Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921

I. volební období

4. zasedání

Tisk 1095-1095/5

Překlad.

Interpelace

senátorů dra Hellera, Niessnera a soudruhů

na pana ministra zahraničních věcí ve příčině tajných smluv.

V poslední době množí se novinářské zprávy, dle nichž prý pan ministr věcí zahraničních uzavřel od doby trvání republiky s několika státy smlouvy, které dosud nebyly předloženy Národnímu shromáždění. Podobné smlouvy prý existují nebo existovaly s Polskem a Rakouskem. Známa a přiznána jest smlouva s Jugoslavií, která tvoří základ tak zvané "Malé Dohody". Již asi před rokem přislíbil pan ministr uveřejniti smlouvu s Jugoslavií, tohoto slibu však do dnes nesplnil. Je úplně nejasným, zdali také Rumunsko patří k Malé Dohodě a byla-li také s tímto státem uzavřena nějaká smlouva. Smlouva s Polskem prý se vztahuje na hornoslezskou, smlouva s Rakouskem na západo­uherskou otázku.

Ústava v § 64 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., nařizuje výslovně, že smlouvy, z nichž státu nebo občanům vznikají jakákoliv majetkově-právní neb osobní, zvláště také vojenská břemena, rovněž smlouvy, jimiž se mění státní území, mají zapotřebí schválení Národního shromáždění. Jelikož "Malá Dohoda", jak doznáno, smlouvy s Polskem a Rakouskem pak dle vší pravděpodobnosti obsahují ustanovení, která za jistých okolností mají na zřeteli vojenské zakročení Československé republiky, pak nemůže býti pochyby o tom, že tyto smlouvy státu a jeho občanům ukládají vojenská břemena a mají tudíž zapotřebí schválení Národního shromáždění.

Že tyto smlouvy nebyly předloženy, znamená těžký a velmi povážlivý návrat k dřívější tajné diplomacii, která způsobovala osudné následky.

Jsme proto neobyčejně znepokojeni tím, že tuto tajnou diplomacii také v Československé republice pěstují činitelé, kteří mají nésti zodpovědnost, v první řadě pan ministr zahraničních věcí.

Proto se tážeme:

1. Proč nebyla předložena Národnímu shromáždění k schválení smlouva s Jugoslavií, a trvá-li podobná smlouva s Rumunskem, proč také tato nebyla předložena?

2. Trvají smlouvy s Polskem a Rakouskem?

3. Je-li tomu tak, jaký mají obsah a je pan ministr věci zahraničních ochoten předložiti je ihned Národnímu shromáždění ku schválení?

V Praze, dne 18. října 1921.

Dr. Heller,Niessner,

Link, Polach, Stark, Barth, Jarolim, dr.Wiechowski, Reyzl, Hladik, Loreatz, Hecker, Albert Friedrich, Perthenová.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr. Heller, Niessner und Genossen

an den Herrn Miinister des äusßern,

betreffend den Begtand ven gehaimen Verträgen.

In der letzten Zeit mehren sich Zeitungsnachrichten, wonach der Herr Minister des Äußern seit Bestand der Republik mit mehreren Staaten Verträge abgeschlossen haben soll, welche der Nationalversammlung bisher nicht vorgelegt wurden. Solche Verträge sollen mit Polen und österreich bestehen oder bestanden haben. Bekannt und zugegeben ist der Vertrag mit Jugoslavien, welcher die Grundlage der sogenannten "Kleinen Entente" bildet. Schon vor ungefähr einem Jahre hat der Herr Minister die Veröffentlichung des Vertrages mit Jugoslavien zugesagt, diese Zusage aber bis heute picht eingehalten. Ganz unklar ist es, ob auch Rumänien zur Kleinen Entente gehört und auch mit diesem Staate irgend ein Vertrag geschlossen wurde. Der Vertrag mit Polen soll sich auf die oberschlesische, der Vertrag mit Österreich auf die westungarische Frage beziehen.

