Dále prozkoumána myšlenka legislativního archivu. Úřad ten měl býti zřízen při ministerstvu vnitra a měl přede vším tiskem vydati sbírku veškerých zákonů a nařízení; sbírka ta měla míti svou kontinuaci tak, aby byla vždy obrazem současného stavu. Legislativní archiv by tedy v prvé řadě určoval autentickým způsobem, který zákon či nařízení jest v platnosti.

Dále měl archiv pečovati, aby nové zákony nevybočovaly z přijatých všeobecných principů, tedy aby legislativa byla jednotná a souvislá. Dále byl projednán návrh o předběžném vzdělání, praxi a dalším vychování kancelářských úředníků, dále návrh o ručení státu za škodu, způsobenou personálem ve výkonu jeho služby (regresní nárok), dále návrh o doplnění zákonů stran kompetence správního soudního dvoru a říšského soudu, dále projednána otázka policejního soudnictví atd.

Pokud se týče reformy vnitřní správy měla by býti provedena dle těchto principů decentralisace za účelem odlehčení centrálním úřadům, zjednodušení na jedné straně a prohloubení odborných odvětví správy při zachování dosavadního charakteru státních úřadů správních, exekutiva má býti zejména po venkově nově organisována pomocí exponovaných výkonných orgánů. Ministerstvům má býti vyhraženo jedině vrchní vedení správy, finanční poručenství ministerstev budiž zmírněno, úřadům druhé instance má býti poskytnuta větší volnost disposice se státními prostředky a ústavně povolenými úvěry na př. k provedení veřejných prací a pod. Správa instance nižší nebudiž nucena obraceti se v tomto ohledu s každou maličkostí na příslušné ministerstvo, aniž má býti detailní rozhodnutí nižší instance vázáno na eventuelní souhlas jiného ministerstva. Plán investic schválený v celku i v podrobnostech ústředním úřadem budiž základem, kterým se má samostatně říditi nižší instance.

Dále budiž provedena zdravá centralisace příbuzných odborů.

Dále budiž decentralisována zodpovědnost: aprobace méně významných spisů budiž přenechána nižším úředníkům nebo odpadniž vůbec, aprobaci důležitějších spisů vykoná chef oddělení a teprve velmi důležité spisy podpisuje chef správy. Počet správních instancí budiž omezen co možná na dvě, takže z dovolací instance nebylo by odvolání.

Technická služba budiž pokud možno sloučena s politickou správou, počet stavebních okresů rozmnožen, technickému referátu při první politické stolici má býti uvolněno ve smyslu decentralisace a má mu býti přiznána samostatnost v odborných záležitostech. Pro záležitosti, týkající se zemských svazků zřízeny buďtež zvláštní státní technické komise.

Decentralisací osobní zodpovědnosti docílí se nejen úspora času, personálu a pod., nýbrž i získá iniciativa.

Vzájemné dopisování mezi jednotlivými decernáty nebo odděleními má odpadnouti a záležitosti vyřizovány ústními konferencemi.

To by byly hlavní zásady, jichž by se mělo použít pro zjednodušení státní správy, samozřejmě, že by se jich použilo též i na službu dopravní.

Vysvětlení k jednotlivým paragrafům.

§ 1. O účelu navrhovaných komisí není třeba více šířiti slov. Jsou zamýšleny u všech centrálních úřadů a kromě toho zavrhuje se zřízení vrchní komise s právem kontroly a dozoru, jakož i pro ony úřední záležitosti a výkony, jež jsou společny všem nebo několika resortům.

Pokud se týče rozšíření působnosti těchto komisí též na župy a župní svazy, samozřejmě že by i tyto úřady bylo nutno pojmouti do zamyšlené akce, vždyť znamenají podstatnou část reformy veřejné správy vůbec.

Budiž konstatováno, že některé ústřední úřady na př. ministerstvo financí, dále pošt a telegrafů podobné komise pro reformu vnitřního úřadování buď již dosadily nebo hodlají dosadit. Bylo by však žádoucno, aby se tak stalo v celé správě jednotně a legální cestou a tak rázem a všude současně odstraněny byly četné závady a nedostatky.

§ 2. Členy komisí jmenuje ministr, případně přednosta úřadu, u něhož jest komise dosazena. V bývalém Rakousku nazývala se komise pro správní reformu "císařskou", jinak byla jmenována ministerským předsedou a složena byla z 23 členů. Z české strany zasedali v ní dr. Bráf a dr. Gruber. Ministerský předseda obsadil pro ní kancelář a pouze jeho prostřednictvím směla komise vstupovat ve styk s úřady a pouze s jeho souhlasem směla vyslýchat úředníky. Mezi 23 členy bylo 11 tajných radů a 8 vysokých státních úředníků.

Podle našeho návrhu jmenuje resortní ministr členy příslušné komise jednak z odborníků vlastního personálu a jinak z odborníků mimoúředních. Má se přihlížeti k tomu, aby zastoupeny byly všechny kategorie, t. j., aby v komisi zasedali odborníci z kruhů konceptního, technického, účetního, výkonného a kancelářského personálu, pokud se toho jeví potřeba. Ale také mimoúřední živel nemá býti vyloučen, vždyť odborníci na poli veřejné správy mohou do státní správy vnésti mnoho zdravého smyslu pro jednoduchost na základě svých poznatků.

