Ministerstvo národní obrany má na výdaje pro investiční stavby a věcné dodávky včetně fondu pro věcné potřeby pro letošní rok určeno celkem 1 miliardu 133,788.000 Kč. Z toho investičních prací a dodávek bylo dosud zadáno za 880 milionů 478.000 Kč. Na nezadané práce a dodávky zbývá tudíž 253,310.000 Kč.

Vzhledem k tomu však, že v této částce je zahrnuta též dotace pro útvary na stravování ve výši 200 mil. Kč, možno na nezadané práce a věcné dodávky ministerstva národní obrany počítati ještě s částkou 53,310.000 Kč.

Ministerstvo zemědělství má na poskytování příspěvků k nákladům prací vodohospodářsko-melioračních podle zákona o státním fondu melioračním pro tento rok k disposici částku 95 mil. Kč, umožňující provedení prací o úhrnném stavebním nákladu 350 mil. Kč. V tomto stavebním nákladu je zahrnuta jednak částka 200 mil. Kč na pokračování prací zadaných už před rokem 1931, jednak částka 150 mil. Kč na provádění nových prací, zadaných v roce 1931. V prvém pololetí r. 1931 bylo těchto nových prací zadáno celkem za 110 mil. Kč. Zbývá tudíž zadati v rámci stanoveného programu r. 1931 okrouhle prací za 40 mil. Kč.

Ministerstvo pošt a telegrafů má na investiční práce a dodávky pro r. 1931 preliminováno celkem 231,820.000 Kč. Z toho připadá na stavby zadané do konce r. 1930 a na stavby zadané r. 1931 - celkem 169,468.000 Kč. Na nezadané dosud práce připadá tudíž 62,361.994 Kč.

Ministerstvo zdravotnictví má, pro investiční práce, dodávky a subvence pro tento rok preliminováno 36,478.700 Kč. Z toho bylo dosud zadáno prací za 27 milionů 289.391 Kč, takže na nezadané práce zbývá dosud 9,189.309 Kč. Shrnou-li se svrchu uvedená data ze jmenovaných resortů, vychází tento výsledek dosavadní investiční činnosti státu v první polovici r. 1931: Na investiční práce a dodávky v působnosti ministerstva veřejných prací, železnic, národní obrany, zemědělství, pošt a telegrafů a zdravotnictví je v letošním roce určeno 4.325,270.050 Kč. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Z toho připadá na nedoplatky z let minulých a na uskutečněné zadávky do první poloviny 1931 3.660,200.000 Kč, na nezadané práce zbývá pak úhrnem 424.201.000 Kč.

Vzhledem k tomu, že tato uvedená data týkají se I. pololetí 1931, možno v dnešní době s určitostí prohlásiti, že i tyto veškeré uvedené zbytky jsou,již vázány zadanými zadávkami uskutečněnými v 2. polovici r. 1931 a že v pracích investičních bude pak pokračováno. Předlohou zákona o stavebním ruchu zvýší se záruka k stavbě obytných stavení ze 650 na 1100 mil. Kč, což bude znamenati oživení stavebního ruchu a ovšem také možnosti práce ve všech stavebních odvětvích, proto budeme rádi, že takovým způsobem také příště bude u nás pokračováno.