Die Verfassung schreibt im § 64 des Gesetzes vom 29. Februar 1920, Nr. 121 der. Slg. der Gesetze und Verordnungen ausdrücklich vor, daß Verträge, aus welchen für den Staat oder die Bürger irgend welche vermögensrechtliche oder persönliche, insb. auch militärische Lasten erwachsen, sowie Verträge, durch welche das Staatsgebiet abgeändert wird, der Zustimmung der Nationalversammlung bedürfen. Da die "Kleine Entente" zugestandenermaßen, die Verträge mit Polen und iOsterreich allcr Wahrscheinlichkeit nach Bestimmungen enthält, welche unter Umständen ein militärisches Eingreifen der Čechoslovakischen Republik vorsehen, so kana es keinem Zweifel unterliegen, daß diese Verträge dem Staate und seinen Bürgern militärische Lasten auferlegen und daher der Zustimmung der Nationalversammlungbedürfen.

Die Nichtvorlage dieser Verträge bedeutet einen schweren und überaus bedenklichen Rückfall in die frühere Geheimdiplomatie, welche verhängnisvolle Folgen zeitigte.

Wir sind daher ungemein beunruhigt darüber, daß diese Geheimdiplomatie auch in der Čechoslovakischen Republik von Seite jener Faktoren getrieben wird, welche die Verantwortung zu tragen haben, in erster Linie von Seite des Herrn Ministers des Äußern.

Vir fragen daher:

1. Weshalb wurde der Vertrag mit Jugoslavien, und, falls ein solcher besteht, jener mit Rumänien der Nationalversammlung nicht zur Genehmigurig vorgelegt?

2. Bestehen Verträge mit Polen und Österreich?

3. Wenn ja, welchen Inhalt haben dieselben und ist der Herr Minister des Äußern bereit, dieselben sofort der Nationalversammlung zur Genehmigung vorzulegen?

Prag, am 18. Oktober 1921

Dr. Heller, Niessner,

Link, Polach, Stark, Barth, Jarolim, Dr. Wiechowski, Reyzl, Hladik, Lorenz, Hecker, Albert Friedrich, Perthen.

 

Tisk 1095/1

Překlad.

Interpelace

senátorů dra Hellera, Niessnera a soudruhů

na pana ministra zahraničních věcí

ve příčině vlivu na rozřešení horno-slezské otázky.

Již od dlouhé doby množí se v časopisech zprávy, že pan ministr věcí zahraničních uplatnil svůj vliv při řešení horno-slezské otázky ve prospěch Polska. Přibrání československých státních občanů jako znalců do komise, která je pověřena Svazem Národů řešiti horno-slezskou otázku, kteréžto přibrání se nemohlo státi bez souhlasu pana ministra zahraničních věcí, potvrzuje tyto zprávy. Podobný jednostranný a stranický vliv měl by pro náš stát nejhorší následky. Není pochyby, že československá republika musí udržovati nejužší hospodářské vztahy k Německu, nechce-li býti vydána těžkému poškození svých hospodářských zájmů. Hledati náhradu za hospodářský styk s Německem v dovozu a vývozu snad na východě, nemělo by naprosto naděje na úspěch, poněvadž tomu nyní a pro nejbližší budoucnost vadí již samy valutární poměry, a protože ostatně také zeměpisná poloha republiky odkazuje ji na hospodářský styk s Německem. Hospodářství a politiku však nelze odloučiti, a jaká nebezpečí by hrozila Československu, kdyby nepřivodila snesitelné politické poměry s Německem, není třeba vysvětlovati. K tomu všemu přistupuje okolnost, že podporování Polska Československem budí podezření jakoby československo chtělo využíti možnosti, kterou mu dává mírová smlouva a zmocniti se čisté německého území (Hlubčice). Následky této zvrácené politiky, která nás může odciziti Německu, Polska však nikdy přiblížiti nemůže, ukazují se jíž ve článcích vážených německých časopisů.

My, kteří chceme bezpodmínečně míti přátelský poměr ke všem našim sousedním státům, přede vším pak k Německu, a kteří dosažení našich národních práv naprosto nechceme přivoditi válečnými zápletkami, jsme všemi těmito zprávami a následky takovéto politiky velice znepokojeni, poněvadž předvídáme možnost, že pokračování podobné politiky mohlo by přivoditi našemu beztak vážně ohroženému hospodářství velké škody, a vydati nás v nebezpečí politického konfliktu s Německem.

Proto se tážeme pana ministra zahraničních věcí:

1. je pravda, že v horno-slezské otázce podnikl nějaké kroky ve prospěch Polska?

2. je-li tomu tak, jak může podobné jednání ospravedlniti?

V Praze, dne 18. října 1921.

