Začátek schůze ve 3 hod. 30 min. odpol.

Přítomni:

Předseda Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč. Niessner. dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Burger. dr Fatka,dr Popelka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. Ferd. Jiráskovi.

K žádosti navrhuji, aby byla udělena dovolená: sen. Smetanovi. který připojuje lékařské vysvědčení, 3nedělní pro nemoc, sen. Josefu Hybešovi pro nemoc, který rovněž připojuje lékařské vysvědčení, do konce měsíce. února. sen. dr Procházkovi vzhledem k úmrtí v rodině do konce února t. r., sen. dr Vlčkovi pro důležité zaměstnání na Slovensku do konce února 1921, sen. Koperniczkému pro nemoc na dobu 4 neděl, sen. dr Schmidtovi na 8 dnů.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s udělením těchto dovolených, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádané dovolené se udělují

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 451. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Hartla a soudr. o odškodnění »Hlavní správy německých studentských a žákovských nocleháren ve Vrchlabí« a »Německého spolku pro Krkonoše« ve Vrchlabí za odebrané. ale nevrácené předměty (tisk 184).

Tisk 454. Odpověď vlády na interpelaci sen. J. Knesche a soudr. o zabrání budovy zimní hospodářské školy v Hradišti a o jejím přeložení do Hostinného (tisk 183).

Tisk 481. Odpověď ministra obchodu, průmyslu a živností a ministra pro zásobování lidu na interpelaci sen. Jelinka, Hartla a soudr. o jednostranném přidělování úředně obhospodařovaných materiálií (tisk 124).

Tisk 482. Odpověď vlády na interpelaci sen. Niessnera a soudr. stran zacházení se senátory a poslanci při vyšetřující komisi v Jihlavě (tisk 94)..

Tisk 486. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka, dr Mayra-Hartinga, Jessera, dr Naegle a soudr. na vládu ve příčině hlasování v Horním Slezsku.

Tisk 487.. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna, dr Spiegela, dr Naegle a soudr. na celou vládu ohledně přesunů vojska do převážně německého území pohraničního.

Tisk 492. Zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 455).

Tisk 493. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 364).

Tisk 494. Odpověď ministra soc. péče na interpelaci sen. Folbra a soudr. stran zajištění.československých válečných poškozenců, žijících v cizině (tisk 262).

Tisk 497. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona. jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862. č. 1 ř. z. z r. 1863, a § 5 zák. čl. XXXVII (obchodního zákona) z r. 1875 (tisk 350).

Tisk 498. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, čís. 632 Sb. z. a n., o nadkontingentním příplatku za dodané obilí.

Tisk 499. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu sen. J. Hucla, dr Horáčka a soudr. na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z.,o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk 265)

Tisk 502. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolíma a soudr. na pana ministra železnic stran špatného stavu železnic.

Tisk 504. Vládní návrh zákona, jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.

Tisk 506. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. V. Ševčíka a soudr. o stranickém a násilnickém vystupování vojska ve veřejnosti a na schůzích a o veřejných projevech, jmenovitě o famosním přípisu p. generálního inspektora dr J. S. Machara (tisk 172).

Tisk 508. Odpověď ministra sociální péče a ministra zahraničních věcí na interpelaci sen. Folbra a soudr. ve věci repatriace českých horníků z Francie a odškodnění za zničený majetek ve válečném území (tisk 131).

Tisk 509. Vládní návrh zákona, kterým se zavádí 24hodinové měření času.

Tisk 511. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení z 28. září 1920, č. 570 Sb. z.. a n., kterým se upravuje obchod olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin.

Tisk 515. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1190) o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i poplatků přímo placených (tisk 1523).

Zápis o 29. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze, ve středu dne 22. prosince 1920.

Zápis o 30. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze, v úterý dne 18. ledna 1921.

Zápis o 31. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze, ve čtvrtek dne 20. ledna 1921.

