Schůze zahájena v 11 hod. 30 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Klofáč, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Přikryl, Löw.

117 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Beneš, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Kovařík, dr. Mičura, dr. Popelka, správce ministerstva financí dr. Engliš.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trma1.

Předseda (zvoní):

Zahajuji schůzi.

Slavný senáte! Vážené dámy a pánové! Je mi smutným úkolem vzpomenouti těžké ztráty, (Senátoři povstávají se svých míst.) jež nás stihla nenadálým úmrtím našeho kolegy pana Petra Cingra, člena československé sociálně - demokratické strany dělnické a dlouholetého poslance a zástupce Těšínska.

Celý muž, zocelený úporným životním bojem, pracoval od časného mládí až do kmetských let nezištně a s láskou pro dobro pracujícího lidu, především hornictva na Ostravsku, jemuž posvětil všecky své síly, celý svůj život.

Ze skrovných začátků dopracoval se nezlomnou energií význačného postavení sociálního i politického.

Bohaté, zkušenosti životní uplatňoval již v prvém Národním shromáždění jako člen výborů technického, petičního a pro vodní hospodářství, v našem sboru pak byl členem výboru technicko-dopravního.

Veřejnost i žurnalistika ocenily při nedávném 70letí zesnulého po zásluze význam jeho životního díla a mně nezbývá než rozloučiti se vřele touto vzpomínkou posmrtnou se vzácným člověkem a milým kolegou, jemuž zachováme vždy čestnou památku. (Výborně!)

Udělil jsem dovolenou sen. dr. Schmidtovi pro nemoc v rodině, dr. Vetterovi pro nemoc.

Z předsednictva bylo přikázáno podle § 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. zák. a nař.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

výboru národohospodářskému:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. října 1920 o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1920/'21 (současně přikázáno výboru živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému),

nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. října 1920 o spotřební dávce cukru konsumního,

nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. září 1920 o úpravě obchodu olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin,

nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920 o měně na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo okolkováno, (současně přikázáno též výboru rozpočtovému);

výboru ústavně-právnímu:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. října 1920, jímž se zrušuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 504 Sb. zák. a nař. o požadovacím právu na předměty doličné, uložené u občanských a vojenských soudů trestních;

výboru imunitnímu:

žádost okresního soudu v Opavě za vydání sen. dr. Zikmunda Witta k trestnímu stihání pro přestupek urážky na cti podle § 488, 491 tr. z. k žalobě Jana Moškoře.

Z předsednictva přikázány byly

výboru ku prozkoumání správy Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé žádosti za zrušení opatření Stálého výboru stran úpravy a úhrady cen mlýnských výrobků, jež podaly Obchodní a živnostenská komora v Plzni, Svaz živnostenského a obchodního společenstva pro politický okres Jablonec n. N., německá sekce zemědělské rady v Praze a městská rada v Podmoklí.

Tiskem rozdáno:

Tisk 93. Naléhavá interpelace sen. Niessnera, dr. Wiechovského, dr. Hellera a soudr. na ministra školství a národní osvěty ve věci zrušení německých středních škol v Prostějově, Hranicích a Břeclavě.

Tisk 94. Naléhavá interpelace sen. Niessnera, dr. Hellera, Kiesewettera a soudr. na ministerského předsedu stran nacházení se senátory a poslanci při vyšetřující komisi v Jihlavě.

Tisk 115. Naléhavá interpelace sen. Jelinka, Luksche a soudr. na pana ministra vnitra stran případu v Jihlavě.

Tisk 116. Naléhavá interpelace sen. Luksche, Jelinka a soudr. na pana ministra vnitra, týkající se zákazu druhé župní tělocvičné slavnosti ve Znojmě.

Tisk 117. Naléhavá interpelace sen. Jessera, Jelinka a soudr. na celou vládu o zjevech, týkajících se Těšínska.

Tisk 122. Naléhavá interpelace sen. Jelinka. Vettera-Lilie, Oberleithnera a soudr. na pana ministra financí o jednání žatecké odbočky bankovního úřadu s lombardními dlužníky.

Tisk 123. Naléhavá interpelace sen. Jelinka, Fritsche, Jessera, Luksche a soudr. na ministra školství a národní osvěty stran požitků zemských školních inspektorů.

Tisk 124. Naléhavá interpelace sen. Jelínka, Hartla a soudr. na pana ministra veřejných prací o jednostranném přidělování úředně obhospodařených materialií.

