Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1097.

Zpráva

I. výboru národohospodářského a

II. výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 789)

o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

I.

Důležitost zřízení plodinové bursy v Bratislavě jest patrna, přihlédneme-li k tomu, že jest Bratislava skutečným střediskem obchodu plodinového celého Slovenska, k čemuž značně působí ta okolnost, že v Bratislavě jest náš veliký přístav na Dunaji, z kterého vyvěrají nové obchodní styky do dálného Orientu. Kdyby bursa plodinová v Bratislavě zřízena nebyla, pak by přirozeně odkázána byla celá východní část republiky československé na vliv bursy ve Vídni a Budapešti. Zzřízením bursy v Bratislavě soustředí se obchod tam a jest oprávněná naděje, že obchod slovenský takto soustředěný úměrně se přičlení k ostatním tržním místům republiky.

Tím jest z hospodářského stanoviska tedy nesporná důležitost zřízení bursy bratislavské prokázána a jedná se o to, odstraniti obtíže, které zřízení tomu v cestu se staví a plynou z poměrů nestejného zákonodárství ve věcech bursovních v bývalém Rakousku a Uhersku.

V Uhrách na př. není zvláštního bursovního zákona a jest tam ku zřízení bursy pouze potřeba, aby statut bursovní vládou byl schválen. V Uhrách není posud zakázán obchod termínový obilím, což u nás jest, a pak, v Uhrách podléhají bursy ministerstvu obchodu, an jsou typu všeobecného, kdežto u nás bursy plodinové podléhají ministerstvu zemědělství.

Z věcných důvodů bylo nutno recipovati náš právní posavadní stav a poněvadž, jak tomu poměry nasvědčují, dojde asi v brzké době k nové úpravě bursovních norem, při čemž provedena bude dokonalá unifikace pro celou republiku, jedná se dnes vlastně jen o úpravu přechodnou, při níž nutno dbáti našich poměrů a zvláště zákaz termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky do zákona toho pojmouti.

Osnova zákona tím, že bursa označena jest jako "plodinová, na níž dle § I. mohou se obchodovati i jiné druhy zboží", umožňuje vývoj bursy nejen v oboru zemědělských plodin, ale i se zbožím jiným v širokém toho slova smyslu.

Kde prokázala se výhodnost dosavadních uherských předpisů, ponechány tyto v platnosti. V jednotlivých odstavcích zákona jest patrno, jak uplatňovaly se zkušenosti nabyté na burse pražské, aniž by se přehlížely zvláštní poměry Slovenska. V § 6 a 20 doporučuje se, aby peněžité tresty v hořejší hranici byly zvýšeny s ohledem na dnešní poměr y a sice, aby v § 6

na místě 2000 kor. bylo vsunuto 5000 kor. a na místě 200 kor. bylo vsunuto 500 kor.

v § 20 v odstavci I. na místě 5000 kor., bylo vsunuto 20.000 kor.,

v odstavci II. a III. na místě 20.000 kor. bylo vsunuto 50.000 kor.,

v odstavci IV. a V. na místě 5000 kor. bylo vsunuto 20.000 kor.

Členové bursovní rady vykonávají funkci svou jako čestnou a stanoven jest počet členů vládou jmenovaných na 2/5 z celého počtu proti dosavadní zvyklosti, kterou jmenována 1/3.

Poněvadž na Slovensku není žádná správní instance, která by se rovnala našim zemským správám politickým, kterým bursy u nás podléhají, bude podřízena bursa bratislavská administrativně ministerstvu zemědělství i ve věcech odvolání z disciplinárních nálezů bursovní rady, kteréžto ustanovení nutno v zájmu věci schváliti.

Kompetence policejní odevzdává se místní instanci správní - županovi.

Celá osnova zákona jest bedlivě propracována dle osvědčených a z praxe převzatých poznatků, a proto výbor národohospodářský doporučuje, aby s ohledem na nevyhnutelnou a brzkou potřebu plodinové bursy pro slovenský obchod, která jeví se uvolněním vázaného státního hospodářství tím naléhavější, slavný senát osnovu tu schválil se změnami v § 6 a 20.

V Praze, dne 26. října 192I.

