Toto ustanovení bylo tedy zcela rozumné a proto výbor slavného senátu při zkoumání tohoto opatření schválil je a navrhuje také slavnému senátu jeho schválení.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto opatřením Stálého výboru, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Usnesení se schvaluje.

Přistoupíme k příloze E, totiž ke zprávě výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru o opatření o poplatcích konsulárních.

Zpravodajem jest pan senátor Folber. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Folber: Slavný senáte! Příloha E jedná o zvýšení konsulárních poplatků.

Konsulární úřady naše až dosud musily se říditi sazbou, která byla stanovena rakouským zákonem z roku 1902. Je samozřejmo, že za tehdejších poměrů byly ty sazby přiměřené, ale vzhledem k dnešním poměrům, vzhledem k znehodnocení naší měny a vzhledem k tomu, že veškeré náklady správní i při našich zahraničních úřadech vzrostly, je přirozeno, že se jevila potřeba, aby sazby tyto byly zvýšeny. Opatřením Stálého výboru zvyšují se tyto sazby čtyřnásobně, v jednotlivých případech, totiž u jednotlivých položek, jest zvýšení toto větší, ale ve svém celku není vyšší jak desateronásobné.

Aby však tímto zvýšením nebyly citelně postiženy nemajetné třídy naší republiky, jest v zákoně, a sice v článku 9., učiněno opatření, že konsuláty mají právo, aby v případech, kde uznají toho potřebu, nemajetným, příslušníkům snížily tyto sazby na polovičku, případně i na čtvrtinu.

Vzhledem k tomu, že jest, opatření celkové nanejvýš odůvodněno a oprávněno, usnesl se výbor, aby slavnému senátu bylo doporučeno, aby opatření Stálého výboru schválil.

Současné se usnesl výbor pro prozkoumání činnosti Stálého výboru doporučiti slavnému senátu tuto resoluci;

>Ministerstvo pro zahraniční věci se vyzývá, aby úřadům dalo pokyn, aby při provádění zákona o poplatcích konsulárních liberálně používaly práva snížiti poplatky nemajetným třídám, které je jim dáno článkem 9. zákona o poplatcích konsulárních.<

Doporučuji opatření Stálého výboru, jakož i resoluci ke schválení.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s opatřením Stálého výboru v této věci, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Opatření jest schváleno.

Kdo souhlasí s resolucí, navrženou výborem pro prozkoumání činnosti Stálého výboru, otištěnou v příloze E příslušné zprávy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se schvaluje.

Dále jest příloha F, zpráva výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé o opatření tohoto výboru ze dne 8. října 1920 (tisk 177 příl. F), jímž se přiznává výpůjčce města Bratislavy v částce 50,000.000Kč osvobození od kolků a poplatků a povoluje se použití titrů této výpůjčky k uložení sirotčích, nadačních a podobných kapitálů.

Zpravodajem je pan sen. dr. Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Tato předloha jest jednou, která, spočívá na diskrepanci státního práva bývalé říše Rakouské a bývalé říše Uherské. U nás, v území Československé republiky, pokud tvořilo dříve část území říše Rakouské, jest platný zákon z 25. března 1902, jenž dává vládě zmocnění, aby podobný zákon vyřizovala sama ve své působnosti.

V Uhrách podobného zákona nebylo, tedy v Uhrách přiznání pupilami jistoty nebo osvobození komunálních výpůjček od kolků a poplatků není aktem správným, nýbrž musí býti zvláštním zákonem povoleno; a poněvadž dnes ještě platí právo uherské na území slovenském, tedy bylo nutno svolení zákonodárného sboru pro obec Bratislavskou, aby mohla učiniti výpůjčku 50,000.000 Kč s osvobozením od kolků a poplatků a přiznáním pupilární jistoty této výpůjčce. Bylo to nutno učiniti cestou zákonnou. Město Bratislava již loni ucházelo se o přiznání těch výhod výpůjčce pro komunální účely, ale ta věc se táhla dlouhou doba a byla zralá teprve v červenci. Vláda uznala, že by bylo těžko čekati až do zasedání podzimního, poněvadž vzrůstající míra úroková nutila obec, aby si opatřila peníze za příznivějších podmínek, a proto vláda s tím opatřením přišla před Stálý výbor Národního shromáždění, který toto opatření úplně schválil, poněvadž u nás v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podobné výhody komunálním výpůjčkám se přiznávají. Pouze se musela zamítnouti výhoda osvobození od daně, což město Bratislava žádala, poněvadž se této výhody u nás nikde neposkytuje. Proto také i výbor po prozkoumání této zprávy Stálého výboru nařízení to uznal správným a odůvodněným a navrhuje, aby slavný senát opatření toto schválil.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto opatřením Stálého výboru, prosím, aby pozvedl roku! (Děje se.)

