Začátek schůze ve 4 hod. 35 minut odpol.

Přítomni:

Předseda Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

105 senátorů podle presenční listiny.

Zapisovatelé: dr Löw, dr Přikryl.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Brdlík, dr Kovařík, dr Popelka, dr Šusta.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní a zítřejší schůzi p. senátoru Valouškovi.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 618. Odpověď ministra sociální péče a ministra železnic na interpelaci sen. Švece a soudr. v příčině nezaměstnanosti dělnictva v jižních Čechách (tisk 218).

Tisk 620. Interpelace sen. Ševčíka, Kadlčáka a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty v příčině provedení čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n., kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a měšťanských (Min. výnos dto 31. prosince 1920, č. 40897).

Tisk 621. Interpelace sen. dr Witta a soudr. na p. ministra obchodu dr Hotowtze v záležitosti zadání stavby budovy pro exposituru Vývozní komise v Mor. Ostravě.

Tisk 622. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Hrušovského a spol., aby byl vydán zákon o zřízení trestních pracovních oddílů (tisk 262) a vládním návrhu zákona o trestních pracovních oddílech, částečném vyloučení podmíněného odsouzení při trestných činech pro válečnou lichvu a podloudný vývoz (tisk 1123 posl. sněm., tisk 520).

Tisk 623. Interpelace sen. Kotrby a soudr., k ministerskému předsednictvu a ministru financí o vymáhám daní.

Tisk 625. Zpráva rozpočtového výboru senátu N. S. o vládním návrhu zákona stran zcizení státního nemovitého majetku (tisk 581).

Tisk 626. Zpráva rozpočtového výboru senátu N. S. o vládním návrhu zákona stran směny nemovitého státního majetku (tisk 582).

Tisk 629. Zpráva I. výboru branného a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona a o návrhu posl. Jokla a soudr., kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 534).

Tisk 631. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny ve věci osnovy zákona, kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 1741 posl. sněm.) - (tisk 614).

Tisk 632. Usnesení poslanecké sněmovny o návrzích posl. Dubiokého a spol. (tisk 832), Koudelky a spol. (tisk 570), Zierhuta a spol. (tisk 260), dr Hahna a spol. (tisk 285), Zierhuta a spol. (tisk 442), a dr Lehnerta a spol. (tisk 445) na doplnění zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům.

Tisk 634. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1541) o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 1758 posl. sněm.).

Tisk 633. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství (tisk 1766).

Tisk 635. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1611), kterým se mění § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 331 Sb. z. a n., o zemském správním výboru pro Čechy.

Tisk 636. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 274), ktorým sa menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnej príslušnosti a súdnom pokračování v občanských veciach a o prejednání pozostalosti a o návrhu posl. Purkyňovej a soudr. (tisk 754), o zmene civilného súdného poriadku (tisk 1836).

Tisk 637. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1504), kterým se mění ustanovení §u 1154 b) občanského zákoníka (tisk 1827)..

Tisk 638. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1628), kterým se povoluje úvěr k částečné úhradě nekryté potřeby vojenské správy. způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919.

Z předsednictva přikázáno:

výboru rozpočtovému:

Tisk 602. Státní účet Nejvyššího účetního kontrolního úřadu za listopad a prosinec 1918.

Předseda (zvoní): Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti přikázáno bylo výboru sociálně-politickému se lhůtou 24 hodin. Jelikož však lhůta tato nestačí ku vzájemnému projednání názorů v této záležitosti projevených, navrhuji, aby lhůta prodloužena byla o 8 dní.,

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Stanovená lhůta se povoluje.

Přikročuji k projednávání denního pořadu, jehož prvním odstavcem je

1. druhé čtení zprávy výboru zahraničního a výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 423), kterým se předkládá ku schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 (tisk 555).

Zpravodaji jsou páni sen. dr Krupka a Hucl.

Táži se pp. zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Není žádné změny.

Zpravodaj sen. Hucl: Není změn.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru zahraničního a výboru národohospodářského, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh uvedených výborů přijat jest i ve druhém čtení.

Přikročím ke druhému bodu, jímž je

2. druhé čtení zprávy národohospodářského výboru stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1298), upravujícího starší smlouvy o těžbě dříví (tisk 587).

Zpravodajem je pan sen. Lisý.

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lisý: Změn není třeba.

Předseda: Změn není. Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo z pp. senátorů souhlasí s osnovou zákona (10 §ů), jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém,.též ve čtení druhém, prosím, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest i ve čtení druhém.

