Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 28.

Původní znění.

Antrag

des Senators Dr. W. Medinger und Genossen

wegen Verlängerung der Geltungsdauer des Gesetzes vom 3. März 1921, Slg. Nr. 102, betreffend die Gewährung von Steuerbegünstigungen für den Bau von Wohngebäuden und Gebäuden für den Betrieb von Unternehmungen sowie für die Erneuerung alter und die Nachschaffung neuer Maschinen.

Der hohe Senat wolle beschliessen:

Gesetz

vom .....................................................

betreffend die Verlängerung der Geltungsdauer des Gesetzes vom 3. März 1921, Slg. Nr. 102, betreffend die Gewährung von Steuerbegünstigungen für den Bau von Wohngebäuden und Gebäuden für den Betrieb von Unternehmungen sowie für die Erneuerung alter und die Nachschaffung neuer Maschinen.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ l.

Die Wirksamkeit des Gesetzes vom 3. März 1921, Slg. Nr. 102, wird bis zum Inkrafttreten der Reform der direkten Steuern, verlängert.

§ 2.

Dieses Gesetz tritt mit dem l. Jänner 1926 rückwirkend in Kraft und wird mit seiner Durchführung der Finanzminister betraut.

Begründung.

Das vorstehend bezeichnete Gesetz hat mit dem 31. Dezember 1925 seine Wirksamkeit verloren.

Dasselbe kam einem dringenden Bedürfnisse der Industrie nach, indem es die aus der Nichtberücksichtigung der Geldwertänderungen sich ergebenden Härten wenigstens einigermassen linderte. Unsere Steuergesetzgebung geht von dem Grundsatze aus, dass die Friedenskrone der Nachkriegskrone gleichgestellt wird, deren Wert wiederum mehrfache Schwankungen durchgemacht hat. Die Finanzverwaltung legt die Bestimmungen des Personalsteuergesetzes nach der Richtung hin aus, dass die Kosten aller Nachschaffungen und Auswechslungen von Maschinen und Einrichtungen aller Art, welche über den bisherigen Wert, mit dem die betreffenden Maschinen oder Einrichtungen zu Buche gestanden sind, hinausgehen, eine bei der Steuerbemessung nichtpassierbare Abzugspost bilden. Diese Differenz zwischen dem alten Buchwerte und dem Anschaffungswerte wird aber in den meisten Fällen eine sehr bedeutende sein, weil die Preise aller Maschinen und Einrichtungen in der Nachkriegszeit gegenüber dem Friedensstande um ein Vielfaches gestiegen sind und daher auch die Buchwerte, mit welchen die auszuwechselnden Maschinen und Einrichtungen noch zu Buche stehen, Minimale zu sein pflegen. Die Kosten der notwendigen Ersatznachschaffungen wurden daher um den auf diese Differenz entfallenden Steuerbetrag erhöht und wird dadurch in den meisten Fällen die Durchführung der Ersatznachschaffungen und Auswechselungen unmöglich gemacht werden. Dieser unhaltbare Zustand wurde durch das Gesetz vom 3, März 1921, Slg. Nr, 102 beseitigt, ist aber seit dem Erlöschen der Wirksamkeit des genannten Gesetzes wieder eingetreten, was zu den grössten Härten führen muss. Die Industrie hat die notwendigen Auswechslungen ihrer während des Krieges total abgenützten Maschinen und Einrichtungen mangels der notwendigen Barmittel und Höhe der Kosten der Umstellung aus der Kriegs- in die Friedenswirtschaft nicht vollständig durchführen können und würden durch die Ausserkraftsetzung des genannten Gesetzes zahlreiche Unternehmungen in ihrer wirtschaftlichen Entwicklung unterbunden und bezüglich ihrer Konkurrenzfähigkeit untergraben werden. Die Gründe für die weitere Wirksamkeit des Gesetzes sind derart zwingende, dass seine Bestimmungen unbedingt auch bei der neuen Steuerreform berücksichtigt werden müssen. Nachdem aber diese nach der Erklärung des Herrn Finanzministers mit dem 1. Jänner 1927 in Kraft treten soll, muss eine Verlängerung der Wirksamkeil des Gesetzes zumindest bis zu diesem Zeitpunkte eintreten, da es nicht angeht, in einem Jahre eine unverhältnismässige Erhöhung der Steuerlasten für einzelne Unternehmungen eintreten zu lassen und dadurch ihre gleichmässige wirtschaftliche Etwicklung zu stören.

