Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů v roce 2015

Obsah


Úvod

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2015 během 10. funkčního období do konce roku 2015.

Legislativní proces

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015.

Ve sledovaném období se konalo 12 schůzí Senátu. Senát projednal celkem 68 návrhů zákonů.

Ze 68 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 49 návrhů zákonů. Při projednávání 3 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat (vyjádření vůle návrhem zákona se nezabývat má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). Senátem nebylo přijato usnesení k 1 návrhu zákona. S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 15 návrhů zákonů, přičemž Poslanecká sněmovna v 10 případech schválila návrh zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů a v 5 případech setrvala na svém původním znění.

V hodnoceném období nebyl Senátem zamítnut ani jeden z návrhů zákonů.

Graf č. 1: Senátem projednané návrhy zákonů celkem

Grafické znázornění procentuálního podílu výsledků projednávání zákonů celkem

Graf č. 2: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně

Grafické znázornění procentuálního podílu zákonů vrácených Senátem Poslanecké sněmovně

Podrobněji bychom se rádi zmínili o následujících návrzích:

Senát podpořil novelu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením obsahuje zejména úpravu týkající se průkazu osoby se zdravotním postižením, na který je vázán nárok na příspěvek na mobilitu a také zákonem stanovené výhody v dopravních prostředcích, při osobním projednávání záležitostí, poskytování slev při kulturních a sportovních akcích s tím, že některé další nároky upravují jiné právní předpisy.

V předloženém návrhu zákona se pro držitele dříve vydaných průkazů navrhuje zjednodušený postup s cílem umožnit, aby nárok na průkaz pro osobu se zdravotním postižením podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 přecházel na tyto osoby v zásadě automaticky, a to na stejný druh průkazu, bez správního řízení a bez posuzování zdravotního stavu.

Dále obsahuje řadu dílčích změn, jako například změnu v § 6 odst. 1, podle níž nárok na příspěvek na mobilitu nebude vázán na osobu, která je držitelem příslušného průkazu, ale na nárok na takový průkaz, což v praxi umožní dřívější přiznání příspěvku na mobilitu.

Další změnou je i to, že symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo úplně či prakticky nevidomé bude v průkazu osoby se zdravotním postižením uváděn, jen pokud o to taková osoba požádá.

Senátoři napříč politickým spektrem tuto novelu zákona podpořili a svým hlasováním ji schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Senát úspěšně upravil zákon o veřejném zdravotním pojištění

Hlavním záměrem předkládaného vládního návrhu zákona je nově stanovit podmínky úhrady lázeňské léčebně rehabilitační péče z prostředků systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby odpovídaly požadavkům výše uvedeného nálezu Ústavního soudu. Dalším záměrem je pak oproti stávající právní úpravě poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče prodloužit délku léčebných pobytů u vybraných indikací a v některých případech umožnit léčebný obyt v lázních častěji opakovat, což by, jak se v důvodové právě uvádí, mělo zvýšit kvalitu poskytované péče.

Hlavním předmětem zájmu se mezi senátory staly pozměňovací návrhy, které do tohoto návrhu zákona vložila Poslanecká sněmovna na návrh poslance Ludvíka Hovorky. Po diskusi, do které se zapojili zejména senátoři s lékařským vzděláním, byly tyto pozměňovací návrhy na návrh Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vypuštěny, čímž se návrh zákona přiblížil původní vládní předloze.

Hlavním předmětem zájmu se mezi senátory staly pozměňovací návrhy, které do tohoto návrhu zákona vložila Poslanecká sněmovna na návrh poslance Ludvíka Hovorky. Po diskusi, do které se zapojili zejména senátoři s lékařským vzděláním, byly tyto pozměňovací návrhy na návrh Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vypuštěny, čímž se návrh zákona přiblížil původní vládní předloze.

Hlavním předmětem zájmu se mezi senátory staly pozměňovací návrhy, které do tohoto návrhu zákona vložila Poslanecká sněmovna na návrh poslance Ludvíka Hovorky. Po diskusi, do které se zapojili zejména senátoři s lékařským vzděláním, byly tyto pozměňovací návrhy na návrh Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vypuštěny, čímž se návrh zákona přiblížil původní vládní předloze.

O takto upraveném hlasování pak opětovně rozhodovala Poslanecká sněmovna, která se přiklonila k senátní verzi a schválila návrh zákona ve znění Senátu.

Senát pozměnil novelu zákona o hospodaření energií

Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu zákona byla zejména implementace evropské směrnice o energetické účinnosti, která směřuje do oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárného užívání energie ústředními institucemi a energetických služeb. Současně však bylo nutné vyřešit požadavek vyplývající z aplikace zákona, když v rámci poslední novely o hospodaření energií došlo k rozsáhlým úpravám povinností pro občany a po roce bylo potřeba přistoupit ke změnám.

Předložený návrh zákona obsahuje úpravu pravidel pro rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody. Po věcné diskusi na plénu Senát schválil pozměňovací návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Senátorům dala následně za pravdu i Poslanecká sněmovna.

Senát vylepšil zákony spojené s užíváním bytů

Předložený návrh zákona obsahuje úpravu pravidel pro rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům a zákonné meze zmocnění prováděcím předpisem upravit rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, další náležitosti k rozúčtování nákladů a náležitosti, které musí poskytovatel uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Novela zákona, rovněž nově upravuje základní pravidla rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům a příslušným zmocněním k vydání prováděcího předpisu v zákoně by mělo být dosaženo komplexnosti úpravy služeb spojených s užíváním bytu.

Po věcné diskuzi na plénu Senát schválil pozměňovací návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které výrazně zlepšují projednávanou novelu zákona. K tomuto dospěla i Poslanecká sněmovna, která tento zákon rovněž schválila ve znění pozměňovacích návrhů Senátu.

Senát podpořil právo na informace o životním prostředí

Senát schválil novelu zákona o právu na informace o životním prostředí, jehož prioritním cílem je zajištění kompatibility mezi českou a unijní právní úpravou o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (dále jen „směrnice INSPIRE“), a to tak, aby se Česká republika vyhnula zahájení řízení ze strany Evropské komise.

Směrnice INSPIRE zakotvuje pravidla pro založení evropské infrastruktury prostorových dat. Základním principem směrnice je, že prostorová data mají být sbírána a vytvářena pouze jedním subjektem.

Dále jde o zajištění možnosti kombinovat prostorová data z různých zdrojů a zajištění snadnějšího vyhledávání a zveřejňování prostorových dat.

Předložený návrh představuje novelu technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu. Předkládaný návrh mimo jiné zavádí definice některých pojmů, jako „metadata“ nebo „služby založené na prostorových datech“, dále pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého ob-jemu požadovat úhradu za prohlížení. Tato úhrada musí ale sloužit k zajištění, zachování a údržbě prostorových dat a zachování odpovídajících služeb.

Senátoři posvětili zavedení takzvaného kurzarbeitu

Předložený návrh novely zákona o zaměstnanosti zpracovali odborníci se záměrem sjednotit přístup k poskytování podpory v nezaměstnanosti v souvislosti s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání. Cílem také bylo doplnit dobu dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény mezi náhradní dobu zaměstnání. Takto pojatý vládní návrh zákona byl při projednávání v Poslanecké sněmovně doplněn o několik dalších věcných změn, z nichž nejpodstatnější je úprava poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti. Právě tento příspěvek patří na celém návrhu k těm nejzajímavějším. V podnicích, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek, by se díky kurzarbeitu pracovalo tři nebo čtyři dny v týdnu. Zaměstnanci by pak dostávali minimálně 70 procent ze mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a 20 procent stát. Novinka by měla zamezit nadměrnému propouštění zaměstnanců. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové bude tato změna výhodná jak pro zaměstnance, tak pro firmy a v konečném důsledku i pro stát. Lepší je totiž chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou pracovní činnost, než být registrován jako nezaměstnaný. Firmy si navíc udrží kvalifikované a zaučené zaměstnance. Stát přitom ušetří na vyplácení sociálních dávek pro lidi bez práce. Tuto novelu zákona o zaměstnanosti Senát velkou většinou přítomných senátorů schválil.

