Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 15.

Původní znění.

Antrag

der Senatoren Dr. Heller, Jarolim und Genossen auf Abänderung- des Gesetzes vom 2O. Februar 1919, Nr. 97 S. d. G. u. V. über das Zollgebiet und die Zolleinhebung sowie des Gesetzes v. 12. August 1921, Nr. 349 S. d. G. u. V" womit die Regierung zur provisorischen Regelung der Handelsbeziehungen mit dem Auslande ermächtigt wird.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag: Der Senat wolle beschliessen:

Gesetz

vom....................................

womit das Gesetz vom 20. Februar 1919, Nr. 97 S. d. G. u. V. über das Zollgebiet und die Zolleinhebung sowie das Gesetz vom 12. August 1921, Nr. 549 S. d. G. u. V., womit die Regierung zur provisorischen Regelung der Handelsbeziehungen mit dem Auslande ermächtigt wird, abgeändert werden. Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

(1) Der § 3 des Gesetzes vom 20. Februar 1919, Nr. 97 S. d. G. u. V. wird aufgehoben.

(2) Der § 4 dieses Gesetzes tritt ausser Kraft.

§ 2.

Der Artikel II des Gesetzes vom 12, August 1921, Nr, 349 S. d. G. u. V. wird aufgehoben,

§ 3.

Dieses Gesetz tritt mit Rückwirkung vom 1. Juni 1925 in Wirksamkeit, Alle entgegenstehenden Verordnungen, Erlässe und Verfügungen, insbesondere die Verordnung vom 4. Juni 1925, Nr. 111 S, d. G. u. V. treten ausser Kraft. Die Durchführung dieses Gesetzes wird der Regierung aufgetragen.

Begründung:

Die Ermächtigung der Regierung bezw. einzelner Minister, den Zolltarif ohne Zustimmung des Parlaments zu ändern, mag eine Berechtigung haben in einer Zeit, da die ausserordentlichen, durch den Krieg geschaffenen Verhältnisse noch stark nachwirkten. Heute sind die Verhältnisse durchaus stabil, es bestehen weder starke Valutaschwankungen noch sind derartig plötzliche Aenderungen in der Einfuhr oder im inländischen Bedarf zu erwarten, welche eine Ermächtigung der Regierung rechtfertigen, den Zolltarif ohne Befragung des Parlamente abzuändern. Aus diesem Grunde ist es gerechtfertigt, wenn durch die Aufhebung der Ermächtigung zur Suspendierung bezw, Wiedereinführung von Zöllen, sowie zur Einhebung von Valuta-Koeffizienten die volle Rechtshoheit des Parlamentes auf dem Gebiete des Zollwesenswieder hergestellt wird. Die Rückwirkung des Gesetzes ab 1. Juni 1925 wird deshalb beantragt, weil auf diese Weise die Verordnung vom 4. Juni 1925, Nr 111 S. d, G. u. V. automatisch ausser Kraft tritt. Dafür sprechen folgende Gründe: 1. Die zitierte Verordnung war insbesonders durch die Einführung von Getreidezöllen wirtschaftlich verderblich, da sie auf die Preise der Lebensrnittel verteuernd einte, oder doch zumindest die mögliche Verbilligung derselben hemmte, 2. Die oben ausgeführten Gründe trafen bereits zur Zeit der Erlassung dieser Verordnung durchaus zu, es war also die Umgehung des Parlaments, welche damals überdies zu einer ordentlichen Tagung versammelt war, sachlich durch nichts gerechtfertigt. 3. Die zitierte Verordnung war aber auch formell durch die Ermächtigung nicht gedeckt, da sie keine Wiedereinführung suspendierter Zölle, sondern die Einführung neuer Zölle bedeutete und überdies durch die Schaffung von gleitenden Zöllen ein neues Zollprinzip einführte, was im Verordnungswege zweifellos nicht zulässig war. Die Verordnung ist daher gesetzwidrig, eine Verhöhnung des Parlaments und ein Anschlag gegen die Massen der besitz losen Verbraucher, es ist also durchaus gerechtfertigt, das sie so rasch als möglich beseitigt wird.

Eine Belastung der Staatsfinanzen ent steht durch diesen Antrag nicht, daher entfällt ein Bedeckungsvorschlag.

In formeller Beziehung wird die Zuweisung an den Verfassungs- und Rechtsaus-schuss beantragt.


Prag, den 19. Dezember 1925.

Dr. Heller, Jarolim,
J. Reyzl, Beutel, Stark, D. Löw, Dr. Houser, V. Chlumecký, Niessner, Jokl, Dr. Herz.

  

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 15.

Překlad.

Návrh

senátorů dr. Hellera, Jarolima a soudruhů

na změnu zákona ze dne 20. února 1919, č. 97. Sb. z. a n. o celním území a vybírání cla, jakož i zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.

Podepsaní navrhují:

Senát račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ......................,

kterým se mění zákon ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n. o celním území a vybírání cla, jakož i zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) § 3 zákona ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n. se zrušuje.

(2) § 4 tohoto zákona pozbývá platnosti.

§ 2.

Článek II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 3.

Tento zákon nabývá platnosti se zpětným působením od 1. června 1925. Všechna nařízení, výnosy a opatření tomu odporující, obzvláště nařízení ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n. pozbývají platnosti. Provésti tento zákon ukládá se vládě.

Odůvodnění:

Zmocnění vlády resp. jednotlivých ministrů, aby beze svolení parlamentu měnili celní tarif může míti jisté oprávnění v době kdy ještě silně působily mimořádné, válkou vytvořené poměry. Dnes jsou poměry naprosto ustáleny, není zde ani silného kolísání valuty aniž lze očekávati tak náhlé změny v dovozu nebo ve vnitrozemské potřebě, které by ospravedlňovaly zmocnění vlády aby celní tarif měnila, aniž by se dotázala parlamentu. Z tohoto důvodu jest ospravedlněno, jestliže se zrušením zmocnění k suspendování resp. k opětného zavádění cel jakož i k vybírání valutárního koeficientu zjedná, opětně výsostné právo parlamentu v oboru cel. Zpětná působnost zákona od 1. června 1925 navrhuje se proto poněvadž tímto způsobem prakticky pozbude platností nařízení ze dne 4. června 1925 č. 111 Sb. z. a n. Pro mluví tyto důvody l. Citované nařízení a to zejména hospodářsky škodlivé zavedením obilních cel, poněvadž způsobilo zdražení cen potravin anebo alespoň bránilo možnému jích zlevnění. 2. Shora uvedené důvody platily vesměs již v době vydání tohoto nařízení, nebylo tudíž věcně ničím odůvodněno obejití parlamentu, který tehdy nad to konal řádné zasedání. 3. Citované nařízení nebylo však ani formálně kryto zmocněním, poněvadž neznamenalo žádné opětovné zavedení zrušených cel, nýbrž zavedení cel nových, a mimo to vytvořením měnitelných cel zavedlo nový celní princip, což cestou nařizovací beze vší pochyby nebylo přípustno. Nařízení jest tudíž protizákonné, jest výsměchem parlamentu a úkladem proti masám nemajetných spotřebitelů, jest tudíž naprosto ospravedlněno, aby pokud možno rychle bylo odstraněno.

Zatížení státních financí tímto návrhem nenastává, odpadá tudíž návrh na úhradu.

V ohledu formálním navrhuje se, aby věc byla přikázána ústavně-právnímu výboru.


V Praze, dne 19. prosince 1925.

Dr. Heller, Jarolim,
J. Reyzl, Beutel, Samk, D.Löw, dr. Houser, V. Chlumecký, Niessner, Jokl, dr. Herz.