Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí za rok 2017

V roce 2017 měla Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí 8 členů a jejím předsedou byl pan Tomáš Grulich. I nadále měla komise dva místopředsedy, a to pana Hassana Meziana a pana Jaromíra Jermáře, ověřovatelé byli tři, a to Jaroslav Doubrava, Patrik Kunčar a Hassan Mezian. Při komisi pracoval v roce 2017 poradního sbor Konzultativní rada, která je složena z 20 osob, což jsou úředníci z ministerstva zahraničních věcí, z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z ministerstva vnitra, z ministerstva průmyslu a obchodu, z ministerstva práce a sociálních věcí a z řad krajanů žijících v zahraničí a osob, které se o krajany dlouhodobě zajímají především profesně. V roce 2017 měla komise čtyři schůze a přijala 23 usnesení.

První akcí, kterou komise uspořádala, byla výstava „Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl, velitel 1. čs. armádního sboru v SSSR“, která se uskutečnila v předsálí Jednacího sálu v termínu 24. 1. - 6. 2. 2017. Výstavní panely zapůjčilo Muzeum českého a slovenského exilu 20. století v Brně a autory výstavy byli Jan a Sabina Kratochvílovi.

Další výstavou, kterou komise uspořádala by výstava „Československý exil 20. století“, která se uskutečnila ve Valdštejnské zahradě v termínu 4. 5. - 25. 5. 2017. Výstavní panely zapůjčil Československý exil, z. s., výstava se věnovala pěti hlavním exilovým vlnám – Exil 1914–1918 a vznik Československa, Exil 1938–1945 a boj za svobodu republiky, Poúnorový exil, Posrpnový exil, Exil 70. a 80. let. Cílem bylo představit veřejnosti fenomén exilu Čechů a Slováků z území někdejšího Československa v období 1914 – 1989.

Třetí výstavou, kterou komise zrealizovala ve dnech 20. 6. - 3. 7. 2017 v chodbě místopředsedů Senátu PČR, byla výstava s názvem „Vídeňské svobodné listy – 70 let“, která mapovala vznik a činnost tohoto krajanského periodika vydávaného Menšinovou radou české a slovenské větve v Rakousku od roku 1946 ve Vídni až do současnosti. Vídeňské svobodné listy jsou pojítkem české menšiny žijící ve Vídni, jsou zdrojem informací o činnosti a aktivitě vídeňských Čechů.

Dne 15. května 2017 uspořádala komise setkání se Spolkem Dcery 50. let. Jedná se o dcery rodičů, které stát po komunistickém únorovém puči v roce 1948 poslal nespravedlivě na dlouhá léta do vězení. Dcerám (dětem) bylo tehdy od 0 do 14 let a některé starší „dcery“ byly také vězněny. Setkání se zúčastnilo na 35 dcer a na závěr byl také promítnut dokumentární film, který tento spolek ukazuje především na školních besedách, které tento spolek bezplatně dělá pro základní a střední školy.

Dne 23. května 2017 uspořádala Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí již po šestnácté udílení Cen Společnosti pro vědy a umění Praha v prostorách Hlavního sálu Senátu PČR. Letos obdrželo tuto cenu 9 osobností z uměleckých a vědních oborů, a to Jiří Anderle, Gabriela Beňačková, David Erben, Jan Hora, Josef Michl, Ivan Passer, Vilém Prečan, Bohdan Pomahač a Stanislav Zindulka.

Dne 30. května 2017 uspořádala komise kulatý stůl s názvem „Spolupráce mezi politiky, Akademií věd České republiky a zástupci krajanů, kterého se zúčastnilo 18 osob z řad politiků, krajanů, zástupců Akademie věd ČR a členů Konzultativní rady. V rámci sedmi příspěvků zazněly údaje a fakta o historii migrace Čechů, o snahách, jak českou diasporu podporovat a o potřebách současné české diaspory žijící v zahraničí. Příspěvky se týkaly jak těch „starších“ krajanů, tak těch „mladších“, kteří jsou občany České republiky a žijí mimo Českou republiku. Účastníci kulatého stolu se shodli, že je nutné podporovat Meziresortní komisi, která bude ustavena při kabinetu ministra zahraničních věcí České republiky a směřovat k této komisi požadavky ze strany české diaspory žijící v zahraničí. Dále je nutné podporovat výuku českého jazyka u krajanských komunit, především také finančně, metodicky, didakticky a to takové projekty, jako je Česká škola bez hranic a spolupracující školy a nadále podporovat snahy o znovu navržení změny ve volebním zákoně, a to možnost volit korespondenčně, především pro občany České republiky žijící v zahraničí.

Dne 1. listopadu 2017 uspořádala komise Křest druhého sborníku krajanského spolku Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku s názvem „Vídeňští Češi 1945 – 2015: Příklad zdařilé integrace?“ Akce se zúčastnili krajané z Rakouska, kteří představili tento sborník a osobnosti české menšiny na kulturním, politickém a společenském životě Rakouska.

