Tisk 29 /5.

Překlad.

Interpelace

senátora Stolberga a soudr.

na pana ministerského předsedu

stran složení slezské zemské správní komise.

Zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 212 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby rozpustilí zemský výbor slezský a aby zřídila zemskou správní komisi.

Provádějíc tento zákon, který již vzhledem k zákonu župnímu bylo považovati jen za prozatímní zařízení, přenesla vláda agendu slezské samosprávy na sbor složený z 10 členů, a aby alespoň poněkud zachovala zdání samosprávy, vyžádala si návrhy politických stran při obsazování míst.

Politické strany jsou zastoupeny takto:

Česká národně-demokratická strana předsedou panem dr. Pelzem,

republikánská strana agrární panem Novákem,

česká strana socialistická panem prof. Kovářem,

česká katolická strana lidová panem P. Hrubým,

česká strana sociálně-demokratická pány Černým a Kročkem,

německá strana národní panem dr. Kobergem,

německá křesťansko-sociální strana lidová panem prof. P, Tromplerem,

německá strana sociálně-demokratická panem Trenkou,

jako zástupce polských stran ve východním Slezsku pan Koždon,

Srovnáváme-li zastoupení, jež v zemské správní komisi se dává politickým stranám, s výsledky voleb na podzim r. 1925, vyplývá z toho, že zemská správní komise nikterak nevyjadřuje projev vole slezského obyvatelstva. Výsledek slezských voleb, vyjímaje okresy moravské enklávy, jest tento:

česká strana národně-demokratická ............ 8012
republik. strana zemědělská ......................... 14104
čeští socialisté .............................................. 18034
českosl. strana lidová ................................... 29200
českosl. sociál, demokraté ........................... 31948
českosl. občanská strana ............................. 3310
českosl. strana živnostenská ........................ 5778
národní strana práce .................................... 3404
konserv, strana agrární................................. 63
strana malodomkářů .................................... 17                                  
113870
Polski zwiazek ..............................................   29682
německá křesť.-soc. strana lidová ................ 43589
německá strana národní................................. 33536
němečtí soc. demokraté ................................ 27107
němečtí národní socialisté ............................ 20923
svaz zemědělců ............................................. 12336                            
137491
komunistická strana ...................................... 45713
neodvislí komunisté .......................... 314                                
 46027
Židé ...............................................................    2522

 

Měl by tudíž na 32000 hlasů připadnouti l mandát. Neodpovídalo-li již složení zemské správní komise nikterak poměrům sil stran v roce 1920, pak tento nepoměr nyní ještě více bije do očí. Tak má jedna z nejslabších stran předsedu a jiná strana, která nedosahuje ani volebního čísla, má 2 zástupce. Německé strany, které na sebe sloučily relativně největší počet hlasů, mají z 10 míst přikázána jen 3.

Podepsaní se tudíž táží:

1. Jest pan ministerský předseda ochoten sděliti slavnému senátu, podle jakých hledisek postupovala vláda při sestavení slezské zemské správní komise?

2. Jest pan ministerský předseda ochoten rozdělení mandátů ve slezské zemské správní komisi co nejdříve přizpůsobiti poměru sil stran ve Slezsku?

V Praze, dne 18. února 1926.

Stolberg,
dr. Medinger, Böhr, dr. Hilgenreiner, dr. Ludwig Franciscy, Karl Fritscher, Adolf Scholz, Luksch, F. Scholz, dr. Grosschmid, dr. Ledebur-Wicheln.

Původní znění.

Interpellation

des Senators Stolberg und Genossen

an den Herrn Ministerpräsidenten

betreuend die Zusammensetzung der schlesischen Landesverwaltungskommission,

Mit dem Gesetze vom 16. 4. 1919, S. d. G, u V. Nr. 212, wurde die Regierung ermächtigt, den schlesischen Landesausschuss aufzulösen und eine Landesverwaltungskommission zu errichten.