Tisk 12T. Naléhavá interpelace sen. dr. Ledebura-Wichelna, Hartla a soudr. na pana ministerského předsedu o výroku pana ministerského předsedy.

Tisk 133. Naléhavá interpelace sen. Jelinka, dr. Spiegla a soudr. na vládu ve věci zastavení >Presburger Zeitung<.

Tisk 179. Naléhavá interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. k panu ministerskému předsedovi o vydání prováděcího nařízení k jazykovému zákonu.

Tisk 163. Zpráva výboru národo-hospodářského o návrhu sen. Sáblíka, Hrejsy, Hyrše a soudr. na úpravu hospodaření příští sklizní obilí a brambor (tisk 20).

Tisk 164. Zpráva výboru národo-hospodářského o návrhu sen. Ševčíka a soudr. na zabezpečení výživy obyvatelstva Československé republiky z nové sklizně, na zrušení ústředen, rekvisičního systému a uvolnění obchodu se všemi životními potřebami (tisk 3).

Tisk 165. Vládní návrh zákona o dohledu k obcím na Slovensku.

Tisk 166. Interpelace sen. Hrejsy, Sáblíka, Rozkošného a soudr. na ministerstvo zemědělství ve příčině zdržování melioračních prací na Moravě.

Tisk 167. Interpelace sen. Konečného a spol. na pana ministra národní obrany v záležitosti zatčení dr. Karla Amerlinga, zakladatele a řídícího lékaře československého ústavu pro výrobu sér v Hranicích, a jeho účetního rotmistra Vladimíra Barvíka.

Tisk 168. Interpelace sen. Konečného a spol. na pana ministra zdravotnictví o přesídlení československého ústavu pro výrobu sér do Ivanovic na Hané.

Tisk 169. Návrhy sen. Klofáče, dr. Krouského a soudr. na řešení otázky bytové.

Tisk 170. Návrh sen. dr. Procházky, dr. Karase, dr. Mudroně, dr. Krupky a dalších senátorů na částečnou změnu zákona ze dne 17. října 1919 č. 562 Sb. zák. a nař. o podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění.

Tisk 171. Návrh sen. dr. Krejčího a spol. týkající se poměru církví a státu ve školství a veřejné správě.

Tisk 172. Interpelace sen. Ševčíka, Klimko, Dúrčanského, dr. Kovalíka a soudr. na pana předsedu ministerstva o stranickém a násilnickém vystupování vojska ve veřejnosti a na schůzích, o veřejných projevech, jmenovitě o famosním přípisu pana generál. inspektora J. S. Machara.

Tisk 173. Interpelace sen. Ševčíka, Šabaty, Dúrčanského a soudr. na pana ministra zemědělství o provádění nařízení k meliorační novele z r. 1912-19, čís. 21/20, o návrzích smluv mezi státní a zemskou správou a vodními družstvy, jež vydány byly ministerstvem zemědělství.

Tisk 174. Interpelace sen. dr. Franty, dr. Brabce a druhů na správce ministerstva financí v příčině zastavení výplaty dalších záloh na výslužní požitky starorakouských státních zaměstnanců.

Tisk 175. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Cífky a soudr. ohledně prováděcích nařízení k zákonům ze dne 17. prosince 1919 o úpravě právních a hmotných poměrů obecních a okresních zřízenců (tisk 64).

Tisk 176. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr. Karasa, Šabaty, Šachla, dr. Procházky a soudr. o násilném zabírání církevního majetku (tisk 67).

Tisk 177. Zpráva náměstka předsedy Stálého výboru podle § 54 ústav, listiny o činnosti tohoto výboru v době mezi l. a 2. zasedáním prvého volebního období Národního shromáždění.

Tisk 178. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelací sen. dr. Karasa, Šabaty, Šachla, dr. Procházky a soudr. ohledně násilného zabírání církevního majetku (tisk 66).

Tisk 180. Interpelace sen. Jarolima, dr. Hellera, Löwa a soudr. na pana ministra financí o vybírání 30% uhelné dávky z deputátního uhlí horníků-provisionistů.

Tisk 181. Interpelace sen. Linka, Hackera a soudr. na pana ministra sociální péče o zvýšení podpor nezaměstnaným.

Tisk 182. Interpelace sen. Hartla a soudr. k panu ministru financí o vyplácení odpočinkových požitků pensistům Rakousko-uherské banky, kteří jsou usedlí v Československé republice a mají tam domovské právo.

