Naléhavost této předlohy nemusím široce odůvodňovati. Poukazuji na vývody ministerského předsedy, které učinil v konferenci klubovních předsedů. Z těchto důvodů jest nezbytno, aby tato věc projednána byla jako pilná.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí, aby tato věc byla projednávána jako pilná, podle §u 55 jednacího řádu, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Pilnost projednávání jest přiznána.

Přikazuji tuto věc výboru technicko-dopravnímu s tím, aby o této věci podal zprávu do 2. hodiny odpolední.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s touto lhůtou, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Lhůta je schválena.

Přistupujeme dále k

XI. Usnesení, aby projednáno bylo jako pilné podle §u 55 jednacího řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci. Tisk 928.

Věc tato jest s hlediska sociálního krajně naléhavou a nutno ji tudíž projednati jako pilnou, aby příslušný zákon mohl nabýti platnosti.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí, aby tato věc byla projednávána jako pilná podle §u 55 jednacího řádu, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Pilnost projednávání jest přiznána.

Přikazuji tuto věc výboru sociálně-politickému s tím, aby o této věci podal zprávu ve lhůtě do 2 hodin odpoledne.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s touto lhůtou, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Lhůta jest schválena.

Konečně jest

XII. Usnesení o zkráceném projednání zprávy výboru pro prozkoumání zprávy Stálého výboru o činnosti tohoto výboru v době mezi 1. a 2. zasedáním I. volebního období Národního shromáždění. Tisk 309.

Poněvadž by opatření Stálého výboru pozbyla platnosti, kdyby nebyla schválena do 27. prosince 1920, jest třeba tuto věc projednati ve zkráceném jednání.

Kdo souhlasí s tím, aby tato věc projednána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby tato věc projednána byla ve lhůtě l hodiny a aby lhůta řečnická stanovena byla na 10 minut.

Není proti tomu námitek? (Nebyly.) Není. Můj návrh jest schválen, projednáme tudíž tuto věc ve lhůtě právě přijaté.

Dalším odstavcem denního pořadu jest

3. zpráva výboru pro prozkoumání zprávy Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny o činnosti tohoto výboru v době mezi 1. a 2. zasedáním prvého volebního období Národního shromáždění. Tisk 309.

Věc tuto míním dáti projednati tím způsobem, že udělím nejprve slovo zpravodaji dru Karasovi jako zpravodaji generálnímu a pak jednotlivému zpravodaji o každém opatření Stálého výboru zvlášť. Jest proti tomuto způsobu projednávání námitka? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tudíž tímto způsobem jednati.

Uděluji slovu generálnímu zpravodaji dru Karasovi.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Výbor ku prozkoumání zprávy Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle §u 54 ústavní listiny podává tuto zprávu;

Stálý výbor Národního shromáždění předložil slavnému senátu svá opatření, a to v tisku 177. Mezi opatřeními těmi jsou jednak nařízení vládní, která mají býti schválena Stálým výborem, jednak neodkladná opatření, ku kterým jest jinak potřeba zákona a která musí být vzata slavnými sněmovnami Národního shromáždění na vědomí do 60 dnů. Tedy usnesení Stálého výboru jsou dvojího rázu: Jednak usnesení o neodkladných opatřeních a jednak pouhý dozor nad výkonnou mocí vládní. Pro neodkladná opatření, která mají míti platnost zákona ve smyslu §u 54 ústavní listiny, jest potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech údů Stálého výboru, tedy absolutní většiny, souhlasu presidenta k podání této osnovy a vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení s poukazem na § 54. Tyto formální podmínky platnosti neodkladných opatření byly v konkrétních případech vesměs zachovány, tedy výbor senátní pro prozkoumání činnosti Stalého výboru omezil se pouze na meritorní zkoušení těchto jednotlivých nařízení. Těchto neodkladných nařízení, která potřebují schválení slavného senátu, bylo celkem 9, 7 jich projednal sám Stálý výbor a neshledal žádné příčiny, aby byly odkázány jednotlivým speciálním výborům, a 2 zprávy, totiž přílohy C) a Ch) v tisku 177 odkázal výboru národohospodářskému k podání zvláštních zpráv. Tyto obě zprávy výboru národohospodářského jsou připojeny ve zvláštním tisku č. 309 a jednotliví referenti budou o nich podávat své zprávy.

