Zpráva o činnosti Senátu za rok 2008

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu do konce roku 2008, čímž zahrnuje konec 6. a začátek 7. funkčního období Senátu

Na začátku roku 2008 bylo složení senátorských klubů následující: senátorský klub ODS – 41 členů, senátorský klub ČSSD – 13 členů, senátorský klub KDU-ČSL 11 členů, senátorský klub KOD – 7 členů a senátorský klub SNK – 6 členů, 3 senátoři jsou nezařazení.

Graf č. 1: Senátorské kluby (před senátními volbami)

Grafické znázornění procentuálního podílu počtu členů senátorských klubů před senátními volbami

Na 12. schůzi Senátu, dne 26. března 2008 proběhla změna v orgánech Senátu, přičemž, jak je uvedeno v usnesení Senátu č. 358, byl senátor J. Čunek zvolen členem Ústavně-právního výboru. Jelikož byl J. Čunek jmenován ministrem pro místní rozvoj, bylo jeho členství v Ústavně-právním výboru ukončeno v dubnu 2008.

Senátní volby

V pravidelných volbách konaných ve dnech 24. a 25. října 2008 byla zvolena třetina nových senátorů. Z nich 23 senátorů za ČSSD, 3 senátoři za ODS a 1 senátor za KSČM.

Graf č. 2: Noví senátoři dle politické příslušnosti

Grafické znázornění procentuálního podílu nových senátorů dle politické příslušnosti

Současné složení senátorských klubů je následující: senátorský klub ODS – 36 členů, senátorský klub ČSSD – 29 členů, senátorský klub KDU-ČSL 7 členů, senátorský klub KOD – 6 členů a 3 senátoři jsou nezařazení.

Graf č. 3: Senátorské kluby (po senátních volbách)

Grafické znázornění procentuálního podílu počtu členů senátorských klubů po senátních volbách

Legislativní proces

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2008 do 30. října 20081.

Ve sledovaném období se konalo 9 schůzí Senátu, které proběhly ve 22 dnech; Senát na nich projednal celkem 116 návrhů zákonů.

Ze 116 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 97 návrhů zákonů. Při projednávání 6 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat (vyjádření vůle návrhem zákona se nezabývat má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). Senátem nebylo přijato usnesení k 2 návrhům zákona. S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 12 návrhů zákonů.

V hodnoceném období byl Senátem zamítnut 1 návrh zákona. V opakovaném hlasování setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění a stanovisko Senátu přehlasovala.

Graf č. 4: Senátem projednané zákony celkem

Grafické znázornění procentuálního podílu výsledků projednávání zákonů celkem

Z 12 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 5 schváleno ve znění Senátu, tj. 45%, a v 6 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, tj. 55%, jak ukazuje následující graf, přičemž legislativní proces u 1 návrhu zákona nebyl v roce 2008 dokončen (jedná se o senátní tisk č. 353).

Graf č. 5: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně

Grafické znázornění procentuálního podílu zákonů vrácených Senátem Poslanecké sněmovně

Zákon o bankách

Ačkoliv byl rok 2008 na množství zákonů poměrně bohatý, z Poslanecké sněmovny obdrželi senátoři jeden návrh zákona, který vyvolal velký zájem médií, odborné i laické veřejnosti. Senát na své první schůzi v novém funkčním období projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 359/. Navrhovaná právní úprava zlepšuje postavení vkladatelů, kterým se v případě neschopnosti banky dostát svým závazkům, uhradí náhrada ve výši 100% hodnoty vkladu, přičemž se nepřesáhne hodnoty 50 000 EUR. Změna tohoto zákona je odůvodněna nutností reakce na současný nevyrovnaný pohyb na finančních trzích. Směřuje nejen ke stabilizaci bankovního sektoru, ale také k odstranění nedůvěry fyzických a právnických osob v české bankovnictví. Návrh novely reaguje tímto jak na jednání Rady ministrů financí členských zemí EU, tak i na několik dalších zemí EU, které podobná opatření také přijaly.

Návrh tohoto zákona uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. K zákonu se vyjádřil mimo jiné i předseda vlády Mirek Topolánek. Zpravodaj garančního výboru, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, senátor Jiří Stříteský, podal návrh, aby Senát daný zákon schválil. Tento návrh byl posléze přijat a Senát tak umožnil postoupení návrhu zákona prezidentu republiky k podpisu. Vyšel ve sbírce zákonů pod číslem 433/2008 Sb.

Senátní iniciativy

Ve sledovaném období Senát pokračoval v projednávání senátních iniciativ. Ve sledovaném období se projednalo na plénu Senátu 14 senátních návrhů zákona. Informace o vývoji dalšího projednávání jsou uvedeny níže.

Dne 21. 11. 2008 byl Senátu předložen návrh senátního návrhu zákona Stálé komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 363/. Navrhovatelkou byla zástupkyně komise Senátu Jiřina Rippelová. Návrh senátního návrhu zákona upravuje jednací řád Senátu pro případné přijetí Lisabonské smlouvy. Senát tisk na 2. schůzi v prosinci 2008 senátní návrh zákona přikázal Ústavně-právnímu výboru a Výboru pro záležitosti Evropské unie. Lhůta pro projednání výbory končí v únoru následujícího roku.

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 332/, uvedl na 17. schůzi Senátu navrhovatel, senátor Tomáš Grulich. Tisk byl na této schůzi přikázán Ústavně-právnímu výboru a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Lhůta pro projednání výbory skončila koncem roku 2008.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Martina Mejstříka a Jaromíra Štětiny, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu /senátní tisk č. 324/ počítá s tím, že by se nově mezi státní svátky počítal i Zelený čtvrtek a Velký pátek. Návrh byl projednán plénem na poslední schůzi Senátu v 6. funkčním období a byl přikázán Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, Ústavně-právnímu výboru, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Lhůta pro projednání výbory skončila koncem roku 2008.

Senátorka Alena Gajdůšková byla navrhovatelkou návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 305/. Návrh ve své podstatě upravuje podmínky výslechů poškozených trestných činů. Senát jej zařadil na svou 16. schůzi a projednal jej 18. 9. 2008, kdy jej svým usnesením č. 486 vrátil navrhovateli k dopracování.

Mezi velmi diskutovaná témata současnosti se dá jistě zařadit i návrh senátního návrhu zákona o důstojné smrti /senátní tisk č. 303/. Navrhovatelkou byla senátorka Václava Domšová. Návrh nově upravuje podmínky důstojné smrti (euthanasie), kterou se rozumí ukončení života osoby na její žádost. Euthanasii by podle návrhu mohl vykonat pouze lékař, který by za smrt pacienta nebyl trestně odpovědný. Tisk byl po předložení zařazen na 16. schůzi. Usnesením Senátu č. 494 byl návrh senátního návrhu zákona zamítnut.

Senátor Jan Horník předložil Senátu návrh senátního návrhu Ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavních zákonů č. 347/1997 Sb., č. 300/2000 Sb., č. 395/2001 Sb., č. 448/2001 Sb. a č. 515/2002 Sb. /senátní tisk č. 298/. Předmětem této novelizace Ústavy České republiky je zejména úprava přímé volby prezidenta republiky. Návrh počítá s tím, že by kandidáty nenavrhovalo jen 10 poslanců nebo 10 senátorů, jak je tomu v současnosti, ale nově také každý občan České republiky, který by pro kandidáta získal 20 000 podpisů svých spoluobčanů. O samotné hlavě státu by pak ve všeobecných, tajných a rovných volbách hlasoval lid namísto stávajících zákonodárců, a to podle zásad většinového volebního systému. Senát tento tisk na své 15. schůzi přikázal výborům a po ukončení lhůty pro projednání jej zařadil na 17. schůzi Senátu. Usnesením Senátu č. 506 byl návrh zamítnut.