Tisk 510. Zpráva sociálně-politického výboru o návrhu senátorů Klofáče, dr Krouského a soudruhů na řešení otázky bytové (tisk 169) a o vládním návrhu zákona v příčině ustanovení vládních komisařů pro stavbu budov (tisk 401).

Předseda (zvoní): Presidium ministerské rady R. Č. sdělilo sem svými přípisy ze dne 15. února 1921, č. j. 603621 m. r. a ze dne 16. února 1921, č. j. 6054/21 m. r., že vláda béře zpět.vládní návrh zákona o ustanovení vládních komisařů pro stavby budov, jakož i vládní návrh zákona o stavební povinnosti.

Toto sdělil jsem již výboru sociálně-politickému,

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

1. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 362) o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 54 odst. 1. zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z. o evidenci katastru daně pozemkové (tisk 461).

Zpravodajem je pan sen. Sáblík.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Sáblík: Nikoliv.

Předseda: Děkuji. Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje,se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennými papíry (tisk 465).

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Do osnovy, jak byla předložena slavnému senátu, vloudila se spousta nepatrných tiskových chyb; scházejí na př. háčky a čárky a prosím jen o zmocnění, aby se tyto tiskové chyby mohly opraviti. Jiných návrhů nemám.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona (§§ů 37), jeho nadpisem, úvodní formulí s textovými opravami zpravodajem doporučenými také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí, a textovými opravami zpravodajem doporučenými schvaluje se také ve čtení druhém.

Předseda: Přikročíme k bodu

3. zpráva výboru národohospodářského o vládním návrhu zákona o povinném známkování chmele (tisk 488).

Zpravodajem je pan sen. Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte Naši chmelaři a obchody chmelařské od dlouhých dob dožadovali se již spravedlivého požadavku, aby známkování chmele bylo povinné. Jistě že český chmel je jedním z mála produktů, které v cizině zjednaly si světového jména a jistě tento chmel byl vždy ke cti našeho českého zemědělství. Ale, jak dlouho a jak stará je ta světoznámá pověst našeho chmele, zrovna tak staré jsou i ty praktiky s falšováním chmele, které se dálo namícháváním cizozemských chmelů do chmele našeho českého, najmě žateckého, kterýžto chmel cizozemský byl vždycky méně hodnotný a méně cenný. A proto také již bez mála před sto lety roku 1833 producenti žatečtí ohrazovali se proti tomu a také své zásilky chmele, které šly do ciziny, plombovali zvláštními plombami a ještě je vyznačovali zvláštními výkazy. Také již v roku 1884 vznikla v Žatci známkovna. která vznikla pod egidou samosprávných korporací, tuším, že městské rady a potom okresního výboru a k této známkovně německé přidružila se potom i známkovna česká které potom ruku v ruce spolu pracovaly. Ale přes to přes všechno, že takovým způsobem chmelaři čeští chtěli ochrániti známku své produkce. nebylo možno všemu falšování zabrániti, a proto již dlouho ve starém Rakousku na říšské radě domáhali se jak pěstitelé, tak i obchod toho. aby známkování chmele bylo povinné. Konečně se jim podařilo docíliti toho, že vydán byl zákon, a to v roce 1907, který sice zaváděl známkování chmele, ale nezaváděl známkování povinné, nýbrž známkování dobrovolné, fakultativní. My jsme se nedivili tomu tenkráte ve starém Rakousku, poněvadž proti tomu byli vždycky také ti pěstitelé těch zemí, které produkovaly ten méně hodnotný, méně cenný chmel, a to byli Poláci a Štýřané. Dnes, když máme svou říši a svůj stát, a když v našem státě pěstuje se jen ten chmel, který má takovou. světoznámou, chvalnou pověst, pak jsme jistě povinni našim producentům zemědělským a obchodu vyjíti krajně vstříc a uskutečniti zákonem jejich dlouholetý, dávný, spravedlivý požadavek na uzákonění povinného známkování chmele.

