Co do zásobování chlebovinami jest letos situace proti dřívějším letům daleko příznivější. Výkupy z domácí sklizně jsou zatím oproti loňsku více jak dvojnásobné. K tomu přistupuje ještě nákup v cizině, kdež dosud bylo nakoupeno okrouhle 17.000 vagónů obilí a mouky.

Výkupy z domácí sklizně činí podle stavu ze dne 15. října t. r. okrouhle 36.000 vagónů chlebovin, předepsaný kontingent páčí se na 94.000 vagónů. V mlýnech máme v Čechách, na Moravě a ve Slezsku úhrnem 2.900 vagónů obilí a zásoby mouky u aprovisačních míst činí 2.584 vagónů.

Dosavadní zásoby stačí plně do vánočních svátků.

V říjnu podle zkušenosti byl vždycky výkup domácího obilí slabší, což má svou příčinu v podzimních pracích polních, v dobývání cukrovky a bramborů. Po skončení těchto prací výkupy zase stoupnou.

Co do zásobování brambory jest vzhledem na příznivé počasí a zvláštní opatření, učiněná obilními ústavy, průběh dodávek plně uspokojivý. Vláda vynaloží všechen svůj vliv, aby konsumentstvo, zvláště pak uhelné obvody a veliká konsumní střediska byla včas brambory opatřena. V otázce zásobování tuky a masem je dnešní situace taktéž lepší; smlouvou s královstvím Srbo-Chorvatsko-Slovinským máme zajištěno na 500 vagónů masa a tuků a připravuje se nyní zvláštní misse, která se odebere do Srbsko-Chorvatsko-Slovinska, aby tyto nákupy provedla.

To by byl asi obraz nynějšího stavu.

S největší energií a s celou přísností zákona vystupováno bude proti největší hlíze veřejného života, proti lichvě s nezbytnými životními potřebami. (Hlas: Zrušení lichevních soudů!) Ty nejsou zrušeny! Dosavadní opatření protilichevní budou prohloubena a síť protilichevních stanic rozšířena.

Jsouc si vědoma své zodpovědnosti na tomto poli, shrnuje vláda svůj nejbližší program na poli zásobovacím v tyto zásady:

Účinná podpora domácí produkce, plné zachycení plodin určených pro lidovou výživu, energická kontrola cen, dozor nad nedovoleným vývozem, péče o včasný dovoz z ciziny a co nejbezohlednější potírání lichvy.

Správa železniční chce pracovati na dalším vnitřním a vnějším vybudování železnictví, a to zdokonalením styků mezinárodních soustavnou a účelnou prací v oboru sociálním, zejména v oboru bytové péče pro zřízenectvo, prováděním investičního programu zákonem vytčeného, stálým zlepšováním provozu, jakož i zvýšením ekonomie tohoto provozu na našich drahách a upravením poměrů k drahám soukromým, zejména, k největším z nich Košicko-Bohumínské, Buštěhradské a Ústecko-Teplické, jakož i k drahám státu s republikou naší sousedících.

V resortu ministerstva pošt a telegrafů pokračováno bude s úsilím co největším v zlepšování provozu poštovního, telegrafního a telefonního, jak v republice samotné, tak i ve styku s cizinou.

Při tom nebudou přezírána ani důležitá moderní odvětví dopravy, totiž doprava automobilová a letecká. Nemenší starostí vlády bude konsolidace a další vybudování poštovního šekového úřadu, jakož i konečné vyrovnání poměrů našich komitentů s vídeňskou poštovní spořitelnou.

V oboru ministerstva veřejných prací bude vláda přihlížeti v první řadě k úpravě hospodářství s uhlím, při čemž bude vedena snahou snížiti ceny tohoto paliva a postupovati při jeho rozdělování formou, která by nejlépe odpovídala potřebám všech složek našeho hospodářského života. K tomu přispěje zajisté užší spolupráce se zástupci spotřebitelů, která se nejlépe zajistí brzkým ustavením se uhelné rady ve smyslu uhelného zákona.

