Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 36.

Zpráva

I. výboru zahraničního.

II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 11),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Úmluva mezi

Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednaná

v Praze dne 30. května 1925.

Schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednanou v Praze dne 30. května 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, č. 238 Sb. z. a n..

I.

V souhlasném přání usnadniti obyvatelům pohraničního pásma pohraniční styk sjednali zástupcové republiky Československé a republiky Polské dne 30. května 1925 v Praze úmluvu, která, vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, uveřejněnou pod č. 238 ve Sbírce zákonů a nařízení z r. 1925, uvedena byla v prozatímní platnost s účinností ode dne 1. prosince 1925. Úmluvou touto poskytují se obyvatelům pohraničního pásma k ulehčení jejich styku zvláštní úlevy osobní a věcné. Osobně ulehčuje, že obyvatelé pohraničního pásma nepotřebují pasu při přestupu hranic, nýbrž stačí jim t. zv. propustky, které vydávají správní nebo bezpečnostní úřady prvé stolice, v naléhavých případech i starostenské úřady, v jichž obvodu žadatel bydlí, a to

a) jako jednorázové s platností nejvíce čtrnáctidenní,

b) jako stálé s platností šestiměsíční osobám, které přestupují často hranici z důvodů svého povolání nebo jiných zvláštních důvodů, na př. rodinných, a

c) jako hospodářské majitelům pozemků neb osobám v jejich hospodářství zaměstnaným, pokud obdělávají pozemky, liteře byly hranicí rozděleny nebo nemohou býti bez přestupu hranic normálně obhospodařovány. Pohraniční pásmo vymezí každá strana tak, aby pravidelně jeho šíře nepřesahovala 15 km od hranic. Propustka opravňuje k přestupu hranice v uznaných místech přestupu (čl. 12) a v určené denní době (čl. 13) pěšky, koňmo a na všech vozidlech, jakož i k časově omezenému pobytu na území druhé strany. Její duchovní, lékaři, zvěrolékaři, porodní asistentky jakož i osoby, které přestupují hranici po železnici, nejsou vázáni na dobu denní. Hasičům a důlním strážím, jakož i záchranným mužstvům je volno i bez propustky a v kterémkoli místě přestoupiti a podle potřeby na druhé straně setrvati, podrobí-li se vedení osoby oprávněné podle předpisů platných v místě nehody.

Pokud se úlev věcných týče, dovolují tyto, aby se zboží od cla osvobozené převáželo i po vedlejších cestách. Zboží takové jest hnojivo, stonkový len, stonkové konopí, zelená, neb suchá píce, stelivo, písek, štěrk, hlína, palivové dříví, dřevěné uhlí, rašelina, slatina a hubka dubová. Léky lze v případě nutnosti bez cla a povoleni přenésti, jsou-li předepsány oprávněným lékařem anebo zvěrolékařem a je-li na předpisu vyznačena poznámka: >Velmi nutné<. Majitelům hospodářství hranicí přeťatých aneb rozdělených zaručuje se nerušené provozování hospodářství a mohou proto beze cla na určených místech přepravovati dobytek, nářadí, osivo potřebné k obdělávání pozemků jakož i plodiny a produkty zvířecí ze svého hospodářství. Tato výhoda zajišťuje se také obyvatelům, kteří mají na druhé straně pole, luka nebo pozemky vůbec. Hospodářské stroje motorové nebo parní (lokomobily, pluhy, mlátičky a jiné) musí býti při přechodu hranice zaznamenány. Dobytek hnaný na pastvu propouští se volně, jeho totožnost však musí býti zjištěna záznamem. Produkty tohoto dobytka, jakož i dobytčí sůl, mouku a chléb lze bezcelně přenášeti v množstvích, které určí celní úřady se zřetelem k potřebě obyvatelstva a k době braní pastvy. Dobytek tažný a soumaři nepodléhají clu, jsou-li celně zaznamenáni. Obilí, olejnatá semena, konopí, len, dříví a třísliva mohou obyvatelé pohraničního pásma k mletí, vytlačování atd. bezcelně převésti, složí-li jistotu. Volno je přenášeti předměty vlastmi potřeby k opravě nebo zpracování v dílnách řemeslnických. Obyvatelé pracující v podnicích všeho druhu, které leží na druhé straně, mohou přenášeti volně potřebné nářadí, mzdu a deputát, vracejí-li se nejpozději šestého dne do svého domova. Malé množství denní a hospodářské potřeby v pohraničním styku lze přenésti bez povolení, slouží-li předměty potřebě obyvatel a nikoliv obchodu. Obyvatelé, kteří obdělávají pozemky na druhé straně, nejedná-li se o majetky veliké rozlohy, nejsou povinni odváděti plodiny z nich státu. Doprava tělesných pozůstatků, bylo-li pohřbívání na území druhé strany obvyklým, je dovolena na základě lékařského vysvědčení; rakve, ozdoby, stuhy apod. nepodléhají clu.

