Schůze zahájena ve 3 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Stojan.

112 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Procházka, dr. Šusta.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Předseda: Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi pp. sen.:dr. Kovalikovi, dr. Soukupovi a Hybšovi, p. sen. dr. Vlčkovi pro dnešní a zítřejší schůzi, pro tento týden p. sen. Lažovi a p. sen. Ružiakovi.

Tiskem bylo dnes rozdáno:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte)

Tisk 429. Súrná interpelláciá sen. Chlumeckého a súdr. na ministra vnútra v záležitosti násilného rozohnania soc.-demokratického sjazdu v Lubochni.

Tisk 418. Naliehavá interpellácia sen. Matuščáka a súdr. na ministra vnútra v záležitosti nezákonného postupu četníkov v obci Kissag (župa šáryšská).

Tisk 500. Naléhavá interpelace sen. Lipperta, Spiese. Zulegera a soudr. na ministerstvo vnitra stran přehmatů některých osob v místě Sytnu u Stříbra ve věcech nastávajícího sčítání lidu.

Tisk 501. Naléhavá interpelace sen. Lipperta, Zulegera, Spiese a soudr. na ministra vnitra stran zabavení německých letáků ke sčítání lidu.

Tisk 503. Naléhavá interpelace sen: Lipparta, Spiese, Zulegera a soudr. na pana ministra vnitra stran skácení a násilného odstranění pomníku císaře Josefa v Hořejších Sekyřanech u Stříbra.

Tisk 555. Zpráva i. výboru zahraničního a II. výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 423), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní a'celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 (tisk 489).

Tisk 566. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr. Krupky, dr. Procházky a soudr. ohledně pensionování četnického kapitána Michala Krejzlíka a jiných (tisk 336)

Tisk 567. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Spiese a soudr. o zřízení ředitelství pošt a telegrafů pro západočeský obvod lázeňský v Karlových Varech (tisk 447).

Tisk 573. Zpráva sociálně-politického výboru stran usnesení poslanecké sněmovny (tisk 521) o vládní osnově zákona (tisk 1130), kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců: na velkém majetku pozemkovém, jakož i návrhů posl. dr. Matouška, Bergmana, dr. Lukavského a druhů na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých (tisk 679).

Tisk 579. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci sen. dr. Karasa, Jílka a druhů o nedodržení maximálních cen ministerstvem pro zásobování lidu (tisk 268).

Tisk 580: Odpověď ministra zahraničních věcí na interpelaci sen. Folbera a soudr. ve věci nucených dělnických legitimací pro příslušníky ČSR. v Německu (tisk 431).

Tisk 583. Interpelace sen. Meissnera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran přehmatů justičních orgánů při únosu nedospělých dítek hraběnky Draskovichové.

Tisk 584. Interpelace sen. dr. Přikryla a soudr. na ministerského předsedu o státní pomoci proti vzrůstající nezaměstnanosti v Prostějově.

Tisk 585. Interpelace sen. dr. Přikryla a soudr. na ministra školství a národní osvěty v záležitosti zřízení školy pro dámské krejčovství při státní škole tkalcovské a krejčovské v Prostějově.

Tisk 586. Návrh sen. Smrtky a druhů na zařadění obcí Borohrádku, Velké Čermé, Malé Čermé, Čičové, Šachova, Zdelova a Žďáru nad Orlicí v pol. okresu rychnovském n. Kn. do obvodu bramborářského o dani z převodu majetku.

Tisk 587. Zpráva národohospodářského výboru stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1298), upravujícího starší smlouvy o těžbě dříví (tisk 532).

Tisk 588. Návrh sen. dr. Viechowskiho, dr. Hellera a soudr., týkající se zákona o zřízení odborného oddělení báňského při německé vysoké škole technické v Praze.

Tisk 589. Návrh sen. Jelínka, Zulegera a soudr., týkající se starobního a invalidního pojištění samostatných živnostníků, obchodníků á rolníků.

Tisk 590. Interpelace sen. Hartla, dr. Mayra-Hartinga, dr. Naegle, Jelínka, Zulegera, Fahrnera a soudr. na pana ministra věcí zahraničních ve příčině domnělého požadavku náhrady válečných škod od Německa.