In Ausführung dieses Gesetzes, welches schon mit Rücksicht auf das Gaugesetz nur als eine provisorische Einrichtung zu betrachten war, hat die Regierung die Agenden der Schlesischen Selbstverwaltung einem aus 10 Mitgliedern zusammengesetzten

Kollegium übertragen und, um wenigstens einigermassen den Schein der Selbstverwaltung zu wahren, die Vorschläge der politischen Parteien bei Besetzung der Stellen eingeholt.

Die politischen Parteien sind folgendermassen vertreten:

Die čechische nationaldemokratische Partei durch den Vorsitzenden Herrn Dr. Pelz,

die republikanische Agrarpartei durch Herrn Novák,

die čechische sozialistische Partei durch Herrn Prof. Kovář,

die čechische kath. Volkspartei durch Herrn P. Hrubý,

die čechische sozialdemokratische Partei durch die Herren Černý und Kroček,

die deutsche Nationalpartei durch Herrn Dr. Koberg,

die deutsche christlichsoziale Volkspartei durch Herrn Prof. P. Trompler,

die deutsche sozialdemokratische Partei durch Herrn Trenka,

als Vertreter der polnischen Parteien in Ost-Schlesien Herr Koždon,

Wird die Vertretung, welche in der Landesverwaltungskommission den politischen Parteien eingeräumt wird, mit dem Ergebnisse der Wahlen im Herbste 1925 verglichen, so ergibt sich, dass die Landesverwaltungskommission in keiner Weise der Willensmeinung der schlesischen Bevölkerung zum Ausdrucke bringt. Das Ergebnis der schlesischen Wahlen, mit Ausschluss der mährischen. Enklaven-Bezirke ist folgendes:

čech. nationaldemokratische Partei .......................................... 8012
republik. Landwirtepartei. ........................................................ 14104   
čech. Sozialisten. ...................................................................... 18034   
čechosl. Volkspartei ................................................................. 29200   
čechosl. Sozialdemokraten ...................................................... 31948   
čechosl. Bürgerpartei ...................................... ....................... 3310   
čechosl. Gewerbepartei ......................................... ................ 5778   
Partei der national. Arbeit ...................................................... 3404   
konserv. Agrarpartei ................................ 63   
Partei der Kleinhäusler ............................... 17                
 

 

 

 

113870
Polski zwiazek........................................................................ ........ 29682
deutsche christlichsoz. Volkspartei. ...................................... 43589
deutsche Nationalpartei ......................................................... 33536
deutsche Sozialdemokraten ................................................... 27107
deutsche Nationalsozialisten ................................................. 20923
Bund der Landwirte .............................................................. 12336       
137491
Kommunistische Partei ...................... 45713
neodvislí kom. .................................... 314           
46027
Juden ................................................. ........ 2522


Es hätte sonach auf je 32.000 Stimmen ein Mandat zu entfallen. Entsprach schon die Zusammensetzung der Landesverwaltungskommission in keiner Weise dem Kräfteverhältnisse der Parteien im Jahre 1920, so ist dieses Missverhältnis jetzt noch mehr in die Augen springend. So stellt eine der schwächsten Parteien den Vorsitzenden uad eine andere Partei, welche nicht einmal die Wahlziffer erreicht, hat zwei Vertreter. Die deutschen Parteien, welche die relativ grösste Stimmenzahl auf sich vereinigen, haben von 10 Sitzen nur 3 zugewiesen.

Die Gefertigten stellen daher die

Anfrage:

1. Ist der Herr Ministerpräsident geneigt, dem hohen Hause mitzuteilen, nach welchen Gesichtspunkten die Regierung bei Zusammensetzung der schlesischen Landesverwaltungskommission vorgegangen ist?

2. Ist der Herr Ministerpräsident geneigt, die Verteilung der Mandate in der schlesischen Landesverwaltungskommission ehestens dem Stärkeverhältnisse der Parteien des Landes Schlesien anzupassen?

Prag, am 18. Feber 1926.

Stolberg,
Dr. Medinger, Böhr, Dr. Hilgenreiner, Dr. Ludwig Franciscy, Karl Fritscher, Adolf Scholz, Luksch, F. Scholz, Dr. Grosschmid, Dr. Ledebur-Wicheln.

Tisk 29/6.

