Předseda: Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu senátoru dr. Procházkovi.

Sen. dr. Procházka: Velevážený senáte! Pan dr. Mayr vyslovil různé pochybnosti, zda tato vládní osnova zákona je dovolena se stanoviska ústavního, a také vyslovil obavy, aby snad německým soudcům nestala se křivda a tohoto zákona nebylo zneužíváno.

Velevážený senáte! Sám pan dr. Mayr musil přiznat, že roku 1896, když se jednalo o zákony nové jurisdikční normy, exekuční řád, civilní řád atd., že tenkráte již byla provedena taková, jak on praví, suspense práv soudcovských. Avšak nutno na to poukázati, že již dříve za starého Rakouska stala se nutnými taková opatření, a poukazuji zejména v tom směru na zákon z r. 1852, když se jednalo o zřízení krajských soudů v obvodech krajů, jak. tenkrát byly, poukazuji na zákon z roku 1868, když se jednalo o změnění těch smíšených okresních úřadů na okresní soudy a politická hejtmanství a pak na zákon z r. 1873, když se jednalo o změny teritoriální u krajských a okresních soudů. Tak vidíme. že tenkráte bylo také již nutno a právě ten zákon (Sen. dr. Spiegel [německy]: Ale tenkrát se nesuspendovalo!) z r. 1873 výslovně praví, že se tu jednalo o organisaci soudů a tuším i ustanovení z r. 1852. Jednalo se tenkráte také o to, že jest to organisace soudní; organisace soudů však předpokládá, že se stanou takové změny v obvodech soudů nebo personálu, které vyžadují, aby to zákonem zaručené právo soudců, jejich nepřesaditelnosti. bylo zrušeno.

Máme zde na jedné straně práva soudců, kteří jsou dle zákona nepřesaditelní, nesesaditelní a nemohou býti bez zákonných důvodů dáni do výslužby. Jest to zajisté pro soudce velmi znepokojující, abych tak řekl, když on vidí, že toto jeho právo pro nějakou dobu neplatí, že proti své vůli může býti přesazen. přeložen nebo dán do výslužby. Zajisté že za určitých okolností toto ustanovení mělo by také nějaký nepříznivý vliv na judikaturu soudcovskou, kdyby soudce musil se obávati, že tohoto zákona bude zneužito. Ale toho zneužívání my zde rozhodně se nemusíme obávati.

Stalo se, jak již pan zpravodaj podotkl, ujištění od zástupce ministerstva spravedlnosti, že tohoto zákona nijak nebude zneužíváno, zejména že nebudou dáváni do výslužby soudcové, kromě případů, kde skutečně zákonem jest to odůvodněno, kde by se to stalo i za jiných případů, ne následkem toho, že zde jest ta nová organisace zavedena.

To bylo ustanovení, které, jak jsem pravil, bylo by nevýhodou pro soudce, kdyby nebylo těchto záruk, že tohoto zákona nebude zneužíváno, nýbrž že se omezí justiční správa jen na to, čeho skutečně jest potřebí. Na druhé straně vidím nutnost pro justiční správu, aby provedla tuto novou organisaci zejména u soudů na Slovensku, Podkarpatské Rusi a na Slezském Těšínsku. Tam, jak říkám - šířeji to nemusím rozváděti - jsou takové poměry, že můžeme říci, že soudy tam nejsou ustáleny; máme obvody, kde se musí změniti obvody krajských soudů. Justiční správa chce na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nové krajské soudy zaříditi. Na Těšínsku máme totéž, kde následkem odloučení území od okresu fryštátského, těšínského, těšínsko-jablunkovského se stalo nutným upraviti tyto poměry. To samo sebou předpokládá, že také nutno ty soudce tam přesaditi.

To jsou důležitě momenty veřejnoprávní, před kterými musí soukromé zájmy soudců ustoupiti stranou. Není to žádná slast pro soudce, když jsou přesazováni, neboť mají z toho materielní nevýhody. Proto jsem si dovolil předložiti ke schválení resoluci, aby v tom směru byly zájmy soudců hájeny tím, že se jim poskytnou za to přeložení všechny možné materielní výhody, a prosím, aby tato resoluce byla přijata. Poukazuji na to, že soudcové mají tam těžké postavení, a ke cti soudcovského stavu musím říci, že nebyla vedena žádná stížnost na soudce, kteří byli přeloženi na Slovensko, naopak dostalo se jim veliké chvály. Mají těžké postavení nejen tím, že přijdou do nových poměrů, že musí se vpravovati do zákonodárství, které tu dosud platí, totiž uherského, nýbrž mají také obtíže s řečí, co se týče maďarštiny, když akta předešlá jsou maďarská, což není příjemné. Když přes to tamní soudcové konají svou povinnost, takže jsou chváleni, myslím, že to slouží stavu soudcovskému ke cti.

My budeme hlasovati pro zákon. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem jest pan senátor dr. Heller.

Sen. dr. Heller (německy): Jménem našeho klubu mám podati následující prohlášení: Prohlašujeme, že s touto předlohou nemůžeme souhlasiti. Neboť nepřesaditelnost a nesesaditelnost soudců jest předpokladem a zároveň základem soudcovské neodvislosti. Také pouhá možnost vládního zasažení do této neodvislosti ohrožuje zájem obyvatelstva na nezávadném výkonu -práva. Zrušení nepřesaditelnosti soudců jest však také s to, aby v této těžké době poškodilo hmotné zájmy stavu soudcovského. Konečně však také není vyloučena možnost zneužití v ohledu národnostním. Ze všech těchto důvodů předlohu zamítáme.

Předseda: K slovu přihlásil se dále zástupce ministerstva spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák.