Za neméně důležité pokládá vláda uspíšení ekonomického využití vodních sil a

účinné provádění soustavné elektrisace našeho státu.

Řešení bytové otázky najde i se strany ministerstva veřejných prací nejmožnější,

všestranné podpory.

Rozšířením a vybudováním silnic přispěje se nejen ku zlepšení komunikací, nýbrž i ku odstranění vyskytnuvší se nezaměstnanosti.

V oboru národní obrany má vláda pro svou činnost pevný zaklad v branném zákoně. Vojenský program vlády znamená proto pokračování ve výstavbě československé branné moci podle ideových a praktických zásad, jež s přemáháním těžkých překážek a nepříznivých poměrů vnitropolitických i zahraničních s viditelným zdarem uplatňovali předchůdcové v ústavním vedení vojenské správy. Systematické, ryze vojensko-technickými zřetely vedené provádění branného zákona dá nám armádu schopnou v případě potřeby nastoupiti k plnění úkolů, k nimž je povolána. Vláda klade veliký důraz na to, aby branný zákon Československé republiky byl co nejrychleji a nejpřesněji prováděn, a domnívá se, že v souhlase s veřejným míněním tím radikálněji zabezpečí nutný klid v organisaci branné moci státu.

Vývoj vojenské soustavy, odvislý od kolikerých podmínek vnitřních i vnějších, bude vláda provázeti příslušným zřením k odstavci 2. § l branného zákona, směřujícího k budoucímu přechodu k zřízení miličnímu. Zvláštní oddělení ministerstva národní obrany sbírá již všechen materiál a studuje plánovitě předpoklady k vybudování svérázného systému lidové obrany národní.

Armádní organisace zůstane i nadále vydatnou oporou naší zahraniční politiky, sledujíc s ní stejné cíle defensivní a chtíc býti svojí silou a pohotovostí oporou v míru.

Postupující demobilisací přechází armáda do mírového stavu. Návratem posledních částí legionářských ze Sibiře bude dán poslední předpoklad k unifikaci armády, kterou ministerstvo národní obrany chce provésti s pevným úmyslem a přesvědčením, že spolu s realisací branného zákona znamená nezbytný prvopočátek normálních vojenských poměrů v našem státě.

Vláda bude se také intensivně zabývati hospodářskou situací našich legionářů a učiní příslušná opatření v době nejbližší.

Po jedné stránce bude vláda, respektujíc plně svobodu přesvědčení, přísně rigorosní. Vojsko musí zůstati spolehlivým orgánem celostátním, musí státi mimo proud politických událostí (Výborně!) jako instituce nestranná ve sporech stranických, třídních i národnostních. Proto bude nasazeno vše, aby upevněna byla kázeň a pořádek i smysl pro ni v celé armádě. (Výborně!) Kdo popírá kázeň ve vojsku, kdo popírá jeho celostátní funkci, třeba jen tím, že do armády zanáší spory politické, třídní nebo národnostní, neguje bezpečnost státu. Proti všem, kdož by tímto způsobem chtěli seslabovati vojenskou organisaci bude zakročeno ve smyslu platných zákonů v zájmu republiky. (Výkřiky.)

Budeme pokračovati v reorganisaci správních úřadů vojenských, při čemž nám stěžejními zásadami budou demokratičnost, všestranná ekonomičnost a rychlost úřadování veškeré armádní administrativy.

V oboru veřejného zdravotnictví vidí státní správa svůj úkol v intensivním odstraňování zdravotních poruch, způsobených hospodářskými těžkostmi a v posílení zdraví celku, jakožto základu možného hospodářského a sociálního rozvoje.

Vybudování epidemijní pohotovosti, boj proti tak zvaným lidovým chorobám, hygienická ochrana dělnictva, zřizování potřebných nemocnic, asanace celé říše, zvláště v částích východních, zdravotní péče o děti, tělesná výchova, úprava poměrů zdravotního personálu, to jsou jen letmo vytčené úkoly státní správy zdravotní.

