Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo dalšímu řečníku senátoru Zulegerovi.

Sen. Zuleger (německy): Slavný senáte! Komunikace jest počátkem každého pokroku. Kde není cesty a není pěšiny, tam jest svět prkny zabedněn, říkáme my sedláci. Jest však podivno, že pan řečník bezprostředně přede mnou, vysoce ctěný senátor J ar o l i m, mluvil pouze proti akcionářům. Vmysleme se přec nazpátek do doby, řekněme, let sedmdesátých, když se v bývalém Rakousku vůbec teprve začalo se stavbou železnic. Kdyby nebylo bývalo lidí, kteří své peníze riskovali, byl bychom dnes v tomto státě snad ještě vůbec bez železnic. (Německý výkřik: Ale to přece nebylo risiko! Nepokoj u německých sociálních demokratů.) Prosím přece, abyste mne vyslechli, vždyť já vás také poslouchal. A našli se mužové, kteří sledujíce pokrok kultury... (Různé výkřiky něm. soc. dem. senátorů.)

Proti tomu přece nebudete, velevážený pane předřečníku, tu přece nebudete tvrditi, že my jsme kulturu nepřinesli! Prvním krokem kultury jest navázání komunikace a tehdy našli se lidé, kteří riskovali své peníze, kteří upsali akcie. vyjednávali se státem, dali si od něho uděliti koncese a stavěli dráhy, tedy dráhy soukromé jako v přítomném případě, kde jest nám činiti se třemi soukromými železničními společnostmi s košicko-bohumínskou, ústecko-teplickou a buštěhradskou drahou. Jest lákavé. postaviti vám před oči celé dějiny utrpení těchto soukromých drah. Budete se přece ještě pamatovati, že tyto akciové železniční společnosti neměly tehdy ještě tak na růžích ustláno, kdy pokrok techniky nedosáhl ještě té výše jako snad dnes. To přece každý jednoduchý člověk uzná. Muselo. se právě platiti za vyučenou a musely tak učiniti také tyto společnosti soukromých drah. Byly po léta bez dividendy, poněvadž dráhy nemohly býti vybudovány tak, jak si to. každý představoval v prvním okamžiku. Průmysl neležel přímo u kolejí, nebylo ještě přívodních kanálů, místních drah, kteréž měly živiti hlavní tratě a činiti je výnosnými. Všechno to, pánové,.potřebovalo celého lidského věku k svému vývinu. Jest to jako veliká řeka se svými přítoky, kteréž hlavní tok živiti musí. A těchto přítoků, místních drah, jsme tehdy právě ještě neměli. Domníváte-li se, že lidé tehdy dávali peníze jen proto, aby jich pozbyli, jest to domněnka, kterouž musím odmítnouti. Lidé právě žádali, aby jim tyto peníze nesly alespoň skromný úrok. (Sen. Alb. Friedrich [německy]: Oni právě spekulovali! Nepokoj.) Tak jako každý podnikatel! A založíte-li dnes konsumní spolek, založíte ho proto, abyste tím všichni přišli do úpadku? Nikoli! Budete chtíti, aby režie byla kryta a aby investovaný kapitál nesl občanský úrok. (Hluk.) Páni socialisté byli by jednali právě tak, kdyby byli tehda žili. (Německý výkřik: Čistý zisk u sociálnědemokratických podniků se však rozděluje!) Jest to smutné, že se dnes zase musíme pouštěti do sporů s německou stranou sociálně-demokratickou. Jsme přece vlastně také přívrženci sestátnění, ale odpusťte, pánové, postátnění, jak je svého času provádělo rakouské ministerstvo železnic, totiž nejprve sestátniti všechny passivní dráhy, to zajisté neodpovídalo našemu duchu a našim zájmům. Vy. koupeny byly nejdříve passivní dráhy, kde stát dal záruku zúročení, jako dráha Františka Josefa, dráha plzeňsko-březenská, kteréž všechny byly pasivní, ale nestalo se tak se Severní dráhou císaře Ferdinanda a jinými, které byly aktivní. Byla to špatná státní politika, že sestátněny byly jenom dráhy passivní a nechány na pokoji dráhy aktivní, poněvadž tam stáli před námi určití akcionáři, jako arcivévoda Bedřich, anebo Rothschild atd. Toho neschvaluji (Hluk), a tu jsem se svým předřečníkem v jistém rozporu. Máte v mnohém ohledu pravdu, pravíte-li, že stát musí