Dne 3. 7. 2008 byl senátorkou Jiřinou Rippelovou předložen Senátu návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 297/. Na 15. schůzi Senátu byl tisk přikázán výborům. Posléze na 16. schůzi Senátu byl senátní návrh zákona schválen. Poslanecké sněmovně byl návrh zákona předložen dne 23. 9. 2008, poslancům byl tisk rozeslán pod číslem 616/0. Vláda zaslala stanovisko dne 22. 10. 2008. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům jako tisk 616/1 (připomínky). Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 48. schůze v únoru 2009.

Ilustrační obrázek

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 296/, neboli zkráceně stykový zákon, byl po předchozím přikázání z 15. schůze znovu projednán 18. 9. 2008. Návrh senátního návrhu zákona je jakýmsi jednacím řádem společných schůzí obou komor Parlamentu ČR. Výsledkem jednání bylo schválení senátního návrhu zákona. Senát předložil Poslanecké sněmovně návrh zákona 23. 9. 2008. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 615/0 v říjnu 2008. Návrh zákona byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Stanovisko vlády bylo poté rozesláno poslancům 22. 10. 2008 jako tisk 615/1 (připomínky). Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil na pořad 48. schůze v únoru 2009.

Dne 16.4.2008 byl Senátu předložen návrh senátního návrhu zákona, senátora Josefa Novotného, senátora Petra Víchy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /senátní tisk č. 239/. Návrh byl na 14. schůzi v červnu 2008 přikázán výborům. Na 16. schůzi v září 2008 bylo jednání usnesením č. 492 odročeno do 31. 12. 2008.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Lišky, Přemysla Sobotky, Jana Hálka, Václava Jehličky a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky /senátní tisk č. 217/ byl na 14. schůzi Senátu schválen. Poslanecké sněmovně byl návrh předložen 20. 6. 2008. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 543/0. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 24. 6. 2008. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům jako tisk 543/1 (souhlas). Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 48. schůze v únoru 2009.

Ilustrační obrázek

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 214/2. Na 14. schůzi byl návrh schválen. Poslanecké sněmovně byl poté návrh předložen a rozeslán poslancům jako tisk 544/0. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům jako tisk 544/1, v němž však vyslovila nesouhlas s návrhem. Předseda sněmovny projednání návrhu zákona doporučil, projednávání tisku bylo tudíž stanoveno na pořad 48. schůze v únoru 2009.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Lišky, Přemysla Sobotky, Jiřího Stříteského, Václava Jehličky, Karla Bartáka a dalších senátorů o účastnících protikomunistického odboje a o účastnících odporu proti komunismu /senátní tisk č. 173/ byl projednán a schválen dne 19. 3. 2008. Poslanecké sněmovně byl tisk předložen dne 1. 4. 2008. Návrh zákona rozeslán byl poslancům jako tisk 476/0. Vláda zaslala stanovisko dne 30. 4. 2008, stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům jako tisk 476/1 (připomínky). Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 48. schůze v únoru 2009.

Ilustrační obrázek

Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Julínka, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 145/ byl zařazen na 12. schůzi, na které byl schválen. Poslancům byl tisk rozeslán pod číslem 475/0 Poslanecká sněmovna návrh schválila ve třetím čtení dne 25. 6. 2008. Návrh byl postoupen v červenci Senátu jako tisk č. 292. Na 15. schůzi se Senát usnesl, návrhem se nezabývat. Následně byl návrh zaslán prezidentu republiky a ten jej 6. 8. 2008 podepsal. Zákona vyšel ve sbírce zákonů pod číslem 294/2008 Sb.

Návrh senátního návrhu zákona Ústavně-právního výboru, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 105/ byl na 10. schůzi Senátu schválen. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 382/0. Vláda zaslala stanovisko 18.1.2008, které bylo rozesláno poslancům jako tisk 382/1 (souhlas). Návrh prošel v Poslanecké sněmovně 2. čtením a s pozměňovacími návrhy bude projednán na 48. schůzi v roce 2009.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Martina Mejstříka, Richarda Sequense, Josefa Novotného, Jana Horníka a Jaromíra Štětiny, kterým se mění zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů /senátní tisk č. 100/, byl Senátu předložen v červenci 2007. Návrh byl na svém posledním projednávání na 12. schůzi v březnu 2008 zamítnut.

Graf č. 6: Senátní iniciativy

Výsledek projednávání senátních iniciativ

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období, od 1. ledna 2008 do 30. října 2008, bylo projednáno Senátem 48 mezinárodních smluv.

Graf č.7: Senátem projednané mezinárodní smlouvy celkem

Senátem projednané mezinárodní smlouvy celkem - dle výsledku jednání

Uvedený graf ukazuje výsledky projednávání mezinárodních smluv Senátem, přičemž 1 mezinárodní smlouva vystupuje v daném grafu hned dvakrát. Jedná se o velmi diskutovanou Lisabonskou smlouvu /senátní tisk č.181/. Senát na své 13. schůzi usnesením č. 379 podal návrh na posouzení souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem a v prosinci 2008 na své 2. schůzi usnesením č. 33 ji vrátil výborům k novému projednání.

Volba Prezidenta Republiky

Dne 8. února 2008 se konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR volba hlavy státu. Kandidáty na nejvyšší ústavní funkci v zemi byli stávající prezident republiky Václav Klaus a profesor z Michiganské university Jan Švejnar.

Zákonodárci se rozhodli, že letošní volba prezidenta proběhne veřejným hlasováním. V prvním dnu se konala dvě kola první volby, v nichž se však žádnému z kandidátů nepodařilo získat potřebný počet hlasů. Třetí kolo se po přerušení schůze konalo 9. února. Jelikož ani ve třetím kole nebyl žádný z kandidátů zvolen, musely se vyhlásit nové volby.

Do druhé volby, která se konala v pátek 15. února opět ve Španělském sálu Pražského hradu, přibyl k Václavu Klausovi a Janu Švejnarovi třetí kandidát. Europoslankyně Jana Bobošíková byla nominována KSČM a po rozpravě, jež následovala po projevech všech kandidátů, se rozhodla z volby odstoupit. Druhá volba tedy pokračovala pouze se dvěma kandidáty.

Po dvou neúspěšných kolech přišlo rozuzlení až v kole posledním, kdy se Václavu Klausovi podařilo získat 141 hlasů všech zákonodárců, což mu stačilo k obhájení úřadu. Funkci prezidenta republiky tak bude vykonávat dalších pět let.

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

Státní vyznamenání

V červnu 2008 na své 14. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 266/. Spolu s vládou a Poslaneckou sněmovnou může i Senát každoročně pro řádový den 28. října (dalším řádovým dnem je 1. leden) předkládat prezidentu republiky své návrhy na vyznamenání. Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. K tomuto účelu zřízený Podvýbor pro státní vyznamenání projednává všechny předložené návrhy a prostřednictvím Organizačního výboru je předkládá plénu.

V roce 2008 Senát svým usnesením č. 396 navrhl propůjčit řád T. G. Masaryka bez udání ThDr. Vladimíru Petřekovi in memoriam, Josefu Lesákovi, RNDr. Josefu Veverkovi in memoriam a Mons. Karlovi Jaroslavu Fořtovi. Řád Bílého lva navrhl Senát propůjčit prof. ThDr. Aloisi Musilovi, dr. h.c. in memoriam a plk. letectva Otakaru Hrubému, DFC in memoriam.

