Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 25.04.2018

(1. den schůze – 25.04.2018)

(Jednání zahájeno v 9.05 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  (Velký hluk v Jednacím sále.) Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím vás, abyste ukončili diskuse, posadili se na svá místa...

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 14. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 5. dubna 2018.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Zdeňka Hamousová, Jan Žaloudík, Jiří Cieńciała, Jaroslav Doubrava, Luděk Jeništa, Jan Sobotka, Jaroslav Zeman, Ivo Valenta, Miroslav Antl a Miroslav Nenutil.

(Senátor Jaroslav Větrovský se baví u předsednického stolu.) Nerad bych vyhlásil soutěž o vrchního narušovatele jednání pléna Senátu. Pane senátore Větrovský, jste velice slyšet. Opravdu to ruší. Když tak vám udělám speciální přestávku, abyste si to vyřídil, ale potřebuji klid k tomu, abych zde mohl řídit schůzi. Děkuji vám.

A nyní vás prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. A pokud nemáte kartu, tak připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 53 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 14. schůze Senátu byli senátoři Tomáš Grulich a Jaromír Strnad. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 14. schůze Senátu byli senátoři Tomáš Grulich a Jaromír Strnad.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 1 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 64, proti nikdo.

Hlásí se kolega Jan Veleba? (Byl to omyl.) Prosím, zařízení vypnout.

V pořádku, budeme v jednání pokračovat.

Návrh byl přijat a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Tomáš Grulich a Jaromír Strnad.

A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 14. schůze Senátu. Upravený a doplněný návrh pořadu schůze jste v souladu s usnesením Organizačního výboru obdrželi na vaše lavice.

Organizační výbor navrhuje, abychom vyřadili z pořadu schůze bod Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť pan prezident nepředložil Senátu v zákonem stanovené lhůtě návrh kandidáta.

Zároveň navrhuji doplnit dva nové body, kterými jsou – informace vlády o přípravě národního programu reforem a prvé čtení senátního tisku č. 261.

A teď několik informací k dnešnímu jednání. Dopoledne by proběhl blok ministra průmyslu a obchodu pana Tomáše Hünera, který kromě svých bodů zároveň seznámí Senát s body ministrů Martina Stropnického, Roberta Plagy a ministryně Jaroslavy Němcové, kteří se z dnešního jednání omlouvají. Odpoledne nás pak čeká blok ministryně financí Aleny Schillerové, která zároveň zastoupí omluveného předsedu vlády Andreje Babiše. V závěru schůze pak projednáme zbývající body.

Organizační výbor zároveň doporučil předsedajícím schůze, aby byla polední přestávka vyhlášena v době od 12.30 do 14.30, to znamená ale hodinová přestávka, abyste mohli s tímto termínem počítat; až do 14.30 – v tomto rozmezí bude hodinová přestávka.

Já bych ještě doplnil, že včera na organizačním výboru byly vzneseny námitky k velkému počtu omluvených členů vlády, neboť – jak je známo z médií – vláda se nachází někde na severní Moravě. Chci jenom říci, že pozvánka s programem byla ve velkém předstihu zaslaná předsedovi vlády. A poslední dobou se stává praxí, že účast předsedů vlády zde, včetně premiéra, je velmi slabá. Organizační výbor mi doporučil, abych poslal předsedovi vlády v této věci dopis a v dopise ho vyzval, aby se situace zlepšila. Samozřejmě v případě, že by takovýto stav trval, by to komplikovalo vztahy mezi vládou a Horní komorou, Senátem. To jenom na doplnění.

Nyní se ptám, má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? S přednostním právem kolega Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já si jenom dovolím navázat na slova pana předsedy Senátu Milana Štěcha, s tím, že jste si všichni asi všimli, že z 22 bodů, které dneska budeme projednávat, v 7 případech nebude přítomen příslušný resortní ministr. Jedná se o ministry Martina Stropnického, Roberta Plagu, Jaroslavu Němcovou a předsedu vlády v demisi Andreje Babiše, kteří dali přednost účasti na výjezdu v Moravskoslezském kraji, oproti tomu, aby se zúčastnili a plnili své pracovní povinnosti na zasedání pléna Senátu.

Klub občanských demokratů považuje tento přístup vlády za nezodpovědný a liknavý. A avizujeme, že pokud by se to mělo opakovat, tak bychom na příští jednání pléna Senátu iniciovali bod, ve kterém bychom chtěli tento přístup vlády k Horní komoře projednat jako zvláštní bod a případně k němu přijmout i usnesení na úrovni pléna Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, hlásí se pan kolega Jan Horník. Prosím vás, jsme u pořadu této schůze, takže bych nerad, abychom rozvíjeli diskuzi za tento rámec.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já se připojuji k tomu, co se rozhodl přednést tady Miloš Vystrčil za klub ODS. Já se připojuji za náš klub. Včera jsme měli jednání, a pokud si vzpomínám do minulosti, co jsem tady oněch 13 let, tak ta situace nebyla tak zlá jako nyní. Někdo říká, že maká a my tady sedíme a makáme, ale čekáme na to, kdo předkládá zákony. Přitom je to ještě ke všemu vláda, která nemá podporu parlamentu.

Takže já bych se přikláněl k tomu, co tady bylo řečeno Milošem Vystrčilem, abychom na příštím jednání schůze, pokud se to nezlepší, zareagovali k tomu patřičně dodatečně. S tím, že musím konstatovat, že vždycky byly problémy. Ale vzpomínám si na poslední vládu sociální demokracie, která byla oficiální, kde jsme tady tehdy pana předsedu vládu Sobotku viděli velmi často. A bohužel dneska pana předsedu vlády v demisi jsme tady skoro ještě neviděli. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Chci jen pro seriózní, férový přístup zmínit, že pokud mám správné informace, tak pan ministr Stropnický je nemocen. Je v nemocnici, tak abychom byli objektivní. Tak další se hlásí pan senátor Vladimír Plaček. K pořadu 14. schůze, prosím.

Senátor Vladimír Plaček:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si dovolím navrhnout vyřazení bodu č. 21, senátní tisk č. 225 z pořadu dnešní schůze a navrhuji zařadit jej až na 16. schůzi Senátu. A to z toho důvodu, že na předposledním jednání, když jsme probírali tento tisk, tak bylo poměrně vzrušené. A na základě toho jsme uspořádali kulatý stůl k tématu neurovývojových poruch a autismu, s tím, že chci velice poděkovat paní místopředsedkyni Miluši Horské, která se toho ujala. Na jednání bylo přibližně 40 specialistů z celé republiky, napříč všemi možnými profesemi zabývajícími se autismem. A z toho mimořádně pozitivního jednání vzešly určité návrhy, nápady a možnosti na úpravu toho návrhu. Takže k tomu potřebujeme ještě určitý čas, tak bych se moc přimlouval k tomu, jestli byste schválili přesunutí tohoto bodu až na tu 16. schůzi, někdy tedy v červnu. Děkuji pěkně.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Ptám se jenom legislativy, nekoliduje to se žádnými lhůtami? Dobře. Tak prosím pan senátor Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych požádat, abychom před zahájením projednávání dnešního programu drželi minutu ticha jako pietní vzpomínku na kardinála Josefa Berana, u příležitosti jeho slavného návratu po 49 letech na území vlasti, po němž toužil. A abychom tak současně vyjádřili úctu a uznání této nesporné duchovní a mravní autoritě minulého století, která promlouvá i k současnosti. Myslím si, že to bude i příležitost ke krátké kontemplaci na zločiny komunismu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pokud nejsou námitky, tak bych tento akt zařadil, jen co schválíme pořad této schůze. Jinak Senát byl při vítání a mši dostatečně zastoupen členy vedení. Tak kolega Jaroslav Kubera.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážený pane místopředsedo, já bych navrhoval konkrétně, protože vy sice napíšete dopis předsedovi vlády, ale já už jsem včera navrhoval, abychom ty body vyřadili. Ale pochopitelně u některých to nejde, protože by propadla marná lhůta a ty zákony by platily, aniž bychom se k nim mohli vyjádřit. Neplatí to ovšem o evropských tiscích, kde žádné nebezpečí z prodlení nehrozí a v podstatě se nic nestane. Dokonce i kdyby se vůbec neprojednávaly, tak jak je to v Poslanecké sněmovně, která neprojednává. Tam to projednává jenom příslušný výbor.

Takže navrhuji vyřadit body 3...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pomaleji! Pomaleji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  3. N 084/11, 4. N 098/11, 5. N 099/11, 7. K 097/11, 8. K 112/11. A to je všechno. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Nevím, pane místopředsedo, zdali jste si vědom, že body 3, 4 a 5 předkládá pan ministr hned, jsou v jeho kompetenci, on je tady přítomen.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Omlouvám se. Ne ty, tam kde je on za sebe přednese. Pardon.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže body 3, 4 a 5 ne. Aby bylo jasno. 7 a 8 pouze zůstalo jako návrh. Hlásí se pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vzhledem k té informaci, kterou jste, pane předsedo, říkal vy, že pan ministr Stropnický je nemocen, čili je to přece jen trošku jiný důvod než to, že je vláda na výletě, tak si myslím, že ani bod 6 by nemusel být vyřazen.

Senátor Václav Hampl:  Nebyl čten. Dobře, tak se omlouvám. Nestíhal jsem to.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak jsou ještě nějaké návrhy? Nejsou. Tak teď budeme hlasovat postupně. Nejdříve budeme hlasovat o vyřazení tisku č. 225, který máme pod pořadovým číslem 21. To byl návrh pana senátora Plačka, s tím, že by byl přeřazen na 16. schůzi. A potom tady zbývá návrh pana senátora místopředsedy Kubery, abychom vyřadili body 7 a 8 pořadu naší schůze, což je K 097/11 a K 112/11.

Je to v pořádku? Nezapomněl jsem na nic? Ne, tak začneme hlasovat.

A nyní budeme hlasovat o změně pořadu 14. schůze. A nyní bude hlasování o vyřazení bodu č. 21, senátní tisk č. 225. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 66. Návrh byl schválen.

Tak další návrh je pana místopředsedy Kubery. Budeme hlasovat oba dva body společně, to znamená vyřadit z pořadu dnešní schůze body č. 7 a 8, které jsou pod označením K 097/11 a K 112/11. Všem jasno, o čem budeme hlasovat? Já jsem asi neodhlásil předtím... Jo, odhlásil.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 67, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 41, proti 8. Návrh byl přijat.

Na základě dílčích hlasování se vyřazuje bod č. 21, vyřazují se body 7 a 8. A nyní budeme hlasovat o pořadu 14. schůze, tak, jak navrhl organizační výbor, jak máte písemně na vašich lavicích, ve znění předchozích dvou hlasování. Tak všechno jasné? Přítomno v současné době je 67, kvorum pro přijetí 34.

Zahajuji hlasování o pořadu 14. schůze Senátu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 4, registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 67. Návrh byl schválen. A my se tímto pořadem budeme řídit.

A, vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom minutou ticha uctili památku kardinála Berana. (Probíhá minuta ticha.)

Děkuji vám.

A nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 256

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 256. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, kterého mezi námi vítám a žádám ho, aby nás seznámil s návrhem.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za přivítání, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, Ministerstvo průmyslu a obchodu provádí ve spolupráci s dalšími resorty podle zákona č. 38/2008 Sb. kontrolu zahraničního obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení či trestání. Tento zákon navazuje na přímo použitelný předpis EU upravující zahraniční obchod s uvedeným zbožím.

Od poslední novelizace zákona vstoupilo v účinnost nové nařízení Evropského parlamentu a Rady z roku 2016, nebo č. 2016/2134 ze dne 23. listopadu 2016, a je proto nezbytné přikročit k dílčím změnám předmětného zákona a přizpůsobit jej tomuto přímo použitelnému předpisu. Jde zejména o nové ustanovení zákona k tranzitu uvedeného zboží nebo poskytování zprostředkovatelských služeb a o technické změny. Povaha kontrolního režimu se nemění.

V souvislosti se změnami v zákoně dochází k revizi správních poplatků tak, aby pojmově navazovaly na uvedený zákon. Stejný návrh byl vládou předložen do Poslanecké sněmovny již v minulém volebním období. Ta je bohužel již nestačila schválit, a proto nová vláda předložila tento návrh k opětovnému projednání. Poslanecká sněmovna schválila v 1. čtení podle § 91 jednacího řádu dne 20. března 2018. Návrh zákona byl projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a v ústavně-právním výboru. Oba výbory doporučují s návrhem vyslovit souhlas.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych vás tímto požádat o podporu tohoto materiálu, aby povinnost České republiky adaptovat vnitrostátní právní řád na přímo použitelný předpis byla splněna co nejdříve. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 256/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Eliška Wagnerová.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 256/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner (Předseda Milan Štěch komolí při výslovnosti jméno), kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Omlouvám se, řekl jsem špatně jméno...

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Já už jsem zvyklý, pane předsedo, já od dětství slyším na „Aschenbrechener“ a na všechno, co začíná na „Asch“, slyším.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já jsem na tom podobně, někdy jsem Štěch, někdy jsem Štech... (Úsměv, pobavení.)

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Pane předsedající, děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Materiál s poměrně hrůzostrašným názvem, kde se objevují slova jako trest smrti a mučení, mimochodem, následující senátní tisk je o výbušninách, takže to pěkně začíná, to jaro. Projednal jej hospodářský výbor, přijal k němu usnesení, které máte samozřejmě k dispozici. Já bych pouze krátce doplnil ještě pana ministra, a to informací, že adaptační lhůta uplynula 16. prosince, což je taky jeden z důvodů, proč to dolní komory projednala již v prvém čtení.

Vlastní usnesení VHZD ze 17. dubna letošního roku zní. Výbor:

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera, hrozné jméno...,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Tolik ode mě krátce vše. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, děkuji, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit paní zpravodajka ÚPV, senátorka Eliška Wagnerová. Ano, prosím, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já jenom velmi krátce. ÚPV projednal tento návrh zákona s hrůzostrašným názvem, ačkoli vlastně v obsahu jde o novelu pohříchu technickou, ve které se nic hrůzostrašného vlastně neděje. To jenom na upřesnění.

V každém případě, ÚPV navrhl plénu, aby schválilo návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a ty další dva obligatorní body usnesení obsahuje.

Jenom k tomuto dodám, že ten návrh nejde skutečně nad rámec požadavků práva EU, což někdy bývá problém, v tomto případě tomu tak skutečně je. Snad s výjimkou úpravy těch přestupků, které se upravují podle našich poměrů, s výjimkou toho, že různé žádosti, různá povolení atd. už nebudou tedy součástí zákona, ale budou vyvěšeny na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Jinak tam skutečně nejde o nic, co bychom dávali nad to, co už stejně platí, protože připomínám, že to nařízení je přímo aplikovatelná norma. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak.

Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Je zajímavé, že k důležitým věcem se nikdy nikdo nehlásí. Ono to vypadá zdánlivě, zase je to jeden z těch legislativních aktů, který má „dobrotrusky“ něčemu zabránit, a on ničemu nezabrání, protože nám tam spousta věcí chybí. K nelidskému mučení se dá používat mnohem více nástrojů, než jsou jenom ty chemické látky, kvůli kterým to vzniklo, ti, kteří je potřebují, si je stejně seženou od jiného dodavatele, takže ono se tomu nezabrání. Je to spíš takový ten náš odpor k nelidskému zacházení a k trestu smrti obecně, přičemž ale minimálně polovina obyvatel ČR by zavedení trestu smrti přivítala. Dokonce si pamatuji doby v Senátu, protože už jsem tady dlouho, že tady byly také velmi silné nálady, trest smrti v ČR zavést. Já s tím nesouhlasím. Ale ony jsou i jiné nástroje k mučení, a to je k mučení duševnímu. Stačí si přečíst evropské tisky, které jsme nevyřadili, je to také duševní mučení. Je to prostě... Jenom když vidíte ten počet těch tisků a jejich názvy, tak normální člověk vůbec neví, o co se jedná, ale ony jsou v tom skryty... Také jsem tam zaznamenal doporučení. To je ten systém, z doporučení se stane směrnice, ze směrnice se stane nařízení, pak se nestačíme divit a řešíme tady GDPR. Mimochodem, s křížkem po funuse. A když už mluvím, tak se objevila taková zvláštní praxe ve sněmovně, rozmáhá se nám tady takový nešvar, že sněmovna začíná většinu zákonů schvalovat v prvním čtení. Jak takové zákony budou vypadat, to uvidíte záhy, až sem přijdou. Dělat zákon o GDPR v prvním čtení je samozřejmě nesmysl, protože to bude pochopitelně legislativní paskvil. Nedá se to. To není ani neschopnost, to se nedá, v takovém krátkém čase se to prostě nedá udělat dobře. A pak je to vidět, jak opravujeme a opravujeme, když jsme tady křičeli, že dávat dávky v poukázkách je nesmysl, tak to prošlo. A teď sem přijde oprava, protože to je opravdu nesmysl. Stejně jako posílat dvouleté děti do školky. Takže i když to projde, tak do roka a do dne to tady budeme mít znovu. Já vím, že to úplně nesouvisí s tímto zákonem, paní senátorka se na mě zle dívá, ale já chci na to jenom upozornit v té obecné rovině. Ten počet směrnic a aktů je tak strašný, většinou se nedají ani číst, protože jejich jazyk je zcela nesrozumitelný. My neustále máme ta usnesení, vítáme, vítáme, abychom pak řekli, že velká většina je nepřijatelná. Je to i v zájmu EU, k tomu, jaký mají vztah občané k EU, že velmi často je v tom EU nevinně, viz například fízlování v daňovém balíčku, který tady budeme projednávat, kde to jde výrazně nad rámec toho, co po nás chce Brusel, není to jediný případ, kde si čeští úředníci přismaží své zájmy evropské směrnice, lidé potom samozřejmě nadávají na Brusel. Mimochodem, velmi mě zaujalo, že v době syrské krize bylo téma v ČR, víte, jaké bylo nejdůležitější? Jestli budeme tu rumovou tresť ještě moci používat, nebo nebudeme tu rumovou tresť... Dopadlo to výborně, ještě pět let ji budeme moct používat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Máme tady usnesení shodné z obou dvou výborů, a to je návrh zákona schválit. Předtím se ptám ještě pana ministra, zdali chce vystoupit?

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Pane předsedo, ano, velmi krátkou reakci. S panem senátorem Kuberou z 99 procent souhlasím, z hlediska toho spěchu. Já jsem to v tom svém vystoupení řekl, že v podstatě jde o zákon, který se připravoval skutečně v reakci na směrnici EU dlouhou dobu. Tím, že se neprojednal časově z důvodu dokončující činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu, tak se ten zákon sem dostal po tom prvním čtení. To je ten důvod, takhle rychle znovu. To jenom jako reakci na tu rychlost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane ministře, jenom upřesním, Senát neukončoval, nepřerušoval svoji činnost, my jsme stále k dispozici. Ptám se paní senátorky Elišky Wagnerové, zda se chce vyjádřit? Nechce. Pan garanční zpravodaj?

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo. Já bych pouze navázal vaším prostřednictvím na kolegu, místopředsedu Kuberu. Dnes měl se svými návrhy zatím 100% úspěch, možná, že kdyby navrhl rozšíření zboží použitelné pro mučení a trest smrti o evropské tisky, možná by byl uspěl.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Předpokládám, že budeme schvalovat. Budeme hlasovat o schválení? Tak... Přizveme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 5, registrováno bylo 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se kladně vyslovilo 63, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já děkuji předkladateli i zpravodajům.

Pan senátor Jaroslav Kubera, místopředseda Senátu, nyní vystoupí.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Je to jen procedurální návrh, po dohodě s panem předsedou evropského výboru jsme ještě zapomněli na tisky 10, 18 a 19, takže ty také navrhuji vyřadit.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  10, 18 a 19. S legislativou je projednáno, že je to možné.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Body pořadu, jo? Protože je to procedurální záležitost, budeme hlasovat bez rozpravy. Navrhuje se vyřadit tisky 10, to je tedy N 115/11, dále pod naším pořadovým číslem 18, senátní tisk č. J 114/11, a bod 19, to je bod, který se týká národního programu reforem. Dám raději znělku.

Byl podán návrh z pořadu schůze vyřadit body našeho pořadu, které máme pod čísly 10, 18 a 19. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 6, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh 44, proti 4.

Návrh byl schválen.

A my budeme pokračovat, nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 260

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 260. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Novela zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě je předkládána za účelem zajištění závazků ČR vůči EU. Návrhem zákona dochází ke zrušení povinnosti plošného přezkoumávání návodu k použití typu výbušnin, které již byly v EU certifikovány, a ke zrušení skutkové podstaty přestupků za porušení této povinnosti.

Příčinou změny je rozsudek Soudního dvora EU z konce roku 2016, který konstatoval porušení předpisů EU ze strany Spolkové republiky Německo. Německo ve svých předpisech vynucovalo plošné přezkoumávání návodu k použití pyrotechnických výrobků před jejich uvedením na německý trh, ačkoliv tyto výrobky již byly v unii certifikovány, což Soudní dvůr vyhodnotil jako překážku obchodu.

Zákon č. 61/1988 Sb. stanovil dosud obdobnou povinnost, tj. přezkoumávat návody k používání výbušnin, českým oznámeným subjektem, i přesto, že certifikaci typu dané výbušniny provedl již zahraničně oznámený subjekt.

Důvodem byl fakt, že certifikace v zahraničí občas nedostatečně zohledňovala specifická rizika, spojená s nakládáním s výbušninami na území ČR. Příkladem může být schválení použití typu výbušniny pro dobývání ložisek černého uhlí, ačkoliv při certifikaci zahraničním subjektem nedošlo k náležitému posouzení důlní bezpečnosti pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Ačkoliv se zmíněný spor před Soudním dvorem EU netýkal výbušnin ani českého právního řádu, zástupce Evropské komise vyzval zástupce ČR k legislativní úpravě národního předpisu ve smyslu rozsudku Soudního dvora. Pokud by ČR uvedenou změnu právního předpisu neprovedla, vystavila by se riziku zahájení řízení o porušení směrnice 2014/28/EU a s tím spojené sankci.

Návrh zákona, který má pouze tři novelizační body, schválila vláda 7. února 2018. Poslanecká sněmovna jej schválila při prvním čtení 21. března stejného roku. Proto si dovoluji, vážené paní senátorky, páni senátoři, požádat i vás, abyste podpořili schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal VUZP, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 260/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Horník. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 260/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Tento návrh novelizace zákona má za cíl pouze zohlednit aktuální judikaturu Soudního dvora EU v oblasti podmínek nakládání s pyrotechnickými výrobky a výbušninami. Proto byl připraven návrh zákona, kterým dochází k vypuštění povinnosti plošného přezkoumávání návodů k používání certifikovaných výrobků typu výbušnin a ke zrušení skutkové podstaty přestupků za porušení této povinnosti.

Zákon má nabýt účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

VHZD se tímto návrhem zákona zabýval na své 21. schůzi konané dne 17. dubna 2018. Po úvodním slově zástupce navrhovatele, předsedy Českého báňského úřadu, Martina Štemberky, po zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mne zpravodajem a pověřuje předsedu výboru, senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, místo máte vyhrazeno u stolku zpravodajů. Prosím, abyste plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP, pan senátor Jan Horník? Ano, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Náš VUZP se touto novelou zabýval na své 15. schůzi. Přijal 93. usnesení, kterým doporučil Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem moji osobu a pověřil předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Vzhledem k tomu, že k zákonu vše řekl již pan ministr, nicméně, jenom jedna věc, která proběhla na našem výboru, že bychom si přáli o hodně víc rozsudků Soudního dvora EU, které by byly v tomto znění, aby si státy nemohly navíc do své legislativy dávat věci, které potom v jiných státech nemohou platit, čili to sjednocení u jiných zákonů by bylo určitě záhodné. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedo, vaším prostřednictvím, chtěl bych se zeptat pana Horníka, jestli není ve střetu zájmů? (Smích. Pobavení.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, určitě bude. Pan Horník je u všeho. (Pobavení.) Tak.

Kdo další se opravdu hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Je vidět, že panuje dobrá nálada... Pan ministr nemá k čemu vystupovat a na co reagovat. Páni zpravodajové také ne. Takže přistoupíme k hlasování, které máme ve žlutých tiscích, tzn. návrh zákona schválit, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny.

Přítomno 67, kvorum pro přijetí 34, budeme hlasovat o usnesení Senát schvaluje návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 7 , registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 63, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji jak předkladateli, tak zpravodajům. Pan ministr pokračuje.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, jako součást integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel, a kterým se mění nařízení (ES) č.715/2007

Tisk EU č. N 084/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. N 084/11 a N 084/11/01. Opět prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Opět děkuji za slovo, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Evropská komise v návaznosti na plnění Pařížského protokolu, ve kterém se zavázala EU ke snižování skleníkových plynů, předložila návrh nových emisních limitů CO2 pro nová osobní a lehká užitková vozidla. Návrh je součástí tzv. balíčku čisté mobility, který se zabývá podporou zavádění nízkoemisní mobility v EU nejen z pohledu vozidel, ale také infrastruktury pro alternativní paliva. Návrh nových emisních limitů CO2 představuje pro výrobce těchto vozidel povinnost snížit průměrné emise u jejich nově registrovaného vozového parku v EU o 15 % do konce roku 2025. Do konce roku 2030 je navrženo 30 % snížení oproti roku 2021. Zároveň by si mohli výrobci uplatnit bonusy za vyšší podíl nízkoemisních vozidel v rámci výpočtu jejich průměrných emisí. Cílem je dosáhnout až 40% snížení CO2 v dopravě v roce 2030 ve srovnání s rokem 1990. Silniční doprava totiž byla v roce 2015 odpovědna za plných 22 % emisí skleníkových plynů v EU, přičemž tento podíl se od roku 1990 trvale a neustále zvyšuje. Nařízení bude mít samozřejmě velký dopad na český automobilový průmysl, který zajišťuje 9 % HDP a 25 % exportů České republiky a zaměstnává přímo 150 000 osob a nepřímo 400 000 občanů ČR. Náš automobilový průmysl je vysoce konkurenceschopný v oblasti vývoje a výroby spalovacích motorů. Pro oblast výroby elektrických pohonů si však teprve začíná budovat svoji pozici. Možná sledujete záležitosti Škody Auto a dalších výrobců automobilů v naší zemi. Zájmem ČR by měl být tedy pozvolný, nikoli skokový nástup elektromobility, jak navrhuje Evropská komise tak, aby průmysl měl čas se přizpůsobit a Česká republika neztratila konkurenceschopnost ve svém tradičním odvětví. Proto jsme v rámcové pozici zaujali k návrhu spíše zdrženlivější postoj v návaznosti na současný vývoj prodeje nových nízkoemisních vozidel a podporujeme nižší hodnoty snížení. Také v souvislosti s technologickou neutralitou preferujeme vyšší hodnoty pro tzv. nízkoemisní vozidlo, které by podle návrhu Evropské komise představoval pouze a jenom elektromobil. Na jednáních v orgánech EU doporučujeme, aby se snižovaly emise prostřednictvím integrovaného přístupu, kdy na snižování by se měli podílet jak výrobci vozidel, tak i zodpovědným chováním svých řidičů, rychlejší vývoj infrastruktury a využívání inteligentních dopravních systémů. Myslím si, že infrastruktura především v oblasti CNG a následně NNG tomu dává zapravdu a myslím si, že je to velmi pozitivní příklad především v oblasti hromadné dopravy v jednotlivých městech, kde máte možnost vidět, že tady této podpory a rozvoj infrastruktury jako jsou čerpací a tankovací stanice, splnily svůj účel. Česká republika v souvislosti se zaváděním nízkoemisní dopravy využívá zejména strukturální fondy na podporu nákupu vozidel i na výstavbu dobíjecích a plnicích stanic, které jsem zmínil. Také v oblasti podpory výzkumu a vývoje mohou tuzemské firmy využít zdroje na jejich financování jak národní, tak i evropské. V rámci projednávání v obou komorách Parlamentu ČR tento návrh projednal sněmovní výbor pro evropské záležitosti Parlamentu a váš senátní výbor pro záležitosti EU a oba odsouhlasily rámcovou pozici ČR k návrhu Evropské komise. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 084/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, jehož nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, pane ministře. Výbor pro záležitosti EU projednal předmětný materiál na své schůzi 8. března tohoto roku. Přijal doporučení, jak už tady zaznělo, které je v souladu s pozicí vlády, ale také s pozicí třeba Sdružení automobilového průmyslu, se kterým byla tato záležitost konzultována. Dovolil bych si jenom ocitovat tři části nebo tři odstavce z toho doporučení výboru, které máte dlouho k dispozici, a to, že Senát Parlamentu ČR souhlasí s potřebou neustálého snižování emisí ze silniční dopravy, a proto podporuje efektivní a ekonomicky únosné aktivity vedoucí k co možná jejich nejrychlejšímu snižování. Za druhé uvědomuje si, že návrh má napomoci plnit mezinárodní závazky EU v oblasti životního prostředí a klimatu a poukazuje nicméně na skutečnost, že návrh je nutné posuzovat také z hlediska jeho dopadu na konkurenceschopnost a zaměstnanost v odvětví automobilového průmyslu.