Překlad.

Interpelace

senátora E. Teschnera a soudr.

na pana ministra školství a národní osvěty

stran restrikce pomocných úředníků okresních školních inspektorů.

Denní a odborné listy přinesly předešlého měsíce zprávu, že od 1. ledna 1926 mají ve více školních okresech opět zbaveni býti svého úřadu pomocní úředníci, přidělení posud okresním školním inspektorům ze stavu učitelstva škol obecných a občanských. Tato zpráva ukázala se bohužel býti pravdivou, i dlužno se obávati, že také ještě další pomocní úředníci budou služby zproštěni.

Ustanovení pomocných sil pro okresní školní inspektory stalo se svého času ministerským výnosem ze dne 28. února 1921, č. 6374 ve správném sledování snahy, aby se okresním školním inspektorům usnadněním a úlevou kancelářské agendy poskytla možnost častějšího styku se školami a s učitelstvem, aby se tím zabezpečilo zlepšení a zvelebení veškerého obecného školství. Od té doby kancelářská agenda okresních školních výborů značně stoupla a její zpracování obzvláště dvoujazyčným vyřizováním zcela značně bylo ztíženo.

Zůstane-li při zproštění pomocných sil okresních školních inspektorů, jež v jednotlivých okresech již bylo provedeno, pak bude museti okresní školní inspektor vyřizovati všechny došlé spisy okresního školního výboru sám a bude mu tím znemožněno plniti svůj vlastní úkol, totiž dozor nad Školou za účelem zdokonalení školství. Inspekce bude nutno omeziti na míru nezbytně potřebnou, okresní školní inspektor nebude se již moci zabývati studiem osobnosti učitelů, dětské duše, novodobé pedagogické literatury, A přes to budou nevyřízené úřední spisy na velikou škodu netoliko učitelstva, nýbrž také na škodu školy a tím státu. Neboť stav školství má největší význam pro kulturní a sociální poměry státu.

Jsme povinni zabrániti každému kroku nazpět v oboru školství, musíme se spíše snažiti, abychom svoje školství nadále zvelebovali a vybudovali.

Z té příčiny tážeme se pana ministra:

1. Jest pan ministr jakožto nejvyšší obhájce školství ochoten zrušiti zase opatření o nařízeném zproštění pomocných sil okresních školních inspektorů?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby všem okresním školním inspektorům, také tam, kde tomu posud tak nebylo, přidělen byl pomocný úředník, aby vyhověno bylo resoluci zákonodárného sboru k §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., která praví: >Okresnímu školnímu inspektorovi přidělen budiž k vyřizování běžné agendy úředník ze stavu učitelstva, jmenovaný předsedou župní školní rady.<

V Praze, dne 18. února 1926.

E. Teschner,
Joh. Prause,H. Tschapek, Robert Hütter, dr. Brunar, Jesser, Luksch, Adolf Scholz, Kahler, Spies, A. Lippert, dr. Medinger.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Ernst Teschner und Genossen

an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur

in Angelegenheit des Abbaues der Hilfsbeamten der Bezirksschulinspektoren.

Die Tages- und Fachzeitungen brachten im vergangenen Monate die Nachricht, dass ab 1. Jänner 1926 in mehreren Schulbezirken die bisher dem Bezirksinspektor zugeteilten Hilfsbeamten aus dem Stande der Volks- und Bürgerschullehrerschaft wieder ihres Amtes enthoben werden, sollen. Diese Nachricht hat sich leider bewahrheitet und es steht zu befürchten, dass auch noch weitere Hilfsbeamten enthoben werden.

Die Bestellung der Hilfskräfte für Bezirksschulinspektoren geschah seinerzeit mit Ministerialerlass vom 28. Feber 1921, Z. 6374 in der richtigen Verfolgung des Bestrebens, dem Bezirksschulinspektor durch Erleichterung und Entlassung in den Kanzleiagenden die Möglichkeit eines häufigeren Verkehrs mit den Schulen und Lehrern zu bieten, um damit eine Besserung und Hebung des gesamten Volksschulwesens zu gewährleisten. Seit dieser Zeit ist die Kanzleiagenda der Bezirksschulausschüsse bedeutend gestiegen und die Aufarbeitung derselben besonders durch die zweisprachige Erledigung ganz bedeutend erschwert worden.

