c) uzavírati s vystěhovalci nebo příslušníky jejich rodin obchody kupní, směnné neb úvěrní jakéhokoli druhu ať přímo neb osobami třetími.

§ 20.

Doprava zakázaná.

Zakázáno jest dopravovati vystěhovalce československé státní příslušnosti:

a) kteří se nemohou vykázati platným vystěhovaleckým cestovním listem (§ 3) pro onen stát, do něhož se stěhují;

b) o nichž podnikatel dopravy ví, že jim není podle §u 2 dovoleno vystěhovati se, anebo

c) že jim cizí stát nebo cizozemská korporace neb ústav přímo či nepřímo slíbil, že náklady dopravy úplně nebo částečné zapraví, nahradí, dá na ně zálohu nebo je skutečně zapravil, nahradil nebo na ně zálohu dal.

Ministr sociální péče může povoliti výjimky ze zákazu uvedeného v odst. lit. c).

§ 21.

Zakázané jízdní lístky a poukázky.

Zakazuje se prodávati a používati jízdních lístků podniků, které nemají povolení k dopravě (§ 13) jakož i poukázek na takové lístky. Takové jízdní lístky a poukázky budou prohlášeny za propadlé, kdekoli budou nalezeny. Prodavatelé jejích ručí kupci za vzniklou škodu.

§ 22.

Dopravní smlouva.

Podnikatel dopravy smí vystěhovalce dopravovati jenom na základě písemné dopravní smlouvy. Smlouva nesmí býti uzavřena s osobami, které nepředložily vystěhovaleckého cestovního listu. Vzorec a obsah smlouvy určen bude nařízením.

Nařízením může býti podnikateli dopravy předepsáno, aby se ve smlouvě zavázal, že se podrobuje ve sporech s vystěhovalcem ze smlouvy dopravní nebo pokud se týče povinností, jemu tímto zákonem uložených, rozhodčímu výroku přednosty místně příslušného československého konsulárního úřadu, podrobí-li se tomuto výroku písemným prohlášením také vystěhovalec.

Dopravní smlouva musí býti vystěhovalci vydána bez průtahu po zaplacení celé dopravní ceny, nejpozději však dříve ještě, než opustí území Československé republiky.

§ 23.

Všeobecné povinnosti podnikatele.

Podnikatel dopravy má proti každému vystěhovalci, jím dopravovanému, povinnost:

1. dopraviti jej a jeho zavazadla z místa ve smlouvě označeného až na místo tam uvedené (po případě již ze stanice sběrné a až do místa, kam se stěhuje) a za poplatek smlouvou určený, který v žádném případě nesmí býti zvýšen;

2. dbáti o zdravé, čisté, dostatečné jeho stravování a ubytování po celou cestu, není-li smlouvou určeno, že se o to vystěhovalec cestou po souši stará sám;

3. pečovati o bezplatné lékařské ošetřování vystěhovalcovo cestou po moři, pro případ úmrtí cestou vůbec také o řádné pohřbení;

4. pojistiti, pokud možno u některé československé pojišťovací společnosti, až do místa určení hlavu rodiny, po případě jejího zástupce na úraz, zavazadla proti poškození a ztrátě podle premiové sazby, ministrem sociální péče schválené.

Naproti tomu jest podnikateli dopravy zakázáno:

a) činiti o dopravném a pojistném úmluvy, že je vystěhovalec vyrovná zcela nebo z části prací, již má konati cestou nebo na místě určení, nebo že je zaplatí teprve po přibytí na místo určení;

b) žádati a přijímati od vystěhovalce mimo dopravné a pojistné ještě jinou úplatu nebo službu, nebo dávati vystěhovalci zálohu;

c) omezovati vystěhovalce ve svobodné volbě místa jeho pobytu, jeho času nebo jeho zaměstnání v zemi určení.

d) vybírati od vystěhovalců pří použití veřejných dopravních prostředků dopravné vyšší, nežli je stanoveno jejich sazbou, a v případě snížení sazby vyšší dopravné, nežli bylo dopravnímu podniku skutečně zaplaceno.

Ustanovení smlouvy dopravní, která odporují těmto zákazům, jsou neplatná.

§ 24.

Dopravní sazby.

Sazby pro dopravu osob a zavazadel musí podnikatel oznámiti nejpozději 14 dní před tím, než mají nabýti platnosti, ministerstvu sociální péče.