Zástupce ministerstva spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák: Slavný senáte! Přihlásil jsem se jen proto ke slovu, ačkoliv vím, že čas velice kvapí, abych některé věci opravil. Bylo zde uvedeno, že prý náš zákon jest těžkým zasažením do soudcovské neodvislosti a že prý němečtí soudcové zejména si oddychli, když poslední suspense pominula. Kdyby byla bývala příčina k nějakému oddechnutí, byly by zde musely býti konkrétní stížnosti proti justiční správě a tu mohu s radostí a zadostiučiněním konstatovati, že ani jedna stížnost na takový případ, kdy by justiční správa byla zasáhla proti zákonně, nebyla přednesena. (Slyšte!) Prosím, vedl jsem ten resort, jako první po mocník čtyř.ministrů jsem stál na tomto místě a všechny ty věci prošly mou rukou. Mohu dáti ujištění, že jsme se vyhýbali všemu tomu, aby kde jen jediný soudce německý byl přeložen na místo, kde toho nebylo třeba.. Račte uvážiti, říká se, že naše doba nemá se rovnati té době, kdy byly zavedeny za starého Rakouska německé organisační zákony. Prosím, nebyla-li naše doba větší, když se celý stát tvořil? Měli jsme vše nechati tak, jak staré Rakousko to stvořilo, měli zůstati na místě, kde byly dva jazyky, soudcové, kteří neznali ani jazyk většiny? Poukazuji na to, co se dálo na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Maďarská správa postavila do míst, kde bylo potřeba znalosti jazyka rusínského a slovenského, úmyslně soudce, z nichž ani jeden nedovedl jazyky těmi mluviti. Co měla justiční správa dělati, když měla lidem poskytnouti práva? Neměla tam správa posílati soudce? Říká se, že jsme ty soudce nedostali z dobrovolně se hlásících kandidátů. Táži se, jak se mohli hlásiti při této katastrofální nouzi o byty, při té drahotě a při všem tom? Jest to velká obět tam jíti. Justiční správa je musela tam posílati, na to si nemůže stěžovati žádný německý soudce. Těch málo soudců německých, kteří znali oba jazyky, jsme museli nechati na těch místech proto, poněvadž jsme museli poslati naše soudce tam, kde stará maďarská vláda ve staré říši jazykově znalé soudce nepostavila. Soudce, kteří neznali ani české, ani slovenské, ani maďarské řeči tam posílati nemohla. Táži se, komu se stala křivda? Dávám ujištění, že justiční správa bude dbáti toho, aby nikdo nemohl tohoto nouzového zákona zneužívati. Vážíme si soudců, starý dr. Randa věděl dobře, proč oponoval, když se měnily soudcovské zákony, poněvadž věděl, že se toho mělo zneužíti k jiným účelům, a my jsme to cítili na svém vlastním těle. Měli jsme soudce, kteří pomáhali tvořiti umělé německé území. My jsme se toho nedopouštěli, my si vážíme každého soudce, umí-li nějaký jazyk, a dáváme každému národu soudce, kteří mu rozumějí, poněvadž nám záleží na tom, aby spravedlnosti se dostalo všem. (Výborně!)

Předseda: Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vážený senáte! Bylo zde řečeno, že soudcovský stav, zejména německý, se třásl před tím nebezpečím přesaditelnosti a že byla porušována neodvislost soudcovská. Prosil bych, aby se nemluvilo tak všeobecně, v takových všeobecných slovech. Kladu důraz na to, že nebyl skutečně uveden ani jeden konkretní případ, kde by zneužití této moci bylo prokázáno.

Ale já, vážení pánové, se nespokojím s tím relativním konstatováním, já mohu ubezpečiti vážený senáte, že za mého úřadování v ministerstvu spravedlnosti i později přišli němečtí soudcové, aby byli přijati a přišli ti, kteří po převratu (Slyšte!) odepřeli přísahu naší republice. Tito soudcové byli přijati. (Slyšte!) My jsme neměli žádné animosity, když jsme poznali, že soudce jednal pouze v unáhlení, sveden politickými vlivy a že jest to slušný člověk, který bude republice zase sloužiti, zapomněli jsme a odpustili. Ubezpečuji vás, že jsme učinili s těmito soudci dobré zkušenosti. Že se soudcové němečtí nás báli, není pravda, naopak ministerstvo spravedlnosti má v archivu dopisy těchto soudců, kteří srdečně děkovali, že byli do služeb republiky zase přijati.

Jestliže se mluví o tom, že do okrajových okresů budou posíláni němečtí soudcové do služeb, tedy prohlašuji: dosud se to nedělo, nebylo možno je vysílati, ale víme, že se hlásí dobří němečtí soudcové k takovým službám, lidé, kteří nejsou pomateni politickou nenávistí a vášní politickou. (Výborně!) Ti budou republice věrně sloužiti i v okrajových místech, třeba byli dobrými Němci, poněvadž budou dobrými republikány a budou plniti občanské povinnosti k této společně naší republice. (Výborně!) Všechny ty starosti, které páni z německé strany uvedli, budou ostatně vyřízeny ve dvou - třech resolucích, které zde budou k přijetí navrženy, a ústavně-právní výbor tyto resoluce vám doporučuje k přijetí. Není tedy potřebí obávati se žádného zneužití a jsem přesvědčen, že po uplynutí tohoto roku, na který se oprávněnost vlády rozšiřuje, nebude zde v senátě pronesena ani jediná stížnost na působení a na provádění tohoto zákona. Prosím proto, abyste zákon přijali. (Výborně! Potlesk.) Předseda: Přikročíme k hlasování. Dám hlasovati o celé osnově zákona - má dva paragrafy - jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. Není námitek proti tomuto způsobu hlasovaní? (Námitek nebylo.) Námitek není, přikročíme k hlasování. Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je většina, návrh zákona je přijat v prvém čtení. Má pan zpravodaj snad textové změny? Zpravodaj sen. dr. Veselý: Nemám, děkuji. Předseda: Přikročíme k hlasování ve čtení druhem podle § 55 jedn. řádu. Kdo souhlasí s návrhem zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jak byly schváleny ve čtení prvém, též ve čtení druhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova zákona jest přijata také ve čtení druhém. Dám přečísti a odhlasovati resoluce.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte): Resoluce sen. dr. Spiegela, dr. Mayra a druhů: »Zákonem o určení doby organisace řádných soudů zůstane samozřejmě nedotčen § 3 odst. 7 ústavy.« Resoluce sen. dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegla a soudr.: »Vláda se vyzývá, aby užívala zmocnění zákona jen v naléhavých případech, přihlížejíc k jazykovým znalostem a berouc co největší zřetel k osobním přáním a potřebám osob dotčených.«

Resoluce senátora dr. Procházky a druhů: »Vláda se vyzývá, aby soudcům, přeloženým z důvodů nové organisace soudní na jiné místo, nahrazeny byly veškeré nutné a prokázané útraty stěhovací a poskytnut byl pro prve měsíce pobytu na novem místě úředním kromě diet ještě jednorázový příspěvek na náklady, povstalé následkem změny bydliště.«

Předseda: Přeje si pan zpravodaj podotknouti něco k resoluci?

