Schůze zahájena ve 3 hod. 35 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Níessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Stojan, 100 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Burget, dr. Gruber,

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič. jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trinal.

Předseda (zvoní): Zahajují schůzí.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Dúlovi, Ševčíkovi, dr Kovalíkovi, Duchajovi, pro tento týden sen. Sáblíkovi.

K žádostí navrhuji, aby byla udělena nedělní dovolená sen, dr Mudroňovi, který přikládá lékařské vysvědčení.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, Dovolená se uděluje.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič. (čte):

Tisk 537. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. dr Fáčka a soudr. stran zrušení starých smluv o prodeji dříví - ze státních lesů (tisk 301).

Tisk 542. Odpověď ministra zemědělství a ministra vnitra na interpelaci sen, Šabaty, Šachta a soudy, v záležitosti epidemie kulhavky a slintavky (tisk 200),

Tisk 545, Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudy, na pana ministra spravedlnosti ve věci presidialisty nejvyššího soudu K. Kolací,

Tisk 546. Interpelace sen, Kiesewettera, Heckera a soudy, na pana ministra vnitra stran protizákonného postupu při sčítání lidu v Kocléřově, pol. okres Dvůr Králové.

Tisk 548. Návrh sen. Löwa, Lorenze a soudy, na zařadění obcí Donic, Břežan, Drahovíc, Doubí, Staré Role a Pirkenhammeru do stejné třídy aktiv. přídavků, jako Karlovy Vary.

Tisk 549. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, č. 631 Sb. z. a n. o nejvyšších cenách piva.

Tisk 550. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 8. ledna 1921, č. 15 Sb. z. a n. o změně nejvyšších cen piva.

Tisk 551. Zpráva I. výboru národohospodářského a II. výboru živnostensko-obchodního o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 19. listopadu 1920, čís. 622 Sb. z. a n. o ceně marmelády a. povidel z kampaně 1920/21.

Tisk 552. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. dr. Karasa a soudy, na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních (tisk 213).

Tisk 553. Interpelace sen. dr Mareše a spol. na předsedu vlády o přetvoření zem. hospodářské akademie v Děčíně-Libverdě na vysokoškolský odbor německé vysoké školy technické v Praze s ponecháním na dosavadním místě.

Tisk 554. Zpráva rozpočtového výboru senátu Národního shromáždění o návrhu sen. K. Folbra a soudr. na snížení daně z uhlí (tisk 285).

Tisk 557. Zpráva národohospodářského výboru o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona z 15. dubna 1920; č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 1. července 1920, č. 419 Sb. z. a n. o nejvyšších cenách droždí.

Tisk 558. Zpráva národohospodářského výboru o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 24. června I920, čís. 408 Sb. z. a n;, kterým se zrušuje, po případě mění nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. prosince 1919, č. 646 Sb. z. a n. o zákazu používání vajec k výrobě cukrových výrobků a vaječného koňaku. (č. 621 Předs.).

Tisk 559. Zpráva národohospodářského výboru o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 2. září 1920, č. 499 Sb., a n. o úpravě spotřeby obílí, mlýnských výrobků, luštěnin a máku (čís 1282 Předs.).

Tisk 560. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n,. a přejímacích cenách obílí, luštěnin a plodin olejnatých (č. 622 Předs.).

Tisk 565. Zpráva I. sociálně-politického výboru a II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině návrhu posl. Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr., aby vydán byl zákon o stavebním ruchu (tisk 531).

Předseda: Zápisy o 38., 39., 40. a 41. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé řádně ověřené vyloženy byly v senátní kanceláři podle §u 72 jedn. řádu k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky podány nebyly, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Z předsednictva přikázáno:

Výboru národohospodářskému:

Tisk 538. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje čl. II, zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 548. Návrh sen. Löwa, Lorenze a soudr. na zařadění obcí Donic, Břežan, Drahovic, Doubí, Staré Role a Pirkenhammeru do stepně třídy aktiv. přídavků jako Karlovy Vary.

Podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., přikázáno

výboru ústavně-právnímu:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. února 1921 o prodloužení promlčecí lhůty pro některé pohledávky,

výboru brannému:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. února 1921, kterým se vyhlašuje zánik závazku k válečným úkonům a činí přechodná opatření.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

1. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se vládního návrhu zákona (tisk 470) o rozšíření stížnostního práva finační prokuratury. Tisk 523.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka:

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji opravu vloudivších se tiskových chyb, aby totiž v §u 1 ve čtvrté řádce za slovem »prokuraturám« vložena byla čárka, dále v páté řádce slovo »Bratislaví« nahraženo bylo slovem »Bratislavě« a posléze v §u 3 v první řádce slovo »odpovědi«, aby nahraženo bylo slovem »opovědi«.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.)