To povinné známkování chmele, prosím, ale slavný senáte, není jenom snad proto, aby chráněna byla ta pověst nadále, ale to má také svou historickou, národohospodářskou a finanční důležitost, jakož i svůj význam. Račte povážiti, že chmel u nás pěstuje se a pěstoval v dobách normálních bezmála na 16.000 ha a že se vypěstovalo také až na 200.000, ba až přes 200.000 celních centů chmele. Ovšem, že válka zasadila našemu chmelařství ránu příliš velikou a vidíme to zvláště v té snížené ploše osevné. Nyní ta plocha osevní podle statistiky z loňského roku činí asi 8400 ha, tudíž bezmála o 50% méně, ale přes to přese všechno ten význam po stránce finanční jest veliký, neboť za rok loňský, v době 1919-20 vyvezlo se u nás přes 60.000 celních centů chmele, které representují, prosím, částku 374 mil. Kč.

Od 1. srpna 1920 do konce měsíce ledna letošního roku dovezlo se 56.000 celních centů chmele v obnosu 278 mil. Kč. To je jistě také částka, která po stránce národohospodářské i finanční znamená mnoho. Ale prosím, musíme si také uvědomiti, jak se u nás kupovalo a kdo u nás kupoval ten cizí chmel, a kdo se na úkor toho našeho chmele, tak dobrého a chvalného, také obohacoval. Byli to v první řadě Němci. Ti od nás kupovali chmel z dvojího důvodu: ne proto, že by ho bývali měli nedostatek; naopak, oni měli nadvýrobu. Vždyť Německo v normálních dobách vyprodukovalo na 360.000 celních centů chmele. Sami, když vyrobili kolem 70 milionů hl piva,spotřebovali tohoto chmele nejvíce 260-270 tisíc celních centů a ostatní vyváželi, ale přece kupovali ještě chmel, na příklad v létech 1905-1913 ta koupě německá od nás obnášela na 60.000 celních centů. Tohoto chmele potřebovalo Německo ke dvojímu: totiž v prvé řadě ten náš chmel nevyváželo, nýbrž vařilo z něho tak zvaná exportní německá piva po způsobu plzeňském a vyváželo potom tato exportní piva za drahé peníze do ciziny, a pak svůj chmel, který byl méně hodnotný, prodávalo pod značkou českou zase do ciziny. Německo mělo tudíž z koupě a exportu našeho chmele do Německa dováženého zisk. Tenkráte Rakousko z pochopitelných příčin nic nenamítalo, ale dnes, když jsme se osvobodili a když přišel převrat, ihned na to bylo poukázáno a byl zakázán vývoz chmele a dovolen jen potud, pokud ho potřebovala produkce německá, pokud ho potřebovaly německé pivovary. Německo vyváželo náš chmel do ciziny a označovalo ho jménem »Saazer Hopfen«, v Americe, Anglii. kam nejvíce vyváželo, jménem »Bohemian hop«. Do Anglie vyváželo svých 50.000, 25.000 do Ameriky. 34 tisíce do Belgie, pak do Francie 24 tisíce, a my jsme tam byli jen velice málo zúčastněni. Jakmile však nastal převrat, máme hned také obrat v dovozu a exportu chmele. Nemáme už toho vývozu do Německa, ale máme za to vývoz do Anglie, a právě v poslední době máme statistiku, že už do Anglie bylo vyvezeno na 40 tisíc celních centů chmele. Dále bylo vyvezeno chmele hodně i také do Ameriky, do Francie, Belgie, Švýcarska, do Itálie a také jinam. Z důvodu toho jest vidět, jak jest nutno, aby tento zákon na prospěch produkce chmelařské byl také uskutečněn.

Já podotýkám, že tento zákon - což můžeme říci rádi - jest také výsledkem kompromisu, jehož jsme docílili mezi pěstiteli a reelním obchodem, a proto jak producenti, tak i reelní obchod staví se za tento zákon plnou váhou.

