Klub komunistických poslanců a senátorů spolu s ústředním výborem jednal v těchto dnech velmi obšírně a obsáhle o mezinárodní hospodářské situaci, projednával také hospodářskou a politickou situaci Československa a svou analysu shrnul v prohlášení, kteréž, poněvadž je výrazem našeho stanoviska ke všem vnitřním a zahraničním otázkám, dovolím si i zde zkráceně přečísti.

>Krise kapitalistického světa postupuje mílovými kroky Téměř ve všech kapitalistických státech zachvátila hospodářská krise i oblast finanční, celý systém úvěrový a měnový. Krach rakouského Kreditanstaltu, finanční zhroucení Německa a Maďarska, pád anglické libry, tomu následující otřes většiny evropských valut a konečně zakolísání dolaru, to jsou, v poslední době velmi rychle proběhnuvší, etapy tohoto procesu. Hospodářská krise nabývá nových mimořádně zostřených forem, jak správně předvídal VI. sjezd KSČ a I. plenum Exekutivy KI. Všechny pokusy mezinárodního imperialismu o zadržení řítící se laviny selhávají. Anglie >zachraňovala< Rakousko, Maďarsko a Německo a byla sama stržena do víru. Hoover >zachraňuje< celý Kapitalistický svět a doma se mu hroutí banky po stech a dolar kolísá. Plné tresory zlata Francouzské banky jsou podemílány dalšími nárazy hospodářské krise v zemi. Po dvou letech >léčení< krise přestala světová buržoasie prorokovati brzký obrat k lepšímu, sama mluví o vyhlídce na dlouhé trvání a ještě těžší průběh krise, a volá: Zachraň se, kdo můžeš<.

Po zkrachovanych pokusech o světové řešení krise vydala buržoasie heslo: >Pomoz si každý sám!< Kapitalisté všech zemí volají po >národní svépomoci<, po >národní soběstačnosti<, po autarkii jakožto cesty k řešení krise. Je to však ulička slepá. >Národní svépomoc< znamená na venek nebývalé zostření konkurenčního boje všem prostředky a uvnitř všech kapitalistických států pak nanejvýš brutální útok na životní úroveň pracujících mas, které mají útrapy tohoto zápasu zaplatiti. >Národní svépomoc< vede tak k boji všech proti všem. Na mezinárodní areně je její konečný důsledek nová válka o nové rozdělení světa. Válečný útok Japonska proti Číně ukazuje krvavou časovost tohoto nebezpečí, ukazuje také, jak toto nebezpečí se každou chvíli může přeměniti v imperialistickou válku proti Sovětskému svazu.

Na areně třídní, uvnitř všech:kapitalistických států, vede politika >národní svépomoci< k obrovským sociálním srážkám a urychluje tvoření předpokladů revoluční krise, jak ukazuje vývoj třídního boje, zejména v Polsku, Německu a ve Španělsku - prozatím.

V nastávajících měsících bude se skutečně jednati o to, kdo s koho. Kapitalismus žene lidstvo do katastrofy. Východisko ze své krise vidí jen a jen v ničení obrovských hodnot a existencí. Desítky miliony lidí zbavil práce a existence. Stamiliony odsoudil k zoufalé nejistotě a strachu před zítřkem a k jediné naději, k naději na smrt. Vládne kriminálem, stanným právem, náhlými soudy, šibenicí, bajonetem a kulometem. Leč nezachrání se. Celým světem se valí vlna proletářského lidového odporu, vlna revoluční. Vítězný socialismus na jedné šestině zeměkoule, v Sovětském svazu, dociluje stále velkolepějších úspěchů. Buď kapitalismus a pak hladová smrt milionů, katastrofa, rozvrat, válka, nebo komunismus - a pak práce, chleba, blahobyt, klid, pořádek a mír. Řešení této otázky je postaveno na pořad dne.

