Partidas del Arancel de Checoeslovaquia

Designación de las mercancías

Coronas checoeslovacas papel por 100 kg

  488 Metales ordinarios en bruto, viejos, en pedazos o desperdicios:

a) plomo, aunque tenga aleación, etc................................

b) estano, etc. etc..............................................................

c) zinc, etc. etc..................................................................

d) cobre (incluso purificado), etc......................................

e) níquel............................................................................

f) aluminio, magnesio, etc................................................

g) metales ordinarios, etc. no especialmente expresados

h) aleaciones de metales ordinarios no especialmente expresados.........................................................................

 


14.40

Libre

24

Libre

,,

Libres

,,

,,

ex 592 Sal de cocina, sin mezcla (gema y marina)....................... 14
  647 Libros, impresos, etc......................................................... Libres

Lista B.

Derechos que satisfarán las mercancías que se expresan originarias y procedentes del territorio checoeslovaco, a su importación en la Península e Islas Baleares.

Partidas del Arancel espanol

Designación de las mercancías

Pesetas oro

  64 Vidro, cristal y medio cristal tenidos, tallados etc............ Tara 100 K

100

ex 73 Perlas de cristal, artículos fabricados con estas perlas y tubos de cristal para adornos de aranas............................ K. n.

0.80

  86 Caloríferos, chimeneas, lavabos, inodoros, etc................. 100 K

30

Ad 86 Nota: Los banos, pilas, inodoros y demás objetos empleados en el saneamiento de las habitaciones serán aforados por peso neto.  
  92 Porcelana blanca en servicios de mesa, etc.................... Tara 100 K

57

  93 Porcelana de color o con filetes, decoraciones, etc.......... Tara 100 K

67

  98 Traviesas para ferrocarriles............................................... 100 K. b.

1.04

  191 Correas y cuerdas de cuero para transmisiones, etc......... K. n.

3.20

  259 Acero al tungsteno, al vanadio, etc................................... 100 K. n.

120

  288 Objetos fundidos de acero y de hierro maleable, etc. de más de uno a 25 kilogramos inclusive.............................. 100 K. n.

30

ex 354 Cocinas a fogones (potagers) y autococedores de gas, de chapa esmaltada o, con adornos de otras materias........... 100 K. n.

78

  377 Batería de cocina y utensilios de casa, en objetos pulimentados, etc.............................................................. 100 K. n.

150

  466 Estano en hojas para cápsulas, etc.................................... 100 K. n.

85

  467 Estano con impresiones, etc. y cápsulas para botellasu otros envases..................................................................... 100 K. n.

115

  510 Turbinas de vapor de más de 10.000 kilogramos............. 100 K. b.

32

  537 Máquinas herramientas para metales de 4001 a 10.000 K 100 K. b.

45

ex 567 Distribuidores de abonos.................................................. 100 K. b.

40

  577 Maquinaria empleada en la molinería industrial, etc........ 100 K. b.

68

 

Partidas del Arancel espanol

Designación de las mercancías

Pesetas oro

  586 Máquinas para movimientos de fluidos de 500 a 5.000 K 100 K. b.

64

  591 Maquinaria no comprendida en otras partidas, de más de

50 a 500 Kg.......................................................................

100 K b.

80

  592 Id. id. de más de 500 a 1.500 Kg...................................... 100 K. b.

70

  593 Id. id. de más de 1.500 Kg................................................ 100 K. b.

50

ex 593 Máquinas frigoríficas y de congelación de más de 1.500 Kg. 100 K b.

48

  593 ter Maquinaria para la trituración de minerales..................... 100 K b.

12

  Nota. - Están comprendidos en esta partida los trituradores de minerales, carbón, cal, cemento, piedras y tierra.  
  919 Acido fórmico................................................................... 100 K b.

54

ex 1471 Botones de asta, heuso, marfil, etc................................... K. n.

6.50

ex 1471 Botones y gemelos de corozo........................................... K. n.

6

  1476 Cepillos de crin o cerda, sin tapas, etc.............................. K. n.

3

  1477 Cepillos de crin o cerda, con mangos o tapas, etc............ K. n.

7

  1529 Juguetes de madera o cartón............................................. K. n.

5

  1539 Objetos de escritorio no comprendidos en otras partidas, etc...................................................................................... K. n

4

Důvodová zpráva.

Obchodní styky mezi republikou Československou a Španělskem byly až dosud upraveny prozatímní obchodní dohodou z 19. listopadu 1921, sjednanou v Madridu výměnou not a uvedenou v účinnost 19. ledna 1922. Dohodou touto bylo zaručeno španělskému zboží u nás zacházení dle zásady nejvyšších výhod a našemu zboží ve Španělsku vyclívání dle II. sloupce celního tarifu španělského, t. j. tehdy tarifu minimálního.