Ferdinand Jirásek v. r.,
místopředseda národohospodářského výboru.

J. Hucl v. r.,
zpravodaj národohospodářského výboru.

II.

Důvodová zpráva výboru ústavně-právního.

Potřeba zřízení plodinové bursy v Bratislavě jako střediska, obchodního pro Slovensko, jež jinak by stalo se obětí burs v Pešti a Vídni, je pro naši republiku všeobecně uznána.

Jednalo se v přítomném případě o otázku, zda ku zřízení bursy té stačí akt zákonodárství, či prostý akt správní.

Pro modus prvnější rozhodl se i ústavněprávní výbor, ježto dosavadní ustanovení o bursách v bývalém Rakousko-Uhersku byla v jedné každé polovici nestejná, a zapotřebí bylo přizpůsobiti ustanovení tato v zásadě též poměrům v celé naší republice i postaviti významnou bursu plodinovou v Bratislavě na pevný právní základ.

Zákon dělí se na tři části: první obsahující §§y 1-13 jedná o organisaci bursy, druhá v §§ 14-17 o rozhodčím soudě bursovním a o povaze jakož i vyřizování obchodů bursovních, třetí §§ 18-20 o zákazu termínových obchodů a trestech.

Co do jednotlivých ustanovení, byly na těchto provedeny výborem ústavně-právním některé změny, přesnější stylisací.

Tak § 2 bude zníti: "Bursa je řízena bursovní radou a podrobena státnímu dozoru ve smyslu tohoto zákona".

V § 4, odstavci 3. za slovem "bursy" dlužno čárku a slovo "jež" škrtnouti i obě věty spojkou "a" sloučiti a slova "a jimž není na závadu" až "plodinové bursy" rovněž škrtnouti, ježto jsou obsažena již v odstavci 1. tohoto paragrafu.

V odstavci 6. téhož paragrafu v 3. řádce na místě slov "má statut obsahovati" použito dikce "obsahujž statut".

V § 6; v odstavci 1 a 2 a § 20, v odstavcích 1-5 zvýšeny pokuty vzhledem ku změněným poměrům valutovým a se zřetelem k tomu, že v příslušných mnohdy doslovně recipovaných ustanoveních rakouských z r. 1903, odpovídala výše pokut ještě mírovým sazbám, shodně s výborem národohospodářským na cifry ve zprávě tohoto blíže označené.

V třetí větě prvého odstavce pak nahrazena slova "může býti" případnější dikcí "bude potrestán".

V témže §u 6, odst. 7 nahrazena slova "administrativní vrchnost" obratem více přiléhavým "správní úřad", kterýmž míněn úřad na Slovensku politickou správu v první stolici obstarávající.

V § 8, odst. 2., řádka 4. vynecháno slovo "povšechně", v 6. řádce odpadá spojka "a", v 3. odstavci pak škrtnou se slova "komisař bursovní má" a spojkou "a" utvoří se jediný odstavec 2.

V § 20, odst. 4. dána k vůli souladu s předcházejícími odstavci slova "Pro přečin atd." až na konec věty.

Dle stálé zvyklosti v ústavně-právním výboru panující byly jednotlivé odstavce označeny čísly, jak to nyní všeobecně v zákonech našich se vyskytuje.

Pokud se týče nadpisu zákona, setrval výbor, byť i nadpis plně nevystihoval obsah jeho, zejména na dodatku o zákazu termínových obchodů, aby zákaz došel též pro kruhy širší veřejnosti na Slovensku zvláštním vyznačením jeho v čele zákona náležitého povšimnutí.

Navrhuje se proto schválení této osnovy senátem.

V Praze, dne 3. listopadu 1921.

Dr. František Soukup v. r.,
předseda.

Dr. Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne..................................................1921

o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V Bratislavě zřizuje se plodinová bursa. Předmětem obchodu na této burse jsou plodiny polního hospodářství, zejména obilí, pak mlýnské výrobky, po případě i jiné druhy zboží (§ 3 č. 1.).

§ 2.

Bursa je řízena bursovní radou a podrobena státnímu dozoru ve smyslu tohoto zákona.

§ 3.