Wenn es bei der in einzelnen Bezirken bereits durchgeführten Enthebung der Hilfskräfte der Bezirksschulinspektoren bleibt, so wird der Bezirksschulinspektor den ganzen Akteneinlauf des Bezirksschulausschusses selbst erledigen müssen und wird damit seiner eigentlichen Aufgabe, der Schulaufsicht zum Zwecke der Vervollkommnung des Schulwesens entzogen. Die Inspektionen werden auf das unumgänglich notwendigste Mass eingeschränkt werden müssen, der Bezirksschulinspektor wird sich nicht mehr mit dem Studium der Lehrerpersönlichkeit, der Kinderseele, der neuzeitlichen pädagogischen Literatur befassen können. Und trotzdem wird es unerledigte Aktenreste geben, sehr zum Schaden nicht nur der Lehrerschaft, sondern auch zum Schaden der Schule und damit des Staates. Denn der Zustand des Schulwesens ist von der grössten Bedeutung für die kulturellen und sozialen Verhältnisse eines Staates.

Wir sind verpflichtet jeden Rückschritt auf dem Gebiete des Schulwesens zu verhindern, wir müssen vielmehr trachten, unser Schulwesen weiterhin zu fördern und auszubauen. Aus diesem Grunde fragen wir den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister als der oberste Anwalt des Schulwesens bereit, die Verfügung über die angeordnete Enthebung der Hilfskräfte wieder rückgängig zu machen ?

2. Ist der Herr Minister bereit, zu verfügen, dass allen Bezirksschulinspektoren, auch dort, wo es bisher nicht der Fall war, ein Hilfsbeamter zugewiesen werde, damit die Resolution der gesetzgebenden Körperschaft zum § 34 des Gesetzes vom 9. April 1920, Nr. 292 entsprochen werde, welche besagt : Dem Bezirksschulinspektor ist zur Erledigung der laufenden Agenden ein vom Vorsitzenden des Gauschulrates ernannter Beamter aus der Lehrerschaft zuzuteilen.

Prag, am 18. Feber 1926.

E. Teschner,
Job. Prause, H. Tschapek, Robert Hütter, Dr. Brunar, Jesser, Luksch, Adolf Scholz,
Kahler, Spies, A. Lippert, Dr. Medinger.

Tisk 29 /7.

Překlad.

Interpelace

senátora dra W. Medingera a soudr.

na pana ministra národní obrany

stran nepřiznání vojenské hodnosti a úplného odepření pense, stojící daleko pod existenčním minimem, bez řádného soudního řízení, bez slyšení svědků, jež obviněný vedl, bez konfrontace s denunciantem, při čemž povolané komise strnule se držely slovného znění zákona o přejímání vojenských gážistů č. 194/20 a vládního nařízení 514/20.

Máme větší počet bývalých rak.-uher. vojenských gážistů československé státní příslušnosti, kterýmž pod záminkou, že se ve válce prohřešili proti československému národu, nebyla přiznána vojenská hodnost ani pense. K tomuto úplnému nepřiznání došlo na základě často velice pochybných výroků nějakých svědků; obviněný nemohl svoji věc dáti vésti žádným obhájcem při řádném soudním přelíčení, jeho svědci nebyli vyslýcháni, jméno udavačů nebylo mu sděleno. Personální a stížnostní komise, revisní komise a ministerský poradní sbor vydaly bez veřejného líčení rozsudek, jímž do největší bídy uvrženi byli lidé, kteří mají za sebou celá desetiletí dlouhou, věrnou dobu služební a kteří ve válce poslouchali rozkazů svých představených tím, že na příklad donutili k nastoupení služby ty, kteří se nedostavili k odvodu, udávali přeběhlíky, řídili vyšetřování a exekuce na vyšší rozkaz prováděné.