Udělit medaile za hrdinství bez udání stupně Senát navrhl Josefu Bernatovi in memoriam, Miloši Blažkovi, Ctiradu Mašínovi, Josefu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi, Zbyňku Janatovi, Ctiboru Novákovi in memoriam, Karlu Nigrinovi in memoriam, MUDr. Václavu Provazníkovi in memoriam, MUDr. Janu Šmídovi in memoriam, pplk. Františku Štamprechovi in memoriam, Pavlu Wonkovi in memoriam, PhDr. Pavlu Žákovi, Josefu Žálkovi, Miloslavu Mikulíkovi in memoriam a Arnoštu Valentovi, plk. v.v. in memoriam.

Dále Senát navrhl udělit medaile za zásluhy bez udání stupně prof. MUDr. Miloši Hájkovi, CSc., Ing. Mirkovi Janečkovi, Msc., prof. RNDr. Oldřichu Jirsákovi, CSc., PaeDr. Jaroslavu Kozlíkovi, CSc., prof. RNDr. Jiřímu Krupičkovi, prof. PhDr. Josefu Petráňovi, CSc., Dr. h.c., RNDr. Rudolfu Plajnerovi in memoriam, Františku Radkovičovi in memoriam, prof. MUDr. Karlu Raškovi DrSc. in memoriam, MUDr. Bohuslavu Albertovi in memoriam, Lady Mileně Grenfell-Baines, Ing. Jánovi Langošovi in memoriam, PhDr. Zdeňku Mahlerovi, Dr. h.c., Jaromíru Šlápotovi a Pavlu Brázdovi.

Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaile Za zásluhy a propůjčil Řád T.G. Masaryka a Řád Bílého lva, přičemž se ztotožnil se čtyřmi návrhy předloženými Senátem (Řád T.G. Masaryka Josefu Lesákovi, Medaili Za zásluhy Pavlu Brázdovi, Oldřichu Jirsákovi a Josefu Petráňovi).

Ilustrační fotografie

Petice

Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12.2007 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2007, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 178/ se Senát zabýval dne 26. 3. 2008. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí.

V březnu se Senát zabýval Peticí proti diskriminaci obyvatel venkova /senátní tisk č. 91/ s tím, že ve svém usnesení č. 362 ze dne 26. 3. 2008 považuje za žádoucí, aby Ministerstvo financí ČR připravilo nový zákon o rozpočtovém určení daní s účinností nejpozději od 1. 1. 2010 tak, aby zohledňoval venkovský prostor a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR společně s Ministerstvem zemědělství ČR předložilo změnu zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, která by zahrnula i problematiku rozvoje venkova včetně vymezení pojmu „venkov“ a dále vláda ČR předložila Parlamentu ČR návrh novely zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů ("kompetenční zákon") tak, aby byla povýšena a zprůhledněna resortní odpovědnost za venkov a jeho rozvoj.

V prosinci se Senát zabýval Peticí za odstranění nerovnosti v úrovni platů provozních a správních zaměstnanců ve školství /senátní tisk č. 1/ s tím, že v usnesení Senátu č. 53 ze dne 12. 12. 2008 doporučuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR hledat systémové řešení daného problému a vládě ČR doporučuje zvážit posílení kapitoly 333.

Další dokumenty či informace projednávané Senátem

Na své první schůzi v roce 2007 projednal Senát Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2006 /senátní tisk č. 124/, jehož navrhovatelem byl ministr životního prostředí Martin Bursík. Senát tento materiál vzal na vědomí usnesením č. 278 dne 16. 1. 2008.

Na schůzi 13. Senát projednal Žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátorky Liany Janáčkové /senátní tisk č. 242/, přičemž Senát žádné usnesení nepřijal.

Dne 18. 9. 2008 na 16. schůzi Senát schválil Návrh usnesení Senátu k situaci k Gruzii usnesením č. 495, s tím, že považuje agresi Ruské federace vůči Gruzínské republice za nepřijatelnou a odporující mezinárodnímu právu a že trvá na zachování územní celistvosti a suverenity Gruzie.

Senát na své 12. schůzi zvolil za člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů /senátní tisk č. 218/ Jana Zahradníčka. Výsledek volby je uveden v usnesení Senátu č. 341 ze dne 20. 3. 2008.

Ilustrační fotografie

Na 17. schůzi Senát svým usnesením č. 507 dne 30. 10. 2008 zvolil na uvolněné místo po zemřelém Ivanu Dejmalovi za člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů /senátní tisk č. 338/ Petrušku Šustrovou.

Evropská agenda

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou, tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které se, každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

V roce 2007 plénum Senátu projednalo celkem 34 dokumentů (24 návrhů legislativních aktů, 8 komunikačních dokumentů, 2 mezivládní a další dokumenty).

N 050/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou – usnesení Senátu č. 300
N 051/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem – usnesení Senátu č. 300
N 052/06
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1228/2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou – usnesení Senátu č. 300
N 053/06
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám – usnesení Senátu č. 300
N 054/06
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury pro spolupráci národních regulátorů – usnesení Senátu č. 300
N 061/06
Návrh směrnice Rady o jednotné proceduře při podávání žádosti o jednotné povolení k pobytu a pracovní povolení na území členského státu příslušníky třetích států a o společném souboru práv pro pracovníky ze třetích zemí legálně pobývajících v členském státě – usnesení Senátu č. 351
N 062/06
Návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu příslušníků třetích států za účelem výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání – usnesení Senátu č. 352
M 067/06
Návrh rámcového rozhodnutí Rady o používání jmenné evidence cestujících pro účely vynucování práva – usnesení Senátu č. 370
N 068/06
Návrh směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby el.komunikací, 2002/19/ES o přístupu k sítím el. komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby el. komunikací – usnesení Senátu č. 334
N 069/06
Návrh směrnice EP a Rady kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb el. komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví el. komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele – usnesení Senátu č. 334
N 070/06
Návrh nařízení EP a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací – usnesení Senátu č. 334
K 072/06
Sdělení Komise EP a Radě: Příprava na ?Health Check? společné zemědělské politiky – usnesení Senátu č. 319
K 074/06
Sdělení Komise Radě, EP, EHS a Výboru regionů - Evropský strategický plán pro energetické technologie (Plán Set) = Směřování k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku – usnesení Senátu č. 403
N 079/06
Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel – usnesení Senátu č. 382
M 080/06
Návrh rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu, kterým se mění rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002, ve znění rozhodnutí Rady 2003/659/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti – usnesení Senátu č. 330
N 081/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů – usnesení Senátu č. 404
N 082/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství – usnesení Senátu č. 469
N 083/06
Návrh směrnice EP a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 – usnesení Senátu č. 470
K 091/06
Sdělení Komise Radě, EP, EHS výboru a Výboru regionů - Roční politická strategie na rok 2009 – usnesení Senátu č. 380
N 097/06
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání – usnesení Senátu č. 397
N 100/6
Návrh směrnice EP a Rady, o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu – usnesení Senátu č. 498
K 101/6
Sdělení Komise EP a Radě Evropské agentury - cesta vpřed – usnesení Senátu č. 463
N 103/6
Návrh nařízení EP a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům EP, Rady a Komise – usnesení Senátu č. 510
K 106/6
Sdělení Komise EP, Radě, EHS a Výboru regionů - EU jako globální partner pro rozvoj - Jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – usnesení Senátu č. 464
N 107/6
Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. /2008 Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007?2013) Kontrola stavu – usnesení Senátu č. 454
K 114/6
Sdělení Komise Radě, EP, EHS a Výboru regionů ? Mysli především na malé podnikatele (Think Small First) Akt o malém a středním podnikání (A Small Business Act) pro Evropu – usnesení Senátu č. 66
K 115/6
Zpráva Komise - výroční zpráva za rok 2007 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty – usnesení Senátu č. 488
N 116/6
Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci – usnesení Senátu č. 485
N 117/6
Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), s cílem vytvořit projekt „Ovoce do škol“ – usnesení Senátu č. 489
K 120/6
Sdělení Komise EP, Radě, EHS a Výboru regionů: - Obnovený závazek pro sociální Evropu: posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění – usnesení Senátu č. 43
N 122/6
Návrh směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly – usnesení Senátu č. 86
N 125/6
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie – usnesení Senátu č. 67
N 126/6
Návrh směrnice EP a Rady pozměňující směrnici EP a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících – usnesení Senátu č. 58
N 132/6
Návrh nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací – usnesení Senátu č. 68