Žádám pp, senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona (6 §ú), jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest též ve čtení druhém.

Přikročujeme k odstavci druhému, jímž jest

2. druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 530), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní smlouva, schvalující ujednání, přijatá na mezinárodní konferencí práce ve Washingtoně r. 1919. Tisk 524.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Jaroš a za výbor zahraniční sen. Folber.

Přejí si páni zpravodajové nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Jaroš: Neznám žádné.

Zpravodaj sen. Folber: Děkuji.

Předseda: Není tomu tak. Prosím, zaujmouti místa.

Žádám pp, senátory, kteří souhlasí s ratifikačním usnesením podle zprávy výboru sociálně-politického a výboru zahraničního též ve čtení druhém, nechť zvednou ruku (Děje se.)

To jest většina Ratifikační usnesení schvaluje se též ve čtení druhém.

3. Druhé čtení zprávy výboru technicko-dopravního senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 471), obsahující zákon, kterým se prodlužuje lhůta ku zřízení pobočného úřadu šekového v Brně, stanovená v čl. I. zákona ze dne 11. března 1919, čís. 140 Sb. z. a n.. Tisk 526.

Zpravodajem je pan sen. dr Brabec.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Žádné změny.

Předseda: Není tomu tak. Přistupujeme k hlasování. Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona (3 články), jeho nadpisem, jakož í úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení. druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení druhém.

4. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí. Tisk 540.

Senát usnesl se ve své schůzi konané dne 17. února 1921 na tom, aby tato věc byla projednána ve smyslu §u 55 jedn. řádu zkráceně. Usnesení toto platí i pro dnešní schůzí.

Navrhuji, aby tato věc projednána byla v jediné debatě, a sice za půl hodiny.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, můj návrh jest přijat a budeme takto pokračovati. Zpravodajem jest pan. sen. dr Horáček, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Jedná se o věc, která se sem znova vrací. Jak známo jednali jsme již o této otázce, totiž o zmocnění vlády k ražbě drobných mincí a učinil tenkrát rozpočtový výbor návrh senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo změněno a sice hlavně v tom směru, že mají také býti raženy drobné mince desetihaléřové, a podrobně to rozpočtový výbor odůvodnil, V tehdejší schůzi však zástupce ministerstva financí pronesl závažné námitky technického rázu proti možnosti okamžitého ražení desítihaléřových drobných mincí, Následkem toho viděl jsem se nucena, jako zpravodaj rozpočtového výboru navrhnouti, aby vrácena byla věc rozpočtovému výboru, aby rozpočtový výbor mohl znovu věc uvážiti. V rozpočtovém výboru opět pan zástupce ministerstva financí pronesl své námitky, o kterých bylo podrobně jednáno. Byly sice vysloveny různé pochybnosti o jejich závažností, ale na konec, poněvadž rozpočtový výbor nechtěl činiti dalších překážek a zdržeti celou věc, ježto ražba drobných mincí jest velmi nutna a přípravy již pokročily tak dalece, že by další změny byly rychlému vyřízení věci na závadu a mohly její včasné provedení ohroziti, tedy na konec rozpočtový výbor přijal návrh, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo v tom původním znění doporučeno senátu ku přijetí. Ale trvaje přece jen na svém původním názoru, že jest nejvýš třeba, aby 10ti haléřové drobné mince byly rovněž raženy, zároveň přijal v tom směru resoluci a doporučuje ji ku schválení. Tato resoluce zní: "Vláda se vyzývá, aby pokud možno současně s 20ti, 50ti, 100haléřovými drobnými mincemi dala též raziti drobné mince 10ti haléřové". Já tedy jménem rozpočtového výboru doporučuji dnes, aby slavný senát přijal osnovu zákona v tom znění, jak byla přijata ve sněmovně poslanecké, a aby zároveň přijal také navrženou resolucí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jest proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.) Není, budeme tudíž tak postupovati.

Žádám pp, senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona (6 §ů), jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.

Ve smyslu §u 55 jedn. řádu přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém. Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoliv

Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování v druhém čtení. Kdo s osnovou zákona (6 §ů), jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijatá jest ve čtení druhém.

