Die Gefertigten fragen daher den Herrn Eisenbahnminister:

1. Sind Ihnen die oben geschilderten Mißstände auf der Lokalbahnstrecke Rumburg - Niedereinsiedel - Sebnitz i. S. bekannt?

2. Wenn ja, was gedenken Sie zur Abhilfe derselben zu tun?

Prag, am 26. Feber 1926.

R. Hütter, J. Böhr, H. Hartl,
Fritscher, Fr. Scholz, Tschapek, K. Friedrich, Spies, Oberleithner, Stolberg, Ad. Scholz,
Dr. Brunar.

 

Tisk 58 /4.

Překlad.

Interpelace

senátorů Böhra, Zulegera, Teschnera, Tschapeka a soudruhů

na veškerou vládu

o katastrofě způsobené výbuchem v Truhlářské ulicí v Praze.

V pátek dne 5. t. m. udála se z nevysvětlených dosud příčin strašlivá katastrofa způsobená výbuchem, který dva lidi připravil o život, zranil více nebo méně těžce veliký počet jiných osob a způsobil nedozírné škody na majetku. Výbuch udal se na vojenském voze, na kterém naloženo bylo 31 beden výbušných těles. V každém případě dála se tato doprava s opomenutím bezpečnostních opatření, jichž vyžaduje nebezpečnost takovéto dopravy, nehledě vůbec k tomu, že nelze pochopiti, z jakých důvodů jest v míru zapotřebí dopravovati do města takovéto množství vojenského střeliva.

Podepsaní táží se tudíž veškeré vlády:

l. Jak může vláda ospravedlniti dopravu nebezpečných výbušných látek samým městem ber příslušných bezpečnostních opatření?

2. Jest vláda ochotna zavésti přísné vyšetřování a vzíti co nejpřísněji k zodpovědnosti vinníky bez ohledu na hodnost a stav?

3. Jest vláda odhodlána vydati co nejdříve vhodné předpisy, které takovéto událostí pro budoucnost vylučují?

4. Jest vláda ochotna nejširší měrou nahraditi škody, které vznikly ze ztráty lidských životů, z poranění osob a zničením cenného majetku věcného?

V Praze, dne 10. března 1926.

Böhr, Zuleger, Teschner, Tschapek,
Luksch, A. Lippert, Kahler, Spies, Joh. Prause, Fritscher, A. Scholz, Stolberg,
dr. Grosschmid, Spies.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Böhr, Zuleger, Teschner, Tschapek und Genossen

an die Gesamtregierung

betreffend die Explosionskatastrophe in der Tischlergasse in Prag.

Am Freitag, den 5. ds. Mts. ereignete sich aus bisher noch unaufgeklärten Gründen eine furchtbare Explosionskatastrophe, die zwei Menschen ums Leben brachte, eine grosse Zahl anderer Personen mehr oder weniger schwer verletzte und unabsehbaren Vermögensschaden verursachte. Die Explosion betraf ein mit 31 Kisten Explosionskörpern beladenes militärisches Fuhrzeug, Jedenfalls vollzog sich dieser Transport unter Ausserachtlassung der durch die Gefährlichkeit des Transportes gebotenen Vorsichtsmassregeln, ganz abgesehen davon, dass es unerfindlich ist, aus welchen Gründen mitten im Frieden derartige Mengen militärischer Munition in die Stadt transportiert werden müssen.

Die Unterzeichneten richten daher an die Gesamtregierung die Anfragen:

1. Wie vermag die Regierung den Transport von gefährlichen Explosistoffen mitten durch die Stadt ohne entsprechende Sicherheitsmassregeln zu rechtfertigen?

2. Ist die Regierung bereit, eine strenge Untersuchung einzuleiten und die Schuldigen ohne Rücksicht auf Rang und Stand zur schärfsten Verantwortung zu ziehen?

3. Ist die Regierung entschlossen, ehebaldigst geeignete Vorschriften zu erlassen, die derartige Vorkommnisse für die Zukunft ausschliessen?

4. Ist die Regierung bereit, die aus dem Verlust von Menschenleben, aus der Verletzung von Personen und aus der Zerstörung kostbarer Sachwerte entstandenen Schäden im weitesten Masse zu ersetzen?

Prag, am 10. März 1926.