Tisk 591. Interpelace sen. Zulegera, Knesche, dr. Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra zemědělství a zásobování stran zvýšení kontingentu obilí.

Tisk 592. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o dopravních daních (tisk 470).

Tisk 593. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. dr. Witta, Cingra, Špery a soudr. na zahájení přípravných prací ku převzetí dívčího lycea ve Sl. Ostravě zcela do státní správy a na přeměnu jeho ve vyšší. reformní reálné gymnasium (tisk 32).

Tisk 594. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra železnic stran vynuceného českého úřadování na dráze Liberec-Jablonec-Tannwald.

Tisk 596. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra pošt o opatření, kteréž obyvatelstvo znepokojuje.

Tisk 597. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny v příčině vládního návrhu o všeobecné dani výdělkové pro rok 1921 (tisk 533).

Tisk 598. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny v příčině vládního návrhu zákona o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k ním přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek; jakož i z poplatků přímo placených (tisk 515).

Tisk 599. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1016), kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (tisk 1586).

Tisk 601. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu ve věci osnovy zákona o zřízení aktuárských úředníků u báňských úřadů (tisk 414).

Tisk 603. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1491), jímž mění se zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 254 Sb. z. a n., o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh, spojených s prováděním §u 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového) o prozatímním pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1689).

Tisk 604. Zpráva soc.-politického výboru stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o omezení práva stěhovacího (tisk 1441) a návrhu dr. Witta a soudr. na vydání zákona, jímž se omezuje právo stěhovací (tisk 519 a 41).

Tisk 605. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu ve věci osnovy zákona, kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně známek a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n. (tisk 346).

Tisk 595. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra pošt stran úředního poslouchání telefonních rozhovorů.

Zápis o 42. schůzi senátu Národního shromáždění republiky československé v Praze v úterý dne 22. února 1921.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru rozpočtovému:

Tisk 581. Vládní návrh zákona o zcizení státního nemovitého majetku.

Tisk 582. Vládní návrh zákona o směně státního nemovitého majetku.

Předseda: K žádosti vlády má býti o shora uvedených návrzích podána zpráva ve lhůtě co nejkratší.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte):

Výboru iniciativnímu:

Tisk 586. Návrh sen. Smrtky a druhů na zařadění obcí Borohrádku, Velké Čermé, Malé Čermé, Čičové, Šachova, Zdelova a Žďáru n. Orl. v pol. okrese rychnovském n. Kn. do obvodu bramborářského o dani z převodu majetku.

Tisk 588. Návrh sen. dr. Wiechowskiho, dr. Hellera a soudr., týkající se zákona o zřízení odborného oddělení báňského při německé vysoké škole technické v Praze.

Tisk 589., Návrh sen. Jelínka, Zulegera a soudr., týkající se starobního a invalidního pojištění samostatných živnostníků, obchodníků a rolníků.

Z předsednictva přikázáno podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., výboru technicko-dopravním u: nařízení vlády republiky československé ze dne 4. března 1921 o zrušení zákazu jízdy soukromými osobními automobily.

Předseda: Zápisy o 43. a 44. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. řádně ověřené vyloženy byly v senátní kanceláři podle § 72 jedn. řádu k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Přikročuji k projednávání denního pořadu. Jako odstavec první jest

1. druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o návrhu sen. dr. Karasa a soudr. na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních (tisk 552).

Zpravodajem jest pan sen. Lukeš. Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny

Zpravodaj sen. Lukeš: Jen v § 4 řádek 4. by měly býti vytištěny dvě značky paragrafu, neboť je zde řeč o § § 1 a 2 a jest zde pouze § jeden. Jiných změn není.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona (4 §y), jeho nadpisem a úvodní formulí, tik jak byla přijata ve čtení prvém, s korekturou navrženou panem zpravodajem, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí je přijata též ve čtení druhém.

Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme ke druhému, jímž je

2. zpráva výboru technicko-dopravního o vládnom návrhu zákona, ktorým sa sriad'uje Riaditěl'stvo československej štátnej dunajskej plavby v Bratislave (tisk 574).