2. listopadu 2017 uspořádala komise spolu s odborným partnerem Českou školou bez hranic z.s., mezinárodní konferenci „Networking (novodobé) české diaspory“. Této konference se zúčastnilo přes 100 hostů a závěry byly následující. Česká diaspora žijící v zahraničí v sobě zahrnuje všechny skupiny t.j. emigranty, exulanty, Čechy žijící v zahraničí po roce 1989. Je žádoucí a potřebné propojovat tyto skupiny. Ideálně v současné době probíhá toto propojování přes projekt Českých škol bez hranic a českých škol v zahraničí, mnohde i s účastí „starých“ krajanských spolků.

Chybí výměna zkušeností a informací na poli vysokých škol a univerzit směrem ke studentům a absolventům VŠ a univerzit. Česká diaspora vítá vznik Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí (Komise) při kabinetu ministra zahraničních věcí ČR, která vznikla v červnu 2017 na základě usnesení Senátu, které iniciovalo vznik této Komise. Na konferenci zazněly konkrétní dotazy od diaspory směrem ke Komisi, které potvrzují důležitost vzniku webu, kde by byly konkrétní odkazy a informace k tématům, které požaduje česká diaspora žijící v zahraničí. Největším současným problémem je nemožnost volit distančně v zahraničí (korespondenčně nebo elektronicky), což občany ČR v zahraničí, včetně těch, kteří jsou v cizině dočasně (studenti programu Erasmus plus, doktorandi) značně omezuje v jejich občanských právech.

14. listopadu uspořádala komise II. kulatý stůl na téma „Spolupráce mezi politiky, akademickými pracovníky a zástupci krajanů“. Předně se diskutovala otázka poslání a náplně nově vzniklé Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí, a to jednak z hlediska historických souvislostí, v nichž se skrývá řada nedořešených vztahů mezi krajany a nynější ČR, a také z hlediska návrhů aktuálních témat k projednání v blízké budoucnosti. Diskutovalo se tak o korespondenční volbě. Bylo konstatováno, že za posledních 25 let se Poslanecká sněmovna chovala macešsky a odmítavě vůči této skupině voličů České republiky, kteří žijí v zahraničí. Dále se jednalo o zjednodušení styku příslušníků diaspory s českými úřady a o další otázky. Vedle kritických připomínek poukázal kulatý stůl na dobré výsledky Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí ve formě finančních darů krajanským spolkům nebo ve formě podpory výuky českého jazyka u krajanských komunit apod. Z kulatého stolu vyplynula užitečnost další spolupráce mezi politiky a akademiky v oblasti potřeb a zájmů české diaspory. Výsledky stávající spolupráce budou obsaženy v připravované publikaci, která vyjde v roce 2018 s názvem Česká republika a diaspora: co bylo a co bude? Publikaci vydá Etnologický ústav AV ČR ve spolupráci se Senátem.

V letošním roce komise uskutečnila čtyři zahraniční služební cesty. První cesta proběhla v květnu, kdy delegace navštívila naši krajanskou komunitu v Egyptě a Českou školu v Káhiře. Setkala se členy Společnosti česko-egyptského přátelství v Káhiře se Zahraničním výborem egyptského parlamentu a s egyptskou ministryní pro migrační záležitosti a krajany. Dále delegace navštívila Univerzitu Ajn Šams, konkrétně jazykovou fakultu, kde je katedra slavistiky, na které v současné době studuje 130 studentů bohemistiku jako hlavní specializaci.

Druhou cestu uskutečnil na konci srpna předseda komise Tomáš Grulich do České školy Rhein/ Main ve Schwalbachu v Německu, kde se tato škola otevírala poprvé, a zde byl zahájen nový školní rok.

Třetí cesta, kterou komise uskutečnila, byla do Rakouska, kde se v říjnu konaly oslavy 150. výročí založení Sokola Vídeň a na ni navazovala čtvrtá cesta do Řecka, a to do Soluně a Atén. Zde se delegace setkala s našimi krajanskými spolky, navštívila české školy v Soluni a v Aténách. Dále se zde setkala se starostou Soluně, starostkou místní části Atén, ve které má sídlo náš krajanský spolek.

Komise velice pečlivě sleduje a podporuje vysílání českých učitelů českého jazyka ke krajanským komunitám a lektorů češtiny do zahraničí. Předseda komise se zúčastnil 9. společného setkání učitelů u krajanů a lektorů češtiny v zahraničí v Domě zahraniční spolupráce. Tato instituce prakticky zajišťuje proces vysílání učitelů a lektorů do zahraničí.

V roce 2017 přijala komise několik krajanských návštěv a Čechů žijících v zahraničí. Mezi větší skupiny patřila například skupina Metodického kurzu českého jazyka jako cizího jazyka pro vyučující z krajanských komunit, který se každoročně uskutečňuje po dobu 14 dní v Praze. Letos přišlo do Senátu na 25 osob. Tato skupina si prohlédla historické prostory Senátu a následně měla besedu a diskusi s předsedou komise Tomášem Grulichem.

Předseda komise Tomáš Grulich se setkal během roku s velkým množstvím krajanů žijících v zahraničí na půdě Senátu PČR.

PhDr. Tomáš Grulich v.r.
předseda Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí

V Praze dne 8. 3. 2018