Böhr, Zuleger, Teschner, Tschapek,
Luksch, A. Lippert, Kahler, Spies, Joh. Prause, Fritscher, A. Scholz, Stolberg,
Dr. Grosschmid, Spies.

 

Tisk 58 /5.

Překlad.

Interpelace

senátorů Fahrnera, Luksche a soudruhů

na pana ministra vnitra

stran rozpuštění veřejné schůze v Moravské Ostravě,

Dne 5. března 1926 mluvil senátor Jesser v Moravské Ostravě ve veřejné schůzi o thematu >Jazyková nařízení<. Od policejního úředníka, jenž konal službu, byl volán k pořádku, pro poznámku >Češi chtějí býti národem panujícím - my se máme spokojiti úlohou národa sloužícího.< Protest řečníkův proti tomuto volání k pořádku měl v zápětí, že úředník vůči předsedovi prohlásil volání k pořádku za >omyl<.

Volání k pořádku se množila, když řečník vykládati chtěl účinky nařízení na zahraniční politiku.

Úředník dal napomínati řečníka, aby mluvil k dennímu pořádku.

Marné byly všechny snahy řečníka, aby úředníku vyložil, že vnitropolitická otázka takovéhoto významu má také význam mezinárodní, a že jazykové nařízení, jež opětně odkládá uzavření vnitřního míru, škodí také míru evropskému. Posléz uvedená kritika jazykového nařízení zavdala úředníkovi příčinu k rozpuštění schůze.

Během oprávněného hluku, jejž způsobil tento násilný akt, vešlo ve známost, že v jednom pokoji budovy jest konsignováno 20 policejních strážníků - opatření to, jaké posud nikdy nebylo nařízeno a jež poukazuje k tomu, že úředník byl vyzbrojen rozkazem k rozpuštění schůze, tudíž také prostředky, aby svůj rozkaz za všech okolností provedl.

Jen rozvážnosti osob, jež schůzi řídily, a disciplině účastníků dlužno děkovati, že nedošlo ke srážkám s policií.

Podepsaní senátoři táží se pana ministra vnitra;

1. Jest pan ministr ochoten naříditi ihned úřední vyšetřování případu a použíti při tom protokolu o události, jejž podepsaly osoby, které schůzi řídily a řečník?

2. Jest pan ministr ochoten dáti politickému úředníkovi přesné instrukce o příslušejících mu právech zakročovati?

3. Jest vláda ochotna zjistiti, zdali úředník jednal z vlastního popudu nebo k vyššímu rozkazu, když z důvodů politicky zcela nicotných rozpustil schůzi?

V Praze, dne 16. března 1926.

Fahrner, Luksch,
dr. Hilgenreiner, Zuleger, Tschapek, Kahler, A. Lippert, A. Scholz, Fritscher, dr. Grosschmid, Prause, F. Scholz.

 

Původní znění

Interpellation

der Senatoren Fahrner, Luksch und Genossen

an den Herrn Minister des Innern

betreifend die Auflösung einer öffentlichen Versammlung in Mähr. Ostrau.

Am 5. März 1926 sprach Senator Jesser in Mähr. Ostrau in einer öffentlichen Versammlung über das Thema >Die Sprachenverordnungen<, Er erhielt von dem diensttuenden Polizeibeamten einen Ordnungsruf für die Bemerkung >Die Čechen wollen das Herrenvolk sein - wir sollen uns mit der Rolle eines Dienervolkes begnügen<. Der Protest des Redners gegen diesen Ordnungsruf halte zur Folge, dass der Beamte dem Vorsitzenden gegenüber den Ordnungsruf als einen >.Irrtum bezeichnete.

Die Ordnungsrufe mehrten sich, als der Redner die Rückwirkungen der Verordnungen auf die äussere Politik erläutern wollte.

Der Beamte Hess den Redner mahnen >zur Tagesordnung< zu sprechen. Alle Bemühungen des Redners dem Beamten begreiflich zu machen, dass eine innerpolitische Frage von dieser Bedeutung auch internationale Bedeutung habe und dass die Sprachenverodnung, die den Abschluss eines inneren Friedens neuerlich hinausschiebt, auch den Frieden Europas abträglich sei, waren vergeblich. Die zuletzt angeführte Kritik der Sprachenverordnung gab dem Beamten den Anlass zur Auflösung der Versammlung.