II. Za prvé podporuje v této záležitosti rámcovou pozici vlády.

Vlastní usnesení k tomuto tisku č. N 084/11 - jeho návrh zní:

I. přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení č. 715/2007 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní rady, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatém výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Orla,

IV. pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Je určitě v zájmu České republiky a automobilového průmyslu, ale i evropského automobilového průmyslu, aby zůstal vůdčí v automobilových technologiích, protože i při neexistenci směrnic a nařízení, protože svět v této oblasti jde rychle kupředu a bylo by asi špatné, kdybychom zaostali za USA nebo za asijskými zeměmi. Doporučuji přijmout usnesení výboru. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit, proto rozpravu uzavírám. Pan ministr nemá na co reagovat, pan zpravodaj také ne.

Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které je obsaženo v doporučení k vyjádření Senátu v oranžovém tisku, a je to příloha 175. usnesení výboru pro záležitosti EU.

Přítomno je 66 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 34. Budeme hlasovat o usnesení, které je na žlutém tisku a které navrhl pan garanční zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 8 registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. A my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.)

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré ráno, milé kolegyně a kolegové, dovolte i mně, abych vás pozdravila na naší dnešní poněkud letecké schůzi.

Dalším bodem je

 

Návrh nař. EP a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nař. EP a Rady(EU) 305/2011,(EU) 528/2012, atd. a směrnice EP a Rady 2004/42/ES atd.

Tisk EU č. N 098/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 098/11 a N 098/11/01. Prosím opět pana ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Omlouvám se, že stejně tak, jako čtení samotného názvu je dost dlouhé, tak i můj příspěvek teď bude trošičku delší.

Dovolte mi uvést návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků (dále jen návrh).

Deklarovaným cílem návrhu je posílení dodržování a vymáhání pravidel EU pro výrobky spadající do oblasti harmonizované sféry, kterým má být dosaženo v efektivním dozoru nad trhem s nepotravinářskými výrobky v harmonizační sféře a posílení spolupráce mezi dozorovými orgány jak na národní úrovni, tak také na úrovni EU.

Předložený návrh ve srovnání s dosud platnou právní úpravou představovanou nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, přináší řadu zcela nových opatření. Mezi jinými je třeba zmínit především tyto:

Zřizuje se institut osoby odpovědné za informace o souladu s předpisy, která je usazena v Unii, stanoví se nové modely pro spolupráci dozorových orgánů s hospodářskými subjekty, definují se obecné principy dozoru, jmenování jednotného styčného úřadu a stanoví se postupy výkonu dozorové činnosti. Stanoví se také soubor minimální pravomoci orgánů dozoru nad trhem, včetně principů pro ukládání sankcí v případě nedodržení právních předpisů. Zavádějí se nové pravomoci Komise i povinnosti příslušných orgánů vůči Komisi, kdy jednou z nejvýznamnějších pravomocí je pravomoc jmenovat zkušební testovací zařízení Unie. Zřizuje se také síť Unie pro shodu výrobků tvořená Radou, koordinačními skupinami a sekretariátem. Stanoví se mechanismus spolupráce mezi dozorovými orgány navzájem, mezi dozorovými orgány a Evropskou komisí a mezi dozorovými orgány a orgány celní správy.

Česká republika v rámcové pozici vyjadřuje souhlas s deklarovanými cíli nařízení, tj. zajištění efektivního dozoru nad trhem a potřeba kvalitní spolupráce mezi dozorovými orgány členských států.

Ale na druhé straně je třeba upozornit na skutečnost, že přijetí tohoto návrhu může mít nepříznivé dopady, např. budou vytvořeny dva systémy dozoru v oblasti harmonizované sféry, jeden pro 70 předpisů uvedených v příloze a k tomu nařízení a druhý pro ostatní předpisy v příloze neuvedené, kde bude nadále aplikován postup podle nařízení Evropského společenství č. 765/2008.

K tomu je třeba ještě připomenout, že dozorové orgány navíc vykonávají dozor nad výrobky v oblasti neharmonizované sféry, kde platí princip vzájemného uznávání. Pochybnosti vyvolává dále dosah a podrobnost úpravy minimálních pravomoci pro příslušné dozorové orgány nebo stanovení sankcí za porušení požadavků právních předpisů. Návrh má v tomto ohledu potenciál zasahovat do národních principů v procesním režimu stanovených zejména správním řádem, kontrolním řádem a zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Oprávněné pochybnosti se objevují rovněž u ustanovení, kterým se zřizuje institut osoby odpovědné za dodržování harmonizačních předpisů a ustanovení, kterým se stanoví pravidla pro spolupráci dozorových orgánů s hospodářskými subjekty.

Předmětem obav je především zvýšení administrativní zátěže orgánů dozoru a hospodářských subjektů a možnost ovlivnění nezávislosti úředních kontrol. Obavy lze rovněž vyjádřit s vazbou na rozšíření pravomocí komise, zejména s ohledem na pravomoc jmenovat testovací zařízení Unie a na zřízení sítě Unie pro shodu výrobků, kdy by mohlo dojít k vytváření dalších unijních struktur přijímajících pravomoci v oblasti výkonu dozoru nad trhem, který v současné době náleží výlučně členským státům a jejich orgánům.

Rámcová pozice byla schválena na výboru pro EU vlády ČR 27. února letošního roku. Výborem pro evropské záležitosti PS PČR byla usnesením č. 58 ze dne 14. března 2018 vyjádřena rámcové pozici podpora. Dne 21. března 2018 bylo v návrhu nařízení přijato usnesení výboru pro záležitosti EU v Senátu, obsahující obdobné výhrady, které jsou uvedeny v rámcové pozici a výzvu vládě k vyslovení negativního stanoviska s tímto návrhem.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, přes řadu zásadních výhrad k předloženému návrhu, které jsem zmínil, se obávám, že by nebylo vhodným krokem, aby v současné fázi vyjednávání bylo ze strany České republiky vyjádřeno jednoznačně negativní stanovisko a odmítavý postoj k návrhu jako celku. Podle mého názoru by se tím Česká republika především vzdala možnosti následujícího vývoje diskuze a o tomto Návrhu nařízení na evropské úrovni vůbec aktivně hovořit a ten ovlivnit. Zástupci ČR při vyjednávání usilují a budou nadále usilovat o přijetí takových pravidel, která budou jasně vymezena, nezpůsobí právní nejistotu a nerovnováhu, budou proveditelná nezbytná dosažení stanovených cílů návrhu, nebudou vytvářet neodůvodněnou administrativní zátěž státních orgánů a podnikatelů. Budou také usilovat o minimalizaci dopadů do národních procesních režimů apod.

Kromě toho budou prosazovat, aby rozsah pravomocí komise nepřekračoval potřebné minimum potřebné k dosažení cílů návrhu. Při vyjednávání budou aktivně vystupovat a uplatňovat naše výhrady ve smyslu již výše uvedených.

Dovoluji si na tomto místě znovu připomenout, že vláda a sněmovní výbor pro evropské záležitosti shodně vyjádřily deklarovaným cílům k návrhu podporu.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych vám poděkoval za čas věnovaný poslechu mého příspěvku a závěrem si dovoluji požádat o podporu této rámcové pozice vlády, která byla zpracována ve spolupráci a shodě se všemi zainteresovanými stranami. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 098/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Dušek:  Paní předsedající, pane ministře, kolegové, kolegyně, pěkné dopoledne.

Náš výbor pro záležitosti EU se Návrhem nařízení zabýval 21. března na své 21. schůzi za účasti zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu a přijal doporučení k vyjádření Senátu, které je ale poněkud odlišné oproti tomu, co doporučuje pan ministr. My skutečně v tom doporučení navrhujeme Vládě ČR vyslovit k Návrhu negativní stanovisko a prosazovat nepřijetí takto navrhovaného nařízení. A zdůvodnění je v doporučení, nebudu ho číst celé, ale přece jen bych vypíchl důvody, které nás k tomu vedly.

Samozřejmě že Senát může souhlasit s názorem vlády ČR a v obecné rovině se ztotožnit s cíli navrhované právní úpravy, nicméně podle diskuze v našem výboru navrhované nařízení to spíše komplikuje, dělá stávající situaci, která je již tak procesně a institucionálně nepřehledná, ještě složitější. Místo, aby došlo k zjednodušení, racionalizaci a zpřehlednění již stávajících opatření, zavádějí se nové instituty s minimálním praktickým pozitivním přínosem. Což je např. ona odpovědná osoba, nový online portál, přičemž již existují nejméně dva stávající, a ty nezanikají, takže přibývá další a další administrativa. Zavádějí se nové instituce – např. právě ta zkušební zařízení Unie nebo síť Unie pro shodu výrobků, aniž by byla zároveň navržena redukce či zrušení jiných stávajících orgánů či institucí.

A proto si důvodně myslíme, že i když se jedná v zásadě o dobrý úmysl, tak realita je taková, že situace bude ještě komplikovanější, že přibudou další administrativní překážky, které učiní ten proces ještě víc složitým a bude to mít přímý dopad na podnikatele nejen v České republice. Proto znovu říkám, že navrhujeme v našem usnesení, aby vláda vyslovila k návrhu negativní stanovisko a prosazovala nepřijetí takového nařízení. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Když jsme to na evropském výboru projednávali zhruba před měsícem, hlasoval jsem pro ten Návrh usnesení tak, jak ho máte předložený před sebou. Nicméně ti zástupci ministerstva, kteří byli na výboru přítomni, tak nevyslovili tak jednoznačný nesouhlas s tím nesouhlasem.

A já musím říct, že docela vnímám to, co tady před chvílí řekl pan ministr – že u těchto věcí jsme na začátku vyjednávání. To, co máme před sebou, je nějaká výkopová pozice, na které nás čeká minimálně rok nebo víc práce, spoustu dalších jednání, posunů atd. A já si také nemyslím, že je úplně moudré si tady nějakým způsobem úplně zavírat ruce, nebo zavazovat ruce k tomu moci ten výsledek nějak ovlivňovat. Možná klidně nakonec i tím, že z toho nic nebude. To je v pořádku, to klidně tak může skončit. To ještě neznamená, že když je to teď na stole, že opravdu to ve finále bude. A rozhodně to neznamená, že to bude v té podobě, jak to vidíme teď před sebou.

Takže směřuji k tomu být tady trošku za špatného v tom, že bych navrhl jednoduchý pozměňovací návrh, který by spočíval ve škrtnutí bodu 8. Myslím si, že pořád nám tam zbude předchozí bod 7, který říká, že považujeme za nezbytné volit jiné metody a prostředky pro dosažení deklarovaných cílů, které by odbourávaly administrativní překážky atd.

Čili obsahově si myslím, že pořád říkáme – je to potřeba udělat jinak, volit jiné cesty, jiné způsoby. Jen by tam nebylo to explicitní vyjádření, nebo pokyn pro vládu, aby to jednoduše odmítla a hotovo, dál se o tom nebavila. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, dále se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Výjimečně musím s kolegou předřečníkem nesouhlasit. A to z toho důvodu, že bohužel si myslím, že Evropská unie i naše vláda potřebuje silnější střelivo pro to, aby to vyjednávání bylo účinné. Taková ta soft jednání, kdy se domníváme, že něčeho dosáhneme, bohužel nedopadají dobře. Nakonec ten výsledek tady u sebe vidíme pokaždé, když čteme nové evropské směrnice. Já jsem přesvědčen, že vláda by měla od nás dostat takovouto zprávu, s tím, že to není tak, že všechno skončí. Ta vyjednávání začnou totiž znovu. Takže to není tak, že by pan ministr mohl tuto složku přeložit a dát ji pryč.

Já pana ministra znám. Už coby náměstek jezdil do Bruselu, a ostatní také, myslím, že jsou tam někteří zkušení vyjednavači, takže když tam pojedou s tím zásadním odmítnutím a nesouhlasem, tak si myslím, že ten výsledek může být lepší. To je můj názor.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete reagovat?

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Jen velmi krátce. Rozumím vlastně všem argumentům, proč se postavit k celé záležitosti ryze negativně a vyjádřit natvrdo svůj postoj. Můžu říct, že já osobně jsem rozpolcený mezi tím neutrálním stanoviskem a tím zásadním. Stejně jako pan senátor Čunek mám zkušenosti z minula, že razantnější postoj někdy – ale musím k tomu mít podporu zbytku toho fóra – i na půdě Evropské unie je někdy účinnější. Ale také jsou opačné případy. Když jsem z té debaty vyřazen tím, že řeknou, ti jsou proti, tak s těmi se ani o tom bavit nebudeme a budeme se bavit pouze s těmi, co jsou pro, nebo jsou minimálně neutrální. Takže, na rovinu řečeno, nejsem schopný odhadnout, která z těch dvou provozních variant vyjednávání bude probíhat v tom Bruselu.

Z hlediska opatrnosti se přiznám, že jsme radši volili tu variantu neutrální. To je jenom na dovysvětlení.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a nyní prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k rozpravě a provedl nás hlasováním.

Senátor Jiří Dušek:  Dámy a pánové, v rozpravě vystoupili dva senátoři a pan ministr. Pan kolega Hampl má pozměňovací návrh, a to vyškrtnutí bodu č. 8.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže o tom budeme hlasovat. Napřed o bodu pana senátora Hampla a potom o celku. Takže já vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek. Ano, můžete na mikrofon.

Senátor Jiří Dušek:  Takže nejdřív budeme hlasovat o návrhu pana Václava Hampla vypustit z návrhu našeho doporučení bod č. 8, tedy bod – „proto navrhuje vládě ČR vyslovit k návrhu negativní stanovisko a prosazovat nepřijetí takto navrhovaného nařízení.“

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Bylo zamítnuto. Přítomno 68 senátorek, senátorů, kvorum 35, návrh nebyl přijat.

Senátor Jiří Dušek:  Takže teď budeme hlasovat o celém to návrhu, tak, jak byl předložen na začátku.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak. A já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE.

Návrh byl přijat. Přítomno 68 senátorek, senátorů, kvorum 35. Proti byl 1.

Děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

Dalším bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě

Tisk EU č. N 099/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 099/11 a 099/11/01. Prosím opět ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby nás seznámil s tomuto materiály.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Návrh nařízení o vzájemném uznávání má za účel nahradit stávající dosud účinné nařízení Evropského parlamentu Rady č. 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, jak jsme se již dnes v jiné stati zmiňovali, které oblast vzájemného uznávání volného pohybu zboží upravuje.

Při přezkumu uplatňování stávajícího nařízení Komise totiž zjistila, že i když je tato úprava již několik let účinná, stále přetrvávají problémy spojené s aplikací principů vzájemného uznávání. Proto Komise rozhodla o vypracování návrhu nařízení o vzájemném uznávání. Tržiště zamýšlené revize Návrhu nařízení o vzájemném uznávání spočívá v zavedení institutu dobrovolného prohlášení o vzájemném uznávání, konkretizaci jednotlivých kroků, notifikační procedury u rozhodnutí, jejichž účinkem je zákaz uvedení výrobků na trh či stažení výrobků z trhu, možné využití stávajících informačních systémů.

Ještě před zveřejněním Návrhu nařízení se Česká republika v roce 2016 připojila ke společnému technickému non-paperu, který reagoval na podklady předložené na pravidelném zasedání výboru pro vzájemné uznávání, zaslaného Nizozemskem, Norskem, Švédskem a Dánskem. Tedy specifikoval základní požadavky na podobu budoucí revize. Předložený návrh nařízení o vzájemném uznávání se od podnětů uvedených v technickém non-paperu neodchyluje a celkově odpovídá požadavkům a představám České republiky a jako takové jej podporujeme. V tomto duchu je zpracovaná i příslušná rámcová pozice.

Na jednání pracovní skupiny Rady diskutujeme převážně technické aspekty, které nemají dopad na základní logiku fungování návrhu tohoto nařízení. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 099/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Dušek:  Děkuji. Tak ještě jednou pěkné dopoledne, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Náš výbor se tímto návrhem zabýval na stejné schůzi jako předcházejícím, tedy 21. března 2018, opět se zástupci Ministerstva obchodu a průmyslu. Na rozdíl od předcházejícího doporučení navržené doporučení je pozitivní. Vypíchl bych zase jenom jeden bod, a to, že se domníváme, že navržená opatření mohou přinést zamýšlený efekt a v konečném důsledku přispějí ke zjednodušení a zefektivnění rozhodovacích procesů na poli vzájemného uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě.

Jinak řečeno, když se podaří výrobek homologovat v jednom evropském státě, bude homologován pro celou Evropské unii. Takže doporučuji přijmout náš návrh. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Táži se pana ministra, jestli se ještě chce vyjádřit? Předpokládám, že ne, pan zpravodaj už nám vlastně všechno řekl. Takže budeme hlasovat a já si vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dušek. V sále je přítomno 67 senátorek, senátorů, kvorum pro přijetí je 34

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE, ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat. Pro 53, proti nikdo. Děkuji, končím projednávání tohoto bodu.

A nyní se budeme zabývat bodem, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé

Tisk č. 231

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 231. A uvede ho ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, který zastoupí ministra zahraničních věcí Martina Stropnického. Máte slovo, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi předložit k projednání Rámcovou dohodu mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé. Dále budu používat jen slovo dohoda, která byla podepsaná dne 7. srpna 2017 v Manile.

EU a Austrálie jsou si velmi blízké. Spojuje nás sdílení společných hodnot, demokracie, podpory lidských práv a svobod, zachování mezinárodního míru a stability a úsilí o liberalizaci světové ekonomiky. Austrálie je pro Evropské unii důležitá také díky své geopolitické pozici – jde o významného spojence v dynamicky se rozvíjejícím asijsko-tichomořském regionu. Daří se i vzájemnému obchodu. Evropské unie je pro Austrálii po Číně druhým obchodním největším partnerem. Přetrvávajícím rysem obchodních vztahů je dlouhodobý přebytek, bilance ve prospěch členských zemí EU. Dlouhodobě aktivní obchodní bilanci má ostatně za Austrálii i samotná Česká republika.

Vzhledem k silné obchodní výměně a rozšiřování politické a bezpečnostní spolupráce dospěly EU a Austrálie k závěru, že je třeba dát vztahům kvalitní právní rámec, nejlépe širokou bilaterální politickou dohodu. Nejedná se tedy o dohodu o volném obchodu, tzv. Free Trade Agreements, ta se s Austrálií začne teprve projednávat v tomto roce. A já mohu říct, že jako ministr průmyslu a obchodu jsem i v této záležitosti aktivní.

Předkládaná dohoda je tzv. smíšenou dohodou, tedy některé body budou v kompetenci EU a ostatní v kompetenci členských států. Vláda ČR vyslovila se sjednáním dohody souhlas svým usnesením č. 845 ze dne 21. září 2016. Postoj České republiky ke sjednání dohody byl od začátku kladný. Cíle dohody se shodují s našimi prioritami a Austrálie je velmi důležitým spojencem a obchodním partnerem České republiky, jak jsem již zmínil. To potvrdilo i setkání ministra zahraničních věcí pana Stropnického s ministryní zahraničních věcí Austrálie Julií Bishopovou v březnu tohoto roku v Budapešti.

Dohoda za hlavní témata spolupráce označuje tyto oblasti: zahraniční a bezpečnostní politiku, boj proti terorismu, uplatňování mezinárodního práva v kyberprostoru, globální rozvoj a humanitární pomoc, ekonomickou spolupráci a obchod, justici, lidská práva a bezpečnost, výzkum, inovace a informační společnost, vzdělávání a kultura, udržitelný rozvoj, energetika a doprava. Posílený dialog se má uskutečňovat především formou konzultací a návštěv na úrovni vedoucích představitelů obou celků, především na úrovni ministrů zahraničních věcí. Posíleny mají být také kontakty mezi parlamentem Austrálie a Evropským parlamentem.

Obsah dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a obecně závaznými zásadami mezinárodního práva. Ratifikovaná dohoda bude posléze v České republice vyhlášena ve sbírce mezinárodních smluv. Tím se stane v souladu s článkem 10 Ústavy ČR součástí právního řádu České republiky.

Nepředpokládá se, že by následné provádění dohody ČR s sebou neslo finanční či rozpočtové dopady. Dohoda nebude mít dopad také na problematiku rovnosti mužů a žen, ani na otázky životního prostředí. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 231/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Tomáš Jirsa. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Náš výbor projednal tuto smlouvu 7. března 2018 a všemi hlasy dal souhlas k ratifikaci. A také doporučuji tuto smlouvu k ratifikaci doporučit. Nicméně avizuji, že se hlásím do diskuse.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, děkuji, pane senátore, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, kterou já nyní otevírám. Takže máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Smlouva s Austrálií je určitě zajímavá a pro rozvoj světa důležitá. Já bych poukázal na jeden bod - a lituji, že tady není pan ministr zahraničí, který je ale nemocen, takže je omluven, protože je to smlouva mezi Evropskou unií a Austrálií. A Austrálie předvedla v posledních pěti letech, jak se dá řešit migrační krize. Tak, aby lidé neumírali na mořích a tak, aby nepřiplouvali nelegální migranti do Austrálie ve statisících, tak, jak tomu bylo v minulosti.

Všichni víme, že Austrálie vyhlásila a rozeslala to ve dvaceti jazycích do všech okolních zemí, že kdokoliv připluje do Austrálie bez víza, nikdy nedostane azyl. A to funguje. A australský premiér říká: „Vyslali jsme jasný signál, že budeme my rozhodovat o tom, kdo a jak překročí naše hranice. A i kdyby to byl nositel Nobelovy ceny, i kdyby to byli nejlepší lidé na světě, nedostanou azyl, pokud o něj nepožádají podle našich regulí.“

V dnešní Mladé frontě – to je úplně neuvěřitelné – je článek o tom, že v Německu žije osobní strážce Usáma bin Ládina, kterému Německo platí živobytí, přestože je to džihádista a náboženský radikál. Přestože obchází místní mešity, radikalizuje muslimy a pár už jich přemluvil ke svaté válce, to všechno se o něm od roku 2012 ví. Přesto dál žije v sociálním bytě v městečku Bochumi, bere na naše koruny třicet tisíc korun penze. A není možné ho vystěhovat, protože má německou manželku.

Dokud EU nevyšle jasný signál ne nelegální migraci, tak se budeme pořád trápit ploty. Minulý týden náš senátní výbor byl v Makedonii, kde jsou zadrátované hranice s Řeckem, kde naši policisté brání nelegálním migrantům, tak bych rád, vaším prostřednictvím, pane ministře, vzkázal panu ministrovi Stropnickému, aby v rámci této smlouvy Evropské unie také s Austrálií diskutovala migrační politiku. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, ještě se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, chcete reagovat? Pane ministře, chcete reagovat? Mikrofon je váš.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Pouze vyjádřit naprostý souhlas s tím, co bylo řečeno. Myslím, že to je správná a zákonná a mírumilovná cesta, jak zabránit těm věcem, které nás trápí.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane zpravodaji, vy jste pouze diskutoval. Já myslím, že je to jasné, souhlas k ratifikaci, takže dovolím si vás svolat.

Senát dává souhlas k ratifikaci Rámcové dohody mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 35.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat. Pro 52, proti nikdo. Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní nás čeká

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 259

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 259. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, který zastoupí ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Teď už naposledy, děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Předložený návrh zákona obsahuje novely celkem devíti zákonů, převážně z oblasti sociálního pojištění. Dá se stručně charakterizovat jako opravný, neboť neobsahuje žádné věcné úpravy, týká se pouze nápravy legislativně technických nedopatření, která vznikla v loňském roce, tj. v posledním roce funkčního období minulé Poslanecké sněmovny.

V roce 2017 byla přijata řada zákonů, jimiž byly měněny všechny základní předpisy v sociální oblasti. Legislativní proces probíhal v zásadě souběžně, nebyl časově předvídatelný, nebylo zřejmé ani, jaká bude účinnost jednotlivých zákonů, která se odvíjela od data vyhlášení ve Sbírce zákonů, který zákon má tedy navazovat na jiný.

Navíc, zákony byly měněné v Poslanecké sněmovně četnými poslaneckými pozměňovacími návrhy, které však obsahovaly některé legislativně technické nedůslednosti. Došlo tak k tomu, že vznikly nezamýšlené legislativní důsledky, které sice neohrožují nároky oprávněných osob, ale v praxi ztěžují aplikaci některých ustanovení, u některých ustanovení je pochybnost o výsledné úpravě. Jedná se zejména o chybné odkazy vzniklé v důsledku přečíslování ustanovení v jiném zákoně, vložení duplicitně označených ustanovení, časový nesoulad nových ustanovení či o nepřesnou terminologii.

Je třeba taky zmínit, že na tyto nedostatky bylo v létě 2017 upozorňováno již ve výborech Senátu, byla přitom požadována následná náprava formou opravné novely. V návaznosti na tato upozornění provedlo po vyhlášení všech dotčených zákonů ve Sbírce zákonů ministerstvo práce a sociálních věcí jejich podrobnou revizi, v návaznosti na tuto revizi byl vypracován návrh opravného zákona, kterým se zjištěné nedostatky napravují. Legislativní technika nápravy předloženého návrhu zákona závisí na charakteru jednotlivých nedostatků.

Návrh zákona, vzhledem k tomu, že neobsahuje věcné úpravy, nemá žádný finanční dopad.

Vzhledem k časové naléhavosti, neboť některé úpravy již nabyly účinnosti, navrhla vláda projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně v režimu jediného čtení. Poslanecká sněmovna tento návrh vlády akceptovala, návrh zákona beze změny v režimu jediného čtení schválila, přičemž žádný poslanec nebyl proti tomuto návrhu.