Senát těsně podpořil vznik centrálního registru přestupků

Hlavním cílem novely zákona o přestupcích je zřízení centrální evidence vybraných přestupků. Novela by měla především pomoci v boji proti drobné kriminalitě. Přísněji tak budou trestány některé přestupky proti veřejnému pořádku, majetku či proti občanskému soužití, jako například drobné krádeže či rušení nočního klidu. Přestupky se budou v registru uchovávat pět let, jejich opakování se ale nestane trestným činem.

Senátoři v průběhu rozpravy poukazovali zejména na to, že zvýšení pokut nezabrání recidivě, což je rovněž jedním z cílů zákona. Nadto od nemajetných občanů nebudou vymahatelné a alternativní trest zákon neřeší. Senátorka Eliška Wagnerová navrhovala zamítnutí novely. A to z toho důvodu, že do registru mají být zapisovány jak banální přestupky, tak i přestupky, za které hrozí vysoké postihy. Senát nakonec novelu zákona o přestupcích schválil.

Senátoři upravili limit pojištění cestovních kanceláří

Cílem projednávaného návrhu zákona je především uvést ustanovení zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu do souladu s novým občanským zákoníkem a živnostenským zákonem a zlepšit informovanost spotřebitele o tom, kdo organizuje zájezd, jehož prodej zprostředkovává cestovní agentura. Zákon dále upravuje povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře tak, aby zákazníci byli v každém okamžiku v plné výši chráněni před důsledky jejího úpadku. Nově se zavádí veřejně přístupný seznam cestovních kanceláří, který povede Ministerstvo pro místní rozvoj. V návrhu zákona se rovněž modifikuje dozor správních orgánů nad činností cestovních kanceláří a cestovních agentur, dále správní trestání včetně sankcí.

Hlavní a nejdiskutovanější změnou novely zákona po schválení Poslaneckou sněmovnou byla nová povinnost pojišťoven hradit nároky klientů při úpadku cestovní kanceláře v plné výši i nad sjednaný limit. Členové dolní komory argumentovali tím, že úprava odpovídá i nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu. S tím však nesouhlasily pojišťovny a začaly cestovním kancelářím vypovídat pojistky. Cestovní kanceláře tak byly postaveny do situace, kdy zákon jim ukládá povinnost se pojistit, ale neměly u koho. Senátoři proto příslušné ustanovení v novele přepracovali a poslanci se budou muset novelou znovu zabývat. Podle znění navrženého horní komorou budou cestovní kanceláře a pojišťovny povinny sjednat pojištění tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Pokud by tyto tržby měly být nižší než tržby v předchozím roce, pak bude pojistný limit minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce.

Senátoři podpořili zvýšení bezpečnosti na našich silnicích

Nejpodstatnějšími oblastmi novely zákona o silničním provozu jsou změny na úseku cyklistické dopravy, dopravně-psychologického vyšetření, kaucí a profesní způsobilosti řidičů. Z nově zaváděných pravidel lze poukázat především na úpravu provozu osobních samohybných vozítek typu segway, možnost zadržet osvědčení o registraci vozidla při těžkých haváriích nebo při zjištění velmi závažných technických závad vozidla v rámci silniční kontroly, jakož i opatření ke zlepšení viditelnosti chodců na pozemních komunikacích.

Tato novela senátory velmi zaujala a diskuze k ní trvala více jak čtyři hodiny. Senátor Petr Gawlas například mimo jiné uvítal zavedení povinnosti pro chodce užívat reflexní prvky. Řada diskutujících, například senátor Petr Vícha, senátor Jaroslav Kubera či předseda Senátu Milan Štěch se zamýšleli nad tím, zda ponechat, či neponechat obecní policii možnost měření rychlosti v obci. Nakonec však bylo toto právo obecní policii ponecháno, neboť Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Senát pro výraznější navýšení důchodů v tomto roce

Účelem návrhu zákona o jednorázovém příspěvku důchodci je určitá forma kompenzace nízké valorizace důchodů, ke které došlo k 1. lednu 2016. Za dané situace, kdy bylo zřejmé, že zvýšení důchodů pro rok 2016 a následující období má podle platné zákonné úpravy spočívat pouze v částce 40 Kč, byl ze strany MPSV koncem května 2015 předložen vládě návrh zákona, obsahující stejnou úpravu mimořádné valorizace důchodů, která byla provedena k 1. lednu 2015. Tento návrh mimořádné valorizace důchodů ale nezískal na úrovni vlády dostatečnou podporu. Následně byl předložen návrh na poskytnutí jednorázového příspěvku k důchodu, přičemž původně navrhovaná částka 600 Kč byla zvýšena na 1200 Kč. Tento příspěvek bude náležet k důchodu z českého důchodového pojištění (důchod starobní, invalidní, vdovský, vdovecký, sirotčí). Senátoři při vědomí, že zvýšení důchodů o víceméně zanedbatelnou částku je nedostatečné, předložený návrh schválili, a tak bude nárůst důchodů (díky jednorázovému příspěvku) v roce 2016 činit 140 korun měsíčně.

Výstavba dopravní, vodní a energetické infrastruktury bude snazší

Hlavním cílem při urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury je odstranění nadále přetrvávajících problémů, které jsou spojeny s majetkoprávní přípravou staveb prováděných především státem. Zejména se jedná o zpřesnění postupu přípravy výstavby u pozemních komunikací ve vlastnictví státu, tedy dálnic a silnic I. třídy, úpravu konstrukce kupní ceny za vykupované pozemky, změny v oblasti zřizování věcných břemen nebo práva stavby, upřesnění postupu v případě úplatného získávání práv k pozemkům od jiné právnické osoby zřízené státem a odstranění zákonného omezení možnosti vyvlastnění spoluvlastnického podílu.

I tuto novelu zákona senátoři podrobili důkladnému zkoumání v poměrně rozsáhlé rozpravě a velkou většinou přítomných senátorů napříč politickým spektrem ji v závěru 18. schůze schválili.

Senátní iniciativy

V roce 2015 bylo předloženo 10 nových iniciativ. Informace o vývoji projednávání jsou uvedeny pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

V únoru 2015 senátor Jan Veleba jako zástupce dalších senátorů předložil návrh zákona o rozhlasových a televizních poplatcích /senátní tisk č. 45/. K tomuto tisku Senát nepřijal usnesení.

Novely zákona o státním podniku a zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích navrhl v březnu 2015 senátor Libor Michálek a další /senátní tisk č. 47/. Senát v květnu 2015 návrh projednal a vrátil navrhovateli k dopracování. V květnu byl dopracovaný návrh Senátu předložen jako senátní tisk č. 102 a v červenci opět vrácen k dopracování. Dopracovaný návrh /senátní tisk č. 145/ byl předložen Senátu v říjnu 2015. K tomuto návrhu Senát nepřijal usnesení. V listopadu 2015 byl předložen nový návrh /senátní tisk 161/, který se nyní projednává.

Senátoři Libor Michálek, Ivana Cabrnochová a Jitka Seitlová předložili v červnu 2015 návrh zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla /senátní tisk č. 103/. Tento návrh Senát v červenci 2015 zamítl.

V červenci 2015 Senát projednal a zamítl návrh zákona o České televizi /senátní tisk č. 107/ předložený senátorem Janem Velebou a dalšími.