Přichází na pořad příloha A., zpráva o opatření Stalého výboru ze dne 4. srpna 1920 o změně některých ustanovení trestního práva, o níž podávám jako specielní referent tuto svou zprávu: Tato příloha A. má za předmět změnu některých ustanovení trestního práva. Vláda předstoupila před Stálý výbor poslední dny v červenci s osnovou bezodkladného opatření, která měla odpomoci přetížení trestních soudů, vzniklému z toho, že majetkové delikty v posledních dobách množí se takovou měrou, že soudy nemohou zpracovati celý tento materiál. A tu hleděla vláda odpomoci tomuto přetížení soudů tím, že tu hranici trestní, která jest rozhodná - zda o této žalobě měla rozhodovati buď porota nebo sbor soudců, tedy trestní senát - posunula níže, takže by podle způsobu trestu tato žaloba mohla býti projednána samosoudcem trestním. Tedy šlo o to, aby pro rozhodovaní trestní věci bylo potřeba méně osob soudních, poněvadž stav soudců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku poměrně se snížil, neboť veliký počet byl přeložen na Slovensko. To bylo jedním prostředkem, jak se má odpomoci hromadění žalob. Druhý prostředek byl ten, že vláda chtěla při té příležitosti současně upraviti trestní výši tím způsobem, že by přizpůsobila dnešní poměry majetkové sazbám trestního zákona, a sice že hranici trestu z 5 až 10 let by posunula pod 5 let dolů, takže v tomto případě trestní soud měl jistou volnost rozhodovati o nižší hranici trestní, než tomu bylo dříve.

Obě tato opatření měla míti za následek, aby se ulehčilo soudům. Stálý výbor to schválil, a jak ministerstvo spravedlnosti nám sdělilo, setkalo se to s blahodárným účinkem, takže mohl býti soudní materiál snadno zpracován. Vzhledem k tomu, že toto opatření bylo neodkladné a danými poměry odůvodněno, navrhuje výbor senátu ku prozkoumání této zprávy, aby opatření toto bylo schváleno.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru pro prozkoumaní zprávy Stálého výboru, otištěné ve zprávě tohoto výboru, příloha A, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Opatření Stálého výboru se schvaluje.

Přistoupíme k druhé příloze B., ke zprávě výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru o opatření o inkorporaci Vitorazska a Valčicka.

Zpravodajem jest sen. dr. Karas. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Smlouva saint-germainská, která přiřkla naší republice dvě části území republiky Rakouské, totiž území u Cmuntu, tak zvané Vitorazsko, a území u Břeclavy, tak zvané Valčicko, vešla v platnost 16. července 1920, letos v létě. Jevilo se nutným opatření, aby převzetí tohoto území naším státem a naší správou bylo zákonnou cestou provedeno. K tomu účelu, poněvadž odklad převzetí tohoto území nebyl žádoucím z důvodů veřejné správy, předložila vláda 29. července taktéž Stálému výboru návrh zákona, aby toto opatření bylo provedeno a aby bylo Stálým výborem schváleno. Poněvadž provádění to odpovídalo úplně tomu postupu, jakým převzato bylo Hlučínsko v lednu, neměl Stálý výbor taktéž příčiny, aby odepřel tomuto opatření své schválení, a z téhož důvodu výbor pro přezkoumání těchto opatření činí návrh, aby opatření toto bylo schváleno.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Kdo s tímto opatřením Stálého výboru souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Opatření toto se schvaluje.

