Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů v roce 2016

Obsah


Úvod

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2016 do konce roku 2016. Jedná se tedy o druhou polovinu 10. funkčního období a začátek 11. funkčního období.

Senátní volby v říjnu 2016

V pravidelných volbách, jejichž první kolo se uskutečnilo ve dnech 7. a 8. října 2016, bylo platně zvoleno 26 nových senátorů. Z nich bylo 7 senátorů zvoleno za KDU-ČSL, 3 senátoři za hnutí ANO 2011, 3 senátoři za ODS, 2 senátoři za ČSSD, 2 senátoři za STAN, 2 senátoři za TOP 09, 1 senátor za SZ, 1 senátor za OPAT, 1 senátor za NK, 1 senátor za HPP 11, 1 senátor za OSN, 1 senátor za Starostové pro Liberecký kraj a 1 senátor za Severočeši.cz.

Nejvyšší správní soud prohlásil volby na Mostecku, ve kterých byla opětovně zvolena senátorka Alena Dernerová, za neplatné. Senát měl tudíž od konce 10. funkčního období do opakovaných voleb, které se uskutečnily 27. – 28. ledna 2017, 80 členů.

Po těchto volbách bylo tedy složení senátorských klubů následující: senátorský klub ČSSD – 25 členů, senátorský klub KDU-ČSL 16 členů, senátorský klub Starostové a nezávislí 11 senátorů, senátorský klub ODS – 10 členů, senátorský klub ANO 7 senátorů, Klub nezávislých senátorů 5 senátorů, a 6 senátorů nebylo zařazeno do žádného klubu.

Graf č. 1: Složení senátorských klubů

Grafické znázornění počtu členů senátorských klubů po volbách v říjnu 2016

Legislativní proces

Celkový přehled legislativní činnosti Senátu od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 je uveden v těchto tabulkách (Tab. č. 1, Tab. č. 2).

Ve sledovaném období se konalo 15 schůzí Senátu. Senát projednal celkem 107 návrhů zákonů.

Ze 109 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 76 návrhů zákonů. Při projednávání 4 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat (vyjádření vůle návrhem zákona se nezabývat má pro návrh zákona stejný následek jako jeho schválení). Senátem nebylo přijato usnesení ke 2 návrhům zákonů. S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 22 návrhů zákonů, přičemž Poslanecká sněmovna v 15 případech schválila návrh zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů, v 6 případech setrvala na svém původním znění a v 1 případě nebyl návrh zákona schválen. 5 návrhů zákonů pak Senát zamítl a ve dvou případech nepřijal Senát k návrhu zákona žádné usnesení.

Graf č. 2: Senátem projednané návrhy zákonů celkem

Grafické znázornění procentuálního podílu výsledků projednávání zákonů celkem

Graf č. 3: Zákony vrácené Senátem Poslanecké sněmovně

Grafické znázornění procentuálního podílu zákonů vrácených Senátem Poslanecké sněmovně

Podrobněji bychom se rádi zmínili o následujících návrzích:

Dlouhá diskuze o evidenci tržeb u konce

Po dlouhé diskusi byl schválen návrh zákona o evidenci tržeb. Ministr financí Andrej Babiš vyzdvihnul jeho význam v boji proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Zákon by podle něj měl bez zvyšování daňových sazeb do státního rozpočtu přinést 18 miliard ročně. Nejmenší podnikatelé, pro které by pořízení elektronické pokladny mohlo být likvidační, mají možnost využít kompenzace ve formě slevy na dani ve výši 5 tisíc korun. Opoziční senátoři vyjádřili obavy z likvidace malých živnostníků, kteří se na daňových únicích podílí jen 7-8 %. Zákonodárce by se tak měl dle opozice soustředit spíše na chování velkých firem. Pochybnosti projevila opozice i nad otázkou zabezpečení získaných dat.

Novinky při zadávání veřejných zakázek

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová představila v Senátu principy nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavateli se rozšiřují pravomoci a kompetence, při zadávání zakázek si nyní může navolit více hodnotících kritérií. Ministryně zdůraznila novou možnost stanovení sociálních kritérií: zadavatel si může např. zvolit, že zakázku provede firma, která zaměstnává zdravotně handicapované. Nahrazuje se tak dnešní možnost bonifikace takovýchto firem přímo v zadávacím řízení, neboť se často zneužívá: díky bonifikaci firma vyhraje zakázku, ale její výkon následně odprodá jiné firmě, která zdravotně handicapované osoby nezaměstnává. Ke změnám dochází také na straně uchazečů. Nová úprava míří proti zneužívání podnětů úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jelikož podnět uchazeče vede k pozastavení zakázky, jeho podáním dochází k podstatnému prodloužení zadávacího řízení a zadavatel tak často nestíhá stanovený harmonogram. Novela tak každý neoprávněný podnět penalizuje propadnutím kauce.

Senát podpořil školský zákon

Přibližně po roce od poslední velké novelizace, přišlo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do Senátu s dalším návrhem na změny školského zákona. Tentokrát jsou jeho nosnými tématy povinný poslední ročník mateřské školy, jednotné přijímací zkoušky na střední školu, maturita z matematiky a domácí vzdělávání na druhém stupni základní školy. Povinný poslední ročník mateřské školy bude ve školkách s veřejným zřizovatelem bezúplatný. Rovněž se zavádí možnost otevření mateřských škol pro děti od 2 let. Pro obory středního vzdělání s maturitou se pak s účinností od 1. září 2016 zavádí povinná přijímací zkouška. Sestávat bude z písemného testu z českého jazyka a matematiky. Tento zákon také mění průběh maturitní zkoušky – jde o postupné zavádění matematiky jako povinného zkušebního předmětu. Rozprava k tomuto bodu byla velmi bohatá a krom senátorek a senátorů, kteří se střídavě vyjadřovali pro a proti zákonu, vystoupila několikrát i ministryně školství, která jednak vysvětlovala jednotlivé pasáže zákona a zároveň odpovídala na dotazy z pléna. Po zhruba čtyřhodinové rozpravě pak senátoři návrh zákona schválili v postoupeném znění.

Senátní ne rozšíření pravomocí NKÚ

Téměř na den přesně po dvou letech od předložení pokračoval Senát v projednávání novely Ústavy měnící kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, který měl nově namísto kontroly hospodaření se státním majetkem vykonávat kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Důvodem bylo postoupení prováděcího zákona, bez kterého Senát nemohl projednávání dokončit. Po rozsáhlé diskusi, ve které vystoupilo více než 20 účastníků včetně prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, však ani jeden z návrhů (schválit a zamítnout) nezískal dostatečný počet hlasů. Návrh tak nebyl přijat, jelikož bez souhlasu Senátu nelze Ústavu měnit.