Dovoluji si požádat stejně tak o podporu návrhu zákona, aby tak mohly být vzniklé chyby v jednotlivých zákonech co nejrychleji napraveny. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 259/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Milada Emmerová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Milada Emmerová:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení přítomní. VZSP projednal tuto normu ve dvou sezeních, ke stávajícím návrhům, které přišly z Poslanecké sněmovny, kde byly schváleny v prvním čtení, rozšířil ve spolupráci s legislativním odborem ještě některými připomínkami a podněty, tak, aby došlo nejenom k opravám formálním, ale aby došlo i k realizaci věcného znění zákona.

Přečtu usnesení ze 14. schůze. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Senátní tisk č. 259. Po odůvodnění zástupce překladatele, doc. JUDr. Petra Hůrky, Ph.D., náměstka ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátorky Milady Emmerové a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení,

II. určuje senátorku Miladu Emmerovou, aby přednesla toto usnesení na schůzi Senátu,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou další rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Takže nyní otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Takže rozpravu uzavírám. Není se k čemu vyjádřit. Budeme hlasovat tak, jak nám řekla paní senátorka. Můžeme zopakovat ještě jednou, paní senátorko?

Senátorka Milada Emmerová:  Já navrhuji, abychom nejdříve hlasovali o pozměňovacích návrzích, které byly přijaty naším výborem, a poté o celé normě, která má být vrácena do Poslanecké sněmovny. (Předsedající Miluše Horská se radí o dalším postupu.)

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění, ani ho nezamítl, otevírám podrobnou rozpravu. Musíme načíst ty pozměňovací návrhy. Jsou z výboru, máme je všichni před sebou... Ještě se někdo hlásí s jiným návrhem do podrobné rozpravy? Prosím? Ne. Takže jenom ten... Podrobnou rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak nám řekla paní senátorka. To znamená, máte před sebou pozměňující návrhy. Já vás svolám.

Já se zeptám pana ministra na jeho stanovisko k těmto návrhům.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Já jenom takovou poznámku, že jsem neměl šanci, ani má odbornost není od toho, abych fundovaně zhodnotil tento návrh, ale z vlastní praxe z jiných zákonů, které předkládám, bych osobně uvítal, byl bych rád, kdyby ti tvůrci toho zákona měli možnost s tímto návrhem výboru se seznámit, zkusit ho zapracovat do toho těla toho zákona. To jenom taková poznámka procedurální.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji. A paní navrhovatelka doporučuje, takže to jsme od ní zaznamenali.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňujícím návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE...

Návrh byl přijat. Z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro se vyslovilo 50, proti nebyl nikdo.

Paní zpravodajko, teď budeme hlasovat o usnesení jako o celku.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto pozměňujícím návrhem, prosím, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE...

Návrh byl přijat. Pro se vyslovilo 47, proti nebyl nikdo.

Nyní pověříme v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Doporučuji, aby to byla paní senátorka Emmerová... A kdo druhý? Paní senátorko, někdo z výboru? (Senátorka Milada Emmerová navrhuje kolegyni senátorku Boženu Sekaninovou.) Paní Boženka Sekaninová. Dobře. Budeme hlasovat s pověřením. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ruku nahoru a tlačítko NE.

Bylo schváleno. Pro 51, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Já ukončuji tento bod. Děkuji panu ministrovi za jeho angažmá v Senátu i paní zpravodajce.

Na shledanou, pane ministře.

Nyní projednáváme bod

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Tisk č. 208

Dáme mu chviličku, on to ví, pan senátor... Pane senátore, prosím.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já mám dojem, že si musíme případně odhlasovat změnu programu jednání, to znamená, že před body paní ministryně Schillerové bychom museli, abychom využili čas, ještě projednat do polední přestávky...

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, nemusíme, ony jsou napevno zařazené, takže s nimi nic neuděláme, to už proběhlo Organizačním výborem. Paní ministryně zažádala, takže není o čem hlasovat. My si nyní počkáme ještě na pana senátora Plačka, je to jeho bod. Prosím, pět minut pauza. Sejdeme se v 11.00 hodin... 6 minut.

(Jednání přerušeno v 10.54 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.01 hodin.)

Senátor Vladimír Plaček:  Pěkné dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Já se omlouvám za tu vynucenou přestávku, ale tisková konference se trochu protáhla, takže jsem se zdržel na ní. Věřím, že mi tuto přestávku odpustíte.

Senátní návrh zákona o sociálních službách, který jsme předkládali už na sklonku minulého roku, doznal značných změn, jak jste si samozřejmě všimli. Značně se zúžil. Musím říci, že moje kolegyně, senátorky a spolupředkladatelky, jsou nejenom šarmantní dámy, ale také mají pořádnou moc vyjednávací, dokázaly mě přesvědčit o tom, že tak, jak se předkládá tento návrh v této podobě, že, jak se říká u nás na Ostravsku, tak je to správné a tak to má být.

Takže v tuto chvíli se chci omluvit panu kolegu Vystrčilovi, který tehdy vystupoval, prostřednictvím paní předsedající, samozřejmě, že tentokrát už toho mnoho na čtení nebylo a nezbylo. A teď, prosím, k věci, k tématu.

Ten návrh se opravdu zúžil pouze asi na tu zřejmě nejdůležitější část, a to na návrh navýšení příspěvku na péči pro těžce zdravotně postižené osoby v tom nejvyšším, tj. čtvrtém stupni, a to pro ty, kteří pobývají ve svém vlastním sociálním prostředí, především v domácím prostředí, o které pečují, starají se v převážné většině rodinní příslušníci nebo v kombinaci s například pečovatelskou službou. Netýká se tedy to navýšení lidí, kteří jsou v pobytových zařízeních sociálních služeb. Navýšení se navrhuje ze stávajících 13 200 Kč měsíčně na 19 200 Kč měsíčně. My jsme jednoznačně přesvědčeni o tom, že lidé, kteří opravdu o své těžce zdravotně postižené osoby pečují doma, si tyto finanční prostředky zaslouží.

Je jednoznačné, že ta podpora, aby tito lidé zůstávali doma, je na místě. Toto navýšení by tomu mělo napomoci. Týkat se to bude přibližně asi 25 000 osob. Pokud tedy sečteme ty náklady, ročně se počítá přibližně s 1,8 mld. Kč. Nicméně, je to příspěvek opravdu pro ty lidi, kteří to absolutně k životu potřebují.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych vás chtěl požádat za všechny předkladatele o podporu takto koncipovaného našeho návrhu. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VZSP jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Božena Sekaninová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 208/1. Prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Původní návrh zákona byl příliš obsáhlý, na což předkladatele upozornil i legislativní odbor Senátu. Z tohoto důvodu a při vědomí, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novou koncepční novelu zákona o sociálních službách, bylo prostřednictvím pozměňovacího návrhu navrženo většinu původního návrhu vypustit. Tak jak tady zaznělo, navrhuje se navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni pro osoby se zdravotním postižením, pobývající ve vlastním sociálním prostředí, a to z částky 13 200 Kč na částku 19 200 Kč. Taktéž je nutné do výčtu pobytových zařízení sociálních služeb doplnit domovy se zvláštním režimem, uvedené v § 50, které se ponechávají beze změn.

Opatření se týká lidí opravdu s nejtěžším postižením, včetně seniorů, umožňuje, aby mohli zůstat co nejdéle v domácím prostředí.

VZSP se zabýval tímto návrhem zákona, doporučuje Senátu PČR projednaný návrh zákona schválit, ve znění pozměňovacího návrhu, který je uveden v příloze.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů, sledujte další rozpravu. Návrh zákona projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 208/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Emilie Třísková. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Emilie Třísková:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. ÚPV na 19. schůzi, která se konala dne 18. dubna 2018, přijal 112. usnesení k senátnímu tisku č. 208, k návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Po úvodním slově pana senátora Jiřího Voseckého, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, a po zpravodajské zprávě výbor přijal usnesení:

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh senátního návrhu zákona schválit, ve znění pozměňovacího návrhu, který je uveden v příloze,

II. určil zpravodajem výboru pro projednávání věci mne,

III. pověřil předsedu, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí paní senátorka Zuzana Baudyšová. Máte slovo, paní kolegyně.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové. Předmětem návrhu, o kterém nyní hovoříme, o změně v zákonu o sociálních službách, je rozsáhlá, komplexní novela celého zákona 108/2006 Sb. Smyslem tohoto návrhu je upravit stávající právní úpravu tak, aby poskytované sociální služby lépe odpovídaly potřebám klientů, byly přístupnější a efektivnější. Změna by měla umožnit poskytování sociálních služeb na míru, prostřednictvím přesněji vydefinovaného východiska pro poskytování služby klientům. Předložený návrh představuje systémovou novelu zákona o sociálních službách, na kterou všichni, kteří pracují v oboru, dlouho čekali. Upraveny jsou nové druhy sociálních služeb, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, činnosti sociální práce, působnost orgánů veřejné správy a financování sociálních služeb. Pozitivně jednoznačně hodnotím zaprvé prodloužení doby platnosti střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ze tří na pět let. Dále prodloužení doby poskytování zdravotní péče v průběhu hospitalizace na dva měsíce. Sjednocení sociálních služeb pro domov pro seniory a domov se zvláštním režimem.

V neposlední řadě je určitě chvályhodné i zvýšení příspěvku na péči ve stupni IV. – úplná závislost - s cílem posílit disponibilní příjem osob v nejvyšším stupni závislosti, které nevyužívají pobytové sociální služby. To znamená, je o ně pečováno v privátu, a to na částku 19 200 Kč. Tato úprava příspěvku ze současných 13 200 na zmíněných 19 200 je jednoznačně výrazným posunem. Ročně bude toto navýšení znamenat pro příjemce více než 72 000 Kč. Proto návrh sociálního zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jednoznačně podpořím. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Slovo má nyní paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, paní předsedající. Chtěla bych se vyjádřit také k tomuto návrhu zákona. Musím říct, že jsem velmi ráda, že pan kolega Plaček stáhl podstatnou část novely zákona 108, protože si myslím, že tak rozsáhlá novela opravdu Senátu nepřísluší. Mělo by s tím přijít ministerstvo, mělo by to proběhnout klasickým připomínkovým řízením. Musím říct, že rovněž vítám navýšení platby pro osoby ve IV. stupni závislosti, protože to jsou skutečně lidé, kteří jsou na tom absolutně nejhůř. Jsou to lidé, kteří potřebují opravdu péči 24 hodin denně. Potřebují, aby minimálně tam byly tři osoby, které se o ně starají, plus jedna v záloze. A když si stávajících 13 000 vydělíte třemi, tak máte měsíční mzdu za tuto opravdu nesmírně náročnou práci nejen fyzicky, ale i psychicky. Možná se někomu může zdát, že to navýšení – nevím, téměř o polovinu – je skutečně veliké z 13 000 na 19 000, nicméně musíme si říct jednu věc, že mnohdy péče v ústavním zařízení také šplhá až k 45 000 měsíčně, takže si myslím, že 19 000 to není ani polovina těchto nákladů. A hlavně musíme zmínit i to, že rozhodně pro lidi, pro každého, když je nějakým způsobem handicapován, ať už fyzicky, psychicky nebo nějakou nemocí, když může být doma než v nějakém zařízení. Také samozřejmě je správné, že to navýšení je právě jenom pro lidi, kteří jsou v domácí péči a ne nějakém jiném pobytovém zařízení, protože tam je to úplně o něčem jiném. Takže skutečně moc děkuji panu kolegu Plačkovi, že k tomu nakonec takto přistoupil a dovolím si říct ještě jednu věc. Musím to zopakovat. V tomto už jsem tak trošku jako zahrnutá deska, že bych byla ráda, kdyby zákon 108 skutečně řešil příspěvky na péči zcela individuálně. Aby to nebylo víceméně plošné. Když to tak vezmete, tak dnes je to stále plošné, kdo je v I. stupni, má nárok na 800 atd. Paradoxně i já mám nárok na 800 Kč. Uznáte, že to skutečně není normální. Jenom pro vaši informaci. Jsem si pozastavila vyplácení této dávky, protože by mi to přišlo opravdu nevkusné, abych ji pobírala. Čili to je právě individuálnost příspěvku, o kterém mluvím, aby se zohledňovaly eventuálně příjmy, prostředí, ve kterém ten člověk žije. Jestli je to ve velkém městě, jestli má kolem sebe rodinu nebo naopak, jestli je to na vesnici, kde třeba nemá ani možnost dojíždění do práce. Nebylo by to nic nového, takhle to funguje co já vím třeba ve Švédsku a funguje to tam velmi dobře, takže jsem si tady zase tak posteskla nad tím, že vyplácení dávek je plošné, ale třeba se jednou dočkáme, že to skutečně bude individuální. Takže děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko a slovo má nyní pan senátor Vladimír Plaček.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Jednak chci poděkovat paní kolegyni Filipiové za její slova. A je to přesně tak, jak říkala. Opravdu ten původní návrh doznal v určitých fázích mnoha změn, resp. změn bylo několik. Pořád se obíraly určité části, až jsme opravdu nakonec skončili pouze u té jedné jediné. A to vaším prostřednictvím, paní předsedající, je drobná připomínka k paní kolegyni Baudyšové, že ten původní návrh opravdu řešil v celé šíři změnu v oblasti sociálních služeb. Nicméně jsme po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí a s jejich vyjádřením, že toto chtějí opravdu řešit svým vlastním návrhem vládním o sociálních službách, tak jsme se domluvili tak, že zůstaneme pouze u té jedné jediné věci, to je navýšení příspěvku na péči pro osoby ve IV. stupni pobývajících ve vlastním sociálním prostředí z 13 200 na 19 200 a všechno ostatní necháváme na řešení vládě. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. My si tady dneska jenom děkujeme. Ale chci poděkovat panu kolegovi Plačkovi, prostřednictvím paní předsedající, že z tohoto teď máme toto. To je velmi pozitivní, protože skutečně taková restrikce a sebereflexe je pro mě velmi příjemným poznáním a ne každý toho je schopen, takže ještě jednou poděkování. A teď k tomu ještě takové dvě věci. Ta první s příspěvkem na péči velmi úzce souvisí a dneska nám nefunguje bohužel. Úplně nemohu předpokládat, že je příliš pravděpodobné, že by někdo z ministerstva práce a sociálních věcí poslouchal, ale budu tomu věřit, a to je vlastní proces přiznávání příspěvku na péči a případný průběh odvolacích řízení. Nevím, jestli máte podobné zkušenosti, ale věci se neuvěřitelně táhnou, a ti lidé neuvěřitelně trpí. A často se stává, že než se vyřídí odvolací řízení, tak lidé, kteří třeba někdy bývají v terminálním stavu, tak už umírají a žádného příspěvku na péči se nedočkají, protože naše administrativa funguje takovým způsobem, že než se posudkový lékař vysloví a následně než někdo jiný potom posoudí, zda to, co udělal – to své rozhodnutí – je nebo není správné, tak lidé už nejsou mezi námi. A to je věc, která by měla jít v ruku v ruce případně se změnou tohoto zákona, která zvyšuje příspěvek na péči, s čímž já rovněž souhlasím, abychom začali věci vyřizovat včas. Protože v některých případech vznikají pro pečovatele a lidi samotné, kteří by měli být příjemci příspěvku na péči, naprosto neřešitelné situace, které ohrožují jejich existenci a vyloženě potom vyhání lidi z domova do různých zařízení zdravotnických a jiných, na LDN atd., protože oni nejsou schopni vyřídit příspěvek na péči a tím pádem se o ně starat doma. Takže to je ta jedna věc, kterou jsem chtěl říci, protože se zákonem to velmi úzce souvisí, aby ti, co mají zprocesování platnosti zákona na starosti, se zároveň s tím zabývali i zefektivněním a zprůhledněním a zrychlením přiznávání příspěvku na péči. To vůbec neznamená, že ho mají všichni dostat, ale aby to bylo rychlejší.

Ta druhá věc. Naváži na paní kolegyni senátorku Filipiovou. Jsem přesvědčen, že pokud bychom ten příspěvek na péči se naučili používat a naučili se ho uplatňovat tam, kde to je skutečně potřeba, tak se může jí ušetřit, neboť skutečně domácí péče je lacinější než péče v zařízeních. Ono to většinou nebývá tak, že by všechny tři směny pobírali nějací cizí lidé, kteří se o toho člověka starají, ale bývá to tak, že většinou se starají příbuzní nebo případně manželka, manžel.

A v tom okamžiku oni vlastně dělají 24hodinové pracovní směny a v nich si mohou třeba aspoň na osm, nebo deset či 12 hodin oddychnout a mají k dispozici příspěvek na péči, tak to velmi pomůže. A netýká se to jen lidí dlouhodobě postižených, ale týká se to i další služby, která se nyní dle mého názoru velmi správně rozšiřuje, a to je domácí hospicová nebo chcete-li paliativní péče, kde skutečně není pochyb o tom, že lidé v zejména terminálním stavu potom potřebují 24hodinovou péči a potřebují někoho, aby u nich mohl být a ten by měl být nějakým způsobem zabezpečen. Vždycky je dobře, když tito lidé mohou být doprovázeni na konci svého života doma a nikoliv nedoprovázeni někde v nějaké LDN nebo nemocničním či jiném zdravotnickém zařízení.

Tolik ode mne dvě poznámky. Na závěr ještě jednou poděkování a podpora pozměňovacího návrhu k zákonu.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Já se nyní krátce přihlásím do diskuse.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Jako další v pořadí je přihlášena paní 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane navrhovateli, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Jsem ráda za tuto debatu, protože si dovolím říct, že jsme byly s několika dámami v úzkém kruhu kolem pana senátora Plačka a pozitivně na něj působily, aby se z toho stalo toto.

Možná, prostřednictvím pana předsedajícího, i ke kolegovi Vystrčilovi. My jsme s paní ministryní opravdu mluvili, ona na to skutečně slyšela, a bylo to už i konzultováno, řekla bych, napříč politickými stranami a dokonce i mezi vládou a Senátem, protože, tak jak bylo okomentováno, jak je důležité tento příspěvek zvýšit, nejenom z pohledu té skupiny, která tady byla opatrně zmíněna, a to je skupina pečujících. A to je velice široká skupina od rodičů handicapovaných dětí až po to, když se stane nějaký úraz, až po naše seniory. Myslím si, že to je nové téma, hodně málo zatím komunikované, protože najít nějakou odlehčovací službu pro někoho, kdo 24 hodin v rodině pečuje, je velmi náročné. Ti lidé vyhořívají, atd.

Nechci to teď rozšiřovat, jenom avizuji, že půjdeme i s tímto na trh, pořádáme tady kulaté stoly. Myslím si, že jste mnozí senátoři v kontaktu s těmito lidmi, kteří potřebují velikou podporu, protože státu vlastně šetří peníze. To, že teď dojde k navýšení výplaty, tak si myslím, že bude dobře, když si tato čísla připravíme, než půjdeme do Poslanecké sněmovny, aby zaznívaly úspory právě stran těchto zařízení, která jsou s výlohami samozřejmě úplně někde jinde, abychom neuvízli na těchto číslech. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Dále je do obecné rozpravy přihlášena paní senátorka Alena Dernerová.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já také vítám tento návrh senátního návrhu zákona. Ve své ordinaci mívám často právě rodiče handicapovaných dětí a vím, co to je za břímě. Ale pravdou je také to, že než si člověk sáhne na tento příspěvek, potřebuje rodič, ačkoliv všichni vidíme, že dítě je naprosto špatné, 150 různých posudků, opakujících se. A pravdu měl i Miloš Vystrčil v tom, že proces přidělení statutu – ano, máte čtvrtý stupeň, trvá hrozně dlouhou dobu, obzvlášť, když se tito lidé musí odvolávat, takže trvá třeba i tři čtvrtě roku, rok, než se odvolání začne řešit a ti lidé mnohdy nemají z čeho vyjít, protože maminky dětí zůstávají často samy a jsou v podstatě jenom odvislé od tohoto příspěvku, který v podstatě jim přiznán není. Budu velmi ráda, když se potom začneme bavit i nad kritérii, která říkají, do které skupiny handicapu daný člověk – mne to zajímá hlavně u dětí – patří, protože tam jsou někdy nesmyslné otázky, které vůbec neodpovídají skutečnosti.

Tento návrh zákona podporuji. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy uzavírám.

Pane navrhovateli, teď je to na vás, abyste se vyjádřil.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Děkuji všem vystupujícím za vyjádření podpory a věřím, že i ti, kteří nevystupovali, tento návrh zákona taktéž podpoří. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Nyní se ptám zpravodajky ústavně-právního výboru paní senátorky Třískové, jestli chce vystoupit. Nechce. Proto podpořím garanční zpravodajku, aby nás seznámila s výsledky rozpravy a navrhla způsob hlasování.

Senátorka Božena Sekaninová:  Paní předsedající, vystoupilo šest diskutujících. Diskuse byla věcná a chtěla bych za ni samozřejmě poděkovat. Zazněl tady jeden návrh, a to schválit návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu. To znamená, že nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu a poté o zákonu jako o celku.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Nezazněl žádný návrh, musíme postoupit do podrobné rozpravy, protože byly podány pozměňující návrhy. Zahajuji podrobnou rozpravu, ve které lze ještě podávat pozměňující návrhy. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo, ale jsou tam pozměňující návrhy z obou výborů. Máte je před sebou, jste s nimi seznámeni.

Končím podrobnou rozpravu a budeme teď hlasovat o pozměňovacích návrzích.

Máme před sebou pozměňovací návrhy, z obou výborů jsou stejné, proto dávám návrh hlasovat o nich najednou, jak z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, tak z ústavně-právního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s těmito pozměňovacími návrhy, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji.

Pozměňovací návrhy byly schváleny. Bylo přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum 34, pro 59, proti nebyl nikdo.

Nyní můžeme hlasovat o návrhu zákona jako o celku, ve znění právě schválených pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto zákonem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Návrh byl přijat. Přítomno bylo 67 senátorek a senátorů, kvorum 34, pro 61, proti nikdo.

A nyní podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu k úpravě zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu jednání.

A navrhuji, aby odůvodnili změnu zákona v Poslanecké sněmovně pan senátor Vladimír Plaček a paní zpravodajka Božena Sekaninová a jako třetí se hlásí paní zpravodajka ústavně-právního výboru Emilie Třísková.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Návrh byl schválen. Pro se vyslovilo 60 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo.

Děkuji navrhovatelům i zpravodajům a také vám všem za pochopení a spolupráci. Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, který budeme nyní projednávat, je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Ivo Valenty, Jana Horníka, Jiřího Voseckého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 261

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů senátor Jiří Vosecký. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, děkuji za slovo, paní předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil senátní návrh zákona, který v podstatě navazuje na iniciativu nás a našich kolegů z předcházejícího období, kdy jsme tento návrh v Senátu schválili. V Poslanecké sněmovně bohužel tento návrh nebyl projednán a novými volbami spadl pod stůl.

Pokud si vzpomenete, tento legislativní návrh vznikl z podpory nebo z iniciativy občanů, kteří po celé České republice sesbírali více nežl deset tisíc podpisů na petici a ta se dostala až k nám do Senátu, dokonce ji sem přivezl jeden zdatný cyklista až z Moravy na kole.

Petice je důkazem toho, že návrh není žádným naším výmyslem, ale že ho chtějí sami lidé – cyklisté. A otázka je, že po nějakém sportovním výkonu, kdo by se rád neosvěžil pivem nebo kapkou dobrého moravského vína, nehledě na to, že všichni doktoři potvrdí, že nejlepší iontový nápoj je pivo.

Předložený návrh je po obsahové stránce v podstatě totožný s jeho předcházejícím a jde cestou tolerování používání alkoholických nápojů před jízdou nebo během jízdy u osob, které řídí osobní kolo. Jedinou změnou je limit alkoholu, který by měl být tolerován. Po debatě s kolegy jsme se rozhodli snížit hranici toleranci alkoholu z původně schválených 0,8 promile na 0,5 promile. Omezující podmínky pro tuto výjimku z obecného zákazu používání alkoholu v silničním provozu jsme jinak ponechali stejné. Dovolím si je v krátkosti zrekapitulovat:

Za prvé. Cyklista musí jet na jednomístném kole sám, nepoveze děti na sedadle pro přepravu dítěte, ani nepotáhne přívěsný vozík či jiné připojené dětské kolo a podobné věci.

Další kumulativní podmínkou je, že při takové jízdě pojede po stezkách pro cyklisty, účelových místních komunikacích nebo silnicích III. třídy. Ostatní silnice jsou zakázány.

Dalším předpokladem pro využití výjimky ze zákazu používání alkoholu je požadavek, aby u alkoholu nebyla vyšší výše než 0,5 promile.

Zde bych znovu rád vyzdvihl, že jsme tento návrh upravili oproti původně schváleným 0,8 promile na zmíněných 0,5 promile.

Poslední navrhovanou změnou doprovázející záměr je limitování maximální pokuty cyklisty, který při jízdě pod vlivem alkoholu nedodrží některou z výše uvedených kumulativních podmínek, a to do výše maximálně 500 korun. Nyní hrozí pokuta mezi 2.500 Kč až 20.000 Kč.

Závěrem bych rád uvedl, že jsme se inspirovali sousedními zeměmi a tolerovaná úroveň alkoholu 0,5 promile v krvi je stejná v okolních zemích a de facto odpovídá dvěma desítkám piva či jedné sklence vína.

Prosím kolegy, abychom předložený návrh přikázali k projednání do senátních výborů, kde můžeme dál pokračovat v diskusi. A osobně bych navrhoval výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Františka Bradáče. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, pane předkladateli, děkuji za uvedení tohoto materiálu. Pan navrhovatel už tady zmínil věci, které jsou známy těm, kteří tady byli v minulém volebním období. V podstatě obdobný tisk jsme tady schvalovali právě před dvěma roky, s tím rozdílem, že tam hranice alkoholu byla 0,8 promile a nyní je upravena na 0,5 promile, jak už zde pan navrhovatel řekl.

Co se týká legislativy. Právě proto, že tento tisk je převzat v podstatě z obdobného tisku, který měl č. 254 v minulém volebním období, je téměř s ním totožný, mimo uvedenou hranici alkohol, takže nejsou žádné závažné legislativní připomínky nebo chyby. Nicméně nějaké drobnosti zde jsou, ty ovšem nejsou nějak zásadní a daly by se v dalším projednávání zcela jistě bez problému upravit. Týká se to především ustanovení § 125c, kdy se jedná o stanovení výše pokuty, aby tato byla aplikovatelná v praxi. To by se tam muselo ještě upravit. Ale to nejsou skutečně nějaké závažné připomínky a daly by se, jak jsem již říkal, v následujícím legislativním procesu snadno opravit.

Nyní k obsahu. Záměrem tohoto tisku je prolomení nulové tolerance alkoholu při řízení pro omezenou skupinu řidičů. Pan navrhovatel už tady vyjmenoval podmínky, že se jedná o jednomístní jízdní kolo, jede pouze na vymezených komunikacích, což jsou buďto stezky pro cyklisty, účelová nebo místní komunikace či silnice III. třídy a nepřepravuje děti.

V důvodové zprávě se uvádí také to, že jsou uvedeny právě tyto komunikace, kde je nižší dopravní provoz, takže by to podle navrhovatelů nemělo být nějak v rozporu nebo ohrozit bezpečnost cyklistů.

