Schůze zahájena ve 3 hod. 30 min.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč. Niessner. dr Soukup.

Zapisovatelé: Löw, dr Přikryl.

104 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Fatka, Husák, dr Kovařík, dr Šusta.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. Perthenové a senátoru Križkovi. Pro dnešní den senátoru dr Kovalikovi a sen. Janu Lorencovi, senátoru Hybšovi pro úmrtí v rodině, senátoru Reyzlovi pro nemoc.

K žádosti navrhuji, aby byla udělena 4nedělní dovolená senátoru Šperovi, který předkládá lékařské vysvědčení.

Kdo s udělením dovolené souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená se uděluje.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 513. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. dr Ledebura-Wichelna a druhů o postavení bývalých poddůstojníků německé národnosti (tisk 311).

Tisk 517. Interpelace sen. Hrejsy a soudruhů k panu správci ministerstva pro zásobování lidu v záležitosti nedostatečného zásobování nesamozásobitelů v okresu Val. Klobouckém.

Tisk 518. Návrh sen. dr Mareše a spol. o zřizování fakult neb oddělení na vysokých školách.

Tisk 519. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o omezení práva stěhovacího (tisk 1441).

Tisk 520. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Hrušovského a spol., aby byl vydán zákon o zřízení trestních pracovních oddílů (tisk 262) a vládního návrhu zákona (tisk 1123) o trestních pracovních oddílech, částečném vyloučení podmíněného odsouzení při trestných činech pro válečnou lichvu a podloudný vývoz (tisk 1443).

Tisk 521. Usnesení poslanecké sněmovny o vládní osnově zákona (tisk 1130), kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, jakož i návrhu posl. dr Matouška, Bergmanna, dr Lukavského a druhů (tisk 679) na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých (tisk 1471).

Tisk 522. Interpelace sen. dr Fáčka a soudr. k panu ministerskému předsedovi ohledně pořízení statistiky cen jako podkladu pro řešení otázek mzdových.

Tisk 523. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny týkajícím se vládního návrhu zákona (tisk 470) o rozšíření stížnostního práva finanční prokuratury (tisk 428).

Tisk 524. Zpráva I. sociálně-politického výboru a II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 530), kterým se předkládá ke schválení N. S. mezinárodní smlouva, schvalující ujednání přijatá na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně r. 1919 (tisk 472).

Tisk 525. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 12. října 1920, č. 576 Sb. z. a n. o měně na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo kol. kováno.

Tisk 526. Zpráva výboru technicko-dopravního senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny, obsahující zákon ze dne.........., kterým se prodlužuje lhůta ke zřízení pobočného úřadu šekového v Brně, stanovená v čl. 1. zákona ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. (tisk 471).

Tisk 528. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka a soudr. na vládu stran předložení materiálu k mírovým smlouvám.

Tisk 529. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. dr Krejčího a spol., týkajícího se poměru církví a státu ve školství.a veřejné správě (tisk 171).

Tisk 530. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. dr Krejčího a spol. na odloučení teologické fakulty od universit (tisk 86).

Tisk 531 Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 1551), aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1572).

Tisk 532. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1298), upravujícího starší smlouvy o těžbě dříví (tisk 1517).

Tisk 533. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1437) o všeobecné dani výdělkové pro rok 1921 (tisk 1533).

Tisk 534. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1017) a o návrhu posl. H. Jokla a soudr. (tisk 833), kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 1535).

Tisk 535. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 27. ledna 1921, č. 34 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod zvěří.

Z předsednictva přikázáno:

výboru iniciativnímu:

Tisk 518. Návrh sen. dr Mareše a spol. o zřizování fakult neb oddělení na vysokých školách.

Výboru rozpočtovému přikazuje se usnesení ministerské rady stran rozmnožení personálu Nejvyššího správního soudu a svolení k překročení povoleného úvěru v kapitole IV. státního rozpočtu na rok 1921.

Předseda (zvoní): Páni interpelanti odvolali naléhavost interpelace čís. 426 na ministerstvo školství a národní osvěty ve věcech brněnského školství.

Přistupujeme k projednávání denního pořadu.

1. Druhá čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého. Tisk 493.

Zpravodajem je pan senátor dr Veselý.

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Veselý: Prosím, aby byly opraveny tiskové chyby, a to v článku VI. v posledním slově »Berekszázu« má býti psáno »g« místo »k« a kromě toho v článku III. v odst. g) § 742 ve slovech »tomuto přísluší právo stížnosti usnesením odporovati« má býti »stížností« místo »stížnosti« a místo »usnesením« má býti »usnesení«, tedy bez »m«.

Předseda (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona (9 článků), jeho nadpisem, úvodní formulí, jakož i navrženými textovými změnami, tak jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí, jakož i textovými změnami přijímá se též ve čtení druhém.

Přikročujeme k bodu druhému, jímž jest

2. druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (č. t. 350), jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a § 5 zákonného čl. XXXVII (obchodního zákona) z r. 1875. Tisk 497.