Tisk 183. Interpelace sen. Knesche a soudr. na pana ministerského předsedu, pana ministra zemědělství o zabrání budovy zimní hospodářské školy v Hradišti a o jejím přeložení do Hostinného.

Tisk 184. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra národní obrany o odškodnění >Hlavní správy německých studentských a žákovských nocleháren< ve Vrchlabí a >Německého spolku pro Krkonoše< ve Vrchlabí za odebrané, ale nevrácené předměty.

Tisk 185. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 7), jímž se mění zákon ze dne 27. prosince 1909, čís. 98 mor. z. z., kterým upravena jest zdravotní služba v obcích.

Zápis o 11. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 13. července 1920.

Zápis o 12. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 14. července 1920.

Zápis o 13. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 15. července 1920.

Těsnopisecká zpráva o 14. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 26. října 1920.

Během schůze tiskem rozdáno:

Tisk 189. Interpelace sen. dr. Kloudy, dr. Veselého a soudr. na p. ministra věcí zahraničních dr. Beneše ve věci útoků na jeho čest podnikaných.

Z předsednictva přikázáno výboru iniciativnímu:

Tisk 169. Návrhy sen. Klofáče, dr. Krouského a soudr. na řešení bytové otázky.

Tisk 170. Návrh sen. dr. Procházky, dr. Karase, dr. Mudroně, dr. Krupky a dalších senátorů na částečnou změnu zákona ze dne 17. října 1919 čís. 562 Sb. zák. a nař., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění.

Tisk 171. Návrh sen. dr. Krejčího a spol., týkající se poměru církví a státu ve školství a veřejné správě.

Předseda: Přejdeme k dennímu pořadu: Rozprava o vládním prohlášení.

Stala se dohoda v konferenci klubovních předsedů, aby řečnická lhůta stanovena byla tím způsobem, že větším klubům vyhrazena jest doba řečnická na 2 hodiny, menším klubům pak na l hodinu.

Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s touto dobou řečnickou, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh předsedů klubů se schvaluje.

Řečníci jsou přihlášeni: >Pro<: Dědic, Babka, dr. Horáček, Ševčík, dr. Karas, Klimko, dr. Mudroň, dr. Franta, dr. Mareš, dr. Krejčí, Trčka.

>Proti< jsou přihlášeni: dr. Heller, Lorenz, Zuleger, Hartl, dr. Herzigová, dr. Vetter, Fahrner, dr. Spiegel.

Uděluji slovo prvnímu řečníku >proti< p. dr. Hellerovi.

Sen. dr. Heller (německy):

Čtené dámy a pánové! Neuplynuly ještě ani dva roky od vzniku tohoto státu a my vidíme na lavici, kde jsme doufali viděti zástupce národa, úřednickou vládu. Pánové, pozorujme dále! Když se představovalo dřívější ministerstvo, oznámil nám tehdejší pan ministerský předseda Tusar, že jeho vláda jest toliko prozatímní, která upraví půdu vládě definitivní; a v prohlášení nynějšího pana ministerského předsedy slyšíme opět: >My jsme toliko prozatímní vládou a chceme upraviti půdu vládě definitivní.< Máme tedy nejen úřednickou vládu, máme nejen prozatímní vládu, my máme již druhou prozatímní vládu, a zlolajný člověk mohl by z prozatímní povahy vlády usuzovati na prozatímní povahu státu. Myslíte, dámy a pánové, opravdu, že tento stav, ve kterém žijeme od nových voleb, od kdy tento stát má vůbec opravdový parlament, jest čistě nahodilým? Nemyslíte naopak a nejste nuceni dojíti k přesvědčení, že krise, ve které jest vláda nepřetržitě od nových voleb, od dubna tohoto roku, jest krisí nejen vlády, nýbrž zcela jasně i krisí celého státu? Jest krisí státu a musí býti krisí státu, protože poměry v tomto státě za dvě léta od jeho vzniku nepokročily ani o jediný krok v nějakém směru ke konsolidaci státu. V tomto státě nepokročilo se přes růžové zabarvení, kterého dostalo se nám panem ministrem financí v jeho rozpočtové řeči, ve směru hospodářském, finančním a národnostním ani o jediný krok, aby stát byl konsolidován, já pak dnes musím opět říci, co jsem po prvé řekl: Hlavním omylem vaším jest, že tento stát považujete za národní stát, že jste mylného náhledu a poměry neodůvodněného, že tento stát jest obydlen jediným národem. Jak známo, anglický parlament zmůže všecko, toliko nemůže změniti muže v ženu. I vy snad můžete všecko - a viděli jsme v posledním čase právě hodně důkazů vaší moci - avšak nemůžete z 31 mil. Němců a ze statisíců Poláků, Maďarů a Rusínů, kteří žijí v tomto státě, učiniti Čechoslováky, i když tak sebe častěji tvrdíte. Oni jsou a zůstanou tím, čím jsou, a nemají také sebe menšího úmyslu, něčím jiným se státi. Dámy a pánové! Žijete v podstatném bludu a to v tom, že jste dali tomuto státu ústavu, myslíce, že jest národním státem, kdežto on jest národnostním státem právě tak, jako bylo bývalé Rakousko, obývané řadou národů. A na tuto okolnost, která, jak jsem pravil, nedá se odstraniti ze světa, měli jste pamatovati, tvoříce ústavu. Dokud s touto okolností nebudete počítati, nedojdete ke konsolidaci státu, ať podniknete cokoliv, v žádném směru, nejen v národnostním, nýbrž ani ne v hospodářském a finančním.