Senát se také pravidelně zabývá informacemi vlády týkajícími se zejména jednání Evropské rady. V roce 2007 byly Senátu předloženy tyto informace:

Výroční zprávy, dokumenty či informace projednávané Senátem

Ministr financí na 12. schůzi Senátu předložil Konvergenční program České republiky (listopad 2007) /senátní tisk č. 156/. Senát s tímto materiálem vyslovil souhlas svým usnesením č. 348 dne 20. 3. 2008.

Na své 14. schůzi v červnu 2008 se Senát zabýval předloženou Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007 /senátní tisk č. 238/ a vzal ji na vědomí usnesením č. 395.

Dále Senát projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2007 /senátní tisk č. 237/, která byla Senátu předložena v dubnu a vzal tuto zprávu na vědomí usnesením č. 426.

Na této schůzi byla projednána Výroční zpráva Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2007 /senátní tisk č. 222/. Tuto zprávu vzal Senát na vědomí svým usnesením č. 418 ze dne 5. 6. 2008.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina přednesl na této schůzi Výroční zprávu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2007 /senátní tisk č. 244/. Senát vzal zprávu svým usnesením č. 424 dne 6. 6. 2008 na vědomí.

Předseda Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. František Dohnal na 15. schůzi Senátu přednesl Výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2007 /senátní tisk č. 221/. Senát vzal tuto zprávu na vědomí svým usnesením č. 433 dne 9. 7. 2008.

Dále na této schůzi byla projednána Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2007 /senátní tisk č. 234/, jehož předkladatelem byl generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ing. Miroslav Vaněk. Senát tento materiál vzal na vědomí usnesením č. 435.

Ministryně Džamila Stehlíková přednesla na 15. schůzi Závěrečná doporučení Výboru Organizace spojených národů pro lidská práva – kontrolního orgánu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech /senátní tisk č. 245/. Senát je vzal na vědomí svým usnesením č. 473.

Dále na 17. schůzi guvernér České národní banky Zdeněk Tůma Senát seznámil se Zprávou o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2007 /senátní tisk č. 270/. Tuto zprávu vzal Senát na vědomí svým usnesením č. 503 ze dne 30. října 2008.

V říjnu 2008 na 17. schůzi Senát za účasti náměstka předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta projednal Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2007 /senátní tisk č. 264/. Senát vzal zprávu na vědomí usnesením č. 501.

Poprvé ve své historii Senát projednal za účasti předsedkyně Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždy Kavalírové Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2007 /senátní tisk č. 330/. Senát na své 2. schůzi v 7. funkčním obdobím dne 10. prosince 2008 vzal tuto zprávu na vědomí usnesením č. 37.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

V roce 2008 Senát projednal a vyslovil souhlas se třemi návrhy na vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí resp. s návrhy na pobyt ozbrojených sil cizích států na území ČR:

Senátní tisk č. 241
Vládní návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2009. Senát tento návrh projednal na své 13. schůzi dne 24. 4. 2008 a vyslovil s ním souhlas.
Senátní tisk č. 340
Vládní návrh působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2009. Senát se tímto návrhem zabýval na své 2. schůzi dne 11. 12. 2008 a vyslovil s tímto návrhem souhlas.

Dále vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

Senátní tisk č. 148
Rozhodnutí vlády ČR o přeletu a přistání letadla ozbrojených sil Bangladéšské lidové republiky na území České republiky
Senátní tisk č. 176
Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2008
Senátní tisk č. 180
Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně, plánovaných v roce 2008
Senátní tisk č. 223
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červenec - prosinec 2007
Senátní tisk č. 240
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2007
Senátní tisk č. 243
1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2008
Senátní tisk č. 268
2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2008
Senátní tisk č. 269
Informace vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2007
Senátní tisk č. 345
3. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2008
Senátní tisk č. 361
Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období leden - červen 2008
Senátní tisk č. 362
Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2008
Ilustrační fotografie

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů. V průběhu roku 2008 přijal Organizační výbor 133 usnesení, z toho 98 na celkem 23 schůzích a 35 per rollam v době mezi schůzemi.

  • Mandátový a imunitní výbor uspořádal v průběhu roku 2008 celkem 6 schůzí a přijal v roce 2008 na půdě Senátu tři zahraniční delegace.
  • Ústavně-právní výbor se v roce 2008 sešel na 11-ti zasedáních. Jednal 11 dnů a přijal celkem 53 usnesení a 5 záznamů z jednání. Výbor krom jiného uspořádal v hlavním sále Senátu odborný seminář na téma: „Druhá transformace zemědělských družstev“. A dále Ústavně-právní výbor uskutečnil tři zahraniční pracovní cesty: do Chile, Izraele a Polské republiky.
  • Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se v roce 2008 sešel na 12 schůzích (16 jednacích dnů) a projednal 92 senátních tisků. V 6. funkčním období VHZD doporučil Senátu zřízení dvou podvýborů, jejichž členy byli i senátoři z jiných senátních výborů, a to Podvýboru pro dopravu a Podvýboru pro cestovní ruch.
  • Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal na 15 schůzích 23 návrhů zákonů včetně senátních, 2 mezinárodní smlouvy, 20 legislativních aktů EU a 20 jiných dokumentů.
  • Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se v průběhu roku 2008 sešel k 11 schůzím, v jejichž průběhu bylo přijato 68 usnesení a 1 záznam z jednání o výsledku projednání návrhu zákona, u něhož výbor nepřijal usnesení. Výbor uspořádal mimo jiné 4 veřejné slyšení a mezinárodní konferenci na téma „Cesta k sblížení“.
  • Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se v roce 2008 sešel na 17 schůzích a celkový počet přijatých usnesení v tomto období činil 97. V tomto roce projednal řadu předloh, mezi jinými Lisabonskou smlouvu a tzv. smlouvy o radaru.
  • Výbor pro záležitosti Evropské unie si vybral k projednání 58 evropských dokumentů (26 legislativních aktů a 32 komunikačních dokumentů) dalších 6 legislativních aktů a 12 komunikačních dokumentů zůstalo k projednání z roku 2007. Dále výbor uspořádal dvě výjezdní zasedání a pět zahraničních cest.
  • Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se sešel na 10 schůzích. Projednal 16 zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou a tři zákony iniciované senátory. Dále se věnoval šesti mezinárodním smlouvám nebo dohodám. V rámci zahraničních cest navštívily delegace VZSP Nizozemí, Norsko, Německo, Itálii a Svatý stolec ve Vatikánu.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Senát stanoví komisím při jejich zřízení úkoly, o jejichž plnění komise každoročně Senát informují. Se zprávami o činnosti za rok 2008 zástupci komisí vystoupili na 17. schůzi Senátu v říjnu 2008 /senátní tisk č. 341/.