míti komunikace ve svých rukou. Jest to hospodářské stanovisko nezvratně správné. Stát má obrovskou moc svojí tarifní politikou, má-li celé dopravnictví ve svých rukou tak, aby mohl do tarifní politiky zasahovati a rozdíly vyrovnávati, že pak může vzdálenosti do jisté míry zmenšovati a tarify také tam, kde toho zapotřebí, snižovati. O těchto otázkách však můžeme zde v tomto případě mluviti méně. Zde jde o jinou otázku. Zde jsou dvě německé společnosti, na nichž nám přirozeně mnoho záleží. Jest to buštěhradská dráha. kteráž z větší části prochází německým územím, a já doznávám, - prosím, aby se to vzalo k vědomosti že jsem přívržencem německých železničářů právě tak jako vy. Naše děti a naši bratři jsou zrovna tak železničáři jako vaši lidé. Jest omyl, domnívati se, že nám zájmy německých železničních úředníků leží méně na srdci, nežli vám. Mám za to, že naše resoluce naopak dokazuje, že nás právě otázka úřednická zajímá snad v téže míře jako vás. (Souhlas.) A jako Němci vyslovili jsme právem obavu, že převezme-li dopravu stát, najde také prostředky, aby Němce, nejen ty, kteří nyní slouží, nýbrž také pro budoucnost, vylučoval z personálu železničního. Tomu chceme zabrániti. V demokratickém státě, v demokratické republice musí jeden občan míti stejnou cenu jako druhý. Chceme rovnoprávnost, na tu kladl český národ vždycky váhu.. Nechceme nic. nespravedlivého, chceme míti možnost, aby naším dětem podle klíče obyvatelstva také tato místa ve státní službě byla přístupna. Zajisté jsme v nevýhodě proti českému národu, poněvadž naše děti umějí pouze německy a ne česky. O to dnes jde. Dnes chvějí se všichni naši němečtí úředníci znepokojením, že zítra budou propuštěni. Jsou znepokojeni, že jejich děti ke dráze nemohou býti přijmuty, poněvadž, bohužel, neznají českého jazyka. Pravím vám, že trpce jsem toho litoval, že naši Němci neučili se ve školách česky, ne z lásky k vám, nýbrž v nejvlastnějším zájmu. Němci měli se učiti česky právě tak, jako Češi německy. Toto hnutí bylo pro nás Němce neštěstím. Dnes se to mstí. Ale tu vás, pánové s české strany, prosím, abyste brali poměry tak, jak jsou. Můžete žádati, aby starý železničář se 30-ti služebními lety naučil se nyní přes noc českému jazyku, jemuž se u ústecko-teplické dráhy anebo u buštěhradské dráhy v německém jejím obvodu naučiti nemusel? Bude záležeti na vás. jak prováděti budete zákon bez krutosti. Pánové, dokažte přijetím naší resoluce, že chováte k německému stavu úřednictva tutéž důvěru a tutéž loyalitu, kterouž jste v osobním styku vůči nám také chovali. My k vám nebyli nespravedliví, my zajisté brali jsme tolik ohledu. Jedno musíte nám přiznati, že totiž v německých územích v Čechách ponecháni budou úředníci, kteří jsou dobří. Od dopravního úředníka musí se žádati, aby, žádá-li Č ech jízdní lístek, aneb chce-li platiti dopravné, mohl se s ním dorozuměti. Úředník jest zde pro strany a pro lid a nikoli lid pro něho. To uzná každý slušný, rozumný člověk. Proto pravíme, že dopravní úředníci, pokud jednají se stranami, samozřejmě si musí pospíšiti, aby se naučili české státní řeči. To zcela přirozeně také uznáváme a řekneme zajisté našim lidem venku: učte se nyní česky tak dobře a tak rychle, jak jen možno. Domnívám se tedy, že z našich občanských stran nebude nikoho, jenž by úředníky nechal na holičkách. I kladu na to.zvláštní důraz a naše resoluce zdůrazňují to velmi dobře a říkají, aby tito úředníci převzati byli podle své dřívější služební smlouvy a nebyli z nějakého ohledu vyhozeni na ulici. Bylo by to kruté a nechci českým stranám ani přičítati, že by chtěly a mohly býti tak nesvědomité a připraviti německé úředníky o chléb proto, poněvadž českého jazyka dokonale neovládají. (Předseda Prásek ujal se předsednictví.)

