Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1177.

Zpráva

živnostensko-obchodního výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1117 sen.)

o vládním návrhu zákona

týkajícím se zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.

Návrh zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr, senátem usnesený, byl poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění v několika bodech změněn.

S provedenými změnami souhlasí živnostensko-obchodní výbor senátu, poněvadž jsou jednak rázu formálního a bylo nutno je provésti s ohledem na zrušení Úřadu pro zahraniční obchod, jehož funkce převzalo ministerstvo obchodu, jednak proto, že změny poslaneckou sněmovnou předsevzaté neodporují smyslu návrhu zákona dříve senátem usneseného.

Účelem zákona jest chrániti státní pokladnu před značným finančním zatížením, které by nastalo, kdyby mělo býti použito směnečné garancie státu, kterou stát poskytl Nákupnímu a prodejnímu družstvu čsl. přádelen na zakoupení bavlny. Dle vládního odůvodnění pravým dlužníkem je jedině textilní průmysl, o jehož rovnoměrné zásobení surovinou mělo býti pomocí státní garancie při nákupu suroviny té postaráno.

Poslanecká sněmovna proto usnesla se právě tak, jako senát, aby likvidace zbylých zásob bavlny koupené na úvěr zaručený státem a příze z ní vyrobené byla provedena vnuceným likvidátorem, který nynější zásoby bavlny a příze má prodati za světové ceny a ztrátu vzniklou rozdílem mezi svéstojnou cenou bavlny a její cenou prodejní má hraditi textilní průmysl bavlnu a bavlněnou přízi zpracující a průmysl polotovary zušlechťující a banky, pokud z celého podniku měly zisk.

Poslanecká sněmovna rozhodla rovněž ve smyslu návrhu zákona usneseného senátem, aby chráněni byli při tom spotřebitelé příze, kteří nebyli členy Nákupního a prodejního družstva čsl. přádelen, pověřeného výhradním prodejem bavlny a bavlněné příze, kteří neměli ani právního závazku vůči němu, ani účasti na jeho činnosti, kteří nezaručili se za úvěr směnečně, jako přádelny, t. j. členové Družstva, na něž tedy uvalují se povinnosti příčící se dosavadním platným zákonům.

Ochrana ta je nutna tím spíše, poněvadž spotřebitelé příze jsou podniky hospodářsky slabší a poněvadž hospodaření Nákupního prodejního družstva čsl. přádelen a jeho členů nebylo vzorné, naopak takové, že různým obcházením původního účelu rovnoměrného zásobení celého textilního průmyslu surovinou, různými nepřístojnostmi, jako zaviněným opozděným zpracováním družstevní příze, vyvoláváním umělého nedostatku příze u spotřebitelů příze, prodejem příze z t. zv. exportní bavlny v tuzemsku pod rukou za přemrštěné ceny, prodejem příze vyrobené z odpadků bavlny volně dovážených, dodáváním příze špatné jakosti na místo dobré družstevní příze atd., byli spotřebitelé příze v nevýhodě proti přádelnám a tkalcovnám členů Družstva.

Přádelny a jejich tkalcovny při dostatku bavlny a příze plně zpracovaly a využily konjunktury tehdy panující, kdežto spotřebitelé příze nemohouce při monopolu od členů Družstva přízi včas dostati, pracovali velmi omezeně a hlavně z příze nakoupené od přádelen velmi draho pod rukou.

Poslanecká sněmovna stanovila proto v souhlasu se senátem v § 5 předloženého návrhu zákona, aby byla provedena revise hospodaření Družstva a jeho členů dle zásad navržených poradním sborem, v němž spotřebitelé příze, na které eventuelně bude ještě nutno ztrátu rozvrhnouti, musí býti řádně zastoupeni.

Dle výsledku této revise rozvrhne likvidátor neuhrazený zbytek vzniklý prodejem zásob do dne působnosti tohoto zákona neprodaných v první řadě na Družstvo, ve druhé řadě na držitele přádelen, jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, ve třetí řadě na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk, a konečně na finančně k tomu způsobilé držitele průmyslových podniků, zpracujících bavlněnou přízi.