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Výbor jen doporučuje, aby všechny tři resoluce byly přijaty.

Předseda: Dám tedy hlasovati postupně o resolucích, jak byly přečteny. (Hlasy: Všechny najednou!) Není-li námitek, dal bych o všech třech resolucích hlasovati najednou. (Námitek nebylo.) Prosím, aby pánové, kteří s nimi souhlasí, pozvedli ruku. (Děje se.) Resoluce jsou většinou přijaty. Děkuji panu zpravodajovi.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, totiž ke

4. zprávě výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanoveni zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci a o návrhu poslance Kučery a soudr. (tisk 935) na změnu jednotlivých ustanovení nemocenského zákona ze dne 30. března 1888, čís. 33. ř. z. tisk 328).

Zpravodajem je pan sen. Jakubka, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Mám podat zprávu sociálně-politického výboru o změně zákona usneseného poslaneckou sněmovnou (tisk 328).

Sociálně-politický výbor projevil oprávněné rozhořčení nad tím, že tak důležitý zákon musí projednati v tak krátké době a že vzhledem k naléhavosti zákona nebylo možno provésti nutné opravy, kterých zákon vyžaduje. Vzhledem vsak k té okolnosti, že působnost zákona je terminovaná vláda i poslanecká sněmovna hodlají v příštím roce naše sociální hospodářství podrobiti náležitě revisi - a také z těch důvodů, aby výhod zákona, které jsou nesporný, mohlo dělnictvo již 1. lednem 1921 používati, přijal sociálně-politický výbor zákon v nezměněné formě tak, jak schválen byl poslaneckou sněmovnu, a doporučuje senátu jeho schválení. K meritu zákona bych prosil o dovolení, pronésti několik slov. Mzdové třídy, které dosud platí, byly zavedeny zákonem z 20. listopadu 1917, a sice počínají 1. třídou jednokorunovou a končí 11. třídou 8 korunami 30 hal., fakultativní třída 12. má výdělek 10 korun. Od té doby mzdové poměry se značně změnily, avšak mzdové třídy zůstaly při starém. Podpora plyne v první třídě 60 hal. denně a poslední třídě 6 Kč. Jak dnes někdo může býti s. rodinou za 6 Kč denně živ, jest hádankou. Návrh zákona přináší značně zlepšení. Zvyšují se mzdové třídy: počínají 2 Kč a končí 36 Kč. Podpory počínají 1.40 Kč a končí 24 Kč denně. Vedle toho se připouštějí 2 fakultativní třídy 39-42 Kč s podporou 26-28 Kč. To znamená proti nynějšímu stavu značné zlepšení. Další zlepšení jest zvýšení podpor. Dosavadní podpora činí 60%, podle návrhu zákona bude obnášeti na příště 66 1/2%. Také trvání podpory jest prodlouženo značně, a to z 39 týdnů na 52 týdnů. Další zlepšení obsahuje osnova zákona pro podporu šestinedělek. Dosud měly šestinedělky nárok na podporu 4 týdny po slehnutí, nyní zákon zavádí 6 týdnů před a 6 týdnů po slehnutí. To znamená zlepšení velmi značné. Pohřebné jest zavedeno dosud minimem 90 Kč a maximum 300 Kč. Na příště bude minimum 150 Kč a podle poslední fakultativní třídy maximum 1260 Kč, tedy velmi značné zlepšení. Totéž je u příslušníků rodin, kde se pohřebné zvyšuje. Osnova zákona přináší také určité zhoršení, hlavně po stránce organisační. Přináší nové roztříštění nemocenského pojišťování, a sice zavedením nemocenských pokladen. Až dosud bylo v zákoně, že tam, kde jest 1000 příslušníků zemědělského stavu, může býti zavedena nemocenská pokladna zemědělská za souhlasu ministerstva soc. péče, ale zákon přináší ustanovení tvrdé a říká, že tam, kde jest 2000 příslušníků, musí býti zařízena nemocenská pokladna, když zájemníci o to žádají. To jest, prosím, krok zpět, to jest tříštění nemocenského pojišťování. Také uvolnění pokladen registrovaných a spolkových znamená krok zpět, poněvadž se závora v registrovaných pokladnách opět otvírá. Pokladny spolkové nemohly přijímati nové podniky, nyní je budou moci přijímati. Takové zasáhnutí do samosprávy pokladen jest novinkou. Zákon přináší to, že jmenování vedoucích úředníků děje se se souhlasem nebo jmenuje je přímo úřad druhé stolice po návrhu dozorčího výboru. Až dosud byly pokladny v tomto směru autonomní. Nyní nastává zhoršení. Také poměrné zastoupení v pokladnách znamená minus. Až dosud byl sice neklid při volbách do pokladen, ale když určitá politická strana pokladny vyhrála, představenstvo bylo jednotné, mohlo se plně věnovati práci nemocenského pojišťování, ale nyní tam při poměrném zastoupení přijdou zástupci více stran a znamená to neklid v pokladně. Tento jest ještě zvyšován tím, že kurie zaměstnavatelů dostává zástupce v představenstvu. Ovšem dosud tam byli zástupci zaměstnavatelů, kteří však do schůzí nechodili. Když tam budou všecky složky zastoupeny, bude tam velký neklid v neprospěch pojištěnců. Toto zastoupení bylo kompromisem stran v poslanecké sněmovně a za to mají pojištěnci dostati zlevnění příspěvků, a sice tím, že dosud platili dvě třetiny příspěvků a zaměstnavatelé jednu třetinu, na příště má každá strana platiti polovinu příspěvků Ještě jedno nebezpečí pro pokladny jest v osnově zákona, a sice svobodná volba lékařů. O tomto bodu v sociálně-politickém výboru rozpředla se delší debata, která jistě, kdyby byl čas, myslím, že by byla vedla k tomu, že by musila býti v tomto směru provedena změna zákona. Bylo tam také uvedeno, že byly dělány zkoušky se svobodnou volbou lékařů a ty dopadly velice spatně. Bylo uvedeno, že v jedné pokladně ve Spišské Nové Vsi byla zavedena na zkoušku svobodna volba lékařů a výsledek byl přímo žalostný. Za jeden rok prodělala pokladna 80.000 Kč, celé své jmění, a muselo býti toto opatření opět zrušeno. I toto musel sociálně-politicky výbor přijati, když nechtěl, aby byla osnova vrácena, a jen se kojil nadějí, ze zákon má býti v platnosti pouze pro rok 1921 a že při příští změně se toto ustanovení dá změniti po zkušenostech. které úřady i pokladny z toho míti budou. Proto sociálně-politický výbor navrhuje nezměněné znění zákona tak, jak byl přijat v poslanecké sněmovně. Ovšem schází v tisku, který se dostal senátu, celý jeden paragraf, a sice § 25, který není v tisku, který se dostal senátu. Paragraf 25-nový odst. 5. - zní (čte): »Ukáže-li se toho potřeba, může ministerstvo sociální péče, vyslechnuvši Svaz nemocenských pokladen, povoliti, aby celkové příspěvky za pojištěnce mohly býti zvýšeny až na výši 8% průměrné mzdy mzdové třídy, do níž pojištěnec je zařazen, pokud je to nutno k úhradě zákonných dávek (§ 6).» Tento odstavec byl vynechán, sociálně-politický výbor jej zařadil a doporučuji jej k schválení. Dále byl v čl. 2. vynechán jeden řádek, a sice za řádkou 6. má býti zde tato řádka: »Způsob provedení této svobodné volby lékaře«. Tato řádka se vsunula a sociálně-politicky výbor ji též schvaluje. Doporučujeme osnovu tuto ke schválení. Dále přichází ještě resoluce tohoto znění (čte): »Vládě se ukládá, aby po dohodě se svazy nemocenských pokladen stanovila pro nemocenské pokladny všech druhů v témže politickém okrese příspěvky ve stejně výši podle § 25 zák. o nemocenském pojišťovaní.« (Výborně!)