Dr. Heller, Niesner,

Link, Polach, Stark, Barth, Jarolim, dr. Wiechowski, Reyzl, Hladik, Lorenz, Hecker, Albert Friedrich, Perthenová.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr.Heller, Niessner und Genossen

an den Herrn Minister des Äußern,

betreftend die Einwirkung auf die Lösung der oberschlesischen Fragen.

Schon seit geraumer Zeit häufen sich die Meldungen der Zeitungen, daß der Herr Minister des Äußern seinen Einfluß auf die Lösung der oberschlesischen Frage zu Gunsten Polens geltend gemacht hat. Die Herbeiziehung von čechoslovakischen Staatsbürgern als Sachverständige durch die vom Völkerbund mit der Lösung der oberschlesischen Frage betraute Kommission, welche Herbeiziehung nicht ohne Zustimmung des Herrn Ministers des Äußern erfolgt sein kann, unterstützt diese Meldungen. Eine solche einseitige und parteiische Einflußnahme wäre für unseren Staat von den. schlechtesten Folgen begleitet. Es unterliegt keinem Zweifel, daß die Čechoslovakische Republik die innigsten wirtschaftlichen Beziehungen mit Deutschland unterhalten muß, wenn sie nicht einer schweren Schädigung ihrer wirtschaftlichen Interessen ausgesetzt sein will. Einen Ersatz für den wirtschaftlichen Verkehr mit Deutschland in Ein- und Ausfuhr etwa im Westen zu suchen, wäre ganz aussichtslos, da für die Gegenwart und die nächste Zukunft schon die valutarischen Verhältnisse dem entgegenstehen und weil auch sonst die geographische Lage der Republik diese auf den wirtschaftlichen Verkehr mit Deutschland verweist. Wirtschaft und Politik lassen sich aber von einander nicht trennen und welche Gefahren der čechoslovakei drohen würden, wenn sie nicht erträgliche politische Verhältnisse mit Deutschland herbeiführen würde, bedarf keiner Erörterung. Zu alledem kommt, daß die Unterstützung Polens durch die Čechoslovakei den Verdacht aufkommen läßt, als ob die letztere die. ihr durch den Friedensvertrag eingeräumte Möglichkeit rein deutsches Gebiet (Leobschütz) an sich bringen zu wollen, ausnützen wollte.

Die Folgen dieser verkehrten Politik, die uns Deutschland entfremden, Polen aber niemals näher bringen kann, zeigen sich bereits in Artikeln angesehener deutscher Zeitungen.

Wir, die wir ein freundschaftliches Verhältnis zeit allen unseren Nachbarstaaten, vor allem aber mit Deutschland unbedingt haben und die wir die Durchsetzung unserer nationalen Rechte keineswegs durch kriegerische Verwicklungen herbeiführen wollen, sind über all diese Nachrichten und die Folgen einer solchen Politik in große Unruhe versetzt, weil wir die Möglichkeit voraussehen, daß die Fortsetzung einer solchen Politik unsererüberdiesso schwer bedrohten Wirtschaft große Schaden zufügen und uns der Gefahr eines politischen Konfliktes mit Deutschland aussetzen könnte.

Wir fragen daher den Herrn Minister des Äußern:

1. ist es richtig, daß er in der oberschlesischen Frage irgend welche Schritte zu Gunsten Polens unternommen hat?

2. wenn ja, wie kann er ein solches Vorgehen rechtfertigen?

 

Prag, am 18. Oktober 1921.

Dr.Heller, Niessner,

Link, Polach, Stark, Barth, Jarolim, Dr. Wiechowski, Reyzl, Hladik, Lorenz, Hecker, Albert Friedrich, Perthen,

 

Tisk 1095/2.

Překlad

Interpelace

senátora dra Mayr-Hartinga a soudruhů

na pana ministerského předsedu,

ve příčině účastenství ministerských úředníků na soukromých výdělkových podnicích.