Přistoupíme k příloze C, zpráva o opatření o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků.

Dříve, než udělím slovo panu senátoru Lisému, dám přečíst pozměňovací návrh pana senátora dr. Hellera k resoluci a potom resoluci pana senátora Ševčíka.

Sněmovní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh dra Hellera a druhů. K. bodu třetímu a) resoluce (tisk 309 C) navrhujeme toto doplnění: >za 3 učedníky<.

Resoluce sen. Ševčíka zní takto:

1. Malozemědělci, kteří mají menší katastrální čistý výnos z pozemků než 100 K, nejsou povinni přispívati na úhradu cen mlýnských výrobků.

2. Majitelé vinic a zahrad přispívati budou na tuto úhradu dávkou, jež se rovná čistému katastrálnímu výnosu.

Předseda: Uděluji slovo p. zpravodajovi sen. Lisému.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Předem protestuji proti urychlenému jednání senátních schůzí o tak důležitých věcech, které jsou právě předloženy. Otázka výživy je otázkou velice důležitou, složitou a nejtěžší. Těžkost otázky této spočívá v tom, že nemáme dostatek výživin z vlastní domácí zemědělské výroby, že jsme odkázáni na přívoz a přívoz je zase vázán finančním stavem našeho státu, který není utěšený. Stát chtěl hraditi výlohy na přívoz valutárními zisky z cukru, kterážto akce, bohužel, do jisté míry zklamala, takže hrazení výloh z přívozu obilí je stíženo. My však nemůžeme stále přesvědčovati obyvatelstvo, že bude míti laciný chléb na risiko státu. Musí také přijíti již doba, aby to risiko nesli sami konsumenti. My ovšem nemůžeme na veškeré konsumenty risiko rozdělit, nýbrž z důvodů hospodářských a sociálních, abychom chránili finančně slabé, musíme aspoň z části vložiti tíhu tu na finančně silné vrstvy.

Opatření stálého výboru Národního shromáždění o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků také v tomto směru se stalo a již v praxi bylo na základě usnesení Stálého výboru toto opatření provedeno. Při provádění bylo shledáno plno nedostatků i setkalo se to s odporem a můžeme říci, že nebylo ještě vydáno tak málo populární opatření, jako je toto. Se všech stran na veškeré kluby docházely stížnosti a žádosti na opravu. Opravu žádali zejména malí živnostníci, kteří byli velice stiženi nízkostí při stanovení poplatného majetku 30.000 K. Stížnosti přišly nejen z řad malorolnických, nýbrž i z řad průmyslu, zejména zemědělského, kde tímto opatřením byl dvakrát zatížen některý ten zaměstnavatel. Kdybychom měli, pánové, všem těm stížnostem a nedostatkům vyhověti, stal by se tento zákon illusorním nejen proto, že by nepomohl státu, že by ničeho nevynesl, nýbrž také proto, že by stát na úhradu musil ještě připláceti. Proto národohospodářský výbor pojednal p nejdůležitějších nedostatcích a učinil jen ta opatření, která považoval za nejdůležitější. Výbor pro zkoumání opatření Stálého výboru ve schůzi dne 15. t. m. sám doporučil národohospodářskému výboru, aby některé body v §§ 2, 3, 4 a 5, změnil, poněvadž tím malý řemeslný a živnostenský lid je velice hospodářsky dotčen a politicky méně hodnocen.

Zejména jsme přihlíželi na výši poplatku. Bylo po debatě shledáno, že výše 30.000 K jest příliš, řekl bych, nesprávná, poněvadž dnes 30.000 K, pánové jest tolik, co před válkou bylo 3.000 K. Touto výší byl vlastně do opatření toho zahřmít nejen každý malý živnostník, nýbrž i ten malý rolník. Taková chata horská v dnešní době má cenu ne 30.000, nýbrž více než 50.000 K a při tom takový chalupník nemůže býti z výtěžku svých polí živ. Tito domkáři a chalupníci jsou domácí dělníci, zaměstnaní v průmyslu sklářském a perleťářském atd. Při úpadku průmyslu sklářského a perleťářského v této době nemají výdělku a pomalu by svoji chatu a políčko projedli se svojí rodinou, kterou, bohužel, mívají četnou. Národohospodářský výbor senátní usnesl se na těchto zásadách:

>1. Pouhé vlastnictví nějakého jmění netvoří podkladu k placení moučné dávky.

