Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 39.

Původní znění.

Dringliche Interpellation

des Senators Dr. Heller und Genossen

an den Herrn Minister des Innern

betreffend das Vorgehen der Staatspolizei in Karlsbad.

Am 2. März 1926 nachmittags vier Uhr fand in Karlsbad eine von der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei einberufene, behördlich genehmigte Versammlung unter freiem Himmel statt. Der Andrang der Massen war ein so großer, daß der Versammlungsort -die Sprudelhalle -nicht hinreichte. Zwei weitere Versammlungen vor der Sprudelhalle und am Marktplatz mußten abgehalten werden. Trotz der ungeheueren Erbitterung, welche sich der deutschen Arbeiterschaft im ganzen Staate angesichts der drohenden neuerlichen Steuerlasten und der in der Sprachenverordnung enthaltenen wirtschaftlichen und sprachlichen Bedrückung bemächtigt hat, verliefen die Versammlungen in vollster Ruhe und Ordnung.

Nach Schluß der Versammlungen zogen die Teilnehmer - mehr als 10.000 am der Zahl - zum Gebäude der politischen Bezirksverwaltung, um dort den Inhalt der gefaßten Resolutionen den Beamten zur Übermittlung an die Regierung zu überreichen. Beim Theaterkaffee sperrte ein Zug der Staatspolizei die Straß'e ab. Nach längeren Verhandlungen gab der Polizeiinspektor den Weg frei. Kaum hatte sich der Zug neuerlich im Bewegung gesetzt, als die Polizisten mit Guimmiknütteln auf die Teilnehmer einschlugen, Kinder, Frauen, Greise nicht schonten, wehrlose Einzelpersonen in der brutalsten Weise verprügelten. Ein Teil der Leute rettete sich vor den toll gewordenen Polizisten durch einen Sprung in die Tepl., ein anderer drängte über die Brücke auf das linke Ufer der Tepl. um sich vor der Brutalität der Polizisten zu schützen. Dort stellte sich. ihnen neuerlich ein Trupp Polizisten entgegen, der sie wieder in die Arme der auf dem anderen Ufer befindlichen Wache zurücktrieb. Nun zogaber die Staatspolizei auch noch, die Revolver, wodurch selbstverständlich die Menge noch mehr gereizt wurde. An allen Ecken hieb die Polizei auf die Menge ein, die den Platz verlassen wollte, hieran jedoch durch die Polizei gehindert würde.

Die Karlsbader Polizei hat in dem Bewußtsein der Schuld, die sie auf sich geladen hat, den Versuch gemacht, die Verantwortung auf die Demonstranten, abzuwälzen. In dem Berichte, der vom čechoschovakischen Presse-Büro ausgegeben, wurde, wird die Sache so dargestellt, daß die Menge gegen die Wachleute gewalttätig vorging und daß die Wache mit Steinen angegriffen wurde, daß sie sich gewissermaßen in einer Zwangslage befunden hätte. Daß diese Behauptung vollständig unrichtig ist, geht daraus hervor, daß sich an der Stelle, wo sich die ersten. Zusammenstöße ereigneten, überhaupt keine Steine befinden. Die Straße besteht aus Holzstöckelwürfel, das hausseitige Trottoir aus Asphalt, während sich an der Flußseite ein festgetretener Sandweg befindet. Nirgends sind Steine zu erblicken. Die Wache griff, wie neuerdings festgestellt werden muß, was auch in den Meldungen anderer Blätter hervorgehoben wird, die aufmarschierenden Demonstranten mit Gummiknüppeln an, obwohl der Kommandant auf eigene Verantwortung den Durchzug freigegeben hatte und obwohl fast gleichzeitig die Bewilligung des Leiters des Polizeikommissariats eintraf. Es kann durch Zeugen nachgewiesen: werden, daß einzelne Wachleute, um sich ein Alibi zu beschaffen, am jenseitigen Teplufer, auf einer von den Vorgängen ganz abgelegenen Stelle, Steine zu sich nahmen.

Es hat den Anschein, als glaubten die Regierung und ihre Organe, durch derartige Brutalitäten die Bevölkerung einzuschüchtern und davon abzuhalten, gegen die Politik der Koalitionsmehrheit zu protestieren. Diese Absicht wird die Regierung nicht erreichen, wie ihr die nächste Zukunft beweisen wird.

Vor allem fordern wir aber eine unparteiische Untersuchung der Vorfälle in Karlsbad, insbesondere eine strenge Bestrafung der schuldtragenden Polizeibeamten. Die Unparteilichkeit der Untersuchung wird durch die Administrativbehörden nicht gewährleistet, weshalb wir eine parlamentarische Untersuchung beantragen werden.

Auffallend ist, daß es überall dort, wo die Polizei verstaatlicht ist, zu derartigen oder ahnlichen Vorfällen kommt, wobei wir auf Aussig verweisen.