Zpravodajem jest pan sen. Roháček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senáte! Po prevrate roku 1919, keď se dostala republika na Dunaj, nastala nutnosť pre vládu, aby plavbu na Dunaji obstarala. Vtedy ministerstvo obchodu poverilo dunajský dopravný úrad, aby tato plavba bola usporiadaná v záujme republiky a v záujmu národohospodářskom. Toto provizórium trvá už 2 roky. Poneváč takto to obstáť nemôže, navrhuje vláda, aby sa zriadilo riaditeľstvo československej paroplavebnej spoločnosti. Poneváč sa počítalo s provizóriom a zriadenie sa nestalo cestou zákona, provizórium trvá již 2 roky a nenie možno, aby tento exlexný stav i trval ďalej. Dunajský dopravný úrad vykazuje zisk koncom minulého roku 18 milionov korún, a to bol jeden dôkaz, že je treba, aby tento stav exlexný bol zrušený. Už z tohoto dôvodu je potrebné, aby tomuto exlexnému stavu bol daný zákonný podklad, a preto navrhuje technicko-dopravný výbor, aby senát návrh na zriadenie riaditeľstva československej štátnej dunajskej plavby v Bratislave schválil. Spoločnosť dunajského dopravného úradu ukázala sa skutočne potrebnou, sme vyvážali na Balkán hlavne drevo, železo a stroje, dovážali sme do našej republiky potrebné veci, obiliny, tabák a víno. Tento obchod bol vybavovaný štyrmi parníkmi a šiestimi vlečnikmi dosť skromne a poneváč podnes nenašla sa taká spoločnost privátna, ktorá by prevzala túto plavbu, nachádzia sa vláda v tom prijemnom položení, aby ďalšie trvání dopravného úradu ponechala so zmenou na riaditeľstvo československej paroplavebnej spoločnosti. Z tej príčiny odporučujem slavnému senátu, aby túto vládnu predlohu láskave prijal. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není dále k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování. 0 osnově zákona (4 paragrafy),jeho nadpisu i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona (čtyři paragrafy), s nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvním, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule jest přijata ve čtení prvém.

Přikročíme k bodu třetímu, ke

3. zprávě I. výboru ústavně-právního a II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí 24hodinové počítání času (tisk 578).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest sen. Dědic, za výbor technicko-dopravní sen. dr. Brabec.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní p. sen. Dědicovi.

Zpravodaj sen. Dědic: Vážený senáte! V tisku 578 podávám zprávu za výbor ústavně-právní o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí 24hodinové počítání času. Již 11. června 1919 podal pan dr. Rambousek v Národním shromáždění podobný návrh, vláda tento návrh nyní opakuje. Tímto návrhem má se zavésti počítání času od půlnoci až do půlnoci, a to tím způsobem, že máme pokračovati po 12. hodině polední počítati dále 13, 14 až 24. Účel jest ten, že toho potřebujeme jednak podle důvodové zprávy pro správu národní obrany, jednak pro dopravnictví. Tento zákon jest zaveden v dopravnictví skorem již v celém světě. V poslední době se k němu připojila i Anglie. Myslím, že není třeba dlouho 0 tom hovořiti, poněvadž zákon není nijak sporný, všechny strany pro něj se vyslovily a také se patině vysloví. Technicko-dopravní výbor a ústavně-právní výbor vřele tento zákon doporučují k přijetí, právě když počítáme 15 hodin 31 min. a několik vteřin. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru technicko-dopravního panu sen. dr. Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavný senáte! Technicko-dopravní výbor jednal o předloze stran počítání času na 24 hodiny. Uznal úplně veškeré důvody pro přijetí tohoto zákona, v ústavně-právním výboru uvedené, a navrhuje souhlasně, aby zákon ten byl schválen. (Potlesk.)

Předseda (zvaní): Přikročíme k hlasování. O osnově zákona (3 paragrafy), jeho nadpisu, jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich, budu tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, jak jest obsažena ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona; jakož i nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.

Přikročíme k odstavci čtvrtému, ke

4. zprávě imunitního výboru o žádosti okresní politické správy v Sušici za svolení ku trestnímu stíhání sen. Štelcla pro přestupek § 17 čís. 5 nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb z. a n. (tisk 570).

Zpravodajem jest pan sen. dr. Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Okresní politická správa v Sušicích žádá za souhlas ke stíhání senátora pana Josefa ŠtelcIa pro přestupek § 17 č. 5 nařízení vlády ze dne 11. června 920, č. 390 Sb. z. a n.

