Schůze zahájena v 16 hodin 45 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

111 senátorů podle presenční listiny.

Zástupce vlády ministr dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené: na tento týden sen. Ďurčanskému, dr Krčmérymu; na dnešní schůzi sen. Berkovcovi, Janíkovi, dr Jesserovi.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášet.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 14 dní sen. Niessnerovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 607. Poštou. Zpráva I. výboru branného, II. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení (tisk 458).

Tisk 618. Poštou. Vládní návrh zákona, kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče.

Tisk 619. Poštou. Vládní návrh zákona, jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Tisk 610. Návrh sen. Pociska, dr Farkasa a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnym i pohromami poškodenej obci Farkašd okr. Šala n./Váhom na Slovensku.

Tisk 611. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení dodatkové úmluvy k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1927, sjednaná dne 11. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1931, č. 112 Sb. z. a n., (tisk 574).

Tisk 612. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o dalším prodloužení dodatkové úmluvy ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, sjednaná dne 17. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. července 1931, č. 117 Sb. z. a n., (tisk 575).

Tisk 613. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, který m se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, čís. 126 Sb. z. a n., (tisk 576).

Tisk 614. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republiku Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n., (tisk 588).

Tisk 615. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, čís. 148 Sb. z. a n., (tisk 589).

Tisk 616. Návrh sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka, Slámy, Trčky, Kianičky a druhů na dodržování a provádění zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba.

Tisk 617. Návrh sen. Slámy, Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianičky a druhů na doplnění zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb. z. a n., kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona).

Tisk 620. Návrh sen. Teschnera, Köhlera a soudr. o boji proti nezaměstnanosti.

Tisk 621/1. Interpellácia sen. dr Budayho a spol. na vládu vo veci obchádzania úradneho jazyka na Slovensku. Tisk 621/2. Interpelace sen. Hakena a soudr. ministru školství o persekučním přeložení učitele Františka Hoffmanna z Velkého Újezda u Olomouce.

Tisk 621/3. Interpelace sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra financí stran vkladů ve starých korunách u vídeňské poštovní spořitelny.

Tisk 621/4. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na ministra pošt a telegrafů stran libovůle při úřadování u poštovního úřadu v Schönfeldu u Lokte.

Tisk 622/1. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o zřízení maďarské komise pro advokátní zkoušky (tisk 249/4).

Tisk 622/2. Odpověď ministrů národní obrany a zemědělství na interpelaci sen. dr Szilassyho a druhů o tom, aby vojenské koně byli nakupováni v tuzemsku (tisk 465/3).

Tisk 622/3. Odpověď ministrů veřejných prací, vnitra a zdravotnictví na interpelaci sen. Hakena, Medvěda a soudr. v záležitosti poškozování malých zemědělců a domkářů akciovou společností dř. Škodovy závody v Plzni při hloubení nového dolu (tisk 504/2).

Těsnopisecké zprávy o 112. a 113. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 14. října 1931.

Zápisy o 112. a 113. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 14. října 1931.

Zápisy o 114. a 115. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty z správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 614. Návrh sen. Pociska, dr Farkasa a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnými pohromami poškodenej obci Farkašd, okr. Sala n./Váhom na Slovensku.

Tisk 616. Návrh sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka, Slámy, Trčky, Kianičky a druhů na dodržování a provádění zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba.

Tisk 617. Návrh sen. Slámy, Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianičky a druhů na doplnění zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb. z. a n., kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona).

Tisk 620. Návrh sen. Teschnera, Köhlera a soudr. o boji proti nezaměstnanosti.

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Tisk 618. Vládní návrh zákona, kterým se doplňují zákony, týkající se bytové péče.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému.

Tisk 619. Vládní návrh zákona, jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931.

Výboru imunitnímu:

žádost okresního soudu ve Vsetíně za souhlas k stíhání sen. Doudy pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 a 496 tr. z. (č. 5038/31).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání. Především:

1. Zprávu I. výboru branného, II. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 458) o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení. Tisk 607.

Zpravodajem za výbor branný je pan sen. Sehnal, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte!

Vláda tiskem. č. 458 předložila senátu návrh zákona o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení.

Vláda svého času předložila senátu návrh zákona,,kterým se upravují některé služební poměry soudců - tisk senátu č. 413, III. vol. obd. - jako slib ústavní listiny § 99, jenž o soudcích z povolání ustanovuje, že mohou býti dáni do výslužby na základě pravoplatného nálezu, když dosáhnou stáří zákonem stanoveného, a že podrobnosti ustanovuje zákon.

Tato předloha dosud se zákonem nestala, ale váda v předloženém návrhu zákona - tisk sen. č. 458 - chtějíc doplniti program vytčený článkem IV novely vojenského trestního řádu ze dne 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n., používá v základu zásad výše uvedené předlohy - tisk sen. č. 413.

