Vyhodnocení dotazníku k zajištění „evropské agendy“ v parlamentních komorách

Dotazník byl rozeslán dopisem vedoucího Kanceláře Senátu před vstupem České republiky do Evropské unie. O zodpovězení dotazníku byly požádány parlamentní komory v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku, Maďarsku, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, SRN, Španělsku, Švédsku, Turecku a Velké Británii. Odpovědi jsme obdrželi od 17 komor, tj. od cca 55% dotázaných. Vyhodnocení dotazníku reflektuje pouze zaslané odpovědi a nikoliv jinak přístupné informace (literatura, Internet).

Otázka č. 1:

Kolik členů má a jaká je struktura výboru zabývajícího se evropskými záležitostmi ve Vaší parlamentní komoře (členění na podvýbory, členové výboru jsou zároveň členy jiných výborů apod.)? Zabývají se evropskými záležitostmi i ostatní orgány? Jak jsou do projednávání „evropské agendy“ ve Vaší parlamentní komoře vtaženi poslanci za Vaši zemi v Evropském parlamentu?

  • Belgie: Společný výbor obou komor (10 poslanců, 10 senátorů, 10 poslanců Evropského parlamentu) je průřezový a nečlení se na podvýbory; do evropské agendy zasahují v mezích své působnosti i další orgány. Poslanci Evropského parlamentu mohou být i spoluzpravodaji pro plénum.
  • Finsko: Velký (Hlavní) výbor přijímá za parlament stanoviska k návrhům evropských aktů, o nichž rozhoduje Rada EU, pokud by přijetí takové úpravy jinak vyžadovalo zákona; před přijetím stanoviska dává prostor pro vyjádření odborným výborům. Rozhodnutí podle II. pilíře spadají do kompetence zahraničního výboru. Velký výbor má 25 členů a 13 zcela plnoprávných náhradníků, kteří jsou současně členy dalších výborů (převažují předsedové výborů a frakcí); předseda a dva místopředsedové organizují spolu s jedním zástupcem za každou frakci běžnou činnost výboru. T.č. jsou zřízeny podvýbory pro WTO a pro III. pilíř; donedávna pracoval podvýbor pro finský pohled na budoucnost Evropy.
  • Francie:
    • Senát: Delegace pro EU je průřezová a má 36 členů; poslanci Evropského parlamentu se mohou činnosti delegace účastnit jako poradci.
    • Národní shromáždění: Delegace je průřezová a má 36 členů; poslanci Evropského parlamentu jsou na schůze delegace zváni. Činnost vlády v evropských záležitostech kontrolují v mezích své působnosti i odborné výbory, ty také mohou být dožádány o stanovisko k návrhům evropských aktů.
  • Lucembursko: Existuje výbor pro zahraniční a evropské záležitosti a pro obranu, který je průřezový, má 11 členů a nečlení se na podvýbory. Před a po jednání Evropské rady referuje ve výboru ministr zahraničí. Některými otázkami se zabývají ve své působnosti i další odborné výbory (včetně např. návrhů směrnic). Na všechna jednání výborů o evropských záležitostech jsou zváni i poslanci Evropského parlamentu.
  • Maďarsko: Výbor pro evropskou integraci je průřezový, nečlení se na podvýbory a má 26 členů, z nichž mnozí jsou předsedy evropských podvýborů odborných výborů. Evropský výbor kontroluje činnost vlády v záležitostech EU, zvláště proces vyjednávání o vstupu do EU, pořádá slyšení ministrů a velvyslanců před jejich jmenováním, je maďarskou polovinou výboru přidružení apod.
  • Německo:
    • Spolková rada: Výbor pro evropské záležitosti má 16 členů; ve většině v případů zasedá ve složení představován zmocněnci zemských vlád, pouze v citlivých politických otázkách se jednání účastní ministři zemských vlád. Předsedu výboru nominují jeho členové a je volen plénem Spolkové rady. Někteří členové výboru pracují i ve výborech odborných; nejsou zřízeny podvýbory. Odborné výbory bývají žádány o stanovisko k dokumentům v jejich působnosti. Poslanci Evropského parlamentu nejsou do práce výboru zapojeni.
  • Nizozemí:
    • Poslanecká sněmovna: Výbor pro evropské záležitosti má 25 členů a je odpovědný za informování, koordinaci a iniciaci projednávání evropských otázek v plénu. Výbor zasedá 1x za dva týdny, projednává informace o jednaní Rady EU ze strany příslušného ministra, legislativní návrhy Komise atd. Velká slyšení výboru, resp. zasedání pléna, se konají k summitům Evropské rady.
  • Polsko:
    • Sejm: Evropský výbor je tvořen 46 poslanci, což je 10% všech poslanců. Výbor je průřezový a zřídil podvýbor pro kontrolu využití fondů předvstupní pomoci. V Senátu pracuje výbor pro zahraniční věci a evropskou integraci.
  • Portugalsko: Poměrně složený a průřezový výbor pro evropské záležitosti má 26 členů a 2 podvýbory: pro hospodářskou a měnovou unii a pro ekonomickou a sociální kohezi (po 8 členech). Poslanci Evropského parlamentu jsou zváni na všechna jednání evropského výboru a ta jednání ostatních výborů, která se věnují např. Agendě 2000, budoucnosti EU aj.
  • Rakousko: V Národní radě se otázkami vyplývajícími z členství v ES zabývá Hlavní výbor, ve Spolkové radě výbor pro evropské záležitosti. Hlavní výbor má 28 proporcionálně volených členů; pro projednání konkrétních případů může zřizovat podvýbory složené ze 14 členů a 14 náhradníků. Pouze Hlavnímu výboru přísluší navrhnout Národní radě, aby se zabývala určitým evropským dokumentem či zprávou. Výbor pro evropské záležitosti čítá 15 členů a 15 náhradníků, kteří jsou současně členy odborných výborů. Poslanci Evropského parlamentu zvolení v Rakousku se mohou účastnit jednání obou komor, nemohou však hlasovat.
  • Řecko: Výbor pro evropské záležitosti má 31 členů, kteří mohou být členy dalších výborů. Na jeho schůze jsou zváni poslanci Evropského parlamentu, kteří mohou překládat zprávy, návrhy atd. Další výbory mohou projednávat „evropské návrhy“ v mezích své působnosti.
  • Slovensko: Výbor pro evropskou integraci čítá 19 členů, kteří jsou současně členy dalších výborů.
  • Španělsko: Komory zřídily společný výbor pro evropské záležitosti složený z 33 poslanců a 21 senátorů. V současnosti pracují dva jeho podvýbory: pro rozšíření EU a pro Mezivládní konferenci EU v roce 2004 (každý má 14 členů). V mezích své působnosti projednávají evropské záležitosti i další výbory. Poslanci Evropského parlamentu na schůze výborů zváni nejsou.
  • Švédsko: Vláda průběžně informuje parlament o vývoji spolupráce v EU a o svých stanoviscích k významným návrhům. Svou roli v evropských záležitostech hrají plénum (debata o výsledcích summitů Evropské rady), odborné výbory (dostávají návrhy Komise a vládní memoranda v jejich působnosti, jednají s ministry před a po jednání Rady EU, dohlížejí na transpozici) i poradní výbor pro záležitosti EU. Poradní výbor je průřezový a má 17 členů a 30 náhradníků. Zasedá 1x týdně za účelem projednání pozic vlády před zasedáním Rady EU. Kontakty s poslanci Evropského parlamentu se odehrávají na stranické bázi, krom toho jsou zváni na slyšení pořádaná parlamentem.
  • Velká Británie:
    • Dolní sněmovna: Výbor pro kontrolu evropské legislativy má 16 členů, z nichž někteří pracují i v resortně příslušných výborech; výbor nezřídil podvýbory. Některými záležitostmi EU (II. pilíř) se zabývá i zahraniční výbor. Poslanci Evropského parlamentu nejsou do činnosti Dolní sněmovny zapojeni.
    • Sněmovna lordů: Výbor pro Evropskou unii má 19 členů a zřídil šest podvýborů (hospodářské a finanční záležitosti, obchod a vnější vztahy; energetika, průmysl a doprava; společná zahraniční a bezpečnostní politika; životní prostředí, zemědělství, zdravotnictví a ochrana spotřebitele; právo a instituce; sociální záležitosti, výchova a záležitosti vnitra); další podvýbory mohou být zřizovány ad hoc. Plénum Sněmovny lordů se evropskými otázkami zabývá při projednávání různých zpráv, interpelací apod. Poslanci Evropského parlamentu se často účastní slyšení výboru a jeho podvýborů.