Ale ještě jedné kapitoly chtěl bych se dotknouti. Pan ministr železnic nedal nám dnes v konferenci předsedů. žádného ujištění ve příčině převzetí místních drah. Kdo zná cestu utrpení místních drah, ví jak velice byly obce zatíženy. A kdyby obce a okresní zastupitelstva nebyly přinesly těch obětí, nebylo by bývalo lze místní dráhy vystavěti. Neboť o tyto místní dráhy velkokapitál se nerval. Právě o. Rudohoří, tuto nejchudší krajinu, se nestaral nikdo. Zde by se měla zasaditi veřejnost o okresy a obce. Těžké oběti, kteréž na sebe jednotlivé obce a okresy převzaly, znamenají břemeno, železnou krávu, a byl bych očekával, že současně s touto předlohou bude se jednati o sestátnění anebo převzetí místních drah, aby těmto chudým obcím a okresům bylo konečně uleveno. Dostalo se mi dnes od váženého pana ministra železnic ujištění, že mají býti respektovány smlouvy zájemníků ohledně průmyslových kolejí, kteréž při těchto soukromých drahách leží. Tyto průmyslové podniky přece vznikly na základě těchto smluv se soukromými drahami. Jsem přece sám akcionářem na příklad pivovaru a cukrovaru, kteréž leží na buštěhradské dráze. Při zřizování a zakládání těchto průmyslových podniků byl předpokladem výpočet rentability. Odpusťte, nikdo nebude něco zakládati, kde podle všeho může přijíti o kalhoty. (Veselost), nýbrž bude počítati, aby ze svého základního kapitálu bral alespoň občanské zúročení. Tak také my jsme kalkulovali a ptali jsme se ředitelství buštěhradské dráhy: co stojí poplatek za posunování z nádraží do dotyčného průmyslového podniku? Ředitelství odpovědělo: Při tom a tom obratu, při té a oné dopravě ledu, tolika a tolika ječmene, uhlí dříví, piva atd. tam a zpět uděláme tu a tu cenu. Pomyslete jen, kdyby nyní nastalo převzetí do státního provozu a ministerstvo železnic by těchto smluv nedbalo, bylo by to pro podniky na dráze ležící zrovna neštěstím. V okamžiku, kdy stát stanoví libovolnou sazbu, nastane nebezpečí netoliko pro tento průmysl, nýbrž také pro dělníky při něm zaměstnané. Ve vašem zájmu jest, aby těchto smluv bylo dbáno, jinak by tento průmysl musel přestati a dělníci.byli by bez chleba. (Sen. Jarolim [německy]: To jest také v zájmu dráhy!) Zajisté jest to také v zájmu dráhy. Při zakládání těchto průmyslových podniků vzalo se do kalkulace, že tyto sazby budou platiti určitý počet let, jako obyčejně 15 Iet.

Proto prosím slavné ministerstvo a strany, aby těchto smluv bylo dbáno, by tím určité podniky průmyslové zničeny nebyly. Domluvil jsem. (Souhlas a potlesk německých senátorů.).

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu již přihlášen a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Nemělo by žádného účelu, abych rozvinoval polemiku se vším, co se zde v debatě řeklo. Jsou však přece jen věci, na které není možno neodpověděti.

