Schůze zahájena v 16 hodin 42 minuty.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller,Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlád: předseda vlády Udržal; ministři: Matoušek, dr Šrámek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že jsem dal dovolené: na dnešní schůzi sen. Doudovi, Dundrovi, Ďurčanskému, Havlenovi, Kindlovi; na tento týden sen. dr Jesserovi, Niessnerovi, Fr. Novákovi (lid.); na dnešní a další dvě schůze sen. dr Korláthovi.

Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 602. Návrh sen. Modráčka a soudruhů na vydání zákona, jímž se zavádí obecní dávka ze stavebních pozemků.

Tisk 603. Návrh sen. Danku a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnými pohromami poškodeným obciam: Môlča a Klokoč v okresoch B. Bystrica a ZvolIen na Slovensku.

Tisk 604/1. Interpelace sen. Doudy a soudr. vládě o náhradě škod, vzniklých provalením se vody státního rybníka v Kardašově Řečici.

Tisk 604/2. Interpelace sen. Hakena, Nedvěda a soudr. vládě o protizákonném, předčasném provedení obecních, voleb a protizákonném nesvolávání nově zvolených zastupitelstev.

Tisk 604/3. Interpelace sen. Thoře, Pastyříka, Kianičky, Slámy, Kotrby, Trčky a druhů na ministra financí ve věci vyměřování a vymáhání daní u středních.a malých poplatníků.

Tisk 604/4. Interpellácia sen. Kianičky, Thoře, Pastyříka, lámy, Kotrby, Trčky a druhov na ministerstvo financií vo veci vyberania druhej dane z masa na potravnej čiare.

Tisk 604/5. Interpelace sen. Hakena a soudr. ministru školství a národní osvěty o persekučním přeložení řídícího učitele Františka Lonského na působiště v jiném školním okrese.

Tisk 604/6. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na p. ministra věcí zahraničních dr Beneše o tom, jak se zachoval československý konsulát, resp. jeho konsul v Chemnitz v Sasku vůči turnérskému spolku Sehma v Rudohoří v Sasku.

Tisk 605. Návrh sen. Doudy, Langera a soudy. na vydání zákona o zimní výpomoci nezaměstnaným a nouzově zaměstnaným.

Tisk 606. Návrh. sen. F. Scholze, Böhra a soudr., aby z úspor roku moratoria podle Hooverova plánu poskytnuta byla částka 30,000.000 Kč svazům textilních dělníků.

Zápisy o 110. a 111. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15. a 16. července 1931.

Zápisy o 112. a 113. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 602. Návrh sen. Modráčka a soudruhů na vydání zákona, jímž se zavádí obecní dávka ze stavebních pozemků.

Tisk 603. Návrh sen. Danku a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnými pohromami poškodeným obciam: Môlča a Klokoč v okresoch B. Bystrica a Zvolen na Slovensku.

Tisk 605. Návrh sen. Doudy, Langera a soudr. na vydání zákona o zimní výpomoci nezaměstnaným a nouzově zaměstnaným.

Tisk 606. Návrh sen. F. Scholze, Böhra a soudr., aby z úspor roku moratoria podle Hooverova plánu poskytnuta byla částka 30,000.000 Kč svazům textilních dělníků.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání.

1. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 493), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace. Tisk 568.

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Havelka, za výbor rozpočtový sen. J. Krejčí.

Táži se pánů zpravodajů sen. dr Havelky a sen. J. Krejčího, zda navrhují nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Ano. V §u 2. v řádce 5. zdola, před slovem >vydané< má býti čárka.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové s tiskovou opravou, jak navrhuje právě pan referent výboru ústavněprávního, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové také ve člení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se schvaluje.

Na pořadu dále je:

2. Druhé čtená zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 564) o zcizení některých státních nemovitostí v Praze VII. Tisk 584.

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda má nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Pánek: Mám.

Předseda: Pan zpravodaj sen. Pánek má tiskovou opravu.

Zpravodaj sena Pánek: V §u 1, v poslední řádce, má býti místo >812,838 čtv. sáhů< správně >812,838 čtver. sáhů<.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formuli ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 584 také současně s tiskovou opravou, navrhovanou panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 584 také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěná ve zprávě výborové se schvaluje.

Ve 113. schůzi senátu byla tiskem rozdána

naléhavá interpelace sen. Lokoty a druhů ministrovi železnic, že bývalému železničnímu dělníku Michalu Miklošovi z Chustu nebyl vyplacen plat, tisk 580.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o této naléhavé interpelaci zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí s tím, aby o této interpelaci sen. Lokoty zahájena byla rozprava, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci nebyla tudíž přiznána.

Dalším bodem je:

3. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády.

Uděluji slovo prvému řečníku přihlášenému >proti< panu sen. dr Grosschmidovi.

Prosím, aby se uchopil slova.

Sen. dr Grosschmid (maďarsky): Ctený senát! Svetová kríza zavládla vo smere hospodárskom, politickom i morálnom. Dnes nad špecielnými, a mohlo by sa povedať - individuelný mi svízelami jednotlivých štátov vznášajú sa nové, z nových pomerov plynúce hospodárske, štátnospojenecké a sociálné problémy. I keď na tieto - ako to už z povahy veci dôsleduje - nemôžeme očakávať od prejavu vedúcej osoby menšieho štátu riešenie definitivné, predsa len ľud tohoto štátu, zmietajúci sa v neistote a pochybnostiach, pri takom stupni štátnej všemohúcnosti a straníckeho absolutizmu, aký je tuná, právom mohol očakávať a očakával od vlády informácie o tom, aké stanovisko zaujímá vláda vo všetkých medzinárodných konkretných zjavoch všetkých otázok, ktoré udržujú v horúčke celý svet, ako je úprimný smier medzi národami, zažehnanie všeobecnej nedôvery, všeobecné odzbrojenie, konečná úprava rešp. zrušenie válečných dlhov, odbúranie colných priehrad, korekcia podmienok mierových smlúv, ktoré vo veľa ohľadoch staly sa neudržiteľnými.

Naproti tomu mlčanie o otázkach zahranično politických, zvyšovanie nákladov na zbrojenie - i pri zdánlivom ich snížení o 90 milionov - z pôžičky investičnej a naprosté opomíjanie rozboru ostatných veľých otázok - je pštrosou politikou vtedy, keď svet je preniknutý už vedomím, že hlavnou príčinou hospodárskej kríze - aby som sa o iných ani nezmienil -sú mierové smluvy a že najvhodnejší spôsob riešenia hospodárskej kríze by bol ten, keby spravedlivo a rozumne bolo prevedené odzbrojenie rovnakou mierou jak u víťazov, tak u porazených.

Práve tak bezprogramovým je prehlásenie i čo do otázok vnútropolitických.

Mentalitu malomeštiansku prezradzuje heslo >dajako len bude<, dôverujme vo vláde, ona učiní, čo bude môcť! Ohľadne zaslúženosti tejto dôvery dovoláva sa pán ministerský predseda toho, že hospodárskou a finančnou krízou bola republika Československá postihnutá menej, než ostatné štáty Europy. Zdá sa, že pán ministerský predseda pokladá iba pomery v zemiach historických za také, ktoré si zásluhujú úvahy, lebo keby znal v celku hroznú, ba zúfalú hospodársku a finačnú situáciu Slovenska a Podkarpatskej Rusi, sotva by došiel k takýmto záverom! Pri prejednávaní zákona rozpočtového bude nám daná príležitosť, aby sme na tamojšie pomery podrobnejšie posvietili.

Dotiaľ však oproti horejšiemu tvrdeniu nemôžeme opomenúť vyzvať pozornost, pána ministerského predsedu a vlády na to, že dosiaľ napriek našim nespočetne prizvukovaným oprávneným požiadavkom ešte ani jediný vládny program neposkytnul možnosť toho, aby sa Maďari na poli kultúrnom i hospodárskom mohli oprieť aspoň o svoje vlastně sily, mohli sa somknúť vo vlastné organizácie na ochranu svojích záujmov, neposkytuje možnosť toho, aby Maďarstvo mohlo sa vo svojom jazyku odborne vzdelávať, lebo tých maďarských odborných škol, ktoré sú tu v počte jedna či dve iba na ukázku, je primerane k potrebe mizive málo a ani nie sú úrovue takej, ktorá by vyhovovala hospodárskym záujmom Maďarstva.

Ako s nevlastným dieiaťom nakladá vláda so Slovenskom a Podkarpatskou Rusou tiež na poli štátnych investícií, a ačkoľvek vládne prehlásenie sľubuje ku zmierneniu nezamestnanosti prevádzanie verejných prác, verejné práce tuná plánované nielen že nestačia k tomu, aby zaistily prácu veľkým, chleba zbaveným massám na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, avšak skutočnosťou je i to, že poskytovanie takýchto pracovných príležitostí a tým i zmiernenie nezamestnanosti tam u nás - zvlášte čo sa Maďarov týče - je otázkou nielen hospodárskou ale aj národnostnou, čoho poľutovania hodným dôkazom je tiež hospodárska politika dosiaľ plánovite prevádzaná, jejž výslednicou je odbúranie nášho kedysi kvetúceho priemyslu, a v dôsledku rozdelenia veľkostatkov v pozemkovej reforme poklesla na minimum nielen možnosť zamestnávania v prácach zemedelských, ale na rozdelenej pôde brali z väčša účasť cudzí kolonisti privedení sem zo zemí cudzích, a nie Máďari.

Tieto opatrenia voči tamojšiemu obyvateľstvu vyvolal retorzívny duch naprosto nedodôvodnený, a dôkazom toho nemôžem sa dosť dovolávať toho chýrečného prejavu pána ministra zahraničia, že vraj >pozemková reforma je odvetou za bielohorskú bitvu<, ktorá zaslepená represália činí v konečných výsledkoch ťažkým živobytie práve tej najchudobnejšej vrstvy ľudu, ľudu zemedelského. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Ani maďarskí magnáti nerozdávali pôdu!)

Známa nejapná zahranično-obchodná politika vlády učinila ďalej nemožným tiež shodnotenie produktov na pr. priemyslu drevárskeho, čím tisíce a tisíce lesníckych robotníkov boly pozbavené chleba; avšak ku zabezpečeniu živobytia zemedelských a lesníckych zamestnancov, ktorí činia asi 60 % obyvateľstva Slovenska a Podkarpatskej Rusi, nemá vláda programu, nemá jediného slova, ba, ako som sa zmienil, klade prekážky ešte i svojpomoci, t. j. sriaďovaniu družstevných organizácií.

V politike železničnej vláda vôbec nebere ohľad na záujmy Slovenska a Podkarpatskej Rusi a nechce ani počuť o samostatnej železničnej správe, ktorú dosiaľ celé záujemstvo týchto štátnych oblastí jednohlasne avšak máme urgovalo.

Slušnosť, sľubovaná na poli daňovom vládou tu v Prahe, nepreniká už k nižším finančným orgánom tam dole a táto ubíjajúca hospodárska politika dovršuje sa opatreniami robenými na poli finančnom. Kým v r. 1920 stálo vo službách verejného hospodárstva 264 samostatných peňažných ústavov, dotiaľ dnes podľa úradnej štatistiky pôsobí už len 80 samostatných firemných peňažných ústavov a väčšina týchto ústavov patrí už tiež do záujmovej sféry pražských veľkobánk, takže sotva tam bude tridsať takých ústavov, ktoré sú ešte do určitej miery samostatné, chápajú potreby odvekého obyvateľstva a pracujú tiež v jeho záujme, avšak sú menšej významnosti. Opatrenia tie nesmerovaly k tomu, aby služba úverová sa ozdravila, zlacnela, ako sa to veľmi ochotne prizvukuje, veď odveké obyvateľstvo i takto len veľmi nesnadno a draho dostáva sa k úveru, lež, ako to budeme môcť pozdejšie pri prejednávaní sľubovaného zákona o bankách tiež dátami dokazovať, účelom toho je utvoriť naprostú politickú závislosť vybudovaním veľkobánk a filiálnej sieti jednotlivých zvlášte favorizovaných ústavov a utvorením hospodárskej konvinkulácie.

Všade videť túto snahu po odnárodňovaní. To isté sme videli i pri prevedení sčítania ľudu, čo nás donútilo k tomu, aby sme podali petíciu na Spoločnosť národov. Tu sa musím zmieniť o tom, že Slovenská liga, jejž úkolom by bolo, aby pôsobila na vývoj vnútornej kulturnej sily slovenského národa, pokračuje vo svojej agitácii, známej z doby sčítania ľudu, tým, že, ač úrad štatistický ešte neuverejnil dáta, zahajuje novú akciu založenú na domnele autentické výsledky sčítania ľadu, obzvlášte v Bratislave a Košiciach, aby v týchto dvoch mestách zrušené bolo právo maďarskej menšiny na užívanie svojho jazyka.

Podľa jednoho marcového článku >Slovenského východu< Slovenská liga obrátila sa s výzvou na strany československé, aby z mestského domu v Košiciach vytlačily jazyk maďarský. Vo spojitosti s touto zprávou >Národní politika< s radosťou konštatuje, >že akcia tá doznala porozumenia, strany československé konaly porady o možnostiach spoločnej akcie, strana československej národnej demokracie, slovenská strana ľudová a slovenská národná strana už aj zaujaly stanovisko pre jednotné vystúpenie a je nádej, že sa podarí tiež iné strany získať pre túto dohodu.<

Totiežstalo sa i v Bratislave, kde Slovenská liga taktiež zahájila akciu, dovolávajúc sa výsledkov sčítania ľudu, cieľom vytlačenia maďarského a nemeckého jazyka z mestskej administratívy, ba čo viac akciu proti Maďarstvu preniesla tiež do relácií zahraničných, keď na jar tohoto roku poriadala celý rad protestných ľudových schôdzí pre >utlačovanie< Slovákov v Maďarsku. Proti tomu nemajú úrady a vláda žiadneho opatrenia, ba ani jediného slova!

Tútiež tendenciu opatrujeme aj v politike školskej a trebárs nie je mi možno rozobera i teraz celý rad nových krívd spáchaných vo veciach školských, lebo tieto chcem odhaliť až pri kritike rozpočtu rezortu školského, avšak musím už tuná poukázať na veľký nedostatok maďarských učiteľov a na pomery v maďarskej pobočke štátneho učiteľského ústavu v Bratislave, ktoré sa tam prejavujú čo do umiestenia ako aj čo do jej učiteľských síl a na ktoré poukázala tiež interpellácia, podaná práve v prítomných dňoch našou stranou.

Je príznačné, že z miliardového rozpočtu na veci školské a kultúrne dostáva sa Nemcom len málo, Maďarom však zasa len sotva niečo; avšak tie Nemcami >Trutzschule< nazvané české a slovenské školy, sriaďované v maďarských a nemeckých krajoch ako školy >menšinové<, sú už zase dotované 28 milionami. Nedôvera proti takejto vláde, rešp. proti takémuto duchu vládnutu je tedy len dôsledkom, odvodeným zo skutkov.

Krátkosť času, ktorý mám k dišpozícii, nepripúšťa, aby som sa obšírnejšie rozhovoril už teraz o podrobnostiach prehlásenia ministra financií, avšak strany nášho spoločného klubu majú spoločné pochybnosti s nemeckými stranami voči ohlásenému úspornému systemu čo do sníženia počtu úradníkov, rešp. čo do spôsobu obsadzovania uprázdnených miest. Bola už raz reštrikcia, avšak po nej prijímali sa vo veľkom počte úradníci nepatriaci k národným menšinám, je tedy oprávneriá obava, že ani miesta, ktoré budú uprázdnené, nebudú týmito obsadené. A takto stane sa naprosto illuzorným umiestenie našej mládeže vo štátnych službách a máme absolvovala táto mládež s najlepšími výsledky svoje štúdiá, dôverujúc ústave. Veď pomery tie trvajú už i dnes bez reštrikcie, čoho príkladom je, že časopis Stříbrného, >Slovenský Riporter<, požaduje, aby už i z úradnickeho sboru mesta Bratislavy odstranení boli Maďari ako cudzinci, čo však je nielen krikľavým dokladom národnej intolerancie, ale naráža to i na druhý bod §u 128 ústavnej listiny, dľa ktorého národnostná príslušnosť nemôže byť prekážkou, aby ako štátni občania československí mohli byť postaveni vo službách verejných. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Ráčte to uviesť proti Stříbrňovcom!) Hneď vám to poviem, prečo to uvádzam teraz, ráčte mať len strpenie. Uvádzam to preto, lebo Švehla v jednom svojom exposé prehlásil ako vládny program zásadu národnej rovuoprávnosti, a dnes márne hľadáme vo vládnom prejave vhodný program alebo opatrenie k vyrovnaniu národnostných protív. My naproti tomu učinili sme svoje. Rozpovedali sme sa už toľkokráť o naších svízeloch, o neprávach na nás páchaných, a tiež o ceste a spôsobu nápravy. Ani ste si toho nevšimli! Nie tedy v nás väzí prekážka uskutočnenia konsolidácie, ale v tých, ktorí nielen že nenapomáhajú kulturnému rozvoju, hospodárskemu uplatneniu a politickej rovnosprávnosti Maďarstva a Nemectva, zavlečeného sem bez našej vôle, ale podľa uvedených dôkazov ani si toho vôbec neprajú.

Nie negáciou, ale životným pudom je to, čo vyvoláva protesty proti takémuto jednaniu a na znamenie toho predkladám tuná proti prejavu pána predsedu vlády deklaráciu spojených strán, a to spoločného klubu zemskej strany kresťansko-sociálnej, maďarskej strany národnej a spišskej strany nemeckej:

>Zákonodarci maďarských a nemeckých národných menšín na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi zaujímajú nezmenené stanovisko, že práva slobôd národov, pojatých do národného štátu československého, musia byť v plnej miere uplaťnované. Prísné a spravodlivé prevádzanie medzinárodných smlúv je základom tiež týchto národných požiadavkov voči každej vláde, ktorá stavia všetky počiny vládnutia do služieb odnárodňovacej a utlačovacej politiky, prevádzanej od 12 rokov.<

>Opatrenia terajšej vlády dokazujú, že všetko sa deje k vôli fikcii národného štátu a že mocenská politika jak na poli národnom, tak kultúrnom, ba ešte i na poli hospodárskom škodlivo rozlišuje národnostné menšiny od národa menovaného štátotvorným.< (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Čo je v Maďarsku?) To sem nepatrí a do toho vám nič!

>Oproti zákazu ústavy deje se odnárodňovanie každým tajným alebo otvoreným prostriedkom a o slobode alebo jej zabezpečení nemožno ani mluviť.< (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Ľud utlačuje maďarská statkárska trieda!) Tomu ani sám neveríte, však vaším úkolom je, aby ste to tvrdil! (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Veď je to dokázané!)

>Samospráva existuje tu len po práve zdánlivom. O samospráve kultúrnej, aktorá prísluší každému vzdelanému národu, nechce vláda ani počuť.< (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Rydzá demagogia je, čo tu povedáte!) Čo ja povedám, to je pravda.

>O vážné prevedenie odzbrojenia a o zdolanie nezamestnanosti tvorením vhodných pracovných príležitostí ani sa nepokusíte.< (Sen. dr Farkas [maďarsky,]: Keby ste sa len v Maďarsku opovážil takéto reči prednášať!)

>Niet opatrení na zmiernenie hospodárskej kríze, naproti tomu je tu veľa opatrení, ktoré vedú ku prehľbeniu kríze.< Myslím, že to uzná i dr Farkas.

>Ani nastavšia bieda nenabáda vládu k čineniu opravdu účinných opatrení a tiež na tomto poli je máma každá iniciativa národných menšín, lebo ju nepokladáte ani za hodnú, aby sa brala v úvahu alebo aby sa na ňu odpovedalo.< (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Iniciativa s vašej strany nie je vážna, je to len demagogia!) Čokoľvek sme doporučovali, k čomukoľvek sme dávali iniciativu, neprerazilo to len preto, lebo patríme k opozícii. Som už od 6 rokov členom tejto snemovne, avšak neviem ani o jedinom prípade, že by bol býval prijatý akýkoľvek pozmeňovací návrh, podaný maďarskou alebo nemeckou opozíciou. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Zaiste nebol reálny!) Snáď 500 návrhov sme už podali, či to bolo všetko irreálné?

>V zahraničnej vládnej politike zastupujete stále stanovisko bojovné, následkom čoho všetky archy hospodárskej izolácie musia snášať štátní občania.<

>Na miesto správnej daňovej politiky prevádza sa zdaňovanie daleko presahujúce nosnosť poplatníkov, ba čo viac vláda práve sľubuje zvýšenie daní.<

>O úverovú službu pre výrobu, o organizovanie odbytu, a istotu vkladov nie je vôbec postarané. Naproti tomu prejav vlády sľubuje diškrecionálne mimoriadné opatrenia, ktoré už zmocnením chce odňať kontrole parlamentu. Je to prvý krok k diktatúre! Naproti tomu tuná bola by potrebná na miesto pôžičiek a zvýšovania daní taká hospodárska politika, ktorá by pri uplatnení vôle ľudu zabraňovala stálemu ochudobňovaniu, vyvážila by sociálne protivy a zaistila by každému možnosť živobytia. Naprostý nedostatok takýchto opatrení ospravedlňuje našu plnú nedôveru v oči vláde a odôvodňuje, aby sme hlasovali proti prijatiu vládneho prehlásenia.< (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Búrlivý potlesk maďarských neexistujúcich, stran!) Z ich poverenia som mluvil!

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Luksch.

Sen. Luksch (německy): Slavný senáte! Slyšeli jsme ve čtvrtek vládní prohlášení pana ministerského předsedy a exposé pana ministra financí a považujeme tudíž za svou povinnost, abychom na základě starého parlamentního zvyku zaujali k tomu stanovisko s hlediska svých voličů, které máme zastupovati. Myslím, že mohu směle říci, že si všechny strany, ať již jsou ve vládě, nebo v oposici, při dnešní nadmíru těžké krisi jsou jasně vědomy vážnosti všeobecné hospodářské situace, a že tuto hospodářskou, politickou a finanční krisi nesmíme tudíž podceňovati, ale po mém názoru ji nesmíme také přeceňovati. Nesmíme tudíž, nemá-li býti všechno ztraceno, poklesnouti na mysli při potírání této krise.

Všichni jsme v tom zajedno - a to řekl nejen pan ministerský předseda, nýbrž také pan ministr financí - že stát bude musit především jiný m velmi mnoho spořiti, mnohem více, nežli tomu bylo dosud, poněvadž právě cifry příjmů o mnoho se zmenšili a poněvadž obzvláště nikdo nemůže předvídati. Jaká nikdy nepředvídaná překvapení může přinésti budoucnost snad již v nejbližších letech, snad již v nejbližších měsících, ba možno dokonce již v nejbližších dnech. Slovo >spořiti< můžeme označiti jako vlastní politické heslo nejbližší doby, úlohou šech, kdož v tomto státě přebývají a zde mají svou existenci, musí býti, aby přispěli k tomu, by finační, hospodářské a ovšem také politické a národnostní obtíže byly odstraněny. To se týče, pokud jde o hospodářskou stránku, především státu samého. Okresy, země, obce, ale také každá rodina a každý jednotlivec musí snížiti svůj životní náklad a životní standard, přizpůsobiti je nynějším poměrům, a to tím spíše, ježto valná část obyvatelstva žije nad poměry a žije ještě tak, jako před několika lety, kdy se průmyslu, živnosti, zemědělství, řemeslníkovi, dělnictvu ještě vedlo dobře a kdy měli zcela jiné příjmy, nežli tomu je dnes.

Pravím tudíž: uskrovnění na v šech místech, přizpůsobiti se poměrům, zpět k prostotě! To musí býti heslem nynější doby, chceme-li krisi ne-li odstranit, tož přece zmírniti.

Beze vší pochybnosti je Československá republika - o tom se zmínil také pan ministr věcí zahraničních dr Beneš dnes v zahraničním výboru a souhlasím s ním - ve svém hospodářství na tom lépe, nežli všechny okolní státy. Příčinou toho je mezi jiným to, že u nás rozvrstvení podle povolání nejeví ještě povahu tak,vysloveně průmyslovou jako v našich sousedních státech a v Anglii, v novější době také v Americe.

Ukazuje se více nežli jindy, že národní hospodářství je tím zdravější, čím silněji je v něm zastoupen stav selský a zemědělství a čím méně produktů se vyrábí pro cizinu, která právě v posledních letech usiluje o to, aby se ve všech oborech, obzvlášť od našeho průmyslu učinila neodvislou.

Při tom nemá býti popřeno, že se také u nás poměry stále více přiostřují, že rozbitím někdejšího velkého rakouského hospodářského území pozbyli jsme cenných odbytišť. Připomínám jen - abych zůstal při zemědělství - pokles mléčného průmyslu na jižní Moravě, která v prvé řadě dodávala do dolního Rakouska, a dobu dobrých obchodů s cukrem, kdy výnos z cukru, jak pan ministerský předseda Udržal ve svém výkladu velmi dobře vytknul, byl větší nežli dnes hodnota celé sklizně.

Příjmy za cukr z ciziny zachránily svého času naši měnu, a nyní musí brzy po cukrovarnickém průmyslu následovati zhroucení průmyslu sladovnického. Při nynější ceně cukrovky 10.90 Kč (Sen. Stöhr [německy]: 9.50 Kč!), která sotva hradí polovinu vlastních výrobních nákladů a která v nejbližším roce utrpí ještě další snížení vzhledem ke špatným cenám surového cukru na světovém trhu, musí býti zastaveno jedno z nejdůležitějších odvětví našeho domácího zemědělství, a při tom tvořila cukrovka základ pro náš světoznámý domácí kvalitní ječmen, ječmen z Hané, a bylo lze, také zvýšiti hektarový výnos jiných zemědělských výrobků vlivem řípy jakožto okopaniny a tudíž dobré předchozí plodiny.

Čeho jsme se v poslední době dožili u cukrovky a u cukru, očekává nás v nejbližších letech u sladu, ječmene, chmele, lnu, nepodaří-li se vytvořiti velké středoevropské hospodářské území, jak to dnes pan ministr věcí zahraničních naznačil v zahraničním výboru. Panevropa, jakou si představoval Briand, zdá se mi býti utopií. Musíme nalézti prostředek, abychom přebytky své výroby ječmene a sladu odváželi do Německa a Rakouska, což při nynějších vysokých clech těchto států je vyloučeno.

Dnes čtu v jistém časopisu o krisi produkce cukrovky na Slovensku toto: >Řepaři a cukrovary na Slovensku žádají vzhledem ke špatné úrodě od vlády refundaci ve výši 12 mil. Kč. Vláda jest ochotna tomuto přání vyhověti.< Není pochybnosti o tom, že vzhledem na nebývalé ještě sucho. v jižní Moravě, také toto území má nárok na podporu se strany vlády.

Že se nynější hospodářská území ukazují býti příliš malými a že tím odbytová možnost pro důležité obory našeho národního hospodářství je silně zmenšena, o tom netřeba zajisté s tohoto místa blíže pojednávati. Zemědělské organisace, především Bund der Landwirte, zasazovaly se dosti často o vytvoření větších hospodářských území, ve kterých by bylo možno vyrovnání mezi jednotlivými pří rodními produkty. Skromným počátkem k tomu měla býti německo-rakouská celní unie, jejímuž úspěchu bohužel bylo zabráněno. Souhlasím s tím, co dnes pan ministr věcí zahraničních prohlásil ve svém exposé: >Ve všech středoevropských věcech nelze bez dohody tří velmocí, Německa, Francie a Italie, trvale vytvořiti nic konstruktivního a positivního.<

Pánové, po posledních událostech v oboru světové politiky je zde naděje, že skutečně takovéto sblížení nastane. Připomínám neočekávanou návštěvu říšského kancléře Brüninga a ministra Curtiuse v Paříži; připomínám odvetnou návštěvu Lavalovu a Briandovu v Berlíně, připomínám dnešní návštěvu pařížského prefekta v Berlíně. Zdá se, jakoby postupným překlenutím protiv mezi Francií a Německem v obou evropské hospodářské politiky nastávaly nadějné příznaky lepší budoucnosti. Bude-li provedeno vyrovnání mezi třemi směrodatnými státy Evropy, pak je Československá republika povolána, aby v tomto oboru spolupomáhala a vykonala poctivou práci. Pak bylo by dosaženo toho, že bychom priměřeně čelili na jedné straně americkému velkokapitalismu, na druhé straně ruskému bolševismu a konečně žlutému nebezpečí, které nesmíme podceňovati, o němž Bismarck mluvil již před 50 lety.

Pánové! Bolševismu a komunismu v dnešní formě se neobávám. Ale nezůstane takovým, jakým je dnes, mnoho se změní a do vína přileje se zde mnoho vody. Snad se toho nedožiji, neboť mně schází jen několik dnů do sedmdesátky, ale naši potomci se toho dožijí, že tento Východ bude pro nás velmi nebezpečným. Jest jisto, že jednou přijde den, kdy sobě žádný živoucí tvor nedovede vysvětliti nynější rozervanost lidského pokolení, kdy potomci dnešního pokolení se budov - tázati, zdali jsme žili v epoše civilisace, anebo barbarství. Kdyby se spolupráce mezi Francií a Německem, od které závisí bytí a nebytí budoucnosti Evropy, nepodařila, pak tato >firma Evropa<, jak bych to nazval, dříve nebo později půjde ve všech oborech nezadržitelně vstříc konkursu a úpadku, neboť oproti 8 státům Evropy, které jsou roztrženy, a naplněny vzájemným záštím, ze kterých každý stát se snaží nabýti nadvlády, při čemž politicky, národnostně, hospodářsky a kulturně jsou zde nepřeklenutelné protivy, oproti těmto 28 státům stojí jednotně spravovaná Amerika, a co ještě je nebezpečno, Rusko a Asie, neboť nesmíme podceňovati konflikt mezi Japonskem a Amerikou. Nevíme, jaký konec vezme tento konflikt a jaké účinky bude míti pro nás. Oproti těmto velkým útvarům nebudou moci jednou v budoucnosti evropské státy vydržeti konkurenci. Bylo by tudíž potřebí, aby všechny evropské státy měly na očích vážnost situace, chtějí-li - není tím příliš mnoho řečeno - zadržeti hrozící zánik Západu.