Vláda pokládá dále za svojí povinnost usilovati o to, aby program vytčený v zákonech o pozemkové reformě brzy také byl uskutečněn v souhlase se zájmy celku.

Chce naléhati na to, aby co nejdříve vydána byla příslušná prováděcí nařízení a aby v praktickém provádění zákonů reformních bylo soustavně a cílevědomě pokračováno. Vláda jest odhodlána čeliti všem snahám, jež by mařiti chtěly toto veliké sociální dílo, ať již by vycházely z kruhů držitelů velkého majetku pozemkového nebo spočívaly v násilném a svémocném zasahování se strany čekatelů, ohrožujícím nejen bezpečnost právní ve státě, nýbrž i pravidelný postup výrobní a zásobovací.

Otázka výživy obyvatelstva - toť v první řadě otázka výroby zemědělské. Produkce zemědělská ochromena světovou válkou, trpí stále jejími důsledky, ač především ona může nás zbaviti tíživé a vyssávající závislosti na cizině. Odstraniti dnešní úbytek 30-40% zemědělské výroby, jímž trpí celý stát, jest předním zájmem veřejným a nemůže se státi jinak, než odstraněním jeho příčin, čímž se problém drahotní a distribuční rozřeší přirozeně.

V první řadě zvýšiti jest plodnost půdy okamžitým opatřením strojených hnojiv, ovšem za ceny úměrné cenám výrobků zemědělských.

Dále bude nutno doplniti, rozmnožiti a při tom zvláště i kvalitativně zlepšiti stav hospodářského zvířectva, za tím účelem jest zejména podporovati ušlechťovací snahy pěstitelské i za cenu případných obětí a vystříhati se pokud možná násilných zásahů do přirozených poměrů vývojových ve výrobě zvířecí.

Jak již shora naznačeno, bude také starostí vlády, aby podle zkušeností jinde nabytých postupně a soustavně připravovala řešení otázky volné výroby zemědělské a volného obchodu se zemědělskými produkty s automatickou regulací vzájemného poměru cen výrobků a výrobních nákladů.

Pro tyto cíle nezanedbá vláda ani všeobecných úkolů správy zemědělské: Meliorací, úpravy lesního hospodářství, zemědělského a lesního výzkumnictví, záležitostí veterinárních, využití vodních a elektrických sil, organisace ochrany rostlin a pod. Zvláštní pozornost bude věnovaná zvýšení rentability státních statků a lesů a poměrům zemědělské výroby na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Samozřejmě musí býti se zvláštní péčí nadále sledovány i velké linie rozvoje školství zemědělského od dělnických kursů a lidových hospodářských škol počínajíc až ku školám vysokým, aby v odborném pokroku vyšinula se Československá republika na čestné místo v soutěži světové a aby odborné vzdělání šířilo se do nejširších vrstev, neboť ono jest hlavní zárukou všeho rozvoje zemědělského.

V oboru sociální péče pokládá vláda za nejnaléhavější úkoly své: péči bytovou, opatření proti nezaměstnanosti a co nejdokonalejší provedení únorového zákona o požitcích válečných poškozenců.

Všeobecný nedostatek bytů, pravidelný to následek každé větší války, nutí vládu, aby hleděla jej všemi prostředky ne-li docela odstraniti, aspoň zmírniti. (Výkřiky.)

Za tím účelem bude vláda požadovati ustavní svolení k opatření potřebných úvěrů.

Protože za normálních poměrů jedině soukromé podnikání stavební jest s to, aby uspokojilo celou poptávku po nových bytech, zamýšlí vláda novými prostředky soukromou podnikavost povzbuditi a ji podporovati. Mocné vzpružení soukromého stavebního ruchu slibuje si vláda především od osnovy zákona, podle kteréž kapitál ve stavbě domu investovaný má býti do značné míry vyňat z daňového základu. Tím bude zvláště majitelům velkých podniků průmyslových, obchodních a bankovních umožněno, aby především pro své zaměstnance stavěli domy a byty. Vláda očekává, že této daňové výhody, které lze ovšem poskytnouti jen na přechodnou krátkou dobu, uchopí se bez nucení také ostatní zámožné vrstvy obyvatelstva, jmenovitě ty, které zabírají byty v nájemních domech, aby si postavily byty pro sebe.