Nicméně dovolím si upozornit, že účelovou komunikací mohou být nebo jsou také mnohé rušné komunikace ve městech, a na ty by se toto vztahovalo také. A jsou zde uvedeny i silnice III. třídy a v mnohých regionech silnice III. třídy tvoří významnou část dopravní sítě. Nedá se tedy jednoznačně říct, že by tam byl zrovna nějaký malý provoz. Určitě tam nebude provoz jako na dálnici, to samozřejmě, ale myslím si, že i na těchto silnicích III. třídy v mnoha oblastech republiky je poměrně významný provoz.

Tolik k tomu na vysvětlení.

A pak ještě k výši pokuty. Tady se navrhuje, aby maximální výše pokuty byla 500 korun. Znamenalo by to, že se vytváří v podstatě jakási privilegovaná skupina účastníků dopravního provozu, která může být postihnuta pokutou jen do určité výše. Pokud by například cyklista jel s nějakou hladinou alkoholu po komunikaci II. nebo I. třídy, mohla by mu být uložena pokuta maximálně 500 korun, oproti ostatním účastníkům, kde tyto hranice jsou úplně jiné.

Upozorňuji ještě, že je to pouze v rovině přestupku. Kdyby se to dostalo do roviny trestně právní, tam by se to řídilo jinými pravidly a tam by maximální výše pokuty, jak je zde navržena, už neplatila.

Je třeba ještě také zmínit, že i po minulém schválení, které proběhlo před dvěma roky, se k tomu negativně vyjádřila vláda. Vzpomínám si, že negativní stanovisko k tomu zaujala i komise vlády pro bezpečnost silničního provozu. Taková jsou tedy stanoviska.

Jak jsem již říkal, legislativně je to celkem v pořádku, jen s drobnými chybami, které se dají opravit. A obsahová část je ryze politické rozhodnutí, jestli to chceme nebo nechceme. To záleží potom na každém z nás.

Já si myslím, že nemá cenu nyní tady o tom z hlediska zpravodaje dále sáhodlouze diskutovat. Já jsem měl negativní postoj k tomu již před dvěma roky. Můj negativní postoj k tomu trvá a navrhuji, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. A já nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první pan senátor Lumír Kantor.

Senátor Lumír Kantor:  Vážená paní předsedkyně, páni předsedové, pane senátore a, milé kolegyně a kolegové.

Já jenom k té věci. To je pravda, že alkohol v nějaké míře může být zdravý, to je pravda. Je to pro uživatele možná zdravé, ale já bych se tady zmínil o několika aspektech. Tedy hlavně asi o jednom, ale několika aspektech. A to je to, že pro mě osobně to prolomení nulové bariéry je společensky nepřijatelné. V situaci, kdy máme jednu z největších spotřeb alkoholu u dětí v patnácti letech, podle studií HBSC jsme v první desítce států světa, kdy ve třinácti letech máme velkou část dětí, kterým byl nějakým způsobem nabízen alkohol – ve třinácti letech jim byl nabízen alkohol – já si myslím, že ten výchovný moment je docela zásadní. Protože nejenom že to dítě uvidí dát si tatínka dvě piva a jet na kole, ale stává se to zase naší normální další běžnou součástí našeho života. A to si myslím, že je ta společnost na to není zralá. Z mého pohledu.

Potom tady máme různé věci ještě jiné. Ale dejme tomu, že v těch ostatních státech světa už jsou rizika stejná. Jako například to, že existuje tzv. patická ebrieta, to je situace, kdy stačí velmi málo a ten člověk je opilý. Jsou rozdíly v toleranci alkoholu mezi ženami a muži a tak dále. Ale dejme tomu to je vyřešeno. Ale také nemáme vyřešenou tu situaci jako v Rakousku, že pokud někdo spáchá dopravní nehodu a má půl promile, nebo je ještě v té toleranci, tak se stejně na něho hledí v té trestní odpovědnosti, že byl pod vlivem alkoholu. To jsem nikde nezachytil, jak by to vlastně vypadalo v České republice. Tady se naopak snižují ještě pokuty. To mně připadá úplně nějak naopak.

Takže pro mě je účastník, nebo cyklista účastník provozu úplně stejný jako každý jiný. A jestliže prolomíme u alkoholu, tak to prolomíme brzo i u automobilu atd. A to bohužel musím říct, že tato společnost na to není nachystaná, protože spotřeba alkoholu je vysoká. Spotřeba alkoholu u patnáctiletých dětí je vysoká. A to všechno zakládá potom další konsekvence v této věci. Čili účastníkem provozu není jen člověk, který jen řídí pod vlivem alkoholu, ale je to ta společnost kolem něho. Takže já budu hlasovat proti. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, nyní se hlásí do obecné rozpravy pan senátor Jiří Carbol.

Senátor Jiří Carbol:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já bych chtěl navázat na svého kolegu předřečníka. Také bych se chtěl přihlásit k tomu, abychom jako Senát tento návrh zákona zamítli. Pokud jej budeme dál projednávat a nakonec by tento zákon prošel, otevřeme Pandořinu skříňku. Přesně jak to říká můj kolega, přijdou další návrhy na prolomení této nulové tolerance alkoholu, kterou v současné době máme u dalších účastníků silničního provozu.

V tom návrhu zákona jsou uvedeny silnice 3. třídy. Možná si řeknete, na těch cyklostezkách – tak, jak to bylo v tom minulém návrhu – když jezdí ti cyklisté od vinného sklepa v jedné obci do vinného sklepa v druhé obci a potřebují se mezitím posílit nějakým iontovým či alkoholickým nápojem, tak se ještě nic neděje. Všichni chceme podporu cyklocestování po vinných sklepech, nebo většina, hlavně z jižní Moravy, ale ony silnice 3. třídy jsou docela hustě zatížené komunikaci.

Já třeba o jedné konkrétní bych mohl hovořit, protože to je silnice v obci, kde bydlím. Na této silnici je provoz zhruba řádově kolem deseti tisíc automobilů denně. A teď si vezměte, že mezi těch deset tisíc automobilů denně pošlete další desítky nebo stovky cyklistů, protože se to stane módou, jezdit po této silnici do pivovaru Nošovice na ten iontový nápoj. Jak to potom bude vypadat?

Před dvěma roky Senát takový podobný návrh zákona schválil. Jenomže za ty dva roky se také svět posunul hodně dopředu. A kola už dneska nejsou jenom kola na obyčejný lidský pohon, ale také existují elektrokola. A když si na internetu vykliknete, jakou mají elektrokola rychlost, tak se tam dozvíte, že na nich jsou omezovače, že to omezuje rychlost do 25 km/h. A současně vám tam firmy Bosch a jiné okamžitě nabídnou, nechcete mít omezenou rychlost, tak my vám to odstraníme. Ten software se upraví a budete jezdit ne 25, ale 55 km/h!

Takže já si myslím, že když někdo jede na elektrokole rychlostí 55 km/h, už je to skoro totéž, jako kdyby jel na mopedu nebo malém motocyklu, které mimochodem na internetu jsou uváděny, že mají rychlost 45 km/h. Takže to elektrokolo je vlastně rychlejší než malý motocykl. A jistěže přijdou řidiči těch benzinových strojů a řeknou: „Tak cyklisté mohou do 0,5, a proč my nemůžeme?“ Takže jako u jiných zákonů bude to jenom na chvilku.

O tom, jak hovořil pan senátor o těch mladých, tak já také jednu statistiku. Uvádí to BESIP: „Každá 3. havárie cyklisty je pod vlivem alkoholu.“ Legislativní odbor napsal do zprávy několik dalších údajů, proč bychom ten zákon neměli schválit tak, jak je předložený. Ale já bych chtěl varovat, že jakákoliv úprava a vylepšení toho zákona, aby Senátem prošel, je jenom na škodu celé věci. Takže bych vás chtěl požádat, abyste podpořili zamítnutí toho návrhu. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a slovo má nyní pan senátor Jiří Čunek. A já poprosím o klid.

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedkyně, paní předsedající – pardon, milé kolegyně, milí kolegové.

Hovořili tady moji dva milí kolegové z našeho klubu. Toto je typický zákon, který se neuzavírá, nebo není uvozován žádnými tabulkami, žádnými racionálními, v uvozovkách, úvahami. Je to pouze lidská zkušenost, jak si představujeme, v jaké společnosti chceme žít.

Já souhlasím s předložením tohoto návrhu zákona. Byl jsem i u toho, když jsme tady diskutovali před mnoha lety (myslím, že už je to 6 let) o tom, jak má policie posuzovat tu toleranci do 0,24. Kdy jsme tady měli stanoviska všech odborných společností a odborníků lékařských univerzita a výzkumných ústavů o tom, že ta hranice 0,24 je ještě fyziologická, kdy někdo, kdo sní kompot či má nějaký jiný metabolismus, tak může takto nadýchat.

A proto se stanovila ta hranice tak, že do této hodnoty je tam pouze pokuta, je ten trest jiný. Nicméně tady se navrhuje 0,5. Já to neberu tak, že je to jenom kvůli vinným stezkám, kvůli tomu nesmyslu, kdy Evropské unie nám dává, a dávala, už to bylo dřív, stovky milionů korun na to, abychom postavili cesty na vinnou stezku mezi sklepy, a lidé tam museli chodit pěšky a nemohli jet na kole. Já jsem přesvědčen, že je to v pořádku, pokud jde o ty opilce, ale 0,5 je hodnota, kde lze těžko hodnotu opilosti na kole nějakým způsobem dovozovat.

Pan senátor Carbol uváděl, že každá třetí nehoda na kole je pod vlivem alkoholu. Já si dovolím tvrdit, že toto je disciplína, kterou téměř všichni provozujeme, tak víme, jak to s nehodami na kole je a jak je k takové nehodě blízko. Jsem přesvědčen, že člověk, který si dá jedno pivo, nebo bude mít tu hodnotu 0,5, tak určitě se nezbaví nějakého nebezpečí, že na tom kole, kdy sjíždí z kopců, spíše neodhadl situaci a tou hodnotou 0,5 jistě nemůže být významně ovlivněn.

To jsou věci, kdy já k této záležitosti přistupuji tak, že my se stále snažíme, nebo se domníváme jako společnost, že zpřísňujícími se tresty, lajnováním ulic tak, že budeme chodit pouze v těchto koridorech, zabezpečíme šťastnější společnost. Já si myslím, že to není pravda. Protože když jedete na kole, zastavíte se u známých a na stole v parném dnu leží sýr, ovoce a oni vám nabídnou sklenku vychlazeného růžového vína, tak následuje, protože máte na tu návštěvu třeba půl hodiny, tak následuje devětadvacetiminutová diskuse o tom, zda si nalít, nenalít, napít, nepít.

Mě celkem rozčiluje – ne že by mě to urazilo – to, že když za mnou někdo přijde a ptá se, řídíte? Aby mi nalil tu sklenku, kdy si máme přiťuknout na vernisáži. A já všem říkám: „Když jste lakomí, tak mi to nedávejte. Co se vy ptáte mě, jestli já řídím?“ To je přece odpovědnost každého, jestli si tu sklenku vezme. Naopak, to si myslím, že je výchova k tomu, že se všichni o druhé starají tím dotazem a chtějí přemýšlet za něj. Každý má vědět... Ano, jsou děti, mladiství atd., tak tam je to jasné, tam ten dotaz je namístě. Ale já jsem přesvědčen, že tímhle ta společnost vůbec nežije pohodověji v tom smyslu radosti ze života, kdy nechť si každý odpovídá za sebe.

Něco jiného je, když ten člověk je evidentně nepřizpůsobilý tím, že už je ovlivněn alkoholem natolik, že už to jeho chování zřejmě nevyhodnocuje správně. Tak tam si myslím, že nástup odpovědnosti těch kolem něho je v pořádku, ale u dospělých normálních lidí, kterých je v České republice naprostá většina, tak kvůli několika lidem, kteří jsou nezodpovědní a nebo jsou nepřizpůsobilí díky tomu, že se to dá u nich posoudit i z lékařského hlediska. Tak abychom upravovali zákony pro celou společnost takovýmto zpřísněním, tak to si myslím, že je špatně.

Takže já se na tento návrh zákona dívám tak, že je přátelský vůči společnosti tím, že stanovuje tu hranici velmi dobře. A především nebude omezovat lidský život skutečně jenom na červenou a zelenou, ale nechá tu odpovědnost také na odpovědnosti každého dospělého člověka. To je jedna věc.

Jinak k senátorovi Carbolovi bych chtěl, prostřednictvím paní předsedající, vzkázat, že já naopak ve chvíli, kdy jsem své ženě koupil elektrokolo, tak jí dám omezovač. Snížím ho na 5 km/h, protože já jí do kopců už nestačím. Což je o ztrátu zdraví. Takže děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem pan senátor, místopředseda Senátu, Jaroslav Kubera.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Mám také elektrické kolo. Pan profesor Pirk v jiné souvislosti, a víte, že ty dva zákony mají hodně společného a byly předmětem posledního nálezu Ústavního soudu. Ústavní soud řekl, že číšník nemůže odpovídat za to, že ten, co se napije, potom řeže s cirkulárkou a uřízne si prsť, byť sebepoškodí. Nicméně udělal tam takový kompromis, že kdyby náhodou jel autem, tak to prý má poznat ten číšník. To nevím tedy, jak to pozná, ale dobrá.

Ale problém je jinde. Na rozdíl od kouření, kde společnost je rozdělená, tak u alkoholu je tomu jinak. Protože Češi opravdu pijí světovou extratřídu. To je pravda, tam společnost rozdělená není. Kromě několika jedinců, jako jsem já, který vůbec nepije víno, tak skoro všichni pijí. Já to víno mám radši přepálené, protože to je rychlejší, než to do sebe „lejt“ po litrech. Ale to sem nepatří.

Mě ty debaty hrozně baví, to už tady máme za sebou. A já, k nelibosti některých svých kolegů, samozřejmě jen proto, aby to prošlo, nebudu teď prosazovat, aby totéž bylo u řidičů.

Protože tak, jak se chováme my, kdy máme vlastně nulu, která není nula – my jsme tady popřeli všechny matematické zákony. Ještě k tomu napsané to máme tak, že ono se to ani nedá tak lehce změnit. My nemáme v zákonu napsáno, že máme nula. To je, jak to bývá, daleko složitěji popsané, takže ani nestačí pozměňovací návrh. Normální by bylo, že když v zákoně by byla nula, tak by se nula nahradila nula pět a bylo by to vyřízené. Ale ten hlavní argument, ta debata není poprvé, byl: „Čechovi dovolíš jedno pivo, a on vypije dvě.“ To je velmi silný argument těch odpůrců, ale je zcela lichý a nesmyslný. To prostě není pravda.

Dokonce v debatě teď bylo také řečeno, že vám zakážeme i kouření řidičů v automobilu. A to i tehdy, když jedou sami. Ale to je potom navádění k vraždě. Protože kdyby mi to zakázali, tak už mě tady nikdy neuvidíte, protože při první cestě bych usnul a zabil bych se. A hlavně, komu to vadí a co je komu do toho! Jediné, komu to vadí, je ten, kdo si po mně koupí to ojeté auto. A když jsem ho prodával svého času, tak říkali, že bude tak smrdět, že si ho nikdo nekoupí. Ale protože už máme dobré čistící prostředky, tak když jsme se na něj v bazaru byli dívat, tak vonělo. Oni ho vyčistili tak, že vonělo.

Takže já bych se toho vůbec nebál. A jsou tady další věci. Vezměte si, kolik lidí umírá na přechodech pro chodce. A vůbec nejsou opilí. Ani řidiči nejsou opilí. Každý den vidíte v televizi jeden železniční přejezd, ti lidé vidí ty rozšrotované auta a další den máte opět reportáž, jak tam to auto vjelo na červené světlo. Ale komu není rady, tomu není pomoci.

Ale pan profesor Pirk také řekl, že studie vychází tak podle toho, kdo je platí. Taková ta demagogie, kterou potvrdil tady pan senátor Čunek, já mám také elektrokolo. To jsou lži, co tady vyprávíte. Nic takového není. Elektrokolo funguje tak, že ten motorek vám pomáhá šlapat. Takže dáte jedničku, tak víc se namáháte, dáte dvojku, ještě lepší. A já jsem loni předjel večer jednoho takového toho zavilého cyklistu do kopce na mém elektrokole. Shodou okolností večer jsem byl u nich na návštěvě, ale netušil jsem, že je to on. Protože ono do toho kopce samozřejmě to elektrokolo, a každé kolo, z kopce jede 60, 50 km/h. Když pojede z Komáří Víšky v Krupce, tak jede šedesátkou. Já jsem to zažil. A cyklisté z NDR říkali: „Ty jsi sebevrah. Vždyť je tam šotolina. Když ti to uklouzne, budeš v lese.“

Proboha, nepoužívejte takovouto demagogii. Ona se používá i v tom, jak se dělá statistika. To není pravda, kolik dopravních nehod je pod vlivem alkoholu. Je to velmi jednoduché – stane se nehoda a policie obvykle nechává dýchnout. Ve chvíli, kdy člověk něco nadýchá, tak ve statistice je to nehoda s alkoholem. Ale nehoda nebyla s alkoholem, protože on se buď bavil se spolujezdkyní, nebo ladil rádio, nebo nedával pozor a u toho semaforu nedobrzdil. Ale protože ho změří, máme nehodu. Je to podobné, jako všichni umřou na kouření, a oni kupodivu občas dostávají ty nemoci i nekuřáci. Dokonce ve velkém procentu.

Takže se toho neděsme. Já jsem dokonce zastáncem zrušení bodového systému. K čemu ho máme, když Praha ho už vůbec nepoužívá. Protože jde jenom o ty prachy! Když pojedete v Praze šedesát a zaplatíte, tak vám žádné body nedají! Byť je to protizákonné! Ty body tam jsou od toho. A oni vám je nedají, protože potřebují ty prachy. Jak dlouho jsme tady bojovali, aby městská policie nemohla měřit! A budeme znovu o to usilovat!

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vraťme se k alkoholu. Prosím, pane kolego, vraťme se k alkoholu, prosím.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Že se z toho stala jenom „rejže“! Alkohol s tím přece úzce souvisí, protože u toho piva se většinou kouří, takže teď nám chodí s tím pivem ven. Ale protože některé obce mají zákaz pití alkoholu na veřejnosti...

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak se vraťme k návrhu zákona, prosím.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže nemůžou, paní místopředsedkyně. A to je ten problém.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Návrh zákona. Návrh zákona.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže já se přimlouvám za to, abychom pustili ten zákon do dalšího čtení.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Pracovali na něm a spíš přesvědčovali o tom, že alkohol za to nemůže. Ten za to nemůže. Za to můžou lidé, kteří jsou buď zodpovědní, nebo nezodpovědní. A co myslíte, že teď dělají? Samozřejmě že pijí na těch stezkách. Protože ne všude je policie a ne každý přestupek je postižen. Jezdí snad lidi předepsanou rychlostí? Nejezdí. Devadesát procent jich samozřejmě nechytí. Když nemáme tu sílu zabezpečit tu kontrolu, tak je ta sankce zbytečná. A není to tak. Samozřejmě budou někteří, kteří se opijí. Vždycky takoví budou. Ale všechny okolní země mají 0,5 – 0,8, a my se tady potácíme mezi 0 – 0,3, a myslíme si, že něco zachráníme. Takže já budu hlasovat pro přijetí toho zákona.

Většinou je to tak, že média rozpoutají okamžitě kampaň – budete zabíjet naše děti s kočárky. Ale prostě není to pravda. Takhle ji kolikrát média rozehrála, a pak zase brala zpátečku, protože ono to tak dramatické nebylo. Takže já ten návrh podpořím.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Díky a nyní pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Už tady toho bylo hodně řečeno. Já si nemyslím, že ten návrh je úplně v pořádku, ale troufám si tvrdit, že od toho je 2. čtení, aby se případné nedostatky odstranily. Mě osobně minimálně zarážejí ty silnice 3. třídy. Původně jsem nechtěl vystupovat, nakonec mě k tomu přivedli kolegové, kteří použili poněkud nekorektní argumenty, protože tady v tom návrhu zákona není ani slovíčko o tom, že by se to mělo vztahovat na řidiče motorových vozidel, přesto se tím v podstatě argumentuje. Že se otevírá Pandořina skříňka atd. Tady není nic o řidičích motorových vozidel. Takže si troufám tvrdit, že to není dvakrát fér.

A k té statistice. Já uvedu jeden konkrétní příklad. My jsme kdysi v mé praxi řešili počet mrtvých u dopravní nehody. A v Ostravě byl jeden podnikavý ředitel krematoria, který svážel nebožtíky ze širokého okolí, dokonce i z Polska. A řešili jsme, co se stane, až ta avie, která převážela deset těch nebožtíků, havaruje a policie tam najde deset mrtvých. Tak tam bude u té dopravní nehody deset mrtvých? Obávám se, že ta jedna třetina dopravních nehod s alkoholem je přesně ten případ. To znamená, že on se tam možná alkohol najde, ale už vůbec nemusí být příčinou té dopravní nehody.

A naprosto potvrzuji to, že nula je chiméra. To nikdo neumí měřit. Oficiální metodika Policie ČR mluví o té toleranci, jak zmiňoval pan senátor Čunek, plus k tomu ještě tolerance měřicího přístroje, tuším 0,4, takže jsme opravdu na 0,24 promile. My tady tvrdíme, že u cyklisty je problém dokonce 0,3, nebo 0,5, ale jsou vyspělé evropské země, kde je normální i pro řidiče motorových vozidel tolerance 0,5. Je to potom o tom, aby opravdu nemohlo dojít k tomu, že když má člověk povoleno jedno pivo, vypije dvě. To znamená, je to možná o přísnějších trestech, ale není to o tom dogmatickém trvání na nule, kterou ani nikdo neumí změřit. děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, nyní má slovo paní senátorka Renata Chmelová. Zraněná. Nebudu se ptát na alkohol.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré dopoledne, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem si tohle svoje vystoupení neplánovala. A asi nemusím říkat, kde se mi ten úraz stal. Na kole. Jezdím na kole do své kanceláře, většinu cesty, když jedu k nám na Praze 10 na Kubánské náměstí, tak jedu po cyklostezce. Opravdu jen malý úsek jedu po silnici. Takže já bych tady chtěla nabídnout ještě jiný pohled. Pohled takový, že tady jsou třeba zpochybňovány silnice 3. třídy, a já bych tady chtěla zpochybnit i ty cyklostezky.

Nevím, jestli jste někdy jeli po cyklostezce v Praze. Ale v Praze cyklostezky jsou poměrně hodně plné. A nejezdí tam jenom cyklisté, ale chodí tam rodiče s dětmi, malé děti jedou na odrážedlech, jdou tam lidi s pejsky. Prostě jsou místa, kde skutečně jsou cyklostezky opravdu plné a kdy i já, jako cyklista, raději sesednu a chvíli to kolo vedu, než se dostanu v rámci té frekventované části někam dál.

Tento úraz se mi stal, v podstatě se dá říct, že to je pracovní úraz, protože jsem ze své kanceláře senátorky jela do banky vyzvednout peníze, což mám asi 800 metrů, nebo kilometr. A přesto, ač jezdím, tak přesto se mi ten úraz stal. A neumím si představit, že bych si předtím dala pivo. Vůbec. Prostě ten pohled je takový, že já si ani nepřeju, abych já, když jedu po cyklostezce s mými dětmi, okolo mě někdo jel, kdo si dá dvě piva. To prostě ne.

Takže připojuji se zároveň tady i k těm argumentům od pana senátora Lumíra Kantora, ale zároveň bych tady chtěla apelovat, že i bezpečnost jen na těch cyklostezkách je opravdu velký problém. Možná někde, kde se jezdí méně, se to tak nemůže zdát, ale v Praze si to skutečně neumím představit. Takže tady velmi podporuji nepustit vůbec tento návrh zákona ani do toho 2. čtení. Protože prostě kolo je dopravní prostředek a alkohol tam za něj nepatří. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, paní senátorko, s přednostním právem pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jelikož tady bylo stejně jednou všechno řečeno a ten zákon spadl pod stůl v Poslanecké sněmovně, tak jsem si myslel, že už vystupovat nebudeme. Ale když vidím, že všichni vystupují, tak já také chci přispět troškou do mlýna. Ale nebudu opakovat to, co jsem řekl při tom prvním, tehdy úspěšném návrhu, který odešel ze Senátu.

První věc. Chtěl bych, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, vzkázat kolegovi Carbolovi, že děti neuvidí ty cyklisty, kteří měli jedno pivo, jenom na té stezce. Ty děti je vidí na předzahrádkách, ty děti je vidí doma, když si táta dá, nebo máma si dá pivo. To není tím, že bychom je to učili. Ony to vidí. Ony už odmalička vidí, že pivo patří k českému národu.

Takže pojďme udělat převratnou věc. Pojďme vymýtit pivo z našeho hospodářství, zakažme pivo – to by bylo asi nejlepší. Udělejme tvrdou regulaci – v Americe to zkusili svého času – a zakažme veškerý alkohol. A já bych doporučoval rovnou zakázat i ty cigarety, doutníky a všechno ostatní. Pojďme ten život nasměrovat těm lidem, o což se tady zdárně snažíme už mnoho, mnoho let... A mám dojem, že se nám to hodně daří v různých oblastech života. Ale uvědomme si, že člověk je přece bytost svérázná, která snad také má svůj rozum a mohla by konat ne podle toho, jak je jí nařizováno, ale jak ona sama uváží, aniž by sebe poškozovala, nebo poškozovala ty druhé.

My tady mluvíme o alkoholu. Za volantem, na kole, ale to je na běžkách, to je na kanoi, to je na inlinech, to je na kolečkových lyžích, to je na snowboardu, to je na sjezdových lyžích. To jsou ta různá hejbátka, ty segwaye, nebo jak se to jmenuje, ty mrchy, takže tady o tom o všem mluvíme. Teď tedy řešíme kola.

Já už jsem tady uváděl v minulosti – žijí na hranicích, skoro 50 metrů od té hranice – a v Německu přijedou cyklisté, tam si dají pivo, úplně legálně, přejedou tu hranici, přijedou na Boží Dar těch 500 metrů tam, a oni si to asi ani neuvědomují, že v České republice těch 0,5 promile je možných. Funguje to tam.

Nemám – já nevím, z čeho funguje ta statistika úrazů na kole pod vlivem alkoholu – my máme Horskou službu, která funguje zejména v zimě, nebo takto byla kdysi dávno konstituována. Ale dneska už funguje celoročně a úrazy v létě jsou úplně na stejné úrovni, myslím v rozsahu i v jejich vážnosti, úplně stejně jako v zimě. A já se vás ptám, zakážeme prášky? Víte, co lidí do sebe nacpe různých prášků? Proti alergii například. A tam si přečtete v návodu, že byste neměli řídit. Ale tam není napsáno, že tam je zakázáno řídit. V tom návodu je napsáno – já jsem alergik, tak o tom můžu mluvit, jsem alergikem 40 let, takže znám ty návody a vím, co tam je. Ale tím pádem bych neměl jet ani na tom kole. Ale to jsou prášky, u kterých to je jasně dané. Je to něco nepřirozeného, co přichází do našeho těla. Pivo je nepřirozené, prášky jsou nepřirozené. Ale jak my víme, že si někdo nedá třeba čmouda marušky? A taky jede na kole.