Vedle úkolu, jak jsem naznačil, zaopatřovati práci a výdělek těm, kteří práci nalézti nemohou a rádi by pracovali, lze čeliti alespoň v,jistém smyslu důsledkům nezaměstnanosti péčí o nezaměstnané. V tomto směru bylo učiněno doposud toto: R. 1930 bylo vyplaceno na základě gentského systému podpor v částce 46 mil. Kč. Do 1. října t. r. stoupla tato položka na 180 mil. Kč. Na stravovací akci od 1. srpna 1930 do 1. října 1931 vyplaceno bylo 129 mil.. Kč. Mimořádná podpůrná akce v I. pololetí 1930 vyžádala si výplaty v částce 3 mil. Kč. Na mléčnou akci od prosince 1930 do října 1931 vy placeno bylo 10 mil. Kč. Na produktivní práci obcím a veřejným korporacím do října 1931 bylo vyplaceno 72 mil. Kč, nezaměstnaným příslušníkům v cizině 2 mil. Kč, příslušníkům domácího průmyslu 2 mil. Kč, příspěvek odborovým organisacím, poskytujícím podpory nezaměstnaným vyplácen ve výši 20 mil. Kč. Vedle těchto úkolů péče o nezaměstnané zřízeno bylo 20 útulků pro mládež ve střediscích průmyslu a pro větší počet mladých nezaměstnaných dělníků bylo pečováno teplou stravou a jinými úlevami. Úhrnem vyplaceno bylo k uvedeným účelům po dobu krise 404 mil. Kč. Usnesením min. rady pověřen byl ministr financí k zaopatření úvěru ve výši 300 mil. Kč k účelům zde naznačeným. (Sen. Mikulíček: A zlodějům v Anglobance bylo dáno 300 mil. Kč!) My soc. demokraté nepotřebujeme býti v tomto ohledu poučováni. Chápeme dobře, že krisi tak velký ch rozměrů, krisi světovou, nemůžeme vyléčiti sami. Jsme však toho názoru, pokud stačí naše možnosti, že je naší povinností učiniti všechno, aby se kola práce roztočila, aby pokud možno bylo pracováno, a pokud jde o zbytek nezaměstnaných, aby jim zajištěna byla podpora. Netajíme se, že dnešní gentský systém nevyhovuje. Jsme ochotni nejen slíbiti spolupráci, ale my přijdeme s návrhem, který se budeme snažiti uskutečniti, aby v tomto smyslu se stala úprava taková, aby nezaměstnanost v nejširším slova smyslu byla odstraněna.

Pokud jde o mezinárodní úsilí, chci uvésti stručně toto. Připravuje se odzbrojovací konference na únor 1932. Obmyšleným snížením vydání na zbrojení má se za to, že ušetřených částek bylo by možno použíti k vy dáním k povznesení práce, výdělečnosti a blahobytu.

To neznamená, když zaznamenáváme tyto události, že chceme složiti ruce v klín, naopak, všichni poctiví socialisté, v prvé řadě sociální demokracie Československa učiní všechno, aby rozpínavosti nacionalismu a militarismu byly položeny hranice a aby mír byl zajištěn. Dosud jsme se starali a pečovali o to, aby politika naše směřovala k udržení míru a pořádku. Této politice jsme zůstali až dosud věrni a v této politice budeme pokračovati dále. President Spojených Států severoamerických Hoover projednává se svými přáteli otázku odepsání válečných dluhů, za což dlužníci by slevili Německu reparace. Francouzský min. předseda Laval je na cestě do Ameriky k poradám o stavu nemocného hospodářského světa. Pokud budou míti možnost osvědčiti se dobrými, lékaři, to není v naší moci, ale je potřebí poukázati na to, co kdo dělá popřípadě okouší se dělati, abychom mohli odvodti své důsledky k našim vlastním pracím, k našemu vlastnímu úsilí o udržení míru a zavedení takového společenského, státního a lidského pořádku, který by znamenal pořádek, mír, klid a blahobyt pro všechny. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.)

Jednání o odbourání cel a dopravních sazeb uvázlo. (Výkřiky senátorů strany komunistické.) Slavný senáte, já jsem si řekl, že na výkřiky přátel z levé strany nebudu odpovídati, ale řeknu jim, aby se příliš nevykřičeli a nevymluviti, aby nám mohli s tohoto místa říci, jak oni věci rozumí. O Briandově Panevropě se nepiše a nemluví. Hospodářsky upravená Nová Evropa zůstává nadále snem. Na místo příprav k odzbrojení k únorovému jednání za účelem upravení mírových poměrů byli rozpoutány krvavé řeže Japonců v Číně. Společnost národů s aží se ubrániti formální válce států dvou žlutych plemen. A jsou-li správny dosud došlé zprávy, tento úkol se již podařil, otázka japonsko-čínská bude vyřešena bez dalšího válečného konfliktu. V Německu se brání dr Brüning náporu socialistů, žádajících vládu do jejich rukou k přípravě nástupu k ustavení třetí říše. Vyhlídky na uvolnění krise mimo socialistický tábor nejsou valné, což je třeba si uvědomiti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Kapitání politických křižníků, což znamená politických vůdců, se radí. Doposud bezvýsledně. A což kapitáni, ovládající průmysl, obchod, banky? Jako by se jich hospodářská spoušť netýkala.