Novelu autorského zákona předložili v září 2015 senátoři Ivo Valenta a další /senátní tisk č. 125/. Návrh zákona byl v lednu 2016 schválen a postoupen Poslanecké sněmovně jako /sněmovní tisk 694/.

V říjnu 2015 předložili senátoři Václav Láska a další návrh zákona o regulaci reklamy /senátní tisk č. 129/. Senát návrh projednal ve výborech a následně v březnu 2016 zamítl.

Návrh stykového zákona /senátní tisk č. 165/ předložila v prosinci 2015 Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Návrh byl projednán ve výborech a v březnu 2016 přijat. V březnu 2016 byl jako /sněmovní tisk 736/ předložen Poslanecké sněmovně.

Graf č. 3: Senátní iniciativy

Grafické znázornění výsledku projednávání senátních iniciativ

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období, od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015, bylo projednáno Senátem 55 mezinárodních smluv. Senát k všem těmto smlouvám vyslovil souhlas k ratifikaci.

Mezi jinými Senát projednal Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou, respektive Gruzií na straně druhé. Dále dala horní komora souhlas k ratifikaci Úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni z roku 1992, kterou podepsala Česká republika již v roce 2000, kvůli nutným úpravám sdružovacího práva ale došlo k pozastavení její ratifikace. Senátoři rovněž vyslovili souhlas se změnami Stanov Světové organizace cestovního ruchu. Dále za zmínku stojí Dohoda o Visegrádském patentovém institutu, Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání či Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islandem na straně druhé o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu. Dále senátoři dali souhlas k ratifikaci Dohody o účasti Chorvatské republiky v Evropském hospodářském prostoru, Dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA (uskupení karibských států) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, Změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu či Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení.

Evropská agenda

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou, tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které se, každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

Usnesení žádného z pověřených ani ostatních výborů Senátu v evropské agendě nelze považovat za vyjádření Senátu jako komory Parlamentu ČR. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k evropským legislativním návrhům a dalším dokumentům a k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU proto na návrh pověřených výborů projedná a případně schválí Senát na plenárním zasedání. Zařadit evropský bod na jednání pléna Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední v přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU. Celé znění Výroční zprávy o evropské agendě v Senátu najdete zde.

Celkový počet dokumentů doručených Senátu elektronicky systémem EU Extranet od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 byl cca 40 000, z toho jako relevantních bylo pro VEU do týdenních přehledů zahrnuto a anotováno celkem 585. Návrhy legislativních aktů (NLA) 124, Komunikační dokumenty (K) 224, Jiné (J) 234.

V roce 2015 VEU projednal celkem 43 dokumentů (9 NLA, 29 K, 5 J). Výbor postoupil plénu Senátu k projednání 25 usnesení k 33 projednaným dokumentům (9 NLA, 21 K, 3 J). Ostatní dokumenty, 10 (0 NLA, 8 K, 2 J), byly po projednání výborem vzaty na vědomí.

V roce 2015 dožádané výbory na žádost VEU projednaly celkem 19 dokumentů (7 NLA, 11 K, 1 J).

V roce 2015 plénum Senátu projednalo celkem 32 dokumentů (7 NLA, 22 K, 3 J).

V roce 2015 byly Senátem projednány 4 informace vlády o pozicích vlády na jednání Evropské rady a 7 informací vlády o výsledcích jednání Evropské rady. Senát kromě toho projednal informaci Vlády o výsledcích neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU dne 12. listopadu 2015 ve Valettě a zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU s Tureckem dne 29. listopadu 2015 v Bruselu.

Senát rovněž projednal

Komunikace mezi parlamenty členských států EU a Evropskou komisí (tzv. zelená karta)

V březnu 2015 Senát přijal z iniciativy Výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení k možnosti zavedení tzv. zelené karty jako formy meziparlamentní koordinace v záležitostech EU, přičemž shledal, že zelená karta by představovala neformální dohodu o koordinaci mezi parlamenty členských států EU v rámci jejich politického dialogu s Komisí, přičemž výsledkem této koordinace by měly být odůvodněné výzvy zainteresovaných skupin vnitrostátních parlamentů, aby Evropská komise předložila konkrétní návrh nového právního aktu EU nebo změnila či zrušila stávající právní akt a považuje zelenou kartu za vhodný způsob rozvinutí politického dialogu mezi vnitrostátními parlamenty a Evropskou komisí. Zároveň konstatoval, že pro usnadnění vzájemné komunikace by bylo vhodné, kdyby vnitrostátní parlament iniciující zelenou kartu rozeslal ostatním parlamentům její text i s vlastním překladem pokud možno do anglického jazyka, neboť ostatní vnitrostátní parlamenty budou zřejmě tento text pro účely projednání dále překládat do úředního jazyka svého státu; proto též považuje za zcela adekvátní šestiměsíční lhůtu pro rozhodnutí ostatních vnitrostátních parlamentů, zda se k zelené kartě připojí.

Tuto zelenou kartu Senát využil, když se připojil ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi k problematice potravinového odpadu. Pojem zelená karta se užívá pro neformální koordinaci mezi parlamenty členských států EU spočívající v zasílání společných dopisů Evropské komisi s výzvou, aby Komise podnikla určité legislativní nebo nelegislativní kroky v oblasti působnosti Evropské unie. V tomto případě se Senát připojil ke společnému dopisu zástupců šestnácti parlamentů členských států EU či parlamentních komor předsedovi Evropské komise ze dne 22. července 2015 k problematice potravinového odpadu, přičemž podotýká, že k uskutečnění iniciativ lze využít již existující pracovní skupinu Evropské komise pro potravinový odpad.

Na stejné schůzi bylo přijato usnesení, kterým Senát přivítal záměr vlády ČR konzultovat obě komory Parlamentu při přípravě vládní Koncepce politiky ČR v EU, který je deklarován v aktuálním návrhu této Koncepce a konstatoval, že má zájem se aktivně zapojit do projednávání tohoto dokumentu a proto by s ohledem na výše uvedené uvítal, kdyby vláda ČR předložila Senátu finální návrh Koncepce ještě před jejím schválením tak, aby se k němu mohl Senát vyjádřit a aby toto vyjádření případně mohlo být ještě vládou zohledněno. S konečnou podobou Koncepce politiky ČR v EU: Aktivní a srozumitelná ČR v jednotné Evropě se následně v dubnu seznámil Výbor pro záležitosti Evropské unie, který ve svém usnesení mimo jiné konstatoval, že cíle a priority koncepce jsou vhodně zvolené a shledal, že postoje vyjádřené v koncepci k jednotlivým oblastem politiky Evropské unie jsou v zásadě ve shodě s postoji Senátu z posledních let. Uvedl zároveň, že pro demokratickou legitimitu Evropské unie je nezbytné zachování širokého prostoru pro demokratické rozhodování na úrovni členských států; Evropská unie by měla jednat jen tam, kde přínosy jejího jednání zřetelně převažují nad oslabením možnosti občanů dosáhnout změny přijatých rozhodnutí prostřednictvím voleb, které je s právní úpravou určité otázky na unijní úrovni vždy spojeno; dodržování této zásady je i předpokladem využití potenciálu vnitrostátních parlamentů „učinit z evropské integrace vnitropolitické téma a zabránit tak dalšímu odcizování unijních politik od občanů“, který koncepce zmiňuje. Připomněl, že hospodářské politiky jsou v rámci Evropské unie pouze koordinovány.