Já tedy jsem zatím neviděl policisty u nás na stezce, ani – co se týká toho alkoholu – že by měřili, nebo to nějak postihovali, ale ani u té marušky a u jiných drog. To se jich konkrétně na Božím Daru několik zatklo, ale to už byli takoví ti hodně zfetovaní, kteří jeli autem ne zcela rovně a nebo rovnou nabourali. Ale stejně jim to nezakážete. Oni to stejně někde budou dělat. Stejně ten stát se snaží, a ono se to nedaří.

Přijedou Holanďané, no tak to je jejich Mekka, víte, jak to je v Holandsku. Pro nás největším problémem je dneska holandská omladina. Ale oni nejezdí na kole. Oni ho k tomu ani nepotřebují, aby se zfetovali. Takže tyhle zákazy, už to tady bylo řečeno předřečníky, které my pořád vymýšlíme a myslíme si, že to uděláme lépe a pak to budeme postihovat. A nejlepší by bylo, kdybychom zavedli trest smrti. A znovu, ty lidi, když do zopakuje potřetí, tak běž tady z tohoto světa. Od toho tady přece nejsme. Neblázněme. Vraťme se na zem, máme normální selský rozum a byrokracii tohoto státu ještě víc nezatěžujme. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore, a slovo má nyní pan senátor Jaroslav Malý.

Senátor Jaroslav Malý:  Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři.

Jsem sedmým diskutujícím k tomuto tématu, je zřejmé, že alkohol všichni známe a že každý se k němu nějakým způsobem rozumně vyjádří. Všechny ty příspěvky byly rozumné a já je tady nebudu opakovat.

Já jsem ten zákon, nebo ten návrh nechtěl podpořit, protože mně připadal takový populistický, prostě – jak tady bylo řečeno – pustíme opilce na silnice. Opilce nemám rád. A z titulu svého povolání je s nimi problém a není to správné. Ale zase z titulu svého povolání vím, že alkohol lze samozřejmě prokázat, chromatograficky lze prokázat jakékoliv množství, ale klasickou Widmarkovou metodou, kterou dělá soudní lékařství, je hodnota do 0,3 naprosto nezjistitelná a tedy nepotrestatelná. Já jsem také cyklista. Abych se přiznal, tak jsem zahájil o víkendu sezonu. Mám několik úrazů, několik zlomených žeber a rukou z cyklistiky, zatím bez alkoholu. A nejde tedy o motoristy, jde pouze o cyklisty v tom návrhu, samozřejmě by 2. čtení tyto věci vyčistilo.

Já nakonec budu hlasovat pro propuštění tohoto návrhu do 2. čtení. Chtěl bych říci, že nemám v sobě toleranci vůči opilcům a alkoholikům. To v žádném případě. Ale jezdím lyžovat do Rakouska s rodinou, do Zell am See a na Kaprun, a v okamžiku, kdy přejedu hranice, tak jsem jiným občanem, přestože jsem pořád v Evropské unii. Zatímco u nás nemůžu použít ani kapku alkoholu, tak v Rakousku – teď prosím, prostřednictvím paní předsedající – kolega Kantor je pořád senátorem Kantorem v Olomouci, stejně jako v Linci, a platí tam pro něj jiná pravidla než v Olomouci.

Takže já bych byl z tohoto důvodu pro mírnou toleranci, pro zachování bezpečnostních kautel a kritérií. A myslím si, že je to skutečně o tom, jak hovořili moji předřečníci, o odpovědnosti těch lidí. Není to o tom, že by Češi byli takoví, že když si dají jednu skleničku, že si dají šest dalších. To opilec v každém případě udělá. To udělá opilec, ale ne řádný občan České republiky a Evropské unie. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, slovo má nyní pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Chtěl bych podpořit propuštění do 2. čtení tohoto, podle mého názoru, rozumným způsobem upraveného zákona. Chci potvrdit to, co tady říkal kolega přede mnou. Jestliže tato tolerance je v okolních zemích, například v Rakousku, tak není rozumné tady vyžadovat nulovou toleranci, protože stejně ty lidi to dodržovat nebudou. Můj konkrétní případ s Rakouskem po revoluci. My jsme nakupovali v Rakousku plemenný materiál do šlechtění, konkrétně Pietrainy. A když jsme se domluvili a druhý den ráno jsme odjížděli a pozvali nás na snídani, tak tam čekal panák. Já jsem řídil tehdy, já jsem říkal: „Jak můžeme pít panáka, vždyť pojedem?“ A tam to bylo úplně normální.

Pokud se týká cyklistů, cyklostezek, vína, tak já si třeba nemyslím, že nic na světě není černobílé. Ani nulová tolerance není správná, ani tři čtyři promile alkoholu, tady tohoto snížení na půl promile si myslím, že je rozumné. A pokud zažijete tady hromadu nás, kteří tomu rozumí, třeba akce na jižní Moravě, na Slovácku, všude možně jinde, to víno je ušlechtilý nápoj.

Je třeba si přečíst profesora Milana Šamánka. Je to noblesní starý pán, slavný dětský kardiochirurg, který celý život věnoval studiu vlivu alkoholu na lidský organismus. Nebyl sám. A první knížku, kterou jsem přečetl, byla Pít či nepít? Další byla Vínem ku zdraví... Tak si myslím, že není rozumné tomu úplně bránit, protože na jižní Moravě při těchto akcích, ti lidé určitě tam... mimo to je tam přátelství, jsou to vynikající věci. Teď zrovna se otevírá sezóna. Znovín, Valtické vinné trhy atd. Takže myslím si, že lidé se budou chovat zodpovědně tehdy, když budou mít tu možnost. Protože oni stejně to víno pijí. A pokud se týká stezek tady v Praze, divím se mnohdy, když jezdím autem tady často – dost dlouho jezdím v Praze – že cyklostezky tam vůbec jsou, protože jsou nebezpečné samy od sebe. Sám bych tam sám s kolem nejel. A je úplně jedno, jestli má v sobě nula piv, nebo jedno pivo, nebo půl piva. Jsou místa, kde cyklostezky jsou nebezpečné - a nemají vůbec být. Ale protože na to byly jistě velké dotace, protože na to byly jistě velké programy; mluvím o cyklostezkách na silnicích tady v Praze, nebo co to je?

Čili podpořím tady ten zákon. Myslím si, že diskuse je rozumná a žádám vás o totéž. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Ladislav Kos.

Senátor Ladislav Kos:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Omlouvám se, že jsem se také nechal vyprovokovat, ale jak tady už někdo říkal, každý máme svou zkušenost a chceme ji nějakým způsobem prezentovat. Jsem speciální cyklista. Věnuji se silniční cyklistice. Mám najeto několik desítek tisíc kilometrů. A samozřejmě mám za sebou i několik úrazů. A musím říct, že většinu úrazů jsem si zavinil sám tím, že jsem v tom okamžiku nevěnoval stoprocentně pozornost tomu kolu, ale nechal jsem se vyrušit něčím jiným, nebo jsem byl překvapen nějakou událostí, která kolem mě nastala.

A právě proto si myslím, že dávka alkoholu, ať je to jedno promile od 0,8, 0,5; o 0,3 bych samozřejmě pochyboval, tak má vliv na to, že člověk nemá úplnou pozornost, není tak koncentrovaný v řízení a může nastat konflikt s okolím. Co se týče toho návrhu zákona, mě tam velice se nelíbí komunikace III. třídy, protože ze své zkušenosti tady v blízkém okolí Prahy je mnoho silnic III. třídy pro jízdu na kole mnohem nebezpečnějších, než třeba jízda po magistrále, takže tam jde skutečně o život. Jsou silnice kolem Říčan III. třídy, kde je silná kamionová doprava třeba, takže tam člověk musí věnovat jízdě 150% pozornost. Stejně tak padly tady už cyklostezky. Mám v oblibě takový krátký výlet. Když se chci nadýchat vzduchu z Jižního Města na Zbraslav a zpátky, a na Zbraslavi končí – nebo teď už nekončí, pokračuje do Vraného - stezka z Braníka, jak tady říkala kolegyně Chmelová, maminky, kočárky, psi, bruslaři, je to taková změť. Sám se tam neodvážím jet. Všechno tam probíhá, je tam mnoho náleven na Zbraslavi. Probíhá tam takový happening s pivními půllitry a jestliže se nějakým způsobem povolí ta hranice alkoholu na kolo, tak si dovedu představit, že happening a celé nebezpečí, které z toho hrozí, bude mnohem větší.

Můj názor je ten, ať si každý na kole pije, jak chce na svoji vlastní zodpovědnost, nicméně jsem proti tomu, aby se uzákoňovala nějaká hranice tolerance, protože si myslím, že na kole je normální jezdit bez alkoholu. Proto budu hlasovat pro zamítnutí.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Zdeněk Papoušek. (Smích... Senátor přijíždí...) Přijíždí, ano, pan senátor. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Chtěl jsem vám ukázat, toto je řešení. Už to mám vyřešeno. Také je to kolo. Je to dokonce jedno kolo a dosahuje to rychlosti 22 km/h, dojedete až 35 km a přátelé, platí pro to pravidla, jako pro chodce. Když se dočte na internetu, tak platí pro to pravidla, jako pro chodce. Můžete tím jezdit po chodnících, po silnici a policajti ještě skoro jako salutují a vůbec jako nic neřeší. Nějak jsem neměl problém, takže jenom takhle bych chtěl říct, že toto je řešení. Jenom doufám, že na tom nebude jezdit moc lidí, protože když na tom začne jezdit moc lidí, tak začne regulace a budu ztracený. Takže to jsem chtěl jenom říct, a jinak podporuji, aby ten návrh zákona prošel do druhého kola. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, i za názornou pomůcku. Nyní se o slovo hlásí pan senátor Leopold Sulovský. Pěšky, koukám...

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Tuto problematiku jsem zpravodajoval 27. 4. 2016, kdy jsme odsouhlasili 0,8. Dobře, dnes je na stole 0,5. Bylo tady řečeno, že od té doby za dva roky se mnoho změnilo. Mnoho se změnilo, ano, přibyla kola, přibyly cyklostezky také. Možná je víc cyklostezek než kol.

Osobně bych se tedy přimlouval pro propuštění do dalšího čtení. Z jednoho důvodu. Mysleli jsme to tehdá, tak jsem to aspoň já chápal, že to je spíše zohlednění slušných, kteří si to jedno pivo nedají, protože je to zakázáno a mnoho lidí ctí zákaz, tak si to nedá. Ti ostatní si to dají. Jestli tu budeme polemizovat o procentech, nebo nebudeme. Ale pro ty slušné to jedno pivo, když on posedí a po té hodině je půlka piva stejně pryč, když za tu hodinu na to kolo sedne a jede dál, tak jsme to mysleli jakože pro ty slušné, že legalizace, prostě jedno pivo podle mého mínění a mínění i třeba i některých odborníků s člověkem na kole nemůže nic udělat. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Zatím poslední, kdo se hlásí do obecné rozpravy, je pan senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Jsem se podíval skutečně do statistiky a v roce 2016 bylo 98 864 nehod, z čehož pod vlivem alkoholu 4 373. Z toho vyplývá, že 96,6 nehod zavinili lidi střízliví. Budu hlasovat pro.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. A dále se hlásí do obecné rozpravy paní senátorka Anna Hubáčková.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré poledne, doufám, že budu mít poslední slovo - jako žena a jako senátorka z obvodu, kde se asi nejvíc pije. Máme určitě nejvíc vinných sklípků. Přesto tento zákon nepodpořím.

Nepodporovala jsem ho ani ve volební kampani, když jsem na to byla moc dotazovaná a kdy samozřejmě hodně kolegů, kolegyň, vinařů, vinařek apelovalo, ale v tomto předloženém návrhu komunikace III. třídy, to je hodně velký problém. Takže v tomto znění nemohu podpořit. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu uzavírám. A tedy, pane navrhovateli, prosím, máte prostor se vyjádřit.

Senátor Jiří Vosecký:  Poděkoval bych za slovo. Předně vždycky senátní návrhy se přepouští do výborů, aby se ve výborech diskutovaly a dopracovaly, to je běžná praxe, takže bych prosil o tuto běžnou praxi. A pak, aniž bych to čekal, tak tady ta diskuse k alkoholu otevřela zase problém, který je. V Praze to není možno, tak to zakážeme v celé ČR, a pak se divíme, že ČR a Praha to jsou dva jiné světy. To není normální. Praha a ČR to je jeden stát a mělo by se to dělat všechno tak, aby to nějak vyhovovalo jak pro Prahu, případně i pro venkov. Ale ne, že to v Praze není možno, tak to zakážeme i na venkově. To přeci není normální. A jestliže v Praze se vytvořily cyklostezky, které nemají smysl, které neodpovídají parametrům, tak Praha má k tomu možnosti, protože Praha zároveň jako město je krajský úřad, tak si to může sama jaksi regulovat. Takže to je věc, ať si to Praha udělá vnitřně a vyřeší si to sama a netahá problémy pražské do zákonů, které pak mají dopad na celou ČR. To považuji za špatné. Pak asi bych všem přítomným chtěl poradit. A ono to funguje. Podotýkám, že nejsem abstinent, ale piji výjimečně, a někdy si dám pivo, někdy si dám víno, radši mám víno, ale doktoři povídají, na výboru se povídá, tak jsem si to prostě zkusil. A dal jsem si jedno pivo, viděl jsem, že je kontrola, přijel jsem tam, dali mi dýchnout. Pil jste? Já říkám: Nepil. Seberte se a jeďte dál. Vrátil jsem se a říkám: A co by se stalo – a to jsem šel pěšky – kdybych řekl, že jsem pil? Tak vám sebereme papíry. A já říkám: Tak to chcete říct, že když jsem slušný a řeknu pravdu, tak mě potrestáte, a když budu lhát, tak se mi nic nestane? A policajti říkali: Ano, takto je to napsáno. Když nám budete lhát a řeknete, že jste nepil a my budeme na tom obědě, kde vy jste si dal pivo, ale my nejsme v akci, tak musíme respektovat, co jste řekl. Ale bavme se, že je to restrikce. Chtějme a nuťme lidi, aby byli zodpovědní. Veďme je k odpovědnosti. Tím, že řekneme: Ano, je možno 0,5 a pak budou sankce, což je možné, tak je nutíme k odpovědnosti. Ale restrikcí jsme nikdy nenaučili lidi, aby se chovali zodpovědně. A co chceme? Chceme, aby se lidé chovali zodpovědně, uvážlivě apod. A pak si řekněme: Pije se u nás méně než v Polsku? Já nevím. Řekl bych, že když tam jedu, tak víc. A Poláci podle mě mají 0,8. Pije se u nás víc než v Rakousku? Nevím. Řekl bych, že stejně. A oni na kolech mají dokonce 1,6 nebo 1,8, což mě úplně překvapilo. Pije se u nás méně než v Německu? Nepije. A mají 0,5. A chovají se ti lidé jinak? Chovají. Protože se vedou k zodpovědnosti. Restrikcí nikdy nedonutíte lidi, aby se chovali zodpovědně. Bavme se o tom, že potřebujeme, aby se celá ČR, celý český národ choval zodpovědně. Dejme prostor a začněme trošku přemýšlet do budoucna, co to s lidmi udělá, na tomto si to zkusme. A prosím o přepuštění do dalšího jednání do výboru pro sociální věci a zdravotnictví. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji za skupinu navrhovatelů, panu senátoru Voseckému a nyní prosím pana zpravodaje pro první čtení, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. V diskusi vystoupilo celkem 14 senátorek a senátorů. Skóre pro podporu a nepodporu je 9:5, takže uvidíme, až dopadne hlasování. Je tady návrh na zamítnutí. Pokud by neprošel tento návrh, budeme hlasovat o propuštění do druhého čtení a přikázání výborům.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak to je. A já, než budeme hlasovat, než vás svolám, tak si vás dovolím odhlásit. Vyndejte si své hlasovací karty a svolám vás.

V průběhu rozpravy byl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. A o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Zamítnuto. Návrh nebyl přijat. Pro se vyslovilo 17, proti 30, takže návrh nebyl přijat.

Přistoupíme k přikázání. Přikázání. Teď jsme přikázáni, je to první čtení.

Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Dále, aby návrh zákona projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Máte ještě nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Takže budeme hlasovat. Už bez znělky. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE.

Schváleno. Návrh byl přijat. Pro 53, proti 5, kvorum 32. Ukončuji jednání tohoto bodu.

Nyní následuje polední pauza, protože máme na odpolední program pevně stanovené body.

Ve 14.00 hodin začne tedy odpolední část naší schůze.

(Jednání přerušeno v 12.37 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.59 hodin.)

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  (Poznámky předsedajícího před zahájením odpolední části jednání pléna: Tak se zaregistrujte, a jedeme... Kdo tu není, má smůlu... Tak jste si stěžovali, že tady paní ministryně není... Paní ministryně čeká, a vy tady nejste! Naposledy... Opakovaně je spuštěna znělka. Kolik je nás potřeba? 27. Tak ještě tři... Už máme 25, ještě dva, a je to doma...)

Takže budeme projednávat bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje zákon č. 76/1976 Sb., o ražbě československých dukátů

Tisk č. 257

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 257. Vítám paní ministryni financí Alenu Schillerovou a prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Dopoledne se vám po ní stýskalo, tak ji tady máte a nejste tady.

Dobrý den, paní ministryně, vítejte v Senátu. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o České národní bance, a zákon o oběhu bankovek a mincí, který byl připraven ve společné kompetenci ministerstva financí a České národní banky.

Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je umožnit České národní bance vydávat pamětní bankovky a obchodní mince, tzv. české dukáty. Česká národní banka by tuto novou pravomoc ráda využila u příležitosti 100. výročí československé měny v roce 2019.

Dovolte mi uvést, že pamětní bankovky jsou vydávány řadou emisních bank, jsou vyhledávaným sběratelským artiklem a vhodným prostředkem k připomenutí některých zvláště významných výročí.

Emise obchodních mincí pak představuje pokračování více než století trvající tradice vydávání obchodních mincí na našem území. Obchodní mince se od pamětních mincí liší zejména v tom, že se nejedná o zákonné peníze a nemají nominální hodnotu. Jsou vydávány jako jeden český dukát nebo jeho násobek. Lze očekávat, že emise obchodních mincí bude vítána především ze strany odborné numismatické obce i širší veřejnosti jako investice svého druhu.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Tento zákon byl připraven ve společné kompetenci ministerstva financí a České národní banky. Dívám se, jestli je tady pan guvernér, nevidím ho, protože chtěl vystoupit, takže tím pádem v tuto chvíli skončím. Ale pan guvernér právě přichází. Jestli vás mohu požádat o to, aby mě nyní doplnil pan guvernér České národní banky. Děkuji, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

A my budeme po znělce hlasovat, zda může promluvit guvernér České národní banky.

Aktuálně je v sále přítomno 42 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 22.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, a kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 21 ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 se pro vyslovilo 38 senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Pane guvernére, vítám vás na půdě Senátu a máte slovo. Doufejme, že to bude vždy jenom při takovýchto milých příležitostech a ne při jiných, které nás v budoucnu čekají.

Jiří Rusnok:  Vážený pane místopředsedo, v to doufám i já, že budeme mít čest jen při těchto hezkých příležitostech.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chci poděkovat za možnost zde vystoupit. A jenom velmi stručně doplním to, co už řekla paní ministryně k této malé novele zákona o České národní bance. My ji pracovně nazýváme numismatická, protože v podstatě jde jenom o tyto záležitosti.

Jak již bylo řečeno, navrhuje se, aby centrální banka dostala novou pravomoc v oblasti emise bankovek a mincí. Jednak se jedná o oprávnění vydávat pamětní bankovky. Režim takových bankovek je analogický jako u režimu pamětních mincí, které již Česká národní banka řadu let vydává. V praxi pokud jde o naše záměry pamětní bankovky nebudeme rozhodně vydávat tak často, jako vydáváme pamětní mince. Jde nám o to mít tuto možnost využít u mimořádných příležitostí, a jedna nás velice brzy čeká, protože, jak asi víte, příští rok oslavíme a připomeneme si 100. výročí naší národní měny, československé, resp. české koruny.

Na tuto příležitost jsme připravili nebo připravujeme právě možnost, už konkrétní projekt, kdy bychom rádi vydali pamětní emisi stokorunové bankovky. Tato bankovka se bude lišit od běžné bankovky, mohu prozradit, že na ní bude Alois Rašín, a bude mít pochopitelně trochu jinou velikost a všechny parametry budou jiné, než běžné bankovky. Měla by mít, pokud schválíte tento zákon, status pamětní bankovky a předpokládáme, že laická, ale zejména odborná veřejnost bude k ní přistupovat jako o numismatické hodnotě.

Dále tento zákon přináší oprávnění vydávat tzv. obchodní mince. Tady bych doplnil, že emise obchodních mincí bude také, předpokládám, vítána ze strany numismatické obce, jak veřejnosti, tak laické veřejnosti. Tady dojde současně ke zrušení jednoho platného, ale v praxi již neaplikovatelného zákona z doby socialistické federace.

A ještě mi dovolte krátce reagovat na debatu, která proběhla v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Chtěl bych se zmínit k rozdílu mezi obchodními mincemi, které jsou vydávány jako české dukáty, které bude moci v případě přijetí tohoto zákona vydávat jen Česká národní banka, a mezi medailovými ražbami, které také často používají označení dukát a které už dnes vydávají soukromé subjekty. Rozdíl spočívá v tom, že dukáty vydávané Českou národní bankou po této novele zákona budou mít status obchodní mince, kdežto ražby soukromých subjektů, byť v tradičních dukátových parametrech, jsou vždycky pouze medailemi. Mince a medaile je rozdíl, a i když někteří to jistě pro obchodní účely nazývají mincemi, tak to mince nejsou.

Mince nepodléhají puncování podle puncovních předpisů, medaile ovšem ano. Dukáty, jako obchodní mince, bude moci vydávat jen ČNB. Soukromý subjekt nikdy nemohl vydávat mince, a nebude tak moci činit ani po této novele.

Znovu zdůrazňuji, že předkládaná novela nic nemění na oprávnění soukromých subjektů vydávat medailové, byť nazývané dukátové, ražby. Pouze samozřejmě budou muset dbát na jejich nezaměnitelnost s obchodními mincemi ČNB. Tady bych připomněl, že poslední emise dukátů – jakožto obchodních mincí vydaná centrální bankou – se uskutečnila v letech 1978 – 1982.

Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, děkuji vám za možnost zde vystoupit a věřím ve schválení této drobné novely. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane guvernére. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jenž vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 257/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, vše již tady bylo řečeno. Já bych jenom doplnil, že 3. čtení ve sněmovně, v Dolní komoře, proběhlo 21. března 2018 na 7. schůzi. Sněmovna v závěrečném hlasování s návrhem zákona vyslovila souhlas, když se pro něj ze 152 přítomných vyslovilo 147 poslanců a nikdo nebyl proti.

Dovolte mi tedy, abych vás seznámil se 184. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 21. schůze, konané dne 17. dubna 2018, k uvedenému návrhu zákona.

Po úvodním slovu zástupce navrhovatele Ondřeje Landy, náměstka ministryně financí ČR a Vojtěcha Bendy, člena Bankovní rady ČNB, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou;

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada;

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Padl jediný návrh z výboru, to je návrh schválit. Ptám se paní ministryně, zda se chce vyjádřit? To jsem předpokládal, ani pan zpravodaj, a budeme tedy po znělce hlasovat o návrhu schválit.

V sále je aktuálně přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 27. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 22 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Paní ministryně zůstává.

A my přistupujeme k projednání

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 258

Senátní tisk č. 258. Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh novely daňového řádu a některých souvisejících zákonů, jejichž předmětem je řešení aktuálních otázek, které se týkají poskytování informací správci daně. Dané téma proto zahrnuje jednak transpozici takzvané směrnice DAC 5, neboli novely evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, ale také tematicky navazující revizi stávajícího ustanovení daňového řádu, který upravuje poskytování informací ze strany bank a dalších finančních institucí.

Změna směrnice DAC 5 požaduje zajistit správcům daně přístup k vybraným údajům, které dnes o klientech a obchodních transakcích shromažďují banky a jiné finanční instituce, a řada dalších ekonomických subjektů v rámci boje proti praní špinavých peněz. S ohledem na to, že vnitrostátní správa daní není evropským právem harmonizována, tak soustředí se směrnice pouze na oblast mezinárodní spolupráce při správě daní. Otázku využití správního mechanismu pro vnitrostátní účely tak ponechává na jednotlivých členských státech.

Předložený návrh proto předpokládá získávání a využití zmíněných údajů též v rámci tuzemské správy daní. Důvodem je snaha nečinit v otázce přístupu k informacím potřebným pro zamezení daňovým únikům rozdílu mezi tuzemským a zahraničním správcem daně. Takový přístup, pro vaši informaci, zvolili i další členské státy, které už v tuto chvíli mají transponováno. To znamená, ty, které už transponovaly směrnici, tak zvolily tuto cestu. Jinak je ještě řada zemí, které to nestihly.

V rámci provedeného mezinárodního srovnání jsme tedy nenarazili na úpravu, která by možnost získávat informace omezovala pouze pro účely mezinárodní spolupráce. Návrh nezakládá správcům daně žádné nové kontrolní kompetence a nestaví je do pozice orgánu, které by měly řešit problematiku boje proti praní špinavých peněz. To jim samozřejmě ani nepřísluší. Přístup k drtivé většině údajů, kterých se návrh týká, má správce daně už za současné legislativy. Navrženou změnu je tak možno vnímat spíše jako doplněk stávajících pravomocí.

Nadále bude platit, že správce daně může získávat pouze ty údaje, které si nemůže opatřit sám z evidencí a registrů, do kterých má přístup. Typicky centrální evidence účtů, nebo od jiných orgánů veřejné moci. Tedy i s jimi vedených registrů a evidencí. Navíc může požadovat pouze údaje potřebné pro správu daní, jimiž povinné osoby reálně disponují. Údaje budou poskytovány na vyžádání správce daně, nikoliv tedy ve formě automatické oznamovací povinnosti. Nikdo tak nebude nucen shromažďovat o svých klientech cokoliv nad rámec současných povinností.

Obzvláště diskutovaným tématem je dopad návrhu zákona na příslušníky profesí, které se mj. podílejí na poskytování právní pomoci, tedy na advokáty, daňové poradce, notáře, auditory a soudní exekutory. Také na tyto osoby se směrnice DAC 5 vztahuje a nelze je tedy z návrhu zákona vyloučit. Dopad směrnice je však omezen pouze na činnost těchto osob, která nemá charakter právní pomoci. Tedy pouze na případy, kdy uvedené osoby jednají primárně v rámci obchodní činnosti, obdobně jako jiné subjekty. Návrh zákona navíc v případě těchto profesí nerozšířil dopad směrnice DAC 5 na oblast tuzemské správy daní a omezil se tedy pouze na nezbytné naplnění požadavků evropské legislativy.

Zároveň byl v rámci legislativního procesu v Poslanecké sněmovně přijat pozměňovací návrh, který doplnil systém pojistek, které přispívají k eliminaci některých obav ohledně možného zneužití navrhovaných pravomocí správně daně. Jedná se tak především o zúžení komunikačních kanálů ve vztahu k advokátům a dalším právním profesím na principu takzvaného úzkého hrdla. To znamená, že tím by s ohledem na využití poskytnutých údajů pouze pro mezinárodní spolupráci měl být takzvaný ústřední kontaktní orgán, který bude vlastně k tomuto účelu sloužit. Tímto orgánem je Generální finanční ředitelství. A na straně profesních komor potom příslušné orgány komory. To znamená, nebude to cílit, nebudou si tyto informace vyžadovat jednotliví správci daně vůči jednotlivým např. advokátům, ale bude se to vyměňovat na centrální úrovni.