Vedle toho bude ovšem stálou péčí vlády, aby všestranně připravovala půdu pro normální soukromé stavební podnikání, nespoléhající ani na přímé ani na nepřímé finanční přispění státu.

S tohoto hlediska bude vláda pracovati ku stabilisaci cen netoliko stavebních hmot, nýbrž také dělnických mezd, jakožto nezbytného předpokladu pro rozvoj stavebního ruchu jako všeho jiného podnikání hospodářského. Ovšem také snížení stavebních nákladů bude cílem zvláštních opatření vlády.

Pro povznesení stavebního ruchu vypracovala vláda osnovu zákona, podle které v obcích, v nichž stavba obytných nebo jiných ve veřejném zájmu nutných budov setkává se s obtížemi, mohou býti ustanoveni zvláštní orgánové, dalekosáhlými oprávněnostmi nadaní, s úkolem, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a stavebního podnikání napomáhali k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě potřebných budov. Vedle podpory soukromé i obecně prospěšné činnosti stavební uznává vláda neodkladnost přímého zasáhnutí státu v krisi bytovou tím, že by stát převzal provádění vlastních staveb co možná ve velkém měřítku, jak pro umístění státních úřadů a ústavů, aby zabrané pro ně domy obytné byly brzy vráceny původnímu svému účelu, tak i pro státní zaměstnance v sociálním zájmu jejich a k zabezpečení řádné státní správy. Zejména bude hleděno k tomu, aby při zřizování nových úřadů a ústavů bylo vždy postaráno kromě o místnosti úřední zároveň také o byty pro státní zaměstnance při těchto úřadech a ústavech ustanovené. Příslušný stavební program bude co nejdříve projednán a vláda předloží návrhy na opatření potřebných prostředků peněžních ústavnímu schválení.

Zatím bylo učiněno opatření, aby s prováděním všech zralých projektů, jmenovitě družstevních a obecních, s byty pro státní zaměstnance bylo netoliko v Praze, nýbrž i v jiných obcích s větším počtem státních úřadů bezodkladně započato.

V Praze věnovala vláda zvláštní péči ubytování studentstva, které letos v nebývalé míře trpí nedostatkem bytů, studentstvu cenou dostupných, podporujíc co nejvydatněji všechny svépomocné akce studentstva, směřující k vybudování aspoň provisorních bytů.

Ježto stavba nových bytů vyžaduje podle své povahy vždy delší doby a nemůže tudíž i při největším úsilí ihned vésti k cíli, přikročí vláda k různým správným opatřením, nesoucím se k intensivnějšímu využitkování bytů již stávajících, ačkoliv jest si vědoma, nejen že opatření taková ukládají obyvatelstvu nepříjemná, ale v zájmu celku nutná obmezení, nýbrž i že znamenají též s hlediska bytové péče zavržitelné, snížení obvyklé úrovně bydlení.

V otázce nezaměstnanosti chce vláda především preventivně co nejúčinněji stupňováním výrobní činnosti a zejména stavebního ruchu a dokonalou organisací sprostředkování práce působiti k jejímu zamezení. Pokud pak nezaměstnanost dělnická jest v jistých omezených rozměrech stálým a těžko odčinitelným zjevem, vyplývajícím z dnešní hospodářské soustavy, chce vláda dnešní přechodná poválečná zákonná opatření o podporách v nezaměstnanosti vystřídati pojištěním prázdňovým dle projednávané již zákonné osnovy předchozí vládou připravené.

V oboru péče o válečné poškozence chce vláda nejprv vybudováním zemských úřadů ku poukazování důchodu invalidního, vdovského, sirotčího atd. povolaných pracovati k rychlé a při tom přesné výměře rent jak v zájmu válečných poškozenců a jich příslušníků, tak i v zájmu státních financí, povlovným vyřizováním agendy rovněž trpících.

