Podle znění dosud platného zákona i navržené osnovy jsou osvobozena malá vodní díla do 5 k, s., ježto není obavy původně vyslovované, že by snad nová vodní díla do této výměry byla drobena na menší síly, neboť by to bylo pro podnikatele naprosto nerentabilní (většina švýcarských kantonů zdaňuje vodní síly nad 10 k. s.). Pro vodní síly do 5 k. s, zavádí se však proti dosavadnímu zákonu nový poplatek t. zv. evidenční, jehož účel jest dán jeho pojmenováním.

Zdanění výkonností v k. s. a nikoliv výkonu v hodinových k. s., jak tomu bylo doposud, směřuje ke zjednodušení výpočtu daňové základny, čímž zmenší se režie státu o neustálou kontrolu a režie poplatníka o neplodnou práci, spojenou se zapisováním tažení stavidel, otevření turbíny, spádu a pod.; dále přestane býti daň prémií za nevyužitkování vodní síly, nýbrž bude nabádati k co největšímu využití každé koňské síly.

Zjišťováním nového podkladu zdaňovacího nevzniknou ani výdaje pro stát, aniž nastanou komplikace neb potíže pro státní úřady finanční. Pokud vodní dílo má koncesní listinu (vodoprávní výměr), vydanou příslušnou politickou správou a těch jest většina, vezmou se za podklad zdanění údaje v ní obsažené. Nebude rozporů mezí majiteli vodních děl a finančními úřady, neboť tyto listiny vystavené na základě odborného a spolehlivého posudku státních znalců technických vešly v moc práva a nelze žádné straně proti ním činiti námitek.

Pokud by tyto úřední listiny nebyly u některých vodních děl k disposici, může býti velikost výkonu prostě převzata z dosavadního zjištění a zdanění, provedeného finančními úřady, souhlasí-li s tím uživatel vodní síly. Pouze v případech, že by uživatel nesouhlasil, na př. považuje-li se za zkrácena dosavadním zjištěním zdaněného výkonu, jež bylo svého času provedeno orgány důchodkové kontroly, nastoupilo by zjištění výkonu znalcem, ovšem na útraty uživatele.

Ustanovení § 3 má za účel umožniti poskytnutí daňové úlevy v nezaviněných nepříznivých případech, kde využití klesne pod 1000 hodin ročně, neb kde jest nezbytno provoz na dobu delší jednoho měsíce zastaviti.

Ustanovení dosavadního zákona o osvobozování od daně byla celkem ponechána; doplněna byla ohledně osvobození výrobků exportovaných podle analogie § 8 uhelného zákona z 21./12. 1923 a pro případ, že uživatel neb majitel vodního díla přispěl ke zřízení nádrže, jejímž účinkem se zvýšila vodnost toku. Případy posléze vyjmenované zasluhují podpory ve formě osvobození z toho důvodu, že vybudováním nádrže, pokud se týče příspěvkem na její stavbu, jest dotyčné vodní dílo samo sebou již finančně více zatíženo, než ostatní závody, a že provedením takové nádrže vzniká prospěch nejen pro vodní dílo samo tím, že zužitkuje vodu, která by jinak při velkých vodách utíkala neužitečně přes jez, nýbrž také pro širokou veřejnost zejména zemědělskou tím, že zmírní se nebezpečí zátop pozemků velkými vodami případně v dobách sucha tím, že jest možno nízké stavy vodní nadlepšovati, což má nemalý význam pro meliorace pozemků, zásobování obcí vodou a pro plavbu.

Z toho důvodu všeužitečnosti nádrží nebudiž také činěno rozdílu mezi nádržemi, které byly postaveny buď před, nebo po 1. lednu 1919.

Ustanovení o osvobození vodních děl po 1. lednu 1919 nově postavených neb rekonstruovaných byla pozměněna podle původních úmyslů zákonodárných kruhů a ve smyslu dobrozdání Poradního sboru pro otázky hospodářské v ten smysl, že odpadá předložení výpočtu rentability, při čemž však doba pro úplné osvobození zkrácena ze 30 na 15 let.

Co se týče placení daně, vymáhání a zajištění nezapravených částek daňových atd. postavena byla nová daň na roven daním přímým, čímž má býti odpomoženo četným stížnostem do provádění dosavadního zákona.

Trestní ustanovení, která dosud spočívala na podkladě trestního řádu důchodkového, upravena byla dle obdoby zákona o všeobecné daní z obratu; jsou způsobilá dostatečným způsobem chrániti fiskální zájmy státu, aniž by vyvolávala v kruzích poplatníků takový odpor, jako zastaralá ustanovení trestního řádu důchodkového z r. 1835, na jehož modernisaci se v odborných úředních kruzích pracuje.

