Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo dalšímu řečníku panu senátoru Lukschovi.

Sen. Luksch (německy): Slavný senáte! Dříve než přijdu k vlastnímu předmětu řeči, budiž mi dovoleno úvodem říci toto Chci poukázati na to, že my Němci svého času, po převratu, jsme se jasně a zřetelně vyjádřili a nikterak nezapírali, že jsme do tohoto státu přišli proti své vůli. My jsme proti svévůli, my jsme proti všemu právu, my jsme na základě nejbrutálnějšího násilí, my jsme nejen na základě podvodu - mám-li na mysli slavnostně přislíbené Wilsonova právo sebeurčení, pak Memoire III. a o čem vůbec se jednalo v St. Germainu, - krátce my jsme sem přišli proti své vůli. My Němci neoddávali jsme se svého času žádnému klamu, vždyť jsme věděli, co nás v tomto státě očekává, To byla především příčina, proč jsme se nechtěli k tomuto státu přiznati. Na mnoho slibů a na krásná slova, jichž jste užívali, od samého počátku, jsme nic nedali. Vzpomínám na to, co vše nám bylo při mírových jednáních v St. Germainu slibováno, vzpomínám na zmíněné již právo sebeurčení, vzpomínám na to, že jeden člen této slavné sněmovny, vůdce české strany národně-sociální, již od samého počátku užíval vždy tak krásných lákavých tonů. Sliboval nám lepší Švýcarsko. Dlouhý čas už neslyšíme od tohoto senátora nic o vyšším Švýcarsku. Byl bohužel od jednoho člena strany národně demokratické - je to ministr financí Engliš, stižený dnes velmi těžkou nemocí, nemocí na kterou nemůže zemříti, demisionitis, - o něčem lepším poučen, který mu řekl, že o Švýcarsku nemůže býti řeči, neboť nemáme zde národnostní stát, nýbrž stát národní.

Vzpomínám si, poněvadž jsem se o tomto senátorovi zmínil, zrovna na něco, co bych rád řekl hned, poněvadž k tomu později jinde nebudu míti příležitosti. Pan KIofáč obvinil v posledním sezení zde s toho místa Němce, že za války spáchali v Srbsku hanebné skutky nejošklivější povahy, o kterých nejen nynější, nýbrž i následující generace v Srbsku budou ještě vypravovati. Vidím, na pravo zde, že pánové přikyvují, věří tomu tak. Nechci popírati, že se tyto hanebnosti udály, ale chtěl bych vám přece ještě něco připomenouti. Víte přece, že Rakousko-uherské vojsko nesestávalo výlučně z vojáků německých, nýbrž že němečtí vojáci tvořili asi čtvrtinu, 25 procent. A přes to chcete veškeru vinu svaliti na náš účet. To je zajisté lehké, ale tři čtvrtiny armády, která tam bojovala, byly národnosti pána, který nás obvinil, mnohem blíže než nám.

Nuže, pánové, přes naše odmítavé chování k tomu, abychom přišli do tohoto státu, rozhodlo se v St. Germainu proti naši vůli, proti vůli asi 4 milionů Němců. Skoro půldruhého roku uplynulo od té doby. Obavy, které my Němci jsme svého času měli, byly hroznými skutečnostmi, neslýchaně brutálním jednáním, které jest Němcům údělem v tomto státě, daleko a daleko překonány, a musíme se dnes ptáti, jestliže všechno a nyní opět sčítání lidu postavíme před oči: žijeme v 20. století, či octli jsme se v 15. století nebo ještě dále? Musíme se ptáti: žijeme zde v právním státě, v kulturním státě? Musíme se ptáti: žijeme ve střední Evropě, či byli jsme náhle přesazeni do střední Asie anebo do střední Afriky? Nuže, krásná slova jste měli a máte jich vždycky hodně. To jsou na př. také krásná slova, kterých jste užili jako úvodu k ústavní listině, kterou jste si sami sestavili. Tam se praví: "Při tom my, národ Československý, prohlašujeme, že chceme usilovati, aby tato ústava i všechny zákony naší země prováděny byly v duchu našich dějin stejně jako v duchu moderních zásad, obsažených v hesle sebeurčení, neboť chceme se přičleniti do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický a pokrokový." To jsou slova, která jste napsali jako úvodní věty k ústavní listině. Myslím, že vlastně každý Čech, který si váží své otčiny a má jen jiskru smyslu pro výstavbu státu a jen trochu pocitu pro udržení státu, musí se zrovna zardíti, čte-li úvodní slova a uvažuje-li o skutcích, jež následovaly po slovech, na nichž se usneslo revoluční Nár. shromáždění. To má, pánové, býti duch "moderního sebeurčení", jenž se dnes projevuje, nebo lépe řečeno tropí neplechu? To mají býti; jak vy pravíte, vysvědčení, mírumilovného, demokratického národa, jak jeví se denně v znásilňování zejména parlamentu, v celém parlamentárním donucovacím aparátu, v útisku našeho školství, v hanobení pomníků? Každý, také český sedlák měl by býti proti tomu, jestliže se pomníky císaře Josefa hanebně ničí. Císař Josef nevysvobodil jen německého sedláka z poroby, osvobodil také českého sedláka, a pokud je mi známo, vzal v české krajině a českého sedláka pluh do ruky a vedl, a tím náš stav selský poctil. A uvádím ještě dále hotové vyhladovování našich dělníků a zaměstnanců, nemohu to jinak nazvati. To všechno stává se den ode dne stále známějším.

Pravím, každá v pravdě demokratická mysl musí s hrůzou zahaliti tvář před hanebným porušováním práv, kterého se dopouštíte v stále hojnější míře při tvoření nových zákonů a při provádění zákonů. Nyní ptám se, nezeptali jste se již sami sebe, zda může míti stát na takových základech vybudovaný trvání? Může se skutečně v takovém státě zakotviti v občanstvu důvěra k státu a mohou se upevniti vnější vztahy, které bezpodmínečně jsou nutný? Pravím: Ne, a nikdy ne. To co nyní zamýšlíte, jest absolutistické ovládání národa, odnárodňování národa, to se jeví všude otevřeně a jasně, v tom nebudete nás moci klamati. Ale povím vám, absolutistické ovládání, odnárodňování národa jest jen tehdy možným; jestliže práv zbavený porobený národ, stojí ať počtem, ať hospodářskou nebo duševní silou daleko za národem vládnoucím, nebo jestliže mu otrocká mysl nebo vědomí podřízenosti ať již povahou nebo následkem.neblahých události a vývoje leží v krvi. (Souhlas něm.senátorů.) že tomu tak u Němců není, nepotřebuji teprve říkati. Ale i za těchto poměrů hrozí ustavičně jako v starém Římě vzpoura otroků. Nikdy však nebude moci takový poměr bezprávnosti a lupičství vésti k trvalé státní formě, jestliže národ menšiny stojí oproti vládnoucímu tak, jako v tomto státě Němci a Maďaři na jedné straně a Čechové a Slováci na druhé straně.

Nyní samozřejmě bylo sčítání lidu, a my jsme to také jinak nečekali, podnětem dělati všechno možné, abyste výsledek přizpůsobili k svému prospěchu. Byli jste přece k tomu povinni, když byl předložen slavný Memoire IIL, vždy jste to musili dělati, aby tento memoire aspoň částečně pravdě odpovídal. Co jste si zde dovolili, ne snad nejvyšší místa, nýbrž podřízené orgány, co tu všechno lživého a podvodného bylo vykonáno, nelze vůbec říci. Podřízení orgánové chtěli býti,ještě papežštější než papež, chtěli jste jeden druhého předstihnouti v národnostní zášti proti nám Němcům. My Němci jsme přece zvyklí na silný tabák, ale události, které se přihodily při sčítání lidu, překonávají již všechno, co zde bylo, přesahují všechny meze.