Rozvrh neuhrazeného zbytku v tomto pořadí vyhovuje poměrnému zisku a také vyhovuje dosavadnímu právnímu řádu, poněvadž Družstvo bylo kupcem bavlny, držitelé přádelen jakož i tkalcoven a zušlechťoven s nimi spojených, - členy Družstva a akceptanty směnek, banky pak směnečně girovaly a opatřovaly valutu jakož i ostatní bankovní spojení, a jíž dle platných zákonů jsou tito veškeří činitelé povinni ztrátu sami plně hraditi.

Ochrana před hospodářskými otřesy je dána tím, že likvidátor pro případ, že by někteří držitelé přádelen, jakož i tkalcoven a zušlechťoven s nimi spojených uložením této povinnosti byli přivedeni prokazatelně do hospodářské krize, nesmí těmto takové povinnosti uložiti a že část, kterou by držitelé přádelen, jakož i tkalcoven a zušlechťoven s nimi spojených bez hospodářského otřesu uhraditi nemohli a kterou by ani banky neuhradily ze svého zisku z tohoto obchodu bavlnou, rozvrhne likvidátor jen na finančně k tomu způsobilé spotřebitele příze.

Likvidátor nesmí zatěžovati ty spotřebitele příze, t. j. držitele podniků přízi zpracujících, kteří dobrovolně Družstva předepsané množství příze zakoupili a zaplatili.

Výhoda ta netýká se držitelů přádelen, jakož i tkalcoven a zušlechťoven s nimi spojených, ač tito také, - pokud mají tkalcovny - přízi konsumují, poněvadž by tím byl zmařen úmysl senátu a poslanecké sněmovny, aby v prvé řadě tyto velké podniky pokud možno samy z důvodů shora uvedených - ztrátu hradily a aby byli chráněni spotřebitelé příze na obchodním vedení Družstva nemající účast.

Jinak by vzhledem k risiku konjunktury a valuty byli právě tito nejvíce a nespravedlivě postiženi.

Živnostensko-obchodní výbor senátu schválil tento výminečný zákon v pevné důvěře, že prováděcí nařízení k tomuto zákonu budou odpovídat úmyslu senátu a poslanecké sněmovny z této důvodové zprávy zjevnému a navrhuje vysokému senátu, aby

1. schválil osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou;

2. schválil přiloženou resoluci.

I.

Zákon

ze dne......................192

o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr obchodu se zmocňuje, aby Nákupnímu a prodejnímu družstvu československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s. r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora za účelem provedení likvidace zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n.

§ 2.

Za vnuceného likvidátora může býti ustanoven státní nebo smluvní úředník, který jest v této funkci veřejným orgánem a jest ze své činnosti zodpovědný ministru obchodu.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem obchodu. Tento poradní sbor má sestávati ze zástupců veškerých odvětví průmyslových bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných, jakož i ze zástupců bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru ku posouzení všechny otázky zásadní, jakož i takové jednotlivé případy, kterých nelze řešiti podle zásad poradním sborem navržených.

§ 3.

Vnucený likvidátor zastaví dosavadní likvidační kroky Družstvem podniknuté a provede volný rozprodej zbývajících zásob bavlny a příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n., za nejlepší docílitelnou cenu. Získané částky budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí k úhradě příslušného úvěru.

§ 4.

Nebude-li rozprodejem podle §u 3 uhrazena svéstojná cena této bavlny, resp. svéstojná cena bavlněné příze, kterou z této bavlny vyrobili členové Nákupního družstva, rozvrhne vnucený likvidátor úhradu neuhraženého zbytku podle ustanovení § 5. a § 6.

Zásadně jsou držitelé všech průmyslových podniků zpracujících bavlnu a bavlněnou přízi, kteří brali účast na přídělech této bavlny nebo bavlněné příze, povinni uhraditi svéstojnou cenu této bavlny po případě bavlněné příze.

§ 5.

Za účelem rozvrhu neuhraženého zbytku vnucený likvidátor provede nejprve dle zásad stanovených poradním sborem zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů.

Podle výsledku tohoto šetření rozvrhne pak vnucený likvidátor po slyšení poradního sboru neuhražený zbytek v první řadě na Družstvo, ve druhé řadě na držitele přádelen jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, ve třetí řadě na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk a konečně na finančně k tomu způsobilé držitele průmyslových podniků, zpracujících bavlněnou přízi.