Analogie daně z vodních sil s daní uhelnou vyžaduje, aby obě daně i v budoucností zůstaly equivalentními. Tomuto požadavku vyhovuje ustanovení § 15 platné pro případ snížení, neb zrušení daně uhelné.

Resumé výhod navržené předlohy jest:

1. Národohospodářský význam nového uspořádání zákona o dani z vodní síly, který proti dosavadnímu obmezování využití má za účel toto zvýšiti pří předpisu pevného paušálu dle průměrného výkonu a nutí majitele vodního díla ku využití co největšímu.

2. Výhoda pro vodní díla vysoko vybudovaná obmezením zdanitelné hodnoty dle normálního průtoku, jíž chráněny jsou špičkové vodní síly a vysoko vybudované síly veřejné i soukromé před nadměrným zdaněním, aniž by byly nuceny obmezovat využití.

3. Jednoduché zdanění velikého počtu malých závodů podle síly skutečně vybudované při zřeteli na drobné podniky degressním tarifem, ve kterém zahrnut i zřetel na jích malé poměrné využití.

4. Zjednodušení řízení a úspora na režii, jež umožňuje podstatně snížiti velikost daně a spořiti na počtu úřednictva, které zvláště u důchodkové kontroly bylo jiným úkolům odnímáno.

5. Konečné vytvoření spolehlivého katastru vodních sil, obdobně jako u katastru pozemkového s jeho výhodami po stránce bezpečností a snadné informovatelnosti z kruhů zájemníků, zvláště pří nových pracích technických na úpravě a využití vodstva.

6. Podpora výstavby a znovuzřizování vodních děl kratším, ale vydatnějším osvobozováním.

Národohospodářské výhody této předlohy vyváží daleko snížení výnosu daně z vodní síly, nehledě ani k tomu, že snížení jest jen aktem spravedlnosti k majitelům vodních děl, vzhledem ke snížení dávky uhelné.

V Praze dne 17. prosince 1925.

Dr. Vávro Hrobař, Karel Sáfolzk, Jan Prinz,

Frant. J. Kroiher, V. Sehnal, Lukeš, Roháček, Stodola, Sechtr, Otm. Hrejsa, Rozkošný, J. Stržil, Cyrill Pivko, E. Hrubý, Prosek, Štolba, dr. Havelka, dr. Okánik, F. Hybš,Vraný, Olejnik, Šimonek.

 

Přílohy.

Výpočet č. 1

pro porovnání uhelné dávky s daní z vodní síly, připadající na jednu effektivní hodinovou koňskou sílu.

Za základ výpočtu vzato: Pára o 12 atm. a 300° C přehřátí, teplota napájecí vody 15° C a lokomobila cca 50 HP ef. s kondensací.

Při tom se předpokládá, že vody z kondensace není používáno k opětnému napájení, při němž jinak se dociluje značného předehřáti vody napájecí a tím se snižuje spotřeba uhlí.

Výpočet zakládá se na pojednáních profesora Josse z r. 1905 a v důsledku technických pokroků, učiněných od té doby, bylo by možno docíliti dnes ještě příznivějších výsledků. Jako další podklad bylo použito garančních čísel firmy Lanz v Manheimu. Ve svém spise >Neuere Warmekraftmaschinen; 1905<, sír. 89, uvádí prof. E. Josse 89 výsledků pokusů, vykonaných s lokomobilou systém Wolf, Buckau o 43,2 HP, při čemž zjistil spotřebu páry 4,95 kg na l ef. hod. koňskou sílu.

Firma Lanz v Manheimu garantuje hodinovou spotřebu páry 4.9 kg na l HP u lokomobily jejího systému,

Prof. E. Josse píše ve shora zmíněné publikaci:

>S ohledem na neobyčejně příznivé pracovní podmínky parních lokomobil, dosaženého vysokého využitkování v kotli a stroji jest též konečný hospodářský výsledek, t. j. spotřeba uhlí na l užitečnou HP neobyčejně příznivý, nejen u malé strojní jednotky, nýbrž vůbec dosahuje téměř čísel, kterých až dosud bylo docíleno jen u největších parních strojů.<

Jsou tedy číslice spotřeby u lokomobil jen málo vzájemně odlišné, při čemž nerozhoduje, byly-li vzaty pro 50 nebo 500 HP. Dnes staví se lokomobily o výkonu až 1000 HP a více.