(1) Zařízení a činnost bursy upraveny jsou v mezích zákona statutem, jenž musí zejména ustanoviti:

1. které druhy zboží jsou předmětem obchodu na burse;

2. jaké jsou podmínky pro získání a důvody pro pozbytí členství bursovního a oprávnění k návštěvě bursy;

3. jaká jsou práva a povinnosti členů a návštěvníků bursy;

4. jak se opatří prostředky k vydržování bursy; prostředky tyto musí býti nejméně pro první rok zajištěny;

5. jak se ustanovuje bursovní rada a její orgány a jaká jsou práva a povinnosti bursovní rady a jejich orgánů;

6. jakým způsobem bursovní rada činí platná usnesení, vyřízení a vyhlášky;

7. jak se narovnávají a rozhodují spory, týkající se obchodů bursovních;

8. jak naložiti se jměním bursy, zanikla-li by.

(2.) Schválení statutu, navrženého přípravným výborem pro zřízení této bursy, a změn schváleného statutu, na nichž se usnáší bursovní rada, přísluší ministerstvu zemědělství v dohodě s ministerstvy obchodu, financí a spravedlnosti.

§ 4.

(1) V bursovní radě mohou míti účastenství pouze státní občané republiky československé, z návštěvy bursy nevyloučení (§ 11, § 20 posl. odst.).

(2) Statut ustanovuje počet členů bursovní rady a funkční období. Úřad členů bursovní rady je čestný.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem obchodu a financí jmenuje z celkového počtu členů bursovní rady dvě pětiny podle návrhu, vyžádaného od zemědělské rady pro Slovensko. Navrženy a jmenovány mohou býti pouze osoby, poskytující plnou záruku, že mají znalosti a zkušenosti, potřebné k účasti na správě plodinové bursy a bydlí v místě, odkud může býti sídla bursy snadno dosaženo. Kdož byli takto do bursovní rady jmenováni, stávají se členy bursy, pokud již jimi nebyli, a mají veškerá s tím spojená práva a povinnosti.

(4) Jmenování děje se na funkční období bursovní rady, nebo na zbytek tohoto období, uprázdní-li se některé místo v bursovní radě, které se obsazuje jmenováním. Důsledky opatření, zmíněných v § 9 postihují též jmenované členy bursovní rady.

(5) Ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry může odvolati člena do rady bursovní jmenovaného, kterému po delší dobu nebylo možno konati povinnosti s úřadem tímto spojené, nebo který trvale je zanedbává, nebo jinak hrubě porušuje.

(6) Pokud se týče ostatních členů bursovní rady, volených návštěvníky bursy k volbě oprávněnými, obsahujž statut opatření, aby důležité skupiny zúčastněných zájemníků byly v bursovní radě přiměřeně zastoupeny.

(7) Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy učiní opatření o prozatímní správě bursy pro dobu, než bude možno provésti prvou volbu. Volba tato musí býti provedena nejpozději do roka ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.

§ 5.

Bursovní radě přísluší vydávati v mezích zákona pravidla pro úpravu styku bursovního, zejména pravidla pro uzavírání a vyřizování bursovních obchodů (obchodní zvyklosti, usance) ustanovovati čas bursovní, spravovati hospodářské věci bursy a vykonávati vůbec vše, co jí podle tohoto zákona a dle statutu je k dosažení účelu bursy svěřeno. Bursovní rada jest zodpovědna za řádné provádéní statutu a zejména za zachování pokoje a pořádku na burse po čas bursovní a má právo učiniti v budově bursy potřebná policejní opatření.

§ 6.

(1) Porušil-li by některý z návštěvníků bursy některé ustanovení, pro zachování pořádku na burse vydané, bude potrestán, nehledě k trestu podle obecných zákonů trestních, pokutou až do 5000 Kč, jakož i vyloučením z bursy na určitou dobu. Vyloučení z bursy může nastati též pro rozšiřování nepravdivých pověstí.

(2) Tyto tresty ukládá bursovní rada. Z peněžitých pokut až do 500 Kč, nebo z trestu vyloučení z bursy až do 3 měsíců nelze se odvolati.

(3) Z uložení těžších trestů lze se do 14 dnů odvolati k ministerstvu zemědělství nebo k úřadu, jenž bude k tomu určen nařízením.