Evropské agendě dominovala uprchlická krize v Evropě

Jedním z hlavních témat evropské agendy bylo hledání řešení uprchlické krize v Evropě. V srpnu Senát projednával Evropský program pro bezpečnost a v doprovodném usnesení požádal vládu, aby při jednání v EU o imigraci prosazovala takové kroky, které povedou nejprve ke snížení a posléze k zastavení nelegální imigrace z třetích zemí do EU. V září pak za účasti ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka přijal usnesení k aktuálním návrhům Evropské komise na řešení uprchlické krize v EU, ve kterém mimo jiné potvrdila své výhrady vůči plánům na zavádění relokačních mechanismů povinných pro členské státy a dotčené osoby.

Při projednávání Akčního plánu EU proti převádění migrantů (2015–2020) Senát uvedl, že považuje za zásadní zaměřit se na řešení základních příčin nelegální migrace, které lze spatřovat především ve spolupráci se třetími zeměmi, resp. se zeměmi původu a tranzitu, zvláště pak v oblasti lepšího zabezpečení jejich hranic a v celkové stabilizaci daného regionu. Senátoři také podpořili provádění prioritních opatření, jako jsou spolupráce s třetími zeměmi, posílení ochrany vnějších hranic EU a reakce na příliv uprchlíků a zajišťování navracení osob, které nesplnily podmínky pro udělení mezinárodní ochrany na území EU. Dále považují za nezbytné, aby vláda výrazně navýšila nejen svou finanční, materiální a expertní pomoc poskytovanou na bilaterální bázi zemím nejvíce zasaženým migrační krizí, nýbrž i své příspěvky na podporu klíčových mezinárodních organizací (např. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světový potravinový program či nové svěřenecké fondy EU pro Sýrii a Afriku).

Do stejné oblasti patřil také návrh nařízení, kterým se zřizuje krizový relokační mechanismus a mění nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států. Senát potvrdil své odmítavé pozice k zavádění jednorázových i trvalých relokačních mechanismů povinných pro členské státy a dotčené osoby.

Petice

Zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2014 a Výroční zprávu o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2014 /senátní tisk č. 29/ Senát projednal dne 18. 3. 2015. Se zprávou senátory seznámil předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář. Zpráva byla Senátem vzata na vědomí.

Senát v roce 2015 projednal 2 petice podepsané nejméně 10 000 občany:

  1. Petice ve věci řešení problematiky veřejného pořádku a sociálních záležitostí /senátní tisk č. 1/.

    Svaz měst a obcí ČR zorganizoval petici, pro niž získal 11 524 podpisů. Petenti se vyslovili za předcházení sociálního napětí, pročež navrhovali konkrétní patření: rychlejší a důslednější vyšetřování trestných činů a přestupků, zavedení principu, dle kterého se některé opakované přestupky stávají trestnými činy, řešení drogové problematiky a dokončení Centrálního registru přestupků; novelu zákona o odpadech, jež by řešila problémy výkupu odcizeného železa a barevných kovů; sociální bydlení hrazené státem a novelu zákona o sociálním bydlení, která by nezasahovala do samosprávy; motivační a spravedlivé rozdělování sociálních dávek, využívání institutu veřejně prospěšných prací a znovuzavedení veřejné služby.

    Petici projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a dále Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Senát k ní v červnu 2015 přijal usnesení podporující petici s výjimkou toho, aby se některé opakované přestupky stávaly trestným činem, dále doporučil vládě a příslušným státním orgánům, aby připomínky vzaly v potaz při tvorbě právních předpisů a dalších opatření. Současně požádal Ministerstvo životního prostředí ČR o dořešení problému s likvidací odpadů a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o věnování zvýšené pozornosti spravedlivému rozdělování sociálních dávek a vytvoření efektivních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, o zpřísnění pravidel pro osoby, které opakovaně odmítají nabízenou práci a o zaslání informací o stavu a řešení problematiky do konce kalendářního roku.

  2. Petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana senátní tisk č. 52.

    V březnu byla Senátu doručena Petice vyzývající Senát PČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana s 11 126 podpisy. Součástí petice byl návrh ústavní žaloby. Důvody žaloby měly být zejména soustavné zneužívání lživých výroků k šíření ruské propagandy; despekt k českému hodnotovému systému postavenému na úctě k lidským právům, patrný zejména z prezidentova chování při návštěvě Číny; výzva ke zrušení Senátu učiněná na mítinku v Krnově a poskytnutí návodu jak toho docílit obejitím Ústavy, tedy nikoliv změnou jejího textu, ale zastavením toku prostředků ze státního rozpočtu. Petici projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a dále Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Na žádost Senátu se k problematice vyjádřilo též 5 odborníků na ústavní právo. Z jejich stanovisek vyplývá, že prezident svými výroky nenaplnil skutkovou podstatu ústavního deliktu velezrady, jelikož pouze vyjadřoval svůj politický názor a jeho vyjádření nemělo potenciál narušit svrchovanost a celistvost republiky, jakož i její demokratický řád – bez těchto znaků ovšem nelze mluvit o velezradě. Stejně tak se prezident nemohl dopustit ani hrubého porušení ústavního pořádku, i zde šlo pouze o vyjádření názoru, nikoliv o akty realizace pravomocí. S názorem odborníků se ztotožnila i Stálá Komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.

    Senát petici projednal v prosinci 2015 na 16. schůzi 10. funkčního období. Na úvod vystoupil jako zástupce petentů pan Michal Majzner a přizván byl Dr. Václav Pelikán, ředitel odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky. Senát se po diskusi usnesl, že petice je nedůvodná, když konstatoval, že žádný z předmětných „rozporuplných výroků k sankcím proti putinovskému režimu v Rusku“ samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt ve smyslu čl. 65 Ústavy, protože jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád – bez nich ovšem nelze mluvit o velezradě, nýbrž pouze o prezentaci politických názorů; vzhledem k tomu, že nejde ani o akty realizace pravomocí prezidenta republiky, není dáno ani hrubé porušení ústavního pořádku.

    Petici projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Veřejné slyšení výboru se konalo 11. listopadu 2014. Na veřejném slyšení dostali slovo jak zástupci petentů, tak i osoby, které oni si doporučili do programu, a také zástupci dotčených institucí nebo organizací. Senát Parlamentu České republiky bere na vědomí petici č. 4/14 obsaženou v senátním tisku č. 292; konstatuje, že občané, kteří se v referendu většinově vyjádřili ke vstupu do Evropské unie, znali závazky ze vstupu plynoucí, z nichž jedním bylo přijetí euro. 80 % exportu České republiky jde do zemí EU a vlastní měna není vzhledem k měnícímu se kurzu vždy výhodná. Přínos členství ČR v EU činí 333 mld. Kč, představuje 72 tisíc pracovních míst a zároveň, že by bylo bez členství v EU jeho HDP ročně o 2 % nižší, což by způsobilo vyšší nezaměstnanost. Odhady byly zveřejněny Úřadem vlády ČR; z důvodu výše uvedeného podporuje stanovisko vlády k přijetí eura za předpokladu, že Česká republika začne plnit stanovené ekonomické ukazatele v konvergenčním programu, a to zejména ty, které se týkají zadluženosti ČR a za předpokladu, že to bude pro ČR výhodné. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice navrhl, aby v usnesení bylo, že petice č. 4/14 „Petice pro korunu“ je částečně důvodná. Z referenda vyplynulo většinové vyjádření podpory občanů ke vstupu do EU, včetně závazků z toho plynoucí. Je však zřejmé, že přijetí eura je tak významným krokem, který by ještě měl být diskutován na poli odborném i veřejném, a to v souladu s vývojem ekonomické situace v ČR. Senát se na své schůzi konané v únoru 2015 s návrhem výboru ztotožnil a převzal jej do svého usnesení.

Veřejná slyšení Senátu

Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný.

V roce 2015 se konala 2 veřejná slyšení Senátu:

  1. 17. března s tématem Science centra a jejich význam pro rozvoj České republiky. Protokol o 15. veřejném slyšení Senátu je k dispozici zde.