Po našem soudu je v prvé řadě povinností těch činitelů, lteří spolu zavinili nynější výrobní, pracovní a peněžní krisi, starati se o východisko. Zracionalisovaný průmysl má z vlastního rozhodnutí vhodnou úpravou pracovních poměrů zameziti řádění racionalisačního systému. Snížením pracovní doby bez snížení mezd očekáváme, že zracionalisovaná výroba sama z vlastního rozhodnutí, aby napravila co způsobila, provede zkrácení pracovní doby na 6 hodin denně. Vítáme ministerstvem sociální péče ohlášenou předlohu o uzákonění 6hodinového pracovního dne. Průmyslnické panstvo zracionalisovaných podniků má slovo, aby snížilo pracovní dobu bez snížení mezd. Voláme je k povinnostem v naznačeném směru. Jelikož však v žádném ohledu v minulosti až po naše dny nedočkali jsme se z vlastní vůle těchto kruhů pochopení a přiznání práv a životních nutností zaměstnaného lidu, prohlašujeme proto za naši stranu a všecky lidi dobré vůle, že se vynasnažíme, aby bylo učiněno, co povazujeme za nutné a možné.

Osnova zákona o zkrácení pracovní doby byla podána námi a českými socialisty a také ministr sociální péče podaI vládě tuto předlohu, která se nalézá v připomínkovém řízení. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Habrman (pokračuje): Slavný senáte! Na tyto nezřízené výkřiky dovoluji si odpověděti: Je pravda, že se nedá zažehnati bída těch, kteří jsou delší dobu nezaměstnaní, ale také sovětské Rusko nevzbudí tisíce zavražděných, kteří padli při budování sovětské říše. (Odpor komunistických senátorů.) Za další nutné opatření považujeme..... (Sen. Haken: Já Vám potom řeknu, odkud jste to vyčetl.) Z Tvých poznámek. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Habrman (pokračuje): Za další nutné opatření považujeme zřízení dozoru nad výrobou a bankami. Je neslučitelným s lidskym rozumem, po rozboru nynější krise, aby podnikání bylo dále vedeno za výhradním cílem dosažení zisků podnikatelům, aby tito libovolně a spekulativně vyráběli a zařizovali svůj poměr k dělnictvu, k národu a ke státu. Podnikatelé počínali si do osud v tomto ohledu anarchisticky. Nedali zdravých a účelných metod, pamatujících vedle výroby také na osudy a existence zaměstnaných, na lid a stát. Přijímali tisíce sil a hned, za čas, je hromadně bez jakéhokoli zajištění propouštěli, aniž by se postarali o prostředky životní. Péči o propuštěné ponechávali veřejným činitelům bez jakéhokoli přispění. Tomu se musí účelnými zákonnými opatřeními čeliti. Zaměstnavatelé musí býti přinuceni k opatřením, jež by zabránila libovolnému vyhazování pracujících na dlažbu, bez jakéhokoli zajištění.

Neblahé zjevy, objevivší se v našem vei°ejném životě, vyvolaly otázku zřízení úsporné komise. Nemá-li tato myšlenka zapadnoutí jako před časem, musí nová instituce býti vvudována na širší základně. V Německu činí počátek. Má tam býti zřízen t. zv. >Wirtschaftsbeirat<, pomocný orgán k řešení hospodářských otázek.... (Hluk. - Různé výkřiky komunistů. - Předseda zvoní).... v čele s říšským presidentem Hindenburgem. Tento první občan Německé republiky prohlási souhlas s tímto ustanovením s podmínkou, že nic se nesmí díti bez zástupců okruhů zaměstnaneckých. Souhlasíme.