Vedle těchto pro tento čas nejnaléhavějších úkolů bude vláda plnou péči věnovati všem jiným, zejména dělnickým otázkám, zřizováním pracovních inspekcí a dělnickému družstevnictví.

Také úprava nemocenského pojišťování, vyhovující nynějším poměrům, jednotné vybudování sprostředkování práce v celém území státním, zavádění všeobecného sociálního pojištění, péče o mládež a repatriace našich příslušníků v cizině dojdou u vlády účinné podpory.

Vůbec chce vláda, sledujíc bedlivě hospodářský a sociální vývoj v tuzemsku i v cizině, se stanoviska sociální péče zvláštní pozornost věnovati snahám směřujícím k tomu, aby bez rušivého zasahování do hospodářských podkladů výroby a odbytu postavení zaměstnance v našem státě odpovídalo moderním názorům na význam pracujících tříd ve všem životě hospodářském a státním.

Vůdčí úloha při řešení všech sociálních reformních problémů, zejména též co do uzákonění mzdových soudů a socialisace odvětví a podniků k tomu zralých, připadne ministerstvu soč. péče v dohodě s ostatními ministerstvy hospodářskými.

Konečně jest se mi dotknouti oboru ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisaci správy.

Unifikace různých právních norem, platných dosud v jednotlivých částech republiky, znamená nejen zjednodušení a tím také upevnění právního života vůbec, nýbrž je zároveň hlavní zárukou naší naprosté státní jednotnosti. Sjednocování těchto norem musí býti prováděno soustavně. Ježto není možno celkovou unifikaci provésti najednou, upravovány budou jednotně prozatím ony partie oborů právních, v nichž sjednocení dosavadního právního řádu jeví se nejnaléhavějším.

Tím by byly vytčeny nejdůležitější povinnosti vlády. Při provádění tohoto programu počítá vláda na spolupráci a podporu všech státotvorných a stát udržujících stran. Je přesvědčena, že podpora tato jí pro program, jehož hlavním motivem je zákon, právní řád, sociální pokrok a mír, odepřena nebude. Nebude pro prozatímní vládu většího zadostiučinění, než když připravivši za podpory zákonodárných sborů půdu pro definitivní kombinaci, bude moci ztuženou a upevněnou správu státní u vědomí vykonané povinnosti předati co nejdříve nové definitivní vládě.

Dovolte, aby ještě dotkl se toho, proč vláda prohlášení své přednesla také ve Stálém výboru Národního shromáždění.

Záleželo vládě na tom, aby jak činitelé zákonodární, tak i veškeré občanstvo při první možné příležitosti bylo co možno zevrubně informováno o tom, co vláda a její orgány konají a připravují a jakými směrnicemi při svém konání míní se říditi.

O veřejnou kontrolu jednalo se vládě a o co nejrychlejší informování zákonodárných činitelů a všeho občanstva - proto použito bylo první příležitosti schůze Stálého výboru Národního shromáždění.

Je pravda, že mohlo nejlépe tak se státi přímo v plenu zákonodárných sborů. Bylo by to bývalo jednodušší i pro vládu, jež sama byla si toho vědoma a pevně odhodlána i přes přednesení svého prohlášení ve Stálém výboru přednésti je v plenu zákonodárných sborů. Avšak okamžitému svolání Národního shromáždění stály v cestě nejpilnější polní práce v době, jež v úvahu přicházela, a záleží přece na úspěšném provedení podzimní sklizně, podzimního obdělávání polí jedna z nejdůležitějších otázek dne, otázka vyživovací.

Prosím, aby slavná sněmovna i tuto formální stránku věci vzala laskavě na vědomí. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda; Byl mi podán písemný návrh, a to od pana senátora Svěcného a soudr. podle § 65 j. řádu, aby byla zahájena debata o vládním prohlášení v nejblíže příští schůzi senátu.

Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem, prosím, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh je přijat.

Z předsednictva přikázáno:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Z předsednictva přikázáno výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Hanšpachu za povolení ku trestnímu stíhání sen. Reyzla k žalobě Jana Hoke pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z.