Ve 14 dnech může býti nařízena změna sazeb, jsou-li takové, že by mohly způsobiti buď využitkování tísně vystěhovalců nebo podporování vystěhovalectví vůbec nebo do určité země na újmu veřejných zájmů. Před takovouto změnou buď slyšen podnikatel.

V případech mimořádně nutných změn může býti lhůta pro oznámení sazeb ministrem sociální peče zkrácena.

Sazby dopravní dobře čitelné buďte vyvěšeny na místě nápadném v obchodních místnostech podnikatelů (§ 15).

Jest zakázáno vybírati dopravné nad sazbu; úmluvy zákazu tohoto nedbající, jsou neplatné. Majitel jízdního lístku může žádati vrácení přeplatku, od něho vybraného, v trojnásobné výši.

§ 25.

Opatření pro vystěhovalce před odplutím a po přistání.

Podnikatel je povinen postarati se, aby všechny transporty vystěhovalců, které nejsou doprovázeny zvláštními průvodčími, očekávány byly v přístavě nalodění i v přístavě vylodění jeho zaměstnanci, kteří nesmějí vystěhovalcův opustiti v přístavě nalodění až do odjezdu lodi a musejí býti opatřeni zřetelně viditelnými odznaky a úřední legitimací; o přibytí vystěhovalců buď v přístavu nalodění i vylodění včasně uvědoměn příslušný československý zastupitelský úřad, delegát nebo vystěhovalecký komisař.

Od hodiny polední třetího dne, předcházejícího smluvený den odjezdu, až do vstoupení na loď jest podnikatel povinen vystěhovalce v přístavu, v němž má na loď vstoupiti, nebo ve sběrné stanici zdarma ubytovati a stravovati.

§ 26.

Vrácení dopravného a zpětná doprava.

Nemůže-li vystěhovalec pro nemoc nebo pro jinou neodvratnou náhodu, k níž nedal svým zaviněním podnětu, nastoupiti cesty nebo v ní pokračovati, nebo zemře-li před nastoupením cesty nebo cestou, může sám nebo jeho dědic žádati vrácení celého dopravného, nenastoupil-li cesty vůbec, nastoupil-li ji však již, té části dopravného, která připadá na nevykonanou část cesty; vystěhovalec nebo dědic jeho jest však povinen oznámiti překážku cesty bez průtahu podnikateli, jeho zmocněnci nebo zástupci.

Totéž žádati mohou pro svou osobu členové jeho rodiny, lze-li jeho nemožnost pokračovati v cestě nebo jeho smrt pokládati pro ně za důležitou příčinu pro upuštění od cesty neb od pokračování v cestě.

Ustoupí-li vystěhovalec před nastoupením cesty nebo za cesty z jiných důvodů od dopravní smlouvy, může žádati vrácení polovice dopravného, připadajícího na nevykonanou cestu.

Dopravil-li podnikatel vystěhovalce, který byl podle přistěhovaleckých zákonů země určení v této zemi odmítnut, jest povinen dopraviti jej co nejdříve zdarma zpět do jeho posledního bydliště, a leží-li toto mimo hranice Československé republiky, až na místo přechodu z republiky přes hranice; náklady zaopatření cestou musí podnikatel hraditi ze svého.

§ 27.

Nároky vystěhovalcovy, opozdí-li se neb odpadne-li vůbec odjezd nebo cesta další.

Nastalo-li opoždění odjezdu z přístavu nalodění bez viny vystěhovalcovy, vystěhovalec může žádati buď bezplatné přístřeší a stravu nebo zaplacení denního odškodného, jak bude určeno nařízením.

Činí-li zpoždění více než týden, má vystěhovalec právo od smlouvy ustoupiti a bez újmy jinakých nároků náhradních žádati vrácení zaplaceného dopravného, jakož i náhradu nákladů cesty a cesty zpáteční čítaje v to nutné stravování.

Upustí-li loď od nastoupené cesty nebo ji přeruší, nebo nastane-li zpoždění další podnikatelem převzaté dopravy z přístavu vylodění - to vše z důvodů jakýchkoliv - musí podnikatel vystěhovalci až do další dopravy opatřiti buď přiměřené přístřeší a stravování nebo mu zaplatiti denní odškodné; mimo to jest povinen pečovati o to, aby byl vystěhovalec se zavazadly dopraven zdarma a pokud možno nejdříve na místo určení.