Budeme se domáhati zřízení orgánu s náležitou pravomocí a s časovějším posláním, nežli by mohla býti ohlášená úsporná komise orgánu, který by dbal o zachování poctivosti zástupců zákonodárných a administrativníchsborů, jehož úkolem by však také bylo, spolupracovati při řešená hospodářských, výrobních a peněžních záležitostí. Členy tohoto orgánu, vedle jiných odborných a politických zástupců, měl-li by plniti své poslání, byli by nezbytně zástupci zaměstnanectva a dělnictva, což je zastoupení ryze demokratické.

Pokud jde o úpravu a přeměnu výrobních způsobů, k nimž mají směřovati tyto dozorčí orgány v každém státě, považujeme za nutné působiti ke zřízení mezinárodního orgánu k dozoru výroby a výdělečnosti. Dozorčím orgánům nad výrobou je potřebí přičleniti dozorčí orgány nad peněžními ústavy a bankami. To se provádí již v jiných státech a u nás takováto opatření jeví se zejména nevyhnutelnými. Pokud nebudou přeměněnys polečenské řády, je potřebí postarati se o znemožnění výhonků a nepřístojností v peněžnictví a zaostálosti ve výrobě.

Hospodářství v bankách způsobilo ve valné míře nynější hospodářskou krisi. Anglické banky z důvodů zištných půjčovaly cizině na vysoké úroky své i vypůjčené kapitály bez náležitého zajištění, a uvedena byla Anglie na pokraj záhuby. Podobně je s Amerikou. Také u nás je svrchovaný čas, aby bankovním zákonem, účelným a přísným, čeleno bylo kořistnictví a aby peněžňí ústavy byly přinuceny svědomitě a poctivě se svěřenými jim kapitály hospodařiti.

Žádáme vedle jiných opatření zákon o kartelech k zamezení obohacování se velkokapitalistickým sdružením na úkor a v neprospěch obyvatelstva. Žádáme uskutečnění všech požadavků naší stranou reklamovaných. Zákon o stavebním ruchu, a vyslovujeme se již nyní proti zamýšleným ustanovením zákona o ochraně nájemníků. Dnešní doba je k tomu nejméně způsobilou. V době nezaměstnanosti a bídy vyháněti chudý lid z bytů, odbouráním ochrany nájemníků, považujeme tu dubu za nemožnou. Postavíme sé nejrozhodněji proti tomu, aby otázka tato byla řešena tou či onou stranou z důvodů stranicko-politických a agitačních.

Dosavadní péče o nezaměstnané, pokud jde o podporu, nevystačuje, jak jsem již prohlásil. Budeme působiti k tomu, aby také v tomto ohledu v době pokud možno nejbližší bylo učiněno více.

Ohlašujeme protest proti všem pokusům, zneužíti krise ke snižování mezd a sociálních vymožeností.

Slavný senáte! Ke své veliké žalosti byl jsem svědkem výkladu několika pánů z německé agrární strany a byl jsem překvapen, jaké nepochopení a jaká zaujatost panuje v těchto kruzích oproti všem směrům sociálního pojištění, ať je to pojištění nemocenské nebo podpora nezaměstnaných. Mluvilo se zde o simulantech a že je potřebí všecko dosavadní upraviti takovým způsobem, aby bylo co nejvíce ušetřeno, ovšem na úkor pojištěných, na úkor dělnictva a zaměstnanectva. Nevěřím, že tyto názory, zejména tak nehorázným způsobem projevované, jsou smýšlením těchto stran ve svých celcích, ale musí působiti trapně, když na tribuně slavného senátu se činí takto projevy proti našim sociálním ústavům, proti nemocenskému, úrazovému. starobnímu a invalidnímu pojištění a proti péči o naše nezaměstnané. Nejen že ohlašujeme protest proti snižování mezd, ale ohlašujeme také, že budeme pracovati, aby dosavadní vymoženosti byly rozšířeny, prohloubeny a zlepšeny.

Slyšíme také v této hrozné době stesky na vysoké mzdy dělnictva všech oborů práce. Ukazuje se zjevně, že zde by bylo potřebí šetřiti snížením příjmů a výdělků zaměstnanců a námezdného dělnictva. V tomto směru byl by to krok dozadu. Nic by se tím nezískalo jiného, než že účinky dnešní krise by se prohloubily. Špatné příjmy širokých vrstev lidových a námezdného dělnictva a zaměstnanců znamenají snížení schopnosti koupě a konsumu. Nemohou-li nejširší vrstvy obyvatelstva konsumovati, nemohou-li kupovati, nemůže se následkem toho také vyráběti, nemohou se kupovati výrobky zemědělské, průmyslové ani živnostenské, a proto toto počínání nevedlo by k cíli, a jistě také nebudou tyto snahy korunovány úspěchem.

