním tématem byl Pohled regionální a místní správy. K vystoupil výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech. V závěru vstoupí výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach a Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha s Pohledem nevládních organizací.

Ilustrační foto z jednání

Pod odkazem jsou k dispozici Protokoly ze všech veřejných slyšení se zaznamenanými vystoupeními v rozpravě a písemně předloženými zprávami a návrhy.

VÝROČNÍ ZPRÁVY, DOKUMENTY ČI INFORMACE PROJEDNÁVANÉ SENÁTEM

Ministr financí na 6. schůzi Senátu předložil Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze z března 2007) /senátní tisk č. 40/. Senát s tímto materiálem vyslovil souhlas svým usnesením č. 139 dne 7. 6. 2007.

Předseda Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. František Dohnal na téže schůzi Senátu přednesl Výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2006 /senátní tisk č. 34/. Senát vzal tuto zprávu na vědomí svým usnesením č. 155 dne 8. 6. 2007.

Na 7. schůzi seznámila ministryně Džamila Stehlíková Senát se Závěrečnými doporučeními Výboru pro odstranění diskriminace žen - kontrolního orgánu Úmluvy a odstranění všech forem diskriminace žen /senátní tisk č. 31/ a Závěrečným doporučením Výboru pro práva dítěte - kontrolního orgánu Úmluvy o právech dítěte - ke Zprávě České republiky o plnění Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů /senátní tisk č. 32/. Senát tyto materiály vzal na vědomí svým usnesením č. 170usnesením č. 171 dne 19. 7. 2007.

Na 7. schůzi Senát také projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2006 /senátní tisk č. 80/, která byla Senátu předložena v červnu a vzal tuto zprávu na vědomí usnesením č. 183.

Dále na této schůzi byla projednána Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2006 /senátní tisk č. 92/, jehož předkladatelem byl generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ing. Miroslav Vaněk. Senát tento materiál vzal na vědomí usnesením č. 186 dne 19. 7. 2007.

Na své zářijové schůzi Senát vzal na vědomí svým usnesením č. 204 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky /senátní tisk č. 90/, který předložila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Kuchtová dne 27. června 2007.

Na své 8. schůzi v září 2007 se Senát zabýval v červnu předloženou Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2006 /senátní tisk č. 77/ a vzal ji na vědomí usnesením č. 199.

Dále na této schůzi guvernér České národní banky Zdeněk Tůma Senát seznámil se Zprávou o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2006 /senátní tisk č. 90/. Tuto zprávu vzal Senát na vědomí svým usnesením č. 190 ze dne 19. září 2007.

V říjnu 2007 na 9. schůzi Senát za účasti předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka projednal Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2006 /senátní tisk č. 76/. Senát vzal zprávu na vědomí usnesením č. 225. Dále byla také projednána Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2006 /senátní tisk č. 108/, se kterou Senát seznámil generální ředitel Českého rozhlasu Ing. Václav Kasík. I tuto zprávu vzal Senátu na vědomí a to svým usnesením č. 228 ze dne 30. října 2007.

INFORMACE A ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 43 ÚSTAVY ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

V roce 2007 Senát projednal a vyslovil souhlas se třemi návrhy na vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí resp. s návrhy na pobyt ozbrojených sil cizích států na území ČR:

Senátní tisk č. 16
vládní návrh na vyslání polní nemocnice Role 2E Armády České republiky do sestavy Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF v Afghánistánu; Senát se tímto návrhem zabýval na své 3. schůzi dne 7. 2. 2007 a vyslovil s tímto návrhem souhlas.
Senátní tisk č. 101
Vládní návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky s pobytem příslušníků ozbrojených sil jiných států za účelem jejich účasti ve výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice; Senát tento návrh projednal na své 8. schůzi dne 20. 9. 2007 a vyslovil s ním souhlas.
Senátní tisk č. 142
Vládní návrh působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2008; Senát se tímto návrhem zabýval na své 10. schůzi dne 5.12. 2007 a vyslovil s tímto návrhem souhlas.