Dalším bodem je

3. druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o dopravních daních (tisk 592).

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Upozorňuji na dvě chyby tiskové: v § 5, 3. řádka místo »na« má býti »za« a v § 9 v poslední řádce jest vytištěno »§§ 1 až 6«, což má zníti »§ 2 až 4 a 6 tohoto zákona«. V § 17 v předposlední řádce zdola je vynecháno před »8 dnů« slovo »do«, tedy »do 8 dnů«. Pak na str. 11. v § 20 ve slově »koncesse« místo dvě »s« má býti jedno »s«.

Předseda: Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona (33 §ů), jeho nadpisem, úvodní formulí a nadpisy jednotlivých paragrafů, tak jak byla přijata ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona přijata jest i ve čtení druhém.

Dám hlasovati o resoluci, která je připojena k tisku.

Kdo z pp. senátorů souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, uvedenou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina; i tato resoluce jest přijata.

Přikročíme k bodu čtvrtému, jímž jest

4. druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny v příčině vládního návrhu o všeobecné dani výdělkové pro rok 1921 (tisk 597). - Za nepřítomného pana zpravodaje dr Fáčka je zpravodajem p. sen. dr Karas.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.

Předseda: Přikročím k hlasování.

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona (3 články), jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí, tak jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest i ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž jest

5. druhé čtení zprávy sociálně-politického výboru o vládním návrhu (tisk 414), ve věcí osnovy zákona o zřízení aktuárských úředníků u báňských úřadů (tisk 601).

Zpravodajem jest za p. sen. dr Brabce p. místopředseda výboru sen. Jílek.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Jílek: Není změn.

Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování..

Kdo s osnovou zákona (5 §ú), jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak přijata byla ve čtení prvém, souhlasí i ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest i ve čtení druhém.

Přikročíme k bodu šestému, jímž jest

6. druhé čtení zprávy sociálně-politického výboru stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o omezení práva stěhovacího (tisk 1441 posl. sněm.) a návrhu sen. dr Witta a soudr. na vydání zákona, jímž se omezuje právo stěhovací (tisk 604).

Zpravodajem je sen. Ecksteinová

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Žádné nejsou.

Předseda: Není návrhu na nějakou změnu; přikročím k hlasování. Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona (15 §ú), jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čtení prvém, též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se i ve čtení druhém.

Dalším odstavcem jest

7. zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládní osnově zákona, kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, jakož i návrzích posl. dr Matouska, Bergmana, dr Lukavskébo a druhů na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých (tisk 573).

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Celou řadou zákonů bylo postaráno o státní zaměstnance a zřízence, když byly upraveny jejich platy a také pensijní požitky. I velkoobchod, obchod a průmysl pečoval o své zaměstnance, pokud jsou pojištěni u Všeobecného pensijního fondu. Nebylo také zapomenuto na zaměstnance a zřízence velkostatků, pokud byly zabrány státem a budou vyvlastněny a rozparcelovány. Podle § 9 odst. 2. záborového zákona bylo stanoveno, že ti, kteří nabyli jistých.práv vůči svým zaměstnavatelům, nesmí v těchto právech a požitcích býti zkracováni. Paragrafem 72-75 zákona přídělového bylo stanoveno, že. má býti zřízen při všeobecném fondu pensijním v Praze zvláštní fond pro zaměstnance a zřízence zabraných velkostatků. Do tohoto fondu přispěje stát jednou pro vždy obnosem 5 milionů a všichni majitelé zabraných velkostatků přispívají do něho každoročně 3 K z jednoho hektaru zabrané půdy. Nebylo dosud zajištěno zaměstnanectvo a zřízenectvo zabraných velkostatků, pokud tito zaměstnanci nebo zřízenci byli předně již pensionováni nebo pokud požívají darů z milosti, anebo pokud jsou již ve věku, že by do pense mohli vstoupiti, ale pro tyto své nedostatečné požitky nebyli s to, aby do pense vstoupili, a proto slouží aneb přesluhují dále.