Nám je samozřejmé, že nynější krise hrozí zhroucením dosavadního výrobního systému, jak to také projevil p. ministr zahraničních věcí. Ohrožuje všechny stavy, společnost a stát. Největší chybou bylo by báti se pohlédnouti skutečnosti v tvář, aby tak umožněny byly přípravy k úpravě. U nás jako jinde je zříti tragický zjev: vzrůstající nedůvěru v dosavadní zařízení společenská a státní. Kapitáni soukromo-kapitalistické výroby zůstávají netečni. Nezabývají se zažehnáním příčin a účinků hospodářské krise, jichž spoluvinou byla způsobena. Neuvědomili si, že zaváděním racionalisace a hromadným vyhazovem dělnictva z práce jsou mravně vázání řešiti problémy výroby a spolupůsobiti na odstranění anebo aspoň zmírnění nezaměstnanosti, bídy a zoufalství.

Dělnictvo a zaměstnanectvo pozoruje neblahý vývoj, jehož útraty platí. V jeho řady vniká nedůvěra k dosavadnímu. Očekává a žádá spasné kroky. Není uvěřitelno, že by nebyly nastoupeny. Kdyby se tak nestalo, bída, hlad a zoufalství nemají oči, propadají záchvatům a nastal by chaos. V t. zv. vzdělaných a sytých vrstvách u nás i jinde bují rozvrat.

Jsou nespokojeny. Šíří nedůvěru a nespokojenost k tradicím, rozumu, práci a budoucnosti. U nás fašism není bezprostředně nebezpečný. Nemá vůdčí myšlenky, ani zbraní, ani organisací. Působí jinak, šíří spoušť a rozklad.

Tyto poměry u nás jsou znameními, že se něco děje a připravuje, před čímž lze varovati co nejdůrazněji. Všeobecně se cítí, že něco umírá současně se něco rodí. Chápe se, že umírá staré a rodí se nové. Je tomu tak, i když mnozí zavírají oči před tvrdou skutečností. Co že umírá a co že se rodí? Umírá soukromokapitalistická výroba a rodí se kolektivní. Aha, marxism! Je-li to marxism, potvrzuje jeho metodické nazírání dnešní krise. Kolektivism? Nemožné. Nechť nové vyvíjí se jakýmkoli směrem kolektivní způsob výroby a hospodářství nebude bezvlivným a bezúčinným na příští vývoj hospodářských věcí, výrobu a rozdílení plodů práce.

Budoucnost bude se stále pečlivěji zabývati těmito otázkami. Jsme na jejím prahu. Ve skladištích je plno výrobků zemědělských, průmyslových, živnostenských. Peněz a zlata je nadbytek a přece vládne nadměrná bída. Desítky milionů lidí zahálí a jsou v nedostatku. Hleďme bez obav věcem, jež přicházejí a jsou na postupu, vstříc.

Před námi byly podobné doby. Feudální panstvo nedovedlo si představiti svět bez svých privilegií, politických a hospodářský cly bez nevolnictví sedláků, bez práva první noci a jiných nadpráví. Všecko bylo odstraněno a svět se nezhroutil, šel kupředu. Moc vrchnosti pominula, selský lid byl osvobozen. Cechaři vzpírali se svobodné živnosti a tato zvítězila. V ohledu politickém stavěli se vzpurně císařové a králové, velmožové a majetné vrstvy, obstarávající své zájmy zastoupením v zákonodárných a samosprávných sborech, proti svobodě a politické rovnosti lidí v národech a státech. I toto panství bylo smeteno a nadešly nové poměry, svoboda politická a rovnost občanská. Podle všech příznaků nadchází doba nové hospodářské výrobní a distribuční organisace. Také ona se probojuje a uplatní, nechá kdokoli jest jiného názoru a přál bych si jiný vývoj. Jako v minulosti i nyní zvítězí a uplatní se lepší dokonalejší útvar společenský a státní, zajišťující nerušenější a lepší život všem.