Dám ještě hlasovati o resoluci, která jest vytištěna při zprávě výborové. Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se schvaluje.

Navrhují, aby odstavec 5. dnešního denního pořadu přeložen byl na konec dnešní schůze. Kdo souhlasí s tímto mým návrhem; nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh můj jest přijat.

Přikročíme k bodu

6. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. dr Mayr-Hartinga a soudr. ve příčině zřízení hudebních komor. Tisk 539.

Zpravodajem jest pan sen. dr Hilgenreiner. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! V »Daliboru« Smetanově se praví: Který Čech by nemiloval hudby? Tak také hudba v zemí České ode dávna se vyvíjela na vysokém slupni.

Předseda (zvoní): Já bych prosil, aby pan zpravodaj referoval česky!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (německy): Tak tedy v zemi České také hudba ode dávna vysoce se vyvíjela…

Předseda (zvoní): Ještě jednou bych prosil, aby pan zpravodaj referoval česky, jinak bych byl nucen panu zpravodajovi odejmouti slovo! (Výkřiky německé: Ale vždyť jsme tu také! Chceme také věděti, co se děje! Mluvte jen dále, pane zpravodaji!)

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (německy): Pánové! českou zprávu máte přece před sebou….

Předseda (zvoní): Já bych prosil pana zpravodaje, aby užil českého jazyka k referování!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (německy): Opakuji ještě jednou, že český text mají pánové před sebou tištěný. Jedná se o to, aby také ostatní pánové, kteří českého jazyka nejsou mocní, do věci byli uvedení....

Předseda (zvoní): K mé lítostí, když pan řečník bude setrvávati na svém, musím mu odejmouti slovo!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (německy): Poněvadž česká zpráva leží před námi již vytištěna…

Předseda (zvoní): Odnímám panu zpravodaji slovo. (Hluk. Výkřiky. - Sen. Hartl německy): To je skandál! Copak nejsme ničím v tomto sále? Jsme zástupcové národa, jehož -poplatní sily potřebujete. Sen. Luksch (německy):? Mluvte čínsky!) Pana senátora Hartla volám k pořádku za ostrá slova. (Sen. Hartl [německy: Každé volání k pořádku jest pro nás cti v tomto domě! - Sen. dr Spiegel [německy]: Jednací řád, přece tak jako tak nedělala tato sněmovna, byl nám vnucen nezákonným sborem. Jednací řád musí pryč, není to jednací řád ve smyslu ústavy, byl to přehmat! - Sen. Hartl [německy]: Měli jste se sami proti tomu ohradit, aby nezákonný' sbor neoktrojoval jednací. řád! Hluk.) Volám opětně pana senátora Hartla k pořádku. (Hluk.Výkřiky).Žádám pana předsedu kulturního výboru, aby referoval, (Výkřiky německé: To je nám zcela jedno! - Různé výkřiky.)

Volený předseda, zvolený volbou všech senátorů nebo většiny jich, jest zde pro to, aby podle toho, co slíbil a přísahal, držel jednací řád. (Výborně! Potlesk. Odpor něm. senátorů)

Pokud tento jednací řád je mně k disposici, budu se podle něho říditi. Až budu míti jiný jednací řád, bude pro mne zákonem a budu se říditi tím druhým jednacím řádem. (Hluk. Výkřiky německé: To je nám zcela jedno! - Sen. dr Spiegel (německy): Nezachoval jste práva parlamentu, pane předsedo! - Živé výkřiky.) Prosím o klid.

Ustanovuji za referenta pana předsedu kulturního výboru a prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Smrtka… Slavný senáte! Páni senátoři dr Mayr-Harting a soudr. podali návrh ve příčině zřízení hudebních komor - tisk čís, 422. (Různé výkřiky. - Sen. dr Hilgenreiner [německy]: To jsou nemožné poměry! Proto bylo dnes demonstrováno, aby v tom nastala změna. Rozhodně bylo nutno říci, co je naším dobrým právem.) Kulturní výbor pojednal o tomto návrhu ve schůzi své dne 17, února t, r. a usnést se 'k návrhu referenta dr Hilgenreinera, aby se slavný senát usnesl; Iniciativní návrh, sen. Mayr-Hartinga a soudr. ve příčině zřízení hudebních komor, čís. tisku 422. postupuje se vládě.