Nechci zde zajisté uváděti jednotlivosti, snad se k tomu později vrátím, mám zde k použití protokoly, jež byly sepsány a vlastnoručně příslušnými stranami a svědky podepsány. Dovolím si průběhem svých vývodů o jednotlivostech vám podati zprávu. Prozatím budu jen všeobecně mluviti o tom, jak se sčítání lidu u nás utvářelo. Okres mikulovský, k němuž sám náležím, je skoro výhradně německým okresem, jedna jediná obec je tam, je to městská obec v soudním okresu pohořelickém, město Pohořelice samo, které po převratu samo sebou podle osvědčeného vzoru pomocí vojska, jež tam bylo přeloženo, pomocí té okolnosti, že úředníci železniční, obecní, soudní, poštovní atd., krátce všichni Němci byli nejen vyhnáni, nýbrž jednotliví přímo na ulici vysazeni, dostalo českou většinu, jinak jsou všechny obce politického okresu mikulovského německé. V tomto okrese byly, jak mi je známo, vyjímaje tři sčítací komisaře, pověřeny sčítáním výhradně české orány. Jak daleko se šlo a,jak málo bylo opatrnosti a jak jen na to se hledělo, aby spolehliví Čechové byli jako sčítají komisaři posláni do německých obcí, pro to uvádím jako příklad, že dokonce analfabeti byli jmenováni sčítacími komisary. (Německé výkřiky: Slyšte!) Jmenuji zde obec Smolín v okresu mikulovském, v soudním okrese pohořelickém. Obec musila se sama druhého dne sčítání obrátiti na okresní hejtmanství a skutečně musil tento člověk, tento sčítací komisař, který neuměl čísti a psáti, který však je tam dobře znám jako národní šovinista, býti odstraněn. V mé vlastní obci byl jako sčítací komisař určen učitel tamější české školy. Ten mluví lámanou němčinou, jest však jinak klidný muž. Proti němu přišlo, nevím z jakých příčin, anonymní udání nebo vůbec nějaký vliv uplatněn v tom smyslu, že tento muž jest příliš málo spolehlivý, příliš málo šovinistou, a že bylo by lépe někoho jiného ustanoviti. Skutečně byl dva dny před sčítáním lidu jiný muž jmenován sčítacím komisařem v mé rodné obci, který prý je v národnostním ohledu spolehlivější. Nuže, 16. února objevili se páni jmenovaní sčítacími komisaři jednoduše v úředních místnostech starosty obce a byli bez dotazu obce, bez jejího vyrozumění okresním hejtmanstvím jednoduše ustanoveni. Předložili své legitimace, které vystaveny byly výhradně česky, ačkoliv v okresu jen pramálo starostů zná slovo česky. Tak musili jednoduše býti uznáni jako sčítací komisaři určení pro německé obce. V mnoha obcích pokusili se sčítací komisaři zapisovati údaje přímo v české řeči i u německých stran. Na protest pak to jednotlivci skutečně změnili, ale nahlédnouti do popisných archů bylo skoro všude přímo zakázáno. Chci poznamenati, že v mé obci. bylo vyplňování popisných, ne sčítacích, archů prováděno výhradně tužkou, a jak bylo svědky dokázáno, bylo skutečně již u předešlých stran konstatováno mnoho vymazávání (Výkřiky německé: To je skandál! Slyšte! Slyšte!), a šlo se ještě dále. Komisaři nerozuměli svým předpisům, nebo nevím, co jinak bylo toho příčinou, ale prvního dne nechal sčítací komisař, když popisné archy byly v jednotlivých obydlích vyplněny, tyto popisné archy majitelem bytu podepsati. Další tři, čtyři dny (čtyři dny trvalo sčítání vůbec) nenechal vůbec žádné popisné archy od někoho podepsati. Můžete si nyní přece živě před staviti, když pak nikomu nebyla absolutně možna nejmenší kontrola v obci a ještě hůře u okresu, že se mohly přirozeně vyskytnouti opravy, a tímto způsobem otevřena byla cesta podvodům a klamu. Každý sčítací komisař nebo kdokoliv mohl tam dodatečně napsati, co chtěl.

Nyní se můj bezprostřední pan předešlý řečník změnil a předhazoval nám, jak se svého času provádělo sčítání lidu ve starém Rakousku. Čechové byli prý tenkráte, jak pravil, zkráceni. Nuže. pánové, víte přece. jak se provádělo sčítání lidu ve starém Rakousku. Sčítání lidu prováděly tenkráte obce jako takové a nerozpakuji se říci, že jsme v německých obcích o to usilovali. aby se výsledek utvořil co možná příznivě. Nenapadá mne vůbec, abych to zastíral, bylo tomu tak a nechci to také omlouvati. Ano, ale totéž bylo tenkráte v českých obcích. Neboť to mi přece nebudete říkati, že se v českých obcích nedálo také všechno možné, aby výsledek v těchto obcích byl přizpůsoben k vašemu prospěchu. Nuže, tímto způsobem - pravím ještě jednou, že to neschvaluji a že toho neomlouvám - nastalo však jakési poloviční vyrovnání mezi Němci a Čechy a dospěli jsme snad, i když ne úplně, tak přece aspoň blízko ke skutečnému poměru. Ano, ale jinak tomu jest a bylo při nynějším sčítání lidu. V českých obcích měli jste samozřejmě jen Čechy za sčítací komisaře, neřeknete mi ani jednu jedinou českou obec, kde by býval byl skutečně německý sčítací komisař. Ale skoro ve všech německých obcích v mém volebním okresu a tak bylo to v celé republice, měli jste výhradně výjimky jsou jen malým procentem - české sčítací komisaře, kteří se přirozeně neštítili vším možným, zejména hrozbami, zastrašováním a tak dále sčítání přizpůsobiti ve prospěch Čechů, což obsahuje zřejmé působení na sčítání a tedy je také trestným.