    Ilustrační fotografie z jednání - uprostřed Přemysl Sobotka

    S rozvíjející se rolí science center v oblasti neformálního vzdělávání seznámili senátory zástupci České asociace science center a další odborníci. Při veřejném slyšení představili svůj pohled na science centra zástupci státní správy i vysoce erudovaná odborná veřejnost. Senátorka Eva Syková v úvodu veřejného slyšení zdůraznila přínos science center na vývoj dětského mozku. „Science centra nabízejí to, s čím se děti často nemají možnost jinde setkat – tj. interaktivitu, možnost samostatně objevovat a nalézat k vědě i technice cestu prostřednictvím hry a vlastních pokusů. Pozitivní vliv center se ještě zvyšuje, pokud funguje spolupráce mezi centry a školami například v podobě „road show“ přímo ve školách, nebo specializovaných programů pro školní zájezdy. Úspěšná centra se stala příkladem dobré praxe, jímž by se mohly inspirovat také tradičnější instituce jako například muzea či planetária“, uvedla místopředsedkyně výboru pro vzdělávání a vědu Eva Syková. „Science centra jsou v západní Evropě či na americkém kontinentu naprosto etablovanými institucemi na poli neformálního vzdělání. Jsou respektovanými centry ve struktuře státní správy i vděčným návštěvnickým cílem nejširší odborné i laické veřejnosti. Česká společnost má v tomto směru dlouhou cestu ještě před sebou, nicméně první stavební kameny již byly položeny v podobě nově vzniklých a již otevřených science center, rozmístěných po celé ČR“, uvedla ředitelka asociace B. Remešová. Význam science center vyzdvihnul také předseda Akademie věd ČR J. Drahoš: „Jistě nejen za sebe mohu říci, že do těchto výzkumných center vkládáme velké naděje. Mimo jiné očekáváme, že programy základního i aplikovaného výzkumu v těchto centrech přispějí k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů&ldqou;, uvedl Drahoš, který zároveň připustil možnost začlenění science center do prestižního Týdne vědy a techniky, který představuje nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. Česká asociace science center dnes zastřešuje osm center neformálního vzdělání. Jejich posláním je interaktivní formou představovat nejširší veřejnosti současné poznatky vědy a techniky. Science centra zvou návštěvníky k objevování především přírodních a fyzikálních zákonitostí prostřednictvím vlastního prožitku. Pedagogům a potažmo i veřejnosti umožňují doplnění a demonstraci poznatků formou laboratoří a dílen, či nabízejí prostor pro výměnu informací o současných trendech ve vědě. Science centra, díky své vybavenosti a profesionalitě pracovníků, zaručují vysoký standard a splňují nejvyšší nároky na kvalitní přenos poznání a informací. „Rok 2014 byl pro science centra doslova přelomový, neboť většina z nich v průběhu roku otevírala nové nebo rozšířené a modernizované expozice. Přes tento omezený provoz science centra navštívilo dohromady necelých 1.000.000 návštěvníků. Návštěvníci center jsou z 50 % rodiny s dětmi a 30 % školy“, vypočítává Blanka Remešová. Pět z center jsou tzv. velká science centra: Techmanie v Plzni, iQLandia Liberec, VIDA! Brno, Svět techniky v Ostravě a Pevnost poznání v Olomouci, která se v nejbližších dnech otevře pro širokou veřejnost. Další členové jsou tzv. menší, návštěvnická centra: Hvězdárna a planetárium Brno, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Planetárium Ostrava. Každé z center je naprosto unikátní a nezastupitelné. Respektují historicky dané charaktery kraje (např. cílenějším zaměřením na technické oblasti: Techmanie Plzeň) či přinášejí inovace a revitalizace v industriálních zónách (Svět techniky v Ostravě). Česká asociace science center navazuje konceptem na zahraniční projekty, zejména na Evropskou síť science center a muzeí, která je přes 20 let etablovaná v občanské společnosti a vzdělávací struktuře. Science centra byla podpořena z dotací z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

  2. 29. září na téma Ochrana proti šikaně. Protokol o 16. veřejném slyšení Senátu je k dispozici zde.

    Ilustrační fotografie z jednání - senátor Libor Michálek

    V Senátu se konalo veřejné slyšení na téma ochrany proti šikaně v zaměstnání. Různé formy šikany na pracovišti by měly být definovány zákonem. Shodli se na tom odborníci a hosté veřejného slyšení v Senátu, které inicioval senátor L. Michálek. Ten chce předložit návrh zákona na začátku roku 2016. Mobbing, definovaný jako skryté znepříjemňování života na pracovišti, bossing (psychická šikana ze strany nadřízeného) nebo další formy šikany v zaměstnání zažilo podle šetření společnosti STEM/MARK 23 % lidí. V Senátu o problému hovořili vedle zákonodárců také advokáti, psychologové, zástupci neziskovek a zejména pak čtveřice obětí, které popsaly jejich případy šikany na pracovišti. „Podle statistik se každá pátá osoba, která spáchá sebevraždu, potýkala s šikanou v zaměstnání. V uplynulých měsících jsem se setkal s řadou lidí, kteří mají díky šikaně vážné psychické problémy. Proto jsem uvítal dnešní diskusi v Senátu, ze které mimo jiné vyplynula potřeba definovat mobbing v legislativě a umožnit vymáhání škody po osobách, které se mobbingu dopouštějí nebo jej tolerují“, řekl senátor L. Michálek. „Z dnešní diskuse vyplynula důležitost osvěty směřující k budování zdravých vztahů na pracovišti. Kromě prevence byla také zdůrazněna důležitost včasného zachycení závadného chování a jeho nápravy“, dodal senátor Michálek.

Ilustrační fotografie z jednání

29. září 2015 - 16. veřejné slyšení Senátu na téma „Ochrana proti šikaně“

Státní vyznamenání

V červenci 2015 na své 10. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 106/ a předložili prezidentu republiky pro řádový den 28. října následující návrhy:

ŘÁD BÍLÉHO LVA

  • plk. i. m. Josef FRANTIŠEK in memoriam
  • plk. Vasil HAJDUR
  • div. gen. Ondřej MÉZL
  • Plk. v. v. Čestmír SMOLKA
  • Genmjr. i. m. Josef SOUČEK in memoriam
  • plk. i. m. Antonín VELEBNOVSKÝ in memoriam

MEDAILE ZA HRDINSTVÍ

  • Petr BACHRACH
  • Plk. v. v. Josef BERNAT
  • Gjon PERDEDAJ
  • npor. MUDr. Václav PROVAZNÍK in memoriam
  • Jan PŘIDAL
  • Josef SOUSEDÍK in memoriam
  • pplk. František ŠTAMPRECH in memoriam
  • Št. kpt. Josef VOPÁLECKÝ in memoriam

MEDAILE ZA ZÁSLUHY

  • Prof. MUDr. Jiří BÁRTEK, CSc.
  • JUDr. Stanislav DEVÁTÝ
  • Pavel DOSTÁL in memoriam
  • Prof. Ing. Miloslav FRUMAR, DrSc.
  • Jan GAJDOŠ in memoriam
  • Zdeněk GEIST
  • Petr HORA-HOŘEJŠ
  • Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc. in memoriam
  • Akad. soch. Zdeněk KOLÁŘSKÝ
  • Ing. Miroslav KVÁČ
  • Pavel NEDVĚD
  • Prof. JUDr. Václav PAVLÍČEK, CSc.
  • Prof. MUDr. Jan PIRK, DrSc.
  • Věra RŮŽIČKOVÁ
  • PhDr. Vladimír RYS
  • Akad. arch. Ing. Miroslav ŘEPA
  • Prof. RNDr. Blanka ŘÍHOVÁ, DrSc.
  • Ing. Josef SKALICKÝ
  • Doc. MUDr. Dimitrij SLONIM
  • JUDr. et PhDr. Miloslav STINGL
  • Prof. Ing. Karel ULBRICH, DrSc.
  • Prof. Ing. František VEJRAŽKA, CSc.
  • Jiří ŽÁČEK