Úmluva nabude působnosti po uplynutí lhůty 14 dnů ode dne výměny ratifikačních listin a může kdykoliv oběma smluvními stranami tři měsíce napřed býti vypovězena.

Zahraniční výbor pojednav o této úmluvě ve schůzí konané dne 3. března 1926 usnesl se doporučiti sl. senátu, aby se podle návrhu vládního usnesl:

Senát N. S. R. Čsl. souhlasí s úmluvou mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednanou v Praze dne 30. května 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, č. 238 Sb. z. a n.

V Praze, dne 3. března 1926.

Václav Donát v. r.
předseda.

Dr. Witt v. r.
zpravodaj.

II.

Ustanovením hranic mezi Československém a Polskem nebylo možno se vyhnouti tomu, že obyvatelé pohraničních obcí mají část svého majetku, záležejícího hlavně z pozemků a budov v Československu a část v Polsku, nebo provozují v sousedním státě živnost a jsou proto mučeni při obdělávání a správě tohoto svého majetku choditi a jezditi přes hranice státu. Také se ukázalo býti nutným umožniti a usnadniti překročení hranic v pohraničním styku pro lékaře, zvěrolékaře, porodní asistentky, píro žáky k návštěvě škol a pro duchovní, dělníkům jakož i v případu požáru a jiných nehod záchranným sborům.

Všem těmto potřebám vyhovuje návrh vlády, který poskytuje k ulehčení těchto styků úlevy jak po stránce formální tak i věcné. Pro přestoupení hranic není jíž zapotřebí pasu, nýbrž stačí propustky k tomu účelu upravené. Propustka úřadem vystavená opravňuje majitele:

a) k přestupu hranice na ustanovených přechodných bodech pěšky, koňmo, na kole, v povoze, v saních, na motocyklu, v automobilu nebo po železnici;

b) k pobytu v úseku pohraničního pásma hraničícího s úsekem, ve kterém propustka byla vydána.

S hlediska materielního jest účelem úmluvy zabezpečiti obyvatelstvu v pohraničním pásmu a dělníkům přechod hranice do práce a nazpět, pak nerušené provozování živnosti, výkon hospodářských prací na hospodářstvích hranicí přeťatých a rozdělených, provozování prakse lékařů, zvěrolékařů a porotních asistentek; také umožňuje se přestup žákům k návštěvě škol a duchovním, jakož i v případech požáru aneb jiných nehod sborům záchranným. Stanoví tedy úmluva značné úlevy pro provozování živností, pro obdělávání polí, luk, lesů, přepravu hospodářských strojů, pro přestup hranice dobytkem tažným í hnaným na pastvu, na dopravu píce a úrody polní vůbec a jiné další úlevy k usnadnění styku.

Podrobnosti o provádění obsahuje úmluva sama a není pochybnosti o tom, že jest pro pohraniční obyvatelstvo výhodná.

Výbor národohospodářský činí proto návrh;

Slavný senáte račiž této úmluvě uděliti souhlas.

V Praze, dne 3. března 1926.

K. Sáblík v. r.
předseda.

Dr. Rozkošný v. r.
zpravodaj.