V Československu prý je klid a pořádek - ovšem na jícnu sopky. Buržoasie Československa se holedbá svým >ostrovem klidu a pořádku<. Ve skutečnosti však v Československu běží o >klid< před bouří a o >pořádek< na jícnu sopky. Hospodářství kapitalistického Československa je zachváceno finanční krisí, která sice zatím nenabyla tak bouřlivých forem jako v jiných kapitalistických státech, která ale může každou chvíli vybuchnouti. Pro pracující lid Československa jsou důsledky už této latentní krise finanční neobyčejně zhoubné. Buržoasie Československa likviduje >života neschopné< podniky a vyhazuje nové desetitisíce dělníků na dlažbu a ostatním snižuje mzdy; >šetří< ve státním rozpočtu i v rozpočtech zemí, okresů a obcí na sociálních výdajích, zvyšuje nepřímé, pracující lid zatěžující, daně a snižuje daňový podíl kapitalistů; zvyšuje celními, daňový mi a monopolními opatřeními drahotu doma, aby mohla prováděti dumping za hranicemi; vede s Maďarskem hospodářskou válku a štve, zbrojí a konspiruje proti Sovětskému svazu, což jí nevadí, aby při tom neškemrala o sovětské objednávky sanuje - ovšem velmi potichu - zkrachované banky penězi drobného poplatnictva; opatřuje své daňové exekutory motorkami, aby rychleji mohli objíždět vesnice a města, současně však klidně,ponechává skoro pětimiliardový daňový nedoplatek u kapitalistů; škrtí a zastavuje investice; škrtí průmyslové úvěry, uzavírá nové domácí i zahraniční půjčky; zavádí nucené devisové hospodářství; zvyšuje úrokovou sazbu. A tak dále. Zkrátka a dobře: překládá heslo >národní svépomoci< do kapitalistické řeči: >Vzít chudým a dát bohatým! <

>Socialističtí< vůdcové hlásají, že lid žije nad poměry. Pro pracující lid, zejména pro socialistické dělníky, je velmi důležité, že v Československu to byl právě >socialistický < vůdce, který tuto linii veřejně a jasně formuloval. Je to >socialista< ministr Beneš, který měl smutnou odvahu brutálně prohlásit, že většina lidstva. pracující lid, >žije nad poměry< a že jediným východiskem z krise je snížení životní úrovně mas. Sociální demokracie, která pro sebe reklamuje funkci >lékaře kapitalismu<, postupuje nutně po téže linii. Zatím co mezi pracujícími vrstvami, v jejich nezměrné a nepřetržitě se zvětšující bídě, hladu a zoufalství, roste a sílí myšlenka vůle k zničení kapitalismu, staví mezinárodní i čsl. sociální demokracie heslo léčení kapitalismu. Zatím, co dvouletá hospodářská krise rozbila napadrť všechny sociálfašistické teorie o >organisovanosti kapitalismu< zatím co nejširší masy stále jasněji vidí svůj vzor v Sovětském svazu, volá sociální demokracie po - státním,kapitalismu. >Nemůžeme socialisovat trosky< a podobná, už z popřevratových, pro čsl. i ostatní buržoasii tak horkých dob známá hesla slyšíme nyní znovu z úst >socialistických< zbohatlíků a podvodníků. - Vskutku: mezinárodní i čsl. sociálfašismus, jakožto nejsilnější sociální opora buržoasie, mobilisuje nyní znovu všechny své síly k záchraně, k léčení kapitalismu. Sociálfašistické heslo, > léčit kapitalismus<, znamená však ubíjet pracující lid. Proto proletariát nikdy není, nebyl a nebude lékařem, nýbrž je a bude hrobařem kapitalismu. Při pevném kursu na záchranu kapitalismu i za cenu nejtěžších obětí pracujících mas bude sociálfašismus podnikat nové >levé manévry< k oklamání pracujícího lidu stavět >požadavky< a podnikat >akce<, aby zmařil skutečný a jednotný boj proletariátu proti kapitalistické ofensivě.