Dále vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

Senátní tisk č. 4
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 3. čtvrtletí 2006
Senátní tisk č. 6
Informace vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období leden - červen 2006
Senátní tisk č. 10
Rozhodnutí vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2007
Senátní tisk č. 13
Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně, plánovaných v roce 2007
Senátní tisk č. 35
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červenec - prosinec 2006
Senátní tisk č. 47
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 4. čtvrtletí 2006
Senátní tisk č. 53
1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2007
Senátní tisk č. 93
Informace vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období červenec až prosinec 2006
Senátní tisk č. 107
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období leden - červen 2007

ORGÁNY SENÁTU

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů. Organizační výbor přijal celkem 143 usnesení, a to na 23 schůzích, z nichž 2 se konaly v roce 2006.

Mandátový a imunitní výbor Senátu uspořádal v průběhu roku 2007 celkem 8 schůzí. Projednal 2 návrhy zákonů obsahující novelu Ústavy, dále pak žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátora Jiřího Čunka. Výbor také uspořádal svou zahraniční cestu na Slovensko.

Ústavně-právní výbor přijal celkem 37 usnesení, projednal 17 návrhů zákonů a 2 mezinárodní smlouvy, a to celkem na 13 schůzích. Dále se výbor účastnil 2 výjezdních zasedání a uspořádal 1 konferenci.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 73 senátních tisků, z toho 41 zákonů, 10 mezinárodních dohod a smluv, 8 senátních tisků s odlišnou problematikou. Ke 14 evropským tiskům přijal stanovisko na základě žádosti Výboru pro záležitosti Evropské unie. Výbor se sešel celkem na 18 schůzích.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na 19 schůzích přijal celkem 58 usnesení, projednal 12 návrhů zákonů včetně senátních, 2 zprávy o životním prostředí České republiky v roce 2005 a 2006, 3 mezinárodní úmluvy, 4 legislativní akty EU a 1 petici. Dále výbor uskutečnil celkem 2 výjezdní zasedání, uspořádal také 4 semináře, konference a veřejná slyšení.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na celkem 12 schůzích přijal 92 usnesení, zabýval se 23 senátními tisky, z toho 12 návrhy zákonů a 4 mezinárodními smlouvami. Projednal 22 peticí a 50 jiných podání od občanů. Výbor také uspořádal 4 semináře.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal v průběhu roku 2007 celkem 90 usnesení, projednal 46 předloh, z toho 9 návrhů zákonů, 26 mezinárodních smluv a úmluv, 11 informací vlády (MO ČR), a to na 21 schůzích. Výbor také upořádal 5 konferencí či seminářů a jednání o umístění prvků protiraketové obrany v Evropě.

Výbor pro záležitosti Evropské unie se sešel na 22 schůzích a projednal 58 evropských dokumentů (17 legislativních aktů vybraných v roce 2007 a 2 z roku 2006, 35 komunikačních dokumentů vybraných v roce 2007 a 4 z roku 2006) a další 2 evropské dokumenty projednal na žádost Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Dále Výbor uspořádal tři výjezdní zasedání.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal celkem 55 usnesení, projednal 14 návrhů zákonů, 1 senátní návrh novely, 3 mezinárodní smlouvy a 2 petice, a to na 16 schůzích. Dále uskutečnil 11 seminářů a konferencí.

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Senát stanoví komisím při jejich zřízení úkoly, o jejichž plnění komise každoročně Senát informují. Se zprávami o činnosti za rok 2007 zástupci komisí vystupovali na 10. schůzi Senátu v prosinci 2007 /senátní tisk č. 150/.