Přestupek ten byl prý spáchán tím způsobem, že dne 9. srpna 1920 pan Josef Sajdl, člen posl. sněmovny, a pan Josef ŠtelcI, člen senátu, na velkostatku Tedražice u Sušice disponovali 2 vagony žita, které bylo jako obyčejné osivo komisionářem obilního ústava zajištěno pro Ústřední Jednotu. To se stalo proto, že v okresu byl nedostatek mouky, a žito bylo pak semleto. Tato věc byla již odbyta v poslanecké sněmovně, která se usnesla, že nevydá pana poslance Josefa Sajdla k trestnímu stíhání, a sice z toho důvodu, že tenkrát po 14 dnů nebylo na sušickém okresu mouky a dělnictvo hrozilo stávkou. Poslanec Sajdl pokoušel se nejprv telefonicky o spojení se Státním obilním ústavem v Praze, když to však bylo marné, učinil sám disposice s těmi dvěma vagony, avšak ne úplně samovolně,.,nýbrž za dohody s okresním hejtmanem, starostou města Sušice a přednostou tamního obilního ústavu, jakož i vlastníky obilí, a po svém návratu do Prahy tuto věc ještě oznámil předsedovi Státního obilního ústavu v Praze, který nijaké námitky proti tomu nečinil:

Imunitní výbor projednal tuto věc a má za to, že sice pan sen. ŠtelcI o své újmě bez příkazu Státního obilního ústavu disponoval těmito dvěma vagony, ale že se jedná jen o čin á nouze a že tedy není důvodu, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání.

Navrhuje proto imunitní výbor, aby sena ŠteIcI nebyl vydán a aby byl odepřen souhlas k jeho trestnímu stíhání. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přikročím ke hlasování.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby pan sen. Josef Štelcl k trestnímu stíhání vydán nebyl, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh imunitního výboru se přijímá.

Dále jest odstavec

5. zpráva živnostensko-obchodního výboru o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 24. června 1920, č. 406 Sb. z. a n., o úpravě výroby a obchodu s bavlněným zbožím (tisk 569).

Zpravodajem jest pan sen. Thoř. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Thoř: Vážený senáte! Nařízení vlády naší republiky, jímž se upravuje výroba a obchod bavlněným zbožím, uznal živnostensko-obchodní výbor za odůvodněné a proto doporučuje senátu, aby nařízení to schválil.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přikročíme ku hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem výboru živnostensko-obchodního, aby uvedené vládní nařízení bylo dodatečně schváleno, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá.

Přikročíme k bodu šestému, jímž jest

6. zpráva výboru I. živnostensko-obchodního, II. technicko-dopravního o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dubna 1920; čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 20. srpna 1920, číš. 491 Sb. z. a n., o zákazu přeregistrování a prodeje československých říčních lodí do ciziny (tisk 575).

Zpravodajem jest pan sen. dr. PřikryI. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. PřikryI: Slavný senáte! Stát náš, nemaje dosud zákonů o vodní dopravě říční, nemohl právně brániti, aby majitelé lodí jich neprodávali do ciziny. Tím hrozila citelná škoda hospodářským poměrům státu, zejména vodní dopravě, a to tím více, ježto majitelé lodí mohli obdržeti povolení k vyplutí přes Hranice a v cizině lodi prodati anebo je přeregistrovati.

Aby hrozícím škodám rychle bylo zabráněno, učinila vláda opatření cestou nařizovací podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. Nařízení její znemožňuje prodej československých lodí, používaných v zahraničí nebo ve vnitrozemské dopravě, zapovídá změnu jejích registrace a stanoví tresty pro přestupky proti tomuto nařízení. Výjimky z ustanovení tohoto nařízení vyhražují se ministerstvu veřejných prací, kterému přísluší míti v patrnosti čsl. lodní park a pečovati o jeho udržování a doplňování.

živnostensko-obchodní výbor, uváživ a projednav důvody vládní a osnovu nařízení, navrhuje:

Senáte Národního shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti:

Nařízení vlády československé ze dne 20. srpna 1920, č. 491 Sb. z. a n., o zákazu přeregistrování a prodeje československých říčních lodí do ciziny se dodatečně schvaluje. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přikročíme k hlasování.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru živnostensko-obchodního a technicko-dopravního, otištěným ve zprávě výborové, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jmenovaných výborů se schvaluje.

