Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1221.

Usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu zákona (tisk 3387) o soupisu právních nároků a závazků čsl. příslušníků vůči cizincům (tisk 3413).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 129. schůzi dne 27. ledna 1922 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne..................................1922

o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby na ochranu zájmů věřitelů a dlužníků příslušných do republiky Československé, provedla soupis právních nároků a závazků jejich vůči osobám, které při založení těchto právních poměrů příslušely jinam, nebo bydlely (měly sídlo) jinde, než v některém území bývalé říše Rakousko-Uherské.

§ 2.

Předmětem soupisu jsou právní nároky a závazky (§ 1), které založeny byly před 28. říjnem 1918 a jsou vyjádřeny ve měně jiné, než ve starých rakousko-uherských korunách.

§ 3.

Českoslovenští věřitelé i dlužníci (§ 1) jsou povinni své právní nároky a závazky (§ 2) k soupisu přihlásiti, dáti o nich na úřední vyzvání žádané vysvětlení a předložiti k nahlédnutí potřebné doklady, zvláště i své obchodní knihy.

§ 4.

Jakákoliv porušení povinností věřitelů nebo dlužníků, uložených v §u 3 stíhá se peněžitou pokutou až do 100.000 Kč, kterouž lze opakovati.

Řízení trestní přísluší berním správám (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) a končí druhou stolicí.

Kromě toho včas nepřihlášené právní nároky propadají ve prospěch státu a závazky budou vyloučeny z výhod, plynoucích z příští úpravy těchto právních poměrů.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministru financí ve shodě s ministry zahraničních věcí, obchodu a spravedlnosti.

Tomášek, v. r.
předseda.

Dr. Říha, v. r.,
sněm. tajemník.

Bradáč, v. r.,
zapisovatel.