Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury (dále také jen „ústavní komise“ či „komise“) byla v 11. funkčním období Senátu ustavena již podesáté, resp. s tímto názvem podeváté. Ve sledovaném období stanovil Senát počet jejích členů na dvanáct, z čehož je devět senátorů a další tři členové komise jsou bývalými senátory. Předsedkyní komise byla zvolena senátorka Eliška Wagnerová, místopředsedou senátor Jiří Dienstbier. Dalšími členy z řad senátorů jsou František Bublan, Michael Canov, Miluše Horská, Jiří Oberfalzer, Zdeněk Papoušek, Jiří Šesták a Milan Štěch, členy z řad ne-senátorů Edvard Outrata, Petr Pithart a Miroslav Škaloud.

Ústavní komise se v daném období sešla na šesti schůzích, na nichž přijala pět usnesení. Krom toho uspořádala senátory hojně navštívený odborný seminář „Právní úprava voleb do Senátu jako faktor volební (ne)účasti: analýza a návrhy změn“. Podobně jako v jiných letech se i nyní dá vysledovat několik základních témat zájmu členů komise.

x      x      x

A) Změny ústavního pořádku

Této agendy si ústavní komise všímala ve formě několika debat o aktuálně připravovaných či projednávaných návrzích změn ústavního pořádku.

1. Z nich zřejmě nejvýznamnější byl návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, připravovaný původně jako návrh vládní, posléze podaný jako návrh poslanecký. O něm komise jednala opakovaně, poprvé se zástupci ministerstva vnitra, podruhé při přípravě relativně obšírného kritického stanoviska k textaci schválené v létě 2017 Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 5). Kritika mířila k motivům, důvodům, koncepci, systematice i možným dopadům navrhované změny. Zakotvení práva nosit zbraň je totiž v současných ústavách zcela unikátní a měl jím být řešen střet s evropským právem, očekávání veřejnosti se však vztahovala zčásti spíše do sféry institutů trestního práva (krajní nouze, nutná obrana), zčásti k ozbrojené svémoci při zajišťování bezpečnosti ve státě, což bylo shledáno nežádoucím.

2. Dalším posuzovaným návrhem byla změna čl. 43 Ústavy, který pojednává o dispozicích ozbrojenými silami, resp. o kompetencích Parlamentu a vlády v této oblasti. Rovněž tento návrh byl formálně návrhem poslaneckým, což je trochu na pováženou. Přestože se členové komise v zásadě ztotožnili s motivy zpracovatelů návrhu, nebyli úplně přesvědčeni, že možnosti současné ústavní úpravy jsou vyčerpány co do možnosti podílet se na činnosti sil rychlého či velmi rychlého zásahu v rámci NATO, případě i EU.

3. Průběžně přenášeny byly rovněž informace z kulatých stolů k možným ústavním změnám, které pořádal ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka.

4. Dílčí debata byla věnována reflexi zvažovaného prodloužení třicetidenní lhůty podle čl. 46 Ústavy v podobě jednacího řádu Senátu, resp. jednání Senátu (cyklus zhruba tří týdnů, v němž by bylo možné průběžně svolávat schůze výborů i plné schůze Senátu k projednání v zásadě kdykoliv postupovaných návrhů zákonů).

B) Volební pravidla

1. Tematika pravidel upravujících volby do Senátu byla předmětem jednání komise na několika schůzích i na zvláštním jarním semináři za účasti expertů Marka Antoše, Mariana Kokeše, Tomáše Lebedy, Jana Wintra a náměstka ministra vnitra Petra Mlsny. Cílem bylo jednak vytipovat slabiny zákona o volbách do Parlamentu, jednak posoudit, zda by jeho změny nepřispěly ke zvýšení voličské účasti zvláště ve 2. kole senátních voleb. Co se druhé otázky týče, ve vztahu k neplatným hlasům se dají provádět úpravy barvy a velikosti hlasovacích obálek, možné zvýšení účasti ve 2. kole bylo spojováno se zvýšením povědomí o tom, že se vůbec koná, jako zásadní však byla stále více vnímána povaha dvoukolového hlasování. Oba poslední náměty se posléze staly předmětem legislativních předloh: a) prodloužení lhůty mezi 1. a 2. kolem s dopadem na distribuci hlasovacích lístků voličům, b) zásadní změna volebního systému přechodem na tzv. australské hlasování s určením preferencí pro několik kandidátů. Druhý z návrhů by znamenal pouze jediné hlasování, ovšem při zachování požadavku absolutní většiny.

2. Informativně se komise zabývala rovněž změnami zákona o volbě prezidenta republiky, resp. tím, jak se vypořádaly se zkušenostmi z let 2012 a 2013.

C) Různé

Do jakési zbytkové kategorie lze zařadit dvě témata. Prvním byla politická krize z května 2017 (demise vlády a předsedy vlády, odvolání člena vlády, diskrece prezidenta republiky, možné obstrukce apod.). Druhým byla kritika postupu Poslanecké sněmovny, která místo hlasování o Senátem vrácené novele zákona o registru smluv projednala a schválila nový návrh novelizace téhož zákona. První z témat se omezilo na důkladnou debatu, druhé vyústilo v přijetí kritického stanoviska.

 

Eliška Wagnerová v. r.
předsedkyně komise