Přikročíme k bodu 7. a 8. pořadu, to jest

7. zprávě rozpočtového výboru o nařízení vlády republiky československé ze dne 12. října 1920 vydaného podle § 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., o likvidaci zásob bavlny, zakoupených na úvěr pod zárukou státu a jednotném súčtování zahraničního obchodu s bavlnou a bavlněného zboží (tisk 444), a

8. zprávě výboru živnostensko-obchodního o nařízení vlády republiky československé ze dne 12. října 1920, čís. 566 Sb. z. a n., o likvidaci zásob bavlny, zakoupených na úvěr pod zárukou státu a jednotném súčtování zahraničního obchodu s bavlnou a bavlněným zbožím (k čís. tisku 444).

Jelikož obě zprávy jednají o téže věci, navrhuji společné projednání obou zpráv. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není.

Zpravodajem za výbor rozpočtový za onemocnělého pana sen. Jaroše je pan sen. dr. Karas, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Thoř.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Otázka zpeněžení zásob bavlny znepokojuje náš stát již po delší dobu. Známo je veřejnosti, že stát náš převzal. skoro 80% továren průmyslu bavlnářského a že výroba tato je odkázána hlavně na export, neboť k domácí spotřebě stačí nám sotva 5% vyrobeného zboží.

Po převratu, aby nenastala nezaměstnanost v průmyslu textilním, starala se vláda o to, aby továrny naše byly opatřeny materiálem k práci. Poněvadž jednotlivci nebyli finančně dosti silní, aby mohli určité množství toho materiálu - zejména při špatném kursu naší valuty - zakoupiti, stát sám zaručil se za placení těchto větších objednávek a u nás utvořilo se Nákupní družstvo československých přádelen bavlny, za něž záruku převzaly v druhé řadě banky a konečně i stát sám. Tomuto družstvu podařilo se v prvních dobách zakoupiti jisté množství surové bavlny asi za 5 milionů dolarů a vedle toho bylo ujednáno, že toto Nákupní družstvo doveze měsíčně asi 20 tisíc balíků bavlny, tedy jeden náklad lodní, k nám na úvěr 6-9měsíční a toto množství stačilo alespoň ze 40% zaměstnati továrny textilního průmyslu. Ministerská rada s tímto plánem, jak byl sjednán s oním Nákupním družstvem, souhlasila a bavlna takovým způsobem byla k nám dovezena. Avšak za krátkou dobu světový trh bavlny dospěl svého vrcholu a nastala nebezpečná baisse v cenách bavlny. To mělo za následek, že bavlna k nám dovezená, koupená za vyšší valutu, nemohla býti ve zpracovaných výrobcích vyvezena a že dokonce ani naši domácí konsumenti nechtěli kupovati takto vyrobené zboží, poněvadž počítali s tím, že cena bavlny v krátké době opět klesne. Takovým způsobem Nákupní družstvo nashromaždilo asi 70 tisíc balíků bavlny a dluh jeho za tyto suroviny obnáší asi 19 milionů dolarů, tedy při dnešním kursu naší koruny vzrostlo to velmi vysoko. Nejen výrobky bavlnářské, ale i příze z této ušlechtilé bavlny, která k nám dovezena byla, nenacházela odbytu, a bylo potřeba, aby stát sám zakročil v tom směru na urovnání trudných těchto poměrů.

Na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920 vydala vláda nařízení z 12. října 1920, jímž měla býti upravena likvidace těchto zásob bavlny, zakoupených za onen úvěr pod zárukou státu, a zároveň upraveno jednotné súčtování zahraničního obchodu s bavlnou a bavlněným zbožím.

Rozpočtový výbor zkoumal toto nařízení vlády se stanoviska finančního a shledal, že nařízení to odpovídá zcela daným poměrům, a proto navrhuje slavnému senátu, aby nařízení to bylo schváleno. (Potlesk.)

Předseda: Přeje si slovo pan zpravodaj za výbor živnostensko-obchodní?

Zpravodaj sen. Thoř: Ano.

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji panu sen. Thořovi.