Není naším úmyslem zachraňovati neudržitelný stav. Co není života schopným, nechceme držeti. Přejeme si, aby přerod, cesta od zlého k lepšímu vedla bez katastrof a přivodění horších poměrů, nežli jsou dosavadní. Nezapomínáme, že bez organického zachycení cenných vymožeností a budování dalších, ohrozilo by se všechno. Jsme státem odkázaným na dovoz a vývoz. Věříme, že je možným přesunovati vlak společenských neudržitelných poměrů s kolejí dosavadních na nové, vedoucí k lepší budoucnosti, bez katastrofy a boje všech proti všem, a jež vedou k účelnějšímu a spravedlivějšímu uspořádání poměrů, nežli jsou dosavadní. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Haken.

Sen. Haken: V úvodu své promluvy mohl bych říci: >Páni ministři u stříkačky<. (Sen. Kindl: Hasiči!) Neslýchaná hovornost čsl. ministrů. Tolikrát jsme je někdy vyzývali, aby se vyjádřili k naléhavým otázkám. Mlčeli. Teď jeden po druhém promluviti: předseda vlády, ministr financí, ministr zahraničí.

Už tato skutečnost ukazuje, že se něco velikého děje. Ministři ovšem nevystoupili, aby analysovali zahraniční i vnitřní situaci, učinili závěry a přednesli program.

Nikoliv. To kdyby učinili, přiznali by úplný bankrot principů, na nichž trvá. kapitalistický svět, bankrot principů hospodářských i politických.

Vláda nemluvila ústy jmenovaných ministrů ani o programu. Nemluvila o plánech k léčení krise. Neřekla otevřeně, jakými prostředky hodlá krisi překonávati.

Někteří z toho usuzovali na bezprogramovost vlády. Mylně. I československá vláda má program a plán. Promluvíme o něm později.

Jaký je smysl vládního řečnění? Ministerské řeči měly dva adresáty. Předně to bylo zahraničí a za druhé domácí obyvatelstvo. Zahraničí bylo nutno říci, jak jsme na tom dobře. Stát není předlužen ani za hranicemi, ani doma. (Sen. Mikulíček: Jen asi 40 miliard!) Jsme ostrovem klidu, pořádku (Sen. Kindl: A velké bídy!) a poměrného blahobytu. Hleďte, máme vyrovnaný rozpočet i na r. 1932. (Sen. Kindl: Švindl! - Sen. Mikulíček: Do konce roku bude hodně hrbatý!) Lid je skromný a pracovitý a hoří touhou přinášeti oběti. Nu ovšem, jsou tu i malé boláčky na této krásné tváři. Ale kde jich teď není? A potom my máme jen malé boláčky. A smysl tohoto blahořečení? Jsme důvěryhodní, půjčte nám! A už se také někde snášejí kufry. Jenže vlády a diplomaté dohře rozumějí vzájemnému kašparování. Vědí, že se všichni navzájem oklamávají. Zahraniční bankovní domy mají však pomocí veřejné i tajné špionáže nejpodrobnější informace o hospodářském, finančním i politickém stavu. I pan ministr financí Trapl svým napudrovaným rozpočtem nezmýlí. Také je nezmýlí pan ministr Meissner censurováním očividných faktů hospodářského života v Československu, ani v nich nevzbudí důvěru opatrnické řečnění ministrů, chodících okolo nejtěžších problémů, jako kočka kolem horké kaše. Všichni kapitalističtí státníci a diplomaté maskují bankrot a krisi vlastního státu, jako maskují zbrojení a válečné přípravy. Je na nich směšné jen to, že to o sobě vědí. Domácí adresát, pracující lid, nemá dosud jasného přehledu světové krise kapitalismu a důsledků z ní plynoucích. Ba, nemá ani přehledu o krisi v Československu. On jen cítí, že se něco hroutí, co dosud se zdálo býti pevným, cítí všeobecnou nejistotu a rostoucí bídu. To je pobuřuje, revolucionuje.