Pan sen. Hartl byl tak laskav, že kvalifikoval zasáhnutí vlády na sestátnění soukromých. drah titulem sekvestrace, vyvlastnění, počešťování.

Vážení pánové, sekvestrace, to považuji za naprosto nevhodný výraz pro tuto záležitost. Vyvlastnění ovšem do nějaké míry to je, ne arci úplné, poněvadž víme, jakým procesem celá záležitost prochází, ale do jaké míry je to vyvlastnění? Řekl bych: je to první náběh ke konečnému vyvlastnění, které konec konců - a ani pánové z měšťanských stran se tím netají - se uznává jako nezbytná nutnost, která přijíti musí.

Já jsem tedy velmi rád, že stát provádí tuto proceduru s drahami, poněvadž je to zahájení celé velké akce socialisační, i když jen formou sestátnění.

Pokud se týče obavy o počešťování, že ústecko-teplická dráha prováděla germanisaci, to již víme. To tedy je jako fakt. Ale že naše státní správa, hospodaříc s těmito drahami ve své vlastní režii, bude provádět počešťování, se nedá dobře říci. Vždyť je to na vlastním státním území geografickém, není-liž pravda? A i když, je to veliký mravní moment, který by odůvodňoval takové počínání vlády, ale můžeme konstatovati, že naše vláda se toho neodváží, poněvadž nechce být kopií starého Rakouska. To můžeme s dobrým svědomím říci.

Pokud se týče těch obav a epitet, které se vládě resp. celému tomu návrhu zákona dávají, řekl bych, když byla akce na sestátnění severní dráhy Ferdinandovy - a jsem povděčen, že byl pan sen. Zuleger tak laskav a dotkl se té věci - to nikdo nepoznamenával, že to je nějaké vyvlastnění, a nikdo z těch stran, které dnes oponují celé té věci, nevytkl, že je lepší hospodářství soukromé, nežli státní nebo společné, tenkrát se pro to hlasovalo, ano i agitovalo přímo pro to, ačkoli byl zde velký interes velkého velikána arcivévody Bedřicha, který sledoval své soukromé účely, poněvadž byl účastníkem na akciích této dráhy. Tedy ono se to všechno nevyjímá právě mravně, když se těmito argumenty bojuje proti sestátnění soukromých drah. Pokud se vytýká, že jest účelnější hospodaření soukromé, snad jest účelnější, ale pouze jednostranně, že pánové dovedou více vyzískati než stát, aby si mohli vypláceti tučnější dividendy. Je. li toto účelem státního hospodaření, o tom bych musil velice pochybovati.

Jsem povděčen panu kolegovi Jarolimovi, že byl tak laskav a sám vyvracel některé tyto momenty, které vedly německé strany k oposici proti předloženému návrhu zákona, poněvadž tím jistě on nesleduje nějaký prospěch českých národních záležitostí, nýbrž jistě jen účely hospodářské a řekl bych také společenské, poněvadž dráhy v soukromém vlastnictví nepodléhají tak dobře té kritice jako státní, resp. podléhají-li, nemusí si z ní tolik dělati a nevyhovují tolik tomu, co občanstvo od drah požaduje.

Byla by celá řada výtek, a kdybychom se jimi měli zabývati, sám bych jich uvedl celou řadu ze své zkušenosti. Plně uznáváme, že dráhy nevyhovují tak, jako by měly. Mám na př. výtku - a není to jen snad čistě dělnický zájem, jest to zájem pořádkový - dělnické vlaky, které jsou tak špatně vybavovány, které jsou tak špatně vypravovány a které tak špatně dojíždějí, jistě nejsou nějakou koncessí dělníkům, a nelze zajisté ničeho namítati, pak-li žádáme, aby byly lépe vypravovány a vybavovány, poněvadž tím trpí provoz továren, do nichž dělníci dojíždějí, a budete se mnou souhlasiti, že tak jako všude jinde, záleží. také v dílnách továren na přesnosti a pořádku. Když vlak zaviňuje nepřesnost a nepořádek, není jen věcí dělnictva, nýbrž myslím celé společnosti, aby tato věc doznala nápravy. Ani toho však nemůžeme docíliti.