Revoluční vlna stoupá. Snaha, provést buržoasní a sociálfašistické heslo: >Vzít chudým a dát bohatým< v zájmu >léčení kapitalismu<, naráží i v Československu na odpor pracujících mas. Nezaměstnaní nechtějí umřít hlady. Dělníci v závodech nechtějí dřít zadarmo anebo se nechat vyhodit na dlažbu. Drobní rolníci a živnostníci nechtějí si dát exekučně prodat poslední svršky. Dělnické ženy nechtějí rozumět a zlevňovací politice< sociálfašistického ministra hladu. Pracující mládež nechce se jít pást a dáti se zapřáhnout do chomoutu předvojenské výchovy. Dole, mezi lidem, to vře. Je tam nahromaděno nejen nesmírně mnoho bídy, hladu a zoufalství, nýbrž také nesmírně mnoho v zteku a odhodlanosti k boji. Urputnost stávek roste. Znovu se rozvíjí bojovný nástup nezaměstnaných. Na venkově, mezi pracujícím rolnictvem, zejména Podkarpatské Rusi a Slovenska, se aktivně bojuje proti daňovým exekucím. Také v minulých obecních volbách došla tato vzrůstající radikalisace mas výrazu. Vliv komunistické strany Československa je na nezadržitelném postupu. Revoluční vlna stoupá i v Československu. Sociálfašistické hradby samy ji nemohou zastavit. Začínají se drobit, zejména u německé sociální demokracie a českých sociálů, jak jasně ukázaly obecní volby. Buržoasie Československa sahá proto zostření přímého teroru proti pracujícím masám, ke >zdokonalení< systému Duchcovu, Košút a Chustů. Staví však mezi sebe a hladový a revoltující lid nejen kordony četníků, nýbrž pokouší se současně vybudovati novou hráz v podobě nacionálního fašismu. Až mezi lidem >nepotáhnou< Masaryk, Klofáč, Hampl, Czech, Udržal a Spina, má na jejich místo nastoupiti Stříbrný, Gajda, Krebs. Úspěch Stříbrného fašistů v obecních volbách v Praze a vzrůst hackenkreuzlerů v německých oblastech ukazuje, že tento záměr buržoasie se do určité míry daří. Nacionální fašismus jak český, tak německý má sloužiti jako úderná garda proti všemu pracujícímu lidu v jeho boji za chléb, práci, půdu a svobodu, nebo jdeme i v Československu rychlým tempem k velikým sociálním bojům. Půjde i v Československu v nastávajících měsících o to, kdo s koho.

Přirozeně, že tu proletariát musí hledati zbraně, kterými by se bránil proti útokům buržoasie. Jednou z největších zbraní jeho je politická stávka, jako mocná zbraň proletariátu. Při maximální pružnosti a iniciativě ve volbě a po užití všech možných forem boje a akce v závodech, mezi nezaměstnaný ni, mezi pracujícím rolnictvem a maloživnostnictvem; při neústupné houževnatosti za organisování drobných bojů v závodech, ve vsích, na ulicích, v obcích; při energickém kursu na koordinaci, rozšiřování a stupňování těchto bojů - musí strana odvážně postaviti před pracující masy, zejména před dělnickou třídu, velké heslo hromadné politické stávky, heslo generální stávky, jakožto nejvyšší v této situaci formy třídního boje, jakožto strašné zbraně v rukou proletariátu. Tím, že budeme vycházet ze všech možných akčních forem, tím, že používáním těchto forem akce budeme vtahovati do proudu třídního bole stále širší vrstvy, tím, že takto bude dělnická třída nabývati stále více praktických zkušeností, tím, že podle daného stupně masové mobilisace postavíme otázku politické, generální stávky v měřítku užším, místním, obvodním, a budeme ji také organisovat - tím vším utvoříme předpoklady, za nichž heslo masové politické stávku i v širším, celokrajském a v dalším důsledku i celoříšském měřítku se může změnit a změní z hesla propagačního v heslo akční. Toť v nynější situaci metoda, jak strana v čele a s celou masou může se přibližovat k rozhodným bojům za proletářské východisko z krise.