První krok k elektronizaci Sbírky zákonů

Návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů si klade za cíl provedení nezbytných změn právního řádu souvisejících se zásadní modernizací a elektronizací tvorby a vyhlašování právních předpisů. Návrh náleží do širšího rámce cílů vlády v oblasti tzv. e-Governmentu, neboli elektronizace výkonu veřejné správy. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zavedení bezplatné, právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. V současné době neposkytuje text novely právního předpisu v podobě jednotlivých novelizačních bodů uspokojivý a srozumitelný přehled o navrhovaných změnách právního předpisu. Nově tak bude každá novela obsahovat také právně závazné a úplné znění předpisů dotčených novelou s vyznačením přijatých změn. Návrh dále směřuje ke zkvalitnění a vyšší efektivitě legislativního procesu, neboť bude předkládán prostřednictvím elektronického systému tvorby právního předpisu.

Senátoři tento návrh zákona velkou většinou schválili. Pro pořádek je třeba uvést, že s tím související zákon měnící další zákony odložili a budou se jím zabývat na některém z příštích zasedání. Tento zákon totiž obsahuje i změnu Jednacího řádu Senátu, a tak senátoři využili možnosti, kterou jim dává Ústava České republiky (Čl. 40), aby vytvořili větší časový prostor k další diskuzi.

Zákon o odpovědnosti za přestupky - nový přístup k řešení přestupků

Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich si klade za cíl vytvořit jednotnou a komplexní právní úpravu odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob za porušení veřejnoprávních povinností, které jsou jim uloženy v zákonech upravujících jednotlivé úseky veřejné správy. Návrh zákona zavádí jednotný pojem přestupek jako označení pro protiprávní čin spáchaný fyzickou, právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, za který tato osoba na základě zákona nese správně-právní odpovědnost. Pojem přestupek tak nahradí dosavadní pojem jiný správní delikt užívaný v jednotlivých zákonech pro označení protiprávních činů právnických a podnikajících fyzických osob. Návrh zákona dále obsahuje novou úpravu promlčecí doby, jejímž uplynutím odpovědnost za přestupek zaniká. Podle návrhu bude délka promlčecí doby 1 nebo 3 roky, podle závažnosti přestupku. Je upravena možnost přerušení promlčecí doby, v takovém případě je stanovena maximální délka promlčecí doby na 3 roky. U závažnějších přestupků pak na 5 let.

Senátoři se po odborné debatě rozhodli přijmout pozměňovací návrh, kterým se vypouští odčinění nemajetkové újmy z kompetence správních orgánů při rozhodování o přestupcích ve všech ustanoveních návrhu nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Poslanecká sněmovna se s názorem Senátu ztotožnila a schválila jej ve znění postoupeném Senátem.

Další krok k čistšímu ovzduší

Hlavním cílem změny zákona o ochraně ovzduší je zejména zavedení možnosti přímé kontroly provozu spalovacích zdrojů v domácnostech či změny pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací.

Senátoři napříč politickým spektrem souhlasili s nutností omezení polétavého prachu z lokálních topenišť, jablkem sváru se však stal způsob kontroly, respektive neohlášený vstup do budovy za účelem provedení zjištění druhu spalovaného paliva. Zatímco místopředseda Senátu Ivo Bárek se domnívá, „…že bez přímých kontrol se šance na změnu nezodpovědného chování blíží téměř nule...“, tak senátor Miloš Vystrčil konstatoval, že „…..mezi právy, která by měla být zaručena Listinou základních práv a svobod, je také právo na nedotknutelnost bydlení. A potom také právo na ochranu zdraví. A v okamžiku, kdy se nějaká dvě základní lidská práva dostávají do rozporu, tak potom by měl ten zákonodárce postupovat takovým způsobem, aby to právo co nejméně omezil…“. Po obsáhlé debatě senátoři návrh zákona schválili v postoupeném znění.

Zákon o střetu zájmů se vrací do Poslanecké sněmovny

Naproti tomu velmi diskutovanou novelu zákona o střetu zájmů Senát výraznou většinou vrátil Poslanecké sněmovně, a to zejména s ohledem na jeho zřejmé legislativní nedostatky a nedostatečnou připravenost na uvedení do praxe. Poslanecká sněmovna se se změnami navrženými Senátem ztotožnila a schválila je. Naopak veto prezidenta republiky přehlasovala a zákon byl vyhlášen v lednu 2017 ve Sbírce zákonů pod číslem 14/2017 Sb.

Senátní iniciativy

V roce 2016 bylo zahájeno projednávání 14 návrhů zákonů předložených senátory, skupinami senátorů či orgány Senátu. Informace o aktuálním vývoji projednávání jsou k nalezení pod příslušným číslem senátního či sněmovního tisku.

Senátoři Jaroslav Zeman, Jaroslav Doubrava a další předložili v listopadu 2013 návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi /senátní tisk č. 195/. Návrh byl schválen Senátem v březnu 2014 a předložen Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 156/. Zákon byl vyhlášen 14. 11. 2016 ve Sbírce zákonů pod číslem 367/2016 Sb.

V červnu 2014 předložil senátor Antonín Maštalíř a další návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích /senátní tisk č. 225/. Po projednání ve výborech byl v květnu 2014 návrh zákona schválen Senátem a předložen Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 221/.

Senátor Zdeněk Škromach a další předložili v prosinci 2014 novelu zákoníku práce /senátní tisk č. 20/. Návrh prošel Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a v červenci 2015 Senát odročil jeho projednání. V prosinci 2015 byl senátorem Škromachem předložen nový návrh /senátní tisk č. 172/, jenž byl po projednání ve výboru schválen. Dne 22. 3. 2016 byl návrh zákona rozeslán poslancům jako /sněmovní tisk č. 744/.

Novelu autorského zákona předložili v září 2015 senátoři Ivo Valenta a další /senátní tisk č. 125/. Návrh zákona byl v lednu 2016 schválen a postoupen Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk 694/.

Návrh stykového zákona /senátní tisk č. 165/ předložila v prosinci 2015 Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Návrh byl projednán ve výborech a v březnu 2016 přijat a jako sněmovní tisk 736 předložen Poslanecké sněmovně, rozeslán poslancům a zaslán vládě k vyjádření stanoviska. První čtení proběhlo v listopadu 2016, návrh následně projednal Ústavně-právní výbor a doporučil pozměňovací návrhy.