Doporučuji slavnému senátu, aby toto usnesení kulturního výboru schválil. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování. Žádán pány senátory, kteří souhlasí se zprávou kulturního výboru, otištěnou ve zprávě tohoto výboru, aby zvedli ruku. (Děje se.) To je většina. Návrh výboru kulturního se schvaluje.

7. Zpráva sociálně-politického výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 568 Sb. z. a n., jímž se stanoví příspěvková sazba pro pojištění úrazové pro Zemskou úřadovnu pro dělnické pojištění na Slovensku. Tisk 541.

Zpravodajem jest pan sen. Jakubka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Vláda svým nařízením: ze dne 3. září 1920 stanovila příspěvkový tarif pro Slovensko. Příspěvkovým tarifem zavádí se příspěvek pro úrazové pojištěni dělnické pro rok 1918/19. Toto opatření bylo nutné, poněvadž po převratu zbyli nám zde zranění a peníze zůstaly v Uhrách. Tedy pojištění úrazové bylo jinaké; nežli v Rakousku. Tento systém pojištění byl jiný. V Uhrách systém pojišťování byl tzv. rozvrhový kdežto u nás jest systém kapitalisací rent. Tím se stalo, že pojištění úrazové pro Slovensko nemělo žádného krytí a mělo krytí pouze v příspěvcích, které se nevybíraly. Vláda byla nucena zavésti příspěvkový tarif pro rok 1918 a 1919 se zpětnou platností a teprve teď se vybírá na Slovensku. Příspěvek pro úrazové pojištění pro tato dvě léta 1920 a 1921 nominuje se ustanovením. Za to vláda dala určité zálohy pokladnici, která byla zřízena pro pojištění nemocenské na Slovensku. Z těchto záloh byly placeny zraněným renty jejich. Nebylo zde vyhnutí a muselo se sáhnouti k vybíráni příspěvků se zpětnou platností a také se tento tarif již na Slovensku provádí, ale jest potřeba, aby se.mu dostalo dodatečného schválení. Vedle toho navrhuje sociálně-politický výbor, aby tarif příspěvkový byl tentýž, jako pro úrazové pojištění v Čechách, poněvadž dělníci přecházejí a tímto ustanovením nestejného placení se jaksi tyto věci různi.

Tedy doporučuji, aby nařízení vlády ze dne 3. září 1920 - bylo dodatečně schváleno. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, tedy přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem výboru sociálně-politického, jak byl otištěn ve zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To jest většina. Návrh výboru sociálně-politického se schvaluje.

Zbývá nám ještě hlasovati o resolucí. Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Ta jest většina. Také resoluce výboru soc. -politického jest schválena.

Přikročíme k bodu osmému, totiž k zprávě I. výboru sociálně-politického a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o odpočivných požitcích stát nich zaměstnanců a učitelstva škol obecných a občanských (tisk 547).

Zpravodajem výboru sociálně-politického jest pan sen. Smrtka, zpravodajem výboru rozpočtového p. sen. dr Karas.

Lhůta k projednání jest čtvrt hodiny.

Řečníci jsou přihlášení: sen. Niessnera Friedrich Karel.

Slovo uděluji panu zpravodaji senátoru Smrtkovi.

Zpravodaj sen. Smrtka: Slavný senáte! Předloha, která vám byla předložena na stůl, odčiňuje těžkou křivdu, která byla páchána na pensistech ve službách státních.

Když se jednalo o novou úpravu platu státního úřednictva, která se stala zákonem ze dne 7. října 1919, číslo 541. tu bylo poukazováno na to, že není možno současně řešiti otázku tak zvaných staropensistů, totiž pensistův kteří odešlí na odpočinek před platností zákona ze dne 9. října. Tehdáž organisace úřednické přistoupily na to, aby otázka tato se odložila. Důvodem bylo to, že úřednictvo velmi naléhalo na to, aby zákon o úpravě platů úřednictva vstoupil v platnost. Bylo vším právem varováno, aby tento odklad se dál, jelikož právě pensisté byli již za starého rakouského režimu velmi macešsky odbýváni. Byla stále poukazováno na ta, že jích jest veliký počet, že jich jest na 80 tisíc, že by upravení jejich požitků podle norem platných pro novopensisty bylo tak veliké, že by zatížení toho stát nesnesl. Ministerstvo financí poukázalo také na to, že pensisté nemají nároků, aby stát jim dával vyšší požitky, nežli kterých si skutečně vysloužili.