§ 28.

Neplatná ustanovení smluvní.

Ustanovení dopravní smlouvy, která se odchylují od předpisů §§ 25 až 27 na škodu vystěhovalcovu, jsou neplatna.

§ 29.

Lékařská prohlídka vystěhovalců.

Před vstupem na loď buďte vystěhovalci lékařem prohlédnuti. Nalodění buď odepřeno, když by podle výsledku lékařské prohlídky naloděním vzniklo nebezpečí pro život cestujícího nebo pro zdraví spolucestujících.

Zavazadla cestujících buďte podle potřeby desinfikována.

§ 30.

Další ustanovení ochranná.

Vláda se zmocňuje, aby pro dopravu vystěhovalců vydala nařízením ještě zvláštní ustanovení ochranná.

§ 31.

Zvláštní ustanovení pro dopravu mimoevropskou po moři.

a) Vystěhovalecké lodi.

Doprava po vodě smí se díti pouze loďmi pro dopravu vystěhovalců určenými a vhodnými a pro zamýšlenou plavbu úplně zařízenými, vypravenými a zásobenými.

Lodi tyto musí míti na palubě lékaře, musí připouštěti rozdělení cestujících podle pohlaví a podléhati na místě odplutí policejní kontrole co do způsobilosti.

Podrobnější ustanovení o vystěhovaleckých lodích mohou býti vydána nařízením.

b) Průvodčí.

Podnikatel dopravy jest povinen na žádost ministerstva sociální péče a podle volby jeho vzíti na některou z lodí, které dopravují vystěhovalce československé státní příslušnosti, osobu pověřenou dozorem nad zachováváním ustanovení tohoto zákona a prováděcích nařízení, a to celkem dvakrát v roce.

Průvodce tyto musí podnikatel cestou tam i zpět dopravovati a stravovati jako cestující II. třídy a to zdarma, a nevrátí-li se loď přímo do přístavu, z něhož vyplula, je povinen hraditi náklady jejich zpětné dopravy do tohoto přístavu a jejich stravování.

c) Zpětná doprava nemajetných československých příslušníků.

Podnikatel dopravy jest povinen dopraviti nemajetné československé státní příslušníky, jež československý zastupitelský úřad z nějakého důvodu pošle zpět do vlasti, za poloviční dopravné do některého přístavu evropské pevniny, československými vystěhovalci při cestách do vlasti používaného, pokud jejich počet v roce kalendářním nepřesahuje jednoho procenta vystěhovalců československé státní příslušnosti, které dopravil do téže země v roce předcházejícím.

d) Prodej lístků k další dopravě.

Zakazuje se prodávati vystěhovalcům před přistáním v zámořském přístavu jízdní lístky pro další dopravu z přístavu toho.

Tento zákaz se však netýká smluv, jimiž se podnikatel zavazuje zároveň k další dopravě ze zámořského přístavu, kde vystěhovalec vystupuje.

§ 32.

Vystěhovalecké útulky.

Podniky, mající za účel poskytovati vystěhovalcům přístřeší a stravu ve stanici sběrné nebo pohraniční, a podniky, které se zabývají byť i jen v určitém ročním období převážně přechováváním a stravováním vystěhovalců, potřebují k této činnosti zvláštního povolení ministra sociální péče, jež může býti kdykoli omezeno neb odvoláno, poruší-li podnik zákon nebo podmínky povolení.

Ministr sociální péče může z důvodů kontrolních, zdravotních a ochranných určitým podnikům přechovávání a stravování vystěhovalců zakázati.

V. USTANOVENÍ TRESTNÍ. PROPADNUTÍ JISTOTY.

§ 33.

Svádění k vystěhovalectví.

1. Kdo svede někoho k vystěhování tím, že u něho lstivým předstíráním vyvolá omyl nebo jej úmyslně v omylu utvrdí, buď potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do jednoho roku.

2. Kdo se toho činu dopustí po živnostensku, buď potrestán pro zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.

3. Kdo jiného úmyslně svede k vystěhování do státu neb území, kam je vystěhovalectví zakázáno, nebo veřejně, tiskopisy nebo rozšiřovanými spisy k vystěhování do takového státu neb území vybízí, anebo

4. kdo veřejně, tiskopisy neb rozšiřovanými spisy vychvaluje hospodářské, zdravotní nebo sociální poměry cizí země, aniž má pro to věrohodný podklad, způsobem, který může vyvolati nebo podporovati vystěhovalecké hnutí do této země, buď potrestán pro přestupek tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

Ve všech případech může býti uznáno vedle trestu na svobodě na trest peněžitý do 100.000 Kč.