Chtěl bych jen připamatovati, když se jedná o takové důležité odvětví zemědělské produkce, jako je chmelařství, že tímto zákonem, který jistě bude velkým mezníkem v produkci zemědělské i v obchodu vůči cizině, nejsou ještě tyto požadavky ukončeny.

Přáli bychom si, aby tak, jako pro jinou produkci, i pro produkci chmelnou byla u nás zavedena také výzkumná a pěstitelská stanice (Výborně!), aby zde u nás byla také řádně vypravená chmelařská škola, která by měla svůj vlastní objekt,aby se mohla také s celou vahou a důležitostí svému úkolu věnovati. (Výborně!)Z toho důvodu prosím, aby v těchto směrech také bylo pamatováno na naše chmelařství.

Národohospodářský výbor ve své schůzi jednomyslně zákon tento přijal a doporučuje slavnému senátu, aby tento zákon,jak jednomyslně byl přijat v národohospodářském výboru, byl také přijat i v plénu slavného senátu. což také doporučuji. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Zahajuji debatu. K slovu je přihlášen senátor Zuleger. Než udělím slovo panu sen. Zulegerovi, sděluji, že byla předložena resoluce, a to kolegy Zulegera a soudruhů k zákonu o povinném známkování chmele

k § 13: »Vláda se vyzývá, aby v prováděcím nařízení stanovila klíč podle národnosti producentů dle osevných ploch.«

K § 25: »V případě rozpuštění zemědělských rad bylo by zákonem stanoviti, kdo v tomto případě má zastupovati produkci chmelní.«

Uděluji slovo panu senátoru Zulegerovi.

Senátor Zuleger (německy): Slavný senáte! Prohlašuji jménem německých zástupců zemědělců, že hlasujeme pro zákon a že též souhlasíme se zprávou pana kolegy Hybše. Jen bych rád odůvodnil jednu resoluci, a to k §u 13. zákona o původu praví toto: »Ve známkovně musí nejméně třetina zástupců patřiti výrobě.« Jsem docela srozuměn. Ježto však máme v Žatci známkovnu, kde kromě německých zasedají i čeští zástupci, prosil bych, aby slavná vláda stanovila v prováděcím nařízení národnostní klíč, aby tak prostě učinila dle obdělané plochy; vláda může tak určiti i ve stanovách známkovny. To by bylo odůvodněním této resoluce.

K §u 25. nemám též námitek. Tam je totiž řečeno: »Před vydáním nařízení dotáže se vláda jak obchodních komor, tak i zemědělských rad.« Nyní však podán byl stranou národních socialistů v poslanecké sněmovně návrh, který žádá, aby »zemědělské rady byly ihned rozpuštěny a na jich místo dosazena správní komise, sestávající z politických stran sněmovny«.

Jestliže právě nyní, v době, kdy prováděcí nařízení má býti vydáno, mají býti zemědělské rady rozpuštěny, tu táži se, kdo má pak zastupovati výrobce chmele?

Z toho důvodu prosím, má-li k tomu skutečně dojíti - a možnost toho je přece zde - že by byly zemědělské rady rozpuštěny, aby pak v tom případě slyšeny byly na místě zemědělských rad chmelařské svazy.

To jest můj návrh a jeho odůvodnění.

V ostatním prohlašuji, že hlasujeme pro zákon. (Potlesk německých senátorů.).

Předseda: Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte Já resoluci navrženou panem kolegou Zulegerem doporučuji k přijetí.

Předseda: Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

O osnově zákona (§§ů 28), jeho nadpisu jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jest proti tomu způsobu hlasování námitka? (Nebyla.)

Není jí, budeme tudíž tak hlasovati.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výboru národohospodářského ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Boď

4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 510 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ministerstev financí, obchodu a orby z 22. ledna 1915, čís. 15 r. z. o úpravě vývozu a průvozu pytlů (tisk 478).