(4) Bylo-li nalezeno, že má býti někdo vyloučen z návštěvy bursy, nemá odvolání odkládacího účinku.

(5) Shledá-li odvolací úřad, že je uložení trestu odůvodněno, nemůže snížiti peněžitou pokutu pod 500 Kč a vyloučení z bursy na dobu kratší 3 měsíců.

(6) Peněžité pokuty lze k žádosti bursovní rady vymáhati politickou exekucí.

(7) Povolení k exekuci vydá na Slovensku a v Podkarpatské Rusi správní úřad první stolice k žádosti bursovní rady.

(8) O způsobu provedení platí předpisy o vymáhání veřejných daní (nař. 50.000/1913 P. M.).

(9) Statutem bude určeno, k jakému účelu zná býti uložených pokut použito.

§ 7.

(1) Schválení obchodních zvyklostí (usancí, § 5), jakož i jejich změn, přísluší ministerstvu zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(2) Bursovní rada je povinna vyžádati si předem o nich dobré zdání zemědělské rady a obchodních a živnostenských komor na Slovensku. Podrobnosti upraví statut.

(3) V naléhavých případech může bursovní rada se souhlasem bursovního komisaře uvésti příslušná ustanovení prozatímně v platnost. Kdyby bylo dodatečné schválení odepřeno, platnost jich ihned zaniká.

(4) Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, poskytnuvši bursovní radě příležitost k vyjádření, odvolati dané schválení, kdyby se obchodní zvyklosti ukázaly neúčelnými nebo škodlivými.

(6) Zemědělská rada a obchodní komory mohou navrhnouti, aby bylo schválení odvoláno.

§ 8.

(1) Bursa je přímo podřízena ministerstvu zemědělství.

Vládní dozor vykonává bursovní komisař, jmenovaný ministrem zemědělství v dohodě s ministry obchodu a financí. Úkolem jeho je přihlížeti, zda a jak se ustanovení bursovní zachovávají, vytknouti zjištěné závady, zakročiti o odstranění jich v případě potřeby prostřednictvím župana města a župy bratislavské, zejména býti přítomen při každé poradě bursovní rady a staviti každé usnesení, jež podle jeho soudu jest v rozporu se zákonem nebo se statutem, na tak dlouho, než dojde rozhodnutí příslušného úřadu.

§ 9.

Kdyby se bursovní rada dopustila porušení zákona nebo statutu, anebo trvale zanedbávala své povinnosti, může ji ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy zbaviti funkce nebo ji rozpustiti a učiniti opatření pro zatímní správu bursy. Podle okolností může býti nařízeno po slyšení zemědělské rady pro Slovensko a obchodních a živnostenských komor na Slovensku dočasné nebo trvalé uzavření bursy.

§ 10.

K návštěvě bursy smějí býti připuštěni, pokud není závadou některá z překážek v § 11 uvedených, toliko:

1. kdož z povolání zabývají se výrobou, odbytem, nebo zpracováním předmětů na burse k obchodu připuštěných, jakož i obchody pojišťovacími, dopravními, půjčkovými, zasílatelskými a skladními, předmětů těchto se týkajícími, a půjčováním pytlů;

2. obchodní společnosti, družstva. a jiná sdružení a právnické osoby vůbec, provozující skutečně některé obchodní odvětví pod č. 1 dotčené;

3. zástupci veřejných správních sborů a fondů, pod veřejnou správou postavených.

§ 11.

(1) Z návštěvy bursy jsou však v každém případě vyloučeni:

1. kdož nemají práva svým majetkem volné nakládati;

2. úpadci, pokud trvá konkursní řízení, pakli-že byli odsouzeni k trestu pro zaviněný úpadek, ještě tři léta po skončení trestu;

3. kdož nedostáli závazkům, jež jim z nějakého bursovního obchodu vzešly, a to po tak dlouho, pokud jim nedostáli;

4. kdož pro přestoupení bursovních ustanovení nebo pro rozšiřování nepravdivých pověstí byli vyloučeni z návštěvy bursy, a to po dobu trvání tohoto zákazu;

5. kdož pravoplatným rozsudkem. soudu trestního odsouzeni byli pro takový zločin, přečin, nebo přestupek, pro který dle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí;

6. kdož pro podloudný obchod nebo pro těžký přestupek důchodkový nesmějí obchod nebo živnost dále provozovati, nebo v ně se uvázati, a kdož byli pro přestoupení zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n. potrestán podle § 19 odst. 1. uvedeného zákona, a to po tak dlouho, pokud trvají následky trestu.