§ 34.

Ohrožování mladistvých.

Kdo najme osobu mladší 18 let k výdělečné práci v cizině bez souhlasu poručenského neb opatrovnického úřadu, nebo kdo ji k tomu účelu do ciziny dopraví, buď potrestán pro přestupek tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců. Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest peněžitý do 20.000 Kč.

§ 35.

Obchod ženami.

1. Kdo osobu ženského pohlaví najme nebo dopraví do ciziny v úmyslu, aby jí bylo užito k chlípným účelům jiného, dopouští se přečinu a buď potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do tří let; pokus je trestný.

2. Kdo osobu ženského pohlaví najme nebo dopraví do ciziny v úmyslu, aby jí bylo užito v cizině ke smilstvu po živnostensku provozovanému, nebo kdo u ní za účelem uvedeným v odstavci prvém vyvolá omyl o jejím pravém zaměstnání v cizině nebo ji v tomto omylu úmyslně utvrdí, dopouští se zločinu a buď potrestán žalářem od jednoho do pěti let.

3. Vinník buď potrestán pro zločin těžkým žalářem od pěti do desíti let, dopustil-li se trestných činů v předchozích odstavcích uvedených na osobě pohlavně bezúhonné, nebo byl-li pro zločin podle předchozího odstavce již potrestán, a konečně, provozuje-li činy tyto po živnostensku.

4. Kdo se s někým spojí k provozování obchodu se ženami, buď potrestán, nejde-li o čin přísněji stihaný, pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let.

Ve všech případech odsouzení pro obchod ženami může býti uložen vedle trestu na svobodě trest peněžitý do 100.000 Kč.

Trestním ustanovením tohoto paragrafu podléhá také cizozemec, který se proviní obchodem ženami v cizině; buď potrestán soudy tuzemskými, nebude-li vydán.

§ 36.

Náhradní tresty a následky odsouzení.

Náhradní trest za trest peněžitý, uložený vedle hlavního trestu, nesmí převyšovati jednoho roku.

S odsouzením pro zločin podle §u 33 č. 2 a pro trestní činy podle §u 35 jsou spojeny tytéž právní následky jako s odsouzením pro přestupek podvodu. V oboru působnosti čl. V. z r. 1878 vysloví soud při odsouzení pro zločin nebo přečin ztrátu úřadu i dočasné odnětí politických práv.

§ 37.

Jiné trestné činy.

Kdo jedná proti ostatním ustanovením tohoto zákona nebo proti předpisům podle něho vydaným, potrestán buď, pokud nebude použito všeobecných trestních zákonů, vězením do tří měsíců nebo pokutou do 50.000 Kč. Vedle trestu na svobodě může býti uložena pokuta do 20.000 Kč.

Uloží-li se pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti vysloveno, jaký trest vězení nastoupí na její místo, při čemž buď vyměřeno zpravidla za každých 50 Kč vězení jednoho dne.

Náhradní trest za nedobytnou pokutu nesmí však převyšovati nejvyšší výměry při tom stanoveného trestu na svobodě.

Za trestné činy zástupce (§ 15) trestán buď se zástupcem také podnikatel dopravy, stal-li se čin s jeho vědomím neb opomenul-li při dozoru na zástupce, za daných poměrů možném, nebo při výběru jeho náležité péče.

§ 38.

Příslušnost.

Trestní činy podle §§ 33 až 35 přísluší souditi soudům; konati hlavní přelíčení o obžalobě pro trestný čin uvedený v §u 35, č. 3, náleží soudu porotnímu.

Trestné činy uvedené v §u 37 trestati budou politické úřady, řídíce se při tom všeobecnými ustanoveními o trestním řízení správním.

Ministerstvu sociální péče buďte zasílány opisy všech rozsudků a opatření pro trestní činy v tomto zákoně uvedené.

§ 39.

Propadnutí jistoty.

Jedná-li podnikatel dopravy, jeho zmocněnec, zástupce nebo jiný zaměstnanec proti ustanovením tohoto zákona neb ustanovením podle něho vydaným, může ministr sociální péče prohlásiti, že jistota podnikatelova nebo zmocněncova propadá, a to buď zcela nebo částečně.