Zpravodajem jest pan senátor Walló. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Walló: Slávny senát! Ponevádž sa dneskajšej dobe jutnej-surovini už ľubovolném množstvý da dodávatí a obdržávati, a preto i pytlôv mimo tuzemskej potreby vo väčšom zvyšku vyhotovati potrebnô je, aby sa na pytle nie len volný obchod uzavrel - ale aby plodiny, ktoré výlučne len v pytloch bývajú ochráne (zabalene) ako múka a rozličná strova (hrach, fasula atd.) boli brutto za netto váhu t. j. pytel s tovarom predávané, ako to aj pred válku (v obchodném uzuse) vo zvyku bolo.

. Stýmto sa podarí priémysel-jutárský, lebo sa povýši potreba pytlôv.

Obchodne - živnostenský výbor senátu pojednával dňa 20. januara 1921 o tomto nariadení a jednomyselne sa usnesol doporučiť sl. senátu nariadenie zo dňa 3. septembra 1920, č. 510 Sb. z. a n. ku schvaleniu. (Místopredseda Kadlcák prevzal predsednictvi.)

Dobre vieme, že jutárský priemysel dnes len tak bude môcť existovať a pohybovať sa, keď ho budeme v tomto podporovať. Jutársky priemysel je odkázaný, aby svoje výrobky asi s 75% do cudzozemska mohol pesielať. Posaváď sa také jutárske tovary ako vrecia, chránily. Bolo nariadené, že vrecia, v ktorých sa tovar posiela, musia byť zabezpečené a musely sa vracať. A tak prišlo jedno vrece štyri- až päťraz do pohybu, čo bolo zaiste na úkor jutárskemu priemyslu.

Prosím tedy ctený senát menom živnostenského a obchodného výboru, aby slavný senát schválil zákon tento a odobril ho.

Místopředseda Kadlčák (zvoní):. K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Pan zpravodaj si nepřeje slova?

Zpravodaj sen. Walló: Ďakujem.

Místopředseda Kadlčák: Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru živnostensko-obchodního. aby toto nařízení vlády bylo schváleno, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Nařízení toto se schvaluje a tím tento bod denního pořadu je vyřízen.

Přikročíme k 5. odstavci denního pořadu.

5. Návrh, aby zkráceně bylo projednáno podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí.

Naléhavost této věci odůvodňuje se takto: Podle zákona z 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n. přísluší právo raziti mince výhradně státu. Tohoto práva má býti využito nyní v době co nejkratší, aby mohlo býti čeleno jednak všeobecně známé nouzi o drobné, jednak však také proto, aby bylo lze co nejdříve vyloučiti z oběhu dosavadní, zvláště železné. drobné mince, které podle §u 7 zmíněného zákona zůstaly po rozluce měnové u nás v oběhu. Aby pak bylo čeleno zanášení drobných mincí ze sousedních států a tím zabráněno škodám, které státu z toho vznikají, jest nutno, aby tato věc projednána byla v době nejkratší. Kdo souhlasí s tím, aby tato věc projednávána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu zkráceně, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Výbor rozpočtový projednal tuto věc. Zpráva jeho bude dána na zítřejší denní pořad.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek, dne 18. února 1921 o 10. hod. dopolední s tímto.

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o povinném známkování chmele (tisk 488).

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí (tisk 516).

3. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byla projednána zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 492).

4. Zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 492).

5. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 493).

6. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 350), jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a § 5 zákonného čl. XXXVII. (obchodního zákona) z r. 1875 (tisk 497).

7. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu čl. senátu Josefa Hucla, dr Horáčka a soudruhů na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištěním životním a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk 499).

8. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, čís. 632 Sb. z. a n., o nadkontingentním příplatku za dodané obilí (tisk 498).

9. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení z 28. září 1920, čís. 570 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin (tisk 511).

Jsou proti dnu nebo dennímu pořadu snad nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 4 hod. 10 min. odpol.)