Dovolím si vás uvědomiti o několika málo ze sta hrozných příkladů, jež mám k disposici, o tom, jak si počínali sčítací komisaři. Na příklad v Miroslavě: Anna Müllerová: Sčítací komisař mi hrozil, že přivede četnictvo, nezapíši-li se česky, poněvadž moje mateřština jest prý česká. Když jsem trvala na zapsání své německé národnosti, vzdálil se, aniž rubriku "Národnost" vyplnil. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) - Matěj Mahr - Miroslava: Sčítací komisař přes protest vyplnil sčítací arch jen česky a řekl mé paní, když se prohlašovala za Němkyni, "to nejde, to by bylo proti národnosti" a nenechal mne podívati se, jakou národnost zapsal. Mojí dcery Štěpánky, která není ještě stará 14 let, ptal se rovněž po národnosti a pravil, že se musí zapsati česky, poněvadž prý její mateřština je česká, a Zanesl ji také proti její vůli česky. - Marie Sobotková, Miroslava, udává Sčítací komisař dostavil se v průvodu strážníka Ptáčka do mého bytu a ptal se mne na národnost. Když jsem prohlásila, že jsem Němkyně, vmísil se do rozhovoru strážník Ptáček a řekl, že to není správné, že můj otec je Čech a že já jsem také Češka. - Ondřej Jarolím, Miroslava: Sčítací komisař přišel v průvodu strážníka Ptáčka do mého bytu. Nechtěl přes moje údaje zapsati německou národnost, nýbrž tvrdil, že moje mateřština je českou a že o tom rozhodne okresní hejtmanství. Protestoval jsem proti tomu, načež rubriku "Národnost" nevyplnil. V předsíni řekl strážník sčítacímu komisaři (česky): "Ten Jarolim jest potvora." (Veselost na levici.) - Anna Rohnova, Miroslava: Sčítací komisař vyplnil rubriku "Národnost", aniž by se mne ptal, za mne i za mé děti česky a odešel. - Jan Sofka: Sčítací komisař nechtěl mne zapsat] jako Němce, poněvadž tvrdil, že jsem se narodil v českém místě, že musím býti Čechem. Když jsem protestoval, poznamenal do rubriky "Národnost" jen tužkou "d", kdežto ostatní rubriky vyplnil inkoustem. Mé paní, která se prohlásila za Němkyni, přečetl trestní ustanovení - nevím, odkud je vzal - a vzdálil se, aniž by rubriku 11. vyplnil. - Marie Kovariková: Sčítací komisař neptal se mne n a národnost, nýbrž po mateřštině, a zapsal mne jako Češku, načež jsem mu řekla, že chci býti zapsána jako Němkyně. Ale sčítací komisař prohlásil, že ho nemohu k tomu nutiti a odešel. - Josef Kundera: Sčítací komisař zpečoval se zapsati mne,jako Němce, poněvadž prý pocházím z českého místa, a když jsem proti tomu protestoval, hrozil mi, že budu předvolán k soudu a zavřen. Co sčítací komisař zapsal, nevím, poněvadž mi nedovolil nahlédnouti. - Karel Pokorný, Lechovice: Sčítací komisař řekl hned při svém vstupu, že mé jméno je české, že proto musím býti zapsán jako Čech. Protestoval jsem proti tomu, načež mi sčítací komisař pohrozil, zapru-li českou mateřskou řeč, že dostanu 2 roky vězení nebo 1000 korun peněžité pokuty a že mne může hned vzíti s sebou. Co sčítací komisař zapsal, nevím, poněvadž mi nedovolil nahlédnouti. - Josefa Rousová, Olbramovice č. 7: Když si sčítací komisař vyžádal moje data, zeptal se mne, kdo ještě u mne bydlí, načež.jsem mu řekla, že Marie Friedlová a její dcera Adela. To je totiž snacha a vnučka. Na to ptal se mne na národnost jich obou, a když jsem mu řekla "německá", nezanesl je vůbec do sčítacího archu a vzdálil se. (Německé výkřiky: To je skandál!) Nebudu vás zdržovati podrobnostmi. Ale zajímavým je také jeden případ, poněvadž jste se smáli, jak některá jména byla uváděna. Sčítací komisař Rohleder (Výkřiky) praví k jistému Jandovi: Musíte se nechati zapsati jako Čech, vždyť vaše jméno jest přece české. To říká nějaký Rohleder! Všimněte si toho! (Veselost na levici.) Přirozeně zapsal jej pak také česky. Mohl bych, jak jsem řekl, uvésti ještě mnoho příkladů, ale chtěl bych jen jednu záležitost přednésti. Nepřihodila se v mém okrese. Tu byl, kdosi po sčítání lidu předvolán na okresní hejtmanství, poněvadž se pochybovalo o národnosti, kterou udal. Na pozvání okresního hejtmanství odpověděl takto: "Obdržel jsem právě připojenou obsílku a prosím, aby bylo vzato,na vědomí, že jí nyní pro déle již trvající rheumatismus nemohu vyhověti. Mělo-li by se, jak se domnívám, jednati při mé obsílce o sčítání lidu, tak prosím, aby bylo vzato na vědomí, že jsem sčítací arch vyplnil s nejlepším svědomím. Co se týče mé národnosti, je to výlučně mojí věcí, že jsem se k takové přihlásil a nenechám v tomto ohledu od někoho na sebe působiti. Držel jsem se jen zákona, jestliže jsem svoji národnost podle svého vlastního volného přesvědčení udal. (Výkřiky: A co se mu stalo?) Co se mu stalo, ptáte se vy? Obdržel na základě tohoto svého podání znovu obsílku a v této druhé obsílce se praví: "Nedostavíte-li se, bude o vaší národnosti úřadem rozhodnuto." (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte! Výkřik český: To je dobře!) To je dobře? To nazýváte jako právní zástupce dobrým. Tu pak lze si představiti, co jest v tomto státě právem. O něčem bych se chtěl ještě obzvláště umíniti, byla o tom učiněna zmínka již jedním z předešlých řečníků, kteří mluvili právě o brutálním zacházení, kterému jednotliví Němci byli vyvdáni. V moravsko-krumlovském okrese provedli jednotliví obecní funkcionáři na rozkaz obcí předběžné sčítání. Není zákona, není ustanovení, nenalézám je nikde, že se nemohou konati předběžná čítání, nikoliv z důvodů národnostních, nýbrž k účelům matrikovým, statistickým nebo jiným. Byl jsem roku 1900 starostou a také moji předchůdci v starostenském řadě použili každého sčítání lidu, aby soukromým sčítáním založili si obecní matriku jakožto nebytně nutnou pomůcku pro obec, poněvadž byla tu k tomu příznivá doba. Také tohoto sčítání lidu použily některé obce k založení takových matrik. Prozatím jest mi jich známo 6; byly proto, a to s odůvodněním "Působení na sčítáni lidu" většinou odsouzeny k peněžité pokutě 5000 K a, nikoli "nebo", ke 14 dnům vězení.

Že při sčítání popisnými archy, které - pozorujte dobře - které sčítací komisař přinesl do obcí teprve 16., nemohlo předběžné sčítání míti vlivu, a to tím spíše, když sčítání bylo prováděno téměř výhradně českými sčítacími komisaři, jest přece samozřejmé a jasné. Myslím tudíž, že o nějakém vlivu na výsledek sčítáni nemůže býti naprosto řeči, to mi přece budete musiti přiznati. Nuže, dejme komu, že by přece byl býval nějaký vliv, což bylo příčinou, že dotyční byli odsouzeni k citelným peněžitým trestům od 5000 K a k trestům na svobodě až do 14 dnů, pak ptám se vás nyní, zdali tyto případy, které jsem uvedl, nebyly žádným působením, a jestliže ano, jaké tresty měli dostati v poměru k tomu, co jsem uvedl. Myslím, že doživotní žalář nebyl by ještě ve správném poměru, a také by nestačil.

Takových příkladů nejbrutálnějšího násilí mohl bych uvésti ještě více. Jak často jste říkali ve starém Rakousku, když se vám nehodilo něco do krámu, že jste potlačováni. My Němci byli bychom velmi rádi, a spokojili bychom se s tím, kdybychom byli také tak potlačováni jako vy ve starém Rakousku. Jak často bylo tam v parlamentě od vás slyšeti, když vám nebylo něco vhod: "Uherské, polské volby!" Dámy a pánové, co jste si nyní dovolili při sčítání lidu, proti tomu jsou "uherské a polské" volby pouhou dětskou hračkou. (Souhlas něm. senátorů.) Ať dopadne výsledek sčítání jakkoli, to nám Němcům může zůstati lhostejným. Pro nás není toto sčítání absolutně směrodatným, pro nás je jen jedno směrodatné, a to jsou nesporné a bez působení jiných vlivů provedené volby do senátu, do poslanecké sněmovny a do obcí. Tu stál každý za španělskou stěnou a nikdo naň nepůsobil, svůj hlasovací lístek odevzdal buď pro tu nebo onu národnost. A pouze tyto číslice jsou pro nás směrodatné. A jsem přesvědčen, provedete-li dnes nové volby, nedopadne poměr mezi Čechy a Němci pro nás nejpříznivěji. Při volbách do Národního shromáždění můžete na to vzíti jed, že to bude ještě mnohem lepší, než tomu nyní jest. Vzniká již ve vašich vlastních kruzích, u vašich vlastních nebo jim blízko stojících lidí mnoho nespokojenosti. (Nepokoj.) Vždyť jste před převratem slibovali všem lidem ráj; ráj ovšem nepřišel, pro nás udělali jste peklo, pro většinu ostatních stalo se to předpeklím, a nemůže to také ani jinak býti, jestliže klidně a nepředpojatě o tom přemýšlíte. (Nepokoj.) Podívejte se prosím zde na ministerstvo, což je pádným důkazem pro to, v jakých nesnázích jste. Jsme prý svobodná, demokratická republika, a vy nejste s to sehnati dohromady parlamentární ministerstvo. Podívejte se na finanční hospodářskou situaci tohoto státu. Je tomu jednou tak, celá Střední Evropa byla zbalkanisována, roztrhána a rozkouskována, a každý jednotlivý z těchto nových států,je žebrákem. Tak věc vyhlíží. Mnoho máme děkovati vašemu vladařskému umění, že naši lidé, kteří dříve spali, byli ze spánku probuzeni. Vaše vladařské umění přivedlo to tak daleko, že zradikalisovalo přímo náš lid, zdali však to jest na prospěch vašim státním zájmům, o tom nechci rozhodovati. A musilo to tak přijíti, to jest přece logické; tlak, který vykonáváte, musil vzbuditi protitlak. A ten jest již zde, ačkoliv to popíráte. Ano. Kdo seje vítr, klidí bouři, a dejte pozor, aby tato bouře tento stát nesmetla,