Zpravodaj sen. Thoř: Vážený senáte! Otázka likvidace bavlny, kterou se právě zabýváme, má neobyčejně veliký národohospodářský význam. Můžeme směle tvrditi, že dotýká se základního kamene hospodářského života naší republiky, neboť textil zaujímá bez odporu prvé místo na poli průmyslu a je proto barometrem našeho průmyslu vůbec.

Je-li textil náležitě zaměstnán, má to reflex na průmysl ostatní, má to vliv na celý hospodářský život. Proto záleží nám velice mnoho na tom, aby textilní průmysl byl zdravý, chod jeho nerušený a aby vývoj jeho šel cestou normální.

Než bohužel duch státního obhospodařování, který byl z Rakouska k nám přenesen a který po převratu na místě uvolnění byl ještě více upevněn a rozšířen, opanoval veškerý nákup a tím také nákup bavlny. Tam, kde nebylo možno plésti se do obchodu pomocí blahodárných ústředen, utvořeny tak zvané syndikáty, které byly vzorným doplněním těchto ústředen. Na jedné stráně dělalo se tak v domnění příštího hospodářství vůbec a na druhé straně byla to snaha po zisku. Proto i nákup bavlny obstarával syndikát, který pod firmou Nákupní a prodejní družstvo československých přádelen bavlny, spol. s ruč. obm., se ustavil. Vinou tohoto obhospodařovacího systému a tím utvořením syndikátů a vinou jeho dalšího obchodování stala se ztráta na majetku nejen jednotlivců, ale i celého našeho mladého státu vůbec. V tomto bavlnářském syndikátu byly zastoupeny pouze velké podniky, přádelny, nebyly do něj vzaty žádné tkalcovny, tím méně malí tkalci. Stalo se tak asi z toho. důvodu, že byl očekáván značný zisk, poněvadž povaha tohoto syndikátů byla více výdělečná než sociální. Jak již ve zprávě je uvedeno, bylo nutno utvořiti těleso, které by bylo mohlo vyjednávati s americkými exportéry, ježto jednotlivci nebyli s to opatřiti si finanční prostředky, a pak šlo o to, aby průmysl byl stejnoměrně zaměstnán. Nákupní družstvo na základě toho vypracovalo plán, dle něhož mělo býti k nám dovezeno měsíčně 20 tisíc balíků bavlny, z nichž polovina měla se nechati pro domácí potřebu a z druhé poloviny zpracované zboží mělo se vyvézti a z docílených úplat měl se krýti účet za odebranou bavlnu. Mimo to byl však dovolen dovoz bavlny pro účely zušlechťovací, tedy pro export. Dle tohoto plánu postupovalo se až do ledna 1920, kdy nastaly následkem stoupnutí ceny naší koruny značné změny.

Vzestupem naší koruny vývoz zboží ustal, byl znemožněn a bavlna syndikátem.zakoupená následkem toho se zdražila. Proto se užívalo v hojné míře pro účele zušlechťovací bavlny k nám dovážené, která byla levnější, a zboží z ní vyrobené prodávalo se na místě vývozu v tuzemsku. Tím se stalo, že z nakoupených 80.000 balíků zůstalo 70.000 balíků nevyprodáno a účet za veškerou tuto bavlnu zůstal neuhrazen. Celkový dluh, jak předešlý referent uvedl, činí 19 milionů dolarů. Poněvadž stát, aby umožnil nákup bavlny, stal se ručitelem, třeba až třetím, ale přece oproti cizině hlavním, bylo nutno učiniti opatření, aby dluh, který každým dnem vzrůstal a vzrůstá, byl konečně zapraven. Proto svolal ministr pro zahraniční obchod zástupce přádelen a tkalcoven ku poradě, jak by chtěli tuto otázku bavlny vyřešiti. Přes to, že to bylo povinností syndikátu, aby si sám jako kupec záležitost tuto vyřídil, nestaral se o to a nechal se nutiti vládou, která musela učiniti. opatření, aby stát neutrpěl ztrát. A tak docíleno dohody, dle níž uvolily se přádelny převzíti na sebe 60%, tkalci 40% bavlny a ztráty. Aby bylo zajištěno odvádění cizích valut, jimiž se má platiti jednak stávající dluh, a dále zboží a bavlna dovážená, navrhuje se ústřední súčtování podle § 4.