Brzo po převratu a ustavení Československé republiky projevila se v jisté části úřednictva, přejatého do státních služeb, živá potřeba zajistiti si vedle platu ještě jiné příjmy, zvláště účastenstvím na soukromých výdělkových podnicích. Poměry, způsobené převratem, nedovolily patrně, aby směrodatné vládní kruhy poznaly nebezpečí podobného slučování úřadu s obchodem, ba zdálo se, že v těchto kruzích podporován jest tento stav zřejmé korupce veřejné morálky. Ale od doby převratu uplynuly zatím skoro tři roky a právní cítění začíná znovu nabývati vrchu. Přes to však vykazuje úřední list ještě stále případy, ve kterých úředníci, zvláště z ministerstev, jsou zapisováni do obchodního rejstříku jako správní radové, ba často jako předsedové akciových společností a podobných podniků. Dle §u 33 služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914, také v Československu dosud platné, nesmí úředník vedle svého úřadu provozovati žádného zaměstnání aniž přijmouti místo, které by mohlo odporovati vážnosti a důstojnosti jeho úřadu, nebo které by mu překáželo v úplném a přesném plnění jeho služebních povinností, nebo mohlo vzbuditi domněnku o předpojatosti při vykonávání služby. Úředníkům je zvláště zakázáno zúčastniti se ve správě akciových nebo jiných výdělečných společností v představenstvu, ve správní nebo v dozorčí radě. Proti tomuto jasnému znění zákona vykazují zápisy do rejstříku firem, zvláště pražského obchodního soudu, úředníky z ministerstev financí, obchodu a zemědělství a z jiných rozhodčích úřadů jako správní rady, ba dokonce v německém tisku byli na základě uveřejnění v úředním listě i aktivní důstojníci zjištěni jako správní radové ve výdělečných podnicích. Tak je mezi jiným ve finančním ministerstvu ministerský rada, který je zúčastnen na obchodě s telefonními přístroji, úředníci ministerstva zemědělství, kteří jsou správními rady ve společnostech pro zužitkování dříví, důstojníci, kteří zasedají ve správní radě dopravních podniků, ba úředníci s ještě vyššími funkcemi, kteří berou tandemy od továren na uzenářské zboží. Zvláštní oblibě se těší mezi různými ministerskými úředníky účastenství na tantiemách bankovních a podobných podniků, přinucených v Československu k nostrifikaci. Podobný stav, při němž strana nikdy neví, vyjednává-li s úředníkem ministerstva jako s úředníkem nebo jako se správním radou soukromého podniku, nejen že připravuje úřad o jeho vážnost, ale dává také podnět k různým více nebo méně oprávněným pověstem. Tento obyčej, nedůstojný právního státu a upomínající na staré ruské poměry, pociťuje nejen veřejnost jako výsměch vůči veřejné mravnosti, nýbrž také ostatní úřednictvo, které si ještě zachovalo vážnost pro zákon a postavení úředníka, co nejrozhodněji je odsuzuje.

Podepsaní dovolují si dotaz panu ministerskému předsedovi:

1. Je-li mu toto nepřípustné slučování úřadu s obchodem známo,

2. Je-li ochoten naříditi, aby mu předložily soudy, kteréž vedou rejstříky, úplný seznam státních úředníků, kteří v jakékoli formě jsou protokolováni jako osoby zúčastněné v soukromých podnicích výdělečných,

3. Je-li pan ministerský předseda ochoten předložiti seznam senátu a tím postaviti tyto úředníky před volbu, rozhodnouti se buď pro státní úřad nebo pro soukromé zaměstnání.

Konečně žádáme pana ministerského předsedu, aby oznámil, zdali nadřízený úřad těchto úředníků ví ve smyslu §u 33 služební pragmatiky o výdělečném vedlejším zaměstnání a zdali je schválil.

V Praze, dne 18. října 1921.

Dr. Mayr-Harting,

dr. Schmidt, dr. Koperniczky, K. Friedrich, Lippert, dr. Hilgenreiner, Fritsch, Meissner, Luksch, Knesch, Hartl.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Dr. Mayr-Harting und Genossen

an den Herrn Ministerpräsidenten

wegen Beteiligung von Ministerialbeamten an privaten Erwerbsunternehmungen.