2. Od zvýšeného moučného a chlebového poplatku osvobozuji se všichni, kteří nemají příjem 30.000 K, dále ti, kteří nemají jmění většího než 80.000 K a příjmů více než 24.000 K.<

Ve zprávě tištěné v resoluci jest chyba. Místo slova >mají< má státi >nemají<. Slovy >kteří nemají 30.000 K< myslíme ty, kteří mají méně než 30.000 K. Myslím, že tato mez jest správnější než ta, na které se usnesla poslanecká sněmovna, která stanovila 50.000 K. Nejvíce stížností bylo z řad řemeslných a živnostenských. Poukazoval jsem na to, že mají platiti za učně, a tím se stávalo, že celá řada mistrů, zejména malých, buď učně propouštěla, nebo aspoň nepřijímala, anebo tíhu těch příspěvků přesunovala na rodiče učňů, kteří jsou namnoze velmi chudí. Abychom tento nedostatek odstranili, navrhujeme ve svém návrhu, že moučná dávka se neplatí za učně. Aby to bylo jasnější, navrhuje kol. Heller doplněk v resoluci >jen za 3 učně<. Resoluce národohospodářská jest příliš široká a tu by se mohlo státi, že nesvědomití mistři by propouštěli neb nepřijímali tovaryše a nahrazovali by tyto síly učedníky, poněvadž za ně tuto moučnou dávku neplatí.

Další zásada jest: >Neplatí se za osoby, jež podléhají nemocenskému pojišťování, ale jsou ve stravě u zaměstnavatele, bez ohledu, jsou-li u něho ubytovány<. Stížnosti přicházely nejen z řad živnostenských, nýbrž i zemědělských Byli to nejen malí, nýbrž také velcí majitelé usedlostí, kteří zaměstnávali dělnictvo zvláště v lesním hospodářství, potom v zemědělství, průmyslových závodech, nebo i ve větších mlýnech, kde se stávaly případy, že platili na toto dělnictvo vlastně dvojnásobně jako na pojištěnce nemocenské pokladny korunový příplatek a potom v dávce z katastrálního výnosu půdy. Jest nespravedlivé, aby někdo podle jednoho zákona platil dvakrát. Jest nutno učiniti nápravu, podléhají-li lesní zaměstnanci pojištění nemocenskému, ale mají-li na základě kolektivní nebo jiné smlouvy také deputát, tedy novou mouku a chleba. Podobně jest tomu v pivovarech, kde dělnictvo má tytéž poměry, jako zemědělské dělnictvo podle kolektivní smlouvy. Tedy tam není možno, aby se platil ten příspěvek, který jsou nuceni platiti na základě nemocenského pojišťování. Jest nutno ovšem všechny takové případy vzorně přezkoumati, aby se zde nestaly podvody, a jen v těch případech, kde se zjistí pravda, budiž odvedena jen dávka z katastrální půdy.

Máme ještě zvláštní případy, na které nebyl brán zřetel, a sice případy, kde se mělo platiti z dělníků, kteří zaměstnáni byli na nouzových pracích. Jsou okresy průmyslové, které byly přímo nuceny vládou, aby prováděly nouzové akce, jako na př. okres železno-brodský, turnovský a semilský, kde bylo příliš mnoho nezaměstnaného dělnictva textilního a sklářského a kde to dělnictvo bylo zaměstnáno stavbou silnic, opravou řečišť atd.