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele komise stála z počátku roku stále senátorka Jitka Seitlová, které zanikl mandát 14. února. Následně byla předsedkyní této komise zvolena senátorka Jana Juřenčáková, která se v září této funkce vzala a do čela této komise byl zvolen senátor Josef Zoser. Komise přijala celkem 20 usnesení.
  2. Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí. Předsedou stálé komise byl zvolen senátor Josef Kalbáč. Komise přijala celkem 7 usnesení na 5 schůzích.
  3. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Předsedkyní komise je senátorka Daniela Filipiová. Komise přijala celkem 44 usnesení na 8 schůzích.
  4. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Předsedkyní této komise je senátorka Václava Domšová. Komise přijala celkem 19 usnesení, a to na 8 schůzích. Dále uskutečnila 2 výjezdní zasedání a uspořádala 1 konferenci.
  5. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Předsedou komise byl zvolen senátor Jiří Oberfalzer. Komise přijala celkem 11 usnesení, a to na 13 schůzích, z toho 4 výjezdních.
  6. Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Předsedkyní komise byla senátorka Jiřina Rippelová. Komise přijala celkem 5 usnesení, a to na 10 schůzích. Dále uspořádala společně s Ústavně-právním výborem konferenci na téma Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku.
  7. Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekuovaných běloruským režimem. Předsedou komise byl zvolen senátor Vlastimil Sehnal. Komise se sešla na 2 schůzích.
  8. Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Předsedou komise byl zvolen senátor Jaromír Štětina. Komise přijala celkem 3 usnesení, z toho 2 v 6. funkčním období, a to v rámci 4 schůzí, z nichž 1 se konala v 6. funkčním období.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata. Komise se v roce 2007 sešla na 10 schůzích.

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU V ROCE 2007

přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty

Senát na pozvání předsedy Senátu navštívily v roce 2007 dvě zahraniční delegace:

V únoru Senát navštívila albánská delegace v čele s předsedkyní Parlamentu Albánské republiky Jozefiny Topalli Coby. V květnu 2007 byla přijata delegace Parlamentu Gruzie vedená předsedkyní Ninou Burjanadzeovou.

V Senátu bylo přijato celkem 96 zahraničních delegací.

SETKÁNÍ PŘEDSEDŮ PARLAMENTŮ REGIONÁLNÍHO PARTNERSTVÍ

18. dubna 2007 se v sídle Senátu uskutečnilo osmé pracovní setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství. Předsedové se zabývali rozvojem vědy, podporou výzkumu a společnou zemědělskou politikou Evropské unie. Vrcholem tohoto velmi důležitého setkání bylo podepsání dohody, která institucionalizuje V4 i na úrovni předsedů Parlamentů. Setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství se zúčastnili: Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR, Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Katalin Szili, předsedkyně Národního shromáždění Maďarské republiky, Maciej Plažyński, místopředseda Senátu Polské republiky, Marek Jurek, předseda Sejmu Polské republiky, Anna Elisabeth Haselbach, místopředsedkyně Spolkové rady rakouské republiky, Pavol Paška, předseda Národní rady Slovenské republiky, France Cukjati, předseda Národního shromáždění Slovinské republiky, Janez Sušnik, předseda Státní rady Slovinské republiky.

Ilustrační foto z jednání

PARLAMENTNÍ PRACOVNÍ SKUPINA K JEDNÁNÍ S POSLANCI NÁRODNÍ RADY RAKOUSKA A ČLENY SPOLKOVÉ RADY RAKOUSKA O PROBLEMATICE JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN

11. července 2007 zasedala v Senátu poprvé česko-rakouská pracovní skupina jednající o jaderné elektrárně Temelín. Tato pracovní skupina je tvořena 10 poslanci a 3 senátory a 11 členy Spolkové rady Rakouska. Předmětem jednání bylo řešení vleklého sporu České republiky a Rakouska o jadernou elektrárnu Temelín. V září proběhlo druhé jednání v rámci této skupiny ve Vídni. Setkání bylo lze považovat za úspěšné, jelikož z osmi sporných bodů došlo k uzavření čtyř. O ostatních sporných bodech se diskutovalo na třetím setkání, které se konalo 17. prosince 2007 v sídle Krajského úřadu jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Skupina taktéž řešila právní postavení dohody z Melku. Ačkoliv se jedná o právně nezávazné politické dohody, je Česká republika velmi disciplinovaná a závazky z ní vyplývající plní.