.To by byla zásadní výtka, která by se zajisté musila uznati se všech stran. My žádáme o nápravu, ale neděláme z toho výtku. Já bych si přál, aby pánové jak to mnozí učinili - se přesvědčili, jak fungují dráhy, na př. ve Francii a v Německu. Ovšem bych nechtěl, aby ministerstvo železnic z toho odvodilo nějaké požehnání stavu, který zde jest, ale v zájmu pravdy jest dlužno to konstatovati.

Nechci dále polemisovati. Dojde ku přečtení resolucí a mám za to. že ze znění návrhu, pokud měly změniti text zákona, a i z těch resolucí, na které nepřistoupila dopolední porada dopravně-technického výboru, senát sezná,.ze nejde o účely, jak byly zde přednášeny, nýbrž že jde o účely rázu čistě politického a nacionálně-politického.

Proto prosím, aby senát laskavě dal místo návrhu dopravně-technického výboru, který doporučuje to ke schválení, co přijala a nám sem poslala poslanecká sněmovna. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Žádám pány senátory, aby zaujali svá místa a pana senátního tajemníka, aby přečetl podané návrhy.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

1. Návrh senátorů dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů.

K § 3 buďtež jako druhý a třetí odstavec připojena tato ustanovení:

»Pro soukromé dráhy, přejaté do státní správy, ležící v severozápadních Čechách, budiž zřízeno řiditelství v Teplicích-Šanově, pro košicko-bohumínskou železnici ředitelství v Těšíně.

Předpisy platné u jednotlivé soukromé dráhy až do jejího převzetí do státního provozování, týkající se služebního jazyka, zůstanou nezměněny.«.

2. Eventuelní návrh sen. dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů, bude-li zamítnut jimi navržený odst. 3. §u 3.

»Předpisy o služební řeči platné u jednotlivých soukromých drah až do jich převzetí do státní správy zůstávají nezměněny pro přechodnou dobu 5 let.«

3. Návrh senátorů dr. Hellera, Löwa a druhů k § 4:

1. V prvním odstavci nechť odpadnou slova: »s tím« až »podléhají«..

2. Druhý odstavec nechť změněn zní: »S výhradou nabytých práv zaměstnanců z dosavadních smluv služebních a s výhradou dosud platných disciplinárních předpisů má ministerstvo železnic právo, rozšířiti na tyto zaměstnance služební a pracovní řády a předpisy...«

3. V odstavci třetím na místo slov »má právo dle služební potřeby« budiž dosazeno slovo »může«.

Na konci tohoto odstavce buďtež připojena slova: »jen se souhlasem dotyčného zaměstnance a zástupců personálu přejatých soukromých drah«.

4. Resoluční návrh sen. dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů:

Vláda se vyzývá, aby před převzetím vedení buštěhradské a ústecko-teplické dráhy vyjednávala se zástupci německých parlamentních stran za účelem dosažení dohody.

5. Pozměňovací resoluční návrh sen. dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů:

Vláda se vyzývá, aby před převzetím vedení buštěhradské a ústecko-teplické dráhy vyjednávala se zástupci všech parlamentních stran za účelem dosažení dohody.

6. Resoluční návrh sen. dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů:

Vláda se vyzývá, aby při převzetí buštěhradské a ústecko-teplické dráhy do státní správy vzala zřetel k stávajícím jazykovým poměrům tím způsobem, že ustanoví přiměřenou dobu přechodní.

Resoluce senátorů Jelinka, Fahrnera, dr. Mayr-Hartinga, Hartla, dr. Naegle a Zulegera:

1. Vláda se vyzývá, aby pro vedení převzatých soukromých drah zřídila ředitelství v Teplicích-Šanově a Těšíně.

2. Budiž žádáno, aby se naučili českému jazyku během 5 let jen oni úředníci, jichž. se používá ve styku se stranami. U ředitelstev budiž samozřejmě dalekosáhlým způsobem použito přechodního práva, stanoveného v jazykovém zákoně.