Ilustrační fotografie

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata. V roce 2008 se uskutečnily 2 schůze Volební komise Senátu. Kromě toho se počátkem roku uskutečnilo 5 schůzí společné volební komise k volbě prezidenta republiky složené ze členů Volební komise Poslanecké sněmovny a ze členů Volební komise Senátu.

Stálé delegace

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

Zahraniční aktivity Senátu v roce 2008

(přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty)

V této části uvádíme vybrané zahraniční aktivity Senátu v roce 2008.

Koncem ledna se uskutečnilo oficiální přijetí ministra zahraničních věcí Litevské republiky Petrase Vaitiekunase předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Významná část rozhovorů byla věnována situaci v Bělorusku a možnostem aktivní pomoci běloruskému lidu.

Ilustrační fotografie

Otázky spojené s budoucí integrací Chorvatska do euroatlantických struktur a vývojem v regionu po možném vyhlášení nezávislosti Kosova byly na programu v únoru při setkání s předsedou vlády Chorvatské republiky Ivem Sanaderem.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal spolupředsedu Helsinského výboru USA Benjamina Cardina a další kongresmany USA, členy Helsinského výboru, kteří se zajímali o romskou problematiku a o vztah našeho státu k menšinám. Hovořilo se o českém postoji k bezpečnosti a lidským právům v těch částech Evropy, kde je toto téma aktuální, např. v Kosovu. Dalšími tématy téměř hodinové diskuse byly otázky spojené s bezpečností evropského prostoru, s hrozbou terorismu. Americká delegace poděkovala předsedovi Senátu za aktivní podporu České republiky USA v takových oblastech, jako jsou Afghánistán, Irák či Kosovo.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka také uspořádal pracovní oběd pro vedoucí diplomatických misí zemí účastnících se Středoevropského summitu předsedů parlamentů. Hlavním bodem byl především summit předsedů parlamentů zemí střední Evropy, který se konal v Praze koncem září 2008. Jeho tématem byla role národních parlamentů po přijetí Lisabonské smlouvy.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal místopředsedu Rady regionálních zástupců Parlamentu Indonéské republiky Laode Ida. Účelem návštěvy delegace z Indonésie bylo získat informace o fungování dvoukomorového Parlamentu v ČR. Vzhledem k tomu, že v Indonésii byla druhá komora ustavena teprve nedávno, delegace se velmi podrobně zajímala o roli Senátu. Diskuse se vedla také na téma prosazování regionální politiky či zastoupení žen, jichž je v Senátu Indonésie 22 %. Rozhovor se nevyhnul ani takovým tématům, jako jsou teroristické útoky v Indonésii.

Jedním z hlavních témat jednání s předsedou vlády Litevské republiky Gediminasem Kirkilasem se stala energetická nezávislost a role EU při vytváření energetické strategie a nezávislosti. Pan G. Kirkilas se zajímal o problematiku schvalování Lisabonské smlouvy u nás a připomněl historickou zkušenost s totalitním režimem, která obě země spojuje.

Začátkem dubna přijal předseda Senátu Přemysl Sobotka velvyslance USA v ČR Richarda Grabera. Rozhovor se týkal především summitu NATO v Bukurešti, problematiky protiraketové obrany USA a jejího začlenění do struktur NATO. Přítomným se dostalo ujištění, že žádné změny v zahraniční politice USA se po podzimních volbách konat nebudou a že radar má podporu i v případě obou klíčových demokratických kandidátů. Diskutována byla i další aktuální témata, jako jsou ekonomická situace v USA a ve světě, otázka Kosova, Afghánistánu a také příprava senátní konference k výročí sovětské okupace Československa.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se v dubnu zúčastnil inaugurace nově zvoleného prezidenta Arménie Serzha Sargsiana. Ještě před slavnostním aktem se sešel s předsedou arménského parlamentu Tigranem Torosyanem, s nímž hovořil především o současné vnitropolitické situaci po únorových prezidentských volbách, ale také o možnostech rozvoje česko-arménských vztahů, a to jak na parlamentní, tak i podnikatelské úrovni. Na inauguraci prezidenta byl předseda českého Senátu nejvyšším ústavním činitelem ze zemí Evropské unie. Z rozhovorů, které během této krátké návštěvy vedl, je patrné, že Arméni mají zájem o užší podnikatelské vazby s Českou republikou.

V dubnu jednali slovinský ministr vnitra Dragutin Mate spolu s českým protějškem Ivanem Langerem s předsedou Výboru pro záležitosti EU Luďkem Sefzigem a předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Richardem Sequensem a dalšími zástupci obou výborů o budoucí formě Evropského policejního úřadu (Europol). Senát v rámci svých pravomocí v předběžné kontrole evropského legislativního procesu v dubnu loňského roku přijal usnesení, ve kterém vyjádřil několik zásadních výhrad k navrhovaným změnám v Europolu. Slovinský ministr jako zástupce Evropské unii předsedající země senátory informoval o tom, jakým způsobem a do jaké míry byly jejich připomínky zohledněny. Zástupci Senátu vyjádřili převažující uspokojení nad současnou podobou návrhu a poděkovali panu Matemu za jeho iniciativu.

Ilustrační fotografie

Ke konci dubna navštívil Senát místopředseda Spolkové rady Rakouské republiky a předseda Výboru pro Ústavu a federalismus Spolkové rady Jürgen Weiss. Byl přijat předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, jenž ho informoval o plánovaném Středoevropském summitu předsedů parlamentů, který se uskuteční 26.–27. září 2008 v Praze. Hovořilo se rovněž o Lisabonské smlouvě a o roli národních parlamentů. Předseda Sobotka vyjádřil zájem ČR na revidování rakouského přechodného období na volný pohyb pracovních sil. Při přijetí místopředsedou Senátu Janem Rakušanem se rozhovor týkal výstavby radarové báze v ČR, plánovaného předsednictví naší republiky v Radě EU, voleb do Evropského parlamentu a problematiky bioodpadů. J. Weiss se setkal také s místopředsedou Ústavně-právního výboru a místopředsedou ústavní komise Jaromírem Volným. Tématem rozhovorů byla mj. Lisabonská smlouva a zkušenosti rakouské strany s předsednictvím v Radě EU v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v 1. polovině roku 2009. Rakouská strana rovněž informovala o svém „ústavním konventu“, jenž před několika lety usiloval o vypracování návrhů státní a ústavní reformy. Při přijetí předsedou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárkem byla projednávána výstavba dálničního spojení Brno-Vídeň včetně aktuálního vývoje v této otázce, zazněla rovněž témata vstupu ČR do schengenského prostoru a otázka kontrol ve vnitrozemí na rakouské straně.

V květnu zahájil předseda Národního shromáždění Bulharské republiky Georgi Pirinski svou třídenní návštěvu ČR jednáním s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Klíčovým tématem byly otázky spojené se sjednocováním Evropy. „S panem předsedou jsme našli shodu v tom, že EU se musí zaměřit na pilířové záležitosti Unie, jako je bezpečnost, energetika či zemědělství. Zaznamenal jsem, že Bulharsko si slibuje, že v době našeho předsednictví EU budeme moderátory těchto složitých procesů“, řekl po jednání Přemysl Sobotka. Oba politici diskutovali rovněž o problematice samostatného Kosova. I tady se shodli, že jednostranné vyhlášení nezávislosti může přinést komplikace, ale že je nutné chápat většinový postoj zemí EU.