Máme novou vládu, úřednickou vládu, která, myslím, není ještě ani celých 14 dní u vesla a kterou již zase obletují černí ptáci. >České Slovo< přineslo zprávu, pravděpodobně nesprávnou, že se vláda opět brzy poděkuje. Jest to vždy ukázkou, jak vláda si pevně stojí, když se za necelých 14 dní o ní opět již domýšlí, že uprázdní místo jiné vládě. Máme-li ovšem za to, že jest toliko provisorní, bylo by správným a odůvodněným, aby zmizela, co nejrychleji!

Jest nám, dámy a pánové, mluviti o programovém prohlášení pana ministerského předsedy. Byl bych hned ze začátku mínění, že by se o něm nemělo vůbec mluviti, že by k prohlášení úřednické vlády měl parlament prohlásiti jen toto: >Vládo poděkuj se a zmiz!< Neníť ve státě, kde vládne parlament, místa pro úřednickou vládu, v něm může býti jen vláda parlamentární. Odkud jí vezmete, jest starostí proslulé >většiny< a nikoliv >menšiny<.

Avšak, pánové, i pokud jde o obsah prohlášení vládního, jsem nucen již říci, že programové prohlášení, když si je přečtete od začátku až do konce, není opravdu ničím jiným než stylistickým cvičením, ne právě zvláště podařeným, nějakého snad o něco nadanějšího ministerského koncipisty. Každý, kdo se k tomu posadí, nadiktuje slečně do psacího stroje takové prohlášení snadno. Jest v něm sbírka všeobecných vět, jak snad dosud v nějakém vládním prohlášení nebyly ještě pohromadě. Konečně však jsme přece nuceni zabývati se tímto prohlášením. Věřte mně, není to příjemným úkolem. A tak jest nám splniti svoji povinnost.

Především v prohlášení nevidím zevrubného vylíčení, jak si vláda představuje socialisaci. A pánové, ať dosadíte úřednickou nebo parlamentární vládu: Socialisaci již se světa neodstraníte. Jest vyloučeno, aby hospodařilo se budoucně tak, jako dosud. Tato 4 léta válečná a 2 poválečná s nekonečným hořem a těžkostmi, kterými trpělo dělnické obyvatelstvo i veliký díl středních stavů, tyto zjevy a následky války, tato strašná bída a nouze na jedné straně a řetězové obchody, lichva a nesmírné bohatnutí na druhé straně - musím říci, že keťaství, lichva a bohatnutí na účet všeobecnosti nikdy nebylo tak zlým a nikdy tak nebujelo jako od vzniku tohoto státu - myslíte, že bude chudý lid trpěti, aby tento stav dále trval?