Návrh zákon o ochraně veřejného zdraví /senátní tisk č. 182/. Navrhovateli jsou senátorka Miluše Horská s podporou dalších 36 kolegů. Tento tisk byl předložen Senátu dne 7. 1. 2016. Senát návrh zákona po projednání ve dvou výborech schválil v březnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 743/.

Návrh senátního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů /senátní tisk č. 183/. Navrhovateli jsou senátor Jiří Šesták, senátor Petr Bratský, senátorka Eliška Wagnerová, senátor Zdeněk Berka, senátorka Alena Dernerová, senátor Zdeněk Papoušek, senátor Jan Horník, senátor Zdeněk Brož. Tento tisk byl předložen Senátu dne 11. 1. 2016. Senát jej schválil v dubnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 797/.

Návrh senátního návrhu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 189/. Navrhovateli jsou senátorka Miluše Horská s podporou dalších 16 kolegů. Tento tisk byl předložen Senátu dne 4. 2. 2016. V červenci jej po projednání ve výborech Senát schválil a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 878/.

Návrh senátního návrhu zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 196/. Navrhovateli jsou senátorka Alena Dernerová, senátor Jiří Šesták, senátorka Zuzana Baudyšová, senátor Jan Horník, senátor Jiří Vosecký, senátor Zdeněk Papoušek, senátorka Dagmar Terelmešová, senátor Jan Žaloudík, senátor Radko Martínek, senátorka Zdeňka Hamousová. Tento tisk byl předložen Senátu dne 9. 2. 2016. Senát zařadil tisk na svou 23. schůzi a projednal jej dne 27. 4. 2016. Senát nepřijal k tisku usnesení.

Návrh senátního návrhu zákona o místním referendu /senátní tisk č. 213/. Navrhovateli jsou senátorka Eliška Wagnerová, senátor Jiří Vosecký, senátor Václav Láska, senátorka Miluše Horská, senátorka Jitka Seitlová, senátorka Alena Dernerová, senátor Jiří Šesták, senátor Miloš Vystrčil. Tento tisk byl předložen Senátu dne 2. 3. 2016. V červenci jej Senát schválil a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 879/.

Návrh senátního návrhu zákona o státní službě /senátní tisk č. 229/. Navrhovatelem je senátor Jiří Oberfalzer. Tento tisk byl předložen Senátu dne 14. 3. 2016. Vzhledem k naléhavosti Senát schválil tento návrh již v dubnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 798/. Ta jej po projednání ve výborech ve 3. čtení schválila v únoru 2017 a postoupila Senátu k dalšímu projednání.

Návrh senátního návrhu zákona o odpovědnosti způsobené při výkonu veřejné moci /senátní tisk č. 250/. Navrhovateli jsou senátor Jan Horník, senátor Jiří Šesták, senátor Zbyněk Linhart a senátor Jiří Vosecký. Tento tisk byl předložen Senátu dne 19. 4. 2016. Senát zařadil tisk na svou 23. schůzi a projednal jej dne 27. 4. 2016, přičemž návrh zákona zamítl.

Návrh senátního návrhu zákona o dani z přidané hodnoty /senátní tisk č. 253/. Navrhovateli jsou senátor Petr Šilar, senátor Tomáš Jirsa, senátor Karel Kratochvíle a dalších asi 24 kolegů. Tento tisk byl předložen Senátu dne 26. 4. 2016. Senát tento návrh projednal v květnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 901/.

Návrh senátního návrhu zákona o silničním provozu /senátní tisk č. 254/. Navrhovateli jsou senátoři Zdeněk Škromach, Jan Hajda, Karel Kratochvíle a dalších asi 20. Tento tisk byl předložen Senátu dne 27. 4. 2016. Senát jej schválil a v srpnu jako /sněmovní tisk č. 900/ předložil Poslanecké sněmovně.

Návrh senátního návrhu zákona o sociálně-právní ochraně dětí /senátní tisk č. 297/ předložil v červnu 2016 senátor Zdeněk Papoušek. Senát jej schválil v říjnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně ke schválení již v 1. čtení /sněmovní tisk č 943/.

Návrh senátního návrhu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky /senátní tisk č. 301/ předložil v červnu Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Senát jej projednal 14. července 2016 a návrh ústavního zákona zamítl.

Návrh senátního návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích /senátní tisk č. 323/. Navrhovateli jsou senátorka Jitka Seitlová a další. Tento tisk byl předložen Senátu dne 18. 8. 2016. Senát jej schválil v říjnu 2016 a předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu v 1. čtení /sněmovní tisk č. 944/.

Návrh senátního návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie /senátní tisk č. 324/. Navrhovatelem je senátorka Jitka Seitlová. Tento tisk byl předložen Senátu dne 18. 8. 2016. Senát nepřijal k tisku usnesení, návrh zákona byl vzat navrhovatelkou zpět.

Návrh senátního návrhu zákona o Ústavním soudu /senátní tisk č. 336/. Navrhovatelem je senátorka Eliška Wagnerová. Tento tisk byl předložen Senátu dne 27. 9. 2016. Senát návrh zákona přikázal Ústavně-právnímu výboru, který navrhl Senátu vzhledem k blížícímu se konci volebního období Poslanecké sněmovny projednávání návrhu zákona odročit.

Graf č. 4: Senátní iniciativy

Grafické znázornění výsledku projednávání senátních iniciativ

Mezinárodní smlouvy

Ve sledovaném období, od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016, bylo projednáno Senátem 26 mezinárodních smluv. Senát ke všem těmto smlouvám dal souhlas k ratifikaci.

Evropská agenda

Od přistoupení České republiky k Evropské unii se Senát na základě novely svého jednacího řádu zabývá tzv. evropskou agendou, tj. projednáváním návrhů legislativních aktů, komunikačních dokumentů, návrhů rozhodnutí orgánů EU a stanovisky vlády ČR k těmto dokumentům. Senát pověřil své dva výbory – Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které se, každý ve své oblasti, dokumenty pravidelně zabývají. Senát jedná prostřednictvím pléna. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU na návrh těchto výborů projedná Senát na své schůzi. Zařadit evropský bod na pořad jednání schůze Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední při přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU.

Usnesení žádného z pověřených ani ostatních výborů Senátu v evropské agendě nelze považovat za vyjádření Senátu jako komory Parlamentu ČR. Všechna výbory přijatá stanoviska či doporučení vztahující se k evropským legislativním návrhům a dalším dokumentům a k mandátu vlády ČR pro jednání v institucích EU proto na návrh pověřených výborů projedná a případně schválí Senát na plenárním zasedání. Zařadit evropský bod na jednání pléna Senátu lze také návrhem nejméně 17 senátorů. Stanovisko obsažené ve vyjádření Senátu vláda ČR zohlední v přípravě pozic pro následující jednání o předmětném návrhu v institucích EU. Celé znění Výroční zprávy o evropské agendě v Senátu najdete zde.