Státní pozemkový úřad provedl podle § 72 záborového zákona šetření o počtu a poměrech těchto zaměstnanců na velkém statku. Podle toho šetření bylo konstatováno, že veškeré požitky pensionovaných zaměstnanců, kteří před 1. lednem 1920 byli dáni na odpočinek, činí denně 4.80 K, u těch pak, kteří byli dáni na odpočinek po 1. lednu 1920, činí veškeré požitky 7.84 K. Jest známa celá řada případů, v nichž tito bývalí zaměstnanci a zřízenci velkých statků trpí velikou nouzi. Jsou zaměstnanci velkostatků, kteří používají pense v částce 800 K ročně. Jsou vdovy po vyšších úřednících velkostatků, vdova se 2 dítkami, která béře měsíčně 97 K pense. Jsou vdovy po zřízencích velkostatků, které béřou z milosti 10 K - pravím deset korun - měsíčně, to jest 120 K ročně. Tito pensisté velkostatkářští jsou většinou ve věku, v němž nejsou již schopni nějakou fysickou nebo nějakou jinou prací si něco přivydělati, aby v nynějších drahotních poměrech poněkud slušněji žíti mohli a nebyli odkázáni na to, aby žebrali nebo poslední částky svého movitého majetku zastavovali nebo prodávali a takto živobytí bídně uhájili.

Proto vláda po provedení ankety zaměstnanci i pensisty předložila sněmovnám předlohu zákona, kterou se má zabezpečiti stáří těchto bývalých zaměstnanců a zřízenců velkostatků. Je to požadavek sociální spravedlnosti, aby také i na tyto lidi bylo pamatováno, aby večer jejich života byl jim poněkud zajištěn, aby v nynějších drahotních poměrech mohli existovati. Podle vládní předlohy, která byla schválena

sněmovnou poslaneckou, činí veškeré požitky pensistů těchto bývalých zaměstnanců a zřízenců velkostatků 1.500 K v nejnižší kategorii a až 14.000 K v kategorii nejvyšší. Jest také pamatováno na to, aby pro případ, až nastanou normální drahotní poměry, mohly tyto pense zase býti upraveny. V tabulce, kterou máte při onom tisku, máte základní původní příspěvky drahotní a příspěvky vybavovací, takže v tom případě, až se dostaví opět normální poměry drahotní, což očekáváme s toužebností, bude moci vládě snadno býti vypočítáno, jaké jsou požitky odpočivné těchto zaměstnanců a zřízenců velkostatků. Jedná se o to, aby velkostatkáři také vyšli vstříc těmto bývalým zaměstnancům a zřízencům velkostatků, aby nezdržovali vyplácení těchto požitků, na něž získali právo tímto zákonem, aby soudy první instance, sborové, jež budou rozhodovati o rozporech, jež by mohly vzniknouti, jednaly nestranně a rychle, aby ubožáci, kteří čekají jako na Boží smilování na tuto pensi, dokud žijí, také se jí dočkali. Že tento zákon nechce ubližovati zaměstnancům bývalým, kteří žijí v slušných poměrech majetkových, vidíme z § 11, kde čteme, že při těch. zaměstnancích, kteří požívají příjmů podle poslední výměry z jakéhokoliv pramene do 15.000 K, jest snížiti o tento rozdíl zaopatřovací požitky.

Sociálně-politický výbor usnesl se jednomyslně odporučiti senátu, aby tuto předlohu zákona i s připojenou tabulkou ústavně schválil. (Potlesk.)

Předseda: Zahajuji debatu. Navrhuji, aby lhůta pro jednoho řečníka stanovena byla na čtvrt hodiny.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není, budu se tedy podle toho říditi.