Asi 650 osobám z bývalých rak.-uher. vojenských gážistů československé státní příslušnosti nebyla přiznána vojenská hodnost a dány jim pense podle bývalého rak.-uher. voj. zaopatř. zákona z roka 1875, které nyní jsou daleko pod existenčním minimem, i jsou vyloučeni podle zákonitých ustanovení z úpravy pensí, ke které již dvakrát došlo.

Důvody tohoto potrestání - pokud vešly ve známost byly opožděné předložení přihlášky nebo také nepoužiti předepsaného formuláře, který nebylo lze vždy a všude obdržeti; pobyt v cizině, ačkoli tento pobyt zde byl již před převratem; nevstoupení do legií po dobu zajetí; nemožnost jmenovati vyžadované svědky ze stavu záložních důstojníků ačkoli gážista po dobu své služby nepřišel do styku se záložními důstojníky československé národnosti; služba u maďarských, polských, rumunských a jiných pluků, kancelářská služba atd.; konečně u velikého počtu neznalost služební řeči.

Generálům bývalé rak.-uher. armády rovněž československé státní příslušností byla bez ohledu na dosaženou již hodnostní třídu a platový stupeň přiznána jen pense VI./4 hodnostní třídy.

Opětovně podané žádostí o obnovu řízení a o rehabilitaci byly vždy zamítány s odůvodněním, že ministerstvo národní obrany podle vlastního uvážení může přejímati bývalé rakousko-uherské vojenské gážisty do československé armády a že nemůže býti nuceno, aby udalo důvody, proč kdo nebyl převzat.

Jmenované komise úřadovaly podle nařízení, která vydána byla po převratu v době, událostmi rozrušené; komise mohly by dnes, kdy nastalo uklidnění myslí, ve většině případů snad posuzovati mírněji. Bylo by tudíž ve smyslu řádného konání spravedlností, obnoviti řízení, která vedla k nepřiznání vojenské hodnosti a pense jakož i ke zkrácení pense, kdyby postižení o to žádali, a pak-li by jmenované komise již nemohly úřadovati, měly by řízeni provésti disciplinární výbory,, zavedené zákonem č. 203/23, ve smyslu svých předpisů.

Ohledně generálů mělo by ministerstvo národní obrany podati nový návrh, zaručující úplnou rehabilitaci.

Tato nová opatření jeví se tím naléhavějšími, ježto následkem vylíčeného zacházení s vojenskými gážisty jejich vdovy a sirotci nezaslouženě trpí a vydáni jsou v šanc hladu.

Jest pan ministr ochoten učiniti rychlý konec těmto smutným poměrům?

V Praze, dne 23. února 1926.

Dr. W. Medinger,
dr. Hilgenreiner, Křepek, Spies, Stolberg, Luksch, Tschapek, Adolf Scholz, A. Lippert,
Jesser, Teschner, F. Scholz.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Dr. Wilhelm Medinger und Genossen

an den Minister für Nationale Verteidigung

wegen Aberkennung der Charge und gänzlichem Vorenthalt einer weit unter dem Existenzminimum stehenden Pension, ohne ordentliches Gerichtsverfahren, ohne Anhörung der vom Angeklagten angeführten Zeugen, ohne Konfrontierung mit dem Denunzianten bei starrem Festhalten an dem Wortlaut des Uebernahmsgesetzes No. 194/20 und an der Regierungs - Vdg. 514/20 seitens der berufenen Kommissionen.

Es gibt eine grössere Zahl ehem. öst. ung. Militärgagisten, čechoslowakischer Staatsangehörigkeit, denen unter dem Vorwande, sie hätten sich während des Krieges gegen die dechoslovakische Nation vergangen, die Charge und auch die Pension aberkannt wurde. Diese gänzliche Aberkennung erfolgte auf die oft sehr zweifelhaften Aeusserungen irgendwelcher Zeugen hin; der Angeklagte konnte seine Sache durch keinen Anwalt bei einer ordentlichen Gerichtsverhandlung führen lassen, seine Zeugen wurden nicht einvernommen, die Namen der Anzeiger wurden ihm vorenthalten. Es wurde von der Personal- und Beschwerdekommission, der Revisionskommission und dem ministeriellen Beirat ohne öffentliche Verhandlung ein Verdikt gefällt, durch das Leute, die dezenienlange, treue Dienstzeit hinter sich haben und während des Krieges den Befehlen ihrer Vorgesetzten Folge leisteten, indem sie zum Beispiel Stellungsflüchtige einrückend machten. Ueberläufer anzeigten, die auf höhere Anordnung erfolgten Untersuchungen und Exekutionen leiteten, -in das tiefste Elend gestürzt wurden.