Místopředseda dr. Soukup (který převzal předsednictví): Dále má slovo pan kolega sen. Barth, prosím, aby se ujal slova.

Sen. Barth (německy): Slavný senáte! Jakkoli jakožto zástupci třídy dělnické tuto předlohu vítáme, musíme přece vysloviti své politování, že základní ustanovení skutečného nemocenského pojištění požadavek, jehož zástupcové nemocenských pokladen opětovně se domáhali, totiž jednotné pokladny, učiněny byly zase ilusorními paragrafem 12 této předlohy. Žádáme od nemocenského pojištění více, nežli poskytnutí lékařské pomoci, therapeutických pomůcek a léků, žádáme od nemocenského pojištění, aby dělníku vrátila jeho dřívější zdraví. K tomu však jest zapotřebí více; především aby mohly nemocenské pokladny vysílati nemocné dělníky do léčivých lázní, do léčebných ústavů a do takzvaných zotavoven. To však jest zcela vyloučeno při zamýšlených zde malých útvarech. Tyto malé útvary nemohou toho poskytnouti. Zažili jsme ve starém Rakousku, že nemocenské pojištění nemohlo poskytnouti toho, k čemu vlastně bylo určeno. A musíme dnes, bohužel, spatřovati, že také v takzvané svobodně demokratické republice s nemocným dělníkem nemá se jednati jinak nežli ve starém Rakousku. Ale ještě něco, dámy a pánové! Zajisté nelze přistřihnouti zákon o nemocenském pojištění na jednotlivé okresy. Avšak nedostatkům, kteréž se jeví v jednotlivých okresech, odpomůže zase jenom jednotná pokladna. V okresu, ze kteréhož jsem byl vyslán, kde produkci chmele a řepy alespoň s větší polovice vykonávají saisonní dělníci, v tomto a v podobných okresech budou saisonní dělníci v době saisony, kdy pracují v zemědělských podnicích, pro budoucí zemědělské nemocenské pokladny dobrým risikem. Když ale saisona zemědělská přestane a saisonní dělníci v zimě se navrátí ku svým průmyslovým a živnostenským podnikům, připadnou na obtíž těm nemocenských pokladnám, do kterých po dobu své letní práce neplatili mnoho příspěvků. Pak nastanou strašlivé poměry, pak bude přímo ohroženo trvání pokladen, které v takovýchto krajích stávají. (Sen. dr. Hilgenreiner [německy]: Jen počkat!) My počkáme. Známe poměry, víme, jak to jest, a jsme o tom jako staří příslušníci pokladen dostatečně poučeni. Mají-li pokladny míti pro veškeré dělnictvo skutečnou cenu, mají-li vyhověti všem požadavkům nové doby, pak musejí býti zřízeny pokladny jednotné. (Sen. Löw [německy]: Ostatní útvary mají jen za účel zbaviti se svých povinností!) Malé útvary sou přece neschopny splniti všechny tyto požadavky. Nyní chodí inkasista - uvádím to jen za příklad - okresní inkasista chodí vybírati peníze. nemocenský kontrolor chodí kontrolovati; potom však budou od jedné a od druhé pokladny choditi je den za druhým, obe pokladny budou muset míti dvojnásobný personál. K tomu přichází, že veliké pokladny mohou míti odborné úředníky, což u malých pokladen jest nemožno. Ze všech těchto důvodů litujeme, že § 12 činí nemožným pokladny jednotné. Hlasujeme-i přes to pro tuto předlohu, činíme tak jedině z toho důvodu, poněvadž jsme přesvědčeni, že dělnictvo s několika haléři, které nyní dostává, vystačiti nemůže a že tudíž jest nejvýš na čase provésti reformu, aby dělníci bídně nehynuli. Nikdy však a za žádných okolností neustaneme a nepovolíme dříve, dokud nedojdeme k pokladně jednotné. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák (který převzal předsednictví): Uděluji slovo dalšímu řečníku, senátorce dr. Herzigové.