Aus allen diesen Gründen erscheint der von den Gefertigten, eingebrachte Antrag vollkommen begründet.

Prag, am 18. Feber 1926.

Dr. W. Medinger,
Dr. Hilgenreniner, A. Lippert, K. Friedrich, Oberleithner, Hartl, Stolberg, Böhr, Dr. Brunar, Prause, Teschner.

 

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 28.

Překlad.

Návrh

senátora dr. W. Medingera a soudruhů

na prodloužení platnosti zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.

Slavný senáte račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ..................................................

kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Působnost zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., prodlužuje se až do doby, kdy vstoupí v platnost reforma přímých daní.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti se zpětnou platností od 1. ledna 1926 a jeho provedením pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění.

Zákon v předu označený pozbyl účinnosti dnem 31. prosince 1925. Zákon ten vyhovoval naléhavé potřebě průmyslu tím, že alespoň z částí mírnil příkrostí, které vyplývají z toho, že se nepřihlíží ke změnám hodnoty peněz. Naše berní zákonodárství vychází ze stanoviska, že se mírová koruna klade na roven poválečné koruně, jejíž hodnota zase prodělala mnohonásobné kolísání. Finanční správa vykládá ustanovení zákona o osobních daních v tom smyslu, že náklady veškerého opatření a výměny strojů a zařízeni všeho druhu, které převyšují cenu, jakou dotyčné stroje anebo zařízení byly zaknihovány, tvoří při výměře daně položku, jejíž srážku nelze povoliti. Tento rozdíl mezi starou knihovní hodnotou a hodnotou pořizovací bude však ve většině případů velmi značný, poněvadž ceny všech strojů a zařízení v době poválečné mnohonásobně stouply proti stavu mírovému a také knihovní hodnoty, jakými jsou v knihách ještě vedeny stroje a zařízení, které mají býti vyměněny, bývají minimální. Náklady potřebných náhradních pořízní byly tudíž zvýšeny o daňovou částku, která na tuto diferencí vypadá, i znemožňuje se tudíž ve většině případů provésti náhradní pořízení a výměny. Tento neudržitelný stav odstraněn byl zákonem ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., nastal však znovu zánikem působnosti jmenovaného zákona, což vésti musí k největším příkrostem. Průmysl nemohl úplně provésti potřebnou výměnu svých strojů a zařízení, během války úplně opotřebovaných, pro nedostatek potřebné hotovosti a pro výši nákladů přeměny z válečného hospodářství na hospodářství mírové, i byly by zrušením zmíněného zákona četné podniky ve svém hospodářském vývoji podvázány a jejich konkurenční schopnost podkopána. Důvody pro další působnost zákona jsou tak naléhavé, že na jeho ustanovení také při nové berní reformě bezpodmínečně nutno vzíti zřetel. Poněvadž však tato berní reforma dle prohlášení pana ministra financí má 1. lednem 1927 vstoupiti v platnost, musí nastati prodloužení platnosti zákona alespoň do této doby, poněvadž nelze připustiti, aby v jednom roce nastalo nepoměrné zvýšení berních břemen pro jednotlivé podniky a aby tím jejich stejnoměrný hospodářský vývoj byl rušen.

Ze všech těchto důvodů jeví se návrh, který podepsaní podávají, úplně odůvodněným.

V Praze, dne 18. února 1926.

Dr. W. Medinger,
dr. Hilgenreiner, A. Lippert, Böhr, K. Friedrich, Oberleithner, Hartl, J. Stolberg,
dr. Brunar, Prause, Teschner.