V rámci své jednodenní návštěvy České republiky navštívil 22. května Valdštejnský palác předseda Evropské komise José Barroso. V Senátu ho přijal nejprve předseda Senátu Přemysl Sobotka spolu s předsedou Výboru pro záležitosti Evropské unie Luďkem Sefzigem a místopředsedou téhož výboru Miroslavem Škaloudem. Poté José Barroso vystoupil se svým projevem před senátory v Hlavním sále. Diskuse, na kterou byli pozváni vedle všech senátorů a poslanců také diplomaté a další čestní hosté, měla téma Role národních parlamentů po Lisabonu.

V pátek 30. a v sobotu 31. května se za letního počasí a téměř tropických veder sešli v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předsedové Parlamentů Maďarska, Polska, Slovenska a Česka. Téma schůzky bylo jediné. Postavení národních parlamentů po aplikaci Lisabonské smlouvy. „Pokud bude Lisabonská smlouva přijata všemi členskými zeměmi EU do konce roku 2008, bude ČR první zemí, která bude Unii podle nových pravidel řídit“, řekl k tématu jednání předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka.

Palestinskou vládní delegaci vedenou předsedou vlády Palestinské národní správy Salámem Fajjádem přijal v červnu předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Pan předseda mě ujistil, že budoucí palestinský stát chce žít v míru se všemi svými sousedy včetně státu Izrael. Znovu tak potvrdil, že současné palestinské vedení respektuje existenci a svrchovanost izraelského státu“, uvedl k jednání předseda Senátu. „Za důležité považuji rovněž prohlášení pana předsedy Fajjáda, že kultura násilí musí být v Palestině zlomena a že současná vláda podniká všechny kroky, aby posílila a urychlila institucionální kapacity samosprávy, které povedou k efektivnějšímu fungování možného budoucího palestinského státu“, dodal Přemysl Sobotka. Přijetí se uskutečnilo v rámci oficiální návštěvy palestinské delegace v ČR.

V tom samém měsíci se v Senátu uskutečnil summit předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Zasedání v historických prostorách Valdštejnského paláce spolupořádal Senát spolu s vládou České republiky.

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se společně s předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem zúčastnil v polovině června dvoudenního jednání předsedů Parlamentů zemí EU v Lisabonu. Představitelé parlamentních komor jednali ve stejné době, kdy se scházeli v Bruselu premiéři členských zemí EU a týden po irském odmítnutí Lisabonské smlouvy. Je proto pochopitelné, že právě osud ratifikace evropské smlouvy byl hlavním tématem jednání. Hovořilo se o irském referendu, ale i o předchozím francouzském a nizozemském „ne“ ústavním smlouvám.

Tentokrát v rakouském Melku se 9. června již počtvrté sešla „temelínská“ meziparlamentní komise k projednávání otázek k bezpečnosti provozu JE Temelín vznesených rakouskou stranou. Stejně jako minulým i tomuto setkání předcházely pracovní workshopy odborníků i politiků z obou zemí. Experti nominovaní českou i rakouskou stranou připravili podklady umožňující zcela uzavřít pět z osmi témat, která byla původně rozporována rakouskou stranou. Ve zbývajících třech tématech sice nedošlo k úplnému odstranění pochybností rakouské strany, nicméně došlo k významnému přiblížení stanovisek. Komise jako celek tak mohla konstatovat, že může ukončit svoji činnost a zbytek záležitostí nechat k řešení na jednání expertních týmů a vládní exekutivy.

Počátkem června se v Senátu uskutečnilo zasedání Výboru pro ekonomické záležitosti Parlamentní dimenze Středoevropské iniciativy. Hlavním tématem jednání byla budoucnost jaderné energie v Evropě. Pražského zasedání se zúčastnili vedle české delegace také představitelé parlamentních delegací z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Rumunska, Slovenska, Rakouska a Ukrajiny. Středo - evropská iniciativa v současné době sdružuje 18 zemí střední a východní Evropy, předsedou Výboru pro ekonomické záležitosti PD SEI je rumunský poslanec Bogdan Pascu, který také rumunskou parlamentní delegaci do SEI vede.

V sídle Senátu Parlamentu ČR se v pátek 26. a v sobotu 27. září uskutečnil summit představitelů jedenácti středoevropských a východoevropských zemí. Šlo o historicky první podobné setkání předsedů parlamentů zemí bývalého sovětského bloku a Rakouska.

Ilustrační fotografie

Druhý zářijový týden strávila senátní delegace vedená předsedou Senátu Parlamentu ČR Přemyslem Sobotkou na oficiální návštěvě Kazachstánu a Arménie. Dostali jsme oficiální pozvání.

Návštěva předsedy Výboru pro Evropskou unii britské Sněmovny lordů Lorda Juliana Grenfella v říjnu předcházela období, kdy se Česká republika měla ujmout předsednické role v Evropské unii. Soustředila se proto především na téma, která bude naše republika prosazovat. Během svých setkání s delegací Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu, předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a 1. místopředsedou Senátu Petrem Pithartem se Lord Grenfell se svými partnery dotkl tématu institucionální reformy Evropské unie a posílené role národních parlamentů v rámci evropského legislativního procesu. Na posledně zmíněné téma též promluvil na večeři uspořádané na jeho počest Českou společností pro evropské a srovnávací právo. tavní konformity Smlouvy před Ústavním soudem České republiky. V dalším bodu diskutovali přítomní o perspektivách česko-německé ekonomické spolupráce, která byla dokumentována na příkladu úspěšně navázaných česko-bavorských kontaktů. Obě strany se rovněž shodly na potřebě zkvalitňování učňovského školství, které je zdrojem kvalifikované pracovní síly.

V říjnu předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig spolu s místopředsedou výboru Václavem Koukalem a členy výboru Tomášem Grulichem, Adolfem Jílkem a Karlem Tejnorou přijal delegaci Výboru pro záležitosti Evropské unie Parlamentu Švédska vedenou předsedkyní Annou Kinberg Batrou. Hlavním tématem rozhovorů mezi oběma stranami se staly priority českého předsednictví Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Švédsko převezme předsednictví po naší republice v 2. polovině roku 2009, hovořilo se i o připravovaných tématech švédského předsednictví. Zúčastnění se vzájemně informovali o procesu ratifikace Lisabonské smlouvy v obou zemích, našimi senátory byl oceněn postoj Švédska k volnému pohybu pracovních sil.

V Zeleném salonku Kolovratského paláce se v říjnu uskutečnilo oficiální přijetí ministra zahraničních věcí Bosny a Hercegoviny Svena Alkalaje předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Hosté zdůrazňovali úsilí Bosny a Hercegoviny o integraci do Severoatlantické aliance a Evropské unie a zájem o liberalizaci vízových povinností. Předseda Senátu hovořil o prioritách nadcházejícího českého předsednictví Evropské unie týkajících se také problematiky Balkánu.

Dále se předseda Senátu Přemysl Sobotka a gruzínská ministryně zahraničí E. Tkeshelashvili věnovali celé setkání situaci v okupované Gruzii a budoucnosti této zkoušené země. Ministryně poděkovala českému lidu a jeho politické reprezentaci za podporu v těžkých časech a vyzdvihla zvláštní roli České republiky při jednáních o postoji Evropské unie ke konfliktu mezi Ruskem a Gruzií. Předseda Senátu P. Sobotka vyjádřil přesvědčení, že Gruzie s pomocí svých evropských partnerů bude pokračovat v trendu přibližování se k NATO a EU. Také hosty informoval o podpoře Gruzie, kterou vyjádřila většina účastníků Středoevropského summitu, jenž se v Senátu konal na konci září.