Na tomto stanovisku stála vláda i když projednávány byly návrhy pensijní ze dne I7. a 18. prosince m. r. a stála vlastně na tom stanovisku, když předkládá svůj návrh poslanecké sněmovně, poukazujíc na tur, že stát tohoto závazku nemá. Výbor sociálně-politický nesdílí toto stanovisko vlády, a sice z toho důvodu, že staropensisté jsou í přes to jako aktivní úředníci podrobeni pragmatice státního úřednictva a že jest to stanovisko lidské, jestliže se mění cena hodnot, hodnota peněz, že musí také tímto způsobem proporcionelně upraveny býti požitky těchto pensistů. Avšak ani vláda starorakouská nemohla ulpívati na tomto stanovisku, a je známo,že od roku 1896, kdy upravovány byly posléze požitky pensijní státních pensistů, že od tohoto roku provedla novelisaci tohoto zákona, kterou postupně, a sice v pěti etapách, byly požitky tzv. dřívějších staropensistů upraveny, podle týchž norem, jako požitky novopensistů.

Konečně pod nátlakem nouze viděla se vláda - totiž ministerstvo financí nuceno, od tohoto stanoviska svého ustoupiti a předložila poslanecké sněmovně návrh na novou úpravu požitků tzv. staropensistů. Při tom ovšem poukazováno bylo na veliké obtíže, které jsou s tím spojeny a které spočívají v tom, že pažitky pensistů z dřívějších dob jsou velmi rozmanité a že řešení této otázky je ztíženo tím více, že až do roku 1914 vůbec nebylo žádného pragmatikálního postupu. Sociálně-politický výbor je však přesvědčen, že í po této stránce bylo by lze nalézti vhodný způsob řešení, abychom nezaváděli zase nový druh staropensistů, neboť přes to, že vláda svým návrhem má v úmyslu postaviti tzv. staropensisty na roveň novopensistům, přes to přese všechno zůstává mezi nimi značný rozdíl, jelikož právě tyto normy nebylo lze sjednotiti. V zásadě však dlužno uznati, že tato křivdu, která se děla staropensistům předloženým návrhem, se napravuje, a proto se usnesl sociálně-politický výbor neprováděti na návrhu tom žádných změn, aby bolestem, které staropensisty tíží, bylo odpomoženo. Podstatné zlepšení předloženou osnovou nastává zejména tím, že pensisté státní obdrží aspoň drahotní přídavky v téže hodnotě jako aktivní úřednicí, kdežto tzv. nákupní přídavky, nouzové výpomoci, které jsme posléze,v senátě schválili pro aktivní úřednictva a které dříve vypláceny byly čtvrtletně a nyní pak vyplácejí se měsíčně, neupravují se na výši aktivního úřednictva, ale zůstává při platnosti ustanovení posavadních. (Předsednictví převzal místopředseda Kadlčák.)

Sociálně-politický výbor v důsledcích úvah, které jsem krátce naznačil, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby návrh poslanecké sněmovny schválen byl beze změny.

Kromě toho usnesl se doporučiti resoluci, která jest obsažena na konci zprávy a kterou snad bych teprve na konci přednesl. (Výborně! Hlučný souhlas.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji rozpočtového výboru senátoru dr Karasavi.