Počet členů není omezen a řídí se velikostí resortů. Také experti a dopisující členové jsou přípustni.

Členy vrchní komise jmenuje president republiky k návrhu ministerské rady jednak z členů komisí a jednak z členů Národního shromáždění. Počet jest omezen na 40 členů. Úmysl, aby ve vrchní komisi zasedali, členové jednotlivých resortních komisí, jest patrný, chce se tím docíliti jednotnost v pracích a postupu a také vzájemný stálý kontakt. Členové resortních komisí mají možnost sdělovati si vzájemně postup prací a také svoje poznatky, čímž se zamezí eventuelně dvojité práci, případným kolisím a p.

Členové Národního shromáždění vzatí pokud možno z odborníků mají za účel seznati postup prací a sdělovati výsledky legislativním sborům. Tento kontakt exekutivy s legislativou jest v demokratickém státě nejen žádoucí, ale i nutný.

Může zmírnit mnohé protivy a odstranit mnohé nedorozumění, jež by mohly snadno vzniknouti, a to ku prospěchu věci, o niž tu jde.

§ 3. Funkční doba trvá pouze 3 léta, neboť nutno míti za to, že do této doby bude reorganisace ve všech směrech provedena. Ukáže-li se potřeba funkci v tom či onom odvětví prodloužiti, má ministr možnost tak učiniti, proto nebudiž v zákoně řečeno, kdy končí jeho působnost. Není vyloučeno, že i po této době uzná se nutným, komise ty ponechati v platnosti jako poradní sbory, jež by se zabývaly dalším vývojem příslušných otázek.

§ 4. Zamýšlí se tu funkce referentů, t. j. osob, jež by příslušný materiál zpracovaly a připravily k dalšímu jednání.

§ 5. Kromě nutného styku komisí s vrchní komisí prostřednictvím jednotlivých členů, povinny jsou komise podávati periodicky zprávu o svojí činnosti, přičemž vrchní komise má právo kontroly.

§ 6. Ministři podávají periodicky zprávy Národnímu shromáždění buď z vlastní iniciativy nebo ve formě odpovědi na příslušné dotazy.

Resumé: Z uvedeného vysvítá, že komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování jest nevyhnutelně třeba, má-li se docíliti úspor a má-li úsporná komise míti praktický význam. Nespokojenost se státní správou a dosavadním způsobem úřadování jest všeobecná a nutno jí čeliti. Úsporná komise na tento úkol nestačí, neboť každý její poněkud radikálnější počin narazí na ohromné překážky rázu personálního i věcného. Těchto překážek nebude, když odstraníme příčinu velikého počtu personálu. A hlavní příčinou jest těžkopádnost a komplikovanost systému úřadování a správy. To cítí a uznává každý a proto zjednodušením dáme úsporné komisi věcný a oprávněný podklad k úsporám.

Na úpravě správy a s touto spojenými úsporami jest interesován každý. Již za Rakouska bylo tomu tak, výstižně to tehdy před 10 lety napsal Brockhauser ve svém spisku "Österreichische Verwaltungsreformen": Úředníci myslí na služební pragmatiku, zvýšení platů, zajištěný postup a menší práci, advokáti na zavedení kontradiktorního řízení s právem stran nahlížeti do spisů a dáti se zastupovati; továrníci a kupci na obchodnicky rychlé vyřizování záležitostí, takže by obratem pošty dostali povolení ke zřízení živnostenské provozovny, technikové a lékaři doufají, že bude konečně jednou konec nadvládě právníků; obecenstvo se těší, že se obmezí panství úředníků; sedláci by nejraději neplatili žádných daní; jedni politikové mysli na centralisaci, druzí na decentralisaci a p. a p.

Není tomu také nyní podobně při úsporné komisi, až ovšem na úředníky, kteří nemohou mysliti na nic příjemného, naopak, vždyť jde tu přímo o jejich zájmy?

A právě proto, má-li býti operace, kterou zamýšlí provésti úsporná komise, bezbolestnou, musí předcházeti operace jiná a tou může býti jedině reforma správy. Tím prospěje se všem, jedněm přímo, druhým nepřímo.

Po stránce formální budiž návrh přikázán předem ústavně-právnímu, pak rozpočtovému a posléze sociálně-politickému výboru.

K návrhu jest připojen jako příloha číselný výkaz o počtu všech státních zaměstnanců republiky Československé současně s výkazem počtu státních zaměstnanců v bývalém Rakousku zaměstnaných na území nynější republiky, pokud příslušná data jsou po ruce. Výkaz sestaven ministerským předsednictvem na základě usnesení sociálně-politického výboru senátního.*)

*) Návrh není spojen se žádným nákladem.

V Praze, dne 22. listopadu 1921.

R. Pánek,

Dr Klouda, Klofáč, dr Krejčí, Klečák, Lažo, Šťastný, Konečný, Lisý, dr Veselý, dr Krouský.