1. předpoklad: Uhlí krupice z dolu Masaryk. Tepelná hodnota 7,100 kal, (viz. dr. Peters, Statistická příručka uhelného průmyslu v Čsl. republice 1922). Účinnost kotle n = 0,75 ježto vysoká teplota spalování viz. Hütte, 23. vyd. 1920 sv. 2, str. 23). Množství tepla k vypaření: 7100 x 0.75 = 5.325 kal. z l kg uhlí, K vypaření l kg vody potřebuje se 730 méně 15 = 715 kal. (při teplotě vody 15° C), tudíž l kg uhlí vypaří : 5325 / 715 =7,45 kg vody.

K vyrobení l hod. k. s, zapotřebí 5 kg páry, tudíž na 1 hod. koňskou sílu eff. 5 zapotřebí 5 / 7,45 = 0.672 kg uhlí,

Cena uhlí z dolu činí letos pouze Kč 1,412.18 za 10 tun. Dávka uhelná 10 % = Kč 141,22 za 10 tun, čili 1,41 hal. na l kg.

Tudíž dávka uhelná na l hod. koň. sílu effektívní:

1,41 x 0,672T= 0,946 = 0,95 hal.

2. předpoklad: Ostravské těžné uhlí, tepelná hodnota 7,000 kal., n = 0,73; množství vody, vypařené jedním kilogramem uhlí jest 7000 x 0,73 / 715 = 7,14 kg vody,

tudíž na l hod. koň. sílu eff. zapotřebí 5 / 7,14 = 0,7 kg uhlí.

Cena uhlí nemohla býti okamžitě přesně zjištěna a předpokládá se Kč 1.500.- za 10 tun (oproti ceně z předešlého roku Kč 1.667.- za 10 tun). Dávka uhelná za l kg uhlí jest tudíž 1,5 hal.Tudíž dávka uhelná na 1 hod. koň, sílu eff. 1.5 x 0,7 = 1,05 hal.

3. předpoklad: Osecký ořech II, z dolu Alexandr (hnědé uhlí). Tepelná hodnota 7,000 kal. (viz. dr. Peters, Statis, příručka uhel, průmyslu 1922, str. 10), stupeň účinnosti kotle n = 0,72 l kg uhlí vypaří 7000 x 0,72 / 715 =7.05 kg vody.

Na 1 hod. 715 koň. sílu eff. zapotřebí 5 : 7,05 = 0,71 kg uhlí.

Cena uhlí Kč 1,188.- za 10 tun z dolu. Dávka uhelná na l kg = 1,188 = 1,19 hal. Tudíž dávka uhelná na 1 hod. koň. sílu eff.: 1,19 X 0,71 = 0,85 hal.

4. předpoklad: Ořech III. z dolu Hedvika v Ervěnicích. Tepelná hodnota dle dr. Peterse 5.000 kal. počítá se však se 4.000 kal. Účinnost kotle n = 0,7; l kg uhlí vypaří 4,000 x 0,7 /715 = 3,92 kg vody.

Na l hod. koň. sílu eff. zapotřebí 5 / 3,92 = 1,275 kg uhlí Cena uhlí Kč 431,- za 10 tun,dávka uhelná na 1 kg 0.431 hal.

Tudíž dávka uhelná na l hod. koň. sílu effektivní: 1.275 X 0.431 = 0.5495 hal.

Průměr dávky uhelné vypočtený z předešlých 4 předpokladů:

ad. 1.........0,95 hal.

ad. 2.........1,05 "

ad. 3.........0,85 "

ad. 4...0,55 "

tedy průměrem 3,40 / 4 = 0,85 hal.

tudíž ani ne celý haléř, kdežto jak známo daň z vodní síly činí tou dobou 6 haléřů.

Předešlé výpočty ukazují, že klesnutím cen uhlí a při používání lokomobil třebas i o výkonu pouze 40-50 HP vychází t. č. parní síla a dávka uhelná na efektivní hodinovou koňskou sílu ještě levněji, než při analogických výpočtech z října 1924, provedených pro parní stroj o výkonu 300 HP. (Víz výpočet č. 2).

Jest samozřejmé, že výhody lokomobil až do 1,000 HP budou náležitě zužitkovány. Jest dále nutno uvážiti, že investiční náklady zejména u lokomobil jsou mimořádně nízké u porovnání k nákladům na zřízení vodních sil. Totéž platí i o provozních výlohách, pří čemž majitel parní síly má mimo to ještě velikou výhodu, že může svůj provoz umístiti tam, kde dopravní a jiné hospodářské poměry jsou nejpříznivější. Touto okolností lze též zameziti ztráty při přenosu elektrické energie, ježto parní síla může býti zřízena bezprostředně v místě spotřeby síly, při čemž ještě odpadají četné poruchy provozu, spojené s dálkovým vedením.

počet č. 2

pro porovnání uhelné dávky s dani z vodní síly připadající na jednu effektivní hodinovou koňskou sílu.