Jediný čin, který vláda dosud vykonala - pardon, včera opět jeden vykonala - avšak jediný čin, který před tímto vykonala, bylo pronásledování komunistických redaktorů. Na tomto místě protestujeme co nejrozhodněji, aby v tomto státě byli pronásledováni lidé, ať tuzemci nebo cizozemci, pro projevy svého smýšlení slovem nebo tiskem. Dokud se nedopustili činů, které odporují zákonům tohoto státu, jest takové pronásledování porušením práva asylu, jest porušením demokratických zásad - a vy chcete býti demokratickým státem! Vypovídáte-li z tohoto státu lidi, vydáváte-li je úřadům, které je stíhaly, jak tomu bylo u Franka a později oproti Uhrám, jestliže vydáváte je proto, že ničeho jiného nespáchali, než že toliko slovem a písmem projevovali svoje smýšlení, pak jest to hrubým přehmatem, který neměl si dáti líbiti nikdo, kdo demokraticky smýšlí, avšak též - odpusťte mně silný výraz, nemám jiného - velikou hloupostí, neboť mohu vám říci, vypovězením udělali jste místo jednoho vypovězeného Franka tisíce nových komunistů ve státě. Nic totiž lid nedráždí a chcete-li, i nepoučuje tak, jako skutky, kterými urážen bývá právní cit každého, kdo smýšlí demokraticky a čestně. Není velikým uměním, nebohého redaktora za mlhavé noci z postele vytáhnouti, do automobilu posaditi a vydati jej úřadům, které jej stíhaly. Není to uměním, nýbrž hanbou a hloupostí (Souhlas něm. senátorů. Hlas: To jsou výrazy v senátě!). Panové, nebuďte jen tak nedůtklivými! (Hlas: Jak pak jest v Německu?) Co dělají v Německu? Tam nikoho nevydávají, aspoň ne dotud, dokud byla sociálně-demokratická vláda. Avšak, pánové, vy jste se nespokojili jedním případem, vy jste odevzdávali Uhry přímo jejich katům, a vydáváte je nepřetržitě. (Hlas: Mají zůstati doma!) Mají zůstati doma kde vědí, že ztratí život? Jste stoupenci Horthyho a přejete si, aby každý byl jeho stoupencem, a lidi, které on pronásleduje a vyhání, opět mu vydáváte. (Hlas: Protistátní agitáciu přijdú sem robiť!) Ale, pánové, nezačínejte zase se starými povídačkami! Proti státu! Tak tomu bylo i v Rakousku. I tu jste bojovali proti němu a v Uhrách jste byli stíháni, protože jste dělali protistátní agitaci. Vy, Slováci, byli jste stíháni a tehdy vám to nebylo vhod a nyní jest najednou vám to vhod! To nemohu pochopiti. Avšak já jsem to všecko řekl za příčinou souvislosti, protože jsem chtěl říci, že lid, který prošel nesmírnými útrapami válečných a poválečných let, nezbytně bude a musí trvati na socialisaci, - a protože prohlášení vládní jest tak chudým, pokud jde o tuto otázku, na slova, - především na socialisaci hornictví. O ní jest tam jen několik slov. Slyšíme, že bude podán návrh zákona, aby hornictví bylo postátněno. Proti této předloze postavíme se co nejostřeji, protože nechceme postátnění, nýbrž chceme socialisaci. Tento rozdíl snad jíž znáte. Avšak i četné velké podniky - případ Klingerův v Liberci podává důkaz - byly by zralými k socialisaci, neboť nesmí pro zpupnost jednotlivých podnikatelů k tomu dojíti, aby tisíce dělnictva byly bez chleba a na dlažbu vyhozeny. (Německý výkřik: Zpupnost byla snad na straně druhé!) Nehádejme se zde o tom! Když však někdo jednoduše odcestuje, a ráno dělníci, přijdouce do práce, čtou na tabuli: >Odcestoval jsem, všichni jste z práce propuštěni<, pak jest výraz >zpupnost< velice umírněným.

Dámy a pánové! Ve vládním prohlášení není ani zmínky o důležité otázce starobního a invalidního pojišťovaní. Otázka tato jest však tak palčivou a důležitou, že musí býti rozluštěna v době co nejkratší. Totéž platí o reformě nemocenského pojišťování. Po osm let nebylo již voleb do nemocenských pokladen, odkládá se s nimi rok od roku s výmluvou, že přijde reforma. A opět jak dřívější, tak i nynější ministr sociální péče neudělal reformy, která jest naléhavou, aby nastal konečně již pořádek v nemocenských pokladnách, a aby byly nové volby do nich vykonány; jestliže nechcete udělati reformu ihned, pak rozkažte vykonati ihned nové volby na základě nynějších zákonů. Tak, jako to šlo dosud, dále to nepůjde!