Wir fragen die Regierung:

1. Ist sie bereit, die schuldtragenden Beamten zur Verantwortung zu ziehen?

2. Ist sie bereit, das Ergebnis der Untersuchung dem Senat in kürzester Zeit bekanntzugeben?

3. Ist sie bereit, der Staatspolizei in allen Orten Weisungen zu erteilen, der Bevölkerung gegenüber -wie es in einem demokratischen Staate selbstverständlich sein sollte -mit der gebotenen Rücksicht vorzugehen und sich jeder Brutalität zu enthalten?

Prag, den 3. März 1926.

Dr. Heller,
Messner
, Josef Reyzl, Fr. Beutel, Toužil, Haas Jokl, Stark, Dr. Houser, Sochor, Bodnár, Hampl, Petor, Dr. Herz, W. Herlinger.


Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 39.

Překlad.

Naléhavá interpelace

senátora dra Hellera a soudr.

na pana ministra vnitra

stran jednání státní policie v Karlových Varech.

Dne 2. března 1926 ve 4 hodiny odpoledne konala se v Karlových Varech úředně povolená schůze pod širým nebem, svolaná německou sociálně-demokratickou stranou dělnickou. Nával lidu byl tak veliký, že místo pro schůzi - vřídelní síň - nepostačovalo. Bylo třeba konati další dvě schůze před vřídelní síní a na tržišti. Přes nesmírné roztrpčení, které se německého dělnictva v celém státě zmocnilo vzhledem k hrozícím novým daňovým břemenům a vzhledem k hospodářskému a jazykovému útisku, obsaženému v jazykovém nařízení, byl průběh schůzí naprosto klidný a spořádaný.

Po skončení schůzí táhli účastníci - počtem více než 10.000 - k budově okresní správy politické, aby tam odevzdali obsah resolucí úředníkům za účelem dalšího jich zaslání vládě. U divadelní kavárny uzavřela četa státní policie ulici. Po delším vyjednávání uvolnil policejní inspektor cestu. Sotvaže se průvod opětně hnul, bušili policisté gumovými obušky do účastníků, nešetřili dětí, žen a starců, nejbrutálnějším způsobem stloukli bezbranné jednotlivce. Část lidí zachránila se před rozzuřenými policisty skokem do Teplé, jiná část tlačila se přes most na levý břeh Teplé, aby se chránila před brutalitou policistů, Tam postavil se jim vstříc nový oddíl policistů, který je hnal zase zpět do rukou stráže nalézající se na druhém břehu. Nyní však státní policie vytáhla také ještě revolvery, čímž ovšem lid ještě více byl vydrážděn. Na všech rozích tloukla policie do lidí, kteří chtěli náměstí opustiti, jimž však policie v tom bránila.

Karlovarská policie, vědoma jsouc si své viny, pokoušela se svaliti odpovědnost na demonstranty. Ve zprávě, kterou vydala československá tisková kancelář, líčí se věc tak, že dav dopouštěl se násilí proti strážníkům a že stráž byla napadena kameny, že se jaksi nalézala v tísni. Že toto tvrzení jest naprosto nesprávné, vysvítá z toho, že na místě, kde se udaly první srážky, není vůbec žádného kamení. Ulice jest z dřevěných kostek, chodník při domech z asfaltu, kdežto na straně řeky vede pevně ušlapaná písčitá cesta. Nikde nelze spatřiti kamení. Stráž, jak opětovně dlužno konstatovati, což se také ve zprávách jiných listů zdůrazňuje, napadla přicházející demonstranty gumovými obušky, ačkoli velitel na vlastní odpovědnost uvolnil průchod a ačkoli skoro současně došlo svolení správce policejního komisařství. Možno prokázati svědky, že jednotliví strážníci, aby si opatřili alibi, na druhém břehu Teplé, na místě od událostí zcela odlehlém, sbírali kamení.

Zdá se, že se vláda a její orgánové domnívají, že takovýmito brutálnostmi obyvatelstvo zastraší a odvrátí od toho, aby protestovalo proti politice koaliční většiny. Tohoto úmyslu vláda nedosáhne, jak jí to nejbližší budoucnost dokáže.

Především však žádáme nestranné vyšetření událostí v Karlových Varech, obzvláště přísné potrestání provinilých policejních úředníků. Správní úřady nezaručují nestrannost šetření, z kteréhožto důvodu navrhneme vyšetřování parlamentární.

Jest nápadno, že všude tam, kde jest policie zestátněna, dochází k takovýmto nebo podobným událostem, pří čemž poukazujeme na Ústí nad Labem.

Tážeme se vlády:

1. Jest ochotna vzíti úředníky, kteří nesou vinu, k odpovědnosti?

2. Jest ochotna v nejkratší době sděliti senátu výsledek vyšetřování?

3. Jest ochotna uděliti státní policii ve všech místech pokyny, aby vůči obyvatelstvu - jak by to v demokratickém státě mělo býti samo sebou zřejmé - jednala se žádoucím ohledem a aby se zdržela jakékoli brutálnosti ?

V Praze, dne 3. března 1926.

Dr. Heller,
Niessner, Josef Reyzl, Fr. Beutel, Toužil, Hans Jokl, Stark, dr. Houser, Sochor, Bodnár, Hampl, Petor, dr. Herz, W. Herlinger.