Bald nach dem Umsturze und der Konstituierung der Čechoslovakischen Republik hat sich in einem Teile der in den Staatsdienst übernommenen Beamten das lebhafte Bedürfnis gezeigt., sich neben dem Gehalte auch andere Einkünfte, insbesondere durch Beteiligung an privaten Erwerbsunternehmungen zu sichern. Die durch den Umsturz herbeigeführten Zustände ließen offenbar die maßgebenden Regierungskreise die Gefahr einer derartigen Verbindung von Amt und Geschäft nicht erkennen, ja man schien in diesen Kreisen diesen Zustand offenbarer Korrumpierung der öffentlichen Moral zu fördern. Seit der Zeit des Umsturzes sind jedoch inzwischen fast drei Jahre vergangen und das Rechtsempfinden beginnt wieder zur Herrschaft zu gelangen. Nichtsdestoweniger weist das Amtsblatt noch immer Fälle auf, in denen Beamte, namentlich der Ministerien als Verwaltungsräte, oft gar als Präsidenten von Aktiengesellschaften und ähnlichen Unternehmungen ins Handelsregister eingetragen werden. Nach § 33 der auch in der čechoslovakei noch geltenden Dienstpragmatik vom 25. Jänner 1914 darf ein Beamter neben seinem Amte keine Beschäftigung betreiben und keine Stellung annehmen, die dem Anstand und der Würde seines Amtes widerstreiten oder die ihn in der vollständigen und genauen Erfüllung seiner dienstlichen Verpflichtungen behindern oder die Vermutung der Befangenheit in Ausübung des Dienstes hervorrufen könnte. Den Beamten ist es insbesondere untersagt, an der Verwaltung von Aktien- oder anderen auf Gewinn berechneten Gesellschaften im Vorstand; im Verwaltungs- oder im Aufsichtsrate teilzunehmen. Entgegen diesem klaren Wortlaute des Gesetzes weisen nun die Eintragungen in das Firmenregister, insbesondere des Prager Handelsgerichtes Beamte des Finanz-, des Handels- und Ackerbauministeriums und anderer entscheidender Ämter als Verwaltungsräte aus, ja in der deutschen Presse wurden auf Grund der Veröffentlichung im Amtsblatte sogar aktive Offiziere als Verwaltungsräte von auf Erwerb gerichteten Unternehmungen festgestellt. So gibt es unter anderem im Finanzministerium einen Ministerialrat, der am Handel mit Telephonapparaten beteiligt ist, Beamte des Ackerbauministeriums, die Verwaltungsräte von Holzverwertungsgesellschaften sind, Offiziere, die im Verwaltungsrate von Transportunternehmungen sitzen, ja Beamte in noch höheren Funktionen, die von Wurstwarenfabriken Tantiemen beziehen. Einer besonderen Beliebtheit erfreut sich unter den verschiedenen Ministerialbeamten die Beteiligung an den Tantiemen der zur Nostrifikation in der čechoslovakei gezwungenen Bank- und ähnlichen Unternehmungen. Ein derartiger Zustand bei welchem die Partei niemals weiß, ob sie mit dem Beamten des Ministeriums als Beamten oder als dem Verwaltungsrate eines Privatunternehmens verhandelt, bringt nicht nur das Amt um seine Würde, sondern gibt auch Anlaß zu verschiedenen, mehr oder minder berechtigten Gerüchten. Diese eines Rechtsstaates unwürdige, an altrussische Verhältnisse gemahnende Übung wird nicht nur von der öffentlichkeit als ein Hohn auf die öffentliche Moral empfunden, sondern auch von der übrigen Beamtenschaft, die sich noch die Achtung vor dem Gesetze und der Stellung eines Beamten bewahrt hat, aufs entschiedenste verurteilt.

Die Unterfertigten erlauben sich an den Herrn Ministerpräsidenten die Anfrage zu stillen, 1. ob ihm diese unzulässige Verbindung von Amt und Geschäft bekannt ist, 2. ober bereit ist zu veranlassen, daß ihm die Registergerichte ein vollständiges Verzeichnis jener Staatsbeamten vorlegen, die in welcher Form immer als an privaten Erwerbsunternehmungen beteiligte Personen protokolliert erscheinen, 3. ob der Herr Minister­ präsident bereit ist, das Verzeichnis dem Senate vorzulegen und sohin alle diese Beamte vor die Wahl zu stellen, sich entweder für die Staatsanstellung oder die Privatbeschäftigung zu entscheiden. Sch1ieß1ich ersuchen wir den Herrn Ministerpräsidenten zu berichten, ob die diesen Beamten vorgesetzte Dienstbehörde im Sinne des § 33 der Dienstpragmatik von der erwerbsmäßigen Nebenbeschäftigung Kenntnis hat und sie genehmigt hat.

Prag, am 18. Oktober 1921.

Dr. Mayr-Harting,

Dr. Schmidt, Dr. Koperniczky, K. Friedrich, Lippert, Dr. Hilgenreiner, Fritsch, Meissner, Luksch, Knesch, Hartl.