Pánové, vy dělali jste chyby hned od samého počátku, mnoho velikých chyb. První byla, že jste národy a národnosti. tohoto státu rozdělili na dva díly: na vítěze a poražené. Nuže, není-to k smíchu? Vy s námi Němci jednáte ještě dnes stále jako s poraženými. Nuže, vzpomínám si na jedem případ ve smíšené obci. Obec náleží k doplňovacímu velitelství 99 pěšího pluku: Při mobilisaci tedy narukovali Němci a. Češi, z toho dva sousedé, které náhodou znám. Oba prodělali tažení až do konce, byli na Rusku, měli štěstí, nebyli zajati, jeden byl zraněn, přišli pak spolu na piavskou frontu, odtud pak po rozpadnutí armády přišli oba domů. A nyní je tu pojednou veliký rozdíl: Jeden jest poražený, druhý jest vítěz. Je to nesmysl, ale je tomu tak. (Veselost na levici. Výkřik: To bylo také tak v 66. roce; vy jste vyhráli a my jsme byli poraženi!) Nikoliv. Každým způsobem vedlo se vám tak dobře, jak jste si nemohli ani lépe přáti; když jste jih po několika letech měli v rakouské vládě za Taaffeho 14 roků, myslím, železný kruh, většinu. Jest ještě dnes mnoho lidí, dokonce jde v tomto domě, Jeho Veličenstva skuteční tajní radové, jest mezi nimi ještě mnoho dvorních radů a vy jste byli vlastně černožlutější než my Němci, (Souhlas něm. senátorů.)

Nuže, řekl jsem, že se s vaší strany dálo mnoho hrubých chyb. Druhá chyba, kterou jste udělali, která jest ještě těžší než ta, kterou jsem již uvedl, byla ta, že jste od samého počátku prohlašovali - také nesmysl - že tento stát není státem národnostním, ačkoliv v něm sídlí tolik národností, nýbrž že je státem národním. A odtud přicházejí a řadí se nyní všechny ostatní chyby, které s tím jsou spojeny, poněvadž na podkladě tohoto názoru neumíte stát vésti podle jeho přirozených určení. (Souhlas něm. senátorů.) Vaše celá politika a váš celý systém spočívá dnes na násilí, na brutalitě. Vaše celá vnitřní politika jest. postavena na národnostním šílenství, to je tak jasné, jako nevím co. Nuže, přes všechno to, nevzdávám se ještě docela naděje. Snad' přijdete jednou sami k náhledu, že to tak nejde, že nemůžeme zjednati spořádané poměry ve státě, jestliže s těmi druhými, Němci, jednáme jako se státními občany II. třídy.

Mám za to, jestliže snad přece jednou - nechci přese všechno úplně ztráceti naději - u vás nebo u převážné většiny k tomu dojde, že přijdete snad přece jednou na to, čeho tento stát nutně potřebuje. K tomu patří především spravedlivě rozřešení otázky národnostní. (Souhlas něm. senátorů.) Jestliže skutečně tento názor všeobecně prorazí, pak jest, řeknu docela otevřeně, že jsem toho mínění, vždycky ještě dána možnost, aby tento stát ozdravěl. Jdu ještě dále a pravím, že mohl by dosíci světové vážnosti, která mu. vzhledem k bohatstvím přírodním a zdatnosti. jeho obyvatelstva patří. Nepřijde-li tento náhled a nepřijde-li brzy - k tomu není třeba býti prorokem - pak bude a musí tento stát sdíleti osud takových národů, které musily zaniknouti, poněvadž právě, jak jsem již dříve řekl, neuměly stát vésti podle jeho přirozených určení. (Souhlas něm. senátorů.) Cesta, kterou my Němci v tomto státě máme jíti jest jasně a zřetelně vyznačena. Jak my Němci se máme v tomto státě a k tomuto státu chovati, to nezávisí ani od nás, to záleží na vás.

Jedno jest jisto a to nemůžete od nás Němců žádati, abychom líbali ruku, která nás bije; budete-li dále s námi jednati jako se státními občany II. třídy a ne jako s rovnoprávnými občany - neboť dnes nemáme my Němci zcela žádná práva, jen povinnosti a mnohem více povinností než vy, to víte zcela dobře - od toho závisí další naše chování. Jedno chci vám říci: S politikou nenávisti, pomsty, loupeže, zbavování práv a násilné vlády a k tomu s politikou odnárodňovací, neopatříte si, čeho stát ke své další existenci tak nezbytně potřebuje, myslím bohatství. S touto politikou neopatříte si skutečně žádného bohatství. Neboť to jest jisto, že 13milionový stát se 17 miliardovým rozpočtem, k němuž přistupuje ještě dodatečný rozpočet 4 miliard, k čemuž co se týče úhrady, Němci více než polovinou přispívají - nemůže přece býti o pověstné Englišově rovnováze ani řeči, jestliže v takovém státě všechny síly - nerozpakuji se prohlásiti, že budeme pracovati spolu, nastane-li vůči nám nějaká změna, budou-li požadavky Němců splněny - jestliže všechny síly nesměřují k jednomu cíli: ku blahu celku, pak nemůže tento stát obstáti.

O této zajisté nepopiratelné skutečnosti uvažujte, prosím vás, ve vašem vlastním zájmu a nepředpojatě. My Němci, my jsme vybrojeni pro všechno, co přijde. Nenastane-li u vás obrat, my Němci to sneseme, ale stát to nesnese. (Souhlas a potlesk něm. senátorů.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo p. sen. Lisému.

Sen. Lisý: Slavný senáte! Slyšíme nářky a stesky Němců a jsme pevně přesvědčeni ze zkušeností, že Němci nemají příčiny naříkati na útisk v Československé republice, ale jsou to Češi, jsou to české menšiny, které již za Rakouska prožily trnitou křížovou cestu, které plným právem dnes naříkají, že se jim nedaří lépe, naopak, že jsou vydány tlaku germánskému, že nemají dostatečné ochrany ani podpory od vlastní československé vlády.

Dvacet pět roků pracuji v menšinách a mohu říci na dobré své svědomí, že nikdy se Němcům nedařilo tak dobře a skvěle, jako v československé republice. A mohu také říci, že nikdy tak drze a sebevědomě nevystupovali, jako vystupují nyní. Už ke sčítání lidu Němci se připravovali šílenou agitaci. Všech sčítacích praktik ze starého Rakouska, všech machinací, podvodných triků použito bylo, jen aby udrželi staré své číslo. Sáhli k nejhrubšímu fysickému násilí, aby sčítacím komisařům, ovšem českým, jednak znemožnili provedení sčítání, a jednak aby se jim pomstili za spravedlivý a poctivý jejich výkon.

V záležitosti protizákonné činnosti vynikali zejména němečtí továrníci, kapitalisté, němečtí starostové, učitelé á kněží německonacionálního smýšlení. Byl jsem účasten sčítání lidu roku 1910 i roku 1921 v českých menšinách a tvrdím, že před 10 lety neodvážili se Němci jednati tak, jak jednali tentokráte (Slyšte!), poněvadž více se báli vlastních svých německých rakouských úřadů, nežli se bojí československých úřadů, nežli se bojí československé vlády, kteráž jest k nim až příliš shovívavou a plnou ohledů a stále vyčkává.

Vážení pánové! Uvedu řadu případů, které ukazují, s jakou nenávistí určitá část Němců postupovala proti české národnosti při sčítání lidu. Na Liberecku činili němečtí továrníci nátlak na zaměstnance a vyhrožovali jim propuštěním z práce. Celá řada Čechů zapsána následkem toho za Němce. Po provedených reklamacích zůstává jim více než 230 českých duší zapsaných za Němce.

Na Jablonecku proti českému lidu bylo pokračováno letos hůře než před 10 lety. Byl jsem přítomen před 10 lety i letošního roku a mohu tvrditi, že více ochrany za rakouských úřadů dostalo se našim menšinám na Jablonecku nežli za pověstného republikánského úředníka Hübnera. (Hlasy: Hanba!) Vzpomínám na jednu charakteristickou episodu ze sčítání lidu roku 1910, kde náš český dělník projevil vůči pyšnému německo-nacionálnímu továrníku svou národní hrdost. Bylo to v Jablonci, v Brandlu, kde textilní továrník žádal, aby všichni dělníci čeští zapsali obcovací řeč německou, poněvadž je živí. Tehdáž čeští dělníci hrdě odpověděli tím, že do jednoho vystoupili z práce a odstěhovali se z továrny do českých krajin. Marně okresní hejtman zakročoval a marně tehda zpupný Němec prosil české dělníky, aby zůstali. Mnoho neděl zůstala továrna poloprázdná a zpupní germánové němečtí jablonečtí tímto případem byli poučeni, že není pravda, že živí dělnictvo, nýbrž že pravdou jest, že práce českého dělníka plní jejich nenasytné kapsy. Letos němečtí nacionálové a jejich časopisy beze strachu agitovaly, štvaly, vyhrožovaly, vždyť tam mají toho svého osvědčeného muže, pověstného Hübnera, známého miláčka místodržitelských našich byrokratů, toho, jehož pan vicepresident zemské politické správy Šrom pozdravuje, když tam někdo z úředníků jede! (Slyšte!)