V celém vládním prohlášení - příznačný to zjev - není ani slova o nějaké nápravě ve směru zdravotním. Zdá se, že pro vás neexistuje tuberkulóza a syfilis, neboť vládní prohlášení nemá ani jediného slova, jak chcete bojovati proti těmto strašným lidovým nemocem.

O boji proti nezaměstnaností jest řeč, ale toliko řeč, kdežto skutky vidíme v rozpočtu, kde obnos na podpory v nezaměstnanosti klesnul náhle na čtvrtinu toho, co bylo v předešlém roce nezaměstnaným na podporách vyplaceno. Dnes, kdy jsme před zimou, ve které nabude nezaměstnanost rozměrů nebývalých, snižuje se rozpočet na podpory v nezaměstnanosti takovým způsobem. Velenutným by bylo zvýšiti podpory v nezaměstnanosti, protože nezaměstnaní nemohou býti živi od žebráckého obnosu, který dostávají, a jsou pak mnozí z nich nuceni vydělávati si jinými cestami, které nechci zde jmenovati. Svojí politikou vyzýváte k výživě, která neodpovídá zákonu.

Na odstranění bytové nouze, o které mluvíte také dlouze, dáváte do rozpočtu celých 30 mil. korun. Za 30 mil. korun lze dnes, čítáme-li hodně příznivě, snad 30 dvoupatrových domů postaviti; a tím hodláte bytovou nouzi odstraniti? Škrtněte 2 miliardy z vojenského rozpočtu a dejte je na byty, pak učiníte pro stát a jeho bezpečnost více než se svojí slavnou armádou.

Otázkou v nejbližší době snad nejdůležitější jest zásobování. Dnes máme již zásobovací krisi. V celé řadě okresů dostává lid od minulého týdne zase jen poloviční dávku. (Hlasy německých sociálních demokratů: Ale jen chudý lid! Jiný německý výkřik: I na Slovensku jest tomu tak!) I tam jest totéž. Nejsme ještě v polovici listopadu a dostáváme již poloviční porce. Minule se vymlouval ministr pro zásobování lidu, nejsa právě skoupým na důvody, na to, že vybírání bramborů a řepy zdržuje dovoz a též výmlat obilí. Vybírání bramborů jest již hotovo, též i dobývání řepy, ale bída v zásobování roste den ode dne. A, pánové, vláda, která jest s to říci, i když by byla pravda, co se jako nepravda ukáže: My máme výživu zajištěnu až do vánoc, pánové, vláda, která jest tak frivolní, že nemá v listopadu zásobování déle zajištěno než do vánoc, taková vláda zaslouží již z tohoto jediného důvodů, aby byla zahnána. Což pak zapomínáte na to, co se stalo minulého roku, když náš lid hladověl, když byl nucen jísti trávu luční, chcete, aby týž život letos opět nastal? Myslíte, že lidé to ještě mohou jedenkráte snášeti? Když však se díváme na to, co se děje, když vidíme, jak v četných krajinách brambory ještě dnes úmyslně jsou ponechávány v zemi, aby zmrzly a aby následkem toho mohly býti odevzdány lihovarům, když vidíme, že za mnohé plodiny, které nejsou nezbytnými k výživě, platí se nesmírné ceny, čímž rolnictvo přímo jest sváděno místo obilí pěstovati tyto plodiny, když vidíme, že vláda není schopna tuto cenovou politiku brzditi a nechce brzditi dílem z důvodů vývozních a valutárních, pánové, pak vidíme, že vláda nemá vážné vůle naše zásobování zabezpečiti. Jest potom div - a jsme všichni lidmi a musíme to uznati za lidské, - že rolník věda, že dostane od lihovarů 70 K za l q, nechá svoje brambory zmrznouti a odvede je lihovaru na místo, aby pěstoval žito a pšenici? A tak tomu jest u celé řady zemědělských plodin. Vláda by měla míti povinnost pečovati o to, aby osevná půda se nezmenšovala pro pěstování obílí, nýbrž aby se zvětšovala. A zde, jak jsem již řekl, bral se zřetel na valutu, která podporovala na škodu obilí pěstování jetele, chmele a podobných plodin. Obmezovalo se klidně pěstování obilí, aby chmel a jetel mohly býti vyváženy; správa tohoto státu nese vinu na tom, že jsme se tak daleko dostali a opět dostaneme. Dnes již jest skoro pozdě pečovati o zásobování až do nejbližší žně. To jest ona nejdůležitější otázka, kterou dnes rozrušiti máme; o ní promluví ještě velmi zevrubně jeden z mých soudruhů ve straně, avšak dnes musím na tomto místě konstatovati zodpovědnost nynější i dřívější vláda za to, když v zásobovací otázce dojde zase k tomu, k čemu došlo v minulém roce.