§ 12.

(1) Obchody bursovní sprostředkují dohodci (sensálové).

(2) Statutem může býti stanoveno, že k sprostředkování obchodů na burse mohou býti bursovní radou bud' všeobecně nebo v určitých případech připuštěni jen dohodci od ní jmenovaní (bursovní dohodci). Příslušný řád, jejž jest o tom vydati, schvaluje ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 13.

(1) Bursovní rada jest povinna každý bursovní den po skončené burse za dohledu bursovního komisaře na základě obchodů na burse uzavřených a podle zpráv dohodců tím pověřených určití kurs (cenu) zboží, jež bylo předmětem obchodů.

(2) Řád o stanovení kursů musí býti schválen ministerstvem zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(3) Úřední list kursovní budiž bursovní radou neodkladně uveřejněn.

§ 14.

(1) Při burse budiž zřízen rozhodčí soud. Statutem budiž ustanoveno, jaké jest složeni rozhodčího soudu a jak se rozhodci ustanovují, jaký jest rozsah působnosti rozhodčího soudu a jak provádí se řízení před ním.

(2) Ve statutu bursovním může býti dále ustanoveno, že spory z bursovních obchodů musí býti rozhodovány rozhodčím soudem bursovním, neujednaly-li strany písemně nic jiného, jakož i, zda a za jakých podmínek rozhodčí soud bursovní jest příslušným rozhodovati spory vzniklé i z obchodů uzavřených mimo bursu.

(3) Jednání rozhodčího soudu, kromě porady, jest veřejné, veřejnost vyloučena býti může jen za podmínek ustanovených v §§ 207 a 208 zák. čl. I. z r. 1911; řídí je předseda rozhodčího soudu, jemuž k udržení pořádku přísluší práva uvedená v §§ 209 a násl. téhož zákona. Jednání rozhodčího soudu zúčastní se s hlasem poradním tajemník, který jest způsobilý k úřadu soudcovskému a jehož jmenování bylo potvrzeno ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.

(4) Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovati advokáty, jinými členy bursy nebo svými zřízenci, pokud jsou podle civ. řádu soudního způsobilí k zastupování před soudem.

(5) Rozhodčí soud může vyslýchati svědky, znalce a strany bez přísahy; jinak budiž za výslech požádán okresní soud, v jehož obvodu jest důkaz provésti.

(6) Nálezy rozhodčího soudu a smíry před ním uzavřené, tyto jsou-li podepsány od obou stran, jsou vykonatelny soudní exekucí. Odporovati nálezům rozhodčí o soudu bursovního lze jen žalobou za podmínek § 784, zák. čl. I. z r. 1911 ustanovených.

(7) Dozor nad činností rozhodčího soudu bursovního náleží ministru spravedlnosti, který se může přesvědčiti o řádném postupu prací rozhodčího soudu kdykoliv vyslaným zmocněncem a nahlížením do spisů; rozhodčí soud jest povinen každoročně předkládati mu výkazy o své činosti.

§ 15.

Za bursovní obchody sluší pokládati všechny smlouvy, které se činí ve veřejné místnosti bursovní v ustanovených hodinách bursovních o takových předmětech obchodu, s kterými na této burse obchod provozovati jest dovoleno a které se zde smějí úředně znamenati.

§ 16.

Bursovní obchody jest posuzovati jako obchody ve smyslu § 258 uherského obchod. zákona dle zákonného čl. XXXVII z roku 1875.

§ 17.

(1) Bursovní rada ustanoví (§ 5), jaká opatření nutno učiniti, jestliže při vyřizování bursovních obchodů má býti pro nesplnění závazku nebo pro prokázanou insolvenci smluvní strany provedena prostřednictvím k tomu ustanovených dohodců koupě nebo prodej podle § 306 a §§ 351 až 355 uherského obchod. zákona podle.zákonného čl. XXXVII z roku 1875.