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích za svolení ku trestnímu stihání sen. Klimka k žalobě Póchy pro přečin pomluvy.

Žádost krajského soudu v Chebu za svolení k trestnímu stihání sen. Lorenze pro přečin § 5 tr. z., § 20, 2 cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 130 ř. z. a § 20, 2 b) cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z.

Žádost okresního soudu v Berouně za svolení k trestnímu stihání sen. dr. Karasa pro přestupek podle § 312 event. 314 tr. z.

Žádost okresní správy politické v Sušici za svolení k trestnímu stíhání sen. Štelcla pro přestupek § 17, čís. 5 nař. z 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a nař.

Žádost krajského soudu v Liberci za svolení k trestnímu stíhání sen. Hartla pro zločin podle § 65 lit. a), b) tr. z.<

Předseda: Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 84. Interpelace sen. Thoře, Trčky, Kotrby a soudruhů na pana ministra zemědělství v příčině přídělu dříví dřevo obrábějícím živnostníkům.

Tisk 85. Interpelace sen. Sehnala, Hrejsy a soudr, na pana ministra financí stran neoprávněného postupu berních správ při přípravných pracech pro daň z majetku a přírůstku majetku.

Tisk 86. Návrh sen. dr. Krejčího a spol. na vyloučení theologické fakulty ze svazku universit.

Tisk 87. Interpelace sen. Kroihera, Hrejsy a soudr. na pana ministra financí a pana ministra školství a národní osvěty v záležitostí provedení zákona a resolucí, usnesených Národním shromážděním dne 9. dubna 1920 o zvýšení kongrui, o drahotním a nákupním příspěvku.

Tisk 88. Interpelace sen. dr. Veselého, Klofáče a spol. k veškeré vládě a zejména k ministru zemědělství a k ministru školství a národní osvěty o zabrání statků rodiny Habsburské a upravení právních poměrů na velkostatku Konopišti.

Tisk 90. Interpelace sen. Hrejsy a soudr. k panu ministru financí ohledně zařadění soudního okresu vizovského na Moravě do II. obvodu podle tabulek Brdlíkových.

Tisk 91. Návrh sen. dr. Krejčího a soudr. o změně vládního nařízení ze dne 18. září 1919 o provádění zákona o fakultativním pohřbívání ohněm z r. 1919, č. 180 sb. z.

Tisk 92. Interpelace sen. dr. Stojana, dr. Reyla, Ševčíka, Valouška a soudr. na ministerstvo školství a národní osvěty a ministerstvo financí ohledně výplaty kongruy s přídavky.

Tisk 95. Návrh sen. Filipínského a soudruhů na zřízení zastávky dělnických vlaků mezi Adamovem a Blanskem na trati Brno-Česká Třebová.

Tisk 96. Interpelácia sen. Chlumeckého, Zimáka a súdr. na p. ministra železnic ohľadne zriadenia robotníckych vlakov na trati Zvolen-Červená Skála, medzi Baňskou Bystricou a Podbrezovou, taktiež aj medzi Podbrezovou a Polhorou.

Tisk 97. Návrh sen. Filipínského, dr. Witta a soudruhů na zřízení nutné čekárny při stanici Dolní Lhota na trati Brno-Česká Třebová.

Tisk 98. Interpelace sen. dr. Brabce a druhů na ministerského předsedu, ministra vnitra a ministra zásobování ohledně zřízení sboru pro občanskou kontrolu pro velká střediska průmyslová.

Tisk 99. Návrh sen. Koušy a soudr. aby finanční ministerstvo dalo potřebné prostředky ke stavbě obytných domů, podnikané obcemi a obecně prospěšnými stavebními družstvy.

Tisk 100. Návrh sen. dr. Witta, Filipínského a soudruhů na vydání zákona o revisi vojenského hospodářství a jeho organisace v republice Československé.

Tisk 107. Interpelace sen. K. Friedricha, dr. Naegle a soudruhů na pana ministra zemědělství, týkající se organisačního řádu pro lesnické školy a přeměnění lesnické školy v Chebu na střední školu lesnickou.