Während des berechtigten Lärmes, den dieser Gewaltakt hervorrief, wurde bekannt, dass in einem

Zimmer des Gebäudes 20 Polizeileute konsigniert seien - eine Massregel, die bisher niemals angeordnet wurde und die darauf deutet, dass der Beamte mit dem Auftrage zur Auflösung der Versammlung ausgerüstet war, daher auch mit den Mitteln seinen Auftrag unter allen Umständen durchzuführen.

Nur der Besonnenheit des Versammlungsleiter und der Disziplin der Teilnehmer ist es zu danken, dass Zusammenstösse mit der Polizei vermieden wurden.

Die unterzeichneten Senatoren stellen an den Herrn Minister des Innern die folgenden Fragen:

1. Ist der Herr Minister bereit sofort eine amtliche Untersuchung des Falles anzuordnen und dabei das von den Versammlungsleitern und dem Redner unterzeichnete Protokoll über den Vorgang zu verwenden?

2. Ist der Herr Minister bereit dem politischen Beamten genaue Instruktionen, über die ihm zustehenden Rechte des Einschreitens zu geben?

3. Ist die Regierung bereit festzustellen, ob der Beamte aus eigenem Antriebe oder über höheren Auftrag handelte, als er aus politisch ganz nichtigen Gründen die Versammlung auflöste?

Prag, den 16. März 1926.

Fahrner, Luksch,
Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Tschapek, Kahler, A. Lippert, A. Scholz, Fritscher, Dr. Grosschmid, Prause, F. Scholz.

 

Tisk 58 /6.

Překlad.

Interpelace

senátora Hartla a soudr.

na pana ministra vnitra

stran prodeje obrazů presidenta Masaryka s používáním nekalých prostředků.

Podle novinářských zpráv zabývá se tak zvaná >Umělecká galerie Palatinum< v Praze hromadným zasíláním portrétů pana presidenta republiky obzvláště také státním zaměstnancům a učitelům jakož i takovým osobám, které jsou v obchodních stycích s vládou anebo se státními úřady. Tento prodej obrazů, proti němuž o sobě nelze ničeho namítati, jeví se však přímo podezřelým tím, že se podnikatelé pokoušejí vykonávati zcela zavržení hodný nátlak na adresáty svých zásilek, prohlašujíce v přiloženém prospektu:

>Poznamenáváme, že statisticky zjistíme, zdali naše draze zaplacená ochota byla stejně vlídně přijata<.

V tom lze jasně poznati úmysl, vyhrůžkou prozrazení, jež zároveň má býti osočováním, vynutiti si odběr presidentových podobizen. To jeví se býti tím odpornějším, ježto podnikatelé zajisté vedeni jsou jen obchodní ziskuchtivostí a žádnými ušlechtilejšími pohnutkami.

Nemůže býti pochybnosti o tom, že by se pan president republiky musel cítiti co nejtrapněji dotčen takovýmto na ryze obchodních pohnutkách se zakládajícím jednáním, kdyby se o něm dozvěděl. Z toho však vyplývá pro úřady povinnost, aby se postavily proti zmíněnému prodeji obrazů, pokud odporuje požadavkům slušného, solidního obchodování.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra:

Jest pan ministr ochoten v rámci zákonitých ustanovení pečovati o to, aby řečenému nešvaru co nejrychleji byla učiněna přítrž?

V Praze, dne 16. března 1926,

Hartl,
Fr. Scholz, Oberleithner, Hütter, Böhr, A. Lippert, Luksch, Kahler, dr. Ledebur-Wicheln,
Fritscher, A. Scholz.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Hartl und Genossen

an den Herrn Minister des Innern

betreffend einen mit unlauteren Mitteln arbeitenden Vertrieb von Bildern des Präsidenten Masaryk.

Nach Zeitungsmeldungen betreibt eine sogenannte >Künstlergalerie Palatinum< in Prag eine Massenversendung, von Porträts des Herrn Präsidenten der Republik, insbesondere auch an Staatsbedienstete und Lehrer, sowie an solche Personen, welche in geschäftlichen Beziehungen zur Regierung oder zu staatlichen Behörden stehen. Dieser Bildenvertrieb gegen den an sich nichts einzuwenden ist, erscheint aber dadurch geradezu anrüchig, dass die Unternehmer eine ganz verwerfliche Pression auf. die Adressaten ihrer Sendungen auszuüben versuchen, indem sie in dem beigelegten Werbeschreiben erklären:

>Wir bemerken, dass wir durch eine Statistik sicherstellen werden, ob unser kostspieliges Entgegenkommen ebenso freundlich aufgenommen wurde<.

