Schůze zahájena v 16 hodin 14 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

124 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: předseda vlády Udržal; ministři: Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Meissner, Mlčoch, dr Šrámek, dr Trapl, dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na týden sen. dr Hrubanovi, Klofáčovi.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 3 měsíců sen. Schwambergerovi, na dobu 2 měsíců sen. Valouškovi, na dobu 1 měsíce sen. Kavanovi, na dobu 6 týdnů sen. Hrubému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Předsednictvo senátu došly přípisy předsedy vlády ze dne 7. října 1931, č. j. 4235/1096/S-31 m. r., o ukončení jarního zasedání 1931.Národního shromážděni a č. j. 4236/1096/S-31 m. r., o svolání Národního shromáždění k podzimnímu zasedání 1931.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přípisy ty přečetl.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 7. října 1931 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 7. října 1931 obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému zasedání do Prahy na den 14. října 1931.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda (zvoní): Tiskem bylo rozdáno. Žádám pana tajemníka senátu, aby tisky přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 584. Poštou. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Praze VII (tisk 564).

Tisk 587. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Chustu ze dne 22. července 1931, č. j. Nt V. 21/31, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločiny podle §u 4, odst. I., §u 6, odst. I., bod 1., zák. čl. XL/1914 a podle §u 176 tr. z. (č. 4587/31 předs.).

Tisk 574. Vládní návrh, který m se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení dodatkové úmluvy k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1927, sjednaná dne 11. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1931, č. 112 Sb. z. a n.

Tisk 575. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o dalším prodloužení dodatkové úmluv ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, sjednaná dne 17. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. července 1931, č. 119 Sb. z. a n.

Tisk 576. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1931, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, čís. t 26 Sb. z. a n.

Tisk 577/1. Interpelace sen. Nedvěda a soudr. panu ministru vnitra ohledně neslýchaného postupu policejního komisaře Freiwalda při stávce dělnictva na regulaci říčky Chustnice v Chustu.

Tisk 577/2. Interpelace sen. Nedvěda a soudr. panu ministru spravedlnosti ohledně trestních činů Antonína Kovalského z Berehové, t. č. vedoucího stavby na regulaci říčky Chustice v Chustu.

Tisk 577/3. Interpelace sen. Nedvěda a soudr. pp. ministrům sociální péče a vnitra v záležitosti povoleni důchodu matce. zastřeleného dělníka Mikloše Hincáka v Chustu.

Tisk 577/4. Interpelace sen. Spiese, Stöhra, Luksche, Kahlera a soudr. panu ministru financí stran opatření o užívání jazyka při styku berních úřadů s obecními úřady v německém území.

Tisk 577/5. Interpelace sen. Stöhra, Lipperta, Luksche, Kahlera a soudr. na veškerou vládu stran nedostatečné jazykové znalosti státních úředníků v okresu Planá.

Tisk 578/1. Odpověď ministra zahraničních věcí na interpelaci sen. Šelmece a spol. ve věci ochrany chudých slovenských vystěhovalců ve Francii, kteří těžkou prací vydělané peníze a za velkých soužení nastřádané úspory ztratili úpadkem Banque Comrrzerciale de Prague á Paris (Turbico) (tisk 348/1).

Tisk 578/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o ochraně nemovitostí města Ťačeva a jeho obyvatelstva i komposesorátu na rumunském území (tisk 403/2).

Tisk 528/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Černého, Pichla a spol. ve věci převzetí policejně bezpečnostní služby v celém obvodu Velké Prahy (tisk 465/1).

Tisk 578/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. o střílení do košútského dělnictva (tisk 477).

Tisk 579/1. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran násilného jednání četnictva, staženého v Bruntále, proti stávkujícím textilním dělníkům (tisk 433/2).

Tisk 579/2. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. dr Hellera a soudr. stran censurního zákazu rozhlasové přednášky o pařížské komuně (tisk 433/3).

Tisk 579/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a soudr. stran jednání četnictva v Bochově u Karlových Varů, obzvláště tamního vrchního strážmistra Schallera při smuteční slavnosti dne 4. března v Bochově (tisk 451/3).

Tisk 581. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1930 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 582. Návrh sen. Nentvicha, dr Farkasa a súdr. na pomoc požiarom postihnutých v Bardiovskej Novej Vsi.

Tisk 583. Návrh sen. Füssyho a druhov vo veci naliehavej podpory biedou postižených obyatelov okresu kapušianskeho a zvlášte obce Malé Selmence.

Tisk 585. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Klimkovicích ze dne 28. února 1931., č. j. Nt 24/ 31-2, aby bylo dáno svolení k trestnímu stíhání sen. Langera pro přestupek podvodu podle §u 461 tr. z. (č. 3483/31 předs.).

Tisk 586. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Šluknově ze dne 2. dubna 1931, č. j. Nt 11/31-3, aby senát dal svolení k, trestnímu stíhání sen. Reyzla pro přestupek podle §u 488 tr. zák. (č. 3714/31 předs.).

Tisk 588. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československo a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n.

Tisk 589. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931. k obchodní úmluvě sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, čís. 148 Sb. z. a n.

Tisk 590. Odpověď vlády na interpelaci sen. Füssyho a druhů o všeobecné veřejnohospodářské krisi a jejím sanování (tisk 294).

Tisk 591. Odpověď ministra sociální péče a ministra vnitra na interpelaci sen. Lokoty a soudr. o podpoře nezaměstnaných a o fašistickém jednání politických úřadů na užské vrchovině (tisk 434).

Tisk 592/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Köhlera a soudy. stran přijímání ženských pracovních sil u čsl. tabákové režie (tisk 403/5).

Tisk 592/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a soudr. v záležitosti obecních voleb v Gajdlu na Slovensku dne 28. října 1930 (tisk 452/2).

Tisk 592/3. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Kindla, Mikulíčka a soudr. o nepřiznání důchodu předků otci po zabitém vojínu Josefu Kotroušovi (tisk 479/1).

Tisk 592/4. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Spiese, Stáhra a soudr. stran neodůvodněného přemísťování ženijních důstojníků k pěchotě (tisk 563/2).

Tisk 593. Interpellácia sen. dr Korlátha a druhov ministrom vnútra a spravedlnosti vo veci domovského práva a štátneho občianstva.

Tisk 594. Návrh sen. Nedvěda a sou.dr. na vydání zákona o právním postavení nouzových náhradních obydlí, která byla a budou postavena proti předpisům stavebních a požárních řádů a zdravotních zákonů.

Tisk 595/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. v záležitosti vydání zákona o povinném přimíchávání lihu do benzinu, určeného k pohonu výbušných motorů (tisk 385/3).

Tisk 595/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Budayho a spol. ve věci obcházení úředního jazyka na Slovensku podle §u 4 zákona ze dne 29. února 1920 podle §u 129 ústavní listiny, kterým se ustanovují zásady jazykového práva v republice Československé (tisk 497/1).

Tisk 595/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Mikulíčka a soudr. o ztýrání rekruta Antonína Korbela, příslušného do Tvrdonic, četnickým strážmistrem Pokorným z Lanžhota (tisk 155/1).

Tisk 595/4. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Johanise a soudr. v záležitosti osvobození motorových vozidel nemocenských pojišťoven, určených pro zdravotní službu, od daně z motorových vozidel podle zákona č. 116/1927 (tisk 479/2).

Tisk 595/5. Odpověď ministra vnitra na interpelaci Sen. Pánka, Berkovce a spol. ve věci instrukčních,kursů pro výchovu a vzdělání hackenkreuzlerských vojenských formací (tisk 563/1).

Tisk 596. Návrh sem. Nedvěda a soudr. na vydání zákona o zabírání bytů obcemi.

Tisk 597. Návrh sen. Mikulíčka, Meziö, Lokoty a soudr. na vydání zákona k zmírnění následky krise, postihující domkáře a drobné rolníky.

Tisk 598. Návrh sen. Mikulíčka, Mezö, Lokoty a soudr. na vydání zákona o hrazení škod domkářům, drobným rolníkům a živnostníkům vzniklých neúrodou, živelními pohromami nebo jinými škodami.

Tisk 599. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na novou úpravu zákona č..15 Sb. z. a n. ze dne 28. března 1928 o vyklizení najatých místností.

Tisk 600. Návrh Sen. Pilze, Mezö a soudr. na vydání zákona o sedmi- a šestihodinné době pracovní bez snížení mezd.

Tisk 601. Návrh sen. dr Budaya, Trnobranského a spol., aby bol sriadený 17členný vyšetrovací výbor z plena senátu na vyšetrenie okolností, ktoré vyšly na javo o osobe miestopredsedu senátu N.S., senátora Klofáča.

Tisk 580. Naléhavá interpelace sen. Lokoty a soudr. ministrovi železnic, že bývalému železničnímu dělníku Michalu Miklošovi z Chustu nebyl vyplacen plat.

Těsnopisecké zprávy o 100., 102., 103., 105:, 106., 107., 108., 109., 110. a 111. Schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 27. května, 10. června. 2., 5., 10., 14., 15. a 16. července 1931.

Zápisy o 108. a 109. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 1. července 1931.

Z cizích parlamentů rok 1931, ročník XII, číslo 7 až 9.

Zápisy o 110. a 111. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 582. Návrh sen. Nentvicha, dr Farkasa a súdr. na pomoc požiarom postihnutých v Bardiovskej Novej Vsi.

Tisk 583. Návrh sen. Füssyho a druhov vo veci naliehavej podpory biedou postiženích obyvateľov okresu kapušianskeho a zvlášte obce Malé Selmence.

Tisk 594. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na vydání zákona o právním postavení nouzových náhradních obydlí, která byla a budou postavena proti předpisům stavebních a požárních řádů a zdravotních zákonů.

Tisk 596. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na vydání zákona o zabírání bytů obcemi.

Tisk 597. Návrh sen. Mikulíčka, Mezö, Lokoty a soudr. na vydání zákona k zmírnění následků krise, postihující domkáře a drobné rolníky.

Tisk 598. Návrh sen. Mikulíčka, Mezö, Lokoty a soudr. na vydání zákona o hrazení škod domkářům, drobným rolníkům a živnostníkům vzniklých neúrodou, živelními pohromami nebo jinými škodami.

Tisk 599. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na novou úprav u zákona č. 45 Sb. z. a n. ze dne 28. března 1928 o vyklizení najatých místností.

Tisk 600. Návrh sen. Pilze, Mezö a soudr. na vydání zákona o sedmi a šestihodinné době pracovní bez snížení mezd.

Tisk 601. Návrh sen. dr Budaya, Trnobranského a spol., aby bol sriadený 17členný vyšetrovací výbor z plena senátu na vyšetrenie okolností, ktoré vyšly na javo o osobe miestopredsedu senátu N. S., senátora Klofáča.

Výborům národohospodářskému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému:

Vládní nařízení ze dne 9. července 1931 o další úpravě hospodaření lihem pod státní závěrou (č. 4735/31).

Výboru imunitnímu:

žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí krajského soudu v Chustu o vydání sen. Lokoty pro podezření ze zločinů podle §u 4, L, 6, L, první sazby zák. čl. XL/1914 a ze zločinu podle §u 176 tr. z. (č. 4587/31).

Žádost krajského soudu v Moravské Ostravě za souhlas k stíhání sen. Kindla pro zločin podle §u 1. odst. 1, zák. na ochranu republiky (č. 4629/31).

Žádost okresního soudu v Prostějově za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti k žalobě Tom. Bati (č. 4637/31).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu v Košicích z 8. srpna 1931, č. j. T IX 197/ 31-18, za souhlas k stíhání sen. Nentvicha prořečin pomluvy podle §§ 1, 6 zák. čl. I/1914 (č. 4661/31).

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Niessnera pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem (č. 4690/31).

Žádost okresního soudu v Ružomberku za souhlas k stíhání sen. Stodoly pro přečin podle §u 2, zák. čl. XLI/1914 (č. 48,14/31).

Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Johanise pro přestupek urážky na cti podle §§ 491, 496 tr. z. (č. 4828/31).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích se žádostí okresního soudu v Chustu ze dne 24. září 1931, č. j. Nt 35/31, za souhlas k stíhání sen. Lokoty pro přečin ublížení na cti podle §u 2 zák. čl. XLI/1914 (č. 4899/31).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výbor u rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 493), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, v zněni zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace. Tisk 568.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Zákonem, jehož vládní návrh je předmětem ústavního projednávání, má býti poskytnuta elektrickým podnikům prohlášeným anebo přeměněným na všeužitečné, finanční výhoda, záležející v osvobození dílčích dlužních úpisů jimi vydaných od poplatků, které z těchto dílčích dlužních úpisů mají býti placeny přímo před jejich vydáním, a dále má býti přiznáno osvobození od kolků a poplatků listinám vy daným k zápisu a výmazu závazků za kauci k zajištění těchto dílčích dlužních úpisů, jakož i knihovním zápisům z té příčiny vykonaným, vše to na další dobu, t. j. na dobu od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1940.

Účelem Toho je zlevniti opatřování finančních prostředků pomocí dílčích dlužních úpisů.

Nová, a to právní výhoda měla podle vládního návrhu spočívati v tom, že vláda měla býti zmocněna přiznávati takovým dílčím dlužním úpisům sirotčí jistotu, ježto zúročení a splacení jich je bezpečně zajištěno veškerým jměním. podniků a zvláštními zárukami - zástavním právem na nemovitostech podniků resp. elektrických vedeních, fondem zajišťovacím, fondem úrokovým a splacovacím. - Přiznávání sirotčí jistoty toliko vládním nařízením bylo odůvodňováno tím, že jinak by se musilo státi ohledně jednotlivých emisí zákonem, což by byl způsob zdlouhavý vzhledem k nutně urychlenému rozhodování, jak toho intence zákona, totiž podporovati soustavnou elektrisaci také v tomto směru, vyžaduje. Mimo to v zemi Slovenské a Podkarpatoruské neposkytuje zákon tam platný podkladu pro přiznávání sirotčí jistoty vůbec, takže tam takového vládního nařízení sirotčí jistotu přiznávajícího vždy bude potřebí.

Ústavně-právní výbor vzhledem.k tomu, že tento navržený způsob všeobecného zmocněni vlády, připraviti sirotčí jistotu dílčím dlužním úpisům všeužitečných elektrických podniků, by se odchyloval od dosavadní praxe, totiž od přiznávání sirotčí jistoty zvláštním zákonem, považoval za nutné souhlasiti zásadně s navrhovaným zmocněním vlády, ale podmínil je ustanovením, že jednak zúročení a splacení těchto dílčích dlužních úpisů musí býti zajištěno, jednak že vláda je povinna, v takovémto případě sirotčí jistotu přiznati.

Další novou, rovněž právní výhodou má býti, že služebnosti zřízené ve prospěch elektrických podniků všeužitečných, ať smlouvou nebo vyvlastněním v zniklé, na př. služebnosti vodovodu, parovodu a pod. nezapočítána jí se při nucených zcizeních služebných nemovitostí na nejvyšší podání, takže vydražitel musí služebnosti ty převzíti bez započtení na nejvyšší podání, ať jsou zajištěny v pořadí jakémkoli. Doposud se započítávaly a vyšly na prázdno, byly z knih pozemkových vymazány a musily býti znovu zřizovány.

Není námitek, ano pro nerušený provoz podniku je žádoucno, aby tato výhoda byla poskytnuta služebnostem zřízeným ve prospěch elektrických podniků všeužitečných, a to tím spíše, že totéž platí již o důlních služebnostech.

Jmenované finanční i právní výhody jsou účelným a vhodným prostředkem k podpoře soustavné elektrisace a podpora ta je právě účelem zákona a proto ústavně-právní výbor, projednav vládní návrh ve svých schůzích dne 8. a 14. července 1931, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil vládní návrh se změnou čl. II tak, jak dole otištěno.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. J. Krejčí.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte!

Rozpočtový výbor pojednal ve schůzích, konaných dne 8. a 15. července 1931 o vládním návrhu, kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace, tisk senátu 493, a doporučuje přijetí tohoto zákona ve znění dole otištěném, poněvadž předpoklady, které byly při projednávání novely zákona v r. 1926, dosud splněny nejsou a poněvadž elektrárny prohlášené za všeužitečné podniky musí další investice podnikati, proto jeví se potřebným působnost zákona čís. 238/26 prodloužiti do konce r. 1940.

Tím je zabezpečen kapitál pro elektrárny, poněvadž na základě dílčích dluhopisů a jejich zvýhodnění poplatkovém mohou si opatřiti příslušný kapitál. Nejsou však zabezpečeny prostředky pro podporu soustavné elektrisace, poněvadž dosavadní zákon končí r. 1933, všecky prostředky, které do r. 1933 na základě zákona o soustavné elektrisaci venkova budou k disposici, jsou již rozděleny, alespoň nominelně, a pro další podporu elektrisace, není nic. Proto je nutno, aby zavčas bylo pamatováno na. to, aby zákon o podpoře soustavné elektrisace byl prodloužen, o čemž rozpočtový výbor podrobně jednal. Jestliže se nenajde úhrady, ač o tom pochybujeme, a nebude-li zákon o podpoře soustavné elektrisace novelisován tak, aby do r. 1940 byl prodloužen, potom musíme jasně a určitě říci všem zájemcům venku, aby dále nepracovali, poněvadž není prostředků, ze kterých by se soustavná elektrisace mohla podporovat.

Proto také rozpočtový výbor přijal resoluci otištěnou na konci zprávy výborů rozpočtového a ústavně-právního č. t. 568. Navrhuji, aby jak návrh zákona, tak také připojená resoluce byly schváleny.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji lhůtu řečnickou v trvání půl hodiny.

Námitek není? (Nebylo.)

Uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku, panu sen. Křížovi.

Sen. Kříž: Slavný senáte!

S projednávanou novelisací zákona, jíž prodlužují se právní výhody na podporu soustavné eletrisace, lze jen souhlasiti, a budeme proto pro tento zákon hlasovat. Prodloužení je nutné proto, poněvadž vývojový proces soustavné eletrisace u nás není ještě tak daleko, aby nebylo potřebí oněch mimořádných opatření, která právě tento zákon má na zřeteli.

Považujeme však za nutno při této příležitosti konstatovati, že, má-li býti rozvoj soustavné elektrisace státu zabezpečení je nezbytně nutno, aby vláda předložila ještě další osnovu zákona soustavné elektrisace se týkající, totiž osnovu, kterou by byla provedena novelisace zákona č. 46/1929. Jde tu o zákon, kterým se u nás provádí podpora soustavné elektrisace venkova. Neboť, co by nám bylo platné zajišťování právních a jiných výhod soustavné elektrisace, když nebyly by zde nezbytné hospodářské předpoklady, aby se elektrisovati mohlo, a když by elektrisace nebyla prováděna tak, aby všeužitečné elektrárenské společnosti opravdu mohly dodávati levnou elektrickou energii do všech míst, kde jeví se toho potřeba.

Dovolte, abych několika málo větami poukázal na vývoj, kterým podpora soustavné elektrisace v republice se ubírá.

Až do roku 1924 před prvními zákonnými opatřeními na podporu soustavné elektrisace venkova melt jsme ve státě zelektrisováno celkem 4514 obcí. Při počtu 15.423 obcí, kolik jich v republice máme, je to sotva jedna třetina.

Od zahájení podpůrné akce v elektrisaci venkovských obcí až do poloviny října loňského roku provedena byla elektrisace v dalších 3841 obcích, takže ke konci minulého roku možno odhadovati počet obcí, kde elektrisace dosud není provedena, na číslo 7000.

Budiž zdůrazněno, že jsou to obce převážnou většinou chudé a položené v krajinách hornatých, odříznuté ve své většině od všech tepen hospodářského života.

Dáti také těmto místům možnost užívání elektrické energie v zemědělství a v drobných živnostech, je postě příkazem doby.

Až dosud vyžádala si finanční podpora soustavné elektrisace na státu asi 200,000.000 Kč. Dnes je situace taková, že všechny na podporu elektrisace povolené úvěry jsou vyčerpány a v ministerstvu veřejných prací již řadu měsíců hromadí se další žádosti obcí a družstev o podporu na elektrisaci. Tyto žádosti nelze vyřizovati, poněvadž tu není dostatečných prostředků finančních, a tak stojíme před otázkou, co dál? Naleznou se prostředky k další podpoře soustavné elektrisace venkova, anebo oněch 7000 obcí, nejchudších a nepotřebnějších, bude vyřazeno z toho nároku, který stát přiznal v dřívějších zákonech obcím a korporacím hospodářsky pohotovějším, než chudé obce horské?

Zůstaneme státi v provádění soustavné elektrisace na poloviční cestě, anebo učiníme všechno, aby soustavná elektrisace státu byla opravdu dokončena všude a pro všechny? Rozmnožíme tím, že v elektrisaci venkovských obcí nebude pokračováno, statisícovou armádu nezaměstnaných novým počtem lidí? Domnívám se, že přes všechny finanční obtíže státu, pro které jinak máme porozumění, je nutno, aby prostředky pro další podporu soustavné elektrisace venkova se u nás našly, a nemůžeme proto souhlasiti s oním úporně odmítavým stanoviskem ministerstva financi, které návrhům ministerstva veřejných prací na další zabezpečení soustavné elektrisace odpírá dáti souhlas.

Proto využívám této příležitosti, abych jménem našeho klubu velmi jasna a rozhodně prohlásil, že trváme:na požadavku, aby soustavné elektrisaci venkova dostalo se potřebného zabezpečení, a že žádáme, aby vláda sama co nejdříve potřebnou novelisaci zákona č. 46/1929 předložila.

V době všeobecného volání po šetření ve státní.a veřejné správě opakuji zásadní. náš požadavek, aby soustavná elektrisace byla soustavnou.nejen na papíře, ale také v praksi. Je známo, že máme řadu všeužitečných elektrárenských společností, kde dala by se docíliti vzájemným splynutím a jednotnou organisací daleko lepší a dokonalejší služba jak technická, tak komerční a kde v úsporách podniku samého mohl by získati jen konsument. A cílem všeužitečných elektrárenských podniků nemůže přece býti to, aby se zbytečně nevyrábělo draho, naopak, je nutno, aby výrobní a dodávková služba, byla zde co nejjednodušší. Je nemožný stav, kde jedna elektrárenská společnost, nadaná právem všeužitečnosti, proud vyrábí a rozvádí v primérním vedení, a právo prodeje proudu konsumentovi vyhrazeno je však společnosti druhé. Je to opatření nezdravé, nehospodárné a konsumentu škodlivé. Je nutno, aby ministerstvo veřejných prací nalezlo konečně odvahu k tomu, aby v případech, které mám na zřeteli, v zájmu celku zjednalo pořádek. Čím dříve, tím lépe. U rozumných lidí, kterým jde o zájem celku a ne jednotlivců, nalezne jistě podporu a porozumění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikuliček: Páni a dámy!

Scházíme se po tříměsíčních prázdninách, po třech měsících, v nichž po stránce hospodářské udály se v celém světě ohromné hospodářské události, před nimiž dnes stojí v bezradnosti národohospodáři všech kapitalistických států. Hospodářská situace v tomto státě není o nic lepší než v jiných, a přesto jsme byli před týdnem svodky, že místo, aby se zákonodárné sbory svolaly k řešení těchto hospodářských otázek, první starostí zákonodárných sborů bylo svolati imunitní výbor, aby členy své vydal soudům k trestnímu stíhání. (Sen. Kindl: Ale jen komunisty!)

To jako úvod první řeči komunistického zákonodárce po tříměsíční dovolené.

V projednávaném zákoně samém charakter všeužitečnosti elektráren je zrovna tak málo všeužitečný širokým masám konsumentů jako všecko, co je v kapitalistickém právním řádě, co má sice obal, který má oklamati konsumenty, ale ve skutečnosti keťasuje se svými výrobky hůře nežli soukromý podnikatel. Abych nemluvil do větru, uvedu konkrétně věci.

Bývalý hrabě Chorynský ve Veselí nad Moravou nemá všeužitečnosti svého elektrárenského podnikání, nedostává subvence, nemá výhody, vyplývající ze zákona o elektrisaci venkova, takže z těch 200 mil. Kč, které se na to vydaly, nedostal ani haléře, ale prodává 1 Kw o 1,20 Kč laciněji, než ji prodává všeužitečný podnik Středomoravské elektrárny v Přerově. Uvažte, pánové, jaká je to lichva, když Středomoravské elektrárny prodaly za poslední bilanční rok 40 milionů Kw, diference proti soukromému podniku Chorýnský ve Veselí n. M. je 1,20 Kč, při celkové tržbě dělá to obnos 48 milionů Kč. Tuto lichvu je potřebí přibíjeti všude na pranýř. Výmluva, že má ten soukromý podnikatel staré lacinější zařízení z doby před válkou, padá, zvláště když přirovnáme cenu proudu Středomoravských elektráren k ceně proudu ze Západomoravských elektráren, které stejně také investovaly po převratu drahé stroje a které prodávají o 40 až 50 haléřů laciněji, čili při 40 milionech prodaných kilowatových hodin jde suma této diference do desítek milionů. O všeužitečnosti se mluví, o všeužitečnosti se píše a ve skutečnosti je to právě tak lichvářský podnik tento podnik všeužitečný jako podnik soukromý. Tak na př. - teď o tom nemohu mnoho povídati, až bude debata o ministerském prohlášení, se k tomu vrátím -obecní volby na Zlínsku vyhrál Baťa. A čím vyhrál? Sliboval, že bude dodávati kilowatovou hodinu pro svícení konstimentům za 1 Kč. Je to u něho velmi lehké. Proč? Středomoravská elektrárna dodává Baťovi do Zlína proud za 65 resp. 85 haléřů za 1 Kw. Proč by neudělal dobrý kšeft, aby neprodával všem okolním obcím, když sám dostane kilowatovou hodinu za 65 haléřů, jednu kilowatovou hodinu proudu za 1 Kč? Za rok, když prodá 100 tisíc Kw, aniž by rukou pohnul, vydělá 35.000 Kč diference mezi tím, zač jemu dává kilowatovou hodinu Středomoravská elektrárna a zač on i prodá těm, kteří uvěří jeho slibům, ale jak k tomu přicházíme my, kteří musíme za kilowatovou hodinu platiti 3.60 Kč? Vždy ta energie se vyrábí na týchž strojích; to není zvláštní výroba s lacinější režií za 65 resp. 85 haléřů a nějaká jiná výroba na dražších strojích za 3,60 Kč, nýbrž elektrická energie vyrábí se na jedněch strojích, jde po jedněch drátech primérní sítě právě tak do Otrokovic, Malenovic, mého rodiště, jako do Zlína. Je to vyložené okrádání drobných venkovských konsumentů, když musí platiti 4krát až 5krát tolik, než ten, který by měl možnost platiti tak, aby drobní měli proud za jednu pětinu a bohatý milionář zaplatil proud dražší.