Podnikům, které by uložení povinnosti platební přivedlo prokazatelně do hospodářské krise, likvidátor takové povinnosti ukládati nesmí. O zásadách, dle nichž dlužno posuzovati dostačitelnost podaných průkazů rozhodne poradní sbor, na jehož příslušné usnesení jest likvidátor vázán.

Nastala-li v době od 15. května 1919 do 16. října 1920 změna v osobě držitele podniku, budiž při rozvrhu přihlíženo i ku dřívějšímu držiteli a také jemu uložena úhrada poměrně podle doby provozování podniku a účasti na přídělech této bavlny.

§ 6.

Při rozvrhu neuhrazeného zbytku nebude likvidátor zatěžovati ony držitele podniků přízi zpracujících, kteří ve smyslu ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslovými na ně připadající přízi převzali a všem povinnostem svým z toho plynoucím řádně dostáli.

§ 7.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé podniky, ručí jeho držitel celým svým majetkem.

§ 8.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta ku splnění na 30 dnů od doručení.

Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neuhraženého zbytku uložiti držitelům jednotlivých podniků resp. bankám prozatímními platebními příkazy, aby zajistili do 30ti dnů na úhradu zbytku určenou záruku buď složením v hotovosti nebo jiným způsobem poskytujícím sirotčí jistotu u Zemské banky v Praze.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán do 30ti dnů od doručení rekurs k ministru obchodu. Ministr obchodu vyslechne před svým rozhodnutím o rekursu stěžovatele, resp. jím zplnomocněného zástupce. Rekurs nemá odkladného účinku.

§ 9.

Platební rozkazy, uvedené v §u 8, jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku majitele nebo držitele dotyčného podniku a jsou exekučními tituly podle §u 1 číslo 12 zákona ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. z. (exekučního řádu) a §u 1 lit. h) zákonného čl. LX. z roku 1881.

§ 10.

Držitelé podniků, jimž byla uložena úhrada podle §u 4 tohoto zákona, nesmí pouze z tohoto důvodu zastaviti provozování podniku.

§ 11.

Podniky, podléhající všeobecné, jakož i zvláštní dani výdělkové dle druhé hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 20. října 1896, č. 220 ř. z., kterým ve smyslu § 8 tohoto zákona bylo uloženo platebními příkazy nésti podíl na ztrátě při likvidaci Nákupního družstva československých přádelen bavlny, jsou oprávněny odečísti částky platebními příkazy jim předepsané od svého zdaňovacího základu pro berní rok 1920 neb 1921, případně od zdaňovacích základů pro oba tyto berní roky.

Obdobně mohou si podniky, které uhradily na základě ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslu svéstojnou cenu

bavlny neb bavlněné příze, odečísti rozdíl mezi touto svéstojnou cenou a cenou běžnou. Pokud v jednotlivých případech daň byla již vyměřena, budiž ve smyslu ustanovení obou předchozích odstavců opravena.

§ 12.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920, čís. 566 Sb. z. a n. pozbývá zároveň účinnosti.

II.

Resoluce.

Vládě se ukládá, aby k likvidaci bavlny pověřené ministerstvo obchodu ustanovenému likvidátoru nařídilo, by týž při provádění likvidace, tak jako u ručitelských bank měl i vlnařský průmysl tu výhodu, že ručí jenom potud, pokud z přídělu bavlny měl zisk a při provádění likvidace při § 5 odstavci 2. řídil se likvidátor touto zásadou:

Pokud z odběru bavlněné příze vzhledem k současným cenám na světovém trhu dokázaně měl hmotnou výhodu průmysl vlnařský, na uhražení zbytku schodku po slyšení poradního sboru příslušnou kvotu schodku hradil. O tomto schodku, který by vlnařský průmysl měl hradit, budiž učiněna s celým vlnařským průmyslem dohoda.

Do tohoto poradního výboru likvidačního budiž také dáno zastoupení vlnařskému průmyslu.

V Praze dne 11. ledna 1922.

Dr. A. C. Stojan v. r.,
předseda.

Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.