Předložený návrh vládní řeší v §u 1 nejprve otázku:

1. kdy musí vojenský soudce býti přeložen do výslužby;

2. kdy může s ním tak býti naloženo. Pro prvý případ nutnosti výslužby stanoví

ad a) dosažený věk 65 let,

ad b) pak není-li pro tělesnou nebo duševní vadu schopen plniti své úřední povinnosti.

Možnost pensionování pak nastává ad 2., dosáhne-li vojenský soudce věku 60 let a je-li jeho tělesná nebo duševní způsobilost plniti úřední povinnosti služební podstatně snížena, že by tím značně trpěl zájem služby.

§ 2 v odst. 1. ustanovuje postup v případě, že postižený vojensky soudce sám o přeložení při dosažení věku 65 let nežádá a nařizuje vydání pravoplatného nálezu kárného senátu nejvyššího vojenského soudu.

Ad 2. stanoví, že nález musí býti vydán do osmi dnů po dosažení 65 let vojenského soudce. Nález zjistí den dosažení tohoto stáří, jakož i nepodání žádosti o přeložení do výslužby a vysloví přeložení do této z moci úřední.

Ad 3. ustanovuje, že nález nutno dodati vojenskému soudci do vlastních rukou, že není proti němu opravných prostředků, a stanovena jím doba přeložení do výslužby a propuštění z činné služby, a to konec měsíce následujícího po měsíci vydání nálezu, vyjímaje vydání jeho dne prvého v měsíci, kdy končí úřadování postiženého koncem téhož měsíce.

§ 3 řeší postup řízení, nastane-li případ neschopnosti vojenského soudce § 1, odst. 1., písmeno b), nebo téhož paragrafu odst. 2., a nebyla-li podána jím samým žádost o přeložení do výslužby. Tu nastává povinnost ministerstva národní obrany vyzvati ho ku podání žádosti se lhůtou 30 dnů. Vyhovění této výzvě rovná se dobrovolné žádosti a podle toho jest i postupovati. Nevyhovění této výzvě neb kladení si jakýchkoli podmínek má za následek, že ministerstvo oznámí věc kárnému senátu nejvyššího vojenského soudu.

Tento nařídí hned vyšetřování, jímž pověří vojenského soudce, který není ani členem, ani náhradníkem kárného senátu a který jako vyšetřující soudce má vyšetřiti okolnosti, které odůvodňují přeložení do výslužby podle jednotlivých případů v §u 1 nahoře uvedených.

Odst. 5. §u 3 pověřuje kárný senát nejvyššího vojenského soudu rozhodnutím a vydáním nálezu a před tím dává možnost senátu vyslechnouti jak vojenského soudce, tak i svědky i znalce. V dalším po stupu platí ustanovení §u 2, odst. 3.

Důležitým je § 4, který dává možnost, je-li proti vojenskému soudci zavedeno trestní řízení, zproštění obviněného od vykonávání služby kárným senátem nejvyššího vojenského soudu, vyžaduje-li toho služební zájem, kteréžto právo v neodkladných případech přenáší se i na přímého a každého vyššího představeného obviněného s povinností okamžitého hlášení kárného senátu nejvyššího vojenského soudu, který hned potvrdí nebo zruší toto opatření. Toto opatření upotřebí se jen, když zájem státu toho vyžaduje.

§ 5 určuje, kdy kárný senát nejvyššího vojenského soudu činí rozhodnutí v neveřejném zasedání a kdy mají jím býti zaslány spisy generálnímu vojenskému prokurátoru k písemnému o věci vyjádření.

§ 6 vykládá pojem vojenských soudců, §§ 7 a 8 stanoví dobu účinnosti a povinnost provedení zákona.

Branný výbor projednal předlohu ve své schůzi dne 27. května 1931 a schválil osnovu zákona ve znění vládního návrhu.

Jelikož však ústavně-právní výbor měl určité pochybnosti právnické vzhledem ke znění odst. (2) § 1 vládního návrhu a žádal změnu § 1, bylo zvoleno subkomité obou výborů, v němž bylo jednomyslně usneseno navrhnouti oběma výborům nové znění §u 1 takto:

§ 1 bude vlíti jen jeden odstavec a dělí se jen na označení a) a b). Ad a) zůstává nezměněno, ad b) doplňuje se dalším zněním tak, že za slova >a služební povinnosti< řadí se další znění: >nebo je-li jeho tělesná nebo duševní způsobilost plniti úřední a služební povinnosti tak podstatně snížena, že by tím vážně trpěl zájem služby<.

V důsledku toho škrtá se odst. 2. §u 1 a tím také označení odst. 1. tohoto paragrafu odpadá; v §§ 2 a 3 škrtají se označení vztahující se k původnímu znění vládního návrhu.