Zpravodaj sen. dr Karase: Slavný senáte! Jak již předchůdce můj, zpravodaj výboru sociálně-politického, pan kolega Smrtka podotkl, motivy k zákonu tomu jsou rázu ryze humanního a proto ani rozpočtový výbor nebyl v nejmenším směru v rozpacích, aby přistoupil na tento zákon. Rozpočtový výbor shledává, že staropensisté nebudou ve všech směrech postaveni na roveň novopensistům, neboť staropensisté budou připraveni a výhody zákona, o tak zvané propočítání let. Na staropensistu budeme se museti dívati tak, jako by v době, kdy odešel, do pense, v tom postavení úředním, které tenkrát zaujímal, jakoby v tom postavení teprve dnes šel do pense a bude mít služné upraveno tak, jak dnešní zákon mu to dává. Nebude účasten výhod. propočítání let. Státní správa bránila se proti započítání let, pravic, že z důvodů technických je to nemožné, Na příklad úředníci, kteří před 50ti lety nastoupili službu, o těch nemáme dnes dokladů, kdy sloužili v nižší kategorií, jest to těžké zjišťovati, kde byli v různých výpomocných službách, jak dlouho sloužili, z důvodů technických není možno propočítávání provésti, zejména u železničních zřízenců ztratilo se mnoho aktů, a musili se spokojí í jen s tím, co bylo dosažitelno. Rozpočtový výbor právě tedy s politováním konstatoval, že nemohlo se vyjíti tak daleky, aby všichni zřízenci dnešní byli na roveň postaveni zřízencům dřívějším, ale přes to přec schválil osnovu, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, a navrhuje slavnému senátu, aby tuto osnovu přijal. Náklady, kterých bude tato.osnova vyžadovati, dělají podle vládního návrhu 190 milionů korun, podle úprav, které provedla poslanecká sněmovna, dělají o 20 milionů korun více, takže to bude dělati 210 až nejvýše 220 milionů korun. Úhrady k tomu najde prý vláda v dani z exportních zisků, ač nevím, zdali daň tato v letošním roce té částky dosáhne, aby toho krytí měla. Rozpočtový výbor nečinil zvláštního návrhu ohledně jiných pensistů, zejména ne učitelů, je bezpečen, že je tady zákon paritní, ani ohledně pensistů, zřízených náboženskou maticí, neučiní zmínky, poněvadž jsou do tohoto zákona pojati. A proto podle svého usnesení navrhuje slavnému senátu, aby ono původní usnesení poslanecké sněmovny bylo také schválena i slavným senátem. (Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: K rozpravě se přihlásili páni sen. Niessner a Karel Friedrich.

Uděluji slovo panu senátoru Niessnerovi.

Sen Niessner (německy): Velectěné dámy a pánové! Předložený zákon očekávají desetitisíce starých, zasloužilých zřízenců státních s toužebností a uskutečnění jeho uvítají s největší radostí. Neboť, byť by jim také nepřinášel vše, co přinésti by byl povinen; přece bude jím znamenati ulehčení jejich smutných poměrů životních. Že posud činěn byl rozdíl mezi staropensisty a novopensisty, rozdíl mezi zřízenci a sluhy, kteří přece všichni stejným způsobem. a stejnou měrou sloužili státu a zájmům státních občanů, bylo zajisté těžké a křiklavé bezpráví. A toto bezpráví muselo se postiženým, kteří trpěli těžkou, trpkou bídu, zdáti tím větším; že oprávnění, aby na roveň byli postaveni novopensistům, naprosto nikdo a nikdy nepopíral. Spíše uváděna byla celá řada jiných důvodů, které zdánlivě vyžadovaly různého seskupení a ohledů.

Především bylo poukazováno na to již svého času při projednávání zákona o pensích, že státní pokladna přílišně by byla zatížena, kdyby se stejně měřilo staropensistům jako novopensistům. Prosím, pánové, následek toho byl, že asi 80,000 lidí žilo dva roky v nejtrpčí bídě. Tento způsob, zbaviti se desetitisíců lidí jednoduše, poněvadž státní pokladny příliš by byly zatíženy, připomíná na starobní zaopatření u jistých kanibalských kmenů, kteří své staré a neduživé lidi jednoduše vylučovali a dali na pospas smrti hladem. Zajisté za takovýchto okolností státní pokladna jest poněkud méně zatížena, ale jest přece konečně povinností státu pečovati o to, aby lidé, kteří po lidský věk se pro obyvatelstvo namáhali a dřeli, ve stáří také měli z čeho žíti, aby měli to nejnutnější k uhájení života.

Jako druhý důvod bylo uváděno, že opatření dat o staropensistech jest ztíženo, poněvadž se při převratu mnoho spisů ztratilo. Mám za to, že tento důvod naprosto nepostačuje, právě tak jako třetí důvod dlužno označiti úzkoprsým, jenž zněl v ten smysl, že finanční ministerstvo stálo na starém fiskálním stanovisku, že není právního závazku pro stát, aby platil vyšší pense, nežli obnášejí pense, které si zřízenec vysloužil. Mám za to, že tak tuto věc přece projednávati nelze. Dlužno přece vzíti ohled na drahotní poměry, jako u každého aktivně sloužícího a každého později pensionovaného, a musí tedy také zde bytí pečováno o to, aby na ty, kdož se počítají ku staropensistům, přiměřeným způsobem byl vzat zřetel.