Stát na to slíbil podporu 60 %, ovšem ani toho nedodržel. Na základě tohoto opatření Stálého výboru mají tyto okresy ještě těm dělníkům, které zaměstnávají jen nouzově na podkladě státní podpory, platiti poplatek na chléb, což jest, řekl bych, protichůdné. V takovém případě navrhujeme, aby se dělníkům, zaměstnaným při nouzových pracích, kteří jsou podporováni z veřejných prostředků, neplatilo.

Vlastníkům půdy, kteří budou postiženi živelními pohromami, dávka přiměřeně se snižuje. To jest jasné. Jestliže živelní pohroma učiní někoho neschopným k plnění jeho povinností ke státu a žádá-li snížení těch povinných daní a dávek, jest přirozeno, že také musí býti zproštěn i povinností, které mu dosud ukládá staré opatření Stalého výboru.

Opatření, které jest navrženo a které bude jistě usneseno, musí platiti pro celý stát. Velice trapně jsme nesli, že na některých místech odpíralo se placení toho a že dokonce to bylo zrušeno, jako na Slovensku. Žádáme na vládě, aby žádné výjimky nepřipouštěla, nýbrž aby to opatření, jak jest usneseno, bylo dodržováno v celém státě.

Pravil jsem, že opatření to jest nepopulární a že setkalo se s odporem. Jest litovati, že některé vrstvy dokonce agitovaly proti tomuto opatření a tím stav jeho zhoršily. Pokud pak obce ve věci této měly své povinnosti, musím prohlásiti, že nemohly vykonati plně svých povinností, poněvadž ty t. zv. chlebové komise, které určují, kdo má majetek a kdo jest podle toho opatření povinen platiti, byly vázány různými společenskými a příbuzenskými poměry. A tu se stalo, že leckterý malý živnostník a obchodník byl donucen platiti, naproti tomu jiní, kteří mají kapitál a domy, neplatili. Tyto nepořádky musejí býti odčiněny a vláda musí se postarati o to, aby trestní ustanovení v § 9 bylo jasně a bezohledně prováděno.

Dnes výtěžek ze starého opatření Stálého výboru o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků není finančně veliký. Vidíme, že ještě příliš málo bylo odvedeno, a tu jest snad chyba v tom, že administrace není řádné a energicky vedena. Máme stížnosti, že na př. nemocenské pokladny jsou velice zatěžovány tím, že nemají tiskopisů, které jim byly včas oznámeny a slíbeny ze státní tiskárny, takže nemohou poštou ty obálky s doručenkami zasílati, nýbrž musejí posílati osobní posly, kteří stojí veliký náklad a pak ztrácí se tím mnoho času.

Vážení pánové! Máme ještě jiné zmatky. Je zjištěno, že na př. do českých krajin posílají se německé tiskopisy.

Tak státní tiskárna do kanceláře nemocenské pokladny v Turnově posílá úřední německé formuláře a bude asi na druhé straně do německých posílati české. Tyto zmatky jen zdržují vybírání a jest potřeba, aby v ohledu administrativním byl opravdu pořádek. Již dříve, pánové, jsem pravil, že jest nutno považovat toto opatření za nouzové a přechodní a že v nejbližších měsících musíme vážně jednati o tom, abychom tento způsob zásobování a obstarávání výživy nahradili nějakým, řekl bych, lepším, přijatelnějším způsobem, proti němuž by nebylo tolik protestů. Musíme hledati kroky od vázaného hospodářství k volnému obchodu a k volnému hospodářství, poněvadž není možno, abychom dále vše kladli na stát a se státem nesli sami zodpovědnost, nýbrž risiko dali také na ty, kteří výhodu zásobovací sami mají, totiž na konsumenty.