Pan ministr financí nám ve své rozpočtové řeči podal obraz plný růžových barev. Jak známo, vykazuje rozpočet rovnováhu až na 3 miliardy investiční půjčky, jak známo, jsme ve finančním směru již nad vodou. Snad nám pan ministr financí dobrotivě řekne, proč valuta státu, který má svoje finance v tak skvělém pořádku, slábne den ode dne, že již opět se nalézá skoro na tom nejnižším bodě, na kterém byla loni v lednu a v únoru. Dále nám pan ministr financí vysvětlí, zda to opravdu, jak mnozí tvrdí, spočívá jen na spekulaci, tomu nevěřím, že by jen spekulace to způsobovala, zdali tento stav spíše nevzniká tím, že důvěra ciziny i k finanční síle tohoto státu jest otřesena co nejhlouběji. Pánové, můžeme přijíti s rozpočtem sebe uhlazenějším, přece nejlepším měřítkem hospodářské síly každého státu jest důvěra a úvěr, kterého požívá v cizině. Úvěr, který má tento stát v cizině, zdá se mi býti velice slabým, protože by jinak valuta nemohla den ode dne klesati, právě tak jako v Německu, Rakousku a jako též ve všech oněch zemích ententy, které zpupnost vítězů přehánějí a které z těchto důvodů svojí hospodářskou sílu den ode dne seslabují.

Jsem nucen na tomto místě a v této souvislostí promluviti také o otázce válečné půjčky. Pan ministr financí se mýlí, myslí-li, že jest konečnou předloha zákona, kterým se vyslovuje, že všem, kteří nezamění válečnou půjčku ve státní půjčku, bude válečná půjčka anulována. Mýlí se, myslí-li, že otázka tato jest takto vyřízena. Myslím, že otázka hospodářské síly a hospodářské důvěryhodnosti tohoto státu není dotud v příznivém směru, dokud otázka válečné půjčky nebude rozluštěna způsobem, odpovídajícím čestnému vědomí lidí. (Souhlas něm. senátorů.) Od začátku jsme prohlašovali, že trváme na stanovisku, aby válečná půjčka byla úplně zaplacena, a ukazovali jsme také směr, jak by se otázka válečných půjček měla luštiti: Nechť zaplatí válečné půjčky ti, kteří za války vydělali! Touto cestou se nešlo, nýbrž myslelo se, že šovinismus českého národa nutně vyžaduje, aby zaplacení válečných půjček skoro úplně bylo odepřeno. Pánové, tato otázka nedá se vzíti z denního pořádku, ani nějaký zákon tu nepomůže, a vy budete dříve nebo později sami nuceni tuto otázku opět dáti na denní pořad, protože nemůžete hospodářsky pokročiti, dokud otázka tato nebude vyřešena. A díváme-li se na tuto otázku jen zcela povrchně, vidíme, že byla posunuta na koleje, na které se nikdy neměla dostati. Oběť, kterou by byl stát přinesl na úrocích, kdyby byl válečné půjčky úplně zaplatil, obnášela by asi 400 až 500 mil. korun, z čehož značný díl vypadá na majitele válečných půjček, pokud jsou Čechy a Slováky. Jakou úlohu hraje těchto 400 až 500 mil. korun, porovnáme-li je s rozpočtem 17.000 mil. korun? I tyto číslice úplně nesouhlasí, jsou totiž o mnoho menší, protože byste byli značný díl z tohoto obnosu opět sehnali cestou daně z majetku a daně z přírůstku majetku, když by se válečné půjčky čítaly v nezmenšeném obnosu. Tímto způsobem by tento obnos klesl na číslici, která v rozpočtu tohoto státu vůbec nějakou úlohu hráti nemůže. Oproti tomu vidíte, že státu nebylo možno ani jedinou půjčku provésti. Nikdo vám nepůjčí, ani Čechové nepůjčí státu, což větším dílem způsobeno bylo tím, že i oni si říkají: Státu, který neplní svých závazků, nepůjčíme! Proto nemůže zmizeti a nezmizí tato otázka z denního pořádku, dokud nebude rozluštěna bezvadným a spravedlivým způsobem.