Pozoruhodné je psaní listu "Gablonzer Tagblatt", který vyzýval, aby ti, kteří se zapíší za Němce, nikým se nedali zviklati, a budou-li předvoláni před úřady, aby se nebáli. Radí jim, že nepotřebují míti ani bázně před trestem, ani před jinými nepříjemnostmi, neboť jest jejich dobrým právem, aby bez ohledu na své jméno, totiž české jméno a bez ohledu na mateřskou řeč, to jest českou řeč, přihlásili se za Němce. U Jablonce n. Nisou německý komisař se přiznal českému svému spolukomisaři, že 18. února v poledne celou hodinu přepisoval sčítací archy. V Maffersdorfu starosta proti vůli českého lidu přepisoval národnost, a mám zjištěno, že přepsal národnost české ženě a jejímu dítěti, ženě, která nemá muže zde, aby ji bránil, nýbrž ve službě na Slovensku. Jak na Jablonecku konalo se sčítáni lidu, jest patrno z toho, že s české strany v samém Jablonci je podáno na tišíc protestů v okrese Jabloneckém, v Dalešicích a Čížkovicích 10 protestů, v Selzlaku 24 protestů, v Penčově a Huti 23, protestů, v Rychnově 72 protestů, v Rynovicích 53 protestů atd. Okres jablonecký, liberecký, frýdlantský jsou kraje, kde poměrně nejvíce ztrácíme českého obyvatelstva, a to především terorem německých nacionalistů, falšovaným sčítáním (Sen. Hrubý: Slabostí politických úřadů!) a slabostí politiky vládní. V okrese frýdlandském vykonáván byl velmi silný Hospodářský nátisk a dnes celá řada českých lidí musí se z tohoto okresu stěhovati. Na Chřibsku Němci štvali české chudáky a prohlašovali, přihlásí-li se za Čechy, že musí platiti veliké daně, že přijdou o své baráky a že Německo tam vtrhne. Českému učiteli vyhrožovali vyhozením z bytu a četník ho varoval, aby sám nikam nechodil. To je důkaz, jaké jsou tam poměry. V celém chřibském údolí od České Lípy až k Šluknovu je část obyvatelstva bojovné nálady a potajmu pašují se zbraně přes hranice. (Slyšte!) Upozorňuji, pánové, na to, co zde již pan sen. kolega Klouda uvedl o tajné přípravě odboje německého a jeho tajné organisaci. Rád bych věděl, co učinila vláda na tehdejší upozornění senátora KIoudy. Pravděpodobně nic. V Nové Vsi u Chrastavy, okres liberecký, nebylo vůbec komisaře, který by znal český jazyk, a bylo tam přepsáno 40 Čechů za Němce. V Novém Městě pod Smrkem u Frýdlandu okresní hejtman Ritt a místodržitelský rada Löffler přímo agitoval pro falšování sčítání lidu. Rada Löffler dal instrukce sčítacím komisařům, aby poznamenali všechny dítky českých rodičů, které jsou v místě narozeny a budou zapsány za Čechy, a také dítky přes 14 let staré, které se nehlásily k Němcům. Německý komisař, učitel Raaz, byl přistižen ve svém bytě se sčítacími archy při návštěvě 4 nacionálních největších štváčů.

Úředník okresního soudu v Novém Městě pod Smrkem, Pobuda (Němec) doporučoval, aby do sčítacích archů byli zapsáni mrtví. (Slyšte!) Vážení pánové, to je stará taktika rakouská, a proto viděli jste veliký úbytek Němců, poněvadž za Rakouska se sčítali mrtví a takoví lidé, kteří vůbec neexistovali, a uměle zvyšoval se počet Němců, jenom aby ten rozdíl mezi počtem Čechů a Němců byl veliký. Ve Wünschendorfu u Heinsdorfu bylo sčítání pro teror a násilnosti německé zastaveno. V Žatci sčítací spisy leží vyloženy u okresní politické správy k eventuelním opravám. Německý tisk vyzývá, že každý může ještě rubriku národnostní na místě opraviti, zejména Češi, kteří pochybili a nepřihlásili se k německé národnosti. V Žlutici, ve vesnici Štědré farář Seidl v hostinci na zábavě dal si zahráti "Wacht am Rein", "Deutschland über alles" a obecní starosta nařizoval, aby obecenstvo povstalo. Tento farář vyučuje na české škole a káže v kostele: "Wir Deutschen fürchten nur Mott, sonst niemanden auf der Welt". Tento pán je především víc Němec než farář, a oba pánové zapomněli, že "Stráž nad Rýnem", tedy "Wacht am Rhein" obstarávají Francouzi, Angličané a Američané, nebo i Senegalci, černoši. V Chebu úředník, vrchní komisař dr. Hanzlík, sčítací referent, doporučil komisařům; aby sčítací archy odevzdaly se na hejtmanství. Tam zjistil nadporučík Stankovský spolu poručíkem Molcarem, kteří přišli 25. února t. r. do reklamační volební kanceláře, aby se přesvědčili, jsou-li zapsáni do volebních seznamů k volbám obecním, že sčítací komisař pro ulici Barbarossastraße pracoval na sčítacích arších. V okresu Teplice-Šanov Němci prohlašovali a dokládali citováním zákona, že má každý svobodnou vůli přihlásiti národnost, kterou sobě volí. Následkem toho mnoho lidu, který je hospodářsky odvislý, přihlásilo se za Němce a značný počet jest těch, kteří nechtěli býti Němci a přihlásili se za Číňany.

Na Šluknovsku v Georgsvaldu a okolí rozšiřovány byly letáky velezrádného znění, proti čemuž okresní politická správa nezakročila, naopak zcela tendenčně favorisuje všechny německé přehmaty. V Českém Dubě bylo silně tlačeno na české lidi od německých továrníků a turnérů. I dítě narozené již po půlnoci na 16. února bylo hlášeno jako narozené před půlnocí, jen aby v Dubě bylo o jednoho Němce více. ó, ubohé němectví, když taková maličkost mu musí jíti na pomoc! V okresu Králodvorském byla přímo německá vzpoura. V Kocléřově u Dvora Králové vniklo asi 100 Němců do hostince, kde sčítací komisaři dleli, hrubě jim spílali a vyhrožovali šibenicí. Situace byla taková, že politická správa musela dáti komisi vojenskou a četnickou asistenci. V Dolních Vlčkovicích u Králového Dvora německý lid, poštvaný německými nacionálními učiteli, přepadl sčítacího komisaře profesora Filipiko. Německý dav obklopil dům, kde sčítal, a žádal, aby mu vydal archy. Sčítací komisař archů nevydal, raději je spálil. (Slyšte!) I zde, pánové, bylo pokračováno ve sčítání lidu za ozbrojené asistence. V Huntíně, rovněž u Králového Dvora, německý agent provokatér, učitel Baudiš, tak si počínal při sčítání lidu, že byl zatčen a u okresního soudu uvězněn.

Český lid královédvorský žádá, aby takovíto vychovatelé mládeže byli ihned propuštěni ze služeb státu, který nenávidí a proti němuž pracují. (Předseda Prášek ujal se předsednictví.)