Královským dekretem z 29. května 1922 byl však ve Španělsku zaveden valutní koeficient na zboží ze států s měnou znehodnocenou oproti pesetě o více než 70 %. Tímto opatřením, jež se vztahovalo též na československou měnu, bylo zboží československé podrobeno celní přirážce 62-70 %, čímž vývoz náš do Španělska byl silně podvázán.

Mimo to na základě ustanovení zákona zv. Bergaminova z 22. dubna 1922 povolilo Španělsko některým státům snížení sazeb II. sloupce celního tarifu na určitý počet artiklů a to pokud se to stalo ve smlouvách, uzavřených do l roku, o více než 20 %, ve smlouvách pozdějších až do 20 %. Ježto Španělsko neposkytuje generelně nejvyšších výhod, leč jen výjimečně na určitý počet artiklů za rovnocenné koncesse, ztížily se v důsledku valutní přirážky a této celní diferenciace podstatně možnosti našeho obchodu se Španělskem oproti konkurenčním státům. Jeho vývoj je charakterisován následujícími číslicemi:

Dovoz ze Španělska do Československé republiky:

Rok

Celkem v q

Hodnota v mil. Kč.

1921

594.903

50,7

1922

580.898

37,8

1923

318.305

17,2

1924

192.779

18,3

1925 (první pololetí)

87.140

9,3

Vývoz z československé republiky do Španělska:

 

Rok

Celkem v q

Hodnota v mil. Kč.

1921

45.379

38,5

1922

79.882

42,1

1923

57.789

26,6

1924

37.357

24,3

1925 (první pololetí)

17.145

13,3

Československá vláda, dovolávajíc se stabilisace koruny československé, podnikla cestou diplomatickou veškeré kroky, aby v poměru ke Španělsku sjednány byly opět vhodné předpoklady pro rozvoj vzájemného obchodu. Došlo tak ke dlouhým jednáním a mezitím bylo nutno přikročiti k revisi původní dohody vůbec, aby vedle všeobecného zrušení depreciační přirážky dostalo se alespoň hlavním standartním artiklům československým na španělském trhu režimu, jejž získala jich hlavní konkurence, španělská vláda přistoupila k návrhu na jednání o novou úmluvu koncem minulého roku.

Příslušná jednání zahájená v Madridu v lednu t. r. vedla k obchodní úmluvě, obsahující 9 článků, závěrečný protokol a 2 seznamy celních slev. Úmluva tato byla podepsána v Madridě jednak 16. července t. r. jako prozatímní obchodní úmluva ve formě modu vivendi požadované španělským zákonodárstvím (t. j. bez rozdělení na vlastní úmluvu a protokol a bez označení jednotlivých článků), a to s účinností až do ratifikace obchodní úmluvy, jednak 29. července t. r. ve formě obchodní úmluvy stejného obsahu jako úmluva prozatímní. Republika Československá přiznává jí Španělsku (čl. 3. a 4.) kromě zacházení dle zásady nejvyšších výhod, jehož zboží španělské u nás až dosud požívalo, také aplikaci celních slev na vína, jež byla poskytnuta Francii a Itálii, a další celní slevy na několik specielně španělských druhů zboží jako mandarinky, hrozny z Almerie, banány, sardinky v čistém oleji, korkové zátky a některé jiné korkové zboží. Na řadu jiných položek povoleno vázání platných celních sazeb.

Naproti tomu zrušuje Španělsko (článek 5. a 6.) pro naše zboží valutní přirážku a mimo to nám poskytuje slevy sazeb II. sloupce celního tarifu na 30 tarifních čísel, zajímajících převážně náš export, a to hlavně z oboru skla, porcelánu, strojů a přístrojů, zboží kovového, knoflíkářského, hračkářského a kartáčnického.

Článkem 7. rozšiřuje se zásada nejvyšších výhod oboustranně na cla a dávky vývozní, na normální zákazy a omezení dovozu a vývozu, na transit a uskladňování zboží, celní formality a místní a přístavní dávky, jakož i na režim obchodních cestujících a jejich vzorků, článek 8. upravuje osvědčování původu. Článek 9.-12., které v prozatímní úpravě (modu vivendi) zastupují závěrečný protokol připojený k obchodní úmluvě, upravují povolovací režim dovozní, stanoví kontingenty na některé druhy španělského zboží, dále výjimky ze zákazu dovozu i vývozu a ze zásady nejvyšších výhod v pohraničním styku.

Pokud týká se nabytí účinnosti "modu vivendi" i obchodní úmluvy, kterou tento "modus vivendi" bude nahrazen, jakož i jich trvání a výpovědních lhůt, poukazuje vláda právě tak jako v ostatním přímo k ustanovením úmluvy.

Po stránce formální předkládajíc tuto úmluvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění vláda projevuje přání, aby byla předložena v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a v senátu výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému s tím, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.

Texty československo-španělské obchodní úmluvy se předkládají ve zvláštním exempláři ve znění španělském a v českém překladu.

V Praze dne 15. prosince 1925


Předseda vlády:
Švehla, v. r.