Hierin ist deutlich die Absicht zu erkennen, durch die Drohung mit einer Blosstellung, die zugleich eine Verdächtigung sein soll, die Abnahme der Präsidentenporträts zu erzwingen. Dies erscheint umso widerlicher, als das Unternehmen gewiss nur von geschäftlicher Gewinnsucht und von keinen edleren Motiven getrieben wird.

Es kann keinem Zweifel unterliegen, dass sich der Herr Präsident der Republik durch ein solches auf rein geschäftliche Antrieben beruhendes Vorgehen, wenn es zu seiner Kenntnis käme, aufs peinlichste berührt fühlen müsste. Daraus aber ergibt sich, für die Behörden die Pflicht, dem besagten Bildervertriebe, soweit er mit den Forderungen einer anständigen, lauteren Geschäftsgebahrung im Widerspruche steht, entgegenzutreten.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

Ist er bereit, im Rahmen der gesetzlichen Bestimmungen dafür zu sorgen, dass besagter Unfug raschestens abgestellt werde?

Prag, am 16. März 1926.

Hartl,
Fr. Scholz, Oberleithner, Hütter, Böhr, A. Lippert, Luksch, Kahler, Dr. Ledebur-Wicheln,
Fritscher, A. Scholz.

 

Tisk 58 /7.

Překlad.

Interpelace

senátora Hartla a soudr.

na pana ministra veřejného zdravotnictví

stran opětovných potíží při výcviku německých porodních asistentek.

Bez jakéhokoli věcného důvodu odňala vláda před časem výcvik německých porodních asistentek německé universitě a přeložila ho do kursu, zřízeného při české universitě v Brně s omezeným počtem posluchaček, takže se německé kandidátky porodnictví musí nechat vyučovati a zkoušeti českými učiteli. Dle nepopřených zpráv novinářských má nyní tento německý kurs býti úplně zrušen a tím německým kandidátkám porodnictví vzata býti jakákoli možnost důkladného výcviku. To znamená netoliko zcela nesrozumitelné, přímo zničující omezování existenční možnosti pro německé porodní asistentky, nýbrž také krajně nebezpečné zhoršení zdravotních poměrů v německých krajinách. Jestliže >Medizinische Klinik< nedávno poukázala k tomu, že počet porodních asistentek v okresech děčínském klesl o 29, ve falknovském o 28, v ústeckém o 25 atd., pak spočívá v tom vážné napomenutí, aby odvoláno bylo opatření, jehož účinky by se musely jeviti v tom, že udržování německého dorostu bylo by ztíženo nedostatkem porodnické pomoci.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra veřejného zdravotnictví:

Jest pan ministr ochoten s největším urychlením zaříditi znovuzahájení německých kursů pro porodní asistentky a přirozené jich přeložení na německou universitu?

V Praze, dne 16. března 1926.

Hartl,
Hütter, A. Scholz, A. Lippert, Böhr, Luksch, Kahler, Oberleithner. dr. Ledebur-Wicheln,
Fritscher, F. Scholz.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Hartl und Genossen

an der Herrn Minister für öffentliche Gesundheitspflege

betreffend die neuerliche Unterbindung der Heranbildung deutscher Hebammen,

Ohne jeden sachlichen Grund hat die Regierung seinerzeit die Ausbildung deutscher Hebammen der deutschen Universität entzogen und in einen an der čechischen Universität in Brunn eingerichteten Kurs mit beschränkter Schulerinnenzahl verlegt, sodass sich die deutschen Anwärterinnen für den Hebammenberuf von čechischen Lehrern unterrichten und prüfen lassen müssen. Nach unwidersprochenen Zeitungsmeldungen soll nun dieser deutsche Kurs gänzlich aufgelassen und damit den deutsehen Hebammen - Kandidatinnen jede Möglichkeit zu einet gründlichen Ausbildung genommen werden. Das bedeutet nicht nur eine ganz unverständliche, geradezu vernichtende Einschränkung der Existenzmoglichkeit für deutsche Hebammen, sondern auch eine äusserst gefährliche Verschlechterung der sanitären Verhältnisse in den deutschen Gebieten. Wenn die >Medizinische Klinik< kürzlich darauf hinwies, dass die Zahl der Hebammen in den Bezirken Tetschen um 29, Falkenau um 28, Aussig um 25 u. s. f. abgenommen habe, so liegt darin eine ernste Mahnung zur Zurücknahme einer Massregel, die sich dahin auswirken müsste, die Erhaltung des deutschen Nach-wuchses durch Verkümmerung des geburtshilflichen Beistandes zu erschweren.