Senát ČR v čele s předsedou Senátu P. Sobotkou přijal v roce 2007 celkem 29 návštěv, delegace v čele s jednotlivými místopředsedy Senátu dalších 18 zahraničních hostů. Předseda Senátu se setkal celkově s 29 velvyslanci, místopředsedové Senátu ČR přijali celkem 6 velvyslanců.

V roce 2007 se také uskutečnilo každoroční novoroční setkání s velvyslanci zahraničních zemí akreditovanými v České republice a pravidelné srpnové setkání s vedoucími zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

Členové výborů a komisí Senátu přijali v roce 2007 celkem 66 zahraničních návštěv.

V únoru se konala cesta delegace Senátu do Polské republiky.

V březnu 2007 byla uskutečněna oficiální návštěva delegace Senátu ČR v čele s předsedou Senátu P. Sobotkou do Rumunska a Bulharska. V prosinci proběhly dvě zahraniční cesty delegací Senátu a to do Indie a do Ruské federace.

Předseda Senátu P. Sobotka dále uskutečnil v průběhu roku 2007 3 zahraniční cesty. V tomto roce bylo také uskutečněno 14 zahraničních cest vedených nebo přímo uskutečněných místopředsedy Senátu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili v kalendářním roce 2007 11 zahraničních cest a výbor přijal v tomto roce 33 zahraničních delegací.

Členové Výboru pro záležitosti Evropské unie uskutečnili v roce 2007 16 zahraničních cest a delegace výboru přijaly 15 zahraničních návštěv.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili 2 zahraniční cesty a přijali 4 zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnili v průběhu roku 2007 4 zahraniční cesty a přijali 4 zahraniční návštěvy.

Členové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily 3 zahraniční cesty a výbor přijal v roce 2007 4 zahraniční delegace.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily 11 zahraničních cest a výbor navštívily 3 zahraniční delegace.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovala 1 zahraniční cestu a výbor zároveň přijal 1 zahraniční návštěvu.

Mandátový a imunitní výbor uskutečnil 1 zahraniční cestu a přijal 1 zahraniční návštěvu.

Členové Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí uskutečnily 4 zahraniční cesty.

Delegace Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova uskutečnila 1 zahraniční cestu.

Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí absolvovala 1 zahraniční cestu.

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky absolvovala 2 zahraniční cesty.

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury přijala v průběhu roku 2007 1 zahraniční návštěvu.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnili 35 cest. Členové delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 9 cest, členové delegace do Středoevropské iniciativy 2 zahraniční cesty, členové delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy 11 cest, členové delegace do Parlamentního shromáždění NATO 3 cesty, členové delegace do Meziparlamentní unie 2 cesty a členové delegace do Shromáždění ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu - 6 zahraničních cest a také člen delegace do Euro-středozemského parlamentního shromáždění se zúčastnil 2 zahraničních cest.

Na internetové stránce Senátu jsou k dispozici zprávy ze zahraničních cest delegací Senátu, výborů a komisí Senátu a senátorů. Senátoři uskutečnili za rok 2007 celkem 134 cest.

Z přijetí zahraničních návštěv uskutečněných v roce 2007 vybíráme následující:

V lednu se konalo přijetí ministra zahraničních věcí Ukrajiny Boryse Tarasjuka delegací Senátu v čele s 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem.

Ilustrační foto z jednání

V únoru se v Senátu uskutečnilo setkání pořádané předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost R. Sequensem pro společnou delegaci Výboru pro obranu a bezpečnost a Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky. Obě strany zajímal vývoj postojů k evropské ústavní smlouvě, otázka její ratifikace a především role národních parlamentů v rozhodovacích mechanismech Evropské unie. Účastníci taktéž věnovali pozornost na vývoj v Kosovu.