Ke slovu jest přihlášen pan sen. dr Ledebur. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Ledebur-Wicheln (německy): Dámy a pánové! Poněvadž pan senátor Vetter je zaneprázdněn a nemůže se dnešní schůze zúčastniti, prosím, aby mi bylo dovoleno, abych zastupoval resoluční návrhy k předloženému zákonu jím podané. Tyto resoluční návrhy vznikly především z námitek, že v této věci, která zájmů velkostatku a statkářských úředníků tak blízko se dotýká, ani velkostatek ani, pokud vím, organisace úředníků nebyly přiměřeným způsobem slyšeny nebo tázány. Dle toho jsou také ustanovení zákona plna právnických odporů a nevyhovují nikterak praktickým požadavkům. Již mým panem předřečníkem přednesená zpráva sociálně-politického výboru potřebuje opravy potud, pokud podle vládního nařízení ze dne 17. září 1920 mají přispívati majitelé zabraného velkostatku podle § 73 zákona o odškodnění pro zaopatřovací fond soukromých úředníků ne 3, nýbrž 5 Kč za hektar pro rok 1921. Současně potřebuje zpráva výboru doplnění v tom smyslu, že zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců velkostatku byly podstatně zvýšeny ve většině případů již před vydáním tohoto nařízení a že zvláště zmíněným vládním na řízením pense byly zvýšeny o 10 0-150%, poněvadž majitelé velkostatků, místo aby platili 5 Kč za hektar, dávali přednost podati důkaz, že zvýšili staropensistům příjmy proti roku 1917 o 150%. V tomto případě totiž snižuje se podle jmenovaného nařízení obnos 5 Kč za hektar na 1 Kč za hektar. Zákon dnes předložený vytvořil zvláštní.případ, že jedna a táž věc byla upravena dvojím zákonitým opatřením, odděleným vzájemně nesouvisícím a částečně si odporujícím. Jest to předložený návrh zákona a vládní nařízení ze dne 17. prosince 1920, o kterém jsem se již dříve zmínil. Ostatně vztahuje se zákon o všeobecném pensijním pojištění přece též na úředníky velkostatků, takže skutečně v této věci máme 3 platné zákony. Tento pleonasmus zákonů musí ovšem vésti k zákonným zmatkům. Předložený zákon znamená mimo to jednostranné zatížení stavu, namátkou vybraného.

Označil bych zákon, který v tomto smyslu jest zajisté těžko slučitelný se zásadami demokracie, jakožto privilegium odiosum. Podle §§ 1 a 2 vztahuje se zákon jenom na zaměstnance zabraných velkostatků. Zaměstnanci státních, obecních závodů, zaměstnanci na velkostatcích státem převzatých a zaměstnanci na velkostatcích nezabraných jsou vyňati. Zejména poslední rozdíl jest nemožno činiti, poněvadž dnes nikdo neví, co je zabráno a co není zabráno, a poněvadž zbytky konečně pozůstalé ještě nejsou znatelny. Ptáme se jen, proč platnost tohoto zákona se nerozšiřuje též na jiná výrobní odvětví, jako na př. průmysl, obchod a bankovnictví. Též pro tato hospodářská odvětví platí tytéž zásady. Všichni zaměstnanci v těchto závodech spadají pod všeobecný pensijní zákon právě tak, jako úředníci velkostatků, a když jest nutno upraviti zákon ve prospěch úředníků velkostatků, proč ne také ve prospěch jiných úředníků? Proč konečně má býti postaráno jenom o pensisty zabraných velkostatků, proč ne také o zaměstnance statků s méně než 250 hektary, proč ne o zaměstnance najatých statků, státních statků atd.? Proč se tvoří pouze pro toto hospodářské odvětví pensijní úprava, která překročuje rámec všeobecného pensijního zákona a jež nikterak není ospravedlněna hospodářským stavem velkostatků?

Tázal jsem se dříve, proč se v tomto státě nic nekoná pro státní úředníky, to jest pro pensionované státní úředníky státních statků. Jaké jsou pensijní poměry v tomto směru, nemohu dnes říci, poněvadž mi scházejí doklady. Vím však jedno, a mohu vám též jmenovati místo, kde se to stalo. V Podkarpatské Rusi převzal stát uherské státní lesy. Místo zove se Nemeth Mohra a jest v marmarošské župě. Tam státní lesmistr, vysokoškolák, jemuž je přiděleno 10.000 ha lesa, má pět set Kč měsíčně. Tak tomu aspoň bylo 1. října 1920; zdali je tomu tak posud, za to ovšem ručiti nemohu. Hajný měl v tomto revíru 50-100 Kč měsíčně a vydělal si tedy za měsíc asi tolik, jako lesní dělník za jeden den. Řekl jsem dříve, že postavení velkostatku nikterak není takové, že by bylo spravedlivým, aby mu byla ukládána mimořádná břemena. Správa výboru, kterou pan předřečník přečetl, připomínala, že jsou jednotliví úředníci velkostatků, kteří mají roční pensi 800 Kč. Myslím, že nelze vybírati jednotlivé případy, neboť by to mělo bezděky nádech tendenční.Právě tak mohu říci a mohu dokázati, že jsou velkostatky. a to dosti velké, které v posledním roce neměly čistého zisku ani 800 Kč a skoro tutéž sumu ztratily na hektaru. Zdá se tudíž, že předložený zákon nevznikl ze sociálně-politických úmyslů, nýbrž znamená neodůvodněné a jednostranné opatření proti velkostatkům.