Důležitou roli hra je konečně otázka získání socialistických dělníků pro aktivní boj proti fašismu. Strana musí v místech a v závodech, kde fašismus se stal masovým zjevem, vzíti rozhodný kurs na jeho likvidaci. Dá popud k utvoření široké proletářské jednoty a akčních protifašistických výborů. Bude v závodech a komunách, kde fašismus má velký vliv, říditi svoji politiku a taktiku tak, aby fašismus >přimáčkla ke zdi<, donutila jej k sebeodhalení před masami i před jeho vlastními proletářskými a poloproletářskými stoupenci. Bude při tom volit taková hesla a takovou taktiku, která by byla sto, soustřediti skutečně celou dělnickou třídu daného místa v boji proti fašismu. Odmítajíc vražedné a provokační metody fašismu, musí strana prakticky postaviti otázku proletářské brannosti proti fašistickým hordám při současné silné a organisované snaze o ideologické přesvědčení a získání proletářských a poloproletářských stoupenců fašismu. Tímto způsobem docílí strana toho, že boj proti fašismu přestane míti formu pouhé agitace a propagandy a stane se otázkou akce.<

Toť jsou vážení, základní myšlenky politické, o nichž oba kluby parlamentní, poslanecký i senátní, společně v těchto dnech hovořily, a pokládali jsme za nutné, abychom i vás s těmito politickými náhledy seznámili, abyste při projednávání předloh, jež chystáte, při dalších útocích, jež strp jíte na pracující vrstvy, poznali naši celkovou politickou linii. (Výborně! - Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. Pilz. Uděluji mu slovo.