Sen. dr. Herzigová (německy): Vážené dámy a pánové! My německé ženy představovaly jsme si jednání zde v Praze vlastně zcela jinak. Domnívaly jsme se, že při trochu dobré vůle s obou stran musí se podařiti, aby v zájmu všech národů tohoto státu působeno bylo pro jejich dobro. Že jsme se klamaly, není vysvědčením chudoby pro naše požadavky, nýbrž vysvědčením chudoby pro vaše demokratické cítění, pro váš pravý smysl státní. Zacházíte-li s námi Němci tak. nesmíte se diviti, když z toho vyvodíme jednou důsledky v době, ve kteréž vám to bude nejméně příjemné, ve kteréž vám to bude nejméně milé. Přinášíte zde zákon o nemocenském pojištění. kterýž v mnohých bodech sociálně bezvadně jest vybudován. Ale pokud vaše vyživovací politika bude tak bídná, potud všechny tyto věci nebudou moci proniknouti. Slavný senáte, za veliký nedostatek předloženého zákona považuji, že v něm tolik byli zanedbáni lékaři. Kde se o nich mluví, jako na příklad při svobodné volbě lékaře, poukazuje se zkrátka na dotyčné doplňovací návrhy. Ostatně jest uzavření kolektivních smluv s lékaři přenecháno jednotlivým nemocenským pokladnám. Povážíme-li, že lékaři jsou integrující součástí pokladen, ze pokladny bez nich vůbec nemohou existovati, nemůžeme tomuto počínaní vlastně ani správně porozuměti. Lékaři nemají v představenstvu místa ani hlasu, ačkoli představenstvo rozhoduje o velmi mnohých případech, které spadají jedině do kompetence lékařské vědy. Právě vedení a správa nemocenských pokladen, kteréž k tomu ještě mají snahu rozšiřovati stále okruh své působnosti, zatahovati vždy širší kruhy, jsou věcí netoliko technické správy, nýbrž právě tak věci humanity. Poněvadž na příklad lékaři v mnohých místech vypověděli k 1. lednu smlouvy s nemocenskými pokladnami, jsou kolektivní smlouvy přede dveřmi a lékaři budou bezpodmínečně žádati místo a hlas v představenstvu nemocenské pokladny, nikoli vsak ve formě vedoucího, pokladnou dosazeného lékaře. jenž ve službách pokladny s honorářem co nejvyšším jako kontrolní orgán proti lékařům byl by ustanoven a na základě vysokého služného ostatním lékařům by mohl vládnouti. Ne tím způsobem, nýbrž demokraticky, jen svobodnou volbou lékařů samotných a z jejich středu budou žádati za stoupení a hlas v představenstvu. Vyvoditi důsledky z tohoto jednání lékařů, když tito časem a nutností puzeni museli se sjednotiti, k tomu jest potřeba doplnění zákona, doplňovacího návrhu, který jste si mohli uspořiti, kdyby tento zákon byl vzal již k tomu zřetel. Stát zamýšlí všechny definitivní státní zaměstnance pojistiti proti nemoci s lékařským ošetřením. Stav lékařský všemi těmito rozsáhlými pojišťovacími snahami stále více jest poškozován, jest tudíž nucen zabezpečiti si svoji existenci. Všechno to vede k postátnění stavu lékařského, o kterémž vaše mínění může se různiti jakkoli. Přichází ruku v ruce se snahou po jednotném pojištění k socialisaci. k postátnění stavu lékařského. Že všechny tyto pádné změny sociálního života svědomitě dlužno uvážiti, jest přece samozřejmo. Probičování zákonných osnov, kteréž, jak se zdá, stalo se již chronickou nemocí obou sněmoven, těžce se vymstí dříve nebo později. To platí také o jiných zákonech. Můžete nás Němce - pomýšlím při tom hlavně na předchozí zákony - můžete nás sice povaliti a pozříti, avšak buďte ujištěni, že nás Němce nestrávíte, nýbrž že se tímto soustem udusíte. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu senátoru dr. Hilgenreinerovi.