(2) Bursovní rada může zejména naříditi, že každá taková koupě nebo prodej má se státi na burse.

§ 18.

(1) Termínové obchody obilím a mlýnskými výrobky na burse nebo mimo bursu na území Slovenska a Podkarpatské Rusi se zapovídají.

(2) Bursovní rada jest povinna ve své působnosti učiniti včas opatření proti uzavírání, převodu a vyřizování termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na burse a nesmí zejména sama stanoviti obchodní podmínky pro bursovní termínové obchody uvedeným zbožím ani vydávati ustanovení o jich vyřizování, jež by zejména měla za účel, aby jednotlivým obchodům vzhledem k podstatným známkám dán byl co možná stejný obsah a usnadněn byl převod takových obchodů, jakož i aby súčtováním a vyrovnáním rozdílů bylo vyřizování jich ve značném rozsahu umožněno.

(3) Nesmějí býti tudíž vydávána ustanovení, kterými se předem a všeobecně pro obchodní závěrku stanoví jednotný obilní typ, jehož se má užívati, nebo nejmenší závěrková jednotka, nebo určité místo jako místo plnění, nebo kterým se stanoví pro vyřizování obchodů určité lhůty nebo se činí opatření likvidační.

(4) Kursy obchodů v odst. 1. zapovězených nesmějí býti úředně zaznamenávány, kursovním lístkem neb mechanicky provedeným rozmnožením rozšiřovány, nebo jakkoliv uveřejňovány.

§ 19.

(1) Obchody v § 18 zapovězené jsou právně neúčinné, rovněž udílení a přejímání příkazů ve příčině těchto obchodů, jakož i sdružování se k jich uzavírání nebo sprostředkování.

(2) Právní neúčinnost týče se též zřízených jistot a vydaných uznání dluhu. Co bylo dáno před vyřízením nebo po vyřízení právně neúčinného obchodu, může býti požadováno zpět, pokud nárok na vrácení je uplatněn do tří let, čítajíc ode dne uzavření obchodu.

§ 20.

(1) Kdo po živnostensku uzavírá nebo sprostředkuje některý obchod v § 18 zapovězený, nebo Jiného k takovému obchodu svede, bude potrestán pro přečin vězením od tří dnů do tří měsíců, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta od 500 Kč do 20.000 Kč.

(2) Kdo po živnostensku svede někoho jiného, vykořistiv jeho nezkušenost nebo lehkomyslnost k obchodu v § 18 zapovězenému, bude potrestán pro přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta od 5000 Kč do 50.000 Kč.

(3) Kdo úmyslně působí na bursovní cenu uzavřením obchodu na oko, nebo klamáním o některé okolnosti, která jest podstatna pro utváření ceny obilí a mlýnských výrobků, bude potrestán pro přečin vězením do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 50.000 Kč.

(4) Kdo za oznámení v tisku, kterým má býti působeno na bursovní cenu, dá, nebo slíbí, nebo dáti neb slíbiti si dá výhodu, která je v patrném nepoměru k úkonu, nebo kdo za opomenutí pravdivého oznámení o okolnosti pro utváření bursovní ceny podstatné dá si výhodu dáti nebo slíbiti, bude potrestán pro přečin vězením od tří dnů do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 20.000 Kč.

(5) Kdo úmyslně jedná proti zápovědi, stanovené v posledním odstavci § 18, bude potrestán pro přečin vězením od tří dnů do tří měsíců, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 5000 Kč.

(6) Tresty vězení v předchozích odstavcích uvedené nelze přeměniti podle § 92 zák. čl. V. z r. 1878 v trest peněžitý.

(7) Pokus přečinů jest trestný.

(8) Byl-li kdo odsouzen dle ustanovení tohoto paragrafu, je vyloučen na 6 měsíců z návštěvy bursy. Doba vyloučení může bursovní správou býti prodloužena až na 3 léta.

§ 21.

Provedením zákona tohoto, jenž nabude účinnosti 8 dní po vyhlášení, pověřují se ministři zemědělství, obchodu, financí a spravedlnosti.