Otázka č. 2:

Existuje-li u Vás dvoukomorový parlament, spolupracují evropské výbory obou komor, resp. je ustaven výbor společný ?

Dvoukomorové parlamenty existují v Belgii, Francii, Nizozemí, Polsku, Španělsku a Velké Británii. Společné výbory působí v Belgii a ve Španělsku; v ostatních případech si výbory počínají nezávisle na sobě, byť se v případě Francie a Velké Británie uplatňuje jakási implicitní dělba práce. Např. ve Velké Británii se Dolní sněmovna povrchně zabývá všemi evropskými dokumenty, zatímco Sněmovna lordů jen některými, avšak do hloubky; vzájemně spolupracují úředníci jejich výborů. V Rakousku spolupracují členové výboru na klubové bázi, přenos informací navíc zajišťují pracovníci frakcí. V Německu si výbory vyměňují informace a stanoviska, k politicky citlivým iniciativám občas pořádají společná jednání, resp. společná slyšení.

Otázka č. 3:

Zabývá se výbor primárně transpozicí normativních aktů Evropské unie do vnitrostátního práva, anebo spíše jinými úkoly (u kandidátských zemí např. kontrola negociačního procesu; u členských států projednávání návrhů normativních aktů orgánů EU, kontrola jednání vlády v Radě EU apod.)? Jak často výbor zasedá? Rozhoduje výbor sám nebo připravuje rozhodnutí pro plénum? Jak je zajištěna informovanost ostatních členů parlamentní komory o evropských záležitostech ?