Tisk 108. Interpelace sen.Linka, Löwa, dr. Wiechovskiho a soudruhů na celou vládu ve věci přenechání mouky a obilí civilnímu obyvatelstvu průmyslových okresů ze zásob vojenské správy.

Tisk 109. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga, Hartla a soudruhů na p. ministra školství a národní osvěty ve věci zajištění německých dívčích škol.

Tisk 110. Interpelace sen. dr. Stojana, Kadlčáka a soudr. na ministerstvo školství a národní osvěty ohledně požitků zemských inspektorů.

Tisk 111. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga, Jelínka a soudruhů na pana ministra financí ve věci přiznání k dávce z majetku.

Tisk 112. Návrh sen. Hyrše a soudruhů na poskytnutí státní podpory rolníkům obce Hluboké, okres Chotěboř, kteří nevídanou průtrží mračen v měsíci dubnu roku 1920 na zasetých pozemcích velmi citelně byli poškozeni.

Tisk 113. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegela, Hartla a soudruhů na pana ministra financí ve věcí hrozícího zrušení celního úřadu v Litoměřicích.

Tisk 114. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga, dr. Hilgenreinera a soudruhů na pana ministra financí ve věci úpravy pensijních požitků civilních úředníků a osob vojenských, přeložených do výslužby.

Tisk 118. Interpelace sen. dr. Hilgenreinera, Lipperta a soudruhů na pana ministra národní obrany na zabrání studentského konviktu ve Stříbře.

Tisk 119. Návrh sen. Jelínka a spol. na zřízení 17členného vyšetřovacího výboru.

Tisk 121. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga, dr. Hilgenreinera a soudruhů na pana ministra financí o zkracování malých střadatelů bankovním kartelem.

Tisk 125. Interpelácia sen. Chlumeckého, Zimáka a súdr. na p. ministra verejných prác ohľadne odpredávania tovaru zo štátnej železiarne v Podbrezovej firmou >FOŽ< a spol.

Tisk 126. Interpelace sen. dr. Karasa, Kadlčáka a soudruhů na pana ministra vnitra a pana ministra spravedlnosti v záležitosti stržení sloupu Nejsvětější trojice ve Slaném.

Tisk 128. Návrh sen. dr. Brabce, Sokola a druhů, aby výbor zahraniční senátu prohlášen byl permanentním.

Tisk 129. Návrh sen. Valouška, Šabaty a soudruhů na změnu § 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 sb. zák. a nař. o jednacím řádu senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Tisk 130. Interpelace sen. dr. Procházky, Kadlčáka, Šachla, dr, Mudroně a druhů na pana ministra vnitra ohledně zastavení osobní dopravy na městských elektrických drahách v Praze.

Tisk 131. Interpelace sen. Folbera a soudruhů na ministra pro sociální péčí a ministra pro záležitosti zahraniční ve věci repatriace českých horníků z Francie a odškodnění za zničený majetek ve válečném území.

Tisk 132. Interpelace sen. dr. Naegle a soudruhů na ministra vnitra ve věci zákazu politických úřadů německým studentům nositi své barvy.

Tisk 134. Interpelace sen. Reyzla, Kiesewettera a soudruhů na pana ministra pro výživu a zásobování lidu a ministra vnitra o zásobovacích poměrech v okrese warnsdorfském, rumburském a šluknovském.

Tisk 135. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. Kotrby, Trčky, Thoře a soudruhů v přičíně přídělu uhlí drožďárnám (tisk 12).

Tisk 136. Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz sen. Kadlčáka a druhů na zadržování výslužného učitelům v Československé republice (tisk 3).

Tisk 137. Návrh sen. Knesche, Zulegera, Lipperta, Spiesse a soudruhů na změnu zákona o ochraně nájemníků.

Tisk 138. Interpelace sen. Hartla a soudruhů na pana ministerského předsedu, týkající se státních úředníků, bydlících v Rumunsku a příslušejících do republiky Československé.