 

Zákon

 

ze dne...................................................................,

 

kterým se zřizují komise pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Aby ve správě a hospodářství státu, zemí, žup a župních svazů, dále v podnicích a fondech státem spravovaných docílilo se největších úspor, zejména pokud se týče snížení počtu zaměstnanců, provede se reorganisace vnitřní administrativy, dále zjednodušení a reforma způsobu úřadování a úředních výkonů, a to ve všech odborech a odvětvích státní správy, státních podniků a fondů. Za tím účelem dosadí se u všech ústředních úřadů nebo u úřadů těmto na roveň postavených zvláštní komise pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování, dále dosadí se u ministerského předsednictva k témuž cíli, avšak s právem vrchní kontroly, vrchní komise pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování.

§ 2.

Členy komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování a jejich náhradníky jmenuje ministr nebo přednosta příslušného ústředního úřadu, podniku nebo fondu, u nichž jest komise dosazena:

1. z odborníků vlastního personálu, a to tak, aby pokud možno zastoupeny byly všechny kategorie zaměstnanectva a

2. z jiných vynikajících odborníků na poli veřejné správy.

Podobně stanoví jejich počet, jenž se řídí potřebou a velikostí resortu. Při zvláště velikých odborech s rozvětvenou agendou, mohou býti k spolupráci přizváni též experti nebo dopisující členové.

Členy vrchní komise pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování a jejich náhradníky jmenuje k návrhu ministerské rady president republiky:

1. z členů komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování a

2. z členů Národního shromáždění.

Jejich počet jest omezen na 40 a tolikéž náhradníků a jest takto složen:

22 členů a stejný počet náhradníků připadá na členy komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování, při čemž budiž přihlíženo, aby zastoupeny byly všechny odbory státní správy a 18 členů a tolikéž náhradníků připadá na členy Národního Shromáždění a to na poslaneckou sněmovnu 12 a na senát 6 členů, při čemž budiž přihlíženo, aby byli pokud možno z řad veřejných zaměstnanců nebo odborníků.

§ 3.

Funkční doba členů u obou komisí činí 3 léta, členové vrchní komise, pokud jsou příslušníky Národního shromáždění mohou se zúčastniti prací i když pozbyli mandát.

Náhradníci nastupují za členy, kteří trvale nebo přechodně nemohou své funkce vykonávati.

§ 4.

Předsedu a místopředsedu, jakož i příslušný počet referentů z administrativního, technického, účetního, výkonného a kancelářského personálu jmenuje ministr nebo přednosta úřadu, u něhož jest komise dosazena, předsedu a místopředsedu jakož i referenty vrchní komise jmenuje president republiky.

Předseda nebo místopředseda svolává a řídí schůze, referenti podávají zprávu o návrzích podaných členy komise nebo experty. Návrhy nutno podávati písemně do rukou předsedy, jenž je přidělí příslušnému referentu s udáním lhůty, do které musí býti podána zpráva.

Komise konají schůze podle potřeby, nejméně však jednou za 14 dní.

Funkce jest čestná, členové komisí mají však nárok na úhrady skutečně vzešlých výloh spojených se schůzemi nebo pracemi.

Podrobnější jednací řád o jednání v komisích vydá se nařízením.

§ 5.

Úkolem komisí pro zjednodušení státní správy a zjednodušení způsobu úřadování jest podporovati snahu úsporné komise stanovené zákonem ze dne................, aby ve správě a hospodářství státním, jakož i v podnicích a fondech státem spravovaných docíleno bylo největších úspor, a to jak v osobních tak i věcných nákladech. K tomu cíli zabývati se budou komise dosazené u jednotlivých ústředních úřadů otázkami týkajícími se přestavbou vnitřní služby, zjednodušením způsobu úřadování a úředních výkonů, decentralisací zodpovědnosti a působnosti vyšších instancí a přenesením těchto na instance nižší, a to ve všech směrech dotyčné správy, tudíž jak ve službě konceptní, tak i technické, účetní, výkonné a kancelářské.

Vrchní komisi pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování přísluší právo kontroly, zdali a jak jednotlivé komise pracují, ku kterémuž cíli jsou komise povinny podávati vrchní komisi nejméně jednou do měsíce zprávu o svoji činnosti. Dále se bude vrchní komise zabývati reorganisací státní správy, reformou a zjednodušením způsobu úřadování a úředních výkonů ve službě konceptní, technické, účetní a kancelářské, pokud se otázky ty dotýkati budou všech nebo společně několika resortů.

Usnesení komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování předkládají se ministrovi nebo přednostovi úřadu, u něhož jest komise dosazena, usnesení vrchní komise předkládají se ministerské radě.

Taková usnesení některé komise, jež se dotýkají záležitostí nebo úředních výkonů společných všem nebo několika resortům, nutno předkládati vrchní komisi pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování.

§ 6.

Ministři podávají periodicky zprávu o činnosti komisí v obou zákonodárných sborech.

§ 7.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni ministři.