Nám musí jíti o to, aby ztráty, vzniklé nákupem bavlny, nebyly přeneseny na nikoho jiného, než na toho, kdo bavlnu nakoupil a kdo zpracováním a prodejem získal. Proto navrhuje se resoluce, aby ke hrazení ztrát byli přibráni majitelé barvíren, úpraven a bělidel a syndikát bank, který byl na obchodě zúčastněn. Jest neméně nutno, aby byl chráněn malý člověk, který nenese žádné viny na celé věci, poněvadž by byl úplně zničen. I zde pamatoval živnostenský výbor příslušnou resolucí. Poněvadž k hrazení ztrát bude třeba určitého klíče, který bude musiti býti vhodně nalezen, jest zde navržena resoluce, podle které se bude postupovati. Dle této resoluce bude zřízen poradní sbor, který bude přesnější a podrobnější provádění likvidace uskutečňovati. Nejdůležitější bude, aby byla provedena přesná revise, která musí zjistiti, kdo využíval a nadužíval výhod volného dovozu bavlny, aby bavlnu syndikátní ignoroval. Jsou to zejména členové syndikátu, kteří jsou odpovědni za veškeré ztráty, poněvadž měli se říditi dle vládou sjednaného plánu. Dle tohoto plánu mělo býti nakoupeno a dovezeno vždy 20.000 balíků bavlny, z nichž polovina měla se zpracovati pro vývoz a za získaný tímto způsobem obnos krýti celý účet. Pak by se nebylo mohlo státi, aby zde zůstalo 70.000 balíků nerozebrané bavlny. Lze na prvý pohled poznati, že se prováděly s bavlnou spekulace a ukájel hlad po zboží, který zde byl, z bavlny, koupené pro účely zušlechťovací. Přirozeně, že zástavu žádanou při dovozu této bavlny jako záruku opětného vývozu zboží, 8% nechali pánové klidně propadnouti, protože získali levnějším nákupem bavlny a prodejem vyrobeného a velice hledaného zboží v tuzemsku daleko více. A přes to, že vydělali značné obnosy a přes to, že nesou veškerou vinu, žádají, aby jim jejich spekulaci zaplatili jiní. My ovšem nemůžeme na umluveném poměru mezi přadláky a tkalci ničeho měniti, ale jestliže vzali tkalci na sebe 40% syndikátní bavlny, pak to bylo a jest velikým vyjitím vstříc pánům přadlákům. Tkalci nebyli členy syndikátu, nemohli dáti buď svůj souhlas či nesouhlas, byli nuceni vzíti co se jim dalo. Právem stýskají si do toho, že bylo jim přiděleno množství tak malé, že znamenalo pouhých 10 nejvýše 20% zaměstnanosti, zatím co přádelny ve svých tkalcovnách plně pracovaly. (Slyšte!)

Tedy i zde jest vina těch, kteří bavlnou disponovali a tuto nepřidělovali a nechali ji ležeti. Na základě toho jest navržena resoluce, dle níž ten, u koho bude revisí zjištěno, že přidělena bavlna, nakoupená syndikátem, zůstala nespředena, bude pohnán k odpovědnosti. Jest tedy nutno, aby klíč pro konečné hrazení ztráty byl takový, aby potrestán byl pravý vinník. Jedná se zejména o lidi hospodářsky slabé, kteří by naprosto nesnesli nějakého zatížení. Byla by to záhuba pro ně, taktéž i sociálně nespravedlivé, aby nesli ztráty, kterých nezavinili. Dnes nutí syndikát malé tkalce, pletaře a stávkaře k značnému odběru likvidační bavlny, hrozí jim žalobou, pakliže ji v diktovaném množství neodeberou,.a jak sám pan ministr obchodu sdělil, nejsou k tomu naprosto oprávněni. Jest tudíž nanejvýš nutno, aby prováděná revise děla se co nejrychleji, aby se zjistilo, v jakém poměru vzhledem k doběru bavlny jsou přádelny a velké podniky oproti malým lidem, než tito lidé budou úplně ožebračeni.

Stanovisko nynější vlády jest úplně správné; žádala, aby se účet v cizině co nejdříve vyrovnal, poněvadž, jak jsem řekl, každým dnem vzrůstají úroky, které jsou dosti značné. Proto živnostensko-obchodní výbor navrhuje, aby senát vládní nařízení s podanými resolucemi schválil. (Potlesk.)