To jest většina. Opatření je schváleno.

Přikročíme k příloze G, ke zprávě výboru pro prozkoumaní zprávy o činnosti Stálého výboru o opatření o měně na Československém Těšínsku.

Zpravodajem je pan sen. dr. Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Poměry politické, které na Těšínsku během posledních dvou let se vytvářily, zajisté zavdaly mnoho příčin k nespokojenosti tamnějšího občanstva, poněvadž jest v ohledu hmotném v poměrech velice stísněných.

Jest známo slavnému senátu, že Těšínsko nejprve obsadila naše státní moc, později přispěním nebo z rozkazu komise mezinárodní museli jsme z větší části Těšínská ustoupiti a obsadilo ji Polsko. Konečně na konferenci velvyslanců v červenci letošního roku byla nám přiřknuta jistá částka pevné hranice s Těšínském. Teprve teď od polovice července mohly se poměry hospodářské na Těšínsku definitivně upraviti. Tyto změny státní příslušnosti měly za následek, že zejména měna na Slovensku kolísala, a občané, kteří na Těšínsku byli usedlí, pocítili nejvíce na svém těle toto kolísání měny, zejména tím, že původní peníze naše byly vyměněny za marky polské, a sice tenkráte marka polská byla na roveň postavena naší koruně, nuceně byl jí dán větší kurs než měla a nyní, když jsme měli marku polskou od občanů těšínských přebírati pro náš stát, marka polská stála nesmírně hluboko. Podle toho občan těšínský, který na př. 10.000 korun československých vyměnil na marky polské a nyní zase nazpět na naše koruny, sotva by dostal jednu polovinu v našich penězích. Byla by to tedy újma citelná. Vláda hleděla učinili v tomto směru jisté opatření, aby tyto krutosti v kolísání valuty marky a koruny byly těm občanům poněkud ulehčeny.

Proto vláda vydala nařízení ze dne 3. srpna 1920 o zavedení té měny, ale nařízení to ukázalo jisté nedostatky, takže bylo třeba toto nařízení doplnili cestou zákonnou. Opatření, které vláda předložila Stálému výboru, s vyloučením podrobností bylo rozvedeno na konkrétní zvláštní případy majetkové, a sice zvláště uvedeno, jakým kursem se mají hotové peníze vyměňovati, pak bylo zvláště hleděno k pohledávkám a závazkům osob soukromých nebo ústavů neprivilegovaných a pak ústavů privilegovaných t. j. ustavuj které by sloužily zájmům veřejným.

Pak jest zvláštní opatření stran vkladů peněžních ústavů a konečně opatření, které zaviněno bylo tím, že město Těšín bylo dáno na polovic našemu státu a na polovic státu polskému, že zřízenci státu československého, kteří mají svoji působnost v území našem, jsou nuceni bydleti v Těšínsku polském, poněvadž nemohou dostati bytu, a musejí přecházeti. Majetkové poměry jejich nesmějí býti posuzovány podle stavu v Polsku, nýbrž podle stavu u nás.