Zákon se nám jeví jako právě tak těžké zasazení do soukromých zájmů sféry jednotlivých státních občanů, jako odporuje platným právním zásadám. a pokouší se změniti platné smlouvy cestou zákonodárnou na úkor jedné ze smluvních stran. Co se v předloženém zákoně žádá od velkostatkářů, nežádá se od žádné vrstvy státních občanů.

Přecházeje k jednotlivým paragrafům, dovoluji si vytknouti jednotlivé, zvlášť do očí bijící, případy.

V § 3 b se praví: »Zákon má zpětnou platnost od 1. ledna 1920.« Rok 1920 jest uzavřen, bilance jsou hotovy a většina podniků na základě těchto bilancí odevzdala již asi své přiznání k dani z příjmů pro rok 1920. V zákoně není řečeno, jak se tito pánové mají zachovati, zdali mají podati dodatečné přiznání, a zdali si mohou větší dávky, které jim byly pro rok 1920 se zpětnou platností uloženy, započítati čili nic.

§ 6 praví: »Ženy, které se provdají za pensisty, mají nárok na pensi.« Takového případu není ani u podniků státních. Proč nemá paní, která se provdá za státního pensistu, totéž právo?

V § 9 se praví: »Pensistů, kteří mají 15.000 Kč příjmů, netýká se tento zákon.« Nyní se táži: Jest podnikateli možno přiznání k dani z příjmů všech svých pensistů přezkoušeti?

V § 11 se praví »že zatížení, zákonem zamýšlené, postihuje podnikatele, u něhož zaměstnanec posledně byl zaměstnán«. Týž sice má jisté regressní právo proti podnikateli, u něhož zaměstnanec dříve sloužil. Toto regressní právo však jest velmi problematické. Poslední podnikatel tudíž jest zatížen celou výší pense.

Nyní však přichází to nejlepší, totiž § 12; jest to do jisté míry monstrum, neboť praví, přejde-li velkostatek, jenž jest povinen se starati o staropensisty ve smyslu zákona, do jiných rukou, že přecházejí také závazky z tohoto zákona vyplývající na právního nástupce. Jen jeden právní nástupce jest vyňat, a tím jest stát. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Tak přenáší se již zde do soukromého práva právní zásada, kterouž tento stát zastupoval jako právní nástupce staré monarchie v otázce válečné půjčky a v jiných otázkách. Jest nemožno, aby v případě zabavení nebo vyvlastnění celého majetku zbývajících 250 hektarů neslo pense celého dřívějšího majetku. (Veselost na levici.) Stane-li se tak a odejme-li stát veškeren majetek, ale zůstanou-li všechna pensijní břemena na zbývajících 250 hektarech, pak jest majitel více nežli zničen, neboť pense náležejí ke stálým břemenům podniku, a jen v tom případě, může-li podnik býti udržen, lze nésti také pense.

Jsem příslušníkem parlamentu příliš krátkou dobu a mám tedy snad příliš naivní a příliš ideální pojem o úloze zákonodárství. Odpustíte mi tedy, řeknu-li vám, že to, co nám dnes k poradě bylo předloženo, není žádným zákonem, že jest to tovární práce a sice špatná tovární práce; a je-li tomu tak, velevážení pánové z české strany, děkujeme za to jednak vašemu názoru o národnostních povinnostech, názoru, jenž ve státě jaksi spatřuje satrapii národa, a s druhé strany jazykovému a následkem toho také věcnému vyloučení německých poslanců a senátorů. (Souhlas na levici.)

Kdyby nám bylo bývalo možno osnovu zákona zkoumati věcně, byla by jinak dopadla. Tento politování hodný stav se nezmění, pokud v tomto státě demokratická spravedlnost nenastoupí na místo dnes panujícího demagogického absolutismu národa zdánlivě panujícího. Těžké pochybnosti, kteréž jsem proti tomuto zákonu přednesl, ospravedlňovaly by zplna, aby mu v této sněmovně odepřeno bylo přijetí. Poněvadž však i jako člen německého parlamentárního svazu i jako velkostatkář zplna dovedu oceniti těžké postavení staropensistů a poněvadž pochybnosti moje směřují proti formální a právní stránce zákona, nikoliv však proti výši zamýšlených pensí, budu hlasovati pro zákon. Aby umožněna byla částečná náprava zákona, dovoluji si doporučiti přijetí resolučních návrhů, které pan senátor Vetter slavnému senátu předložil. (Souhlas německých senátorů.)