Celkový počet dokumentů doručených Senátu elektronicky systémem EU Extranet od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 byl cca 40 000, z toho jako relevantních bylo pro VEU do týdenních přehledů zahrnuto a anotováno celkem 637. Návrhy legislativních aktů (NLA) 154, Komunikační dokumenty (K) 266, Jiné (J) 217.

V roce 2016 VEU projednal celkem 72 dokumentů (39 NLA, 29 K, 4 J). Výbor postoupil plénu Senátu k projednání 52 usnesení k 68 projednaným dokumentům (37 NLA, 27 K, 4 J). Ostatní dokumenty, 4 (2 NLA, 2 K, 0 J), byly po projednání výborem vzaty na vědomí.

V roce 2016 dožádané výbory na žádost VEU projednaly celkem 40 dokumentů (21 NLA, 17 K, 2 J).

V roce 2016 plénum Senátu projednalo celkem 70 dokumentů (v roce 2015 to bylo 32) (38 NLA, 28 K, 4 J).

V roce 2016 byly Senátem projednány 4 informace vlády o pozicích vlády na jednání Evropské rady a 5 informací vlády o výsledcích jednání Evropské rady. Senát se kromě toho zabýval Prohlášením z neformálního zasedání 27 hlav států a předsedů vlád, které se konalo dne 16. září 2016 v Bratislavě.

Senát rovněž projednal

  • Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2015 /senátní tisk č. 207/. Senát vyslechl zprávu předloženou ministrem vlády Jiřím Dientsbierem a svým usnesením ji vzal na vědomí dne 6. 4. 2016.
  • Konvergenční program České republiky - aktualizace květen 2016 /senátní tisk č. 281/. Předkladatelem byl ministr financí Andrej Babiš a Senát ji vzal na vědomí dne 15. června 2016.
  • Národní program reforem České republiky 2016 /senátní tisk č. 283/. Materiál Senátu předložil předseda vlády. Senát jej vzal na vědomí dne 15. června 2016.
  • Zprávu o vývoji Evropské unie v roce 2015 /senátní tisk č. 346/. Zprávu předložil Senátu v listopadu 2016 předseda vlády Bohuslav Sobotka. Senát ji projednal a vzal na vědomí na 2. schůzi 11. funkčního období dne 30. 11. 2016.
Ilustrační fotografie z jednání - předseda vlády Bohuslav Sobotka

Předseda vlády Bohuslav Sobotka

Petice

Zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2015 a Výroční zprávu o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2015 /senátní tisk č. 197/ Senát projednal dne 3. 3. 2016. Se zprávou senátory seznámil předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář. Zpráva byla Senátem vzata na vědomí.

Senát v roce 2016 projednal 2 petice podepsané nejméně 10 000 občany:

  1. Petice NE - ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko – Strakonicko /senátní tisk č. 208/.

    V únoru 2016 byla Senátu doručena petice vyzývající Senát PČR k podpoře zachování zelených lesů na Šumavě jako významnou zásobárnu vody, stabilizační prvek pro udržení teploty a půdy. Petici podepsalo 13 tisíc občanů a Senát přijal petici za důvodnou. Petice žádá zachovat lesy, které chrání zdroje povrchových vod a podpovrchových vod pro obyvatele v širokém okolí v pramenných oblastech řek Blanice, Vltava, Volyňka a jejich přítoků. Chce udržet retenční schopnost tohoto území, což je významné také pro výši povodňových škod ve spádových městech a obcích. Petice požaduje zákon, který zamezí a garantuje, že již nebudou usychat další lesy ve zmíněném území. Petice odmítá návrh novely zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny, která zanedlouho přijde také k vám do Senátu. Petice požaduje změnit uvedený zákon tak, že vodohospodářskou funkci tamních lesů bude nadřazovat zájmům ochrany přírody. Konkrétně chce petice, aby zákon určil limit, jaký si nařídil správci, že v jednom lesním celku nesmí uschnout, například jeden hektar lesa, jako je tomu v celé republice.

    Petici projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát k ní v srpnu 2016 na 27. schůzi 10. funkčního období přijal usnesení podporující petici.

  2. Petice „Za dobrý zákon o Národním parku Šumava“ senátní tisk č. 298.

    V červnu 2016 byla Senátu doručena petice Za dobrý zákon o Národním parku Šumava, kterou podepsalo 48 339 občanů. Petice předkládá tři hlavní požadavky. Zaprvé, aby primárním účelem existence národního parku byla ochrana přírody. Zadruhé, aby zóny ponechané přírodě tvořily 30 procent rozlohy národního parku a do roku 2030 byly rozšířeny na 50 procent rozlohy národního parku. A zatřetí, aby další stavební rozvoj nepoškozoval šumavskou krajinu.

    Petici projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Senát v prosinci 2016 na 2. schůzi 11. funkčního období vzal petici na vědomí.

Výroční zprávy, dokumenty či informace projednávané Senátem

Senát se pravidelně zabývá zprávami o činnosti řady institucí a úřadů. V roce 2016 projednal následující:

  • Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2014 /senátní tisk č. 170/. Zprávu předložil Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec v prosinci roku 2015. Po projednání Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ji vzal dne 2. března 2016 Senát na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2015 /senátní tisk č. 230/ byla projednána 26. května 2016. Navrhovatelkou byla generální ředitelka Kateřina Arajmu a Senát svým usnesením č. 456 vzal tento tisk na vědomí.
  • S výroční zprávou Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2015 /senátní tisk č. 242/ Senát seznámila předsedkyně Rady Ústavu Emilie Benešová. Zpráva byla projednána 26. května 2016. Senát vzal zprávu na vědomí.
  • Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2015 /senátní tisk č. 243/ byla projednána 26. května 2016. Navrhovatelem je prezident NKÚ Miloslav Kala a Senát svým usnesením č. 458 vzal tento tisk na vědomí.
  • Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2015 /senátní tisk č. 244/, se kterou Senát seznámila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, byla projednána 26. května 2016. Senát svým usnesením č. 459 vzal tuto zprávu na vědomí.
  • S výroční zprávou Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015 /senátní tisk č. 249/, Senát seznámila předsedkyně Úřadu Ivana Janů. Zpráva byla projednána 26. května 2016 a Senát svým usnesením č. 461 vzal tento tisk na vědomí.
  • Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2015 /senátní tisk č. 284/byla projednána dne 24. srpna 2016. Předkladatelem byl 1. místopředseda Úřadu Hynek Brom. Senát svým usnesením č. 521 vzal tento tisk na vědomí.
  • S výroční zprávou Českého telekomunikačního úřadu za rok 2015 /senátní tisk č. 272/ Senát seznámil předseda úřadu Jaromír Novák dne 24. srpna 2016. Senát vzal tuto zprávu na vědomí.
  • Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2015 /senátní tisk č. 305/ předložil Senátu 29. 6. 2016 guvernér České národní banky Miroslav Singer. Na schůzi Senátu byla projednána za účasti nového guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v lednu 2017 a vzata na vědomí.