Slavnostní předání stříbrných pamětních medailí Senátu

U příležitosti Dne české státnosti předal předseda Senátu Milan Štěch dne 25. září již počtvrté stříbrnou pamětní medaili Senátu 17 osobnostem z oblasti vědy, kultury a veřejného života. Oceněnými byli: Jiří Bartoška, Prof. Ing. Armin DELONG, DrSc., RNDr. Zdeněk HAVLAS, DrSc., RNDr. Jiří HEJNAR, CSc., Prof. MUDr. Josef HYÁNEK, CSc., Alena JANČÍKOVÁ, Prof. Ing. Pavel JANDERA, DrSc., Prof. PhDr. Milena LENDEROVÁ, CSc., Prof. JUDr. Václav PAVLÍČEK, CSc., Prof. Mgr. Jana ROITHOVÁ, Ph.D., Prof. MUDr. Jaroslav RYBKA, DrSc., PhDr. Vladimír RYS, Ing. Josef SKALICKÝ, Mons. Josef SUCHÁR, Prof. MUDr. Josef SYKA, DrSc., Prof. Ing. Karel ULBRICH, DrSc. a Prof. Ing. František VEJRAŽKA, CSc.

Ilustrační fotografie z jednání

Výroční zprávy, dokumenty či informace projednávané Senátem

Senát se pravidelně zabývá zprávami o činnosti řady institucí a úřadů. V roce 2015 projednal následující:

  • Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2013 /senátní tisk č. 3/. Se zprávou senátory seznámil ministr životního prostředí Richard Brabec dne 18. 3. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 111 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2014 /senátní tisk č. 46/. Se zprávou senátory seznámil Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu dne 13. 5. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 133 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2014 /senátní tisk č. 48/. Se zprávou senátory seznámila Kateřina Arajmu dne 13. 5. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 135 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2014 /senátní tisk č. 56/. Se zprávou senátory seznámila předsedkyně Rady ÚSTR Emílie Benešová dne 22. 7. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 174 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2014 /senátní tisk č. 61/. Se zprávou senátory seznámil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec dne 22. 7. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 176 vzata na vědomí.
  • Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 /senátní tisk č. 62/. Se zprávou senátory seznámil zástupce veřejného zástupce práv pan Stanislav Křeček dne 17. 6. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 147 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2014 /senátní tisk č. 71/. Se zprávou seznámil senátory předseda rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák dne 22. 7. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 178 vzata na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2014 /senátní tisk č. 104/. Se zprávou senátory seznámil místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Chýle dne 30. 6. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 231 vzata na vědomí.
  • Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2014 /senátní tisk č. 105/. Se zprávou senátory seznámil guvernér České národní banky Miroslav Singer dne 23. 9. 2015. Zpráva byla usnesením Senátu č. 229 vzata na vědomí.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

  • Senátní tisk č. 24 - Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2015.
  • Senátní tisk č. 28 - Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015.
  • Senátní tisk č. 50 - Informace o rozhodnutí vlády o průjezdu jednotky ozbrojených sil Spojených států amerických přes území České republiky ve dnech 29. března až 1. dubna 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 17. 3. 2015.
  • Senátní tisk č. 58 - Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2014. Tento tisk byl předložen Senátu dne 7. 4. 2015.
  • Senátní tisk č. 59 - Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červen - prosinec 2014. Tento tisk byl předložen Senátu dne 10. 4. 2015.
  • Senátní tisk č. 92 - 1. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 16. 6. 2015.
  • Senátní tisk č. 93 - Informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2014. Tento tisk byl předložen Senátu dne 18. 6. 2015.
  • Senátní tisk č. 122 - Informace o průjezdech jednotek ozbrojených sil Spojených států amerických přes území České republiky v měsíci září 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 4. 9. 2015.
  • Senátní tisk č. 124 - Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 23. 9. 2015.
  • Senátní tisk č. 142 - Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období leden - červen 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 23. 10. 2015.
  • Senátní tisk č. 143 - 2. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 23. 10. 2015.
  • Senátní tisk č. 144 - Třetí doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 23. 10. 2015.
  • Senátní tisk č. 163 - Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO „Joint Enterprise“ v Kosovské republice. Tento tisk byl předložen Senátu dne 1. 12. 2015.
  • Senátní tisk č. 166 - 4. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015. Tento tisk byl předložen Senátu dne 3. 12. 2015.

Senát rozhodoval o těchto návrzích vlády podle čl. 43 Ústavy:

  • Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA /senátní tisk č. 67/. Senát usnesením č. 127 s návrhem vyslovil souhlas.
  • Vládní návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky /senátní tisk č. 75/. Senát svým usnesením č. 154 s návrhem vyslovil souhlas.
  • Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO v roce 2015 /senátní tisk č. 91/. Senát s návrhem usnesením č. 155 vyslovil souhlas.
  • Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO „Active Fence“ v Turecké republice /senátní tisk č. 109/. Informace byla usnesením Senátu č. 233 vzata na vědomí.
  • Návrh na změnu usnesení Senátu Parlamentu ČR ze dne 23. října 2014 č. 635 k návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017 /senátní tisk č. 164/. Senát svým usnesením č. 303 s návrhem vyslovil souhlas.

Soudci Ústavního soudu

V roce 2015 skončil mandát ústavního soudce JUDr. Vlastě Formánkové a JUDr. Vladimíru Kůrkovi.

Na své zářijové schůzi Senát projednal žádost prezidenta republiky na jmenování soudce Ústavního soudu /senátní tisk č. 119/. Jednalo se o JUDr. Jaromíra Jirsu, který je soudcem od roku 1992. Od roku 2009 je místopředsedou Městského soudu v Praze, dlouhodobě se věnuje civilnímu procesnímu právu a v letech 2002 až 2008 byl prezidentem Soudcovské unie. Doporučující usnesení přijaly oba výbory, které žádost projednaly. V tajném hlasování získal Jaromír Jirsa 55 hlasů z celkem 69 odevzdaných.

Na své 15. schůzi v prosinci 2015 projednal Senát žádost prezidenta republiky, aby byl soudcem Ústavního soudu jmenován profesor občanského práva JUDr. Josef Fiala, CSc., který přednáší na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a působil mimo jiné jako asistent několika soudců Ústavního soudu /senátní tisk č. 141/. Z celkem 71 hlasů získal 52 a jeho jmenováním bude Ústavní soud kompletní.

Ilustrační fotografie z jednání

Nominace předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů

Začátkem srpna 2015 skončil po deseti letech ve funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů předseda Igor Němec. Senát tedy přistoupil k nominaci nového předsedy tohoto úřadu. Ve lhůtě stanovené Organizačním výborem byly podány návrhy na dva kandidáty – Ivana Janů a Josef Vacula /senátní tisk č. 117/. Senátoři tajným hlasováním rozhodli, že Senát nominuje na funkci předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivanu Janů. Prezident republiky se s tímto návrhem ztotožnil a dne 26. srpna 2015 byla na Pražském hradě jmenována JUDr. Ivana Janů předsedkyní Úřadu.