V důsledku dohody v subkomitétu, a poněvadž nabyl branný výbor přesvědčení, že takto upravený návrh zákona rozšiřuje vlastně možnost pensionování a zabezpečuje více zájem veřejný a správné vedení justice v ministerstvu národní obrany než původní znění vládního návrhu, usnesl se branný výbor ve schůzi dne 21. října t. r. slavnému senátu doporučiti, by přijal návrh, jak byl v subkomitétu stilisován a jednomyslně schválen, ve znění dole otištěném.

Činím slavnému senátu návrh, aby přijal návrh zákona tak, jak je v tomto tisku, čís. 607, uveden.

Předseda (zvoní): Referentem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Návrh zákona upravuje především překládání vojenských soudců do výslužby (Sen. Kindl: Dejte to všecko do pense od frajtra až nahoru!) v důsledku dosažení věku nebo v důsledku služební nezpůsobilosti. Vojenskými soudci se rozumějí důstojníci justiční služby, kteří konají službu soudce u některého vojenského soudu, jsou nesesaditelni, ale přesaditelni; nenáležejí sem tedy justiční důstojníci u úřadů prokurátorských u ministerstva národní obrany.

1. Vojenský soudce musí býti. přeložen do výslužby, dosáhne-li věku 65 let § 1, odst. (1), písmeno a.

2. Vojenský soudce musí býti přeložen do výslužby, není-li pro tělesnou nebo duševní vadu schopen plniti své úřední služební povinnosti - § 1, odst. (1), písmeno b.

3. Vojenský soudce může býti přeložen do výslužby, dosáhne-li věku 60 let a je-li jeho tělesná nebo duševní způsobilost plniti úřední a služební povinnosti tak podstatně snížena, že by tím vážně trpěl zájem služby - § 1, odst. (2).

O pensionování má ve všech těchto případech rozhodovati kárný senát nejvyššího vojenského soudu, a to v případech uvedených pod 2 a 3 po formálním vyšetřování a po slyšení generálního vojenského prokurátora, kdežto v případě uvedeném pod 1. bez jeho slyšení a bez vyšetřování.

Norma uvedená pod 3 - § 1, odst. (2) - je novotou, odchylující se od předpisů platících pro soudce civilní. Příčinou této odchylky jsou podle důvodové zprávy odlišné poměry ve vojenském soudnictví a zejména ta okolnost, že vojenské soudy musí býti vždy připraveny na poměry mimořádné. (Sen. Kindl: Vojenský soud, to je samec, jak říká Havlíček!) Pokud se týče odlišných poměrů ve vojenském soudnictví. dlužno poukázati na to, že tu jde o souzeni porušení vojenských povinností, souzení provinění vzniklých z vojenských poměrů nebo majících vliv na ukázněnost vojska, konečně souzení útoků na bezpečnost vojska v dobách mimořádných, jako je mobilisace a válka, kde zvláště záleží na tělesné a duševní zdatnosti vojenských soudců, aby snesli námahy a obtíže spojené se vzrůstem agendy a s pobytem u vojska v poli; ze všech těchto důvodu sbor volenských soudců nemá příliš zestárnouti.

Vládní návrh obsahuje dále předpisy pro zprošťování vojenských soudců od vykonávání služby pro trestní řízení proti nim zavedené.

Rozhodovati o zproštění má opět kárný senát nejvyššího vojenského soudu, v neodkladných případech má míti možnost naříditi zproštění i přímý a každý vyšší představený obviněného, musí to však ihned oznámiti kárnému senátu nejvyššího vojenského soudu, který pak rozhodne, zda zproštění potvrzuje nebo zrušuje.

O zproštění vojenských soudců od výkonu služby za soudcovského kárného řízení nebo za řízení před kárným výborem se návrh zákona nezmiňuje a jen důvodová zpráva upozorňuje, že jsou tato zproštění již upravena vládním nařízením o vojenském kázeňském a kárném právu soudcovském č. 152/1923 Sb. z. a n. a zákonem o vojenském kázeňském a kárném právu č. 15/1923 Sb. z. a nař.

Jak nahoře uvedeno a odůvodněno, nemá sbor vojenských soudců příliš zestárnouti. Návrh zákona toto stanovisko uznává a právě proto uchyluje se od projednávaného vládního návrhu zákona, kterým se upravují některé služební poměry soudců (tisk 413), když připouští možnost pensionovati vojenské soudce již po dosažení věku 60 let.

Tu provedl ústavně - právní výbor změnu.