Sen. dr. Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! Žádny svého němectví vědomý řečník nemůže zde dnes vystoupiti, aniž by vznesl protest proti nevěcnému zacházení, kteréhož se nám zde dnes dostalo v zákoně o soukromých drahách. (Souhlas na levici.) Nemůžete nám Němcům zde v senátě vytýkati, že jsme jednali při jakékoli příležitosti nevěcně. Tím trpčeji jsme dnes to pocítili, že jste jednali nevěcně a že jste tím zde v tomto domě přiostřili národnostní protivy. Nesmíte se diviti, že sémě zmatku, kteréž jste dnes zasili, vzklíčí při příležitosti, kteráž vám všem bude nejnepříjemnější. Co se týče zákona, jenž nám nyní byl předložen, měl výbor, v němž jsem měl příležitost zákon poznati, k projednávání jeho čas asi od 1/21 do 3 hodin, déle nikoli. A pánové přece již z krátkých poznámek, jež právě zde byly učiněny, viděli, jak hluboké a sociálně závažně otázky v tomto zákoně mají býti řešeny. Tím více dlužno, jak již také pan zpravodaj konstatoval, litovati chvatu a ukvapenosti, se kterouž tato předloha také u nás jest řešena a musí býti projednávána. Zevnější známku této ukvapenosti spatřili jste v tom, že ve dvou bodech tiskové chyby zcela podstatné nebyly opraveny, takže dokonce celý paragraf, § 25, v tištěné zprávě úplně schází a jen ústně byl sdělen; to zajisté nepodává dobrého pojmu o vážnosti a věcnosti, jak zde v senátu tyto otázky mohou býti projednávány. Byl nám vládou ohlášen zákon, kterýž se vztahuje na všeobecné nemocenské pojištění úředníků, nucené nemocenské pojištění úředníků, zákon, jejž vláda má vypracovati a v nejbližší době parlamentu předložiti. Přijdete-li k úřadě o tomto zákonu, bylo by zajisté žádoucno, abychom měli více času k poradám, a snad by bylo také žádoucno, abychom, když nám tentokráte parlament tak k štědrému večeru tento zákon předhazuje, my ten druhý zákon jednou posl. sněmovně námi zpracovaný, důkladně propracovaný, mohli předložiti, a vláda může býti ubezpečena, že se tomuto úkolu podrobíme s veškerou vážností. Následkem toho nesmíte se diviti, když naši němečtí poslanci zde na mnoze pojednávati a usnášeti se musí o zákonu, jenž jim jest jednoduše nesrozumitelný. Nebylo nám v krátké době možno. abychom našim německým kolegům poskytli přiměřený německý překlad, jak by bylo přece odpovídalo vážnosti situace. (Sen. Löw [německy]: Má se předkládati ve dvou jazycích!) Kdybyste se přece konečně mohli rozhodnouti v té příčině ke koncesím, jak vy to nazýváte - my říkáme k právu a chtěli praktické projednávání v této sněmovně usnadniti tím, aby tak důležité předlohy alespoň ve výboru předkládány byly také v jazyce, kterýž by mimo Čechy také jiným příslušníkům senátu, případně sněmovny poslanecké, byl přístupný a srozumitelný! Pro tento chvat zůstalo množství otázek zde v zákoně nerozřešeno. Důležitá otázka svobodné volby lékaře. kterou jste rozřešili výrazem »organisovaná svobodná volba lékaře«. zůstala zcela nerozřešena. Poukázáno jest jednoduše na vládní nařízení, kteréž má býti teprve odvislé od dohody obou stran: lékařské komory s jedné a nemocenských pokladen se strany druhé. Zákon má platiti jeden rok. Myslete na to, co pravím: Snad nejsou obě strany po roce ani tak daleko. že Vládní nařízení vyšlo. Neboť protivy jsou stále ještě značné. Tak nedostatečný jest tento zákon. Jiná otázka týká se zemědělských nemocenských pokladen. S jisté strany, která posud nemocenské pokladny považovala za politickou doménu, byly přirozeně zemědělské pokladny předem zamítány. Mluví se o malých pokladnách atd. Pánové, vyčkejte nejdříve. budou-li to malé pokladny. Neboť pokud vím, jest zemědělské dělnictvo velice četné, a pravíte-li že tyto pokladny nebudou moci zřizovati sanatoria, vyčkejte přece nejdříve! Jsem přesvědčen, že když zkušenost ukáže, že tyto pokladny se nemohou udržeti, případně že nemohou dotyčných výhod poskytnouti, že pak právě bude scházeti přání stran, jež přece jest předpokladem jejich založení, také bude-li tu přes 2.000 členů, neboť jen na přání stran mohou a musí tyto pokladny býti zřizovány. Ostatně jest zajisté akademicky správno: Jednotnost pokladen jest výhodou, beze sporu. Ale s druhé strany jest také velkou výhodou důvěra příslušníků. (Sen. Löw [německy]: Zeptejte se dělníků, zda-li ti mají důvěru!) Zemědělští dělníci měli by asi více důvěry, když jejich pokladny jsou přiměřeny jejich zdravotnímu stavu. Mohu si zcela dobře mysliti, že zemědělské pokladny mohou poskytovati lepší podmínky, poněvadž přece předpokládám, že zemědělské dělnictvo vykazuje lepší podmínky zdravotní nežli jiné dělnictvo. Jeden řečník poukázal na saisonní dělníky. To jest výjimka, ale v celku bude moci zemědělské a lesní dělnictvo poskytnouti lepší zdravotní podmínky. Bylo dále poukázáno na to, že jest zhoršením, že bylo při volbě zavedeno zastoupení poměrné, poněvadž tím způsobem zanášejí se politické spory do nemocenských pokladen. Do dnes že byl neklid pouze při volbě, ale nyní že bude neklid panovati také dále ve správě nemocenských pokladen. Nu, s trochou neklidu můžeme ve správě počítati, dojde-li právo lépe výrazu, avšak právo dosud výrazu nedošlo. V demokratickém státě mají jednotlivé názory, jsou-li zejména v sociálním ohledu tak závažné, také zde přijíti k platnosti. Snášenlivost, jsem přesvědčen, musí také na této půdě nastati, snášenlivost, kteráž jest vedena vědomím, že ne sporem, ne zápasem všeho se dosáhne, ne zostřením protiv, nýbrž jen prací společnou a vzájemnou. Ostatně byla ve výboru pronesena myšlenka, aby volby provedeny byly co nejpozději, poněvadž nemocenské pokladny jsou nyní přetíženy pracemi pro dávku z chleba a z mouky. Strany, kteréž posud z nemocenských pokladen byly vyloučeny,

přejí si ovsem, aby volby do nemocenských pokladen provedeny byly co nejdříve. Podstatné jsou chyby, kteréž na tomto zákoně lpějí, avšak podstatné také jsou výhody, které tento zákon poskytuje a jež každého pravého přítele lidu musí naplniti radostí. Chtěje výhody jeho co nejdříve zabezpečiti a doufaje, že nedostatky jeho co nejdříve budou odstraněny, bude německý parlamentární svaz hlasovati pro tento zákon. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je ukončena. Žádám pana senátního tajemníka, aby přečetl přípis zaslaný poslaneckou sněmovnou ve příčině tiskové chyby osnovy zákona, jakož i předloženou resoluci.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Předsednictvu senátu N. S. R. Č.. v Praze-III. Sděluji, že v usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 721), kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci a o návrhu poslance L. Kučery a soudr. (tisk 935) na změnu jednotlivých ustanovení nemocenského zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., které se stalo ve 39. schůzi poslanecké sněmovny, stala se ve článku 2. osnovy tisková chyba tím, že jedna řádka správného znění byla vynechána, zatím, co řádka 6. byla vytištěna dvojmo. Má tudíž článek II. zmíněného zákona zníti takto:

»Článek II.