Sen. Pilz (německy): Slavný senáte! Chci ztratiti několik slov o příští válce, která se nyní nejen připravuje, nýbrž již se vede a která se také nás jakožto československého proletariátu dotýká. Vidíme nyní velkolepé divadlo, že Japonci obsadili Wandžurii, větší kus, nežli je Německo, že již obsadili 40 měst, mezi nimi hlavní město Mukden, a že cílem, těchto japonských imperialistů jest obsazení východočínské dráhy která rovným dílem patří Číně a Rusku. Tam zuřila již r. 199 válka, kterou tehdy ruská, dělnická třída odmítala. Jestliže se někdo domnívá, že válka v Mandžurii se vede proti Čankajšekovi, mýlí se velice. Celá válka není ničím jiným Enežli bojem proti čínskému proletariátu s konečným cílem intervence proti sovětské unii. Celý cíl záleží v tom, aby se tímto obsazením Wandžurie čínský proletariát přemohl a učinil úplně neschopným boje, poněvadž se nyní v Číně zmáhá revoluce a ve střední Číně na rozloze, která jest 1 krát tak velká jako Německo, 60 milionů čínských sedláků a kuliů si již buduje svůj socialistický dům. Chce se zabrániti tomu, aby velká masa čínského proletariátu tam vybudovala svoji moc, a tak jest úmyslem včas zadusiti v krvi uplatnění čínského proletariátu. První etapa je skončena. Ačkoli Společnost národů koná každého týdne schůze a tam čínsky a japonský vyslanec horují o míru, hřmějí v Mandžurii děla a posledním tónem šalmaje míru jsou pumy, které ničí vesnice a města. Takovou hru provádí dnes Společnost národů, která klidně přihlíží, jak se v Mandžurii vraždí čínský proletariát a jak se v klidu.připravuje velká imperialistická válka. Připomínám, že již před dvěma lety japonský generál a tehdejší ministerský předseda Danako výslovně prohlásil. > Chceme-li míti Čínu, musíme nejdříve poraziti Ameriku, pak musíme podrobiti Mongolsko a Mandžurii, abychom mohli postoupiti ještě dále.< Jde o získání celého území Tichého oceánu. Cíl směřuje dále na Filipíny, které dnes ovládá Amerika, pak na malajské souostroví, na Samou a Hajti, a konečným cílem imperialistické války jest ještě Australie. Dnes se tedy přikročuje uskutečnění tohoto cíle, a začátkem je dnešní intervence. Japonsko chce ovládnouti Tichý oceán, proto je také pochopitelno, že Amerika tak obrovsky zbrojí, že staví válené lodě; ačkoli má býti vsunut t. zv. sváteční rok zbrojení, staví Amerika nyní 12 nových válečných lodí, 20 ponorek atd. Je potřebí se stanoviska Ameriky, aby zbrojila, ale aby se tak stalo, je potřebí obrovského vlivu ciziny a proto štve celý měšťácký tisk, nikoli proti Japonsku, nýbrž hlavní štvaní obrací se proti sovětské unii, poněvadž cíl směřuje k tomu, aby nejdříve poražena byla sovětská unie, aby se pak mohlo volně jednati. Japonsko chce si osvojiti Tichý oceán, aby přenechalo ostatním imperialistickým žralokům velké Rusko rozdělení. Takový je plán. Všechen imperialismus, obzvláště Amerika, Francie a Anglie, vynasnaží se všemožně, aby se zúčastnily příštího rozdělení světa. Myslím, že hra, která se hrála od r. 1914 do 1918, byla jen hračkou proti tomu, co se připravuje. Potřebujeme se jen podívati do měšťáckého tisku, jaké se zde namnoze činí kombinace; víme zcela dobře, oč jde. Společnost národů řekla před 14 dny, že do 16. listopadu musí Japonsko vykliditi Mandžurii. Toto usnesení stalo se všemi hlasy proti hlasu japonského vyslance. To znamená, že toto usnesení neplatí, neboť ve Společnosti národů je tomu tak, že usnesení, které se nestalo jednohlasně, nemá platnosti. Tak si věc usnadňují. Tak se jednoduše Mandžurie rozdělí a pak se provede jednomyslně usnesení o rozdělení, to pak bude míti platnost. Takovou komedii hraje dnes Společnost národů. Chce býti nástrojem míru, ve skutečnosti je připravovatelem nové světové války. Ale zvláštní úlohu hraje při tom II. internacionála. Tato vydala:před několika týdny protest proti tomu, že Japonci znásilnily tři provincie atd. O tom píše také francouzský orgán strany: Moskva jest úplně desorientována, je překvapena intervencí Japonska, neví, jak se má dostati z této situace, kterou sama způsobila. Rusko prý způsobilo tuto situaci, tím je míněno, že roku 1929 nevydalo východní čínskou dráhu. Před 14 dny dovolila si japonská vláda zaslati ruské vládě notu, zdali na svých hranicích stahuje vojsko. Japonský loupežník, který již obsadil 50 měst, táže se, zdali Rusko na svém státním území stáhlo vojsko. Větší drzosti přece nemůže již býti, nežli vznésti k sousednímu státu takovýto dotaz. Ale Rusko odpovědělo krátce a stručně, jedinou větou, že nepomýšlí na to, aby obsadilo píď cizí země, to že mu ještě nikdy nenapadlo od čtrnácti let trvání sovětské unie, ale že také nestrpí, aby cizí lupiči obsadili nebo přepadli píď proletářského území. Nyní je v Manžursku zavedena civilní správa, dosazují se úředníci Japonsku přízniví. Celý hospodářský život stojí, statisíce, miliony dělníků v Mandžurii jsou bez práce, celá země je zaplavena vojskem, tajnou policií, četnictvem atd., zároveň vidíme tam katastrofu, nikoli jen v Mandžurii, nýbrž také v Číně, kde velikými povodněmi miliony lidí jsou odsouzeny k smrti. Někdo;se otáže, co mají povodně v Číně společného s imperialismem a kapitalismem? Víme daře, že od posledních 50 let imperialističtí lepiči a také čínští imperialisté sami provozovali loupeživé hospodářství, celé lesy vykáceli, mnoho tisíc jiter lesa porazili, řeky nebyly regulovány, a tak vidíme dnes katastrofu, jaké na celém světě ještě nebylo, povodně na stech kilometrech země, takže již na miliony lidí a dobytka zahynulo. Na těchto povodních mají valnou část viny kapitalisté, kteří by byli mohli udržovati hráze v pořádku, takže by povodeň byla snad způsobila jen poloviční škodu.