Etwa 650 der ehemaligen österr. ung. Militär-gagisten čechoslovakischer Staatsangehörigkeit wurde die Charge aberkannt und ihnen die derzeit weit unter dem Existenzminimum stehenden Pensionen nach dem ehem. öster.-ung. Milit. Vers. Gesetze vom Jahre 1875 zugebilligt, und sie erscheinen nach den gesetzlichen Bestimmungen von der bereits zweimal erfolgten Pensionsregulierung ausgeschlossen.

Die Gründe dieser Massregelung -soweit dieselben bekannt wurden -waren: verspätete Vorlage der Anmeldung oder auch Nichtbenützung des vorgeschriebenen Formular., das nicht immer und überall erhältlich war; Aufenthalt im Auslande, obwohl dieses Domizil bereits vor dem Umstürze bestand; Nichteintritt in die Legionen während der Gefangenschaft; Unmöglichkeit der Namhaftmachuag der geforderten Zeugen aus dem Stande derReserveoffiziere, obwohl der Gagist während seiner dienstlichen Verwendung mit Reserveoffizieren čechoslovakischer Nationalität nicht in Berührung kam; Dienstleistung bei ungarischen, polnischen, rumänischen u, a. Regimentern, Kanzleidienst etc.; endlich bei einer grossen Anzahl die Unkenntnis der Dienstsprache.

Den Generalen der ehem. Osten-ungarischen Armee, gleichfalls čechoslovakischer Staatsangehörigkeit wurde ohne Rücksicht auf die bereits erlangte Rangsklasse und Gehaltstufe, nur die Pension der VI./4 Rangsklasse zuerkannt.

Die wiederholt um Neuaufnahme des Verfahrens und um Rehabilitierung eingereichten Bitten wurden immer abschlägig beschieden, mit der Motivierung, dass das Ministerium für nationale Verteidigung nach eigenen Ermessen ehem. österr.-ung. Militärgagisten in die čechoslovakische Armee übernehmen könne und zur Angabe der Gründe einer Nichtübernahme nicht verhalten werden könne.

Die genannten Kommissionen tagten nach Verordnungen, die in der von den Ereignissen aufgewühlten Zeit nach dem Umstürze erlassen worden waren; sie könnten heute nach eingetretener Beruhigung der Gemüter vielleicht in den meisten Fällen milder beurteilen. Es wäre daher im Sinne einer ordentlichen Rechtspflege gelegen, die Verfahren, welche zu einer Aberkennung der Charge und der Pension sowie zu einer Verkürzung letzterer führten, - wenn die Betroffenen darum ansuchen - neu aufzunehmen und falls die genannten Kommissionen nicht mehr tagen können, wäre das Verfahren von den mit Ges. 203/23 eingeführten Disziplinarausschüssen im Sinne ihrer Vorschriften durchzuführen.

Bezüglich der Generale wäre seitens des Ministeriums für nationale Verteidigung ein neuerlicher die volle Rehabilitierung gewährleistender Antrag einzubringen.

Diese neuen Massnahmen erscheinen umso dringender, als durch die geschilderte Behandlung der Militärgagisten ihre Witwen und Waisen unverdient leiden und dem Hunger preisgegeben werden.

Ist der Herr Minister bereit, diesen traurigen Zuständen ein rasches Ende zu bereiten ?

Prag, am 23. Feber 1926.

Dr. Wilhelm Medinger,
Dr. Hilgenreiner, Krepek, Spies, Siolberg, Luksch, Tschapek, Adolf Scholz, A. Lippert,
Jesser, Teschner, F. Scholz.