Podle znění vládou navrženého měl totiž býti věk 65 let důvodem pro pensionování vojenských soudců vždy - § 1, odst. (1) a) - kdežto věk 60 let jen za podmínky, že by k němu přistoupilo podstatné snížení služební způsobilosti, ohrožující vážně zájem služby - § 1, odst. (2) -; kromě to o mělo dojíti k přeložení vojenských soudců do výslužby, když by pro tělesnou nebo duševní vadu nebyli schopni plniti úřední a služební povinnosti, a to při věku jakémkoli - § 1, odst. (1), písm. b) -. Rozeznával tedy vládní návrh dva stupně služební nezpůsobilosti; při jedné žádal přestoupení věku - 60 let - při druhé nikoli.

Ústavně-právní výbor nepokládal takové rozeznávání stupňů nezpůsobilosti za, správné a za vhodné pro službu. Je-li nezpůsobilost tak silná, že již tím vážně trpí zájem služby, musí podle názoru ústavně-právního výboru vésti k pensionování vždy, a ne pouze ve věku vyšším než 60 let.

Chtěje takovou praxi umožniti, škrtl ústavně-právní výbor celý odstavec 2. § 1 v očekávání, že při správném výkladu ustanovení § 1, odst. (1), písm. b) bude vojenským zájmům poslouženo lépe než podle vládního návrhu, jsa totiž toho názoru, že, nebude-li v § 1 ustanovení, jež obsahovat odst. (2) vládního návrhu, bude nutno pístu. b), odst. (1) vykládati tak, že pro pensionování nebude potřebí doslova nezpůsobilosti absolutní, nýbrž že postačí nezpůsobilost částečná, pokud by vážně ohrožovala zájem služby.

V důsledku tohoto škrtu opraveny příslušné citace v § 2, odst. (1) a v § 3, odst. (1) a (4).

Ježto však branný výbor přijal vládní návrh zákona beze změny, zřízena byla ve smyslu §u 34 jedn. řádu společná komise obou výborů.

Tato společná komise ústavně-právního a branného výboru pojednala dne 20. října 1931 o odchylných názorech obou výborů a oba názory sjednotila.

Ústavně-právní výbor, jak nahoře uvedeno, vyslovil totiž nesouhlas s odst. (2) § 1 proto, protože v zájmu služby nepovažoval za správno, aby byli ve službě ponecháni vojenští soudci se značně sníženou způsobilostí, kteří nedosáhli věru 60 let.

Branný výbor zase uznával za nutnou potřebu výslovné ustanovení o pensionování pro nezpůsobilost částečnou vedle předpisu o pensionování pro nezpůsobilost úplnou.

Společná komise obou výborů našla, sjednocení obou názorů v tom, že věková hranice v odst. (2). § 1 bude zrušena a ostatní obsah tohoto odstavce se připojí k písm. b) § 1. To znamená, že vedle úplné nezpůsobilosti (Sen. Kindl: To budou asi všichni!) důvodem pro přeložení voj. soudců do výslužby bude i způsobilost tak snížena, jak stanovil odst. (2), jenže v jakémkoli věku.

Ve smyslu usnesení společné komise provedl ústavně-právní výbor ve vládním návrhu zákona tyto konečné změny:

a) § 1 bude zníti takto:

Vojenský soudce musí býti přeložen do výslužby,

a) dosáhne-li věku 65 let nebo

b) není-li pro tělesnou nebo duševní vadu schopen plniti své úřední a služební povinnosti, nebo je-li jeho tělesná nebo duševní způsobilost plniti úřední a služební povinnosti tak podstatně snížena, že by tím vážně trpěl zájem služby.

b) V § 2, odst. (1) škrtá se odst. (1)<;

c) v § 3, odst. (1) škrtne se v citaci >odst. (1) < a pak >nebo v § 1, odst. (2) <;

d) v § 3, odst. (4) v citaci škrtne se podst. (1) < a pak >nebo § 1, odst. (2) <.

Jinak vyhovuje návrh zákona zásadám, na nichž je vybudována vojenská soudcovská moc, není ohrožena soudcovská neodvislost; ježto každé rozhodování o nedobrovolném zbavení vojenského soudce úřadu svěřuje se nezávislému soudu a vylučuje se z rozhodování toho vojenská správa, takže vyloučeno i to nejmenší podezření, že by snad vojenská správa mohla možnosti pensionování nebo zprošťování využíti k nátlaku na soudcovské rozhodování. Vojenská správa má soudní rozhodnutí jen provádět a je jím vázána, čímž zajisté bude jen upevněna důvěra stran v nestrannost vojenských soudů.

Slavný senáte! Pro vojenské soudnictví bude tedy tento zákon dílem dobrým a prospěšným. Naproti tomu je tu však důvodná obava, že na postupové poměry vojenských soudců projeví nový zákon ve svých důsledcích odraz do jisté míry nepříznivý. Kdežto dnes valná většina vojenských soudců odchází do výslužby dobrovolně kolem 60. roku věku, je dosti pravděpodobné, že nová zákonná nejvyšší mez věku bude mnohého vojenského soudce lákat, aby před jejím dosažením ze služby neodcházel.