Vidíme, že se všechny státy snaží ponechati Japonsku volnou ruku, že se snaží pokud možno rychle zdolati čínský proletariát, aby pak společně postupovaly proti sovětské unii a veškerému proletariátu osvěta a způsobily krveprolití, jaké dějiny člověčenstva ještě nezaznamenávají. Co je naší úlohou? Také my, jako československý proletariát, máme na tom zájem. Víme, že před dvěma lety také Československo dodalo do Číny celý lodní náklad střeliva, víme, že nejen čínští dělníci a sedláci mají úkol poraziti svou vlastní buržoasii, nýbrž naší úlohou je, v jiných zemích za vedení komunistické strany poraziti vlastní buržoasii, upustiti od války, naší úlohou je klásti největší odpor válečným přípravám buržoasie. Vidíme již také, jakých prostředků se již dnes používá, aby proletariát byl učiněn boje neschopným. Četli jsme před několika týdny, že tajemník odborových organisací Ruegg, Švýcar, byl odsouzen k smrti a jeho žena k doživotnímu žaláři, jen proto, poněvadž je tajemníkem odborových organisací Tichého oceánu, jen proto, že je vůdcem proletariátu na Tichém oceánu. Vaší úlohou jest, abychom těmto imperialistickým vrahům zadrželi ruku, abychom zabránili rozsudku smrti. Vidíme, jakými brutálními prostředky se začíná, všechny důvěrníky proletariátu učiniti neškodnými, aby se pak vesele zahájila válka proti čínskému proletariátu. Naší úlohou je vzbuditi ve všech zemích světa hromadné hnutí na podporu čínského proletariátu, naší úlohou je také organisovati boj proti II. internacionále, která klidně dává dolíti ke všemu tomu, co se tam děje. Naší úlohou je vésti boj proti Společnosti národů, která jest jen filiálkou pro válečné přípravy, a vésti boj proti buržoasii ve všech zemích. To bude jediným prostředkem, jak zabrániti válce. Kdyby však nebylo,možno zabrániti válce, která se obrovskými kroky připravuje, pak budeme vyzývati proletariát s této tribuny, aby vše vynaložil na rozpoutání občanské války na celé čáře, aby se tímto způsobem hroutícímu se imperialismu zasadila smrtelná rána. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Nikdo více není k slovu přihlášen. Debata je skončena.

Přejí si páni zpravodajové slovo?

Pan zpravodaj sen. dr Rozkošný?

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Ne!

Místopředseda Votruba: Pan zpravodaj sen. Danko?

Zpravodaj sen. Danko: Taktiež ne!

Místopředseda Votruba: Přistoupíme k hlasování.

Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o schvalovacích usneseních, a to ke každému bodu zvlášť.

Je proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Námitka nebyla.) Není. Tedy mnou navržený způsob hlasování je přijat.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením k odstavci 1 pořadu tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 611, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 611 ve čtení prvém.

Kdo souhlasí dále se schvalovacím usnesením.k odstavci 2 pořadu tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 612, ve čtení prvém nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 612 ve čtení prvém.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením k odstavci 3 pořadu tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 613, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 613 ve čtení prvém.

Přistoupíme k dalšímu projednávání pořadu jednání, na kterém je:

4. Druhé čtení zprávy I. výboru branného, II. výboru ústavně - právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 458) o překládání vojenských soudců, kterou dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení. Tisk 607.

Zpravodaji jsou pánové sen. Sehnal a dr Havelka.

Ptám se jich, navrhují-li nějaké formální nebo tiskové změny.

Zpravodaj sen. Sehnal: Ne!

Zpravodaj sen. dr Havelka: Ne!

Místopředseda Votruba: Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Prosím, aby páni senátoři zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem i úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 607 ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, kterým je:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Košicích ze dne 8. srpna 1931, č. j. T IX 197/31-18, za souhlas k stíhání sen. Nentvicha pro přečin pomluv podle § 1 a 6 zák. čl. XLI/1914 (c. 466131 předl.). Tisk 608.