  • Belgie: Transpozice evropských norem je v kompetenci odborných výborů. Společný výbor zejména koordinuje parlamentní kontrolu evropských rozhodovacích procesů; kontroluje naplňování parlamentních opatření v evropských záležitostech; zaujímá stanoviska v procesu revizí zakládacích smluv; pořádá slyšení vlády před a po jednání Evropské rady; informuje ostatní výbory o významných legislativních návrzích Komise, legislativním programu EU, zelených a bílých knihách, agendě Rady ministrů apod.; analyzuje každoroční zprávu vlády o plnění zakládacích smluv atd. Společný výbor se schází 3x měsíčně; závěry svého jednání předkládá plénům komor.
  • Finsko: Transpozice je úkolem odborných výborů. Velký výbor se soustřeďuje na formulaci pozice k návrhům evropských normativních aktů a slyšení ministrů před pravidelnými jednáními Rady EU, na jehož základě jsou potvrzeny vládní vyjednávací pozice. Velký výbor zasedá 2x týdně. Oba pověřené výbory rozhodují za parlament - v plénu mohou probíhat rozpravy, avšak bez přijetí rozhodnutí.
  • Francie:
    • Senát: Transpozice je úkolem odborných výborů; delegace projednává návrhy evropských nařízení a směrnic a sleduje činnost EU. Delegace zasedá 1x týdně v době zasedání parlamentu. Rozhodnutí přijímá sama, anebo iniciuje rozhodnutí odborného výboru či Senátu.
    • Národní shromáždění: Transpozice je v působnosti odborných výborů. Delegace pro EU jedná 1x týdně; zabývá se návrhy evropských legislativních aktů a písemnými informacemi vlády, pořádá slyšení ministrů a expertů atd. Prohlášení parlamentní výhrady zavazuje vládu nehlasovat pro přezkoumávaný návrh v Radě EU, dokud není přezkoumání dokončeno. Delegace od vlády ročně dostává 2 tis. až 2,5 tis. dokumentů, které jsou selektovány předsedou delegace za pomoci sekretariátu tak, že jich je cca 1200 projednáváno podrobněji.
  • Lucembursko: Výbor pro zahraniční a evropské záležitosti a pro obranu se zabývá zejména institucionálními otázkami (t.č. např. budoucnost Evropy a role národních parlamentů v ní), ale také transpozicí. V současnosti promýšlí efektivní parlamentní kontrolu návrhů evropských nařízení a směrnic. Výbor připravuje rozhodnutí pléna.
  • Maďarsko: Evropský výbor se soustřeďuje jednak na kontrolu vlády, jednak na kontrolu procesu aproximace práva. Zasedá 1x za tři týdny a každý měsíc navíc pořádá jedno rozšířené zasedání za účasti předsedy zahraničního výboru a předsedů všech evropských podvýborů, na němž ministr zahraničí informuje o postupu negociací.
  • Německo:
    • Spolková rada: Výbor projednává návrhy evropských aktů dotýkajících se zákonodárné působnosti zemí a doporučuje plénu přijetí resolucí. Plénum může návrhy resolucí měnit, případně doporučení odmítnout. Vláda je povinna resoluci zohlednit při formulaci své vyjednávací pozice; týká-li věc zákonodárné působnosti zemí, ustavení jejich orgánů nebo správních procedur, je stanovisko Spolkové rady závazné. Výbor zasedá jednou za tři týdny. Sekretariát výboru provádí selekci dokumentů a rozhoduje tak o tom, které budou projednávány; ty jsou následně předávány zemím.
  • Nizozemí:
    • Poslanecká sněmovna: Evropský výbor se soustřeďuje na projednávání návrhů evropských normativních aktů a stanovisek resortů k nim. Poradci výboru zpracovávají dodatečnou zprávu vyhodnocující dopady návrhu na národní zákonodárství a politiku. Transpozice přijatých návrhů je věcí odborných výborů. Krom řečeného věnuje výbor značnou pozornost změnám zakládacích smluv a jejich ratifikaci.
  • Polsko:
    • Sejm: Evropský výbor je nově ustaven; převzal úkoly výboru pro evropskou integraci a výboru pro evropské právo, tj. jak kontrolu negociačního procesu, tak kontrolu transpozice evropského práva, pokud je příslušný návrh zákona výboru přikázán. Zasedá 1x týdně. Veškeré relevantní vládní materiály jsou u maršálka Sejmu k disposici všem poslancům.
  • Portugalsko: Evropské směrnice jsou transponovány zákony nebo dekret-zákony vlády na základě delegace, případně jinými opatřeními vlády; evropský výbor v tomto procesu nehraje žádnou roli. Návrhy zákonů projednávají odborné výbory, jež mohou navrhovat i změny dekret-zákonů, které se přijetím změn stávají zákony. Parlament se věnuje spíše přípravě návrhů evropských normativních aktů, než jejich transpozici, a právě předběžná kontrola je doménou evropského výboru. Výbor kontroluje evropské předlohy, zpracovává zprávy adresované vládě (zprávy jsou zpracovány mj. na základě stanovisek odborných výborů) a návrhy resolucí pro plénum. Kontrola vlády spočívá v pravidelných debatách o vládních zprávách o evropské integraci, slyšeních k jednání Rady EU, projednávání návrhů legislativních aktů a projednávání finančních příspěvků pro EU. Výbor jedná nejméně 1x týdně; na jeho schůze jsou zváni členové výborů, do jejichž věcné působnosti by jinak projednávaný návrh spadal, případně jsou tyto výbory požádány o stanovisko.
  • Rakousko: Hlavní výbor se evropskými otázkami zabývá čtyřikrát až šestkrát ročně, jeho stálé podvýbory zasedají s podobnou frekvencí. Výbor pro evropské záležitosti jedná pouze na návrh a to třikrát až pětkrát ročně. Vláda informuje obě komory o všech projektech EU a umožňuje jim zaujmout stanovisko. Stanoviska Národní rady jsou závazná zejména tehdy, pokud návrh EU vyžaduje transpozici zákonem; odchýlení je možné z důvodů zahraničně nebo integračně politických. Stanovisko Spolkové rady je závazné tehdy, pokud návrh EU vyžaduje transpozici ústavním zákonem, k němuž je nutný její souhlas.
  • Řecko: Evropský výbor přijímá doporučení k evropským legislativním aktům a konzultativní stanoviska k institucionálním otázkám EU, která předkládá parlamentu a vládě. Zasedá 2x měsíčně.
  • Slovensko: Výbor pro evropskou integraci dohlíží zejména na implementaci asociační dohody, průběh negociací a aproximaci práva, využívání fondů předvstupní pomoci; zasedá zhruba 1x měsíčně.
  • Španělsko: Společný výbor projednává návrhy evropských normativních aktů a přijímá resoluce k postupu vlády v EU; zasedá přibližně 1x za dva až tři týdny. Výbor rozhoduje buď sám, anebo překládá konkrétní návrhy k rozhodnutí plénům.
  • Velká Británie:
    • Dolní sněmovna: Specializovaný výbor se zabývá všemi návrhy legislativních aktů EU a některými dalšími dokumenty, jakož i jednáním ministrů v Radě EU; nepůsobí naopak v procesu transpozice. Zasedá každý týden. Shromažďuje informace o právních a politických dopadech projednávaných dokumentů a doporučuje vybrané z nich k podrobnější debatě.
    • Sněmovna lordů: Výbor pro Evropskou unii monitoruje celý integrační proces a je příslušný pro projednání všech evropských legislativních dokumentů (všechny tři pilíře - cca 1 tis. dokumentů ročně). Projednává zprávy vlády před a po každém jednání Evropské rady. Výbor zasedá každé dva týdny, jeho podvýbory každý týden; všechny podstatné otázky jsou na pořadu schůzí výboru. Zahájí-li výbor zkoumání návrhu, nesmí pro něj vláda v Radě EU hlasovat, dokud není zkoumání ukončeno. Pokud výbor určitý dokument projednává meritorně (zhruba 25% doručených dokumentů) a považuje jej za důležitý, zakončuje své zkoumání zprávou, která je publikována; o mnoha z nich (zhruba 50%) probíhá rozprava v plénu. Vláda je povinna do dvou měsíců zaujmout ke zprávě výboru stanovisko.