Informace a rozhodnutí podle čl. 43 Ústavy ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

Vláda Senátu předložila následující informace, které projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

  • /Senátní tisk č. 184/ - Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 186/ - Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 215/ - Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2015
  • /Senátní tisk č. 231/ - Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období červenec až prosinec 2015
  • /Senátní tisk č. 240/ - Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 269/ - doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 285/ - Informace o nasazení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2015
  • /Senátní tisk č. 328/ - 2. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 329/ - Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2016
  • /Senátní tisk č. 343/ - Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR za období leden až červen 2016
  • /Senátní tisk č. 344/ - Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu (Deployable Communication Module, DCM) v operacích NATO „Joint Enterprise“ v Kosovu a „Resolute Support“ v Afghánistánu
  • /Senátní tisk č. 345/ - 3. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016
  • /Senátní tisk č. 12/ - Přelety a průjezdy ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2017

Senát rozhodoval o těchto návrzích vlády podle čl. 43 Ústavy:

  • /Senátní tisk č. 241/ - Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém počtu do 35 osob
  • /Senátní tisk č. 251/ - Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2017 a 2018 s výhledem na rok 2019
  • /Senátní tisk č. 338/ - Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v rámci podpory boje proti tzv. Islámskému státu
Ilustrační fotografie - zasedání Senátu

Zasedání Senátu

Nominace

V prosinci 2016 obdržela volební komise Senátu návrh kandidátů pro volbu místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, kterým je ze zákona senátor /senátní tisk č. 19/. V první volbě nebyl nikdo zvolen.

Zákon č. 302/2016 Sb. (novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích) zřídil s účinností od 1. ledna 2017 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. V souvislosti s tím byla Senátu svěřena kompetence volby kandidátů na členy Úřadu (jmenovat členy bude prezident republiky). Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.

Na své 3. schůzi v 11. funkčním období, která se konala 14. prosince 2016, zvolil Senát svého kandidáta ke jmenování do funkce předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí /senátní tisk č. 18/. Stal se jím pan Jan Outlý. Prezident republiky předsedou Úřadu posléze jmenoval kandidáta navrženého Poslaneckou sněmovnou pana Vojtěcha Weise. Kandidáty na členy Úřadu Senát zvolil na dalších schůzích Senátu.

Usnesení Senátu k aktuálním otázkám

Senát v prosinci 2015 projednal Petici vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana. Na začátku března 2016 na své 19. schůzi se pak z iniciativy místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka zabýval návrhem usnesení k jednání a výrokům prezidenta republiky. Ve svém usnesení připomněl

  1. že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný, avšak jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva České republice přičitatelné, přestože ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda; prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků České republiky a její ústavně deklarované hodnotové orientace;
  2. princip vzájemné loajality ústavních orgánů, podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje;

a konstatoval, že prezident republiky, jako hlava státu, má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty, a proto by neměl z této své ústavní role vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat.

Na 28. schůzi konané dne 19. října 2016 Senát přijal na návrh Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení k vývoji situace na Ukrajině, které zní:

Senát

  1. je znepokojen vývojem situace na východní Ukrajině, kde dochází k intenzifikaci ozbrojených střetů za použití těžkých zbraní zakázaných dohodami z Minsku;
  2. připomíná, že Krym je nadále součástí Ukrajiny. Jeho oddělení od této země je výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu;
  3. konstatuje, že k nastolení klidu a implementaci minských dohod je nutné nastolit trvalé příměří, ukončit podporu povstalců z ruské strany a obnovit možnost kontroly společné ukrajinsko-ruské hranice ukrajinskými státními orgány;
  4. vyzývá vládu České republiky, aby využila všech prostředků, diplomatickými počínaje, které posilují snahu o trvalé nastolení příměří na východní Ukrajině a jednání o mírovém urovnání konfliktu.

Dne 30. listopadu 2016, na své 2. schůzi v 11. funkčním období, se Senát za účasti ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka zabýval zahraniční politikou ČR ve vztahu k Čínské lidové republice. Po rozpravě Senát přijal usnesení, ve kterém:

  1. připomněl
    1. svůj dlouhodobý, kontinuální a trvající důraz na základní směřování zahraniční politiky České republiky, který v souladu s hodnotovými základy ústavního pořádku České republiky spočívá v jejím ukotvení v euroatlantických ekonomických a bezpečnostních strukturách,
    2. stálou platnost usnesení 45/1998, kterým Senát mimo jiné pověřil „všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetu“,
  2. a proto vyzval vládu České republiky, aby respektovala
    1. Koncepci zahraniční politiky vlády České republiky ze 13. července 2015, která jako jeden ze svých globálních cílů definuje „lidskou důstojnost včetně lidských práv“,
    2. své Programové prohlášení z 12. února 2014, kterým se zavazuje jako tvůrce zahraniční politiky usilovat v zájmu spolehlivosti a srozumitelnosti České republiky na mezinárodní scéně o koordinaci postojů a co nejširší politickou shodu a spolupráci s prezidentem republiky a Parlamentem ČR.

Státní vyznamenání

V červenci 2016 na své 26. schůzi se senátorky a senátoři zabývali návrhem na udělení či propůjčení státních vyznamenání /senátní tisk č. 299/ a předložili prezidentu republiky pro řádový den 28. října následující návrhy:

ŘÁD BÍLÉHO LVA

  • pplk. v. v. Alois DUBEC
  • plk. v. v. Jaroslav HOFRICHTER in memoriam
  • arm. gen. i. m. RNDr. Karel JANOUŠEK in memoriam
  • div. gen. Ondřej MÉZL in memoriam
  • plk. i. m. Antonín VELEBNOVSKÝ in memoriam

ŘÁD T. G. MASARYKA

  • Mgr. Jan LORMAN
  • Evžen PLOCEK in memoriam

MEDAILE ZA HRDINSTVÍ

  • MUDr. Václav PROVAZNÍK in memoriam
  • Josef SOUSEDÍK in memoriam
  • pplk. František ŠTAMPRECH in memoriam

MEDAILE ZA ZÁSLUHY

  • Prof. MUDr. Jiří BÁRTEK, CSc.
  • Prof. MUDr. Renata CÍFKOVÁ, CSc.
  • Pavel DRAGOUN
  • PhDr. Eva FILIPI
  • Jan GAJDOŠ in memoriam
  • Jindřich GOETZ
  • Prof. MUDr. Pavel HANINEC, CSc.
  • PhDr. Antonín KLIMEK, CSc. in memoriam
  • Milan KNOBLOCH
  • Ing. Miroslav KVÁČ
  • Ivo MRÁZEK
  • Josef PEKSA in memoriam
  • Jaroslav POVŠÍK
  • Prof. RNDr. Blanka ŘÍHOVÁ, DrSc.
  • JUDr. et PhDr. Miloslav STINGL
  • Prof. Ing. František VEJRAŽKA, CSc.
  • Prof. MUDr. Jan ŽALOUDÍK, CSc.

Slavnostní předání stříbrných pamětních medailí Senátu

Předseda Senátu Milan Štěch ocenil 15 osobností z oblasti vědy, kultury, sportu a veřejného života Stříbrnou pamětní medailí Senátu. Slavnostní předávání medailí při příležitosti Dne české státnosti se v roce 2016 uskutečnilo již popáté, a to 27. září 2016. Ocenění převzali tři vynikající sportovci, několik mezinárodně uznávaných vědců nebo také žena, která zachránila život muži v hořícím autě.

Seznam oceněných:

  • Jana BALCÁRKOVÁ
  • Ludmila FORMANOVÁ
  • Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc.
  • Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc.
  • Prof. Akihiro ISHIKAWA
  • Petr JANDA
  • Otto JELINEK
  • Jiří JEŽEK
  • Prof. MUDr. Jaromír KOLÁŘ, DrSc.
  • Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, CSc.
  • René ROUBÍČEK
  • Prof. MUDr. Vratislav RYBKA, DrSc.
  • Prof. MUDr. Miroslav RYSKA, CSc.
  • Prof. MUDr. Jan STARÝ
  • DrSc. Šárka STRACHOVÁ
Ilustrační fotografie - předávání stříbrných plaket Senátu

Předávání stříbrných plaket Senátu

Slavnostní shromáždění k 20. výročí Ustavující schůze Senátu Parlamentu České republiky

V Senátu se dne 15. prosince 2016 uskutečnilo slavnostní shromáždění připomínající ustavující schůzi horní komory Parlamentu ČR, která se konala 18. prosince 1996. V Hlavním sále se sešla stovka současných a bývalých senátorů.

Ilustrační fotografie - 1. doyen Senátu Jaroslav Musial

Předseda Senátu Milan Štěch předává stříbrnou medaili doyenovi ustavující schůze Jaroslavu Musialovi

Jaroslav Musial, který byl před dvaceti nejstarším senátorem a řídil první schůzi Senátu, s odstupem času ocenil, že senátoři a senátorky přes svou názorovou rozmanitost prokázali, že je možné se při společné vůli shodnout na věcech celospolečenského zájmu. „Senát se za dvacet let své činnosti stal vysokou školou politické kultury, společenské vychovanosti a ohleduplnosti“ uvedl Musial.

Senát letos vstoupil do svého 11. funkčního období. Během uplynulých dvaceti let projednal více než 2000 posuzovaných návrhů zákonů a v 70 % případů umožnil jejich přijetí. Téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání, v 60 % Poslanecká sněmovna vyhověla připomínkám horní komory.

Informační publikace připomínající dvacetiletou historii Senátu je dostupná na webových stránkách Senátu.

Orgány Senátu

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy či je zamítnul. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají i dalšími otázkami.

Výbory

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu a další senátoři, mezi kterými jsou zpravidla předsedové senátorských klubů.

Organizační výbor zejména

  • připravuje schůze Senátu a navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad
  • přikazuje návrhy jednotlivým výborům a určuje, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům,
  • schvaluje plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů,
  • rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů.

Zpráva o činnosti Zpráva o činnosti Organizačního výboru v roce 2016.

Mandátový a imunitní výbor má řadu úkolů, které jsou stanoveny v § 41 zákona o jednacím řádu Senátu. Zejména tak:

  • zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu,
  • zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu,
  • zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního soudu,
  • vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm,
  • vykonával činnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů, tj. byl evidenčním orgánem pro oznámení senátorů.

Zpráva o činnosti Mandátového a imunitního výboru v roce 2016.

Ústavně-právní výbor
Hlavním posláním výboru je posuzovat projednávané návrhy zákonů zejména z hlediska jejich souladu s Ústavou ČR a dále s právním řádem jako celkem. ÚPV se zabývá projednáváním návrhů zákonů v těchto oblastech: ústavní právo, trestní právo hmotné a procesní, bezpečnostní právo, občanské právo hmotné a procesní, správní právo, volební zákony, jednací řády obou komor parlamentu dále všechny návrhy zákonů, které upravují důležitá práva a povinnosti občanů. V roce 2016 se výbor sešel na 15 schůzích. Celkem výbor projednal 51 návrhů zákonů, z toho 48 vládních návrhů a 3 poslanecké návrhy zákona. Dále výbor projednal 7 návrhů senátních návrhů zákonů. Dále výbor projednal 3 mezinárodní smlouvy, 4 evropské tisky a 4 zprávy o činnosti významných institucí. Kromě toho výbor přijal řadu usnesení organizační a procedurální povahy. Celkem výbor přijal 76 usnesení a 6 záznamů z jednání.

Zpráva o činnosti Ústavně-právní výboru v roce 2016.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
Výbor kromě své legislativní činnosti (návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a dohody, výroční zprávy, evropské tisky atd.) projednává otázky ekonomické, hospodářské a zabývá se fiskální politikou Senátu. Do okruhu působnosti výboru spadá i zemědělská, dopravní a energetická problematika. Řešením aktuálních otázek jsou pověřeny výborem zřízené podvýbory, jejichž členy jsou nejen senátoři z VHZD, ale i senátoři působící ve vedení Senátu či v jiných senátních výborech. V 11. funkčním období výbor zřídil dva podvýbory, a to Podvýbor pro energetiku a dopravu a Podvýbor pro zemědělství.

Zpráva o činnosti Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v roce 2016.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
Činnost výboru byla zaměřena především na legislativu životního prostředí, problematiku veřejné správy, financování rozvoje jednotlivých regionů, rozpočtového určení daní a důležitých dokumentů z Evropské unie.

Zpráva o činnosti Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v roce 2016.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
V roce 2016 pracoval výbor v desetičlenné složení, v čele s předsedou a čtyřmi místopředsedy. Výbor má velmi rozsáhlou sféru působnosti. Prioritou výboru je přispívat především legislativní činností v oblasti vzdělávání, vědy a kultury. Zajišťuje také, aby připomínky, podněty a petice občanů byly řešeny s případným promítnutím do právního řádu ČR. Výbor ustanovil Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti a Podvýbor pro sport. V průběhu roku 2016 se výbor sešel na 11 schůzích, v jejichž průběhu přijal 81 usnesení.

Zpráva o činnosti Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v roce 2016.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se v roce 2016 sešel na 15 řádných schůzích a přijal přes 100 usnesení. V průběhu roku projednal řadu legislativních předloh, z nich většinu tvoří veškeré mezinárodní smlouvy a úmluvy, které předkládá vláda ČR oběma komorám Parlamentu ČR. Souběžně se členové výboru věnují i pravidelným informacím vlády ČR o veškerých aktivitách Armády ČR a dalším materiálům. V souladu s článkem 43 odst. 3 Ústavy ČR se výbor zabývá všemi návrhy na vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Výbor předmětnou žádost projedná a doporučí Senátu PČR další postup. Výbor dále klade důraz na rozvoj diplomatických vztahů České republiky, předseda či zástupci výboru se pravidelně setkávají s velvyslanci působícími v ČR a zahraničními delegacemi.

Zpráva o činnosti Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v roce 2016.

Výbor pro záležitosti Evropské unie
Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR má na rozdíl od ostatních výborů v Senátu specifické postavení v tom, že se nezabývá připravovanou legislativou na národní úrovni, ale je pověřen projednáváním návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie v rámci evropského legislativního procesu. Jedná se o velmi rozsáhlou agendu zahrnující opatření v oblasti ekonomické, sociální, bezpečnostní, spravedlnosti, energetiky či životního prostředí.

Zpráva o činnosti Výboru pro záležitosti Evropské unie v roce 2016.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku
Výbor po posledních senátních volbách v roce 2016 změnil své složení. Došlo k výměně na postu předsedy i dvou místopředsedů a počet členů se snížil na deset. Kromě své legislativní činnosti, tedy projednávání zákonů se zaměřením na zdravotní a sociální tématiku a pořádáním odborných seminářů a konferencí, kladou členové důraz na rozvojovou pomoc a své zahraniční cesty výbor orientuje na oblasti, ve kterých Česká republika úspěšně realizuje vzdělávací a zdravotnické projekty. Koordinaci s projekty České rozvojové agentury plánuje výbor i do budoucnosti.

Zpráva o činnosti Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2016.

Komise

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
V roce 2016 Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí zejména iniciovala a podporovala vznik Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí při kabinetu ministra zahraničních věcí, navrhovala legislativní změny ve prospěch české diaspory žijící v zahraničí, podporovala výuku českého jazyka u krajanských komunit a projekty Česká škola bez hranic po celém světě, podporovala české vysílání do zahraničí a krajanské časopisy, udržovala kontakt s českou diasporou v zahraničí a prostřednictvím členů Konzultativní rady získávala informace o jejich potřebách. V roce 2016 měla komise 4 schůze, přijala 12 usnesení a uskutečnilo se jedno výjezdní zasedání do Brna, kde členové komise navštívili Muzeum českého a slovenského exilu 20. století.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2016.

Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu
Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997. Náplň činnosti Komise je zcela odlišná od ostatních komisí a výborů Senátu a z tohoto důvodu je i její postavení s ostatními orgány nesrovnatelné. Komise je určitým spojníkem mezi Kanceláří Senátu a senátory, čímž napomáhá k rychlému řešení vzniklých problémů a k vzájemné kvalitní komunikaci bez zbytečných průtahů. Předsedkyní komise byla v roce 2016 Božena Sekaninová. Stejně jako v předchozích letech se Komise scházela téměř v pravidelných intervalech tak, aby vždy aktuálně projednala všechny předložené náměty, žádosti, přehledy apod. V roce 2016 se konalo celkem 9 řádných schůzí, na kterých bylo přijato celkem 58 usnesení.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2016.

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova
Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se v roce 2016 pravidelně scházela. Předsedou komise byl Miroslav Nenutil, místopředsedy byli Petr Šilar, Jan Horník Jan Veleba a Veronika Vrecionová. Komise se věnovala projednávání přidělených senátních tisků (zákonů). Mimo to komise již tradičně podporovala a pořádala pracovní jednání Spolku pro obnovu venkova ČR, soutěž Vesnice roku 2016 včetně vyhlášení Oranžových a Zelených stuh této soutěže, uspořádala vyhlášení soutěže pozemkových úprav Společné zařízení roku 2015 a soutěže o Nejkrásnější nádraží 2016. V průběhu celého kalendářního roku komise navštěvovala regiony ČR a pro Pražany i návštěvníky hlavního města uspořádala v květnu 2016 již druhý ročník Krojovaných slavností – na akci vystupovaly folklorní soubory z celé ČR. Pod záštitou komise se uskutečnily také semináře zaměřené na problematiku odpadového hospodářství a půdy.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova v roce 2016.

Stálá komise pro sdělovací prostředky
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se v roce 2016 pravidelně scházela k projednání přiřazených senátních tisků. V roce 2016 navázala komise na své aktivity z předchozího období a intenzivně se věnovala problematice rozhlasového a televizního vysílání. Schůzí SKSP se účastnili zástupci ministerstev, zástupci regulačních orgánů, zástupci jednotlivých medií a odborníci. Komise také navštívila veřejnoprávní média – Český rozhlas, Českou televizi a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Předsedkyní komise v tomto roce byla Daniela Filipiová.

Zpráva o činnosti Stálé komise pro sdělovací prostředky v roce 2016.

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury
Během roku 2016 komise pracovala převážně v počtu deseti členů, pro 11. funkční období se počet členů zvýšil na dvanáct. Po celý rok byla předsedkyní komise senátorka Eliška Wagnerová, do činnosti komise byli – tak jako v minulosti – jako řádní členové zapojeni rovněž někteří bývalí senátoři. Komise se sešla na celkem pěti schůzích, na kterých věnovala pozornost především elektronizaci zákonodárného procesu a aktuálně diskutovaným změnám Ústavy.

Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury.

Volební komise
V roce 2016 měla Volební komise Senátu nadále 9 členů. Předsedou komise byl Luděk Jeništa. Volební komise se zabývala předloženými návrhy na kandidáty na předsedu a členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, návrhy na místopředsedu dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a návrhy na dva členy Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.

Zpráva o činnosti Volební komise v roce 2016.

Stálé komise Senátu informovaly v souladu s usnesením Senátu, kterým byly zřízeny, Senát o své činnosti za rok 2016 (senátní tisk č. 341) na 28. schůzi a Senát vzal tuto informaci na vědomí.

Stálé delegace Senátu

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu
  • Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění

Zástupci jednotlivých stálých delegací seznámili Senát se svou činností za 10. funkční období (senátní tisk č. 342) na 28. schůzi Senátu dne 19. 10. 2016.

Zahraniční aktivity Senátu

(seznam všech přijetí zahraničních návštěv a zahraničních cest je zveřejněn pod jednotlivými čísly časopisu Senát zde http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/web/casopis/2016)

Na pozvání předsedy Senátu Parlamentu ČR přijeli na oficiální návštěvu České republiky v roce 2016 předseda Spolkové rady Spolkové republiky Německo J.E. pan Stanislaw Tillich (24. 2. 2016), předseda Národního shromáždění Maďarska J.E. pan László Köver (27. – 28. 4. 2016), předseda Sněmovny poradců Parlamentu Marockého království J.E. pan Abdelhakim Benchamach (15. – 19. 5. 2016), předseda Národní rady Slovenské republiky J.E. pan Andrej Danko (6. 6. 2016), maršálek Senátu Polské republiky J.E. pan Stanisław Karczewski (9. – 10. 6. 2016) a předseda Senátu Kanady J.E. pan George J. Furey s chotí (7. – 10. 9. 2016).

Uskutečnilo se množství oficiálních přijetí předsedou a místopředsedy Senátu - např. ministra pro evropské záležitosti Spolkové republiky Německo pana Michaela Rotha (19. 1. 2016), prezidenta Slovinské republiky J.E. pana Boruta Pahora (18. 2. 2016), předsedy vlády Gruzie J.E. pana Giorgiho Kirikašviliho (23. 2. 2016), místopředsedy Knesetu Státu Izrael pana Joela Chasona (26. 2. 2016), maršálka Sejmu Polské republiky J.E. pana Marka Kuchcińského (2. 3. 2016), místopředsedy Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky pana Viktara Aljaksandroviče Guminského (22. 3. 2016), prezidenta Čínské lidové republiky J.E. pana Xi Jinpinga (29. 3. 2016), prezidenta Republiky Tatarstán J.E. pana Rustama N. Minnichanova (7. 4. 2016), místopředsedy Národního shromáždění Ázerbájdžánské republiky pana Valeha Alasgarova (25. 5. 2016), viceprezidentky Vietnamské socialistické republiky J.E. paní Dang Thi Ngoc Thinh (15. 6. 2016), prezidenta Kapverdské republiky J.E. pana Jorge Carlose de Almeidy Fonsecy (22. 6. 2016), předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy pana Pedra Agramunta (30. 8. 2016), předsedy Parlamentu Švédského království J.E. pana Urbana Ahlina (11. 11. 2016), prezidenta Srbské republiky J.E. pana Tomislava Nikoliće s chotí (29. 11. 2016), prezidenta Republiky Tádžikistán J.E. pana Emomaliho Rachmona (1. 12. 2016) a ministra zahraničních věcí Libyjského státu J.E. pana Mohammeda Thera Siyala (6. 12. 2016).

Předseda a místopředsedové Senátu se účastnili mezinárodních konferencí – Zasedání předsedů parlamentů zemí Evropské unie (22. – 24. 5. 2016), Evropské konference předsedů parlamentů (14. – 16. 9. 2016), neformální Konference předsedů parlamentů zemí Evropské unie (6. – 7. 10. 2016), 17. zasedání Asociace evropských Senátů (20. – 21. 10. 2016) a Konference předsedů parlamentů zemí V4 (3. – 4. 12. 2016).

Předseda Senátu Parlamentu ČR pořádal významné tuzemské pracovní a společenské akce – novoroční setkání senátorek a senátorů se zástupci sdělovacích prostředků (6. 1. 2016) a diplomatickým sborem (18. 1. 2016), konference na téma „Rozvoj vztahů mezi Českou a Rakouskou republikou se zaměřením na příhraniční spolupráci“ (4. 4. 2016), společenské setkání a následná slavnostní vernisáž česko-bavorské zemské výstavy „Císař Karel IV. 1316 – 2016“ (14. 5. 2016), oběd pro Radu Asociace krajů ČR (20. 5. 2016), setkání senátorek a senátorů s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest (22. 6. 2016), setkání s vedoucími zastupitelských úřadů ČR v zahraničí (23. 8. 2016), Tradiční setkání s občany (10. 9. 2016), slavnostní předání stříbrných pamětních medailí Senátu v předvečer Dne české státnosti (27. 9. 2016), slavnostní koncert u příležitosti 80. výročí narození prezidenta Václava Havla (5. 10. 2016) a slavnostní shromáždění k 20. výročí Ustavující schůze Senátu Parlamentu České republiky (15. 12. 2016).

Akce v Senátu

Přehled akcí uskutečněných v Senátu podle typu v roce 2016

Přehled uskutečněných akcí podle typu Počet akcí
Akce pořádané orgány Senátu104
Akce spolupořádané orgány Senátu28
Akce pořádané senátorskými kluby7
Veřejná slyšení6
Akce organizované Kanceláří Senátu pro veřejnost
(včetně výstav, koncertů Kulturního léta, dnů otevřených dveří ad.; vyjma prohlídek)
82
Celkem227

Návštěvnost vybraných akcí pro veřejnost pořádaných v sídle Senátu Parlamentu ČR

Typ akce Počet osob
Prohlídky Valdštejnského paláce pro veřejnost - organizované skupiny
(bez protokolárních prohlídek)
18967
Prohlídky Valdštejnského paláce pro veřejnost - víkendové návštěvy47 863
Dny otevřených dveří5 856
Kulturní léto v Senátu10 000
Tradiční setkání s občany2 500

Není započítána návštěvnost Valdštejnské zahrady, která je veřejnosti volně přístupná každoročně od dubna do října.

Fotografie z vybraných akcí konaných v prostorách Senátu jsou k dispozici ve Fotogalerii roku 2016.