3. Senát pokládá za samozřejmé, že vláda převezme podle § 4 zákona s právy plynoucími ze služebních smluv zaměstnanců soukromých drah také smluvní povinnosti.

4. Senát je přesvědčen, že bez újmy ustanovení § 4 odst. 1. zůstanou neporušeny smluvní poměry personálu a že státní správa bude disciplinární moc nad státními drahami prováděti na podkladě disciplinárních řádů soukromých drah.

5. Vláda se vyzývá, aby možnosti přesazení, stanovené v § 4 odst. 3., nehledě k disciplinárním nálezům, používala jen po dohodě se stávajícími zástupci personálu.

6. Vláda se vyzývá, aby před převzetím vedení soukromé dráhy znovu vyjednávala se zástupci politických stran.

Předseda (zvoní): Přikročíme k hlasování. Dám hlasovati

1. o §§ 1 a 2 ve znění podle zprávy výborové,

2. o § 3 ve znění podle zprávy výborové,

3. a) o návrhu senátora dr. Hellera, Löwa, Karla Friedricha a soudr., aby byl k § 3 připojen ještě odst. 2. a 3. ve znění přečteném,

b) bude-li zamítnut, pak o event. návrhu dr.. Hellera a soudr..

4. dále o odstavci 1. § 4 ve znění podle návrhu dr. Hellera, Löwa a soudr., bude-li zamítnut, ve znění podle zprávy výborové,

5. o odstavci 2. § 4 podle návrhu dr. Hellera, Löwa a soudruhů, bude-li zamítnut, ve znění podle zprávy výborové

6. o odst. 3. § 4 podle návrhu dr. Hellera, Löwa a soudruhů, bude-li zamítnut ve znění podle zprávy výborové,

7. § o odst. 4. § 4 ve znění podle zprávy výborové a

8. o §§ 5-7, o nadpise zákona a úvodní formuli ve znění podle zprávy výborové.

Po hlasování v prvém a druhém čtení dám pak hlasovat o resoluci.

Je proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.)

Námitky není, budu se říditi tímto způsobem a přikročíme k hlasování o §§ 1 a 2 ve znění podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s těmito paragrafy podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.).

To je většina, tyto paragrafy jsou přijaty.

O § 3 ve znění podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku.

(Děje se.)

To je většina, i tento paragraf je přijat.

Nyní dám hlasovat o návrhu sen. dr. Hellera, Löwa, Friedricha a soudruhů o vsunutí 2. a 3. odst. k § 3.

Kdo je pro návrh pana senátora dr. Hellera jak byl přečten, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh je zamítnut.

Vzhledem k tomu dám hlasovat o eventuelním návrhu dr. Hellera, Löwa, Friedricha a soudr., jak právě byl přečten.

Kdo s tímto event. návrhem pana sen. dr. Hellera a soudr. souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, také tento event. návrh je zamítnut.

Dám hlasovat o odst. 1. § 4 ve znění podle návrhu dr. Hellera a soudr. (Děje se.)

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby pozvedl ruku.

To je menšina, také tento návrh je zamítnut.

Dám hlasovat o 1. odst. §u 4 podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tímto paragrafem podle zprávy yýborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, odstavec ten je přijat podle zprávy výborové.

Dám nyní hlasovat o odst. 2. § 4 ve znění podle návrhu dr. Hellera a soudr.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, tento návrh se zamítá.

Dám nyní hlasovat o tomto odstavci ve znění podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí se zněním zprávy výborové, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh se přijímá.

Dám hlasovat o odst. 3. § 4 podle návrhu senátora dr. Hellera a soudr.

Kdo je pro tento návrh, prosím, aby po. zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh se zamítá.

Dám nyní hlasovat o tomto odstavci podle znění výborového.

Kdo souhlasí s tímto návrhem ve znění výborovém, prosím, aby pozvedl ruku.

To je většina, návrh se přijímá.

Dám hlasovat o odst. 4. § 4 ve znění podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tímto odstavcem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh podle zprávy výborové se přijímá.