Dámy a pánové! Dnes lze znamenati pokrok v tomto směru. Dnes jsme alespoň tak daleko, že nahlížíme a důvodová zpráva sama to vyslovuje - že na těchto lidech spácháno bylo těžké bolestné bezpráví, kteréž předložená osnova zákona chce napraviti. Mluví se tam o rozšíření zákona ze dne 17. prosince 1919 také na tak zvané staropensisty. Ale, pánové, také v tomto zákoně narážíme na úzkoprsost, také tento zákon nepřináší nic plného, nepřináší nic úplného, neboť zpráva sama praví: Úplné postavení na roveň s novopensisty ani touto novelou se neděje. Staropensistům nepřiznávají se procenta podle výměry požitků a procenta propočítáním služební doby, také jinak dějí se větší nebo menší křivdy, obzvláště vůči těm pensistům, kteří od dřívějška své pense strávili v cizině, všechno to malicherné a nedůstojné prostředky, zdánlivě aby si šetřily finance státní; ve skutečnosti však diktované úzkoprsým fiskálním stanoviskem. Jako důvod uvádějí se také zde opět technické potíže. Pánové, myslím, že největší technická potíž jest v tom, museti žíti s nedostatečnými požitky. To zajisté jest technická potíž, kterouž stát především má za povinnost překonati, ale ne se ptáti, zda lze opatřiti spisy. To jest věc, kterou by snadno bylo upraviti. Ale myslíme, že hlavní příčina také zde zase leží v bázní před přílišným zatížením státní pokladny, obava to, která naprosto není ospravedlněna.

Požadavek, který tento zákon činí nutným, obnáší přes 200 milionů korun. Úplné postavení staropensistů na roveň s novopensisty nepadalo by vůbec na váhu vzhledem na tento obnos. Zajisté tento obnos jest veliký. Poukazuje-li se však na tento obnos, musíme zase vypočítati, co obdrží jednotlivec, co na jednotlivce vypadne; jen tak dlužno počítati a jen tak dlužno požitky upraviti.

Moji soudruzi v poslanecké sněmovně podali k tomuto zákonu ve výborech příslušné návrhy; upouštíme zde od opětného podání těchto návrhů, poněvadž nám záleží na tom, aby tento zákon, na který staropensisté s bolestí čekají, co nejrychleji byl uskutečněn, neboť víme, že do úplného provedení uplyne ještě nějaký čas a tito lidé potřebují peněz. Vyslovujeme však zde přání a vyzýváme vládu, aby od svého úzkoprsého počínání ustala a nahlédla, že jest jediná správná zásada, a tou jest úplné postavení staropensistů na roveň s novopensisty, Doufáme, že vláda v nejbližší době vyhoví této zásadě spravedlností a rozumu. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo dalšímu senátoru panu Karlu Friedrichovi,

Sen. Karel Friedrích (německy): Slavný senáte! Dříve než promluvím k věcí, musím co nejrozhodněji protestovati proti zacházení; jakého se dostalo před chvílí našemu kolegovi sen. dr Hilenreinerovi. To jest zcela nemožné; což pak jsme senátory druhé třídy anebo senátoři jako každý jiný senátor zde? Jest holou nemožností takovýto jednací řád, jenž Němci zakazuje, když něco pracuje, když se radí spolu, aby nemluvil ve své řeči a neradil se spolu o tom, na čem chtěl sám rád spolupracovati. Nemůžeme a nedáme si to nikdy líbiti, povede to a musí to vždy vésti k výtržnostem, bude-li se používati tohoto nešťastného jednacího řadu, a pravím a opakuji to výslovně. Použijeme každé příležitostí a musíme jí použíti, neboť bychom se museli přece styděti, kdybychom jí nepoužili, za to, že nemáme tolik ve vážností svou mateřskou řeč a že si necháme líbiti, abychom zde touto řečí ani nesměli podávati zprávy. (Potlesk německých senátorů. - Sen. dr Spiegel [německy): Smlouva na ochranu menšin; to jist porušeni mezinárodního práva! - Sen. Hartl [německy: Memoire 3!)