Tato měřítka byla asi pro vládu směrodatná, že vydala podrobné ustanovení finanční a předložila je Stálému výboru ku schválení. Poněvadž právě provedeni těchto ustanovení bylo v zájmu státním a v zájmu občanstva, aby svrchovanost státní, kterou naše republika na bývalém polském území Těšínská měla míti, byla způsobem legálním prováděna, vláda to předložila Stálému výboru, ten to schválil a opatřeni to bylo prováděno za souhlasu obyvatelstva, velmi dobře se osvědčilo, takže výbor slavného senátu opatření to shledal úplně odůvodněným. Proto navrhuje taktéž jeho schválení.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto opatřením Stálého výboru, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Opatření toto je schváleno.

Žádám pana zpravodaje, aby nyní podal zprávu o opatření Stálého výboru o úpravě (arrangement), týkající se zachování nebo obnovy práv průmyslového vlastnictví, poškozených světovou válkou, uzavřené v Bernu dne 30. června 1920.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Poněvadž nebylo možno včas vytisknouti zprávu výboru pro prozkoumání zprávy Stálého výboru o opatření Stálého výboru stran úpravy (arrangement), týkající se zachování nebo obnovy práv průmyslového vlastnictví poškozených světovou válkou, uzavřené v Bernu dne 30. června 1920, bylo mi uloženo, abych přednesl v toto věci toliko ústní zprávu.

Výbor pro prozkoumání zprávy Stálého výboru navrhuje, aby i toto opatření Stálého výboru bylo schváleno.

Předseda (zvoní): Žádám pány senátory, kteří souhlasí s tímto opatřením, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Opatření toto se schvaluje.

Přikročíme k projednání přílohy H, ke zprávě výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru o změně předpisů o promlčení práva ku předpisu o vymáhání pojistného z důvodů válečných.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Krupka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Připadl mně úkol jako zpravodaji, abych referoval o opatření Stálého výboru, kterým se upravuje promlčení práva k předpisování a vymáhaní pojistného z důvodu válečných. Výbor zkoumal tato opatření, jak vám bylo řečeno, jak po stránce formální, tak zejména po stránce meritorní a zejména ve příčině té, zda-li tato opatření byla neodkladná. Návrh zákonného opatření totiž stanoví, že předpis zákona ze dne 24. července 1919, vedle kterého do promlčecí lhůty nemá se počítati doba válečná, a sice počínajíc 1. lednem 1914 až do konce prosince 1919, rozšířiti sluší též na příspěvky úrazových pojištoven a pak na příspěvky nemocenských pokladen, nechť okresních nebo společenstevních, neboř tyto příspěvky promlčovaly se na základě zákona z roku 1909 rovněž ve lhůtě 3 resp. 6 let. Důvod byl jednak legislativní, jednak též praktický a hospodářský. Co se týče důvodu praktického, poukazuji na to, že v době válečné byli úředníci, kteří měli předpisovati příspěvky, kteří měli vykonávati revisi, mezd, ve vojenské službě a nebylo sil, které by se mohly tomuto úkolu věnovati. Na druhé straně podnikatelé byli také zatíženi válečnou službou a nebylo lze také doručiti různé předpisy těchto příspěvků jejich zmocněncům resp. jim samým. Tím stalo se, že tyto příspěvky nebyly vůbec předepsány, nebo byvše předepsány, nemohly býti náležitě doručeny. A tu přišla judikatura roku 1917, která řekla, že exekuci nelze vésti potud na tyto příspěvky, pokud výměr nebyl právoplatně vyřízen, to jest pokud podaný opravný prostředek nebyl vyřízen, což trvalo někdy drahnou dobu. Tím se stalo, že předpisy, které byly uskutečněny ještě před válečnou dobou roku 1914 a proti kterým byly podány námitky, nemohly býti soudně vykonávány exekucí, a poněvadž by byla mezitím prošla lhůta tří až šestiletá, bylo samo sebou přirazeno, že v té příčině musilo se zakročiti zákonným opatřením, jako ve příčině vybírání veřejných dávek a daní, neboť i tyto příspěvky mají povahu veřejnoprávní, poněvadž jsou vlastně sociálně-politické. Následkem toho i z těchto důvodů legislativních toto opatření jest odůvodněno. Mimo to poukazuji na to, že na jedné straně by byly bývaly, kdyby se byly promlčely tyto příspěvky, zkráceny ústavy samy, kterým by velká řada těch příspěvků ušla. Nesmíme také zapomínati, že v době válečné vznikla celá řada přechodných podniků, které vydělaly miliony, nepřihlásily své zřízence a následkem toho byla zde obava, že předpis se promlčí, anebo že vůbec tyto dávky nebudou vybírány. To by znamenalo prémium pro každého podnikatele na úkor těch, kteří měli méně a řádně si vedli. Výbor na základě těchto důvodů dospěl k přesvědčení, že toto opatření bylo neodkladné, vždyť každý den se mohlo stát, že nějaká dávka se promlčela. To platí u nás a to platí zajisté také na Slovensku, kde zejména po převratu nastalo velké opoždění ve vyměřování příspěvků.