Vliv návrhu zákona na uvedené profese je tedy velmi omezený a nemůže vést k ohrožení ústavou garantovaného práva na právní pomoc. Děkuji za pozornost..

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, usnesení máte jako senátní tisk č. 258/2, zpravodajem výboru byl určen senátor Jiří Burian. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 258/1, zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Štohl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážená kolegyně, kolegové.

Začnu tím, co už tady zaznělo. Jedná se o transpozici evropské směrnice DAC 5, který by se měl týkat mezinárodní spolupráce při správě daní. Potud si myslím, že není vůbec žádný problém. Zdůvodnění je boj proti praní špinavých peněz, aby nebyly legalizovány výnosy z trestné činnosti atd. Což tady paní ministryně i trochu naznačila, zda se to bude týkat, nebo nebude týkat tuzemské spolupráce při správě daní, to neřeší směrnice DAC 5, ale je to v pravomoci každého státu. A právě tady vznikl docela velký mediální ohlas, když se to projednávalo v Poslanecké sněmovně. Protože předkladatel v původním znění zvažoval, že se to bude týkat právě i té tuzemské správy daní.

Samozřejmě ozvaly se poměrně hodně profesní komory – Komora advokátů, auditorů, daňových poradců apod., že tím by bylo ohroženo poměrně riziko mlčenlivosti atd. Takže potom, když vezmeme ten legislativní vývoj, tak v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně opravdu se nakonec shodlo v tom, že se to bude týkat pouze spolupráce při mezinárodní správě daní, nikoliv tuzemské.

Komunikoval jsem to poměrně hodně s profesními komorami. A ty v podstatě říkají, že to znění, které je postoupené z Poslanecké sněmovny k nám do Senátu, je pro ně akceptovatelné. Je to mj. i to, co tady paní ministryně řekla, že sněmovna ještě posílila ochranu advokátů, daňových poradců atd., že se informace nebudou vybírat od každého správce daně, ale přes ústřední orgán, to znamená Generální finanční ředitelství apod. Že se to nebude týkat konkrétního daňového poradce nebo advokáta, ale přes tu profesní komoru a tak dál. Takže si myslím, že opravdu tohle znění, které nám je teď postoupeno, že je pro profesní komory v pořádku.

Možná ještě jedna taková věc, která zazněla v Poslanecké sněmovně. Možná jste to zaregistrovali, tam byl poslanecký návrh poslance pana Jakuba Michálka, tuším, který navrhoval, že pokud by byly nějaké informace, které by naznačovaly, že daňový subjekt by neodvedl daňovou povinnost ve výši půl milionu korun a výše, takže zase by tam správa daní měla možnost získávat další a další informace.

Takže ten zákon, pozměňovací návrh neprošel, takže si myslím, že můžeme říci, že se současné znění nijak nemění na situaci týkající se, opakuji, daňových poradců, advokátů, auditorů apod. Proto hospodářský výbor jednohlasně navrhl postoupit, nebo schválit toto znění – a já jen přečtu usnesení výboru. „Po úvodním slovu zástupce navrhovatele Zdeňka Hrdličky, zastupujícího náměstka ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou; za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Pavla Štohla. A za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.“ Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru senátor Jiří Burian? Ano, vidím ho přicházet, takže přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, kolegyně, paní ministryně.

Senátním tiskem č. 258 se ústavně-právní výbor zabýval na své 19. schůzi dne 18. dubna tohoto roku a přijal 110. usnesení, které v bodě 1 doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. V bodě 2 určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu mě. A za 3. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Pozměňovací návrhy jsou přílohou přijatého usnesení, které jsme všichni obdrželi. Předkladatelem těchto pozměňovacích návrhů je pan senátor Nenutil, který je z dnešního jednání omluven a požádal mě o dovysvětlení pozměňovacích návrhů přijatých ústavněprávním výborem. Takže krátce.

Sněmovna se vedle řady úprav zastala členů profesních komor – advokátů, notářů, daňových poradců a dalších – co do jejich zákonné povinnosti mlčenlivosti, a uložila jim povinnost poskytovat údaje o identifikaci a kontrole klientů výlučně ústředním kontaktním orgánům. To je Generálnímu finančnímu ředitelství a Generálnímu ředitelství cel, a to pouze v případech mezinárodní spolupráce při správě daní. To už tady koneckonců bylo řečeno.

Tato úprava se však už nedotkla druhého okruhu povinných osob, poskytovatelů platebních služeb, kteří by tak byli povinni poskytovat údaje o identifikaci a kontrole obecně či extenzivně chápanému správci daně, tedy např. i orgánům územní samosprávy. Ústavně-právní výbor Senátu přijatými pozměňovacími návrhy tak implicitně vyrovnává podmínky pro všechny povinné osoby, tedy vyrovnává podmínky i pro poskytovatele platebních služeb, kteří budou povinni poskytovat kontrolní poznatky ohledně svých klientů pouze prostřednictvím Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel v případě mezinárodní spolupráce při správě daní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím.

Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí předseda klubu ODS Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já děkuji paní ministryni, že mezi nás přijela, a pokusím se vyslovit některé pochybnosti, které se týkají toho návrhu zákona a zároveň i našeho soukromí, respektive nebezpečí toho, že některé citlivé údaje by díky tomuto zákonu mohly být známé širšímu okruhu osob a institucí, než je nezbytně nutné.

Na úvod připomenu, že paní ministryně říkala, že norma, kterou máme před sebou, je jednak transpozicí směrnice Rady DAC 5 a zároveň, že je ještě také normou, která zavádí do našeho právního řádu další oprávnění pro správce daně, která mají sloužit k využití pro vnitrosprávní, nebo vnitrostátní, pardon, správu daní.

Já tady řeknu k tomu dvě věci. Ta první – a předpokládám, že paní ministryně ještě v průběhu rozpravy odpoví, je, že ta transpoziční lhůta uplynula 31. 12. 2017. To znamená před 3,5 měsíci.

A protože paní ministryně, ať v roli ministryně nebo náměstkyně, má poměrně už delší historii svého působení na ministerstvu financí, tak se ptám, proč nyní, téměř 4 měsíce po uplynutí transpoziční lhůty, tady předkládá návrh zákona, který tu transpozici naplňuje. A zároveň, jak je špatným zvykem většiny ministerstev přidává další věci, aby nebylo jasné, co je transpozicí a co transpozicí není.

Znovu opakuji – a je to často i požadavek kolegyň a kolegů – že by bylo správné a férové, pokud bychom transpozici směrnic dělali jako čisté transpozice. To znamená, abychom k tomu nepřidávali další věci, které chceme v zákonu změnit, neboť by to velmi zpřehlednilo náš právní řád a zpřehlednilo možnost projednávat transparentně ten návrh zákona tak, aby bylo zřejmé, že plníme skutečně jenom to, co jsme povinni naplnit z hlediska přijetí té směrnice.

Tady se tak evidentně nestalo. A má to ty důsledky, že např. byla živá debata s přijetím jednoho pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně a začala debata v Senátu.

Takže ten můj první dotaz je, proč zase čtyřměsíční zpoždění, když jste to, lidově řečeno, paní ministryně, bývalá náměstkyně, celou dobu měli v rukách.

Teď k té věci, která se děje a která nějakým způsobem byla popsána. To je ta druhá věc. Já jsem tu směrnici možná nečetl dostatečně pozorně, ale já jsem v ní nikde nenalezl, že by ta směrnice vyzývala příslušný stát, který bude tu směrnici transponovat k tomu, aby ještě provedl nějakou další vnitrostátní úpravu správy daní, ve smyslu zjišťování nějakých dalších dodatečných podmínek, respektive zajištění nějakých dalších oprávnění.

Čili ten můj druhý dotaz je, jestli ve směrnici existuje, nebo neexistuje nějaké takové doporučení, které vyzývá národní státy, aby v rámci svých národních kompetencí, ještě v kontextu toho, co jim doporučuje ta směrnice na té mezinárodní úrovni, provedly obdobná opatření na té vnitrostátní úrovni. To znamená, zda doporučení tohoto smyslu, tohoto stylu a v této podobě v té směrnici existuje, anebo zda si to vyvodilo Ministerstvo financí samo, poté, co bylo inspirováno tou směrnicí.

A teď k těm dopadům a k tomu, co říká ta směrnice a co je tam navíc. Ta směrnice, jak jsem to já pochopil, říká jedinou věc - a to je, že je potřeba bojovat proti praní špinavých peněz a bojovat proti financování terorismu. A proto by bylo dobré, kdyby správci daní z jiného státu se mohli přes Generální finanční ředitelství zeptat dotčených takzvaných povinných osob na to, co jim připadá podezřelé a co by mohlo souviset s financováním terorismu, anebo případně s praním špinavých peněz.

A to já považuji za logické. A pokud by takto vypadal ten návrh zákona a byla takhle provedena transpozice, tak bych pro to hlasoval. Zároveň ale v tom původním návrhu zákona bylo toho zákona využito k tomu, že došlo k úpravě vnitrostátní správy těch daní. A to tím způsobem, že tam byla dána možnost správcům daně, aby se nějakým způsobem dotazovali i profesních komor atd. na některé informace, což potom bylo v pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně správně upraveno do podoby, která nám může připadat přijatelná. Ale jak tady říkal už pan kolega zpravodaj Jiří Burian, nestalo se tak v případě peněžních ústavů, bank, pojišťoven, záložen apod. Kde to je dneska tak, že kterýkoliv správce daně – a správcem daně je každý subjekt, který vymáhá nějaký příjem, který jde do veřejného rozpočtu, např. malá obec Horní Dolní, potom může požadovat na té povinné osobě, což je banka, nebo záložna, nebo pojišťovna, údaje o tom člověku, který dle jeho názoru při těch daních a při tom plnění té své povinnosti postupuje nějakým způsobem podezřele.

Nikoliv prosím podezřelé v tom smyslu, že by se muselo jednat jenom o možnost financování terorismu nebo praní špinavých peněz, ale obecně podezřele. Je to takto neurčitě v tom zákonu udělánu. Čili dovedeno ad absurdum – a říkám znovu, že si uvědomuji, že to dovádím ad absurdum, ale pro to přiblížení si myslím, že je dobré uvést extrémní příklad – by se mohlo stát, že malá obec, budu říkat Horní Dolní, se bude ptát na údaje nějaké banky o statkáři, který se nachází v té obci, a bude zjišťovat, jaké vlastní akcie, jaké dělá obchody, kolik má na účtu. A důvodem bude to, že nezaplatil poplatek za psy.

A to je věc, kterou já nemůžu přijmout a považuji ji za naprosto fatální nabourání práva na soukromí a informace o osobách, které nemají být ostatním dostupné. A vzniká tady obrovské nebezpečí zneužívání těchto informací typu, kdy se tady rozjíždí nějaký Facebook B, kdy někdo v nějakém okamžiku bude moci na základě toho, že je správce daně, se ptát na věci, na které se jemu vůbec ptát nepřísluší.

To, co s tím udělal náš ústavněprávní výbor, je sice chvályhodné, pro mě nedostačující – já to potom vyjádřím na konci svého vystoupení – a to je, že alespoň navrhuje ve svém pozměňovacím návrhu, a je jedno, jestli teď bereme pozměňovací návrh, který přijal ústavněprávní výbor, nebo ten pozměňovací návrh, který následně ještě předložil Miroslav Nenutil – ty se liší jenom tím, jak jsou precizně zpracovány. Řekněme, že řekl, že správce daně se může vnitrostátně ptát toho svého poplatníka, té povinné osoby na toho svého poplatníka jedině prostřednictvím Generálního ředitelství.

To znamená, že se musí říct, proč se chce zeptat atd. A tam by mělo dojít k tomu, že Generální finanční ředitelství bude natolik svéprávné, že ty zbytečné dotazy odpálí nazpátek a tím pádem k tomu prolamování té dostupnosti soukromých údajů nebude docházet. To znamená, já se ptám paní ministryně, co vedlo Ministerstvo financí k tomu, že do tohoto zákona zapracovalo proces, který umožňuje v některých okamžicích správci daně, jako je např. malá obec nebo kdokoliv jiný, se ptát na takové věci, které jsem tady jmenoval. A to oprávnění se na to zeptat může spočívat pouze v tom, že někdo nezaplatil poplatek za psa nebo poplatek za popelnici. To opravdu nechápu a nerozumím tomu.

Takovým vedlejším produktem tohoto oprávnění, který není tak nebezpečný, ale také je docela zajímavý, by mohlo být to, že banky, pojišťovny a záložny budou zcela zahlceny dotazy na různé osoby, na různé poplatníky a na údaje o nich, protože se na to budou moci všichni zeptat a všichni toho budou rádi využívat. Nebo i za účelem, aby získali nějaká data, která se potom dají výhodně prodat.

V tomhle případě já vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí nějak s tou transpozicí nespěchalo a předkládá to tady se čtyřměsíčním zpožděním – a já z toho tudíž vyvozuji, že nejsme ničím tlačeni a tudíž by se klidně mohl přijímat ten zákon i s devítiměsíčním zpožděním – navrhuji zamítnutí tohoto zákona. A to z toho důvodu, aby ministerstvo skutečně připravilo čistou transpozici, předložilo to, co já velmi podporuji, a to, co je obsaženo v té směrnici jako její hlavní důvod. A abychom v tuto chvíli zákon neprojednávali a zamítli ho.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já mám dotaz na paní ministryni v té věci, že mnozí máme ne osobní, ale přenesené zkušenosti s únikem informací od různých orgánů státní správy. Od policie, státních zástupců, daňových správců apod.

Jednou se na mě obrátila rozlícená podnikatelka, které jsem se pak dotazem zastal, že když byla vyřizovat na finančním úřadě záležitosti, co jí dají do nákladů a co jí nedají, tak jí na to úřednice řekla: Vy se nezblázníte, když si můžete koupit svetr za 5 000 Kč v Paříži. Tak tady toto dodanit můžete. A pak se tedy zjistilo, že to byla pravda, že si to ta paní nevymyslela, nějak se to řešilo. Mám dotaz na paní ministryni, jakým způsobem probíhá školení správců daně, tzn. jakým způsobem ministerstvo financí své podřízené kontroluje, jakým způsobem má nastaveny kontrolní mechanismy, aby se nestávaly věci, o kterých tady mluvil pan senátor Vystrčil, tzn. v tom smyslu, že se mohou přeprodávat data, jakým způsobem jsou kontrolováni jednotliví pracovníci „ministerstva financí“, tzn. jednotliví správci daně.

Podporuji pozměňovací návrh, který tady nebyl přijat, protože on když se začtete do toho nařízení, nebo spíš do novely už, tak tam je to tak, že pokud povinnou osobou je advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor, bude moci vyžádat tyto údaje a dokumenty pouze ústřední kontrolní orgán. Myslím si, že když to povýšíme, což chápu, že tak je, že je povýšení na tuto úroveň, ale možná mi to vyvraťte, jsem tak pochopil pozměňovací návrh, tak pak si myslím, že řekněme počet chyb úmyslných se může významně zmenšit. To znamená, když to bude u každého subjektu. Jsem přesvědčen, že tolik dotazů, aby byl zahlcen tento orgán, tak počet dotazů tolik velký nebude a přeci jenom tento orgán působí na mě větším respektem i z pohledu žadatelů případných. Takže prosím o zodpovězení dotazů ministryní.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Eliška Wagnerová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Velmi vřele souhlasím s tím, co zde přednesl pan kolega Vystrčil. A ptám se paní ministryně. Ta směrnice je skutečně jednoznačně určena k boji proti praní špinavých peněz a v boji proti terorismu. Což jsou dva objekty, které jsou tak zásadní a tak vysoce nebezpečné, že pochopitelně v boji proti takovýmto fenoménům lze – anebo musíme, byť tedy s nechutí, ale musíme asi – skousnout různá omezení a zásahy do práv. V tomto případě zásah do práva na soukromí. Nemůžeme ale skousnout stejné zásahy, stejné intenzity, když jde tedy „pouze“ o nějaké jiné pochybení nebo pro nějakou kolizi se zákonem. A toto se děje v zákoně. Tady se směšují dva účely. Jedním účelem je tedy ten, který je vyjádřen ve směrnici, kterou jsme měli implementovat, ale druhý účel jste tam přidali vy svévolně, a to se mně hrubě nelíbí! Protože to jsou skutečně dva nesouměřitelné objekty, které nemohou být chráněny stejnými prostředky, resp. prostředky stejné intenzity.

Původně jsem přemýšlela o tom, že budu podporovat pozměňovací návrh, který byl vypracován v ústavně-právním výboru, kterého jsem se nezúčastnila, čili tam jsem se k tomu nemohla vyjadřovat. Ale nyní přece jenom, když se mi to rozleželo v hlavě, tak nebudu podporovat ani ten návrh, ale budu hlasovat pro zamítnutí návrhu zákona, a prosím, ať ministerstvo přepracuje řádně tu implementaci a nesměšuje hrušky s jablky, protože se to nedá. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Láska. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych si ulevil. Projednávání takovéhoto tisku je psychicky náročná záležitost.

Řešíme tu, jak bránit nějakým daňovým podvodům, praní špinavých peněz... A přitom máme premiéra, který je trestně stíhaný dokonce pro podvod... Máme premiéra, který spolupracoval se státní bezpečností... Máme premiéra, který z mého soukromého pohledu právníka podváděl v oblasti daňové s korunovými dluhopisy... Máme premiéra, který likvidoval svoji konkurenci nezákonnými postupy, když byl podnikatel...

A v tomto prostředí já, jako zákonodárce, mám tady projednávat návrh nějakého boje s daněmi, které předkládá ministryně, která je členkou vlády tohoto premiéra! Je to psychicky kromobyčejně náročná záležitost. Takže jsem si potřeboval tímto způsobem ulevit, a nemohu se k tomu postavit jinak, než že též podpořím návrh na zamítnutí zákona.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Nikdo další se nehlásí, takže se táži paní navrhovatelky, zdali se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nepochybně ano. Máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, znovu se pokusím to vzít postupně. Nejdřív reakce na pana prvního zpravodaje, pana senátora Štohla. Hospodářský výbor jednomyslně podpořil návrh, souhlasím, nemám k tomu co říci. Vyjadřoval jste se k pozměňovacímu návrhu pana Michálka. Řeknu to tady, protože budu provádět celou genezi, pokusím se vám vysvětlit, jak ten vývoj šel. A potom si dovolím zareagovat na jednotlivé .... možná už se něčeho dotknu teď v genezi. Když ne, tak samozřejmě všechno postupně, jak jsem si psala, vysvětlím.

Nejdřív, pane senátore Vystrčile, co je a co není transpozice, jednoznačně z té zprávy vyplývá. Jasně tam říkáme, a nikdy jsme netvrdili, že pouze a výhradně transponujeme, a já se pokusím vysvětlit, proč to tak je.

K vašim dotazům, proč máme tři měsíce po transpoziční lhůtě, mě to samozřejmě netěší, ale směrnice byla vydána v prosinci 2016, v lednu 2017 a správně jste řekl, byla jsem náměstkyní, bylo to v mé gesci, takže vím, o čem mluvím. V lednu 2017 byla novela napsána na ministerstvu financí. V únoru 2017 byla předána do meziresortního připomínkového řízení a v březnu 2017 byla předložena na vládu. Takže nevidím žádné zmeškání v činnosti ministerstva financí. Snažíme se. Vždycky transpoziční lhůty jsou roční, ale samozřejmě byli jsme ve volebním roce. Toto všechno je dohledatelné samozřejmě v příslušných spisových službách a v eKLEP vlády.

Než budu odpovídat na jednotlivé dotazy, tak vám řeknu, jak se to vyvíjelo a co ta směrnice znamená. Ona není, jak říkáte, paní senátorko Wagnerová, určena k boji proti špinavým penězům. Ona má tři strany. Možná je dobré se na to podívat a v preambuli se říká, že daný nástroj má sloužit k účinnějšímu boji proti daňovým podvodům. A to platí univerzálně. Nejen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta směrnice v podstatě říká, dnes už máme tzv. AML směrnici od roku 1991, 1992 – pokud bych se spletla o nějaký rok, tak se na mě nezlobte – a slouží k boji proti praní špinavých peněz. A AML směrnice, kterou tu máme tak dlouho, vymezuje určitý okruh osob – ty jsou tam už dnes dány dlouhou řadu let, pak určitý okruh informací, které jsou tam zase dány řadu let, a říká, že tyto osoby musí informace sdělovat Finančnímu analytickému úřadu, který tady funguje už také celou řadu let. Nově je to teď samostatný úřad. Dřív to byl odbor ministerstva financí. A ta směrnice říká jediné: Tyto osoby, tyto informace napříště poskytnou správcům daně při mezinárodní spolupráci při správě daní.

Jinými slovy – německý správce to dostane, italský správce to dostane, rakouský správce daní to dostane, ale český ne.

Ale to nebylo účelem této směrnice, pane senátore Vystrčile. Tato směrnice samozřejmě neříká – implementujte si to do národních správ, protože ona řeší, může řešit jedině harmonizaci v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní, protože jenom mezinárodní spolupráce při správě daní je harmonizována. Veškeré procesní předpisy jsou výsostnou národní věcí každého státu, takže to říct nemohla. Ale není určitě náhodou – a my jsme si tuto analýzu dělali, už když jsme tento zákon projednávali v Poslanecké sněmovně – že všechny země EU, které mají zatím implementovány, je jich více než polovina, a polovina nemá, tak ty šly stejnou cestou, že řekly, že když to můžeme poskytovat všem správcům daní v EU, tak proč ne našim správcům daně.

S touto logikou jsme šli do legislativního procesu. Narazili jsme už v Legislativní radě vlády právě s profesními komorami, takže abychom tento zákon posunuli dál, protože jsme implementovat prostě museli, ustoupili jsme a souhlasili jsme s tím, že pro tyto profesní komory se bude toto sdělování informací týkat pouze mezinárodní spolupráce při správě daní, přičemž už dnes směrnice jasně omezuje. Čili taková diskuse, která se vedla, že vlastně bude dotčeno advokátní tajemství, jsem vám vděčná, že tady se nevede, že bude dotčena nedotknutelnost těchto věcí, tak samozřejmě ta tam není, už dneska směrnice říká, jaký typ informací a právní pomoc, například advokátní, je nedotknutelná. Advokátní tajemství je nedotknutelné. Tam se jasně říká, že se to týká třeba toho, kdyby advokát měl informace o nějakých obchodech, kde dochází k určitým nejasnostem, nikoliv k právní pomoci, trestní řízení nedotknutelné.

Ustoupili jsme a dále jsme v legislativním procesu pokračovali s tím, že pro profesní komory jsme to skutečně chtěli jenom transponovat, jenom čistou transpozici.

V ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny přišel pan poslanec Michálek ze Strany pirátů a ptá se mě – seděla jsem v ústavně-právním výboru – proč, když to může dostat německý správce daní, to nemůže dostat český. Já chci načíst pozměňovací návrh. To nás samozřejmě vrátilo zpátky k tomu, co ministerstvo financí od počátku chtělo. A já jsem tento pozměňovací návrh podpořila, byť to byl opoziční poslanec, protože byl přesně v souladu s tím, co my jsme od počátku chtěli. Dává to prostě smysl, a všechny země EU, které transponují, to chápou. On dokonce přišel s návrhem – a to jsem také podpořila – aby tam bylo omezení částkou 500 tisíc korun, protože my ani na jiné typy necílíme, než na takovéto velké. Proto se z logiky věci, nemůže, pane senátore Vystrčile, nikdy stát to, že by správce daně, kterým je obecní úřad, který vybírá poplatky ze psů, a máte pravdu, ano, on má statut správce daně podle daňového řádu, jeho úvodních ustanovení, nemůže se nikdy stát že tyto informace bude získávat. A já jsem se za celou svou dlouhou praxi s žádným takovým excesem nesetkala a nevěřím, že by takový se nedostal ven, kdyby nastal, protože z povahy věci nic takového nastat nemůže. Řeknu vám proces, jak to chodí. Správce daně musí vydat výzvu podle daňového řádu, výzva má charakter rozhodnutí, toto rozhodnutí musí mít řádné odůvodnění a musí mít stopu ve spisech. To znamená, že musí ze spisu vycházet, k čemu vyzývá, proč vyzývá a za jakých důvodů. To není prostě tak, že se někdo podívá z okna a pošle někomu třeba nějakou neoficiální zprávu.

V Poslanecké sněmovně nenašel tento pozměňovací návrh podporu, takže byl zamítnut a zákon prošel v té úpravě, že pro profesní komory se bude týkat pouze striktně mezinárodní spolupráce při správě daní, čili advokátní komora, notářská komora, exekutorská komora, komora daňových poradců. A ještě – a to jsme navrhovali už v legislativním procesu, ale zůstalo to bez odezvy – tam byl načten návrh ústavně-právního výboru, a já jsem ho podpořila, nemám s tím žádný problém, tohle všechno jsem podporovala, aby se tam zavedlo úzké hrdlo, to znamená, že informace u profesních komor nejenže budou pro mezinárodní spolupráci při správě daní, ale ještě si to budou vyměňovat centrální ústřední orgány, to znamená Generální finanční ředitelství jako nejvyšší orgán finanční správy a profesní zástupci komor, to znamená ne jednotliví správci daně a ne jednotliví advokáti nebo daňoví poradci.

Myslím si, že v tomto směru jsme učinili zadost. Nikdy jsme nezastírali, že jdeme nad rámec implementace. Snažím se vám vysvětlit, proč. Abychom srovnali podmínky pro všechny správce daně. Nad rámec implementace tedy zůstává poskytování informací od peněžních a finančních institucí, přičemž ještě Poslanecká sněmovna ulevila bankám tím, že vypustila požadavek na sdělování informací z elektronického bankovnictví. A tento návrh jsem taktéž podpořila.

Hledám, na co jsem zapomněla.

Pan senátor Čunek mluvil o úniku informací od různých orgánů veřejné správy. Nezastírám, nemám samozřejmě žádný komplexní přehled, možná, že někde něco je. Ale nevzpomínám si, a strávila jsem 25 let v této instituci, než jsem přišla v rámci resortu na ministerstvo financí, že by někdy unikly informace z finanční správy. Jestli máte takovou povědomost, dejte mi ji, prosím, ale nevzpomínám si.

Obrovské množství nákladů, prostředků bylo investováno do technologií. Máme velmi přísnou povinnost mlčenlivosti v daňovém řádu, která je pod vysokou sankcí. Ještě k tomu nejsou samozřejmě dotčeny předpisy o náhradě škody. Opravdu si nevzpomínám, že by došlo někdy v historii v posledních 25 letech, 27 letech k úniku informací z finanční správy. Jestli máte jiné informace, prosím, osvěžte mi paměť, já opravdu si za tím stojím. Máme vytvořeny obrovské mechanismy po všech stránkách, že k tomu prostě dojít nesmí.

Když třeba jenom vzpomenu, i když to sem teď nepatří, tolik diskutované EET, kontrolní hlášení, jsou to data, na která dohlíží 20 lidí v republice. Všichni mají bezpečnostní prověrku na stupeň D Národního bezpečnostního úřadu atd. Mohla bych podávat celou řadu důkazů. Ale podstatné je, že se to neděje a nedělo. To je pro mě docela zásadní.