Bylo by, pánové, přímo sebevraždou, kdybychom takové učitele dále ve službě naší trpěli, kdybychom jim ponechali volnou ruku, aby kazili a jedem nenávisti otravovali naše státní občany německé národnosti hned od útlého mládí. V Zálesné Lhotě u Jilemnice sčítací komisař učitel Helveter, renegát, choval se tak bezohledně, že na něho muselo býti učiněno trestní oznámení. Z těchto případů jest viděti, jaké sčítací komisaře jmenovala naše politická správa (Tak jest!) nejen v německých, nejen ve smíšených okresech, ale i zde v této Lhotě i česká okresní politická správa. Jednání politických těchto správ musím nazvati při nejmenším lehkomyslností, když k tak důležitému úkolu státnímu, jako je sčítání lidu, za výkonné orgány jmenovala šovinisty nebo přímo renegáty.

Stejně jako na severu v zněmčeném území řádili Němci na českém jihu. Česká menšina v Tachově prožívá martyrium. Sčítací komisaři byli vesměs Němci a teď český lid je německými fanatiky na ulici přepadán a týrán; naproti tomu němečtí násilníci jsou bez trestu. Ani v Československé republice, vážení pánové, se Čech nedovolá ochrany. V Bystřici nad Úhlavou byly archy ponechány v hostinci a již druhého dne se viděl následek prozrazení úředního tajemství. čeští lidé nedostávali od sedláků mléka, byli vypovídáni z bytů. Zásluhu má učitel Löffelmann. V jiné obci dostal český kovář výpověď z bytu i z kovárny. V Nýrsku nad výsledkem sčítání lidu byla vytlučena okna v české škole. Manželky a čeleď byly vesměs všude čítány jako Němci. Tam, kde byl sčítací komisař Čech, nebyly manželky doma, byly poschovávány v komorách, čeleď byla na poli. Ba našli se takoví kavalíři, němečtí sedláci, že v kritické době sčítání dali čeledi dovolenou a peníze na cestu na útraty. Stejné zjevy vidíme na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde vedle Němců svou sčítací činnost rozvinuli Maďaři, kteří v ničem nezůstali za Němci pozadu. Mám po ruce mnoho stížností, které velice volají po nápravě. Nemohu všechny uvésti.

Na Znojemsku sčítáním lidu mizí Němectvo jako sníh v teplém vánku republikánské svobody a samostatnosti. Za to vymstili se němečtí surovci na sokolské mládeži; když vracela se z výletu, přepadli ji v Německých Kounicích, do krve ji zranili a uloupili jí prapor. To je právě okres, z něhož pochází pán, který mluvil o velikých násilnostech, pan senátor Luksch. Ten to zná dobře. V újezdě u Unčova uspořádali němečtí výrostkové pravý hon na správce české školy menšinové a týrání tomu přihlíželi jejich otcové a odměňovali je potleskem a jásotem. Poměry v Újezdě jsou takové, že čeští lidé nyní po sčítání lidu nesměji ven, nejsou jisti životem.

Pan senátor Luksch ptal se, zda žijeme ve XX. nebo v XV. století a já se ho ptám, jestli Újezd je v indiánském nebo v černošském státě, nebo v Československé republice? (Výborně!) Na Moravě, na Šternbersku, Unčovsku, Šumbursku je celá řada německých starostů měst a radních trestáno vysokými pokutami a vězením pro falšování při sčítání lidu. Na Hlučínsku do akce sčítací zasáhly zahraniční živly a peníze pruské. Dva miliony marek bylo dáno na agitaci německou a koupení Moravců. Rovněž na Slovensku nebude přesný a správný výsledek dle národností, poněvadž úřady jmenovaly mnoho nespolehlivých sčítacích komisařů národnosti německé. V samé Bratislavě bylo původně půl sta sčítacích komisařů německých, kteří buď špatně nebo vůbec neznají slovensky a byli na protest odvoláni. V Podkarpatské Rusi usilovali Maďaři všemi prostředky, aby dosáhli aspoň 20% obyvatelstva. V Užhorodu neznámí pachatelé vnikli do úřední místnosti a ukradli část sčítacích archů.

Pánové, na jedno nesmíme zapomenouti, na to, že s Maďary v protistátních činech vždy a věrně postupují židé. Židé jsou na Slovensku a v Podkarpatské Rusi propagátory maďarství a u nás němectví. (Senátor dr. Wiechovski [německy]: Tak, tak, dochází na židy!) To jsou vaši nejlepší spojenci. Při sčítání lidu znova, vážení pánové, ukázali svou pravou tvář. Nejen v Praze, ale i v jiných městech hlásili se ve většině za Němce, a tím se stalo, že dříve úplně česká města letos vykazují určitý počet Němců. V Olomouci bylo napočteno 1600 židů, z nichž 3/4 hlásí se k Němcům. (Sen. dr. Wiechovski [německy]: Co pak?) My vám je přejeme, ty židy, poněvadž to jest živel, kterého bychom se rádi zbavili. Zajímavo je, že v Olomouci po převratu přihlásila se většina židů k židovské národnosti, dnes jsou Němci. Již jim otrlo. Sionisti vymohli si, aby ve sčítacím archu bylo také možno zaznamenati židovskou národnost. Tedy čekala veřejnost, že použijí židé této příležitosti a přihlásí se hrdě k své národnosti židovské. Ale většina pohrdla svojí národností i příslušností k židům a postavila se na stranu našich odpůrců, Němců a Maďarů.

Aby docílili Němci větších příznivějších výsledků, neštítili se ani prostého podvodu tím, že nechali se dvakrát sčítati, jak již uvedl pan kol. sen. Hrubý. Tedy český sever posilovali Němci z říše, moravský jih Němci z Rakous. Totéž se dělo na Moravě a ve Slezsku. Na ten vpád cizinců bylo pomýšleno organisovaně a byl podporován zahraničními spolky. My máme zjištěno, že na příklad Němci, kteří přijeli do Olešnice u Nového Města nad Metují, tedy z německého místa Regendorf, měli zaplaceno za to, že tam jeli. Máme zjištěno, že na universitě vídeňské na černém prkně a ve vysoké škole zemědělské bylo vyzvání, aby studenti jeli posíliti ohrožené němectví znojemské. Již pan kolega Hrubý uvedl zde, že ve Vrchlabí bylo takto přihlášeno na 1200 Němců z okolí. Ve Znojmě, pánové, bylo více než 1000 takovýchto cizinců zapsáno za Němce. Uvážíme-li, že tato praktika se provozovala na mnohých místech, skoro na všech místech pohraničních, ale také vzdálených městech českých, máme příklady, že Němci jeli až do Německého Brodu, Králové Hradce, ba i do Prahy, aby zvýšili počet německého obyvatelstva. Uvážíme-li to, musíme počítati s tím, že při sčítání Němci nechali zapsati celé desetitisíce takových sčítacích dvojenců, a proto v zájmu správnosti sčítání žádáme od vlády, aby byla provedena přesná kontrola těchto sčítacích dvojenců a aby byli všichni potrestáni, kteří tento podvod prováděli a podporovali. I policie se osvědčila smutně ve smíšených místech a je nejvyšší čas, abychom zdůraznili požadavek, aby ve všech smíšených místech byla zavedena státní policie. (Výborně!) Nevíme, jak státní moc zakročí proti všem zjištěným nepřístojnostem, které se staly při sčítání lidu. Vláda Černého dovedla velmi energicky zakročiti proti bolševickému hnutí dělnictva, zkrotila tehdá hnutí, které ohrožovalo pořádek státu. Jsme zvědavi, bude-li míti také tolik statečnosti a odvahy, aby zkrotila zpupnost německých měšťáků, aby zkrotila všeněmecký bolševismus, který jest pro náš stát nebezpečnější, než rudý bolševismus. (Sen. dr. Hilgenreiner [německy]: Kde je ten?) To je u vás; vy, kněží, jste jedni z těch, kteří ho hlásají, a já se nedivím, když jako kněz vystupujete proti lidu a štvete národnostně, že nikdo církvi pák nevěří a od ní utíká! (Tak jest! Výborně!)