Onemocnělým pojištěncům a příslušníkům rodiny jest ponechati volnou volbu mezi lékaři pokladničního obvodu, kteří se zaváží, že budou členy ošetřovati za podmínek smluvených s nemocenskou pokladnou (Svazem nemocenských pokladen organisovaná svobodná volba lékaře). Způsob provedení této svobodné volby lékaře a doba, kdy jest jí zavésti, bude stanovena vládním nařízením po slyšení dobrého zdání paritní komise, zřízené ze zástupců Svazů nemocenských pokladen a organisací lékařských.

Až toto nařízení bude vydáno, pozbudou účinnosti ustanovení § 6 c), odst. 2 a 3 nem. zák. ve znění zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z.« Upozorňuji dále, že za slovy: »ze dne 30. března« místo vytištěné čárky (,) jest vsunouti »1888« v nadpisu. Chyby zavinila tiskárna po dvojí korektuře při tisku na čisto a jen překotný chvat, s jakým bylo nutno korekturu provésti, aby předloha došla včas senátu způsobil uvedena nedopatření tisková.

Předseda poslanecké sněmovny N. S. R. Č

Předsednictvu senátu N. S. R. Č. v Praze.

K výše uvedenému číslu sdělujeme, že při tisku usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona tisk 721, kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci atd. vynechán byl mezi §em 17 g) a §em 31 § 25. Novy odstavec 5, který byl přijat ve znění vládního návrhu. Upozorňujeme tudíž, že mezi výše již uvedené 2 paragrafy má přijíti toto znění:

Ȥ 25. Novy odstavec 5.

Ukáže-li se toho potřeba. může ministerstvo sociální péče, vyslechnuvši Svaz nemocenských pokladen, povoliti. aby celkové příspěvky za pojištěnce mohly býti zvýšeny až nejvýše na 8% průměrné mzdy mzdové třídy, do níž pojištěnec jest zařazen, pokud je to nutno k úhradě zákonných dávek (§ 6)

Z kanceláře poslanecké sněmovny N. S. R. Č.

Resoluce sen. Jakubky, Klečak a a soudr. k § 25: Vládě se ukládá, aby po dohodě se svazy nemocenských pokladen stanovila pro nemocenské pokladny všech druhů v témže politickém okresu příspěvky ve stejné výši podle § 25 zákona o nemoc. pojištění.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravoda sen. Jakubka: Vzdávám se slova.

Místopředseda Kadlčák: Pan referent vzdává se slova. Přikročíme tedy k hlasovaní. Prosím pány senátory, aby laskavě zajali místa. (Děje se.) Navrhuji následující způsob hlasovaní Dám hlasovati o celé osnově zákona - má 9 článků - jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich. Budu podle toho pokračovati. Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvním, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina. Osnova zákona jest přijata v prvém čtení s dodatky. Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Jakubka: Jen tiskovou úpravu, a sice v § 11 prvá řádka místo »nařízená« má státi »nařízené« a pak poslední slovo čl. VIII. místo »platících« má státi »platící«. Jest to tisková chyba.

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k hlasování o zákoně ve čtení druhém podle § 55 jedn. řádu. Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jak přijata ve čtení prvém, i s těmi textovými změnami navrženými panem zpravodajem, jakož i se změnami uvedenými v dopise sněmovny poslanecké souhlasí ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina. Osnova zákona jest přijata též ve čtení druhém. Přikročíme k resoluci. Resoluce byla přečtena a jest známa. Dám tedy o ní hlasovati. Kdo souhlasí s navrženou resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To jest většina. Resoluce jest schválena a tím jest tento předmět denního pořádku vyřízen.

Přistoupíme k následujícímu odstavci denního pořádku, to jest ke

6. zprávě výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou (tisk 315).

Zpravodajem je pan sen. dr. Soukup. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Soukup: Váženy senáte! Bylo mně výborem uloženo, abych přednesl zprávu o návrhu zákona. kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou pražskou obec. Vážení pánové! Mohu zajisté právem poznamenati, že v tomto případě jde o otázku již mimořádně akutní, která dalšího odkladu naprosto nesnese. Vám jest známo, že se již po desetiletí o to jedná, aby Velká Praha konečně vstoupila v život, a že zejména po převratu bylo o této otázce jednáno v nesčetných schůzích Národního shromáždění, až konečně zákonem ze dne 6. února 1920 byla Velká Praha zřízena. Bohužel doposud nebylo možná tento zákon uvésti v život. A poněvadž zákon sám vstoupí prvním lednem 1921 v platnost, nabude účinnosti, a poněvadž do té doby nebylo ještě možno volby pro Velkou Prahu provésti a poněvadž jest vyloučeno, aby Velká Praha mohla zůstati bez nějakého orgánu správního, nastala nám starost, aby také tato věc byla ně. jakým způsobem opatřena, aby Velká Praha nebyla zde jen podle zákona, nýbrž i ve skutečnosti, a aby se konečně ve Velké Praze mohlo také již přistoupiti k té velkoryse politice velkoměstské, zejména aby otázky politiky finanční, otázky dopravní, bytové, zdravotní, pozemkové a stavební mohly býti soustavně, methodicky řešeny. O tom, pánové, proč nebylo možno provésti volby do Velké Prahy, se nebudu zmiňovati, poněvadž to jest věcí jinou, my musíme jen s tím faktem počítati, že volby provedeny nebyly a že vláda tak jako tak měla své zmocnění k nutným opatřením a v tomto směru tak učinila. My zajisté nemůžeme vytýkati vládě, když ona se v této otázce domáhá zmocnění specielního, zvláštního a když předložila osnovu zákona, podle které od obou sněmoven žádá, aby takové specielní zmocnění jí bylo dáno za tím účelem, aby po sjednocení obcí pražskou mohla býti jmenována ústřední správní komise o 60 členech, ze kterých by potom 17 členů bylo členy užší správní komise, která bude vykonávati působnost městské rady.