Ve dnech 18.–19. listopadu 2008 se konalo zasedání výborů proregionální správu parlamentů zemí Visegrádské skupiny pořádané Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu. Účastníci jednání se zabývali tématem veřejné správy v České republice po vstupu do Evropské unie, možnostmi společného postupu při elektronizaci veřejné správy, zkušenostmi se systémem financování samosprávných celků a stavem reorganizace veřejné správy. Na závěr jednání přijali společnou deklaraci.Příští setkání výborů se uskuteční na podzim 2009 v polském Sejmu.

Ilustrační fotografie

Zástupci Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výboru pro záležitosti Evropské unie se v listopadu setkali s delegací Výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu. Projednali společně program a témata předsednictví České republiky v Radě Evropské unie i proces ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice. Dále rozebrali světovou finanční krizi a její dopad na hospodářský růst a zaměstnanost, jakož i dohled nad finančním trhem. Pozornost věnovali také energetické, zemědělské a zahraniční politice členských států Evropské unie.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se v prosinci na pracovním obědě sešel s velvyslanci členských zemí Evropské unie. „Minulý týden se v Senátu sešli předsedové Evropského parlamentu s představiteli českého Parlamentu, abychom doladili poslední detaily převzetí našeho předsednictví. Dnešní oběd s velvyslanci Unie, na který jsem pozval i ambasadory kandidátských zemí, je dalším krokem v naší přípravě na předsednictví Radě,“ uvedl předseda Senátu. „Zdůraznil jsem velvyslancům, že jsme dobře připraveni, že Parlament velice úzce koordinuje kroky s vládou i jednotlivými resorty a že naše priority, tedy energetika, východní Evropa a ekonomika – s ohledem na probíhající krizi – Evropě pomohou posunout se v řešení těchto otázek dál“, dodal Přemysl Sobotka. Oběda se zúčastnili představitelé všech 27 zemí Unie. Velvyslanci setkání oceňovali s tím, že šlo o první akci podobného charakteru před českým předsednictvím.

Akce v Senátu

V roce 2008 se v Senátu konalo celkem 153 akcí ve 164 dnech, co znamená, že oproti roku 2007 došlo k navýšení o cca 5 %.

Tabulka č. 1: Počet akcí v Senátu v roce 2008

Počet akcí pořádaných orgány Senátu 57
Počet akcí spolupořádaných orgány Senátu 55
Počet akcí pořádaných kluby 1
Počet akcí komerčních 0
Počet kulturních akcí spolupořádaných senátory ve Valdštejnské zahradě 3
Počet vernisáží s výstavami 18
Počet akcí pořádaných Kanceláří Senátu pro veřejnost 19

Rok 2008 přinesl mnoho výročí, které jsme si mohli připomenout návštěvou různých výstav, seminářů a konferencí v Senátu.

Jednalo se například o tyto události:

Rok 1918:
Již v polovině dubna se uskutečnila konference „Model komplexního transformačního procesu“, která byla v předsálí Jednacího sálu Valdštejnského paláce doplněna výstavou. Na konci září byla ve Výstavní síni Senátu otevřená výstava, která mapovala období předcházející vzniku samostatného československého státu (od roku 1916) a těsně navazující až do přijetí Ústavy v roce 1920.
Rok 1938:
V září proběhla pod záštitou místopředsedy Senátu P. Pitharta konference „Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech“. Během jejího konání byla v předsálí Jednacího sálu umístěna doprovodná výstava vztahující se k danému tématu.
Rok 1948:
Dne 25. února se konal v Nerudově ulici pietní akt u příležitosti 60. výročí pochodu tisíců studentů na Pražský hrad. V horní části této malostranské ulice je také umístěna pamětní deska, která všem Pražanům i návštěvníkům Prahy odvážný studentský pochod na obranu demokracie připomíná. Pořízení desky zorganizoval a financoval Senát na podnět Pražského akademického klubu 48. Tato organizace sdružuje bývalé vysokoškoláky, vyloučené ze studia z politických, rasových či náboženských důvodů.

Ilustrační fotografie
Rok 1968:
K tomuto výročí Senát přichystal dvě konference. Jednak v polovině června se konala konference „Revolta, reforma, intervence, válka. Turbulence konce 60. let v mezinárodním srovnání“. A následně den před 21. srpnem uspořádal předseda Senátu P. Sobotka mezinárodní konferenci s názvem „40 let po okupaci“.
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

I v roce 2008, jako každoročně, byla pro veřejnost otevřena Valdštejnská zahrada, na jejímž „pódiu“ Saly terreny se odehrála četná kulturní vystoupení včetně již tradičních hudebních festivalů nebo Kulturního léta v Senátu. Níže uvedená tabulka zobrazuje návštěvnost kulturních pořadů v rámci Kulturního léta v Senátu.

Tabulka č. 2: Přehled akcí pořádaných v Senátu v rámci Kulturního léta

Datum Soubor Diváků
12.6.2008 Pěvecký sbor Studánka, Bystřice nad Pernštejnem 300
26.6.2008 Marie Rottrová a skupina Neřež 800
3.7.2008 Dixilend JG DIX Holice 350
10.7.2008 Junior big band 450
17.7.2008 Varnsdorfská komorní filharmonie 450
24.7.2008 Rožmitálská venkovanka 400
31.7.2008 Studio Cantus Slunko Třebíč 450
7.8.2008 Folklórní soubor Hlubina z Ostravy 500
14.8.2008 Folklórní soubor Olšava z Uherského Brodu 600
21.8.2008 Dětský pěvecký sbor Caleste Canto, ZŠ České Meziříčí 450
28.8.2008 Soubor Kabrňáci Diagnostický ústav soc. péče Tloskov 400
4.9.2008 Dětský pěvecký soubor Motýlek z Vyškova 400
11.9.2008 Bartšův soubor písní a tanců ze Zlína 450
20.8.2008 Setkání s občany s kulturním programem Yvonne Přenosilová, Vladimír Menšík a ČDG, Spirituál kvintet, Ivan Hlas a trio 3500

Celkem se přišlo podívat na akce spojené s Kulturním létem v Senátu 9500 lidí.

Ilustrační fotografie

Následující tabulka zobrazuje další vybrané kulturní akce v Senátu, které se konaly mimo akcí Kulturního léta.

Tabulka č. 3: Kulturní akce v Senátu mimo akcí Kulturního léta

Datum Soubor
13.4.2008 Všichni jsme lidi
14. – 15.5.2008 Dny města Brna
20.5.2008 Soubor Hradišťánek
24. – 25.5.2008 Dny Plzně
31.5.2008 Malování s veselým seniorem
13.6.2008 Shanyfest
22.6.2008 ZUŠ Liberec
24.6.2008 Continuo Pardubice
17. – 21.6.2008 Festival 9 bran
27.8.2008 Koncert festivalu Mladá Praha
1.9.2008 Koncert Velvyslanectví Rumunska
3.9.2008 Koncert k výročí 50 let Akademie Jazz Bandu Přerov

Výstavy

U příležitosti zakončení výstavy Albrecht z Valdštejna a jeho doba uspořádala Kancelář Senátu mimořádný Víkend otevřených dveří Senátu. Během 1. a 2. března si zájemci měli možnost prohlédnout vedle historicky nejvzácnějších místností Valdštejnského paláce také prostory veřejnosti běžně nepřístupné, jako například chodbu Argonautů nebo Grottu, bývalou Valdštejnovu lázeň. V paláci bylo přichystáno 8 průvodců, kteří svým odborným výkladem návštěvu paláce zpestřovali. Senát návštěvníkům přichystal také malé překvapení – všichni měli možnost se setkat s původním stavitelem a majitelem areálu Albrechtem z Valdštejna, který je v paláci přivítal spolu se svou historickou družinou. První březnový víkend využilo možnosti podívat se do Senátu téměř 3 000 lidí.