Usnesení Senátu k aktuálním otázkám

Výzva Senátu v případu odebraných dětí

Senát se, podobně jako předtím Poslanecká sněmovna, vyjádřil na návrh Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská úprava a petice a senátorky Zuzany Baudyšové k případu odebraných dětí Davida a Denise Michalákových norským úřadem pro ochranu dětí Barnevernet a jejich umístění do pěstounských rodin v Norském království. Po vystoupení senátorky Zuzany Baudyšové, která senátory seznámila s případem, Senát přijal usnesení, kterým žádá vládu České republiky, aby vyvinula mimořádné úsilí k vyřešení případu Michalákových a poskytla jim diplomatickou a právní pomoc. Zároveň vyzval ministra zahraničních věci ČR, aby v této věci zahájil intenzivní jednání s norským ministerstvem zahraničních věcí.

Ilustrační fotografie z jednání

Bezpečnostní situace po útocích v Paříži

Na schůzích Senátu konaných v závěru roku 2015 se senátoři věnovali otázkám migrace a bezpečnostní situaci v Evropě a České republice, zejména po útocích v Paříži v listopadu. Po vystoupení ministra vnitra, který hovořil o bezpečnostních opatřeních v ČR realizovaných bezprostředně po útocích i systémových krocích vedoucích k zamezení hrozby terorismu na území ČR a obsáhlé rozpravě přijal Senát usnesení, ve kterém mimo jiné požádal vládu o urychlení legislativních kroků směřujících ke zvýšené ochraně hranic ČR a schengenského prostoru proti nelegální migraci a o informaci, jakým způsobem budou nelegální imigranti deportováni mimo území ČR. Před jednáním Evropské rady v prosinci 2015 se Senát vyjádřil ke klíčovým evropským otázkám a ve svém usnesení konstatoval, že pokládá za zásadní, aby Evropská rada požadovala urychlené vyřešení nedostatků ve fungování systému hotspotů, a zdůraznil, že pro řešení migrační krize je zásadní efektivní spolupráce EU se zeměmi původu migrantů a tranzitními zeměmi. Zároveň považuje za nezbytné věnovat se tématu boje proti terorismu a plně podporuje zesílení sdílení informací mezi příslušnými bezpečnostními a zpravodajskými složkami. Senát se také vyjádřil ke členství Spojeného království v EU, když konstatoval, že jej považuje za oboustranně prospěšné, a shledává, že mnohé návrhy Spojeného království k jednání o jeho dalším postavení v Evropské unii se do značné míry shodují s postoji České republiky, a požádal proto vládu, aby při vyjednávání o návrzích Spojeného království usilovala o dosažení dohody, která umožní setrvání Spojeného království v Evropské unii.

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů. V roce 2015 se konalo celkem 20 schůzí výboru.

  • Mandátový a imunitní výbor měl v prvním roce desátého funkčního období jedenáct členů. Předsedou výboru byl po ustavení výboru v listopadu 2014 zvolen senátor Jiří Oberfalzer, místopředsedy výboru byli senátoři Zdeněk Besta, Jaroslav Malý a Leopold Sulovský a ověřovateli výboru se stali senátoři Jiří Carbol, Miloš Malý a Jaroslav Zeman. V roce 2015 se konala jedna schůze výboru.
  • Ústavně-právní výbor měl na začátku roku 2015 devět členů. Předsedou výboru byl senátor Miroslav Antl a místopředsedy výboru byli senátoři Jiří Burian, Stanislav Juránek, Miloš Malý a Vladimír Plaček/ Radek Sušil. V roce 2015 se výbor sešel na 16 zasedáních, z toho byla jedna schůze společná s Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu. Celkem výbor projednal 41 návrhů zákonů, z toho 35 vládních návrhů, 5 poslaneckých návrhů a 1 senátní návrh zákona. Dále výbor projednal 5 mezinárodních smluv, 5 zpráv, 2 žádostí prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu PČR s jmenováním soudce Ústavního soudu a přijal řadu usnesení organizační a procedurální povahy. Celkem výbor přijal 75 usnesení a 3 záznamy z jednání.
  • Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR zasedal v počtu třinácti senátorů, a to v následujícím složení: předseda: Jan Hajda; místopředsedové: Jaromír Strnad, Veronika Vrecionová, Karel Kratochvíle; členové: František Bradáč, František Čuba, Petr Bratský, Jiří Hlavatý, Libor Michálek; Leopold Sulovský, Petr Šilar, Pavel Štohl, Jan Veleba.
  • Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Činnost výboru byla zaměřena především na legislativu životního prostředí, problematiku veřejné správy, financování rozvoje jednotlivých regionů, rozpočtového určení daní a důležitých dokumentů z Evropské unie. Složení výboru od 21. listopadu 2014 (za 10. funkční období) bylo následující: předseda: Miloš Vystrčil; místopředsedové: Pavel Eybert, Petr Gawlas, Jitka Seitlová, Martin Tesařík; členové: Jiří Carbol, Zdeňka Hamousová, Jan Horník, Zbyněk Linhart, Radko Martínek, Ivo Valenta, Petr Vícha.
  • Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V průběhu roku nedošlo k personálním změnám výboru. 10členný výbor pracoval pod vedením senátora Jaromíra Jermáře a čtyř místopředsedů - senátorky Evy Sykové a senátorů Zdeňka Berky, Milana Pešáka a Jiřího Šestáka. Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti pracoval pod vedením senátora Jiřího Čunka a pod vedením senátora Jozefa Regece Podvýbor pro sport. V průběhu roku 2015 se výbor sešel na 14 schůzích, v jejichž průběhu přijal 106 usnesení. Kompetence výboru jsou velmi rozsáhlé, na což dokladuje přehled nejen projednávaných zákonů a senátních tisků, ale i stejně široký rozsah aktivit, které navazují na náplň jednotlivých kategorií uvedených v názvu výboru.
  • Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. se v roce 2015 sešel na patnácti řádných schůzích a přijal přes sto usnesení. V průběhu roku 2015 projednal řadu legislativních předloh, z nich většinu tvoří veškeré mezinárodní smlouvy a úmluvy, které předkládá vláda ČR oběma komorám Parlamentu ČR. Souběžně se členové výboru věnují i pravidelným informacím vlády ČR o veškerých aktivitách Armády ČR a dalším materiálům. Konkrétně se jedná např. o Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery, a to jak na území České republiky, tak i mimo ně, dále jsou to např. Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných státu uskutečněných přes území České republiky.
  • Výbor pro záležitosti Evropské unie. V 10. funkčního období pracoval Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR (dále jen „výbor“) v počtu 9 členů. Předsedou výboru byl na ustavující schůzi zvolen senátor Václav Hampl, místopředsedy výboru se stali senátoři Jaroslav Doubrava, Jan Látka a Antonín Maštalíř. Dalšími členy výboru byli zvoleni senátoři Lumír Aschenbrenner, Zdeněk Besta, Tomáš Grulich, Luděk Jeništa a Peter Koliba.
  • Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Výbor se v roce 2015 sešel na deseti schůzích, z nichž jedna byla společná s Výborem pro sociální politiku Sněmovny P ČR, a projednal 13 senátních tisků. Podnikl 4 zahraniční cesty a uspořádal celkem 11 akcí. (konference včetně mezinárodních a semináře). Několik akcí bylo spolupořádáno s výbory PS. Dvoudenní výjezdní zasedání proběhlo v Dobřanech a výbor jel také navštívit Dětské centrum ve Znojmě. Došlo ke změně v předsednictvu výboru, který opustil senátor Sušil a na jeho post místopředsedy výboru byl zvolen senátor Plaček, který do VZSP přešel z Ústavně právního výboru.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

  • Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V roce 2015 měla Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí 15 členů, předsedou byl pan Tomáš Grulich. Komise si zvolila dva místopředsedy, a to paní Jitku Seitlovou a pana Jaromíra Jermáře, ověřovatelé byli čtyři, a to Zdeněk Besta, Jaroslav Doubrava, Jaroslav Malý a Hassan Mezian. Komise opět jmenovala členy poradního sboru Konzultativní rady, kterých je 19 osob a jsou z řad úředníků ministerstev, z řad krajanů žijících v zahraničí a osob, které se o krajany dlouhodobě zajímají především profesně. V roce 2015 měla komise pět řádných schůzí a přijala devatenáct usnesení.
  • Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997. Od té doby trvale pracuje již osmé funkční období jako jeden z mnoha důležitých orgánů Senátu. Náplň činnosti Komise je zcela odlišná od ostatních komisí a výborů Senátu a z tohoto důvodu je i její postavení s ostatními orgány nesrovnatelné. Komise je určitým spojníkem mezi Kanceláří Senátu a senátory, čímž napomáhá k rychlému řešení vzniklých problémů a k vzájemné kvalitní komunikaci bez zbytečných průtahů. Předsedkyní komise byla v tomto období Božena Sekaninová. Stejně jako v předchozích letech se Komise scházela téměř v pravidelných intervalech tak, aby vždy aktuálně projednala všechny předložené náměty, žádosti, přehledy apod. V roce 2015 se konalo celkem 8 řádných schůzí, na kterých bylo přijato celkem 52 usnesení.
  • Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se v roce 2015 pravidelně scházela, během roku měla 5 schůze, na kterých přijala celkem 35 usnesení. Předsedou komise byl Miroslav Nenutil, místopředsedy byli Petr Šilar, Jan Horník Jan Veleba a Veronika Vrecionová.
  • Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se v roce 2015 pravidelně scházela k projednání přiřazených senátních tisků. V roce 2015 navázala komise na své aktivity z předchozího období a intenzivně se věnovala problematice rozhlasového a televizního vysílání. Schůzí SKSP se účastnili zástupci ministerstev, zástupci regulačních orgánů, zástupci jednotlivých medií a odborníci. Předsedkyní komise v letošním roce byla Daniela Filipiová. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se v roce 2015 sešla na sedmi schůzích a v rámci těchto zasedání komise přijala celkem třináct usnesení.
  • Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury (dále jen „ústavní komise“ nebo „komise“) byla v tomto období zřízena a ustavena již po deváté. Senát stanovil počet jejích členů na deset a zvolil jimi jednak senátorky Miluši Horskou a Elišku Wagnerovou a senátory Petra Bratského, Františka Bublana, Václava Lásku, Jiřího Oberfalzera a Milana Štěcha, jednak tři členy z okruhu bývalých senátorů: Edvarda Outratu, Petra Pitharta a Miroslava Škalouda. Jelikož senátor V. Láska posléze na členství v komisi rezignoval, zvolil Senát novým členem senátora Jiřího Šestáka. Předsedkyní komise byla opět zvolena senátorka Eliška Wagnerová. Ve sledovaném období se komise sešla celkem na sedmi schůzích, na nichž přijala tři usnesení (volba místopředsedy komise – stal se jím senátor F. Bublan, stanovisko k petici vyzývající Senát k podání ústavní žaloby na prezidenta republiky, návrh senátního návrhu stykového zákona).
  • Volební komise. V prvním roce desátého funkčního období měla Volební komise Senátu devět členů. Předsedou komise byl v listopadu 2014 zvolen senátor Luděk Jeništa. V roce 2015 se uskutečnily čtyři schůze Volební komise Senátu.

Stálé delegace

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

Zahraniční aktivity Senátu v roce 2015

(seznam všech přijetí zahraničních návštěv a zahraničních cest je zveřejněn pod jednotlivými čísly časopisu Senát zde http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/web/casopis/2015)

Na pozvání předsedy Senátu Parlamentu ČR přijeli na oficiální návštěvu České republiky v roce 2015 předsedkyně Senátu Nizozemského království J. E. paní Ankie Broekers-Knol (4. a 5. 2. 2015), předseda Senátu Malajsie J. E. pan Tan Sri Abu Zahar Ujang (19. - 22. 10. 2015) a předseda Spolkové rady Rakouské republiky J. E. pan Gottfried Kneifel (4. - 6. 11. 2015).

Uskutečnilo se množství oficiálních přijetí předsedou a místopředsedy Senátu - např. prezidenta Mongolska J. E. pana Tsakhiagiina Elbegdorje (19. 1. 2015), předsedy Národní rady Slovenské republiky J. E. pana Petra Pellegriniho (24. 2. 2015), předsedy Sněmovny reprezentantů Kyperské republiky J. E. pana Yiannakise L. Omirou (26. 2. 2015), místopředsedy Národního shromáždění Arménské republiky pana Eduarda Sharmazanova (10. 3. 2015), předsedy Sněmovny lidu Národního shromáždění Afghánistánu J. E. pana Abdula Raoufa Ibrahimiho (14. 4. 2015), prezidenta Vietnamské socialistické republiky J. E. pana Truonga Tan Sanga (11. 5. 2015), místopředsedy Evropské komise pana Maroše Šefčoviče (26. 5. 2015), předsedy vlády Arménské republiky J. E. pana Hovika Abrahamjana (2. 6. 2015), místopředsedy Sejmu Polské republiky pana Marka Kuchcińského (3. 6. 2015), 1. místopředsedy vlády, ministra zahraničních věcí Srbské republiky a předsedy Parlamentního shromáždění OBSE J. E. pana Ivicy Dačiće (15. 9. 2015), předsedy vlády Albánské republiky J. E. pana Ediho Ramy (13. 10. 2015), prezidenta Státu Izrael J. E. pana Reuvena Rivlina (21. 10. 2015), předsedy Poslanecké sněmovny Chilské republiky J. E. pana Marca Antonia Núněze Lozana (23. 10. 2015), prezidentky Korejské republiky J. E. paní Park Geun-hye (2. 12. 2015).

Předseda a místopředsedové Senátu se účastnili mezinárodních konferencí - Konference předsedů parlamentů zemí V4 (19. - 20. 3. 2015), Konference předsedů parlamentů zemí EU (20. - 21. 4. 2015), zasedání Asociace evropských senátů (21. 22. 5. 2015), 4. Světové konference předsedů parlamentů (31. 8. - 2. 9. 2015). Předseda Senátu také v doprovodu podnikatelské mise navštívil Marocké království (18. - 22. 2. 2015) a Vietnamskou socialistickou republiku (15. - 20. 11. 2015).

Akce v Senátu

Přehled akcí uskutečněných podle typu v roce 2015

Typ akce Počet akcí
koncerty14
konference37
jiné (včetně Dnů otevřených dveří, Noci otevřených dveří, Dětského dne)75
akce pořádané Kanceláří Senátu6
přednášky1
semináře33
vernisáže spojené s výstavou54
veřejná shromáždění1
veřejná slyšení9
Celkem230

Přehled návštěvnosti Senátu
(porovnání s rokem 2014)

2014
(osob)
2015
(osob)
Informační centrum4 1655 336
Prohlídky pro organizované skupiny14 10018 023
Prohlídky protokolární810614
Víkendové návštěvy Valdštejnského paláce41 70951 276
Výstavní síň12 63015 373
Trčkovská galerie (včetně promítaní pro skupiny)40 26049 852
Dny otevřených dveří5 6008 545
Noc otevřených dveří Valdštejnského paláce1 2501 500
Kulturní léto v Senátu8 5009 400
Setkání senátorů a senátorek s občany1 8003 000
Další kulturní akce ve Valdštejnské zahradě4 2005 800
Akce v Senátu – odborné17 40019 200
Akce v Senátu – kulturní (vyjma Kulturního léta)3 5004 650
Celkem*155 924192 569

* Vyjma návštěvnosti akcí pro veřejnost, organizovaných ve Valdštejnské zahradě, není započítána návštěvnost Valdštejnské zahrady, která je veřejnosti volně přístupná každoročně od dubna do října.