Za základ výpočtu vzato: Pára o 12 atm. abs., a 300° C přehřátí, teplota napájecí vody 95° C (ekonomisér), parní stroj prostřední velikostí cca 300 HP eff. s kondensací.

Spotřeba páry parního stroje Fest 4,5 kg na l HP hod. (viz. tech. příručku >Hütte<, 23.vyd. 1920, sv. II., str. 141 a 143),

l. předpoklad: Uhlí krupice z dolu Masaryk. Tepelná hodnota - 7,100 kal, (viz. dr. Peters, Statistická příručka uhelného průmyslu v Čsl. republice 1922), Stupeň účinnosti kotle n = 0,72 (ježto vysoká teplota spalování viz. >Hütte<, 23, vyd. 1920, sv. II, str. 23) množství tepla k vypaření: 7.100 x 0,72 = 5110 kal. z l kg uhlí.

K vypaření l kg vody potřebuje se 635 kal., tudíž l kg uhlí vypaří 5110 / 635 = 8 kg vody.

K vyrobení l hod. koň. síly ind. potřebí 4,5 kg páry, tudíž na l hod. koň. sílu eff.

zapotřebí 4,5/0,82 = 5,5 kg páry, čili

5,5 / 8 = 0,687 kg uhlí na l hod. koň. sílu eff.

Cena uhlí z dolu: Kč 1780.- za 10 tun, dávka uhelná 10 % = Kč 178.- za 10 tun, čili 1,78 haléře za 1 kg uhlí,

Tudíž dávka uhelná na 1 hod. koň. sílu eff. 1,78 x 0,687 = 1,12 hal.

2. předpoklad: Ostravské těžné uhlí, tepelná hodnota 7000 kal., n = 0.70 množství vody vypařené 1 kg uhlí jest 7000x0,7 / 635 ) = 7,7 kg vody tudíž na l hod, koň. sílu

eff. zapotřebí 5,5 / 7,7 = 0,72 kg uhlí.

Cena uhlí Kč 1667,- za 10 tun, dávka uhelná za l kg uhlí = 1,667 hal.

Tudíž dávka uhelná na 1 hod. koň. sílu eff.: 1,667 x 0,72 = 1,2 hal.

3. předpoklad: Osecký ořech II. z dolu Alexandr (hnědé uhlí). Tepelná hodnota 7000 kal. (viz. dr. Peters, Statis. příručka str. 10).

Stupeň činností kotle n = 0,7

Jeden kg uhlí vypaří 7000 x 0,7 / 635 = 7,7 kg vody.

Na l hod. koň. sílu eff. zapotřebí 5,5 / 7,7 = 0,72 kg uhlí.

Cena uhlí Kč 1320,- za 10 tun z dolu. Dávka uhelná na l kg = 1,32 hal.

Tudíž dávka uhelná na l hod. koň. sílu eff.: 1,32 X 0,72 = 0,950 hal.

4. předpoklad: Ořech III. z dolu Hedvika v Ervěnicích (hnědé uhlí). Tepelná hodnota dle dr. Peterse 5000 kal., počítá se však se 4000 kal. Stupeň účinnosti kotle (bez ekonomiseru) n = 0,65, Jeden kg uhlí vypaří 4000 x 0,65 / 635 = 4 kg vody. Na l h. koň. sílu eff. zapotřebí

5.5 : 4 = 1,375 kg uhlí. Cena uhlí Kč 431,- za 10 tun, dávka uhelná na l kg = 0,431 hal.

Tudíž dávka uhelná na l hod. koň. sílu eff. 1,375 x 0,431 = 0,593 hal.

Průměr dávky uhelné vypočtený z předešlých 4 předpokladů:

ad 1........1,12 hal.

ad 2........1,20 "

ad 3.....0,95 "

ad 4........0,59 "

tudíž průměrem 3,86 : 4 = 0,965 hal. čili

okrouhle l haléř na l hod. koň. sílu eff. dávky uhelné, proti čemuž daň z vodní síly činí jak známo tou dobou 6 hal.

Jestliže však na místo uvažovaných pístových parních strojů používá se moderních parních turbin, budovaných První brněnskou strojírnou v Brně, tu podává se spotřeba páry na l eff. hod. koň. sílu hodnotou pouze as 2,8 kg o 30 atm. a 400o C teploty, kdežto v předešlých čtyřech příkladech bylo počítáno se spotřebou páry 5,5 kg o 12 atm. a 300° C teploty. Staví se tudíž spotřeba páry u moderních parních turbin pouze na polovicí spotřeby parních strojů, tudíž kvóta dávky uhelné, připadající na 1 eff. koňskou sílu na pouhých 0,5 hal., t . j. přibližně na 1/12 stávající daně z vodní síly.