Přes to, že útok Němců a Maďarů byl promyšlen, že byl plánovitě připraven, že byl organisován uvnitř státu i za hranicemi, že byl finančně podporován a přes to, že vláda neučinila takových opatření, která mohla učiniti, jsou výsledky pro nás příznivé, v některých krajích jsou překvapující. Tyto výsledky jsou strašnou obžalobou bývalé rakouské státní správy, jsou nezvratným důkazem hříchů, které na nás Vídeň spolu s německými a maďarskými lidmi páchala před desíti lety. Tyto výsledky znova nám dokazují, co znamená pro národ býti svobodným, žíti ve vlastním samostatném státě. Objevily se takové křiklavé podvody, jako na příklad ve Znojmě, kde před desíti lety bylo 12% Čechů a nyní to vzrostlo na 65%, německé Vitorazsko sčítáním lidu stává se obratem českým, v Tušti 1910 bylo 310 Čechů a 425 Němců, roku 1921 656 Čechů a 9 Němců atd. A nyní, pánové, mohl bych vám celou škálu těchto případů uvésti, kde jsme vzrostli a kde faleš a lež rakouského sčítání se objevila v pravém světle. Sčítání lidu potvrzuje to, co naši zástupci na mírové konferenci hájili, že není uzavřeného ryze německého území, a jestliže vy jste ve svých novinách a na svých schůzích hlásali, že sčítání lidu jest veliká bitva, pak jste ji prohráli. (Sen. dr. Wiechowski [německy]: Máte už výsledky?) Ano, my víme; pánové, německé listy samy to přinášejí, z jednotlivých míst nám to uvádějí. V obcích, ve kterých v roce 1910 nebylo ani jediné české duše, jsou české menšiny, a kde byly menšiny, tam dnes jsou, pánové, české většiny. Celý český sever i český jih roste. Naše Mostecko na příklad jest na postupu a ryze německý okres Podbořany jest již okresem smíšeným. Severní a jižní Morava se odněmčuje. Německo-polská država na Těšínsku se hroutí, Slovensko a Podkarpatská Rus se zbavuje Maďarů a Maďaronů. 28. říjen byl významným dnem a po něm, můžeme směle říci, že 15. a 1.6. únor jest velmi důležitým dnem pro republiku i pro český náš národ. 28. října rozlomena byla pouta Habsburského nevolnictví a 15. a 16. února praskají sloupy nadutého, lživého germánství.

Statističtí odborníci už ze zpráv, které jsou, odhadují, že náš přírůstek bude činiti jistě nejméně jeden milion, mnozí dokonce v novinách tvrdí jeden a půl milionu. Ale při tom vám musím také říci smutný úsudek, že ztrácíme ještě 10%, což znamená půl až třičtvrti milionu českých duší. Již řekl zde kolega sen. Hrubý; z oblasti od Aše a Marianských Lázní přes Teplicko, Českolipsko, Trutnovsko až k Lanškrounu, jak máme zjištěno, nespravedlivě za Němce bylo zaneseno přes 190 tisíc našich lidí pod tlakem německých továrníků a statkářů. a také jednak tím, že ti lidé žili v krajích, kam dosud vůbec nový duch republikánský nezavál.

Ale doufám, že za 10 let, snad už příští sčítání, vrátí nám to, co pro nás bylo ztraceno. Ztratili jsme vinou vlády i vinou svojí. My neagitovali. A pokud jsme přišli do českých míst, dávali jsme jen pokyny, my jsme stáli proti každému násilí, (Tak jest!), chtěli jsme zjištění pravdy a žalujeme, že v některých případech vláda Černého vyhověla požadavkům Němců na účet českého lidu. (Slyšte! Sen. Hrubý: V Nové Vsi u Chrástavi jest 40 Čechů, a poněvadž byl sčítací komisař německý, není tam ani jeden Čech přihlášen!) To bych činil pozornu na to vládu.

Jsou případy, že upustila vláda Černého od původního a správného ustanovení, aby křik Němců utišila, a tím poškodila státní a národní význam celého sčítání lidu pro nás. Hlavní vinu však vidím také v tom, že na důležitých místech zůstali seděti nadále staří rakušáčtí byrokraté. Nemůžeme, vážení pánové, k tomu mlčeti, aby vinou těchto rakušáckých byrokratů byl český dělník ve zněmčeném území vydán přímo ve psí! (Výborně!) Pro převratu těmto rakušáckým byrokratů naskakovala husí kůže a dnes drze a nepřátelsky jednají proti našim českým snahám a českým potřebám. Ve všech úřadech a ve všech ministerstvech najdete tyto pány. Ti tvoří železný kruh. To jest společnost vzájemně se podporující, pojišťující, vzájemně se vyznamenávající a vzájemně se povyšující.

Pánové! Podívejte se do seznamu,. kdo byl povyšován v těchto úřadech, a vidíte, že to byli ti, kteří mají v poznámce napsáno, že za Rakouska si zasloužili válečný záslužný kříž, vidíte, že ti byli dvakráte i třikráte povyšováni. Máme ve svém státě dvojí vládu. Vládu Černého a vládu místodržitelských rakouských zasloužilých křižáků, kterážto vláda jest daleko silnější, nežli vláda Černého, a která nám drží tyto různé Hübnery a byrokraty na nebezpečných místech. (Sen. dr. Hilgenreiner [německy]: My Němci to nejsme, my nejsme v ministerstvech, to musí být Češi!) Jen, pánové, nenaříkejte. Máte těch úředníků dost, a právě na poslední schůzi soudců bylo poukazováno na to, že zabíráte soudcům nejlepší místa. Kdybych měl mluviti o tom, kolik máte míst, musil bych mluviti o těch německých úřednících, kteří se prohřešili v republice, kteří sabotovali, kteří ji okrádali a za vaší asistence vyváželi zlato za hranice a kteří vás vyváželi ven, když jste utíkali. Znáte v Liberci celou řadu pánů, kteří zaujímají nejpřednější místa, víte, že tito zřejmí nepřátelé republiky stojí tam na rozhodujících místech a že naši poctiví čeští úředníci jsou jim podřízeni a vydáni jejich libovůli. Již jednou s těchto míst žádal jsem, aby dosazena byla komise, která by prohlédla všechny úřady a odstranila všechny byrokraty, kteří svým smýšlením stojí proti našemu státu. Ta očista, pánové, je nutno, poněvadž je nutno krásné mladé tělo naší republiky, které trpí černožlutými skvrnami byrokratického lišeje, které se rozšiřují a otravují podřízené orgány, od této nákazy očistiti. Na schůzi českých menšin bylo mně uloženo, abych bezohledně řekl zde pravdu, a tu pravdu zde také mluvím. Volám po nápravě v českých menšinách, neboť nechceme, aby vznikly nacionální bouře. (Sen. dr. Hilgenreiner [německy]: Vždyť ty bouře vyvoláváte!) Nechceme míti bouře, jako vy jste je v Praze vedli. Nechceme těchto bouří, nechceme vládu ulice, poněvadž chceme pořádek a chceme, aby pořádek byl udržován tím, kdo je k tomu povolán, to jest vládou. Jestliže mluvím zde tímto tónem, nemluvím zde jako nacionalista, nýbrž jako socialista. Kdo jsou ti, kteří jsou nejvíce utiskováni v tom zněmčeném území? To jsou nejmenší lidé, to jsou prostí dělníci, kteří nemají síly, aby se mohli brániti. A nemůžeme snésti jako socialisté, aby tomu malému dělníku, malému živnostníka křivdilo se za kus chleba, aby se.mu loupila jeho národnost, aby se mu loupily jeho děti, aby byl zdeptán tělesně i duševně. Jestliže, pánové, slyšeli jsme zde různá obviňování se strany Němců a slyšeli jsme zde mluviti o násilí, pak odmítáme to, poněvadž není pravdou, co se zde uvádí. Víme, že ten nářek s vaší strany má jiný důvod. Jste rozčileni tím, že nemohli jste provésti sčítání lidu tak, jak se provádělo za Rakouska (Tak jest!), že nemohli jste prováděti útisk, poněvadž útisk u násilí za Rakouska byly vaším svatým právem.