Jinak ještě k obcím. Pane senátore Vystrčile, ještě takovouto poznámku. Obec se už dnes může ptát na informace, má pro to zmocnění jako každý správce daně v § 57 odst. 3 daňového řádu a může se dotazovat na celou řadu informací. Ale říkám vám, to je výzva, musí být odůvodněna, a neumím si představit, jak by někdo, kdo spravuje poplatek ze psa, dokázal odůvodnit výzvu a měl ve spise indicie, aby se ptal na poměry nebo další ne související věci. To prostě nejde.

Pan senátor Čunek ještě zmínil, že pro něj je určitým puncem věrohodnosti, když se tyto informace budou vyměňovat mezi těmito centrálními orgány. Souhlasím do souvislostí, které se týkají profesních komor. Tam se skutečně velmi minimálně tyto informace vyměňují. Je to kapka v moři v celkovém počtu. Složitější by takovýto princip byl zavedení pro ty finanční instituce, kde dochází k větší výměně informací, a je otázkou, jestli by se to nakonec neotočilo i vůči samotnému daňovému subjektu, jehož řízení by probíhalo a docházelo by tímto ke zdržení. Ale to už nechávám na případnou další diskusi. Ono to tady úplně explicitně nezaznělo, já jsem spíše posunula tento problém trochu dál.

Co se týče kontrolních pravomoci ministerstva financí vůči finanční správě. To je dáno kompetenčním zákonem o finanční správě. Finanční správa je – a možná jste mediálně zaznamenali celou řadu diskusí na toto téma – vztah ministerstva a finanční správy. On existuje. Ministerstvo financí podle kompetenčního zákona řídí finanční správu, ale tyto kompetence jsou velmi omezené. Orgány finanční správy jsou samostatné, jsou to samostatné organizační účetní jednotky. Generální finanční ředitelství je dokonce samostatnou účetní jednotkou. To znamená, že co se týče konkrétních daňových řízení do toho nikdy nemůže ministerstvo financí vstupovat.

Pouze za předpokladu, že samo vede řízení v té věci, pak není vůči němu mlčenlivost, protože se v takové věci stává správcem daně. V opačném nikoli. Nemá právo získávat si informace nebo vstoupit do konkrétního řízení nebo případně ho nějak ovlivňovat. To je ze zákona nemožné. Jinak kompetence jsou. Je to dohlídkový orgán, do určité míry se podílíme na tvorbě, jejíž metodika jde dneska už za GFŘ, ale vyjadřujeme se k metodickým orgánům, spolupracujeme v oblasti legislativy, můžeme provádět dohlídky. Nemůžeme vstupovat do otevřených sporů. Ještě rychle procházím, na co jsem zapomněla. Znova bych chtěla zdůraznit, že směrnice není určena primárně k boji proti praní špinavých peněz, preambule to jasně říká, je to nástroj, který má sloužit k účinnějšímu boji proti daňovým podvodům, což platí univerzálně.

Doufám, že jsem uspokojila veškeré dotazy. Děkuji, pane předsedo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní ministryně. S procedurálním návrhem se hlásí senátor Petr Vícha, předseda klubu ČSSD.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, paní ministryně, já bych poprosil před hlasováním 5 minut na poradu klubu, vzhledem ke komplikovanosti té záležitosti.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Samozřejmě vám vyhovíme, dále se hlásí... Pan zpravodaj se bude vyjadřovat jako zpravodaj, je to tak? Obecná rozprava už skončila, pane zpravodaji, je mi to líto. Teď se můžete vyjádřit jako zpravodaj. Než dojdete, pro paní ministryni – často např. zábory veřejného prostranství jsou milionové částky, ale to jenom pro pořádek, že to nejsou jenom čoklové, tam jsou velké sumy. Tak, prosím.

Senátor Pavel Štohl:  Jenom chci shrnout, že v obecné rozpravě vystoupili čtyři senátoři, zazněl tady návrh zamítnout tento zákon. K tomu se přiklonili kromě pana senátora Vystrčila další dva vystupující senátoři. Pan kolega Čunek dával doplňující otázky pro paní ministryni. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, zda si přeje vystoupit ÚPV, pan senátor Jiří Burian? Nepřeje. Takže protože padl návrh schválit, budeme nejprve hlasovat, pane zpravodaji, o návrhu... Pardon, po přestávce, omlouvám se, pane předsedo, po pětiminutové přestávce. Takže máme 15.02, 15.03... Nebudeme troškaři, 15.10.

(Jednání přerušeno v 15.03 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.08 hodin.)

Bylo vyjádřeno přání přihlásit, odhlásit, takže, prosím... Bylo vysloveno přání, já vím, že pro vás, pane senátore, je to tristní, já vám pomůžu, pokud to bude zapotřebí, ale vám se to určitě podaří... (Pobavení v Jednacím sále.) Aha, je to dobré, pane senátore? (Hlasy některých senátorů: Ano, je to dobré...) Stále je to ještě málo, ještě musíte přitlačit... Ano, já myslím, že jsme připraveni...

Aktuálně je přítomno 49, byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 23 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovili 2, proti bylo 34. Návrh nebyl přijat, a proto otevírám podrobnou rozpravu... Ne, ještě zamítnout, pardon. Omlouvám se.

Takže budeme po znělce hlasovat o návrhu zamítnout. Znělku nemusím dávat, protože bezprostředně pokračujeme. Já zahajuji hlasování o návrhu zamítnout. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Někteří senátoři si stěžují na nefunkčnost hlasovacího zařízení.) Necháme to dojít, a pokud to bude problém, tak to zkusíme znovu. Je nějaký problém? Dobře... Takže znovu! Znovu přihlásit... Já resetuji a znovu se přihlaste a odhlaste. Píše to tady: Pracuje. Pro pana senátora Větrovského to dnes je velmi těžký den. Pane senátore, dobré? Výborně! Vše je připraveno. Opětně zahajuji hlasování... Zase to někomu nejde? To je v technice, já za to nemůžu, musíme počkat. Nevykřikujte, technika to spraví, nebojte se. Všechno bude v pořádku. Pan senátor Horník se hlásí. Prosím.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane místopředsedo, naprosté zmatečné hlasování. Dejte hlasovat znova.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, já to dám, i bez vašeho připomenutí bych to samozřejmě udělal, pane senátore. Teď jsme připraveni doopravdy? Takže... Nejsme? (Senátoři se dotazují, o čem se bude nyní hlasovat.) O zamítnutí, to byste si mohl pamatovat, takovou chvilku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Já konstatuji, že v hlasování č. 26 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 50, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Pavel Štohl a senátor Jiří Burian. Ptám se, zda se svojí rolí souhlasí? Ano. Potřebujeme ještě možná náhradníka. Kdo se hlásí? Senátor Vystrčil, ano, souhlas.

Já zahajuji hlasování, že pověříme tyto tři senátory tím, aby nás zastupovali při zdůvodnění v Poslanecké sněmovně.

Konstatuji, že v hlasování č. 27 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A my přistoupíme k projednání dalšího bodu. Paní ministryně zůstává. Je to oblíbené téma.

 

Balíček k sazbě DPH a režimu pro malé a střední podniky

Tisk EU č. N 103/11

Tisk EU č. N 104/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky N 103/11, N 104/11, N 103/11/01 a N 104/11/01. Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené senátorky, vážení páni senátoři. K projednání na této schůzi byly vybrány dva nové legislativní návrhy na změny směrnice o DPH, které Evropská komise předložila v lednu letošního roku. Dovolte mi, abych vás blíže seznámila s hlavními aspekty obou návrhů a podala stručné informace ohledně postoje, který k nim zaujímá vláda.

Nejdřív senátní tisk č. N 103/11, návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky. Návrh obsahuje změny v pravidlech pro uplatňování DPH pro malé a střední podniky. Prvním okruhem změn je úprava parametrů stávajícího zvláštního režimu pro malé podniky, který spočívá v osvobození od DPH. Navrhuje se navýšit maximální limit obratu pro povinnou registraci k DPH a umožnit uplatňování tohoto režimu také pro podniky usazené v jiném členském státě. Druhý okruh změn se týká některých povinností souvisejících s DPH. Komise navrhuje zavést jednotnou definici malého podniku v EU, což by měly být všechny podniky s unijním ročním obratem nepřevyšujícím 2 miliony eur. V podmínkách ČR by do této definice spadalo přibližně 95 procent všech plátců. Pro plátce pod tímto obratem by členské státy musely povinně zavést určitá zjednodušující opatření, jako například roční zdaňovací období pro přiznání k DPH. Vláda v rámcové pozici navrhuje, aby ČR při jednání v orgánech Rady podpořila záměr zjednodušení povinností pro podniky, nicméně s tím, že přijímaná opatření by neměla být na úkor opatření proti daňovým únikům. V tomto duchu je možné souhlasit s úpravou parametrů zvláštního režimu pro malé podniky, avšak nová harmonizovaná opatření, která se týkají plátců, vláda vnímá jako velmi problematická. Jejich zavedení by mělo výrazný negativní dopad na funkčnost nástrojů proti daňovým únikům, které ČR efektivně používá pro odhalování karuselových podvodů. Proto se navrhuje, aby ČR tyto snahy o zavedení povinně harmonizačních opatření odmítla.

Ráda bych vás v této souvislosti informovala, že tento legislativní návrh se již začal projednávat na pracovní skupině Rady, že většina členských států zastává k navrhovaným povinným opatřením obdobnou nesouhlasnou pozici jako ČR.

Zadruhé bych vás ráda seznámila se senátním tiskem č. N 104/11, a to s návrhem směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty. Tento legislativní návrh obsahuje změny systému sazeb v EU, které by měly umožnit členským státům větší flexibilitu při stanovování sazeb a zajistit rovné zacházení v přístupu historicky vyjednaným individuálním odchylkám. Návrh upouští od současného systému založeného na seznamu zboží a služeb, u kterých lze uplatnit sníženou sazbu daně. Zavádí se však opačný přístup. Stanoví se seznam zboží a služeb, které podléhají povinně základní sazbě daně. Aplikace snížených sazeb by tak nebyla téměř omezena s výjimkou některých specifických komodit, které například podléhají spotřební, které jsou citlivé na podvody nebo na které se vztahují speciální pravidla zdanění. Nová pravidla umožňují členským státům aplikovat také sníženou sazbu pod 5 procent, z důvodu ochrany příjmů se dále zavádí pravidlo minimální vážené průměrné sazby ve výši 12 procent. Vláda tuto iniciativu komise v oblasti reformy sazeb DPH vítá, podporuje principy změn návrhu, protože by mohly přinést větší pravomoc členským státům při stanovování sazeb, a tím přispět k prosazování národních priorit.

Rovněž tento návrh se již začal projednávat na pracovní skupině rady, řada členských států vyjádřila ohledně navrhovaného přístupu k reformě sazeb pochybnosti. Obávají se, že nižší harmonizace systému sazeb povede ke zvýšené administrativní zátěži pro podniky a k narušení jednotného trhu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní předkladatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 103/11/02 a N 104/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, že po té věcné stránce tady paní ministryně všechny ty podstatné aspekty shrnula, máte vlastně návrh usnesení VEU před sebou, tak si dovolím shrnout pouze tři nejpodstatnější body.

Navrhuje se, aby Senát vyslovil souhlas s rámcovými pozicemi vlády, nikoliv tedy s příslušným návrhem směrnice, ale právě s tou pozicí vlády, která obsahuje kritiku a požadavky na vyjasnění některých částí. Bod 2 – podporuje v obecné rovině návrhy, protože je nezbytné zabývat se zjednodušením daňové povinnosti pro malé podniky a také problematikou mnoha výjimek různých sazeb DPH. 3. má výhrady proti jednotnému definování malých podniků na úrovni EU pro účely DPH, neboť existují značné rozdíly ve struktuře národních ekonomik jednotlivých členských států. A v případě České republiky pod navrhovanou definici spadalo zhruba 95 % z celkového počtu plátců DPH. Takže tolik ve stručnosti, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se bude nyní materiály zabývat, ale já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Pavel Štohl? Ano, přeje. Já jsem vás neviděl, promiňte, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Štohl:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. V podstatě asi budu opakovat to, co už tady bylo řečeno. To znamená, hospodářský výbor projednal tuto směrnici a přijal stanovisko, které je v příloze v té zprávě. A je tam to stejné, co už tady říkal kolega senátor Michálek, že souhlasí s rámcovými pozicemi vlády a vymezuje se s některými věcmi, zejména k jednotnému definování malých podniků na úrovni EU.

A kdybych jenom v rychlosti přečetl usnesení, tak „zaujímá stanovisko k těmto dokumentům, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru mě a pověřuje senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu.“ Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego, otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, zda se chce vyjádřit? Nechce. Pan senátor také ne, takže po znělce přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek. V sále je aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 30.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 28 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já děkuji předkladatelce a oběma zpravodajům a budeme pokračovat.

A tím nyní projednávaným bodem je

 

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty

Tisk EU č. N 088/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 088/11 a N 088/11/01. Já prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s tomuto materiály.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s pozměněným návrhem na řízení Rady, kterým se mění nařízení EU č. 904/2010. Pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty.

Předložený legislativní návrh cílí na posílení mezinárodní správní spolupráce mezi finančními správami členských států a zároveň na zavedení užší spolupráce s Celní správou, Europolem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům. V návrhu nařízení je uvedeno, že koordinátoři pracovní oblasti Eurofisc by mohli po dohodě s účastníky dané pracovní oblasti z vlastního podnětu nebo na žádost sdělovat některé shromážděné a zpracované informace Europolu a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům. Výměna informací s tomuto orgány by měla být reciproční.

V důvodové zprávě k tomuto nařízení Komise uvádí, že mezi nejrozšířenější a nejvýznamnější podvody v celé EU nadále patří tři hlavní typy přeshraničních podvodů, kterými jsou: podvod s chybějícím obchodním článkem – Missing Trader Intra-Community Fraud, podvody s ojetými automobily, podvody týkající se celních režimů 42/63, což je osvobození od DPH při dovozu zboží.

Komise z tohoto důvodu do nařízení o správní spolupráci zakotvila opatření určená k řešení tří uvedených podvodů. K boji proti podvodům s chybějícím obchodním článkem má sloužit rozšíření a prohloubení spolupráce v rámci již stávající výměny informací prostřednictvím sítě Eurofisc. Na základě Evropské komise by měla být vyvinuta nová aplikace Transaction network analysis, do které budou členské státy vkládat data, na jejichž základě by měla vzniknout vizualizace podezřelých obchodních sítí.

S bojem proti podvodům s ojetými osobními automobily by měla pomoci aplikace Vehicle information system for tech administration, díky které by měly finanční správy přístup k vybraným údajům z rejstříku vozidel jakéhokoliv členského státu. V současné době si členské státy zpřístupní údaje z rejstříku vozidel na základě smlouvy EUCARIS. Tato smlouva ovšem neumožňuje přístup úředníkům finančních správ, proto je navrženo přístup do rejstříku zakotvit do nařízení o správní spolupráci. Komise je ochotna vyvinout aplikaci Vista na své náklady.

Proti třetímu podvodu by se mělo bojovat pomocí sdílení informací mezi celními a finančními správami jednotlivých členských států. Měly by být provedeny změny v elektronickém systému, kterým budou členské státy vzájemně sdílet nově informace o propuštění do celního režimu 42/63, kdy je zboží osvobozeno od DPH při dovozu zboží. Mezi další podstatné body návrhu patří zavedení institutu společných kontrol, které by umožnily správcům daně aktivně se účastnit správních šetření prováděných v jiném členském státě.

Česká republika posílení nástrojů správní spolupráce dlouhodobě podporuje, a proto vítá předložený návrh, který umožní prohloubit správní spolupráci mezi členskými státy a v důsledku zlepšit úspěšnost boje s daňovými podvody na DPH.

Návrh je nyní předmětem diskuze pracovní skupiny pro daňové otázky. K návrhu proběhly čtyři diskuze. Cílem bulharského předsednictví je, aby byl návrh tohoto nařízení schválen již v průběhu jejich předsednictví. Návrh tohoto nařízení o správní spolupráci je vítán všemi členskými státy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní předkladatelko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 088/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové.

Opět si dovolím jen ve stručnosti okomentovat tři body z návrhu doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR. I. Senát vítá tento návrh, neboť podporuje posílení nástrojů správní spolupráce a navrhované změny by měly prohloubit kooperaci v této oblasti mezi členskými státy a vést k posílení boje proti daňovým podvodům na DPH. II. podporuje rámcovou pozici vlády, která podporuje primární cíle návrhu, nicméně požaduje vyjasnění některých aspektů společných kontrol a správních šetření. III. je názoru, že by národní správci daně měli mít účinný nástroj k omezení rizika nadužívání společných kontrol.

Takže tolik krátce k tomu návrhu usnesení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se uvedenými materiály zabýval, já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Pavel Štohl? Nepřeje. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ani paní ministryně, ani pan zpravodaj se nemá k čemu vyjadřovat, a budeme napřed hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek. A já zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 29 se z přítomných 60 senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji paní předkladatelce i zpravodajům.

A dalším bodem našeho programu je

 

Informace vlády o přípravě Konvergenčního programu a Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky

Já prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s informací o konvergenčním programu. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám stručně představila letošní návrh Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí a Konvergenčního programu České republiky. Oba dokumenty budou dne 30. dubna na programu jednání Vlády ČR a po jejich schválení bude Konvergenční program zaslán Radě EU a Evropské komisi k posouzení. Schválený Konvergenční program ČR bude rovněž zaslán pro informaci oběma komorám Parlamentu ČR. Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí je závazný vládní dokument, který je zpracováván na základě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a při jejím vypracování se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou.

Rozpočtová strategie stanovuje konsolidovanou výši výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů a je tak výchozím dokumentem pro přípravu návrhu státního rozpočtu v rozpočtu státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Vládě jsou navrhovány ke schválení rámce výdajů státního rozpočtu a státních fondů ve výši 1.496.000.000 Kč pro rok 2019, 1.533.000.000 Kč pro rok 2020 a 1.575.000.000 Kč pro rok 2021.

Výdajové rámce lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmu státního rozpočtu a státních fondů, příjmů z rozpočtu EU a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je např. stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.

Součástí rozpočtové strategie je Konvergenční program ČR, který obsahuje charakteristiku makroekonomického rámce rozpočtové strategie, prognózu hlavních položek příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, popis dopadu plánovaných střednědobých hospodářských politik a hodnocení udržitelnosti veřejných financí. Příznivý vývoj v zemích hlavních obchodních partnerů i pozitivní situace uvnitř české ekonomiky vytvářejí podmínky pro pokračování ekonomického růstu v České republice. Růst HDP v roce 2017 dosáhl 4,4 %, pro roky 2018 a 2019 predikuje Ministerstvo financí růst ekonomiky o 3,6 %, respektive 3,3 %.

Za hlavní bariéru pro vyšší růst považujeme situaci na trhu práce, který vykazuje znaky přehřívání. V loňském roce bylo již druhý rok po sobě dosaženo přebytku hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 81 mld. Kč, čili 1,6 % HDP. Kladné saldo bylo dáno zejména nárůstem výnosu daní a příspěvku na sociálně zdravotní pojištění, které meziročně vzrostlo o téměř 130 miliard Kč.

Přebytku hospodaření bylo dosaženo mj. i přes růst zvyšování platů a úpravu tarifů v některých segmentech sektoru vládních institucí s celkovým dopadem ve výši 28 miliard Kč, či růst investičních výdajů o 13 mld. Kč, tj. o 8,6 %.

Navíc se poprvé na přebytku podílely všechny tři části sektoru vládních institucí, tedy nejen místní vládní instituce ve výši 42 mld. Kč a zdravotní pojišťovny ve výši 8 mld. Kč, ale prvně i ústřední vládní instituce ve výši 30 mld. Kč. Přebytek se promítl i do rekordní hodnoty strukturálního salda s úrovní 1,1 % HDP. Příznivou situaci veřejných financí v minulém roce dokresluje absolutní pokles dluhu vládních institucí o 5,7 mld. Kč na úroveň 1.749.000.000 Kč, tedy na 34,6 % HDP.

Pro letošní rok Ministerstvo financí očekává přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 1,5 % HDP, z čehož by téměř dvě třetiny měl tvořit přebytek rozpočtu místních vládních institucí, podpořený změnou rozpočtového určení daní. Z pohledu strukturálního salda by mělo dojít k poklesu přebytku o 0,3 procentních bodů na 0,3 % HDP.

Přebytkové hospodaření sektoru vládních institucí by mělo být dosahováno i v letech výhledu. V roce 2019 predikuje Ministerstvo financí přebytek ve výši 1,1 % HDP, v roce 2020 ve výši 1,0 % HDP, v roce 2021 na úrovni 0,9 % HDP. Strukturální saldo by pak v těchto letech mělo setrvávat kolem vesměs vyrovnané hodnoty. Adekvátně se bude vyvíjet i dluh sektoru vládních institucí, u kterého Ministerstvo financí očekává pokračování klesajícího trendu až těsně pod 30 % HDP v roce 2021.

Děkuji, pane předsedo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno na lavice. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu informaci projednal, usnesení jste obdrželi na lavice. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Já mám takové pořadí, já vidím, že se divíte, ale já to mám takhle, tak to bude takhle. Nebudu o tom diskutovat, máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  My nediskutujeme, vážený pane předsedající. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil se 187. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k informaci o Konvergenčním programu ČR na léta 2018 – 2021 a o Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR na léta 2019 – 2021.

Po úvodním slovu zástupce předkladatele Petra Pavelky, náměstka ministryně financí ČR a po rozpravě výbor 1. bere na vědomí informaci o Konvergenčním programu ČR na léta 2018 – 2021 a Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR na léta

2019 – 2021. 2. pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, nyní uděluji slovo zpravodaj výboru pro záležitosti EU panu senátoru Plačkovi. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já děkuji paní ministryni za naprosto komplexní a zcela vyčerpávající výklad. Zaznělo zde hodně čísel. Já bych přece jen jedno číslo zopakoval, to je ten dluh stažený na DPH, co se týká 34,6 %. Ale nezazněla tady jedna jediná informace, že je vlastně čtvrtý nejnižší v Evropské unii. A je to zajímavé, po kterých státech – po Estonsku, Lucembursku a Bulharsku. Takže to jenom bych rád doplnil.

A k samotnému tisku. Jedná se pouze o informaci, je to de facto zatím pouze návrh. Bude projednán vládou až 30. dubna letošního roku, takže i z tohoto důvodu při projednávání výbor pro záležitosti EU vzal tento tisk na vědomí. Takže dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením. Je to 211. usnesení z 23. schůze výboru pro záležitosti EU ze dne 24. dubna 2018 k informaci o přípravě Konvergenčního programu ČR na léta 2018 – 2021 a Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky.

Po úvodní informaci Davida Prušvice, ředitele odboru hospodářské politiky ministerstva financí, zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor

I. bere na vědomí informaci o přípravě konvergenčního programu ČR na léta 2018 až 2021 a rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR a

II. pověřuje předsedu výboru pana senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore a otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Mám jediný dotaz na paní ministryni, a to, všichni víme, jak jsme na tom na trhu práce s nezaměstnaností, tzn. dnes všude v každém oboru lidské činnosti téměř lidé chybí. Nezaměstnaní jsou už snad jen ti, kteří nikdy pracovat nechtěli. A zeptám se paní ministryně, protože se toho dotkla ve svém vystoupení, jak reaguje státní rozpočet, který počítá s finančními prostředky na zaměstnanost, tak jak reaguje na situaci, že do této oblasti dnes tolik prostředků pouštět vůbec nemusíme, protože máme opačný problém. Takže to by mě zajímalo. Samozřejmě, kdyby náhodou, ale to chápu, neměla odpověď teď, nemusí být příliš v číslech, myslím přesnou, poslat mi může písemně, co se týká čísel, ale spíš protože se jedná o konvergenční program, tak v rámci toho, že zmínila tuto situaci, spíš jde o trendy, jestli vláda tímto způsobem něco předpokládá, dělá. Je to samozřejmě záležitost především ministerstva práce a sociálních věcí, kde jsou prostředky rozpočtovány, ale samozřejmě ministerstvo financí jí ty prostředky přiděluje. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Paní ministryně zaregistrovala. Slovo má přihlášený pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Dovolím si několik poznámek k těmto dvěma podle mého názoru naprosto zásadním dokumentům. První záležitost, kterou bych tady chtěl možná že se zeptat, týká se národního programu reforem a jedná se o kapitoly rozpočtové politiky, kde se píše, že v letošním roce, tedy v roce 2018 již platí novela zákona o rozpočtových pravidlech, která upravuje proces poskytování dotací. Chtěl bych se zde zeptat, zda nějak platnost, resp. účinnost tohoto zákona ovlivňuje velmi pomalé vyplácení dotací na sport, kdy z ministerstva školství mám informace, že ono disponuje se stanoviskem ministerstva financí, že nelze vyplácet sportovní dotace prostřednictvím tzv. střešních sportovních organizací. Chtěl bych tedy vědět, zda skutečně toto je informace validní. A druhá záležitost, která se týká národního programu reforem, se týká evropských fondů. Máme polovinu programovacího období, nebo resp. jsme již za polovinou programovacího období pro období 2014, 2029 a je nabíledni, že některé prioritní osy nejsou například v rámci integrovaného regionálního operačního programu dobře čerpány. Jsou to především dotace na zateplení bytových domů, o které není takový zájem, ale pak jsou prioritní osy, o které je zájem eminentní, např. infrastruktura základního školství. Chtěl bych se zeptat, zda se uvažuje o tom, že by například více prostředků bylo přealokováno a nalito právě do oblastí, kde převis projektů je značný a určitě projekty jsou připraveny tak, aby se velice rychle mohly realizovat a čerpat. Co se týče konvergenčního programu, tak tady bych chtěl velice kvitovat naplánované zvyšování příspěvků na výkon státní správy, městům a obcím, které je v konvergenčním programu uvedeno, a pak bych se chtěl zeptat, zda je validní a pravdivá informace o tom, že by se mohl měnit podíl obcí na DPH. Jsme tady schválili, tuším, že to bylo na některém z minulých jednání pléna Senátu, to, že se městům a obcím vrací podíl na DPH, a tudíž by měly dostat 9 mld. Kč, o které přišly v rámci ekonomické krize a nyní v mediálním i veřejném prostoru rezonuje informace, že by městům a obcím z 9 mld. zase něco mohlo býti odebráno. Tak tady by mě zajímalo, zda je to pravdivá informace a jaká je skutečnost a pak bych se chtěl zeptat – ještě podotázka – zda se chystá nějaká změna rozpočtového určení daní u krajů, resp. zda se chystá nějaká změna procentuálního podílu na sdílení daní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Nikdo další se do rozpravy nehlásí. A přece. Pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám dva dotazy na paní ministryni. Jeden se týká přímo – tuším je to stránka 9 – národního konvergenčního programu, kde se v tom prvním sloupci píše, že současná změna stavebního zákona způsobila zjednodušení průběhu stavebních řízení, zrychlení a zefektivnění celého procesu. Mám ze strany lidí, kteří ten nový stavební zákon využívají, přesně opačné reakce, tak jsem se chtěl zeptat, zda to tvrzení, které je na straně 9 vedeno na konci toho prvního sloupce, se opírá o nějaká data, která byla už za doby účinnosti nového stavebního zákona získána. A pokud data máme, tak bych je rád obdržel, protože bych mohl argumentovat těm, co říkají, že sice máme dnes zjednodušené řízení, sice máme stavbu na ohlášení, ale při té stavbě na ohlášení je vyžadován stejný počet dokumentů a stejný počet úkonů, jako když to dřív bylo na stavební povolení, akorát u té stavby na ohlášení potom není možné tuším obnovení povolení, zatímco u stavebního řízení to možné bylo atd. a tím pádem, že je to celé komplikovanější. To je reakce z praxe, která ale je od jednotlivců, čili pokud jsou nějaká souhrnná data, která vedla k tomu, že v konvergenčním programu je to napsáno v kapitole strukturální změny nebo jak to je jinak, tak by mě data zajímala, o co se tvrzení opírá. A ta druhá věc, ta je trochu nad rámec konvergenčního programu, tak jak je popsán, ale mě by to zajímalo, bavili jsme se o tom na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ten materiál, který případně, kdyby o něj paní ministryně měla zájem, tak předpokládám, že náš předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart rád poskytne, tak z toho materiálu, který my jsme tam probírali, jednoznačně, ale jednoznačně plyne, že mezikrajské disparity se zvětšují. To znamená, tam k žádné konvergenci nedochází, k žádnému vyrovnávání rozdílu nedochází. To znamená ptám se, jestli se tím tedy někdo v rámci té vnitrostátní konvergence zabýval a zda s tím budeme něco dělat nějakými jinými nástroji než ty, které používáme doposud. Protože nástroje, které používáme doposud, ty různé intervence, zejména jsou to různé typy dotací, vedou jednoznačně k tomu, že kde byl nějaký počet vyloučených lokalit, tak ten počet narostl. Kde bylo nějaké HDP na obyvatele, které bylo rozdílné oproti HDP na obyvatele v Jihomoravském kraji, v Ústeckém kraji, tak ten rozdíl se zvýšil atd. atd. atd. To znamená mezikrajské rozdíly se zvětšují, co tedy s tím hodláme do budoucna dělat, pokud s tím chceme něco dělat a jaké jiné nástroje jsou k tomu případně připraveny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, a protože už se opravdu nikdo nehlásí, prosím paní ministryni, aby se vyjádřila. A mým prostřednictvím pane senátore Vystrčile, vy dobře víte, že zjednodušení vždycky znamená věc složitější, tak to tady nezkoušejte. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Tak. Padlo toho tady hodně. Pokusím se na všechno reagovat. Nejdříve pan senátor Čunek, jak se reaguje na zaměstnanost. Samozřejmě pokud se mě ptáte na rozpočet roku 2019, tak ten začínáme teprve sestavovat, tzn. že mám posbírané jednotlivé návrhy z resortů a budeme se o tom bavit. Spadá to do kompetence MPSV a samozřejmě o tom velice debatujeme na vládě a z hlediska ekonomiky je to momentálně zásadní problém. Dnes už debatujeme o tom, že nepotřebujeme investiční pobídky, nepotřebujeme daňové prázdniny pro firmy, které jsme sem v letech 2005, 2016 přivedli. Oni tady vybudovali infrastrukturu, zdali zaměstnali lidi.