Delegace Senátu v čele s předsedou Senátu přijala na konci února spolkového kancléře Rakouské republiky Alfreda Gusenbauera. Tématem jednání byla mimo jiné budoucnost Evropy, blokádách společných česko-rakouských hranic protiatomovými aktivisty a zřízení společné parlamentní komise.

Ilustrační foto z jednání

V březnu přijal místopředseda Senátu J. Šneberger spolu s předsedou VEU L. Sefzigem a členem VZOB J. Štětinou delegaci Parlamentu Gruzie vedené předsedou Zahraničního výboru Parlamentu Gruzie Konstantine Gabashvilim.

V dubnu přijal předseda Senátu předsedu vlády Republiky Makedonie Nikolu Gruevskiho.

Ilustrační foto z jednání

V květnu se uskutečnilo přijetí předsedy vlády Italské republiky Romana Prodiho delegací Senátu v čele s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou.

Ilustrační foto z jednání

V polovině května se taktéž uskutečnilo přijetí delegace Legislativního výboru Senátu Francouzské republiky vedené jeho místopředsedou Patricem Gélardem.

Ilustrační foto z jednání

Ve stejném měsíci místopředseda VZOB J. Zoser pořádal oběd pro místopředsedu Výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace Jevgenije Alexandroviče Serebrenikova.

V červnu delegace ÚPV přijala delegaci Ústavně-právního výboru Národní rady Slovenské republiky.

Ilustrační foto z jednání

V měsíci červnu se taktéž se konala slavnostní večeře pořádaná předsedou Senátu P. Sobotkou na počest předsedy Parlamentu Srí Lanky W. J. M. Lokkubandara.

Ilustrační foto z jednání

Koncem srpna navštívila Senát delegace Kongresu USA ve složení A. Sires, L. Diaz- Balart. Kongresmani reprezentující Kubánce žijící ve Spojených státech, poděkovali za podporu, kterou Senát vyjadřuje kubánskému disentu a informovali o vztazích mezi kubánskou domácí opozicí a exilem.

Ilustrační foto z jednání

V září přijal předseda Senátu prezidenta Republiky Srbsko Borise Tadiče. Předseda Senátu Přemysl Sobotka vyjádřil znepokojení nad situací v Srbsku, zároveň vyjádřil podporu úsilí Srbska o vstup do EU.

Ilustrační foto z jednání

Senát taktéž navštívil ministr zahraničních věcí Irácké republiky Hoshyara Zebarí. Irácký ministr vyjádřil přání své vlády o užší kontakty s ČR na parlamentní úrovni.

Ilustrační foto z jednání

20. září přijal místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Jirsa spolu se senátory J. Štětinou a V. Sehnalem skupinu studentů z Moldavska, kteří se v ČR zúčastnili studijního programu Ministerstva zahraničních věcí.

Ilustrační foto z jednání

V říjnu se předseda Senátu setkal s předsedou Sněmovny reprezentantů Irácké republiky Mahmúdem al-Mašhadáním. Projednávaly se otázky spojené se současnou situací v Iráku a možností zapojení českých společností do obnovy země.

Ilustrační foto z jednání

1. místopředseda Senátu Petr Pithart přijal prezidenta Mezinárodního trestního soudu v Haagu P. Kirsche. Hlavním tématem diskuse byla problematika kolem návrhu ratifikace Římského statutu.

Ilustrační foto z jednání

V listopadu se uskutečnilo přijetí předsedy Rady ministrů Bosny a Hercegoviny Nikoly Špiriće delegací Senátu v čele s předsedou Senátu.

Ilustrační foto z jednání

V prosinci se konal v Senátu oběd na počest předsedy Dolní komory Parlamentu Irska Johna O’Donoghue.