Zpravodajem je pan sen. dr Brabec za sen. dr Witta.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Žádné.

Předseda: Nejsou změny. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí, aby osnova zákona (4 články) s nadpisem a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, byla přijata také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se též ve čtení druhém.

Dalším bodem jest

3. druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o návrhu členů senátu Josefa Hucla, dr Horáčka a soudruhů na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř.z. o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu. Tisk 499.

Zpravodajem jest za pana sen. Klečáka pan sen. Sáblík.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Sáblík: Nenavrhuji žádných změn.

Předseda:. Není žádných změn. Prosím o zaujmutí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se též ve čtení druhém.

Přistupujeme k bodu

4. návrh, aby bylo zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1190) o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i poplatků přímo placených. Tisk 515.

(Zvoní): Věc tato jest pro svou důležitost velice naléhavá a navrhuji proto, aby projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením.

Kdo souhlasí s tím, aby tato věc projednána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Tato věc byla přikázána v 41. schůzi dne 18. února 1921 výboru rozpočtovému.

Navrhuji, aby výboru bylo uloženo, by tuto věc projednal ve lhůtě 6denní.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Lhůta jest přijata.

Přistupujeme k bodu

5. zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §3 zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, čís. 632 Sb. z. a n. o nadkontingentním příplatku za dodané obilí. Tisk 498.

Zpravodajem za výbor rozpočtový a národohospodářský jest pan sen. Sáblík. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sáblík: Váženy senáte! Nařízením vlády ze dne 25. června 1920, kterým se ustanovovaly prémie k cenám obilí, luštěnin a olejnatých plodin bylo zároveň v §u 5. stanoveno, že dodá-li zemědělec plný kontingent obilí jemu předepsaný, vyplatí Státní obilní ústav za každý metrický cent nad kontingent dodaný příplatek nadkontingentní, jehož výše bude zvláště určena. Na základě tohoto §u 5 byly později nařízením ze dne 3. prosince 1920 ustanoveny tyto příplatky nadkontingentní, tedy příplatky za obilí, o které dodali jednotliví hospodáři více než bylo jim kontingentem předepsáno.

Mohu především prohlásiti, že my zemědělci hned s počátku zásadně stavěli jsme se proti každým prémiím jak rychlostním, tak nadkontingentním, a trvali jsme na tom, co jsme považovali za spravedlivé, aby byla zemědělcům určena pevná cena za dodané obilí v takové výši, která by odpovídala výrobním nákladům, a aby veškeré tyto prémie odpadly. Ale vláda se domnívala, že poskytnutím takových prémií zlepší výši dodávek, a proto nadkontingentní prémie zavedla.

Tyto prémie pro hospodáře samy nebudou míti finančního efektu, poněvadž máme celé kraje, které jsou postiženy neúrodou, hlavně žita, takže nemohou daleko docíliti ani předepsaného kontingentu při nejlepší vůli a proto stává se exkontingentní příplatek pro ně naprosto ilusorním. Ale i tam, kde hospodář snad dodá přes kontingent a dostane nějaký příplatek, ne znamená to zatížení státní pokladny nebo finanční ztrátu pro stát, poněvadž cena našeho obilí i s tím příplatkem exkontingentním jest ještě daleko nižší než cena obilí za hranicemi koupeného. a proto jestliže se těmito prémiemi docílilo větších dodávek u nás, jest v zájmu státní pokladny, že ušetřila mnoho z toho, co by byla musila za obilí z ciziny dovezené zaplatiti. Z těchto důvodů bylo by možno nařízení toto schváliti. Jediný proti §u 4 vyslovil se rozpočtový i národohospodářský výbor z toho důvodu, že se v tomto §u stanoví, že může býti splatnost příplatku učiněna závislou na tom, že určitá skupina zemědělců kumulativně splní svou dodávkovou povinnost.

Zavádí se tedy společné jakési ručení jednotlivců a tu by bylo docíleno vlastně opaku toho, co mělo stanovení těchto exkontingentních příplatků za účel, totiž že by právě nejpilnější a nejlepší hospodáři, nejpilnější dodavatelé, kteří se snaží svou dodávkovou povinnost dostihnouti anebo ji předstihnouti, byli trestáni za několik nedbalých hospodářů, kteří pod rukou - přirozeně takové případy se stanou - snad obilí prodali a své dodávkové povinnosti nevykonali. Byli by tak trestáni nejlepší dodavatelé, a to přece nařízení jistě nemělo za účel.