Die Unterzeichneten richten daher an den Minister für öffentliches Gesundheitswesen die Anfrage:

Ist er bereit, die Wiedererrichtung der deutschen Hebammenkurse und ihre naturgemässe Verlegung an die deutsche Universität mit möglichster Beschleunigung zu veranlassen?

Prag, am 16. März 1926.

Hartl,
Hütter, A. Scholz, A. Lippert, Böhr, Luksch, Kahler, Oberleithner, Dr. Ledebur-Wicheln,
Fritscher, Fr. Scholz.

 

Tisk 58 /8.

Překlad.

Interpelace

senátorů dra Hellera, Jarolíma a soudr.

na pana ministra sociální péče

stran zakročení u jisté firmy ve přičíně národnosti dělníků tam zaměstnaných.

Ministerstvo sociální péče nařídilo výnosem ze dne 4. května 1925, č. 11195 okresní správě politické v Teplicích-Šanově, aby důvěrně vyšetřila a sdělila, jaký byl číselný poměr dělníků české národnosti, zaměstnaných u firmy Purkert v Bystřici k dělníkům německé národnosti v létech 1923 a 1924 a jaký jest tento poměr nyní.

Podkladem tohoto výnosu byl dopis Národní Jednoty Severočeské v Praze ze dne 27. dubna 1925, zaslaný ministerstvu sociální péče, tohoto obsahu:

>Důvěrník nám sděluje, že firma Purkert v Bystřici u Teplic-Šanova propustila dříve české dělníky a že nyní žádného českého dělníka do práce nepřijímá, ačkoli tato firma dostává státní dodávky. Upozorňujeme na tuto firmu a žádáme zdvořile za zakročení, aby byla donucena zaměstnávati také české dělníky.<

Poznamenáváme jen mimochodem, že šetření měla výsledek negativní, že se objevila nepravdivost údajů, v dopise obsažených.

Zcela nepochopitelno však jest, že se denunciantské a diktátorské (>aby byla donucena<) jednání Jednoty trpí, ba dokonce ministerstvem podporuje, ježto takovéto přípisy, místo aby byly energicky odmítnuty, ve skutečnosti mají ten úspěch, že vedou k úřednímu vyšetřování. Máme za to, že to nebyl první případ úředního zakročení stejného nebo podobného druhu, jež se stalo na základě takovýchto dopisů. Zdá se, jako by zde existoval jakýsi druh vedlejší vlády počeštovacích spolků vedle oficielní vlády, která jest zodpovědna Národnímu shromáždění.

Neznáme však také žádného zákona, který by ministerstvu poskytoval právo, aby takovýmto způsobem zasahovalo do svobody podniků pokud jde o příjímání dělníků. Spatřujeme v tom nezákonitý zásah ministerstva, jehož účelem má býti nutiti podnikatele, aby přijímali dělníky určité a to české národností, jinak se jim vyhrožuje hospodářskými škodami, odnětím státních dodávek.

Tím však podporována jest nezaměstnanost v tomto území právě tím úřadem, který sobě obral za úkol sociální péči.

Tato věc vyžaduje úplného vyjasněni, z kteréhožto důvodu se tážeme pana ministra:

1. Jest tento případ první a jediný, který vedl k takovémuto nebo podobnému zakročení vlády na základě udání >Národní Jednoty Severočeské<, anebo podobné organisace?

2. Je-li tomu tak, jak může vláda trpěti takovouto nezákonitou činnost těchto orgánů, která porušuje národnostní a hospodářské spolužití v tomto státě?

3. Který zákon dává ministerstvu právo k takovémuto vyšetřování?

4. Jest ministerstvo ochotno budoucně podobná podání zamítnouti jakožto k úřednímu zakročení se nehodící?

V Praze, dne 16. března 1926.

Dr. Heller, Jarolim,
dr. Herz, Hampl, Skalák, Niessner, Jokl, D. Löw, J. Polach, J. Reyzl, V. Chlumecký, Fiala, Herlinger, Koutný, Houser, Beutel.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr. Heller, Jarolim und Gen.

an den Herm Minister für soziale Fürsorge

betreffend das Einschreiten bei einer Firma wegen der Nationalität der daselbst beschäftigten Arbeiter.

Das Ministerium für soziale Fürsorge hat mit dem Erlasse vom 4. Mai 1925, Zahl 11195 die politische Bezirksverwaltung in Teplitz-Schönau beauftragt, vertraulich zu erheben und mitzuteilen, wie das zahlenmassige Verhältnis der bei der Firma Purkert in Wistritz beschäftigten Arbeiter čechischer Nationalität zu den Arbeitern deutscher Nationalität in den Jahren 1923 und 1924 war und wie dieses Verhältnis jetzt ist.

Dieser Erlass beruhte auf einem seitens der Národní jednota severočeská in Prag an das Ministerium für soziale Fürsorge gerichteten Schreiben vom 27. April 1925 nachstehenden Inhaltes:

>Der Vertrauensmann teilt uns mit, dass die Firma Purkert in Wistritz bei Teplitz-Schönau früher čechische Arbeiter entlassen hat und jetzt keinen čechischen Arbeiter in die. Arbeit aufnimmt, trotzdem diese staatliche Lieferungen erhält. Wir machen auf diese Firma aufmerksam und ersuchen höflichst um Einschreiten, damit diese gezwungen wird, auch čechische Arbeiter zu beschäftigen<.

Wir bemerken nur nebstbei, dass die Erhebungen ein negatives Resultat hatten, dass sich die Unwahrheit der in dem Schreiben enthaltenen Angaben ergab.

Ganz unfasslich ist es aber, dass das denunziatorische und diktatorische (>gezwungen wird<) Treiben der Jednota geduldet, ja sogar vom Ministerium gefordert wird, indem solche Zuschriften, anstatt sie energisch zurückzuweisen, tatsächlich den Erfolg haben, dass sie zu amtlichen Erhebungen führen. Wir vermuten, dass dies nicht der erste Fall eines amtlichen Einschreitens gleicher oder ähnlicher Art war, das auf Grund solcher Zuschriften erfolgte. Es hat den Anschein, als bestünde hier eine Art Nebenregierung der Čechisierungsvereine neben der offiziellen der Nationalversammlung verantwortlichen Regierung

Wir kennen aber auch kein Gesetz, das dem Ministerium das Recht gibt, in die Freiheit von Unternehmungen bezüglich der Aufnahme von Arbeitern in dieser Weise einzugreifen. Wir erblicken hierin ein ungesetzliches Eingreifen des Ministeriums, das zum Zwecke haben soll, Unternehmer zu zwingen, Arbeiter einer bestimmten und zwar der čechischen Nationalität aufzunehmen, widrigens sie mit wirtschaftlichen Nachteilen, der Entziehung staatlicher Aufträge, bedroht werden.

Hiedruch wird aber die Arbeitslosigkeit in diesem Gebiete gerade seitens jenes Amtes gefördert, das sich die soziale Fürsorge zur Aufgabe gemacht hat.

Diese Angelegenheit fordert eine volle Aufklärung, weshalb wir den Herrn Minister fragen:

1. Ist der vorliegende Fall der erste und einzige, der zu einem solchen oder ähnlichen Einschreiten der Regierung auf Grund einer Anzeige der >Národní jednota severočeská< oder einer ähnlichen Organisation, führte?

2. Wenn ja, wie kann die Regierung eine solche das nationale und wirtschaftliche Zusammenleben in diesem Staate störende Tätigkeit dieser Organisationen dulden?

3. Welches Gesetz gibt dem Ministerium das Recht zu solchen Erhebungen?

4. Ist das Ministerium bereit, ähnliche Eingaben in Zukunft als zu einem amtlichen Einschreiten nicht geeignet, zurückzuweisen?

Prag, am 16. März 1926.

Dr. Heller, Jarolim,
dr. Herz, Skalák, Hampl, Niessner, Jokl, D. Löw, J. Polach, J. Reyzl, V. Chlumecký,
Fijala, Herlinger, Koutný, Dr. Houser, Beutel.