A tady nastupuje úloha hasičů. V té vystoupil předseda vlády, který sice nic podstatného neřekl, ale způsobem rozšafného tatíka ujišťuje a uklidňuje.

Podobný smysl má výklad ministra financí Trapla, jenž se v potu snaží prokázat rovnováhu, ba aktivnost rozpočtu. Jeho švindl je však tak jednoduchý, že by na něj nechytl ani žáky nižších středních škol.

Ministr zahraničí dr Beneš užívá k hašení stále stejných, kulatých frází. Podle nich má vždycky pravdu. S jeho pružnými frázemi je těžká polemika. Také ovšem zbytečná.

Čeho žádají všichni od lidu?

Všichni žádají klidu, pořádku, šetrnosti a obětavosti.

V etiketě těchto nevinných slov jest ovšem zabalen politický i hospodářský teror, zesílené vykořisťování, bída a hlad. Jaká je skutečná situace? Světová krise průmyslu i zemědělství se rozšiřuje a prohlubuje. Nezaměstnanost a bída roste. V krisi ukázal se nový zjev, a to na poli finančním: krise úvěrová a měnová. Kapitalisté utíkají se svými hotovostmi sem tam, ale nikde není jistoty. Jistota úvěru je ztracena. Jistota i nejpevnějších devis jest otřesena. Poplach a zmatek v kapitalistickém finančnictví. Tento stav však ještě více zesiluje krisi v průmyslu i zemědělství a zvyšuje nezaměstnanost a bídu. Taková je skutečnost v celém kapitalistickém světě.

Že se dosud vývoj krase v Československu pohyboval volněji než snad jinde, není zásluhou našich věhlasných státníků, jak mysli předseda vlády, nýbrž shodou zvláštních okolností vyplývajících z hospodářského seskupení vnitřního i zahraničního. Fakt, jejž nelze zastřít, je, že průmyslová i zemědělská krase v Československu se šíří a prohlubuje, že nastupuje vleklá krase finanční, jež může kdykoli nabýti katastrofální formy. (Sen. Kindl: Pozor na censora!)

Když jsme před 2, 3 roky mluvili o vyrůstání světové krise kapitalismu, buržoasní a socialističtí politikové se smáli. Dnes už se nesmějí.

Dnes již kde kdo z kapitalistického tábora prohlašuje, že dnešní krise je světová, že je hluboká, že není krisí přechodnou, nýbrž že znamená tato krase ohromné otřesy celého kapitalistického světa. Konečně i naši ministři, jsou-li před lidmi, mluví zřetelněji a upřímněji, než v oficielních projevech. Dr Beneš mluvil zcela jinak na konferenci kovopracovníků, otevřeně mluvil v tomto týdnu i ministr Mlčoch. Posice kapitalismu a buržoasie je tedy i u nás v rozkladu, a nějaký nový zjev domácího či zahraničního původu může míti ráz katastrofy.

Této nejistoty je si vláda plně vědoma a připravuje se na všechny možnosti. Má československá vláda program pro řešení krase? V listech některých stran jsem četl po prohlášení pana min. předsedy, že tomu tak není. Bylo tvrzeno, že československá vláda nemá program a plán na řešení hospodářské a finanční krise. Jsem jiného mínění. Zostřující se krase má v celém kapitalistickém světě za následek vzrůst bídy pracujících vrstev obyvatelstva, ale také jejich radikalisaci, ba jejich zrevolucionování.(Sen. Kostka: [německy]: Také v Rusku! - Odpor komunistických senátorů.) Proč? Poněvadž kapitalisté všude usilují o zmírnění či léčení krise na útraty pracujícího lidu. Ti jsou opravdu všude jednotni. V ostatních otázkách jednotni nejsou, poněvadž kapitalistický svět je sám v sobě pln rozporů, jež krise silně přiostřuje. Kde jsou ony plány a návrhy na světovou konsolidaci kapitalismu? Kde je Panevropa? Kde celní mír, celní unie? Všechna tato hesla, jež byla stavěna jako hesla vykupitelská, mizí dnes do pozadí, mizí z programu. Všechno opuštěno, všechno se propadlo a každý se zachraňuje, jak může na vlastní pěst. To je příznak paniky v táboře kapitalistů.

