Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1246.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o usneseni poslanecké sněmovny (tisk 1214)

o vládním návrhu zákona

o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení.

Zákon

ze dne........................................1922

o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

(1) V přechodné době, která bude stanovena vyhláškou ministra spravedlnosti, a u knihovních soudů, kteréž určí ministr spravedlnosti, mohou býti katastrální parcely, pokud budou jich dílce přiděleny ze zabrané půdy ve smyslu zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., také prozatímně děleny, jejich dílce odpisovány z dosavadní vložky a připisovány k jiným knihovním tělesům aneb pro ně zřízeny nové knihovní vložky, předloží-li navrhovatel místo geometrických plánů uvedených v § 1 zákona ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z. a upravených nařízením ze dne 7. července 1890, č. 149 ř. z. a ze dne 9. února 1907, č. 29 ř. z. polohopisné nástiny (skizzy) vyhotovené technickým oddělením Státního pozemkového úřadu.

(2) Nástiny (skizzy) o rozdělení parcel buďtež vyhotoveny ve formě zevně bezvadné a obsahujtež jméno katastrální obce, katastrální číslo a způsob obdělávání dělené parcely, katastrální čísla hraničících parcel, přibližnou výměru jednotlivých dílců, jména jich nabyvatelů, den vyhotovení, podpis přednosty technického oddělení Státního pozemkového úřadu a razítko tohoto úřadu. Ustanovením uvedeným pod II., 1, 3 - kromě ustanovení o znázornění nových hranic červenou barvou - 4, 7 a 8 nařízení ze dne 7. července 1890, č. 149 ř. z. změněného částečně nařízením ze dne 9. února 1907, č. 29 ř. z. nemusí tyto nástiny vyhovovati. Na rozdíl od přesných polohopisných plánů uvedených v odstavci 1. buďtež označeny jako "předběžné polohopisné nástiny".

(3) K žádosti za knihovní rozdělení buďtež vedle původního vyhotovení připojeny dva kolku prosté snímky, a to pro soudní spisy a pro úřad pro přehled katastru pozemkové daně. Pro soudní spisy může býti navrhovatelem místo snímku ponechán původní nástin.

Článek II.

(1) Knihovní soud, povoluje dle takového předběžného nástinu prozatímní dělení parcely, odepsání dílců a připsání k jinému knihovnímu tělesu nebo zřízení nové vložky, nařídí, aby v zápisu na listu statkové podstaty bylo vyznačeno, že hranice a výměra dílců jsou prozatímní. V mapě pozemkové knihy, jakož i v katastrální mapě nebudou parcely děleny, dokud nebude dodán definitivní geometrický plán. Všechny parcely takto prozatímně dělené buďtež u soudu vedeny v patrnosti ve zvláštním seznamu.

(2) Dělení stane se co do hranic a přesné výměry dílců účinným teprve definitivním provedením knihovního dělení.

Článek III.

(1) Navrhovatel jest povinen, předložiti soudu do dvou let po návrhu řádný polohopisný plán vyhovující § 1 zákona ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z. ve znění císařského nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z. a nařízení ze dne 7. července 1890, č. 149 ř. z. a ze dne 9. února 1907, č. 29 ř. z., leč by měl soud již po ruce nákres předložený úřadem pro přehled katastru daně pozemkové (§ 1, odst. 7. uvedeného zákona).

(2) Soud z úřední povinnosti bude dohlížeti, aby přesný geometrický plán byl předložen; navrhovatele, není-li jím Státní pozemkový úřad, může poháněti k tomu pořádkovými tresty anebo podle svého uvážení, nevyhoví-li navrhovatel v dané lhůtě vyzvání s touto pohrůžkou, dáti na jeho náklad vyhotoviti přesný geometrický plán.

(3) Jakmile bude předložen řádný polohopisný plán (odst. 1.) nebo nákres katastrálního úřadu, nařídí soud, aby bylo rozdělení parcely provedeno definitivně, a to v mapě pozemkové knihy a zápisem v příslušných vložkách. O každém definitivním rozdělení zpraví soud strany a úřad pro přehled katastru pozemkové daně.