 

Tisk 1095/3

Překlad.

Interpelace

senátora Knesche a soudruhů

na vládu

ve příčině odstranění desátku.

Na panstvích řádu Benediktinů v Broumově trvá z dob roboty a poddanství pozůstatek ve formě naturální dávky (obilí), kterouž každý rolník ročně má klášternímu panství odváděti, tak zvaný desátek, kterýž dokonce jakožto požadavek do knih vtělený zatěžuje skoro každý zemědělský majetek.

Malá část rolníků okresu broumovského zbavila se této roční obtížné dávky výkupem, jenž záležel ve splacení větší peněžní částky klášternímu panství.

Jest asi jisto, že tento zvláštní pozůstatek zašlých století trvá pouze na panství kláštera Benediktinů v Broumově. Rolníci okresu broumovského těžce nesou tuto dávku, kteráž připomíná středověké poddanství sedláků pod držiteli půdy, pociťujíce ji jako zkrácení svých občanských svobod. Mimo to znamená tato dávka pro rolníky věčné zatížení jejich zemědělského majetku.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

Jest vláda ochotna dát co nejrychleji vypracovati osnovu zákona, dle níž se odstraňuje tato dávka, kteráž připomíná šerý středověk, tento desátek, aniž by rolníci byli povinni ku vzájemnému plnění?

V Praze, dne 25. října 1921.

Knesch,

Spies, Lippert, Hübner, Zuteger, Fritsch, Meissner, K. Friedrich, dr. Herzigová, Jesser, Hartl.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Knesch und Genossen

an die Regierung

in Angelegenheit der Abschaffung des Dezems.

In dem Herrschaftsgebiete des Benediktinerstiftes in Braunau besteht aus der Zeit der Robot und Leibeigenschaft ein Überbleibsel in Form einer jährlich von jedem Ackerbauer an die Stiftsherr­ schaft zu leistenden Abgabe von Naturalien (Getreide), der sogenannte Dezem, welcher sogar als grundbücherliche Forderung fast jeden landwirtschaftlichen Besitz belastet.

Ein kleiner Teil der Landwirte des Bezirkes Braunau befreite sich von dieser jährlichen lästigen Abgabe durch Ablösung, welch' letztere in der Zahlung einer größeren Geldsumme an die Stiftsherrschaft bestand.

Es ist wohl sicher, daß dieses einzigartige Überbleibsel vergangener Jahrhunderte nur im Herrschaftsgebiete des Benediktinerstiftes Braunau besteht. Von den Ackerbauern des Bezirkes Braunau wird die Leistung dieser Abgabe, die an tlie mittell alterliche Untertänigkeit der Bauernschaft unter die Grundherrschaft erinnert, bitter empfunden, als eine Kürzung ihrer bürgerlichen Freiheit. Nichtsdestoweniger bedeutet diese Abgabe für die Ackerbauern eine ewige Belastung ihres landw. Besitzes.

Die Unterzeichneten richten daher an die Regierung die Anfrage:

Ist die Regierung bereit, raschestens einen Gesetzentwurf ausarbeiten zu lassen, wonach die an das graue Mittelalter errinnernde Abgabe, der Dezem, ohne irgendwelche Gegenleistung von Seiten der Ackerbauern beseitigt wird?

Prag, am 25. Oktober 1921.

Knesch

Spiel, Lippert, Hübner, Zulegen Fritsch, Meissner, Karl Friedrich, Dr. Herzig, Jesser, Harth

 

Tisk 1095/4

Překlad.

Interpelace

senátorů Linka, Polacha a soudruhů

na pana ministra železnic,

ve příčině přeložení průvodčích v obvodu ředitelství olomouckého.

Na tratích Krňov-Olomouc a Krňov-Šumperk bude prý v nejbližších dnech odvolána celá řada průvodčích ze služby u osobních vlaků a přidělena službě u nákladních vlaků. Toto přeložení stane prý se proto, poněvadž prý tito průvodčí neovládají úplně českého jazyka.

Tito průvodčí konali na uvedených drahách službu po 10 až 15 let k úplné spokojenosti, a není naprosto žádné příčiny, aby byli ze své služby odstraněni. Ve službě sestárli a muselo by se to označiti jako velké bezpráví, kdyby tito průvodčí byli ze svých míst odvoláni, jen aby se mohlo dostati výhod několika mladíkům, kteří jsou sotva dva roky v železničních službách.