K osnově zákona, která staropensisty staví na roveň novopensistům, mohu jen řítí, že jsme, jako veškeré strany, uvítali tuto osnovu, neboť jest zajisté věcí samozřejmou, že nelze toho, kdo dříve byl dán d'o pense a jest starší, zaopatřiti hůře nežli někoho, kdo byl dán později do pense. Pánové! Což pak ten, kdo jest starší, má menší hlad a potřebuje méně, aby se oblékl, anebo potřebuje méně pohodlí? Naopak. Vždy a stále stáří bylo uctíváno a raději více mu bylo poskytováno nežli mládeži. Jest vlastně samozřejmou věcí, aby staropensisté alespoň stejně byli z.a.opatření jako novopensisté. U nás také novopensista jest zaopatřen pode vši kritiku. Dnes státní úředník nemůže jíž jití do pense, neboť ztratí 50% svých příjmů. Co to tuři dnešní službě a při dnešních cenách potravin znamená, může si každý sám vypočítati. Je to zkrátka nemožné. Tím tedy naprosto není řečeno, jestliže staropensisty stavíme přibližně na roveň novopensistům, že nyní mohou žití jako v nebi. Budou nacpati trpěti hladem jako dosud, neboť obdrží přece jen a několik grošů více, ostatně jest to výdej, který se velmi rychle rok od roku zmenšuje, neboť staropensisti jsou ti, kteří žel bohu, že se to musí říci rychle a stále rychleji odpadávají a kterým v dnešní době hlodá bude brzo konec. Není to tedy žádným tak obrovským hrdinstvím, že bylo toto postavení na roveň provedeno, jest to jen malé sousto, které těmto starým tahounům starého rakouského státu ještě nyní bylo hozeno a jehož si poctivě zasloužili.

Měla by býti vůbec podána osnova, která obsahuje úplnou změnu pensijních předpisů, neboť za dnešních poměrů nemůže žíti ani novopensista. Ale o tom dopodrobna promluvil již pan koleda Niessner, což nechci opakovati, a mohu pouze říci; celou věc bychom jen zdrželi, kdybychom chtěli přikročiti ku změně stávajícího zákona a chtěli tuto změnu navrhnouti, i činím tudíž návrh, aby zákon byl přijat. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kádlčák: Ke slovit není dále nikdo přihlášen, rozprava jest skončena, Prosím pány zpravodaje, přejí-li si doslov?

Zpravodaj sen. Smrtka: Děkuji.

Zpravodaj sen. dr Karas: Ne.

Místopředseda Kadlčák: Nepřeje. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, která obsahuje tři články, pak o jeho nadpisu, jakož i úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou. Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není jí, budeme tedy podle toho jednati.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, tři články obsahující, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se,)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata ve čtení prvém.

O navržené resolucí budeme hlasovati při druhém čtení. Při druhém čtení předloží pan zpravodaj návrhy na stylistickou opravu.

Sdělují, že do výboru ústavně-právního nastupuje na místo sen. Smetany sen. Filipínský, do výboru zahraničního a za senátora Klofáče sen. Konečný.

Přerušuji jednání a navrhují, aby příští schůze konala se ve čtvrtek dne 3. března t. r. o 10. hodině dopolední s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického a rozpočtového a usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o odpočivných požitcích státních zaměstnanců a učitelstva škol obecných a občanských (tisk 547).

2. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Bechyně, Franke, Raším, Šrámka, Švehly a soudr. aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 565).

3. Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu sen. dr Karasa a soudr. na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních (tisk 552) .

4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního a výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle §u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, čís. 631 Sb. z. a n. o nejvyšších cenách piva (tisk 549).

5. Zpráva výboru živnostensko obchodního a výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 8. ledna 1921, č. 15 Sb. z. a n. o změně nejvyšších cen piva (tisk 550).

6. Zpráva výboru národohospodářského a živnostensko-obchodního o dodatečném schválení podle §u 3 zákona z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 19. listopadu 1920, čís. 622 Sb. z. a n. o ceně marmelády a povidel z kampaně 1920/21 (tisk 551).

7. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu sen. Karla Folbera a soudr. na snížení daně z uhlí (tisk 554).

8. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 1. července 1920, č. 419 Sb. z. a n. o nejvyšších cenách droždí (tisk 557).

9. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 24. června 1920, č. 408 Sb. z. a n., kterým se zrušuje, po případě mění nařízení vlády ze dne 9. prosince 1919, č. 64b Sb. z. a n. o zákazu po užívání vajec k výrobě cukrových výrobků a vaječného koňaku (tisk 558).

10. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle §u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 2. září 1920, č. 49 Sb. z. a nař. o úpravě spotřeby obilí, mlýnských výrobků, luštěnin a máku (tisk 559).

11. Zpráva výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle §u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n. a přejímacích cenách obilí, luštěnin a plodin olejnatých (tisk 560).

Jsou námitky proti tomuto pořadu a době? (Nebyly.) Nejsou, zůstane tedy při tomto ustanovení.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 4 hod. 28 min. odpol.)