V roce 2008 byly otevřené dosud nepřístupné podzemní prostory Valdštejnského paláce, kde je možné vidět nejen zbytky základů měšťanského Trčkovského domu z 15. století, ale i stálou expozici protokolárních darů. Výstavu protokolárních darů zahájil 1. dubna 2008 předseda Senátu Přemysl Sobotka. Dvě místnosti a vstupní síň byly stavebně upraveny pro výstavní účely a byla zde vybudována Trčkovská galerie. Od poloviny května byl v těchto prostorách realizován další projekt k osmičkovému roku. Pravidelně jednou týdně pro veřejnost zde probíhalo promítání dobových dokumentů z let 1918, 1938, 1948, 1968.

Senát svým návštěvníkům nabídl i dvě expozice připravené ve spolupráci s Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem, které bylo možné zhlédnout v prostorách Valdštejnského paláce. Výstavy „Na cestě k samostatnosti“ a „Léta naděje a zklamání“ se vztahují k loňskému osmičkovému výročí, a přibližují tak mezníky československých dějin, které zcela zásadně ovlivnily osudy naší země až do současnosti.

Dále byly ve Valdštejnské zahradě v červnu instalovány informační panely s tematikou osmičkových výročí, zaměřených zejména na události 20. století. Jednalo se o texty doplněné dobovými fotografiemi z období snah o obnovení samostatného českého státu (do roku 1914) a poté jeho samotného vzniku v říjnu roku 1918. Texty připomněly i tematiku nástupu komunistické totality v roce 1948 s vazbami na poválečný vývoj v naší zemi. Rok 1968 byl prezentován jako období uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu, bohužel následované vpádem vojsk Varšavské smlouvy, který znamenal dočasný konec či minimálně výrazné zpomalení demokratizačního úsilí. Pro Zelený salonek Kolovratského paláce byly navíc připraveny dva panely upozorňující na fakt, že salonek neslouží pouze jako reprezentativní prostor, ale že hrál i význačnou historickou roli. Předválečná československá vláda zde přijímala řadu klíčových rozhodnutí o osudech našeho státu včetně tragické Mnichovské dohody.

V září roku 2008 byl v Senátu také vystaven originál Pittsburské smlouvy v rámci výstavy o vzniku české státnosti „Na cestě k samostatnosti“.

Ilustrační fotografie

Konference a semináře

Na půdě Senátu se pravidelně konají konference a semináře, na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2008 se konalo 16 seminářů a 15 konferencí. Uvádíme z nich následující:

Srpnové události roku 1968 připomněla mezinárodní odborná konference, kterou chtěl Senát ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a Národním muzeem nabídnout pohled vojenských historiků na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Účastníci konference se zabývali také posrpnovou emigrací a jejími sociologickými důsledky pro společnost, stejně jako odrazem okupace v médiích. Konferenci, která se konala 20. srpna v Hlavním sále Senátu, zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Zde uvádíme některé konference a semináře, které se v průběhu roku 2008 v Senátu udály.

8. 1. 2008
Seminář „Hrozba epidemií a současné možnosti surveillance“, spolupořádáno Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku
14. 2. 2008
Tisková konference k akci „Innovation Thursday - Inovační čtvrtek“, spolupořádáno předsedou senátu P. Sobotkou
20. 2. 2008
Tisková konference k 60. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad dne 25. února 1948 pořádaná předsedou Senátu P. Sobotkou
26. 2. 2008
Mezinárodní konference „Totalitní režimy - příčiny vzniku a jejich následky“, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
27. 2. 2008
Celoevropské fórum ázerbájdžánských studentů v Praze, spolupořádáno místopředsedou Senátu J. Liškou
4. 3. 2008
Konference „Reforma Policie České republiky“, pořádáno Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
11. 3. 2008
Konference „Euthanasie“, pořádáno senátorským klubem SNK
18. 3. 2008
Odborný seminář „Klimatické změny a jejich dopad na některé oblasti České republiky - Ekonomická soustava České republiky - Hospodaření s vodou“, pořádáno Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu
9. 4. 2008
Tisková konference k veřejnému shromáždění „Všichni jsme lidi“, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
21. 4. 2008
VIII. Mezinárodní konference o rodinné politice „Rodinná politika a životní styl rodiny - jak rodiny zvládají rozpor mezi nároky rodinného života a nároky kladené společností“, spolupořádáno Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku
25. 4. 2008
Diskusní setkání s generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou na téma „Perspektivy hospodářství České republiky“ pořádané předsedou Senátu P. Sobotkou
30. 4. 2008
Odborná diskuse „Lisabonská smlouva - její ratifikace a implementace“, pořádáno Výborem pro záležitosti Evropské unie
16. 5. 2008
Odborný seminář „Budoucnost kohezní politiky - formování národní pozice v oblasti evropské politiky soudržnosti po roce 2013“, spolupořádáno Výborem pro záležitosti Evropské unie
22. 5. 2008
Diskusní setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem na téma „Role národních parlamentů po Lisabonu“ pořádané předsedou Senátu P. Sobotkou
29. 5. 2008
Seminář „Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících služby pro dospělé“, spolupořádáno Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
2. 6. 2008
Mezinárodní konference na téma: „Svědomí Evropy a komunismus“, pořádáno Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
3. 6. 2008
Mezinárodní konference na téma: „Svědomí Evropy a komunismus“
16. 6. 2008
Konference „Pražské jaro 1968: Občanská společnost - média - přenos politických a kulturních procesů“, pořádáno 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem
- Jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny za účasti předsedy Senátu P. Sobotky, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
- Jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny s prezidentem Francouzské republiky Nicolasem Sarkozym, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
28. 7. 2008
Mezinárodní konference „Hranice kvantové a mezoskopické termodynamiky 2008 - FQMT ’08“, spolupořádáno Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
4. 9. 2008
Slavnostní zahájení VIII. mezinárodního kongresu IBU, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
15. 9. 2008
Debata nad analýzou Ústavu mezinárodních vztahů k zahraniční politice České republiky v roce 2007, pořádáno 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem
23. 9. 2008
Konference „Česká republika a globalizace“, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou

Ilustrační fotografie
27. 9. 2008
Středoevropský summit předsedů parlamentů pořádaný předsedou Senátu P. Sobotkou za účasti předsedy VEU L. Sefziga na téma „Nové formy spolupráce národních parlamentů v Evropské unii“
29. 9. 2008
Mezinárodní hudební konference umělců a teoretiků umění „Česko-americké hudební mosty“ spojená s cyklem tří koncertů
23. 10. 2008
Konference „Konkurenceschopná Evropa bez bariér“, spolupořádáno předsedou Senátu P. Sobotkou
3. 11. 2008
Kongres na téma „Inoperabilita zdravotní péče a péče následné“, pořádáno 1. místopředsedou Senátu P. Pithartem
19. 11. 2008
Mezinárodní konference na téma „Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy v letech 1945 - 1989“, spolupořádáno Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost