Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury (dále jen „ ústavní komise“ nebo „komise“) pracovala ve sledovaném období v nezměněném složení deseti členů, tj. s předsedkyní senátorkou Eliškou Wagnerovou, místopředsedou senátorem Františkem Bublanem, pěti členy ze senátorských řad (Petr Bratský, Miluše Horská, Jiří Oberfalzer, Jiří Šesták, Milan Štěch) a třemi členy z řad bývalých senátorů (Edvard Outrata, Petr Pithart, Miroslav Škaloud).

Komise se sešla na čtyřech schůzích, na nichž přijala dvě usnesení. Krom toho uspořádala seminář „Volební otazníky. K problémům při změnách obvodů pro volby do Senátu a nad způsobem voleb v obcích“.

x      x       x

I. Pozornost byla věnována několika tématům, mezi nimiž byla stěžejní elektronizace zákonodárného procesu a Sbírky zákonů, což je ostatně téma, o kterém komise jednala opakovaně už v předchozích letech. Komise nyní o elektronizaci debatovala dvakrát, a to jako o ideovém záměru, předmětu právní úpravy i technickém problému. Diskuse se účastnili jak odborní pracovníci Kanceláře Senátu a někteří senátoři mimo okruh členů komise, tak zpracovatelé z ministerstva vnitra.

Samotné myšlence elektronizace zákonodárného procesu, s níž je spojeno očekávání zvýšení komfortu aktérů zákonodárného procesu jak v tvorbě návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů (návodná šablona), tak v objemu informací, které budou uchovávány a zpřístupňovány, je jistě možné přitakat. Zabývat se je ovšem třeba problémy bezpečnostními (zvláště zabezpečení systému před hackery) a ústavními. Mezi ty posledně uvedené patří možný dopad na výkon senátorského mandátu (jak složitá bude připravovaná aplikace?), resp. na zákonodárnou působnost Senátu. Předkladatelé předpokládají zrychlení zákonodárného procesu, příslušný informační systém nicméně dosud neexistuje, takže se toto očekávání těžko posuzuje. Proto nelze s jistotou říci, je-li realizace záměru elektronizovat zákonodárný proces vůbec slučitelná se lhůtou 30 dnů, kterou má Senát na projednání návrhu běžného zákona. Vzhledem k předpokládané práci v informačním systému a potřebnosti ukládání a aktualizace dat by bylo třeba předsunout konání plných schůzí Senátu oproti dosavadní praxi, aby se vytvořil prostor pro podávání pozměňovacích návrhů v plénu. Tím by se ovšem zkracovala doba pro výborová jednání. Zdá se proto, že vedle tradičního poukazu na účelnost prodloužení zmíněné lhůty kvůli počtu a rozsahu zákonů, které jsou Senátem projednávány, se objevil argument nový, vycházející z Parlamentem schváleného záměru vlády.

II. Ve vztahu k Ústavě byl projednán návrh její změny rozšiřující působnost NKÚ, a to s přihlédnutím k návrhu novely prováděcího zákona. Komise k návrhu přijala stanovisko, v zásadě sice přitakávající, avšak upozorňující na bytnění různých kontrolních systémů, vrstvící se na kontrolované osoby bez koordinovaných záměrů. Co by mělo být přidanou hodnotou nového typu kontroly územních samosprávných celků?

III. Krom toho se debatovalo o potřebnosti novelizace Ústavy, resp. jejího čl. 43, ve vztahu k účasti ozbrojených sil ČR v aktivitách různých sil rychlé reakce. Jednalo se o problematiku otevřenou v Poslanecké sněmovně v souvislosti s hlasováním o různých mandátech ozbrojených sil. Některými poslanci byly vyslovovány pochybnosti, zda je účast ČR v těchto jednotkách ústavně konformní, když o každém nasazení určitého počtu vojáků na určitém místě a v určitém čase nerozhoduje Parlament. Diskuse v ústavní komisi Senátu ukázala, že ústavní úprava je považována za vcelku vyhovující, umožňující hledání shody mezi vládou a Parlamentem a současně nezbavující Parlament informací a kontroly.

IV. Posledním probíraným tématem byly senátní a obecní volby. Ve vztahu k senátním volbám se ukazuje být velmi problematickou technika provádění změn senátních obvodů (frekvence, rozsah, dopady na volební právo i činnost senátorů). Volební systém pro obce zase vzbuzuje pochybnosti co do srozumitelnosti pro voliče: jak se pracuje s jeho hlasem (kroužkem).

Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna nepřikročila k projednávání ústavních předloh, jež jí byly vládou podány už v roce 2015, nemělo valného smyslu se jimi detailněji zabývat nad rámec prvotního informativního projednání. Stejně tak nepokročilo projednávání návrhu tzv. stykového zákona.

V Praze dne 14. října 2016

Eliška Wagnerová v. r.
předsedkyně komise