Článek IV.

Pokud nebude provedeno definitivní rozdělení (článek III., odst. 3.), nemohou býti dílce těchto parcel dále děleny.

Článek V.

Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus budou předpisy upraveny dle platných ustanovení vládním nařízením.

Článek VI.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Jej provésti náleží všem členům vlády.

Provádění knihovního pořádku stran pozemků, které byly uchazečům přiděleny z půdy zabrané dle zákona ze 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., narazilo na překážku tím, že velmi často byly uchazečům přiděleny jen díly velkých pozemků, takže ku provedení zápisu knihovního bylo potřebí, aby žadatelé předložili soudu knihovnímu geometrické plány uvedené v § 1 zákona ze 23. května 1883, čís. 82 ř. z. a v cís. nař. z 1. června 1914, čís. 116 ř. z.

Civilní geometři však nestačili vykonat rychle všechna potřebná měření a vyhotovit příslušné plány, a proto nebylo možno provádět knihovní pořádky a připisovat ve knize pozemkové novým vlastníkům pozemky nabyté ze zabrané půdy.

Navržený zákon se snaží zjednat úlevu v této nesnázi tím, že připouští, aby zápis knihovní místo na podkladě geometrických plánů se stal dle polohopisných nástinů (skizz), vyhotovených technickým oddělením Státního pozemkového úřadu.

Zápis ten ve knize pozemkové se děje sice jen prozatímně, ale má právní platnost ihned, umožňuje úvěr hypotekární a jen pokud jde o hranice a přesné výměry, stane se účinným teprve definitivním provedením knihovního dělení, a v mapě knihovní i katastrální se parcely rozdělí teprve, až bude předložen definitivní geometrický plán.

Velmi vhodné jest ustanovení, že předložení geometrického plánu může býti nahrazeno nákresem, který předloží úřad pro přehled katastru daně pozemkové, neboť tím se získá součinnost státních geometrů pro vyhotovení nákresů a státní orgány při úředních obchůzkách vyhotoví za mírný poplatek potřebné plány.

Obsah zákona jest tedy vhodný a účelný a také ustanovení, že pro Slovensko a Podkarpatskou Rus mají být předpisy upraveny vládním nařízením, vyhovuje skutečným poměrům.

Potřebí jest pouze, aby čl. I. doplněn byl uvedením zákona, o jehož § 1 se tam bez bližšího označení mluví. Výslovného doplnění toho jest nutně potřebí, sice by mohla vzejít pochybnost, o jaký zákon jde, poněvadž ani v nadpise ani ve čl. I. a II. zákon ten nikde uváděn není.

První věta § 1 byla stylisticky upravena, aby byla srozumitelnější a jazykově správnější. Jazykové důvody vedly také k doplnění odst. 2, § 1 slovem "úřadu".

Článek V. z usnesení poslanecké sněmovny byl úplně škrtnut, poněvadž zákon ze 23. května 1883, č. 82 ř. z. ve znění cís. nař. z 1. června 1914, č. 116 ř. z., neplatí pouze pro dílce přidělené ze zabrané půdy (čl. I.), nýbrž také pro případy jiné. Navržené všeobecné znění čl. V. by však zbavilo uvedený zákon vůbec platnosti i pro případy jiné než označené ve čl. I., neboť zákon navržený ovšem odporuje předpisům zákona ze 23. května 1883, čís. 82 ř. z., ale takové odstranění zákona toho pro všechny případy není obmýšleno. Poněvadž pak nový zákon jest jen doplněním zákona ze 23. května 1883, č. 82 ř. z., a toto doplnění není potřebí výslovně prohlašovati, usnesl se výbor ústavně-právní, aby celý článek V. byl škrtnut.

Proto navrhuje ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění, aby usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení schválil se změnami v čl. I. a V. navrženými.

V Praze, dne 6. února 1922.

Dr. F. Soukup v. r.,

předseda.

Dr. Veselý v. r.,

zpravodaj.