Navrhuji podle návrhu národohospodářského výboru, aby opatření Stálého výboru N. S. podle §u 54 ústavní listiny ze dne 25. srpna byla schválena. Zároveň doporučuji, aby schválena byla resoluce, kterou přijal a doporučuje národohospodářský výbor, která jest ve zprávě tisk 309 uveřejněna s opravou tiskové chyby >nemají příjmy< místo >mají příjmy<. Dále doporučuji resoluci kolegy Hellera a resoluci kol. Ševčíka, která zde byla přečtena. Tím svoji zprávu končím.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s opatřením Stálého výboru v této věci, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Opatření se schvaluje.

Dám hlasovati o resoluci podle zprávy výborové se změnou navrženou panem drem Hellerem, aby místo >za učedníky< stálo >za tři učedníky,< - pan zpravodaj se s tím konformuje - a dále, aby opraveno bylo: >nemají< místo

Kdo souhlasí s touto resolucí s dodatkem, pana dra Hellera, jakož i opravou tiskové chyby, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. - Jest přijato.

Kdo souhlasí s druhou přečtenou resoluci pana sen. Ševčíka, prosím, aby povstal (Děje se.)

To jest většina. - I tato resoluce jest přijata.

Nyní jest na řadě příloha D, zpráva o opatření o podporách v nezaměstnanosti.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Karas Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Příloha litera D má za předmět neodkladné opatření stran podpor v nezaměstnanosti. Ohledně podpor v nezaměstnanosti jsou vydány zákony dva, a to první hned v prosinci roku 1918, a v brzku jeho oprava v únoru 1919. Oba tyto zákony byly po celá dvě léta prováděny a během této doby shledány různé nedostatky zákona: Jednak změněné poměry hospodářské, které zavinily rostoucí pokles všech hodnot peněžních, takže výše tehdejších podpor jevila se tehda pro danou dobu nedostatečnou, jednak zase nabyté zkušenosti při provádění oněch dvou zákonů vedly k tomu, aby v některých směrech byla učiněna vhodná opatření.

Vlastním důvodem pro návrh Stálého výboru byla ta okolnost, že letos z jara hrozila nezaměstnanost v oboru textilním. To bylo podnětem k návrhu, aby těmto nezaměstnaným byla poskytnuta zvláštní výpomoc. V oboru textilním bylo nápadné to, že mladší děti z rodin pracovaly s rodiči doma na průmyslových pracích a přivydělávaly si a podle dosavadního zákona takový člen rodiny směl býti podporován pouze l K denně. Ovšem v tom případě, když takový syn nebo děvče rodičům pomohl a vydělal si více, byla by taková koruna nestačila na vyživování té rodiny a proto mělo býti učiněno toto opatření, aby byla podpora členům rodiny vyplácena v té výši, jako zaměstnanec v případě nezaměstnanosti dostává. A zase bylo učiněno omezení v druhém směru, aby těchto podpor nebylo více než pro dvojčlenné rodiny. Když otec jest živ a ti 2 členové rodiny dostávají podporu, to jsou již 3 osoby s plnou podporou. Vedle toho manželka dostává minimálně l K denně. Tedy opatření toto bylo zcela vhodné. A při té příležitosti bylo zároveň změněno dosavadní usnesení, že tito podporovaní nezaměstnaní jsou povinni za tuto podporu zároveň konati práce v zájmu veřejném alespoň v té míře, kolik by kvóta této podpory na denní mzdu pro toho dělníka připadala. Tyto práce, pokud jsou způsobilí fysicky neb duševně, nesmějí odříci.

Konečně bylo pojato zvláštní nařízení, že takový nezaměstnaný, který reflektuje na podporu státní, musí dokázati, že nemá zvláštních příjmů peněžních, neboť staly se případy, že takový dělník, který nepracoval ve svém oboru, po straně měl nový obor nebo jiným způsobem si opatřoval jisté příjmy a přece bral při tom podporu. Tedy, aby takovým vedlejším příjmům nezaměstnaného bylo bráněno, aby současně nebral podpory z veřejného fondu, musí prokázati, že nemá vedlejších příjmů.