Pozoruhodno jest v této osnově zákona jednak to, ze je to odstavec druhý §u 1, podle kterého na členy této ústřední správní komise se nemá vztahovati ustanovení §u 7 zákona o Velké Praze ze dne 6. února 1920. Tento odst. 4. §u 7 zákona o Velké Praze výslovně stanoví, že členství ústředního zastupitelstva je neslučitelné se členstvím místních výborů. To znamená, že kdo jest členem místních výborů, podle intence tohoto zákona nemůže a nesmí býti současně také členem ústředního zastupitelstva Velké Prahy. Tedy tento zákon stanoví inkompatibilitu, pokud se týká členství ve výboru místním a výboru ústředním. Jest nesporno, že toto ustanovení znamená Velké plus, když touto inkompatibilitou se znemožňuje, aby kompetence jednoho sboru nezasahovala nějakým způsobem do kompetence sboru druhého. V této osnově zákona. o které máme dnes jednati, jest toto ustanovení §u 7 vyloučeno. Dále tímto vyloučením připouští se možnost, aby vláda při jmenování ústřední správní komise pro Velkou Prahu také mohla jmenovati členy dosavadní obecní správy, členy dosavadních obecních zastupitelstev v obcích, které tvoří Velkou Prahu.

Pánové, tento bod zajisté může býti brán v odpor, že do jisté míry se to příčí intencím již přijatých a platných zákonů, ale když máme dát souhlas k tomu, aby pro tuto dobu, pro toto jmenování, pro zřízeni této ústřední správní komise bylo od této inkompatibility upuštěno, pak zajisté má k tomu vláda své důvody. Jedním důvodem je také, ze na dosud platném právu se tím ničeho nemění, poněvadž taková inkompatibilita de lege lata dosud vyloučena není. Máme celou řadu případů, že členové zastupitelstev obecních sou ve výboru okresním. Měli jsme případ, že jeden člen výboru dr. Herold byl nejen členem obecního zastupitelstva vinohradského, ale také okresním starostou vinohradským a současně také členem zemského výboru.

Konečně, vážení pánové, nemůžeme vytýkati vládě, když ona si v tomto případě vyžaduje od nás zmocnění zvláštní - ačkoliv, kdybychom ten zákon nepřijali a vrátili jej poslanecké sněmovně, by byla nucena, aby nějakou ústřední správní komisi sama na základě svého generelního zmocnění konstituovala. Tím, že dáváme jí toto zmocnění, vycházíme vstříc požadavkům demokracie, aby vláda nebyla nucena v každém takovémto případě sahati k širokému generelnímu zmocnění, nýbrž byla nucena v každém konkrétním případě vyžádat si zmocnění zvláštní a podle toho, jaké dáno bude, mohla postupovat. Rozumí se samo sebou, že nám ohromně mnoho záleží na tom, jak ta komise bude vypadati, že nám záleží na tom, aby ta komise kvalitou svých osob byla toho druhu, aby na ty ohromné úkoly, které jí nastávají, fakticky také stačila. Že na tom výběru osob záleží velice mnoho a že také při vší loyalitě vůči vládě i také stranám na tom dojista záleží, aby ony osobnosti, členy komise, mohly prozkoumati a svůj vlivy na ně vykonávati, jest jisto, poněvadž konec konců poukazujeme k tomu, že takový stav zde fakticky byl a že existuje, že to, co mu na tento okamžik připouštíme, neznamená žádné porušení platného zákona. A nyní, vážení pánové, mohlo by se tvrditi, že když toto připouštíme, jaksi statujeme jistou právní anomalii, že tím jakýsi právní dozor nad sebou samými zřizujeme. Ale v tomto případě musím poukázati k tomu, že jestliže tato zákonná osnova žádá, aby takováto.možnost, jmenovati členy ústřední správní komise z dosavadních členů obecních zastupitelstev obcí pražských byla, že to v prvé řadě se také děje na jednomyslnou žádost všech starostů obcí pražských, a to z toho důvodu, aby zde pro tuto první dobu jistá kontinuita agendy byla zachována, aby v,ústřední správní komisi nebyli najednou samí hominesnovi, aby tam také byli orgánové odborníci, kteří po dlouhá léta, po dlouhá desítiletí jsou zapracováni do obecní agendy a jichž přítomnost právě v ústřední správní komisi pro tuto dobu může býti s velikým užitkem pro Velkou Prahu a jakých takováto organisace velkoměsta nezbytně potřebuje. Mám za to, že tento důvod utility jest zde docela na místě, a myslím, abychom ho nezamítali, nýbrž v zájmu věci a celé organisace se proti tomuto principu nestavěli.

Konečně poukazuji na to, že zřízení této ústřední správní komise přece jen má význam více méně dočasný. Jest pravda, že úkolem této komise jest podle §u 2, aby vykonávala působnost ústředního zastupitelstva podle toho, jak to §§ 9-16 zákona o Velké Praze nařizují, ale jejím hlavním a primárním úkolem právě jest, aby vykonala přípravy, aby volby do ústředních zastupitelstev mohly býti co nejdříve provedeny. Účelem této komise jest vedle těchto úloh administrativních zejména v prvé řadě ten úkol, aby připravila řádné volby, aby konečně na místo ústřední komise jmenované mohlo již co nejdříve nastoupiti zastupitelstvo ústřední, vzešlé z řádných voleb všeho občanstva obcí pražských. Jsou zde otázky hospodářské, které v první řadě tuto komisi budou zaměstnávati. I otázky hospodářské jsou do velké míry politikum. Konec konců je všechno politikum ve státě. Nemůžeme říci, ze by to neb ono nebylo politikum. Každý se dívá se svého citového názoru, dle svého vlastního politického hlediska. Po této stránce nemůžeme tedy přistoupiti na stanovisko, aby jaksi strany byly úplně vyřazeny ze svého práva vykonávati na to svůj vliv, ale i ze své povinnosti bdíti nad tím, jak tato ústřední komise bude konec konců vypadati. Vážení pánové! Mým úkolem je, abych vám doporučil, abyste laskavě tuto osnovu zákona, jak byla přijata v poslanecké sněmovně, schválili, abychom tím učinili také ten druhy krok, který jest nezbytně nutný, aby co nejdříve, od 1. ledna, byl zde určitý orgán, který by tento zákon o Velké Praze uvedl v život, a.bychom konečně z těchto primitivních poměrů, ve kterých naše Praha žije, učinili další krok, abychom rychlým tempem z naší malé Prahy učinili skutečně evropské velkoměsto, na něž bychom mohli býti plným právem hrdi. (Výborně!)