Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Eva Davidová
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 732 142 954

Tisková zpráva: návrh usnesení Senátu k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska (19.04.2017)

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí doporučuje Senátu přijmout usnesení k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska, a to včetně asistence při jejich přesídlení do České republiky.

Návrh usnesení Senátu k přesídlení českých krajanů ze Srbska do České republiky:

Senát Parlamentu České republiky

I. vyzývá vládu České republiky, aby v souladu s Usnesením vlády č. 1014 z 8. prosince 2014 poskytla pomoc českým krajanům v Srbsku, vč. případné asistence při jejich přesídlení do České republiky;

II. žádá Vládu ČR, aby jej informovala, jakým způsobem se zhostila žádosti Senátu PČR na pomoc českým krajanům v Srbsku;

III. pověřuje předsedu Senátu Parlamentu České republiky, aby toto usnesení postoupil předsedovi vlády ČR;

Důvodová zpráva Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska

Předsedkyně sdružení Česi Južnog Banata Vlastenka Krišan se obrátila na Stálou komisi Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí se žádostí o pomoc při přesídlení zájemců z české komunity ze Srbska do ČR. Současná hospodářská a sociální situace českých krajanů v Srbsku je neutěšitelná a výhled na její zlepšení je v nedohlednu. Řada českých krajanů ze Srbska již žije v ČR.

Česká republika, potažmo Československo má dlouholetou historickou zkušenost s reemigrací českých a slovenských krajanů do jejich původní vlasti.

Prvním pokusem na jejich přesídlení proběhlo již za první republiky, avšak jen s malým úspěchem. Do Československa se přestěhovali především Češi z Vídně a polského Zelova. Z jiných oblastí přicházeli jen jednotlivci.

Jiná situace nastala po II. světové válce, kdy po odsunu německého obyvatelstva vyvstal požadavek po pracovní síle a etnickém sjednocení společnosti v poválečném Československu. Mezi lety 1945 až 1947 se vrátilo do staré vlasti 200 000 krajanů, mezi nimiž byla i nemalá část Čechů ze Srbska. Většina reemigrantů se usadila v tehdejším pohraničí. S integrací krajanů nebyl významnější konflikt ani ze strany krajanů ani ze strany majoritní společnosti.

Současná nepříznivá křivka natality v ČR a nedostatek pracovních sil vyvolává v ČR sílící potřebu zaměstnávání cizinců. Oproti krajanům, je integrace ostatních cizinců často komplikovanější a finančně náročnější, jak v jazykové, tak i kulturní oblasti. Příslušníci českých krajanských komunit mají vztah k České republice, často se ve zdejším prostředí orientují a jejich zájem o trvalé usídlení je většinou silnější, než u cizinců bez přímé vazby na ČR. Při imigraci a integraci cizinců se často setkáváme s odůvodněnou, častěji ale neodůvodněnou, kritikou zaměstnávání cizinců, a to jak ze strany majoritní společnosti, tak i odborových organizací. Přijímání českých krajanů je v tomto směru vnímáno spíše pozitivně, jak nám ukázala i nedávná zkušenost s přesídlováním Čechů z Ukrajiny nebo Kazachstánu.

Podle našich zjištění je zájem o přesídlení  do ČR v české komunitě v Srbsku projevován zvláště mladými lidmi se středoškolským vzděláním, ale nechybí ani zájemci s vysokoškolským vzděláním.

Stálá komise se domnívá, že se ČR naskýtá mimořádná situace, která je výhodnou pro obě strany zájmu a doporučuje Vládě ČR, aby v souladu s Usnesením vlády ČR č. 1014 ze dne 8. prosince 2014 o Zásadách politiky vlády České republiky ve vztahu k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem (krajanů) žijících v zahraničí poskytla pomoc české menšině v Srbsku a to včetně asistence při přesídlení zájemců z české krajanské komunity v Srbsku do ČR. Podle našich odhadů je jedná asi o 300 lidí.

Eva Davidová, 19.04.2017