Dnes křičí se, že na mnohých místech bylo zakročeno, že byli trestáni podvodníci a násilníci, že se jedná podle zákona, a křičíte, že jste nemohli osvědčenými machinacemi a rafinovanými prostředky falšovati lak, abyste udrželi ten dřívější počet, stav. volali jste do světa o pomoc, abyste zakryli svoji vinu a podvody rakouské, a proto jste nás obvinili, že jsme překáželi vašim lidem, aby se hlásili ku své národnosti. úkolem vaším je to, co uvedl zde pan kol. sen. Hrubý, diskreditovati sčítání lidu, a kolega HartI se divil při řeči kolegy sen. Hrubého tomu, když uvedl, co sčítacím komisařům dne 16. ledna 1921 prof. dr. Rauchberg doporučil, organisovati zvláštní akci na maření úředního sčítání lidu, aby prováděna byla na jeho diskreditování. Ve svém referátě řekl výslovně: Die Diskreditierung der Volkszählung ist die Hauptsache! Tedy, pánové, zde vidíme, proč Němci se tak rozčilují, poněvadž se jim to tam nepodařilo. Na jedno, pánové, upozorňuji: Již před sčítáním lidu připravovali Němci domácí půdu a při sčítání německé časopisy; jsou to pověstné židovské časopisy "Prager Tagblatt" a "Bohemia", na něž by měla vláda dáti pozor, které špiní český národ a poškozují český stát. Jestliže již Jihoslavie učinila kroky proti nim, neměli bychom býti tak blahovolnými, jako jsme. Já jsem pro svobodu tisku, ale nerozumím svobodě tisku tak, aby můj národ byl urážen a náš stát byl ničen. Vy také, pánové, byste nesnesli německou tiskovinu, která by vás stále napadala. Nechceme napodobovati Němce při sčítání lidu a tu, jestliže máte důkaz, že bylo prováděno, co je nesprávné, pak požádáme vládu, aby učinila pořádek a potrestala vinníky. My nechceme ani jednoho Němce a Maďara, nám stačí ti, které nám Němci vzali.

Pro nás sčítání lidu je k tomu, aby byla zjištěna pravda a skutečnost. My se díváme na sčítání lidu jako na důležitou státní akci, která má dáti určité směrnice pro veškerý politický a hospodářský život, která se má státi základnou k dalšímu budování státní správy, a proto nechceme stavěti na falši a lži, jako stavělo Rakousko. Nechceme míti základnu hliněnou, jako měl ten stát, který zmizel s povrchu zemského. My nechceme - opaků ji - ani jednoho Němce, ani jednoho Maďara, ani jednoho Poláka, poněvadž nepovažujeme za štěstí a čest lákati do svých řad renegáty. (Tak jest!) Renegáty pohrdáme a považujeme je za největší mravní mizerii, za zbabělce a národní zločince. (Výborně! Potlesk!) Jestliže nechceme od vás ani jednoho občana, pak nám musíte přiznati, že máme právo reklamovati každého Čecha svému národu. Bylo by hanbou a hříchem, abychom ve vlastním svém státě nechali české duše mlčky loupiti. My musíme žádati všemi prostředky vládu, aby nám všecky naše Čechy z německého a maďarského zajetí vrátila. To je příkaz celého národa všem politickým stranám. (Výborně!) Násilnost není v naší slovanské povaze. My nejsme vychováni Nietzschem, ani Mommsenem, my jsme vychováni Komenským, Husem a Masarykem. Křičí-li se o násilnostech, pak to děláte z téže příčiny a toutéž methodou, jak to provádějí říšští Němci dnes; když mají konati povinnost, podepsání míru, když mají platiti škody, křičí o násilnostech. Říšský president Ebert praví ve svém provolání Samotné právo je šlapáno násilím. My nestojíme, pánové, proti Němci jako člověku a jako občanu, ne, ale nesmiřitelně stojíme proti německému systému, který za Habsburků a za vlády Hohenzollernů naučil vás násilím si každého podřizovati, násilím vůči každému jíti, kdo se dobrovolně nepoddává. šli jste tak daleko, pánové, že jste nešetřili ani své vlastní krve, že jste bodáky a karabáči hnali německé dělnictvo do války, a dnes ten německý dělník musí mésti vaši vinu. Válkou byly poměry změněny v Evropě. Rakousko padlo a"s ním také padla nadvláda a privilej němectví. My jsme vám nabízeli již mnohokráte smírnou ruku. Ale ruka přátelská a smírná nebyla nikdy přijata. (Sen. Hartl [německy]: Pod okny pana Medingera, tam jste také podali smírnou ruku, při čemž jste řekli: škoda, že jsme toho muže hned poprvé nestloukli!) Ten to zasloužil, poněvadž sám nejvíce štval proti českému dělnictvu. Ve chvíli, pánové, kdy, celý svět čeká, že promluví německý rozum, že se snášíte se skutečností, jež podle zásluhy a viny má býti tvrdší, když čeká; že vy Němci pronesete osvobozující slova, že se postavíte na půdu českého státu, v té době podáváte jménem pana Hartla (Slyšte!) interpelaci, v níž popíráte právní a mezinárodní smlouvou zaručený nárok státu našeho a všeho jeho obyvatelstva, tedy i Němců na nárok válečné škody a stavíte se otevřeně na půdu německé říše (Slyšte!), na stranu cizího státu, na zájem cizinců. štěstí, že můžeme ještě konstatovati, že tito pánové mluví jen za sebe anebo jen za nepatrný zlomek německého obyvatelstva, nikoliv za široké německé vrstvy pracujícího německého lidu, pro něž zaplacení válečných škod bude stejně jako pro veškeré obyvatelstvo ostatního našeho státu jenom nepatrným a částečným odčiněním škod za cizí, především německé válečné viny.

Český stát, pánové, se vám nelíbí. Rovnoprávnost vám nestačí, ovšem rovnoprávnost při zachování celistvosti státu a jeho státní svrchovanosti a při zaručení plné rovnosti všem národnostem. Při každé příležitosti, pokoušíte se doma i v cizině tento stát poškoditi a čekáte na příležitost, abyste nám zasadili těžkou ránu. Pánové, jsme připraveni a s úsměvem díváme se na slova, která padla z úst německých v poslanecké sněmovně: "Zlomíme pouta versailleská." Vy tak daleko jdete, že ani nešetříte práce svého německého dělníka z nenávisti k českému státu. Hospodářsky zruinovati chcete náš stát. Vyvážíte náš průmysl - děláte to v poslední době - do ciziny, abyste nechali o hladu německého i českého dělníka. Samo německé dělnictvo bude proti vám protestovati, že hospodářsky stát ničíte a dělnictvo své vlastní do nezaměstnanosti vrháte.

Pánové, otevřeně vám řeknu jedno. A nezlobte se na mne jako na upřímného člověka: Vy zde mluvíte, a sice pan kol. Luksch - (obraceje se k sen. dr. Hilgenreinerovi) - a vy jste také mluvil: "Zde není žádný ráj, zde jest pro nás peklo. Zde, vážení pánové, jest jen macecha státu, zde není žádné naděje, že bude lépe." Vždyť máte podle versailleské smlouvy právo, do dvou roků voliti si, kde chcete býti; ale, pánové, jedno vám řeknu: nevím, zdali tam, co byste si volili, byste byli vítáni. (Výborně!) A až bez vás, kteří jen zbytečně štvete, zůstane lid, široké vrstvy dělnické, s těmi se již dohodneme, jako jsme se dohodli s textiláky na poradách, víme, co je bolí a dovedeme se smluviti a shodnouti. Tam se nerveme, je-li někdo Čech anebo Němec. Tam jednáme o vážných, důležitých sociálních, hospodářských a kulturních otázkách. I živnostník se živnostníkem dovedeme se shodnouti, český rolník s německým rolníkem dovedou společné své zájmy hájiti. Ba i ten kapitalista se dohodne. Pánové, bez vás bude dohoda, bude zde smír, bude zde opravdu to, po čem voláme. Jestliže slyšíme hlas: stát, to jest český stát není hoden, aby žil - tak vykřikl dnes jeden z pánů, z těch výrostků politických v poslanecké sněmovně - odpovídám vám, pánové, tím, že sčítání lidu dokázalo, že život českého státu jest oprávněný a že máme dosti životní síly. (Tak jest!)

Ku konci své řeči připomenu vám ještě jedno. Jsem učitel a rád poučím. Na konferenci v Londýně doporučil lord George dr. Simonsovi album fotografií francouzských zničených měst, aby tak zaklepal na pomět německou. Nuže, já vám, pánové, doporučuji, abyste sledovali výsledky sčítání lidu, a tak poznáte nepravdu a klamání; které páchalo staré Rakousko svojí statistikou a na které zakládali jste vy své velikášství a panstvíchtivost. Sčítání lidu dokázalo, že pravda vítězí. Končím. (Výborně! Hlučný potlesk.)