Dále bylo v tomto novém nařízení ze dne 3. prosince stanoveno, že příplatky nadkontingentní nemají býti vypláceny za oves, ačkoliv v původním nařízení ze dne 25. června se mluví o nadkontingentních příplatcích na veškeré druhy obilí, tedy se tímto druhým nařízením částečně rušilo nařízení první ze dne 25. června. Leč tou. to změnou, že by se odepřely nadkontingentní příplatky na dodávky ovsa, by se právě poškodili nejchudší zemědělci v horských krajinách. kteří nemohou dodati a nedodají mnoho pšenice a žita, poněvadž žita pěstují jenom tolik, kolik ho potřebují pro sebe, poněvadž se tam nedaří; hlavní plodinou jejich, z jejíhož výnosu musejí daně a režii platiti, jest oves, a tímto způsobem by byli naprosto nespravedlivě od. strčeni a zbaveni výhod, které se ostatním, zemědělcům v lepších krajinách s lepší půdou a úrodou poskytují.

Vládě ovšem se zde jednalo při ustanovení exkontingentní prémie na žito a pšenici v prvé řadě o to, aby docílila jakéhosi zvýšení dodávek těchto chlebových obil. nin, poněvadž se jednalo v prvé řadě o větší výrobu mouky. Vycházela z toho stanoviska, že stát tolik ovsa sám nepotřebuje, ale i když se prémie tyto povolí také pěstitelům ovsa, nebude tím stát finančně poškozen, poněvadž, i když dá pěstitelům ovsa prémie nadkontingentní a oves tento, který pak by státu přebýval, mimo vlastní potřebu by prodal za hranicemi,vydělá na něm ještě mnoho,takže vlastně i zde k docílení větších dodávek státu se tyto exkontingentní příplatky velmi dobře vyplatí a mohou býti státem velmi dobře přijaty, poněvadž za oves strží za hranicemi náš stát od čtyř set do šesti set za 1 q, kdežto zde i s exkontingentní prémií platil by ho něco pres 200 K.

O všech těchto okolnostech výbor jak národohospodářský, tak i rozpočtový jednal a usnesl se navrhnouti senátu aby nařízení vlády ze dne 3. prosince 1920 o nadkontingentním příplatku za dodané obilí bylo schváleno s tím, že se současně vládě ukládá, aby ihned dodatečným nařízením jednak zrušila ustanovení §u 4 téhož nařízení, jednak povolila vyplácení nadkontingentního příplatku na oves podle stejných zásad jako při ostatních druzích obilí.

Navrhuji, aby návrh výboru národohospodářského a rozpočtového byl senátem přijat. (Potlesk.)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru národohospodářského a rozpočtového, otištěným ve zprávě výboru, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru rozpočtového a národohospodářského se schvaluje.

Přikročujeme k bodu

6. zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení z 28. září 1*00, čís. 570 Sb. z. a n.. kterým se upravuje obchod olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin. Tisk 511.

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního a výboru národohospodářského jsou senátoři Štelcl a Sáblík.

Uděluji slovo p. sen. Sáblíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Nařízením vlády ze dne 28. září byl upraven obchod olejnatými plodinami, tedy hlavně semenem řepky, hořčice, lnu, máku a řepice. My ovšem zásadně jsme proti vázanému hospodářství a přirozeně se snažíme, aby obchod i těmito olejnatými semeny byl uvolněn. Ale poněvadž většina semen těch je již vykoupena a v té době bylo nutno obchod ten nařízením upraviti tak, aby byly zase výrobcům olejů stanoveny určité pevné ceny jakož i povinnost, aby odpadky a pokrutiny dodali zpět zemědělcům, kteří dotyčná semena dodávali, navrhujeme, aby nařízení to bylo dodatečně schváleno.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, přikročíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem živnostensko-obchodního a národohospodářského výboru, otištěným ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh živnostensko-obchodního a národohospodářského výboru se schvaluje.

Sděluji ještě, že do výboru kulturního za sen. dr Hilgenreinera nastupuje sen. dr Mayr-Harting.

Navrhuji, aby příští schůze konala se ve čtvrtek, dne 24. února 1921 o 2. hodině odpolední s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se vládního návrhu zákona (tisk 470) o rozšíření stížnostního práva finanční prokuratury (tisk 523).

2. Zpráva I. sociálně-politického výboru, Il. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 530), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní smlouva, schvalující ujednání, přijatá na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně r. 1919 (tisk 524).

3. Zpráva výboru technicko-dopravního senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 471), obsahující zákon ze dne........, kterým se prodlužuje lhůta ke zřízení pobočného úřadu šekového v Brně, stanovená v čl. 1. zákona ze dne 11. března 1919, čís. 140 Sb. z. a n. (tisk 526)..

4. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dub na 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 12. října 1920, č. 576 Sb. z. a n. o měně na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo kolkováno (tisk 525).

5. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zákona z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 27. ledna 1921, čís. 34 Sb. z. a n., jímž se uvolňuje obchod zvěří (tisk 535).

6. Návrh, aby bylo zkráceně projednáno podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslanců Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr., (tisk 1551), aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 531).

Jsou proti tomuto mému návrhu na den, hodinu schůze jakož i denní pořad námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 3 hod. 53 min. odpol.)