Navrhuji tudíž, aby opatření, které jsem zde přednesl, bylo slavným senátem schváleno.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto opatřením Stálého výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Opatření to se schvaluje.

Dále jest příloha CH, to jest zpráva, výboru národo-hospodářského o opatření Stálého výboru o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a obnově drobných zemědělských pachtů.

Slovo má pan zpravodaj senátor Hybš.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Opatření Stálého výboru, jež jest předloženo slavnému senátu k rozhodnutí, dlužno rozdělit na dvě části. Jedna část týká se úpravy pachtu samotného, jeho ceny, výše a nejvyšší meze a druhá část týká se prodloužení pachtu čili obnovení pachtu. Prvá část koriguje usnesení Stálého výboru ze dne 3. srpna letošního roku, druha část prodlužuje platnost zákona ze dne 30. října 1919 o prodloužení pachtu. O úpravě pachtovních poměrů bylo již dlouho jednáno a dnes, kdy toto usnesení jest dáno k rozhodováni slavnému senátu, jest to již po čtvrté, kdy Národní shromáždění o této důležité věci jedná. Z toho jest viděti, že jest to otázka důležitá a velice závažná a není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Bylo mnoho obtíží. A které jsou tyto obtíže? Na jedné straně naříkají si propachtovatelé, kteří uzavřeli pachty před 1. lednem 1918, že pachtovné, které nyní berou, jest tak nízké, že jim nestačí často ani na dané a přirážky. Dotýká se to zvláště - a jsou bolestivé ty případy - četných vdov a sirotků, které toto malé pachtovné musejí brát. Na druhé straně, jsou však zase případy, kde pachtýři, hlavně pak drobní pachtýři, jsou přílišně využitkováváni nesvědomitými propachtovateli, kteří od nich žádají nepřiměřeně vysoké pachty, a zrovna v poslední době měli jsme toho nesčetné případy, když vydáno a publikováno bylo usnesení Stálého výboru ze dne 3. srpna, které mluví o tak zvané přiměřenosti nebo nepřiměřenosti pachtovného. Tato přiměřenost však zvrhla se u mnohých v nepřiměřenost a ta přiměřenost, to slovo, které bylo dáno a které mělo býti regulativem celé úpravy pachtovného, ukázalo, že vlastně to usnesení nic neřeší, že zde není nic regulováno. Usnesení to chtělo jednotným způsobem řešiti otázku pachtovní v celé republice. Ale přišli jsme k tomu přesvědčení a názoru, že pachtovné nelze řešiti jednotným způsobem podle jednoho lineálu v celé republice. Jsou zde různé hospodářské poměry v jednotlivých okresech, jsou zde ty poměry jednotlivých interesentů a propachtovatelů nebo pachtýřů. Proto Stalý výbor musil jednati znovu o této otázce. Po dlouhých debatách, které vedli zástupcové všech politických stran sněmovních o této věci, bylo rozhodnuto o usnesení, jež jest publikováno zákonem ze dne 8. října t. r.

Národohospodářský výbor jednal o této záležitosti a doporučuje také slavnému senátu opatření Stálého výboru ke schválení.