Jezdíme teď po krajích, zjišťujeme to, včera jsme byli v Moravskoslezském kraji, dnes tam kolegové pokračují. Slyšeli jsme to zase – obrovský zájem firem jít k nám podnikat, vytvořit tady různé, třeba i velice zajímavé projekty, technologické, technické, které nám chybějí, ale nemáme lidi. Zásadním problémem této ekonomiky jsou lidé. Zabýváme se tím, zabýváme se tématy, jako je možnost získání i lidí ze zahraničí k zrychlení těchto procesů, odbourání různých administrativních nedostatků a podpory právě těch regionů, které s nedostatkem pracovních sil bojují.

Konkrétní čísla vám neřeknu, bude to reagovat i na úzce dotační programy. Mohu vám odpovědět písemně, ale vláda se tím velmi intenzivně zabývá, protože to je nyní zásadní problém ekonomiky, ne ani tak problém. Zabýváme se problematikou, už na tom pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, že musíme přehodnotit systém investičních pobídek. Neříkám, třeba můj názor, a budeme o tom na vládě debatovat. Úplně bych nebyla pro to je zrušit, ale zaměřit je skutečně na typy firem a typy technologií, které Česká republika potřebuje. Ne, že to dostane každý, kdo sem přijde a s tím spojené x-leté daňové prázdniny.

To je zásadní téma, debatujeme o něm, máme celou řadu nápadů, ale najít recept není úplně jednoduché. Pan senátor Větrovský, jestli jsem si stihla všechno poznamenat. Podíl obcí na DPH ano. Víte, že tady byl návrh, myslím, že to byl dokonce i senátní návrh, nevzpomínám si, jestli byl v loňském roce schválený, takže máme jiný procentuální podíl DPH pro obce. Zvýšilo se to asi z 21 % na 23 % – desetinky procent zapomínám. Mám to nyní čerstvě v hlavě, protože jsem to zrovna včera přednášela starostům a radním v Moravskoslezském kraji. Pro každý kraj mám vždycky křivku nachystanou. Pro letošní rok neustále stoupají příjmy nejen krajů, ale zejména obcí a pro rok 2018 predikujeme, že obce dostanou 22,5 mld Kč navíc oproti tomu, co dostat měly. S dalším navýšením rozpočtového určení daní nepočítáme, pane senátore. Budeme-li navyšovat rozpočtové určení daní, obce i kraje dostávají čím dál víc; když budete chtít, pošlu vám přesné tabulky, mám je zpracované pro každý kraj, kam jedeme, mám to v grafech i v číslech. Dostávají čím dál více. Jsem tomu samozřejmě ráda, a je to zejména díky tomu, že se nám daří vybírat daně. A ty se nám daří vybírat díky konvenčním opatřením, která jsme zavedli, ale to už by bylo jiné téma.

Garantuji to. S navýšením rozpočtového určení daní nepočítáme, protože i kdybychom ho dále navýšili, tak vlastně otevíráme logicky schodek státního rozpočtu, a to si nemůžeme dovolit. Ale v jednom z krajů, a byl to Středočeský kraj, se objevil názor, že připravují pozměňovací návrh, takže určitě doputuje velmi brzy do Poslanecké sněmovny a následně do vlády, a pak možná i k vám, že chtějí naopak zvýhodnit ve výpočtových kritériích rozpočtového určení daní to, že patří asi mezi největší kraj, kde roste počet obyvatel strmě. U každého kraje mám nárůst příjmů obcí, nárůst příjmů kraje a pak mám počet obyvatel. A všechny kraje jdou takhle dolů, kromě Středočeského kraje a Jihomoravského kraje, který jde mírně také nahoru. To znamená v počtu obyvatel jdou ostatní kraje dolů. Středočeská hejtmanka otevřela to, že připravují pozměňovací návrh, takže o tom se určitě bude diskutovat. Chtějí zvýhodnit to, že jim roste počet obyvatel. Ale to bude jakoby místní strukturální věc rozpočtového určení daní, nikoliv navýšení cestou k rozpočtu.

ESIF. Co se týče ESIF, čerpání evropských dotací sledujeme každý měsíc na jednání vlády nebo před zasedáním vlády či po něm, máme speciální jednání o ESIF, kde jsou všichni ti, kterých se to týká, sledujeme čerpání jednotlivých programů. Řekla bych, že to není v nějakém tragickém stavu, že se to poměrně daří ve všech směrech programů, kde přednáší zejména paní ministryně pro místní rozvoj Dostálová, jsou tam uvedeny vždy jednotlivé programy, objem částek, a kolik je čerpáno. Mohu vám to kdykoliv zaslat, to nejsou žádné tajné materiály. Tam, kde vidíme, že nám to vázne, tak to řešíme, velmi se tomu věnujeme.

Stejně tak já nyní chystám na vládu během měsíce čerpání národních prostředků. Beru to tak, není to příliš dobré, protože jsem přednášela o pokladním plnění, dávala jsem to i do tiskové zprávy a měla jsem to na vládě tento týden. Je to asi kolem 9 %, což není příliš velké číslo. Na druhé straně máme za sebou zimu, takže to beru tak, že zima je pro národní čerpání investic horší, ale budu tomu samozřejmě věnovat velkou pozornost, protože to je to nejpodstatnější, co nás zajímá, co Česká republika potřebuje.

Pak jste se ptal, jestli se bude snižovat DPH. Nebude se snižovat. Vy jste pravděpodobně směřoval k mediálním diskusím kolem tzv. daňového balíčku. Daňový balíček předkládám do 14 dnů na vládu, je po meziresortním řízení. Dohodli jsme se na úrovni s panem premiérem, vlastně na určité pracovní skupině na zrušení superhrubé mzdy a daňové úpravě, které by měly vliv na to, že by se více peněz dostalo do rukou daňových poplatníků, snížili bychom jim daně, byla by to poměrně významná částka. V tuto chvíli pro takový zásadní krok potřebujeme samozřejmě politickou podporu, kterou vláda v tuto chvíli nemá.

A vedle daňového balíčku, který jsme museli nyní předložit, protože zejména na dani z příjmů jsme povinni implementovat tzv. směrnici ATCC Evropské unie, která má implementační lhůtu do konce prosince, tak abych nebyla příště zkoušena z nedodržování implementačních lhůt, které se samozřejmě snažíme dodržovat, co to jde, tak ho předložíme. A tuto část superhrubé mzdy dáme jako součást nového zákona o daních z příjmů, který finalizujeme, který chceme předložit vlastně o rok později, kde to tam dáme komplexně, ale je to zákon, který je velikým politikem a musíme pro něj mít politickou podporu. V tuto chvíli dopad na rozpočtové určení daní nebude žádný. Ale i tak, i kdyby daňový balíček byl, pane senátore, dovolím si říct, že i tak by obce a kraje dostaly více, ale vy samozřejmě chcete ještě více, já tomu rozumím. Čili pro tento rok to nebude. Zase o co méně by dostaly obce a kraje, o to více by dostali naši poplatníci a plátci, což je pro mě také důležitá věc, abychom jim daňovou odvodovou zátěž snížili, když tak výborně vybíráme daně.

Co se týče školství, na co jste se mě ptal, pane senátore, byla to už hodně specifická věc. Jenom chci pro vaši informaci říct, že to má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj, my se na tom podílíme, všechny resorty včetně ministerstva financí, připravujeme tzv. Národní investiční fond. Proto mapujeme potřeby jednotlivých krajů. Tam to všechno chceme zahrnout a stanovit si priority, co se bude dělat nyní. Bude to na deset až na patnáct let. Zatím to nikdy nikdo neudělal, ale snažíme se o to. Když totiž jezdíme po krajích a vidíme stav ve všech směrech, nejsme z toho radostní, a nějak se začít musí.

Pan senátor Vystrčil – novela stavebního zákona. Pane senátore, tato novela byla významným počinem, protože stavební zákon vedle zákona o veřejných zakázkách jsou věci, které právě brzdí investice, protože my jim zajistíme peníze, vyřídíme různé věci a zasekneme se – a teď to v krajích vidíme – na stavebním řízení, nebo máme v různých krajích problémy, že se roky nestaví proto, že tam fungují třeba Děti země a různé jiné neziskové organizace, které bojují třeba za chráněné živočichy. Já tomu rozumím, ale pak se třeba natáhne výstavba dálnice i na třicet let.

To, že se zjednodušil stavební zákon, je samozřejmě správný počin, převzali jsme údaje od ministerstva pro místní rozvoj, který ho má v gesci. A předpokládá, že oni mají komplexní přehled. Vy určitě vycházíte z nějakých vašich lokálních zkušeností, takže se nebráním další diskusi na této téma.

Snad je to všechno, snad jsem na něco nezapomněl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní ministryně. Pan senátor souhlasí s kuloárním jednáním. Ptám se pana senátora Plačka, zda se chce vyjádřit. Ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Rádl bych jenom shrnul rozpravu. V rozpravě vystoupili tři senátoři a je zde návrh jediného usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie vzít na vědomí. Proto si dovolím nechat o tomto hlasovat.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Jenom faktická poznámka. Dvě věci. Prvně pro stenozáznam, ta chvála na stavební úřad je na stránce 3 a ne 9 toho konvergenčního programu, který máme k dispozici, takže pro stenozáznam. A druhá, ty informace, které já mám, jsou informace od starostů, že kolabují stavební úřady, že se nic nezlepšilo. Takže to jenom tolik.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, máte pravdu, pane senátore, to potvrzuji. Ptám se pana senátora Jaromíra Strnada, jestli chce vystoupit? Nechce. Po znělce přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je tedy 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. (Senátoři si stěžují na nefunkčnost hlasování.) Já se omlouvám, musíme teď počkat, aby se to tady ustálilo. Si šolicháte kartami, děláte v tom počítači blázinec. Tak, teď je to zastaveno.

Aktuálně je přítomno 66, aktuální kvórum 34. Zahajuji hlasování, a funguje. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 30 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto tisku. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji zpravodajům. A my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak, budeme pokračovat dalším bodem jednání, a tím je

 

Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech

Tisk EU č. N 092/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 092/11 a N 092/11/01. Já opět prosím paní ministryní financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Jedním z návrhů takzvaného mikulášského balíčku Evropské komise je návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech. Nejprve bych ráda krátce popsala hlavní prvky návrhu směrnice, které z valné části kopírují ustanovení smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě hospodářské a měnové unii, takzvaný fiskální pakt, kompakt. Jedná se zaprvé o fiskální numerické pravidlo pro všechny vládní instituce, zadruhé nápravný mechanismus, který je automaticky aktivován v případě závažného odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle, zatřetí zapojení nezávislých fiskálních institucí do sledování a dodržování rámce numerických fiskálních pravidel, začtvrté zakotvení takzvané přiměřené flexibility, která umožňuje v rámci rozpočtové dohledu zohlednit provádění strukturálních reforem. K samotnému návrhu bych ráda poznamenala dvě důležité skutečnosti.

Návrh směrnice primárně nepředstavuje nová fiskální pravidla, ale přenos již platných rozpočtových pravidel z fiskálního kompaktu do právního rámce EU, že jednotlivé závazky návrhu by se na ČR vztahovaly povinně až od vstupu do eurozóny, čili od okamžiku, kdy by se ČR dobrovolně a z vlastní iniciativy přihlásila k přijetí těchto závazků. ČR obecně vítá transpozici fiskálního kompaktu do unijního práva. Směrnice by dle našeho posouzení mohla přispět k dodržování pravidel evropského rozpočtového dohledu a k lepší rozpočtové kázni zemí eurozóny.

Český fiskální rámec ustanovení směrnice v zásadě splňuje. Hlavní výhrada ČR spočívá v tom, že návrh ne zcela věrně přebírá příslušná ustanovení fiskálního kompaktu. Toto se týká zejména přísnosti a přiměřenosti určitých požadavků na nezávislé fiskální orgány, což by v případě přijetí v navrhovaném znění mohlo znamenat nutnost úpravy našeho fiskálního rámce. ČR proto prosazuje, aby tyto povinnosti byly uvedeny spíše obecně.

Závěrem mi dovolte poznamenat, že i přes navrženou směrnici je na místě, aby ČR dokončila ratifikaci fiskálního paktu, což by jí zajistilo mj. právo účastnit se jednání summitů eurozóny. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 092/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Plaček, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, páni kolegové, vážená paní ministryně. Opět mi nezbývá než poděkovat za perfektní výklad celé problematiky. Informace o tom, že daným tiskem se zabýval VEU na své 21. schůzi již 21. března 2018. Co je důležité, jenom shrnu. Přiložený návrh doporučení v rámci usnesení VEU v zásadě vlastně souzní s rámcovou pozicí vlády, s výjimkou dvou bodů. Já bych kromě těch dvou bodů ještě zvýraznil další dva body, které si myslím, že jsou velice důležité, než budeme hlasovat o tom našem usnesení VEU. Tedy v rámci toho doporučení k vyjádření Senátu se navrhuje, že Senát PČR:

I. 2. dodává však, že navržená směrnice nepřebírá celý obsah smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení hospodářské a měnové unie, takže i v případě přijetí směrnice zůstane relevantní též přistoupení ČR k této smlouvě. Připomíná, že Senát vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy již dne 27. srpna 2014. Zdůrazňuje, že vláda by se měla zasadit o to, aby proces ratifikace byl co nejrychleji dokončen.

I. 3. žádá vládu, aby v případě, že navržená směrnice bude přijata ve znění odpovídajícím její rámcové pozici, tomuto usnesení Senátu, učinila oznámení podle čl. 4 směrnice, na základě kterého bude ČR směrnicí vázána ještě před vstupem do eurozóny, neboť ČR již přijala předpisy, které v zásadě odpovídají požadavkům směrnice.

A teď ten mírný nesouhlas nebo nesoulad se stanoviskem vlády. To je v rámci II. 3. Nesouhlasí však s požadavky vlády, aby byla do čl. 6 směrnice převzata formulace z čl. 3 odst. 2 smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení hospodářské a měnové unie, podle které mají být pravidla rozpočtové odpovědnosti zakotvena přednostně na ústavní úrovni, neboť podle čl. 288 smlouvy o fungování EU musí směrnice ponechat volbu formy, která bude provedena na členských státech. Nemůže tedy po členských státech požadovat změnu ústavy. Žádá proto vládu, aby ohledně čl. 6 návrhu směrnice podpořila znění navržené komisí.

Nyní mi dovolte návrh usnesení, jenom to dopovím. Jedná se o senátní tisk č. N 092/11, kdy jsme to projednávali, o tom už jsem hovořil. Takže po úvodní informaci Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí, Václava Klusáka, vedoucího oddělení řízení a koordinace Úřadu vlády, zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor

I. přijímá k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Vladimíra Plačka,

IV. pověřuje předsedu výboru, pana senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Takže rozpravu končím. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Vladimír Plaček, tj. jak je uvedeno v tisku, jenom připomínám, N 092/11/02.

Já si vás dovolím sezvat.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvórum pro přijetí návrhu je 33. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 31, registrováno 65, kvórum 33. Pro návrh 41, proti 6. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu.

A dostáváme se k poslednímu tisku, a tím je

 

Návrh nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu

Tisk EU č. N 093/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 093/11 a N 093/11/01. Opět žádám paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály, prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající, za slovo. Takže ještě jednou, dámy a pánové, dalším návrhem Evropské komise z balíčku dokumentů k prohlubování hospodářské a měnové unie je návrh nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu. Cílem návrhu je převést do unijního práva dosud mezivládně fungující Evropský mechanismus stability, tzv. ESM, který byl vytvořen proto, aby zajistil finanční stabilitu eurozóny v případech krize.

Z Evropského mechanismu stability coby mezinárodní finanční instituce se tak má stát unijní agentura nazvaná Evropský měnový fond, jejíž působnost má být současně rozšířena o funkci tzv. společného trvalého jistícího mechanismu pro jednotný fond pro řešení krizí, tzv. SRF.

ČR se na návrh dívá optikou země, která má zásadní zájem na prosperitě a stabilitě eurozóny, k níž existence a dosavadní činnost ESM výraznou měrou přispívají. ČR je proto k návrhu skeptická primárně ze dvou důvodů. Máme obavy ze snížení efektivnosti fungování Evropského mechanismu stability v důsledku složitějších rozhodovacích mechanismů a odmítáme oslabení pozice akcionářských států, k němuž k návrh komise směřuje, neboť by podřídil orgány Evropského měnového fondu Radě EU.

Ve vztahu k trvalému jistícímu mechanismu pro jednotný fond pro řešení krizí jsou pro ČR zásadní rovnocenné zacházení se všemi státy bankovní unie, bez ohledu na členství v eurozóně, a rovné podmínky na vnitřním trhu. ČR rovněž bude usilovat o to, aby při vstupu do eurozóny nemusela nést rozpočtové důsledky expozic Evropského měnového fondu, vzniklých před jejím vstupem, například půjček ESM v Řecku. Z procesního hlediska považuji za důležité, že návrh musí být Radou EU schválen jednomyslně. Dosavadní jednání na půdě Rady EU a jejích přípravných orgánů kázala, že návrh v předkládané podobě má mezi členskými státy mizivou podporu. Země EU vesměs podporují svěření funkce trvalého jistícího mechanismu Evropskému mechanismu stability. Nebrání se ani transformaci ESM na Evropský měnový fond, ovšem pouze pokud bude zachován jeho charakter mezinárodní finanční instituce.

Závěrem mi dovolte upozornit, že s ohledem na právní základ, z něhož předkládaný návrh nařízení Rady vychází, bude vláda na základě zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu povinna po dosažení shody na podstatných rysech návrhu, bude-li jí dosaženo, požádat obě komory parlamentu o předchozí souhlas s návrhem. Teprve po jeho získání by byl zástupce ČR v Radě EU oprávněn, nikoli však povinen, hlasovat pro přijetí návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně. Samozřejmě, výbor, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 093/11/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Vladimír Plaček. Než mu dám slovo, tak bych poprosil náš Organizační výbor, protože na té tabuli máme tisk J 114/11, měli bychom být u tisku N 093/11. Tak, už to máme správně. Pan senátor Plaček bude spokojený a má slovo.

Senátor Vladimír Plaček:  Ano, děkuji za slovo, jsem spokojený. Upozornil jsem na tuto drobnou chybu, abychom opravdu věděli přesně, co projednáváme. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Já zase chci poděkovat paní ministryni za perfektní výklad. Ale jenom zase pár informací těch nejdůležitějších mi dovolte z toho návrhu usnesení, z doporučení, z VEU, když jsme tento tisk projednávali opět na 21. schůzi dne 21. března 2018.

Ten předložený návrh, zase předložený návrh doporučení souzní s rámcovou pozicí vlády, a to včetně jednotlivých připomínek v části II. usnesení, nicméně některé argumenty jsou ještě více rozvedeny. Dovolte mi zase zdůraznit několik těch bodů z našeho doporučení k vyjádření Senátu v rámci tohoto usnesení:

I. 2. Senát PČR právě připomíná, že nelze v Radě vyslovit souhlas s přijetím tohoto nařízení v konečném znění dohodnutém členskými státy bez předchozího souhlasu Senátu. Myslím si, že to je velice důležité vědět.

II. 1. Souhlasí s tím, aby vláda v rámci vyjednávání prosazovala doplnění ustanovení, podle kterého by členské státy, které v budoucnu zavedou měnu euro, nenesly případné ztráty z transakcí, které vznikly před jejich vstupem do eurozóny. To si myslím, že je taktéž velice důležité. Já jsem to, prosím, zkrátil. Paní místopředsedkyně to potvrdila.

II. 2. Nesouhlasí s přechodem od jednomyslnosti k 85% kvalifikované většině, pokud jde o rozhodování v Radě guvernérů EMF, o poskytování finanční podpory, neboť rozhodnutí s potenciálně značným dopadem na státní rozpočty by neměla být členěna proti vůli malých a středních států. Zase jsem to, prosím, zkrátil.

Takže obracím pozornost k usnesení VEU. Zase zkrátím ten úvod. Po úvodní informace Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí, Vojtěcha Bellinga, náměstka ředitele sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu ČNB, Václava Klusáka, vedoucího oddělení řízení a koordinace Úřadu vlády, zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor:

I. přijímá k návrhu nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Vladimíra Plačka,

IV. pověřuje předsedu výboru, pana senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, paní ministryně, nejprve se přiznám, že chovám velkou nedůvěru ke vzniku takovýchto institucí. Já je vnímám jako instituce, které mají pomáhat nezodpovědným a činit tak z prostředků těch zodpovědných. Stejně tak jsem nepodporoval jiné fiskální pakty a podobně. V době, kdy tady byl před několika schůzemi pan premiér Babiš, tak jsem se ho přímo zeptal, zda bude podporovat vznik Evropského měnového fondu.

Ze stena jsem si nalezl tuto jeho odpověď na mou otázku, která zněla. Evropský měnový fond z mého pohledu je nesmysl. Stejně jako ministr financí pro euro. My jsme tam proti, držíme tu linku. Takže já bych se chtěl zeptat, jestli došlo k nějakému zásadnímu obratu v postoji pana premiéra, nebo jak si toto vysvětlit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ano, pan senátor Miloš Vystrčil. Má slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom k tomuto bodu dvě poznámky, spíše proto, aby to tady zaznělo. První je, že nemůže dojít ke schválení vzniku toho měnového fondu, pokud s tím nebude souhlasit ČR, resp. na Radě premiérů pan premiér, to znamená, máme to ve svých rukou. A ta druhá je procedurální, jestli bychom v rámci hlasování o usnesení nemohli hlasovat o bodech I., II. a III. odděleně.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Hlásí se ještě někdo dále do rozpravy? Nikoho takového nevidím. Takže rozpravu končím. Určitě paní ministryně se bude chtít vyjádřit k rozpravě a dotazům položeným. Takže, prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já jenom velmi stručně, děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že jsem se vyjádřila, že jsem v podstatě řekla, že my se na to díváme skepticky, uvedla jsem i důvody toho skepticismu, že se bojíme snížení efektivnosti fungování Evropského mechanismu stability, odmítáme oslabení pozice akcionářských států, i jsem ve svém úvodním slově uvedla, že tento návrh by vyžadoval jednomyslnost, to znamená, že bychom, byť nesouhlas ČR, tak schválen nebude. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, paní ministryně. Doufám, že to kolegům stačilo jako odpověď. Ptám se pana zpravodaje, jestli se chce vyjádřit k rozpravě. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, opravdu stručně, v pokročilé hodině. Pouze informace, v rámci rozpravy vystoupili dva senátoři. Je tady návrh, abychom hlasovali o jednotlivých částech označených v doporučení k vyjádření Senátu v rámci usnesení VEU jako I. zvlášť, II. zvlášť a III. zvlášť. Bod III. je samozřejmě obligatorní text, který je všude. Nicméně, předpokládám, že asi se chce hlasovat o těch částech jiných, především, zvlášť. Ale musíme samozřejmě hlasovat zvlášť o všech. Můžeme takto hlasovat.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Takže budeme... Návrh pana zpravodaje je hlasovat I. zvlášť, II. zvlášť, III. zvlášť. Je to tak? Takže budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Plaček. To znamená, jenom připomínám, že to je tisk N 093/11/02. Budeme to hlasovat I., II. a III. zvlášť. Já si vás dovolím sezvat.

Budeme hlasovat o I. v tisku N 093/11/02. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování č. 32, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh 38, proti 9. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o II. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování č. 33, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh 46, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A hlasujeme o III. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování č. 34, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh 53, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Já končím projednávání tohoto bodu.

Senátor Vladimír Plaček:  Ještě prosím o hlasování jako celek, o usnesení VEU.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dobře, když to tak pan zpravodaj chce, tak budeme hlasovat o celku kompletním, tak jak bylo přijato usnesení výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování o kompletním usnesení výboru, registrováno 61, kvórum 31, pro návrh 39, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni Schillerové i panu zpravodaji, protože ten tady byl v roli nejenom sociálních služeb, ale dneska i financí dokonce.

Končím jednání této schůze.

Pan předseda mě požádal, abych vyslovil žádost, abyste se sešli předsedové výborů a klubů tady u stolečku, abyste si řekli nějaké termíny do budoucna.

Takže schůze je skončena. A místopředsedové ještě! (Takže všichni činovníci, kdo máte ruky, nohy...)

(Jednání ukončeno v 16.29 hodin.)