Žádáme pana ministra železnic, aby zamýšlené přeložení průvodčích zrušil a ponechal je na jejich dosavadních místech.

V Praze, dne 25. října 1921.

Link, Polach,

Kiesewetter, Stark, Jarolim, Reyzl, Hladik, Lorenz, Löw, Perthenová, Albert Friedrich, Barth, Niessner, dr. Heller.

 

Původní znění.

Intepellation

der Senatoren Link, Polach und Genossen

an den Herrn Eisenbahnminister,

betreffend die Versetzung von Kondukteuren im Direktionsbezirk Olmütz.

Auf den Bahnlinien Jägerndorf-Olmütz und Jägerndorf-Mähr.-Schönberg soll in den nächsten Tagen eine ganze Anzahl von Kondukteuren von dem Dienste bei den Personenzügen abgezogen und dem Dienste bei den Lastzügen zugeteilt werden. Diese Versetzung soll deshalb erfolgen, weil angeblich diese Kondukteure die čechische Sprache nicht vollständig beherrschen.

Diese Kondukteure haben eine Dienstleistung von 10 bis 15 Jahren auf den bezeichneten Bahnen zur vollsten Zufriedenheit geleistet und es besteht gar kein Grund, dieselben aus ihrem Dienste zu beseitigen. Sie sind im Dienste alt geworden und es müßte als ein großes Unrecht bezeichnet werden, wenn diese Kondukteure von ihren Posten abgezogen werden sollten, nur damit ein paar junge Leute, welche baum zwei Jahre im Eisen­ bahndienste stehen, bevorzugt werden können.

Wir stellen an den Minister für das Verkehrswesen das Verlangen, die geplante Versetzung der, Kondukteure rückgängig zu machen und dieselben auf ihren bisherigen Posten zu belassen.

Prag, den 25. Oktober 1921.

Link, Polach

Kiesewetter, Stark, Jarolim, Reyzl, Hladik, Lorenz, Löw, Perthen, Albert Friedrich, Barth, Niessner, Dr. Heller.

 

Tisk 1095/5

Překlad.

Interpelace

senátorů dra Mayr-Hartinga, Hartla a soudruhů

na pana ministra sociální péče,

ve příčině ustanovení německých úředníků v ministerstvu sociální péče.

Není žádné pochybnosti o tom, že ministerstvu sociální péče přikázána jest jedna z nejdůležitějších státních úloh, která stejnoměrně se týká všech národů tohoto státu. Proto zejména také váleční poškozenci trpce pociťují, že právě v tomto ministerstvu jako úředníci zaměstnáni jsou pouze příslušníci národa českého.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra sociální péče, zdali jest ochoten tomuto politování hodnému stavu učiniti přítrž a do ministerstva povolati přiměřený počet úředníků jiných národností, zejména také národnosti německé.

V Praze, dne 18. října 1921.

Dr.Mayr-Harting, Hartl,

K. Friedrich, dr. Schmidt, Knesch, dr. Herzigová, dr. Koperniczky, Hübner, Luksch, Fritsch, dr. Hil genreiner.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr. Mlayr-Harting, Harti und Genossen

an den Herrn Minister für soziale Fürsorge,

betreffend die Anstellung.deutscher Beamten im Ministerium für soziale Fürsorge.

Es unterliegt keinem Zweifel, daß dem Ministerium für soziale Fürsorge eine der wichtigsten staatlichen Aufgaben zugewiesen ist, die alle Nationen dieses Staates gleichmäßig berührt. Darum wird es namentlich auch von den Kriegsverletzten bitter empfunden, daß gerade in diesem Ministerium nur Angehörige der čechischen Nation als Beamte angestellt sind.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister für soziale Fürsorge die Anfrage, ob er geneigt ist, diesem beklagenswerten Zustand ein Ende zu machen und eine entsprechende Anzahl Beamten der anderen. Nationen, namentlieh auch der deutschen Nation, in das Ministerium einzuberufen.

Prag, am 18. Oktober 1921.

Dr. Mayr-Harting, Hartl

Karl Friedrich, Dr. Schmidt, Knesch, Dr. Herzig, Dr. Koperniczky, Hübner, Luksch, Fritsch, Dr. Hilgenreiner.