Prohlašuji jen, že toto usnesení není nám ještě žádným ideálem a že my v tom vidíme ještě také nedostatky. Hlavně jde zde ne tak o tu výši pachtovného jako o dobu pachtovného. Jest-li pachtýř, který měl pachtováno v roce 1919, mohl se spolehnouti, že další pacht bude mu prodloužen na 1920, a když mu došel v roce 1920 zase mu byl prodloužen na rok 1921 a zase skončí ten pacht koncem roku 1921, pak, odpusťte mi, jaké jest to hospodářství? Může se potom racionelně na tom poli hospodařiti nějakým způsobem? On nemůže hnojiti, on to neobdělává, poněvadž neví, zda-li mu to zůstane v rukou. V tom vidíme velký nedostatek a nevidíme v tom žádný ideál. Přáli bychom si, aby v tomto poměru, zvláště vzhledem k těm těžkým dobám aprovisačním, kde jest třeba obdělávati každý kousek půdy, aby v tom ohledu bylo usnesení změněno. Proto národohospodářský výbor navrhuje resoluci tohoto znění:

>Vláda se vyzývá, aby vydala rámcový zákon o úpravě pachtýřských poměro se zřetelem k specielně hospodářským poměrům jednotlivých okresů.<

Prosím proto, aby s usnesením Stálého výboru i tato resoluce byla slavným senátem schválena. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Kdo souhlasí s tímto opatřením Stálého výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se)

To jest většina. - Opatření toto se schvaluje.

Kdo souhlasí s resolucí národohospodářského výboru otištěnou v příloze Ch. zprávy výboru pro prozkoumání Stálého výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Resoluce se schvaluje.

Dále jest usnesení, aby projednáváno bylo jak pilné podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 S b. zák. a nař., o úpravě promlčení práva při vyměření a vymáhání dávek na rok 1920. Tisk 317.

Také tato věc je podle prohlášení vlády naléhavá, ježto je terminována dnem 1. ledna 1921.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s tím, aby tato věc byla projednávána jako pilná, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Přikazuji tuto věc výboru rozpočtovému s tím, aby ji projednal dnes do 2. hodiny odpolední.

Kdo s touto lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Lhůta jest přijata.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje na místě senátora Trčky senátor Hrubý, do výboru rozpočtového na místě senátora Klečáka senátor Rudolf Pánek, do výboru sociálně-politického na místě sen. dra Hellera senátor Barth, do výboru technického na místě sen. Löwa senátor dr. Heller, do výboru národohospodářského na místě senátora W. Lorenze senátor Jarolim, do výboru rozpočtového na místě senátora Polacha senátor Stark.

Navrhuji, aby se přísti schůze konala dnes ve středu dne 22. prosince o 3. hod. odpol. s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu. Tisk 314.

2. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové. Tisk 321.

3. Zpráva výboru národohospodářského a výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o opatření strojených hnojiv v roce 1921. Tisk 313.

4. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci a o návrhu poslance Kučery a soudr. (tisk 935) na změnu jednotlivých ustanovení nemocenského zákona ze dne 30. března, č. 33 ř. z. Tisk 328.

5. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje clo na automobily. Tisk 322.

6. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vláda, zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou. Tisk 315.

7. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zřízení Ředitelství státního dluhu republiky Československé. Tisk 318.

8. Zpráva výboru rozpočtového o u-snesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se opravuje § 7 opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 583 Sb. z. a n., o měně na Československém Těšínsku. Tisk 320.

9. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny, o vládním návrhu zákona, jímž se mění způsob zdaňování piva. Tisk 327.

10. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se určuje podle §u 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., doba organisace řádných soudů I. a II. stolice a veškerých soudů vojenských. Tisk 312.

11. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o převzetí soukromých železnic do správy státní. Tisk 326.

12. Zprava výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24 července 1919, č. 446, Sb. zák. a nař., o úpravě promlčení práva při vyměření a vymáhání dávek na rok 1920. Tisk 317.

Jsou prou tomuto mému návrhu námitky? (Námitek nebylo.)

Námitky nejsou. Zůstane tedy při mém

návrhu co do doby a co do pořádku schůze.

Končím schůzi.

Konec schůze o 10. hod. 53 min. dop.