V. USTANOVENÍ KONEČNÁ.

§ 40.

Státní smlouvy na ochranu vystěhovalců.

Vláda se zmocňuje, aby uzavřela a provedla smlouvy o vystěhovalectví a přistěhovalectví s jinými státy na základě vzájemnosti, jimiž by bylo zabezpečeno i na území států cizích zachovávání tohoto zákona a ustanovení podle něho vydaných.

§ 41.

Upotřebení dávek a pokut.

Dávky zapravené podle tohoto zákona propadlé jistoty, pokud jich nebylo použito k náhradě způsobené škody, jakož i pokuty uložené podle §u 37 plynou do státní pokladny.

§ 42.

Zpětný účinek na podniky dosavadní.

Ustanovení tohoto zákona platí také pro podniky, které sice v době, kdy zákon účinnosti nabude, jsou již oprávněny k činnosti, ale vyžadují podle ustanovení tohoto zákona povolení.

§ 43.

Výjimka ze živnostenského řádu.

Pokud některý podnik vyžaduje podle tohoto zákona povolení, nepodléhá ustanovením živnostenského řádu.

§ 44.

Zpětná doprava vystěhovalců při překaženém vystěhování.

Komu bylo podle tohoto zákona nebo jiného zákonného ustanovení ve vystěhování zabráněno, ten buď dopraven, nenajde-li zaopatření v místě pobytu, na místo zvolené jím nebo jeho zákonným zástupcem, nebo když nebylo žádné místo zvoleno, když volba místa sleduje zřejmě protizákonný účel, nebo když je proti jeho pobytu v místě zvoleném zákonná překážka, na místo, kde je podle vyšetření příslušné zprostředkovatelny práce příležitost k výdělku, nebo konečně do jeho domovské obce.

Aby byla zajištěna tato zpětná doprava osob, které již opustily území Československé republiky, může vláda na základě vzájemnosti uzavírati s jinými vládami úmluvy.

Náklady stravování a dopravy, nutné pří použití tohoto paragrafu, buďte hrazeny v případech, uvedených v §u 20 podnikatelem dopravy, stalo-li se však vystěhování na základě zjednání podle §u 6, majitelem povolení; mimo tyto případy nese zmíněné náklady, nemohou-li býti uhrazeny ze jmění osoby zpět dopravené neb osob k jejímu vydržování povinných, státní pokladna.

§ 45.

Úprava odjezdu vystěhovalců, ochrana repatriantů a zasílání peněz do vlasti.

Vláda se zmocňuje, aby z důvodů kontrolních, zdravotních a ochranných upravila nařízením odchod vystěhovalců z území Československé republiky, aby učinila potřebná opatření na ochranu vystěhovalců vracejících se do vlasti, jakož i aby vhodně upravila otázku ukládání úspor československých vystěhovalců v cizině a odesílání jich do vlasti.

§ 46.

Vystěhovalci ze států cizích.

Vláda se zmocňuje, aby vydala zejména z důvodů ochrany chudinské, bezpečnostní a zdravotní vhodná nařízení pro vstup a průchod vystěhovalců ze států cizích, projíždějících územím Československé republiky.

§ 47.

Politické úřady na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Pokud se v tomto zákoně mluví o úřadech politických, rozumějí se tím na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti, tam pak, kde jde o výkon pravomocí trestní, administrativní policejní vrchnosti.

§ 48.

Počátek působnosti.

Zákon nabývá účinnosti 3 měsíce po svém vyhlášení.

Zároveň s počátkem působnosti tohoto zákona pozbývá platnosti zákon ze dne 21. ledna 1897, č. 27 ř. z., kterým vydána byla trestní ustanovení a provádění obchodů vystěhovaleckých, uherský zákon o vystěhovalectví zák. čl. II. z r. 1909 a německý říšský zákon o vystěhovalectví ze dne 9. června 1897 (str. ř. z. 463 násl.).

Dosavadní právní ustanovení o omezení vystěhovalectví, pokud odporují tomuto zákonu, se zrušují.

§ 49.

Provedení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon tento provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

Tomášek v. r.,

předseda.

Dr. Říha v. r.,

sněm. tajemník.

Bradáč v. r.

zapisovatel.