Otázka č. 4:

Jak je zajištěno administrativní a odborné zázemí výboru? Kolik úředníků pracuje v sekretariátu výboru? Spolupracují s výborem další útvary kanceláře parlamentních komor, např. legislativní odbor, zvláštní odbor pro evropské záležitosti, zahraniční odbor apod. ?

  • Belgie: V sekretariátu společného výboru pracují úředníci vysílaní oběma komorami. Za Senát jde o dva vyšší úředníky a jednoho sekretáře/ku, kteří spadají pod odbor vnějších vztahů Senátu.
  • Finsko: Velký výbor zaměstnává tři právní poradce, tři administrativní asistenty, sekretářku, zřízence, výzkumníka a tiskového referenta. Krom toho přímo v Bruselu působí jeden poradce s asistentem. Sekretariát Velkého výboru společně se sekretariátem zahraničního výboru tvoří Sekretariát EU, který zajišťuje styky s institucemi EU a ve věcech EU i vztahy s národními parlamenty. Sekretariát EU využívá i služeb dalších útvarů.
  • Francie:
    • Senát: Sekretariátem delegace je oddělení pro evropské záležitosti, které zajišťuje rovněž činnost meziparlamentních delegací a zpracovává komparativní legislativní přehledy. Sekretariát čítá šest stálých úředníků (jeden z nich v Bruselu) a dva úředníky t.č. přidělené.
    • Národní shromáždění: Pro delegaci pro EU pracuje 25 zaměstnanců: ředitel sekretariátu, jedenáct poradců specializovaných na jednotlivé resorty, sedm administrativních tajemníků, čtyři sekretářky a dva zřízenci. Sekretariát je součástí sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí; při své činnosti spolupracuje zejména s legislativním odborem.
  • Lucembursko: Sekretariát výboru, tzn. tajemnice a její asistent, se omezuje na administrativní úkoly; v ostatním spolupracuje s odborem vnějších vztahů. V souvislosti s novou agendou v procesu tvorby evropských rozhodnutí bude sekretariát rozšířen.
  • Maďarsko: V sekretariátu evropského výboru pracují tři poradci, dva administrativní pracovníci a studentští stážisté. V zahraničních aktivitách sekretariát spolupracuje s odborem mezinárodních vztahů.
  • Německo:
    • Spolková rada: Existuje společný sekretariát výborů pro zahraniční věci, obranu a evropské záležitosti, který připravuje schůze výborů, třídí dokumenty a zpracovává doporučení k zaujetí stanovisek. Pracuje v něm patnáct úředníků.
  • Nizozemí:
    • Poslanecká sněmovna: Evropský výbor má tajemníka a dva poradce pro styk s resorty. Poradci spolupracují s poradci dalších výborů a legislativním odborem (příprava změn v návrzích evropských normativních aktů). Na projednávání evropské agendy se podílejí i odborné aparáty frakcí.
  • Polsko:
    • Sejm: Odbor EU působí jako sekretariát evropského výboru (jeho ředitel je tajemníkem výboru) a jako odborné a organizační zázemí pro vztahy s EU (výbor přidružení, konference předsedů parlamentů aj.). V odboru pracuje devět úředníků. Krom toho se na předmětné agendě podílí oddělení evropského práva (šest právníků) odboru pro výzkum, které zpracovává právní stanoviska. Pro překlady a expertízy je využíván odbor pro výzkum jako takový (obdoba Parlamentního institutu). Při projednávání návrhů zákonů spolupůsobí legislativní odbor.
  • Portugalsko: Evropský výbor disponuje tajemníkem a dvěma poradci; dále využívá expertíz parlamentní knihovny a spolupracuje rovněž s odborem mezinárodních vztahů.
  • Rakousko: Výbor pro evropské záležitosti využívá aparát Spolkové rady, čítající čtrnáct úředníků.
  • Řecko: Funkci sekretariátu plní čtyři úředníci odboru evropských záležitostí, kteří těsně spolupracují s legislativním odborem a vědeckými spolupracovníky parlamentu.
  • Slovensko: Sekretariát výboru tvoří tajemník a sekretářka. S výborem těsně spolupracuje Parlamentní institut, zejména odbor legislativy a aproximace práva, odbor analýz a vzdělávání a Parlamentní knihovna, případně odbor zahraničních vztahů a protokolu.
  • Španělsko: Přímo pro společný výbor pracují dva právní poradci a tři administrativní úředníci. Spolupracují však s odborem evropských studií, odborem studií a dokumentace, knihovnou, odborem mezinárodních vztahů a protokolu apod.
  • Švédsko: Sekretariát výboru zaměstnává deset úředníků: ředitele, tři tajemníky, administrátora, čtyři asistenty a tiskového referenta.
  • Velká Británie:
    • Dolní sněmovna: Pro výbor pracuje patnáct úředníků, z nichž tři jsou využívání také dalšími výbory: je o čtyři poradce pro tematiku jednotlivých resortů, dva právní poradce, dva vyšší administrativní úředníky (tajemníky) atd. Každý resort pověřuje koordinátora pro spolupráci s výborem.
    • Sněmovna lordů: Výbor má t.č. šestnáct úředníků, tzn. právních poradců, tajemníků a asistentů. Vbrzku budou obsazena tři další místa výzkumných asistentů. Krom toho výbor i podvýbory najímají ad hoc specializované poradce. Aparát výboru těsně spolupracuje s ministerstvem zahraničních věcí, koresponduje s ostatními ministerstvy při získávání stanovisek sloužících pro další jednání a zkoumá vysvětlující memoranda zpracovávaná k jednotlivým dokumentům vládou.