Ilustrační foto z jednání

KONFERENCE A SEMINÁŘE

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2007 se takovýchto akcí uskutečnilo 150. Z nich uvádíme následující:

25. 1.
Konference „10 let Česko-německé deklarace – milník pro dobré sousedství v Evropě?“
26. 1.
Slavnostní shromáždění u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
30. 1.
Konference „Postavení obcí a krajů ve smíšeném modelu veřejné správy“
27. 2.
Pracovní seminář „Policie ČR a samospráva – soupeři nebo partneři?“
5. 3.
Seminář „Podpora uplatnění žen s dětmi na trhu práce – součást politiky rovných příležitostí mužů a žen
6. 3.
Seminář „Globální výzvy Zahraniční rozvojové spolupráce ČR – jak může Česká republika přispět k zastavení a zvrácení šíření HIV AIDS ve světě?“
8. 3.
Seminář „Česká psychiatrie v 21. století: potřeby a realita“
12. 3.
Mezinárodní konference „Princip subsidiarity a národní parlamenty v EU“
20. 3.
Mezinárodní konference EU konaná u příležitosti 50. výročí od podpisu Římských dohod
15. 4.
Veřejné shromáždění „Všichni jsme lidé“
17. 4.
Odborný seminář na téma „Klimatické změny a využití sluneční energie“
19. 4.
Kulatý stůl na téma „Evropská politika sousedství“
9. 5.
Konference „Demografický vývoj v Evropské unii a v České republice - Hrozba? Výzva? Příležitost?“
10. 5.
Mezinárodní konference „European Heritage Heads Forum 2007“
11. 5.
Konference „Evropské soudnictví na ústavní křižovatce“
15. 5.
Seminář „Aplikace stavebního zákona v praxi“
15. 5.
Odborný seminář „Nekuřácké prostředí – základní lidské právo“
22. 5.
Seminář „Vzdělávání v oboru urgentní medicína a medicína katastrof“
29. 5.
Seminář „Reforma veřejných financí 2007 – 2010“
5. 6.
Seminář „Ronald Reagan, politik, který změnil svět“
12. 6.
Zasedání „6. Monitorovacího výboru Fondu soudržnosti“
13. 6.
Mezinárodní sympozium „Bezpečnostní a obranná agenda Evropské unie“
28. 6.
Konference „Vzpomínka na F. F. Plamínkovou“
11. 7.
Seminář „Odpovědi na otázky Zelené knihy – Evropský výzkumný prostor“
12. 7.
RETRO PRAGUE 2007
7. 9.
1. setkání starostek zemí Evropské unie v České republice
18. 9.
1. seminář k problematice terciárního vzdělávání na téma „Potřebujeme novou Bílou knihu“
19. a 20. 9.
Mezinárodní konference „Transparency and Ethics Conference“
26. 9.
Konference „Přímá volba prezidenta?“
Ilustrační foto z jednání
8. 10.
Konference „Dialog ve zdravotnictví – sestra – pacient“
16. 10.
Veřejné slyšení na téma „Petice proti diskriminaci obyvatel venkova“
18. 10.
Odborný seminář „Euro versus koruna“
22. 10.
Seminář „Interoperabilita zdravotní péče a péče následné“
25. 10.
Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“
8.11.
Vzpomínkové setkání k výročí „Křišťálové noci“
12.11.
Akce „Asistenční centra pro podporu podnikání žen“
15.11.
Seminář „Problematika vinařství“
19.11.
Seminář „Autismus a lidská práva“
20.11.
Seminář „Nové přístupy k výrobě obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na biopaliva“
22.11.
Konference „Bezpečnost silničního provozu s ohledem na zhodnocení dosavadních zkušeností“
4.12.
Konference „Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro ČR“
Ilustrační foto z jednání
17.12.
Seminář „Realizace akademických práv a svobod v rámci zákona o univerzitních nemocnicích“

KONCERTY

Uskutečnilo se 12 vystoupení od června do září a na závěr proběhlo tradiční setkání s občany.