Avšak tento způsob záchrany nepřivodí řešení, nýbrž ještě větší zostření a napětí. Kapitalistické vlády budou podpírat v prvé řadě kapitalistické sloupy; banky. Banky mají na sobě navěšen největší průmysl. Banky mají v nynějším stadiu kapitalismu ohromný význam, jsouce jeho páteří. Také u nás mají banky úlohu monopolních vyděračů. Vláda dbala sanace bank a přímo tlačila na fusování. Na př. na poslední veliké fusi, Anglo-Prago-Komerční vystupuje nutící sanační moment velmi důrazně do popředí. K této transakci již daleko nestačil všeobecný sanační fond, nýbrž erár tu vkládá přímo ze státního konsolidačního fondu o nové Anglo-Prago banky 300 mil. Kč na 10 let a rozšiřuje značně svou účast v nové bance jako akcionář, převzetím nových položek akcií - 40% akciového kapitálu. Do Anglo-Prago banky dosazen byl jako exponent vlády ministerský rada Pára s platem asi 700.000 Kč ročně. (Sen. Kindl: Ten není v krisi!)

Vláda dbá také daňových úlev a subvencí velkoprůmyslu a velkostatků. Aby byly podepřený sloupy kapitalismu a udrženy jejich zisky, je potřebí zvýšiti vykořisťování a bídu širokých vrstev pracujícího lidu. Ministr dr Beneš ve svém včerejším projevu naznačoval nutnost snížení životní úrovně. To je tedy vlastní smysl hesel: Šetřit, uskrovnit se, pracovat, přinášet oběti, kterážto hesla byla v řečech ostatních ministrů.

Před rokem konstatoval pan Beneš poměrný blahobyt v Československu. (Sen. Kindl: To myslil podle sebe!) Teď se tedy musí z tohoto poměrného blahobytu slevovati. Srozumitelně řečeno: Je známo, že československý dělník žil odjakživa na nízké životní úrovni. Životní standard dělníků Německa i Anglie, i jiných, byl nepoměrně vyšší. Tato nízká úroveň československého dělníka se v podstatě nezlepšila ani v poválečné periodě.

Sociálfašističtí vůdcové přímo drželi pracující vrstvy na nízké životní úrovni. To činili i v době konjunktury. Stále měli jen na starosti zisky kapitalistů. Nízké mzdy byly stlačovány srážkami daně ze mzdy - také dílo sociálfašistů i srážkami na nemocenské, úrazové a sociální pojištění. Opět dílo sociálfašistů, kteří zatížili hubenou dělníkovu mzdu. místo zisky kapitalistů. (Sen. Kindl: Od nich dostávali semenec!)

Národní socialista dr Beneš ničím by neprokázal poměrný blahobyt ani vysokou životní úroveň pracujících vrstev. To jsou prázdné klamavé fráse. Československý dělník, ani malorolník, ani drobný živnostník, nezvykl si na vyšší životní úroveň, neboť ji nikdy neměl. V celém území Československé republiky nedosáhla životní úroveň dělnictva ani nízké úrovně předválečné. Pan dr Beneš ovšem mezi dělníky nepřijde a jejich poměry nezná. (Sen. Mikulíček: Jako Habrman!) Dr Beneš zná životní úroveň třídy buržoasní, k níž náleží. A tu má pravdu. Životní úroveň buržoasie stoupla, poněvadž stouply její zisky, jež byly však vykoupeny nízkou životní úrovní, čili bídou lidu. (Předsednictví převzal místopředseda Trčka.) Kolik bídy připadá na miliony dr Preise, dr Viškovského, dr Soukupa, dr Meissnera, dr Beneše, Klofáče, Stříbrného a jiných? Kolik dělnických rodin musí strádati, aby byla zabezpečena vysoká životní úroveň sociálfašistické buržoasie, nemluvě o ostatní buržoasii? (Hlas: Komunistů) Pravda je, že na jedné straně je vysoká životní úroveň buržoasie a na druhé straně stoupá rapidně bída lidu.