Zpravodajem je pan sen. inž. Havlín. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Na veřejné schůzi sociálně-demokratické v Ťahanovicích dne 30. června 1929 konané pronesl Ferdinand Chatrný, kancelářský oficiant zemského vojenského velitelství v Košicích ve vztahu na učitelský sbor tamní církevní školy udánlivě výrok: >To je pěkná výchova, když se děti vodí na výlety, tam se jim podávají lihoviny a učí se tancovat!< Sen. Nentvich, jenž mluvil po něm, vyslovil se všeobecně, že kdyby školním dětem na výletech byly podávány lihoviny, že by to byla špatná výchova, neboť dětem patří minerální voda, limonáda nebo mléko. Učitelský sbor církevní školy v Ťahanovicích cítil se výrokem shora citovaným dotčen na své cti, učinil trestní oznámení na orba řečníky a žádal za jejich stíhání pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 6 zák. čl. XLI/1914, prokazuje svědky, že na výletě školních dětí těmto lihoviny podávány nebyly,,ani že školní děti se při této příležitosti neopily. Ježto v době od podání trestního oznámení byl Nentvich zvolen senátorem, žádá okresní soud v Košicích za souhlas k stíhání jmenovaného pro svrchu uvedený delikt.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti okresního soudu v Košicích ze dne 8. srpna 1931. čís. jedn. T 197/31-18, a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Nentvicha pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 6 zák. čl. XLI/1914.

Jak ze svědeckých protokolů vysvítá pronesl inkriminovaný výrok Ferdinand Chatrný za plné osobní odpovědnosti a poznámku sen. Nentvich a dlužno považovati pouze za podmíněnou, kritiku, jež byla řečena sice se vztahem na výrok zmíněného řečníka, ale byla učiněna pouze ve smyslu všeobecném.

Místopředseda Votruba (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nevyhověl žádosti okresního soudu v Košicích a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Nentvicha, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Nentvicha se nedává.

Přerušuji jednání.

Dovoluji si oznámiti, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. dr Krčmérymu.

Oznamuji dále, že

do rozpočtového výboru nastupuje za sen. Schwambergera sen. Nedvěd.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 11. listopadu 1931 o 11. hodině s tímto

pořadem jednání:

l. Zpráva 1. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu (tisk 588), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. Tisk 614.

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tis:k 589), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Srb. z. a n. Tisk 615.

3. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 574), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení dodatkové úmluvy k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1927, sjednaná dne 11. července 191 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1931, č. 112 Sb. z. a n. Tisk 611.

4. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 575), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohod a o dalším prodloužení dodatkové úmluv ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, sjednaná dne 17. července 1931 a uvedená v prozatímní platnosti vládní vyhláškou ze dne 20. července 1931, č. 117 Sb. z. a n. Tisk 612.

3. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 576): kterým se předkládá Národním u shromáždění ke schválení dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne května 1921, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, čís. 126 Sb. z. a n. Tisk 613.

6. Zpráva imunitního výboru o žiadosti vrch. štátneho zastupiteľstva v Bratislave so žiadosťou krajského súdu v Bratislave zo dňa 29. januára 1931, Nt XVII X8/30-9, za súhlas k stíhaniu sen. Mezö-ho a Fiidlíka pro prečiny výzvy k trestným činom podľa §u 13, č. 2, prečiny rušenia obecného mieru podľa §u 14. č.5 a č. 1, prečiny šírenia nepravdivých zpráv podľa §u 18, č. 1 a 2, prečin podľa §u 17, č. 1 zák. na ochranu republiky a prečin podľa §u 24, č. 3 tisk. zákona (č. 3348/31 preds.). Tisk 624.

Jsou proti tomuto návrhu pořadu jednání nějaké námitky? (Nebyly.)

Není tomu tak. Můj návrh je přijat.

Končím schůzi.

Konec schůze v 16 hod. 52 min.