Nyní dám hlasovat o §§ 5 až 7, o nadpise zákona a úvodní formuli ve znění podle zprávy výborové.

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh zákona je přijat v prvém čtení.

Ve smyslu § 55 jedn. ř. přikročím ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějakou tiskovou změnu?

Zpravodaj sen. Šťastný: Mám pouze opravu tiskové chyby, totiž v § 4 odst. 4. místo »příspěvku« má státi »příspěvků«.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, jak byl přečten, i s textovou změnou, jak byl přijat ve čtení prvém, i ve čtení druhém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona je přijata též v druhém čtení.

Pan zpravodaj si vyžádal slovo k resoluci.

Zpravodaj senátor Šťastný: Vážení! K resoluci pana sen. dr. Hellera, Löwa, Friedrich a a druhů byl podán změňovací návrh, totiž: »Vláda se vyzývá, aby před převzetím vedení buštěhradské a ústecko-teplické dráhy vyjednávala se zástupci všech parlamentárních stran za účelem dosažení dohody«. Zde jest místo »německých«, jak navrženo v původním znění resoluce dr. Hellera a druhů, vsunuto »všech« parlamentárních stran. S tím se konformuji.

Předseda: Resoluce byly přečteny Dám o nich hlasovati. a to především o resolučním návrhu dr. Hellera a soudruhů ve znění, se kterým se konformoval pan zpravodaj.

Kdo souhlasí s přečtenou touto resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce ta jest přijata.

Resoluce 2. Resoluční návrh dr. Hellera, Löwa, Friedricha a druhů, jak již byl přečten..

Kdo souhlasí s touto 2. resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Jest přijata.

Resoluce 3. Resoluční návrh sen. Jelinka, Fahrnera, dr. Mayer-Hartinga, Hartla dr. Naegle, Zulegera. Bylo vysloveno přání. abychom této resoluci dal hlasovati po odstavcích 1-6 Budu postupovati tím způsobem, že přečtu vždy jeden odstavec a dám hlasovati. (Čte): Resoluce pana sen. Jelinka a soudr.:

»1. Vláda se vyzývá, aby pro vedení převzatých soukromých drah zřídila ředitelství v Teplicích-Šanově a Těšíně.«

Kdo souhlasí s tímto odstavcem resoluce, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, odstavec tento se zamítá.

(Čte): »2. Budiž žádáno, aby se naučili českému jazyku během pěti let jen oni úředníci, jichž se používá ve styku se stranami. U ředitelstev budiž samozřejmě dalekosáhlým způsobem použito přechodního práva. stanoveného v jazykovém zákoně «

Kdo souhlasí s druhým odstavcem, prosím. aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, odstavec tento zamítnut.

(Čte): »3. Senát pokládá za samozřejmé. že vláda převezme podle § 4 zákona s právy plynoucími ze služebních smluv zaměstnanců soukromých drah také smluvní povinnosti.«

Kdo souhlasí s třetím tímto odstavcem, prosím aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. odstavec tento se zamítá.

(Čte): »4. Senát jest přesvědčen, že bez újmy ustanovení § 4 odst. 1 zůstanou neporušeny smluvní poměry personálu a že státní správa bude disciplinární moc nad státními drahami prováděti na podkladě disciplinárního řádu soukromých drah.«

Kdo souhlasí s tímto 4. odstavcem, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Tento odstavec se zamítá.

(Čte): »5. Vláda se vyzývá, aby možnosti přesazení, stanovené v § 4 odst. 3, nehledě k disciplinárním nálezům, používala jen po dohodě se stávajícími zástupci personálu.«.

Kdo souhlasí s tímto odstavcem resoluce, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, odstavec tento se zamítá.

(Čte): »6. Vláda se vyzývá, aby před převzetím vedení soukromé dráhy znovu vyjednávala se zástupci politických stran.«

Kdo souhlasí s tímto odstavcem této resoluce, prosí, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina: celá resoluce jest tím zamítnuta. (Hluk na levici.)