Pro návštěvníky Valdštejnské zahrady bylo v rámci tzv. Kulturního léta v Senátu připraveno celkem 12 koncertů, které probíhaly od června do září. Na závěr proběhlo tradiční setkání s občany. Koncerty probíhaly v průběhu celého roku také v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Jednalo se například o tyto:

16. 2.
Slavnostní koncert vážné hudby „Slunce neporažené“
10. 4.
Benefiční koncert klasické hudby v rámci projektu „Srdce na dlani“
12. 5.
Koncert Státního souboru písní a tanců „LIETUVA“ z Litevské republiky
Ilustrační foto z koncertu
25. 9.
Koncert velvyslanectví Španělska
18.12.
Společné setkání a vánoční koncert
Ilustrační foto z koncertu

VÝSTAVY

Výstavy se v prostorách Senátu konají zpravidla v Předsálí Jednacího sálu. V roce 2007 proběhlo celkem 11 výstav. V dubnu to byla výstava „Obrazy Andrei Forsterové“, „Média na pomoc památkám“. V květnu proběhla výstava „Proměny měsíční krajiny“, na kterou navázala výstava díla „Vamberecká krajka“. V Senátu se konala také výstava „Obrazy Jana Gablera“.

Ilustrační foto z výstavy

V říjnu proběhla „Fotoakademie“ Gymnasia Oty Pavla. V říjnu vystavoval své „Plastické reliéfní mozaiky“ F. Juračka. Dále se uskutečnila výstava fotografií „Balada o zvířatech“. Vernisáž výstavy „Portréty politických vězňů“ proběhla 16. října. V listopadu následovala výstava „Pamětihodnosti Českého ráje“. V prosinci se uskutečnila výstava plakátů z mezinárodní výtvarné soutěže „Evropská identita – pohled z Balkánu“ a výstava „Ústecká NEJ“.

Na jaře roku 2007 byla otevřena Výstavní síň Senátu a proběhly zde již čtyři výstavy, které navštívilo cca 15 tis. zájemců. Na první výstavě měli návštěvníci možnost vidět protokolární dary, které delegace Senátu obdrželi na zahraničních cestách či které senátoři předávají zahraničním návštěvám. Na druhé výstavě se prezentovala Valdštejnská města Cheb, Jičín a Frýdlant v Čechách. Během třetí výstavy byly ke shlédnutí fotografie z rekonstrukce Valdštejnského paláce. Úspěšnou byla také vánoční výstava Betlémů.

VÝSTAVA ALBRECHT Z VALDŠTEJNA A JEHO DOBA

Český Senát již delší dobu usiluje o to být nejen významnou součástí ústavního systému České republiky, ale snaží se rovněž stát se i prostřednictvím svých historických prostor také důležitým kulturním a společenským centrem. Projekt výstavy „Albrecht z Valdštejna a jeho doba“ byl zatím jedním z nejvýraznějších projevů těchto snah. Stal se velkou výzvou pro historiky a muzejníky k mnohotvárnému zachycení dramatické doby a jejích hlavních aktérů.

Ilustrační foto z výstavy

Samotný Albrecht z Valdštejna svým rozporuplným životem velké politické a vojenské komety zlákal v minulosti k umělecké tvorbě četné spisovatele a dramatiky. Nyní se dostal do hledáčku moderního a po všech stránkách erudovaného muzejnictví, které má dostatek prostředků k tomu, aby zasvěceným a zároveň atraktivním způsobem prezentovalo ty roky první poloviny 17. století, které zásadním způsobem ovlivnily život a vývoj českých zemí na celá tři století.

Ilustrační foto z výstavy

Výstava byla příležitostí pro české i zahraniční návštěvníky, kteří dostali ve Valdštejnské jízdárně, která je součástí sídla Senátu, možnost se seznámit s podivuhodnou epochou, kdy od Itálie až po Švédsko prostřednictvím velkých umělců, učenců, obchodníků – ale také dobrodruhů s kordem v ruce – dostávala Evropa nové základy pro svůj další navzájem propojený kulturní a ekonomický vývoj. Výstavu, která se konala od listopadu 2007 do března 2008, shlédlo bezmála 150000 návštěvníků.